Array ( [0] => 15488655 [id] => 15488655 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Srbsko [uri] => Srbsko [3] => Srbsko Berounka 4320.JPG [img] => Srbsko Berounka 4320.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Srbsko** Srbsko je fascinující země, která se nachází v srdci Balkánu a nabízí bohatou historii, kulturu a překrásnou přírodu. Srdce Srbska, hlavní město Bělehrad, je živé město známé svým pestrým kulturním životem, pohostinností obyvatel a dynamickou atmosférou. Historie Srbska sahá až do doby antiky, kdy byla oblast osídlena různými kmeny. V průběhu staletí se zde vyvinula jedinečná kultura, která je ovlivněna jak východními, tak západními tradicemi. Srbové mají bohaté folklórní a hudební dědictví, které se odráží ve tradičních tancích, vyprávění příběhů a různých festivalech, které oslavují místní tradice. Srbsko je známé také svou rozmanitou přírodou. Od malebných hor, jako je pohoří Tara a Kopaonik, po úrodné nížiny a řeky, jako je Dunaj a Sáva, nabízí země široké možnosti pro outdoorové aktivity, včetně turistiky, cyklistiky a vodních sportů. Tato přirozená krása také přispívá k udržitelnosti a ekologickému turismu, což je v současné době na vzestupu. Srbsko se pyšní bohatou kuchyní, která je víc než jen jídlo - je to oslava tradic a místních surovin. Srbské speciality, jako je ajvar, pljeskavica a sarma, představují harmonii chutí a jsou oblíbené nejen mezi místními obyvateli, ale i návštěvníky ze zahraničí. Srbové jsou známí svou pohostinností a srdečností. Když navštívíte tuto zemi, můžete se těšit na přátelské setkání a možnost okusit místní zvyky a kulturu. Obyvatelé jsou hrdí na svou minulost a ochotně se dělí o příběhy a zvyky, které utvářejí jejich identitu. Kromě bohatého kulturního dědictví a přírodních krás se Srbsko také aktivně vyvíjí v oblastech technologií a inovací. Mladí lidé se angažují v moderních odvětvích, což naznačuje pozitivní směrování k obohacení místní ekonomiky. Srbsko má velký potenciál stát se atraktivním místem pro investice a podnikání. Vzhledem k těmto aspektům je Srbsko zemí, která s optimismem hledí do budoucnosti, a přitom si váží své historie a tradic. Tato kombinace dělá z Srbska inspirativní místo, které stojí za to navštívit a poznat. [oai_cs_optimisticky] => **Srbsko** Srbsko je fascinující země, která se nachází v srdci Balkánu a nabízí bohatou historii, kulturu a překrásnou přírodu. Srdce Srbska, hlavní město Bělehrad, je živé město známé svým pestrým kulturním životem, pohostinností obyvatel a dynamickou atmosférou. Historie Srbska sahá až do doby antiky, kdy byla oblast osídlena různými kmeny. V průběhu staletí se zde vyvinula jedinečná kultura, která je ovlivněna jak východními, tak západními tradicemi. Srbové mají bohaté folklórní a hudební dědictví, které se odráží ve tradičních tancích, vyprávění příběhů a různých festivalech, které oslavují místní tradice. Srbsko je známé také svou rozmanitou přírodou. Od malebných hor, jako je pohoří Tara a Kopaonik, po úrodné nížiny a řeky, jako je Dunaj a Sáva, nabízí země široké možnosti pro outdoorové aktivity, včetně turistiky, cyklistiky a vodních sportů. Tato přirozená krása také přispívá k udržitelnosti a ekologickému turismu, což je v současné době na vzestupu. Srbsko se pyšní bohatou kuchyní, která je víc než jen jídlo - je to oslava tradic a místních surovin. Srbské speciality, jako je ajvar, pljeskavica a sarma, představují harmonii chutí a jsou oblíbené nejen mezi místními obyvateli, ale i návštěvníky ze zahraničí. Srbové jsou známí svou pohostinností a srdečností. Když navštívíte tuto zemi, můžete se těšit na přátelské setkání a možnost okusit místní zvyky a kulturu. Obyvatelé jsou hrdí na svou minulost a ochotně se dělí o příběhy a zvyky, které utvářejí jejich identitu. Kromě bohatého kulturního dědictví a přírodních krás se Srbsko také aktivně vyvíjí v oblastech technologií a inovací. Mladí lidé se angažují v moderních odvětvích, což naznačuje pozitivní směrování k obohacení místní ekonomiky. Srbsko má velký potenciál stát se atraktivním místem pro investice a podnikání. Vzhledem k těmto aspektům je Srbsko zemí, která s optimismem hledí do budoucnosti, a přitom si váží své historie a tradic. Tato kombinace dělá z Srbska inspirativní místo, které stojí za to navštívit a poznat. ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=balkánském státě}} [1] => {{Infobox - stát [2] => | genitiv = Srbska [3] => | úřední název česky = Srbská republika [4] => | úřední název = Република Србија
Republika Srbija [5] => | vlajka = Flag_of_Serbia.svg [6] => | článek o vlajce = Srbská vlajka [7] => | znak = Coat_of_arms_of_Serbia.svg [8] => | článek o znaku = Státní znak Srbska [9] => | hymna = Bože Pravde [10] => | článek o hymně = Srbská hymna [11] => | motto = [12] => | článek o mottu = [13] => | motto překlad = [14] => | mapa umístění = Europe-Serbia.svg [15] => | hlavní město = [[Bělehrad]] [16] => | rozloha = 88 361 [17] => | rozlmisto = 111 [18] => | procent vody = zanedbatelné [19] => | nejvyšší hora = [[Midžur]] [20] => | výška nejvyšší hory = 2171 [21] => | čas = +1 [22] => | počet obyvatel = 6 690 887 [23] => | obyvmisto = 106 [24] => | obyvatelé aktuální k = [[2022]] [25] => | hustota = 89 [26] => | hustmisto = [27] => | HDI = 0,805 [28] => | HDIvývoj = růst [29] => | HDIvýše = vysoký [30] => | HDI aktuální k = 2022 [31] => | HDImísto = 65 [32] => | jazyk = [[srbština]], [[maďarština]], [[slovenština]], [[chorvatština]], [[rumunština]], [[rusínština]], [[albánština]], [[čeština]] a jiné [33] => | národnosti = [[Srbové]], [[Albánci]], [[Maďaři]], [[Rumuni]], [[Chorvati]], [[Slováci]] [34] => | náboženství = 86,6 % [[křesťanství]], 4,2 % islám, 1,1 % bez vyznání, 8 % ostatní/neodpovědělo{{Citace elektronického periodika [35] => | titul = Мother tongue, religion and ethnic affiliation {{!}} ABOUT CENSUS [36] => | periodikum = popis2022.stat.gov.rs [37] => | url = https://popis2022.stat.gov.rs/en-us/5-vestisaopstenja/news-events/20230616-st/?a=0&s=0 [38] => | datum přístupu = 2024-04-15 [39] => }} [40] => | státní zřízení = [[parlamentní republika]] [41] => | datum vzniku = [[5. červen|5. června]] [[2006]] [42] => | způsob vzniku = Osamostatnění [[Černá Hora|Černé Hory]] [43] => | funkce1 = Prezident [44] => | vládce1 = [[Aleksandar Vučić]] [45] => | funkce2 = Předsedkyně vlády [46] => | vládce2 = [[Ivica Dačić]] [47] => | měna = [[srbský dinár]] [48] => | kód měny = RSD [49] => | HDP/ob. = 24 564{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2022-01-14}} [50] => | HDP/ob.misto = 71 [51] => | HDP aktuální k = 2022 [52] => | ison = 688 [53] => | iso3 = SRB [54] => | iso2 = RS [55] => | mpz = SRB [56] => | předvolba = +381 [57] => | domény = [[.rs]], [[.rs|.срб]] [58] => | commonscat = Serbia [59] => | soubor hymny = National anthem of Serbia, performed by the United States Navy Band.wav [60] => }} [61] => '''Srbsko''' ({{Vjazyce2|sr|''Србија'', ''Srbija''}}), plným názvem '''Srbská republika''' ({{Vjazyce2|sr|''Република Србија'', ''Republika Srbija''}}), je [[vnitrozemský stát]] ve [[Střední Evropa|střední]] a [[Jihovýchodní Evropa|jihovýchodní Evropě]]. Leží na rozhraní [[Panonská pánev|Panonské nížiny]] a [[Balkán]]u, sousedí na severu s [[Maďarsko|Maďarskem]], na východě s [[Rumunsko|Rumunskem]] a [[Bulharsko|Bulharskem]], na jihu se [[Severní Makedonie|Severní Makedonií]], na jihozápadě s [[Černá Hora|Černou Horou]] a dále s [[Kosovo|Kosovem]], na západě pak s [[Bosna a Hercegovina|Bosnou a Hercegovinou]] a [[Chorvatsko|Chorvatskem]]. Srbsko má téměř 7 milionů obyvatel, jeho hlavním a [[Seznam měst v Srbsku|největším městem]] je [[Bělehrad]]. [62] => [63] => Území dnešního Srbska, nepřetržitě osídlené od [[paleolit]]u, zažilo v 6. století [[Slované#Balkán|stěhování Slovanů]], v raném středověku zde vzniklo několik regionálních států, které byly střídavě podřízeny [[Byzantská říše|Byzantské říši]], [[Franská říše|Franské říši]] a [[Královské Uhersko|Uherskému království]]. [[Srbské království (středověk)|Srbské království]] získalo uznání [[Svatý stolec|Svatého stolce]] a [[Konstantinopolský patriarchát|Konstantinopole]] v roce 1217 a svého územního vrcholu dosáhlo v roce 1346 jako [[Srbská říše]]. Do poloviny 16. století [[Osmanská říše]] obsadila celé území dnešního Srbska; osmanskou vládu [[Osmansko-habsburské války|občas přerušila]] [[Habsburská monarchie|Habsburská říše]], která se od konce 17. století začala rozšiřovat směrem do [[Centrální Srbsko|středního Srbska]] a zároveň si udržela oporu ve [[Vojvodina|Vojvodině]]. Na počátku 19. století byl srbskou revolucí založen [[Srbské knížectví|národní stát]] jako první [[konstituční monarchie]] v regionu, která následně zvětšila své území.{{cite web|url=http://staff.lib.msu.edu/sowards/balkan/lecture5.html|title=The Serbian Revolution and the Serbian State|publisher=Steven W. Sowards, Michigan State University Libraries|date=11 June 2009|access-date=28 April 2010}} Po ztrátách v [[První světová válka|první světové válce]] a následném sjednocení bývalé habsburské koruny Vojvodiny se [[Srbské království|Srbskem]] země spoluzaložila s dalšími jihoslovanskými národy [[Království Jugoslávie|Jugoslávii]], která v různých politických formacích existovala až do [[Válka v Jugoslávii|jugoslávských válek]] v 90. letech 20. století. Během rozpadu Jugoslávie vytvořilo Srbsko [[Srbsko a Černá Hora|unii s Černou Horou]],{{cite web|url=http://www.dipublico.com.ar/english/yugoslav-agreement-on-succession-issues-2001/|title=Yugoslav Agreement on Succession Issues (2001)|access-date=14 June 2012|date=3 October 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20120526192918/http://www.dipublico.com.ar/english/yugoslav-agreement-on-succession-issues-2001/|archive-date=26 May 2012|url-status=dead}} která byla v roce 2006 [[Referendum o nezávislosti Černé Hory|mírově rozpuštěna]], čímž byla poprvé od roku 1918 obnovena nezávislost Srbska jako suverénního státu.{{cite web|title=FR Yugoslavia Investment Profile 2001|url=http://www.fifoost.org/jugoslaw/yugo.pdf|publisher=EBRD Country Promotion Programme|page=3|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110928025829/http://www.fifoost.org/jugoslaw/yugo.pdf|archive-date=28 September 2011|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2022-01-04|url archivu=https://web.archive.org/web/20110928025829/http://www.fifoost.org/jugoslaw/yugo.pdf|datum archivace=2011-09-28|nedostupné=ano}} V roce 2008 představitelé Kosovského shromáždění jednostranně vyhlásili nezávislost, což se setkalo se smíšenými reakcemi mezinárodního společenství, zatímco Srbsko si Kosovo nadále nárokuje jako součást [[Kosovo a Metochie|svého suverénního území]]. [64] => [65] => Srbsko je ekonomikou s [[Ekonomika Srbska|vyšším středním příjmem]]. V žebříčku [[Index lidského rozvoje|indexu lidského rozvoje]] se umístilo na 64. místě a zaujímá tedy místo "velmi vysoko". Je [[Unitární stát|unitární]] [[Parlamentní systém|parlamentní]] [[Republika|ústavní republikou]], členem [[Organizace spojených národů]], [[Rada Evropy|Rady Evropy]], [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě]], [[Partnerství pro mír]], [[Organizace černomořské ekonomické spolupráce]], [[CEFTA]], [[Asijská infrastrukturní investiční banka|Asijské infrastrukturní investiční banky]] a přistupuje k [[Světová obchodní organizace|Světové obchodní organizaci]]. Od roku 2014 země [[Vstup Srbska do Evropské unie|vyjednává o přistoupení k Evropské unii]] (EU) s cílem vstoupit do EU do roku 2025.{{cite news|url=https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/communication-credible-enlargement-perspective-western-balkans_en.pdf|work=European Commission|title=A credible enlargement perspective for and enhanced EU engagement with the Western Balkans|date=9 February 2018|access-date=9 February 2018}} Srbsko formálně dodržuje politiku vojenské [[Neutralita|neutrality]]. Země poskytuje svým občanům všeobecnou zdravotní péči a bezplatné základní a střední vzdělání. [66] => == Dějiny == [67] => {{Podrobně|Dějiny Srbska}} [68] => === Pravěk a starověk === [69] => [[Soubor:Hyjnesha muze.jpg|vlevo|náhled|Soška [[Kultura Vinča|kultury Vinča]]]] [70] => Archeologické důkazy o [[paleolit]]ických sídlech na území dnešního Srbska jsou vzácné. Fragment lidské čelisti byl nalezen v [[Sićevská soutěska|Sićevské soutěsce]] a předpokládá se, že je starý 525 000–397 000 let.{{Citace periodika [71] => | příjmení = Roksandic [72] => | jméno = Mirjana [73] => | příjmení2 = Mihailović [74] => | jméno2 = Dušan [75] => | příjmení3 = Mercier [76] => | jméno3 = Norbert [77] => | titul = A human mandible (BH-1) from the Pleistocene deposits of Mala Balanica cave (Sićevo Gorge, Niš, Serbia) [78] => | periodikum = Journal of Human Evolution [79] => | datum vydání = 2011-08 [80] => | ročník = 61 [81] => | číslo = 2 [82] => | strany = 186–196 [83] => | issn = 1095-8606 [84] => | pmid = 21507461 [85] => | doi = 10.1016/j.jhevol.2011.03.003 [86] => | poznámka = PMID: 21507461 [87] => | url = https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/21507461/ [88] => | datum přístupu = 2021-05-14 [89] => }} Přibližně 6500 let před naším letopočtem, v období [[neolit]]u, existovaly v oblasti současného Bělehradu [[Starčevská kultura]] a [[kultura Vinča]].{{Citace elektronického periodika [90] => | příjmení = Đorđević [91] => | jméno = Nikola [92] => | titul = How Vinča culture changed the way we think about the Stone Age [93] => | periodikum = Emerging Europe [94] => | url = https://emerging-europe.com/after-hours/how-vinca-culture-changed-the-way-we-think-about-the-stone-age/ [95] => | datum vydání = 2020-07-18 [96] => | datum přístupu = 2021-05-14 [97] => }} S ní spojené [[znaky Vinča]] (viz též [[tabulky z Tărtărie]]) někteří považují za ranou formu písma.{{Citace elektronického periodika [98] => | titul = Pre-Writing in Southeastern Europe: The Sign System of the Vinca Culture CA. 4000 B. C.by Shann M. M. Winn {{!}} Review by: Denise Schmandt-Besserat {{!}} download [99] => | periodikum = ur.booksc.org [100] => | url = https://ur.booksc.org/book/47905731/0eb0d4 [101] => | datum přístupu = 2021-05-14 [102] => }}{{Nedostupný zdroj}} K nejvýznamnějším [[Archeologie|archeologickým]] nalezištím patří [[Lepenski Vir]]{{Citace elektronického periodika [103] => | titul = Lepenski Vir [104] => | periodikum = Archeologické 3D virtuální muzeum [105] => | vydavatel = Archeologický ústav Akademie věd ČR [106] => | url = http://www.archaeo3d.com/3-cesty-neolitizace/stredoevropska-cesta-domu/lepenski-vir/ [107] => | datum přístupu = 2021-05-14 [108] => }}a [[Rudna Glava]]{{Citace elektronického periodika [109] => | titul = Early Metallurgy in Southeastern Europe {{!}} Encyclopedia.com [110] => | periodikum = www.encyclopedia.com [111] => | url = https://www.encyclopedia.com/humanities/encyclopedias-almanacs-transcripts-and-maps/early-metallurgy-southeastern-europe [112] => | datum přístupu = 2022-02-02 [113] => }}. [114] => [[Soubor:Scordisci state.png|vlevo|náhled|Stát Skordisků]] [115] => Během [[Doba železná|doby železné]], od 5. do 2. století př. n. l., se s místními kmeny - [[Triballové|Tribally]], [[Dardani|Dardany]] a [[Autariaté|Autariaty]] - setkali [[Starověké Řecko|staří Řekové]] během své expanze do regionu. [[Keltové|Keltský]] kmen [[Skordiskové|Skordisků]] (někteří je ale označují i za [[Ilyrové|Ilyry]] či [[Thrákové|Thráky]]) se usadil v celé oblasti ve 3. století př. n. l. Vytvořil kmenový svaz a vybudoval několik opevnění, včetně hlavního města Singidunum (dnešní Bělehrad) a Naissosu (dnešní [[Niš]]). [116] => [[Soubor:Romuliana.jpg|vlevo|náhled|[[Gamzigrad]]]] [117] => [[Římská říše|Římané]] dobyli většinu území ve 2. století př. n. l. a Skordiskové se nakonec [[Romanizace (kultura)|romanizovali]]. Římané na srbském území vytvořili provincie [[Ilýrie (provincie)|Illyricum]], [[Dalmácie (provincie)|Dalmácie]], [[Panonie]], [[Dacia Traiana|Dácie]], [[Moesie]], později [[Horní Moesie]] a [[Dolní Panonie]]. Největší římská města byla Singidunum (Bělehrad), [[Viminacium]] (nyní [[Kostolac]]), Remesiana ([[Bela Palanka]]), Naissos (Niš) a [[Sirmium]] ([[Sremska Mitrovica]]). Po vzniku [[Tetrarchie (vláda)|tetrarchie]], roku 294, bylo Sirmium prohlášeno za jedno ze čtyř hlavních měst Římské říše. Podle některých badatelů mělo v té době až 100 000 obyvatel.{{Citace elektronického periodika [118] => | příjmení = Mirković [119] => | jméno = Miroslava [120] => | titul = Sirmium Its History from the First Century AD to 582 AD [121] => | periodikum = digitalna.ff.uns.ac.rs [122] => | url = http://digitalna.ff.uns.ac.rs/sadrzaj/2017/978-86-6065-375-0 [123] => | datum vydání = 2017 [124] => | datum přístupu = 2021-05-14 [125] => }} O míře integrace oblasti do římské civilizace svědčí i to, že sedmnáct římských císařů se narodilo na území současného Srbska, což je druhý nejvyšší počet po Itálii.{{Citace periodika [126] => | příjmení = Kuzmanović [127] => | jméno = Zorica [128] => | příjmení2 = Mihajlović [129] => | jméno2 = Vladimir D. [130] => | titul = Roman emperors and identity constructions in modern Serbia [131] => | periodikum = Identities [132] => | datum vydání = 2015-07-04 [133] => | ročník = 22 [134] => | číslo = 4 [135] => | strany = 416–432 [136] => | issn = 1070-289X [137] => | doi = 10.1080/1070289X.2014.969269 [138] => | url = https://doi.org/10.1080/1070289X.2014.969269 [139] => | datum přístupu = 2021-05-14 [140] => }} Nejslavnějším z nich byl [[Konstantin I. Veliký|Konstantin Veliký]], první křesťanský císař, který se narodil v Niši. K nejvýznamnějším architektonickým upomínkám na římskou éru patří [[Gamzigrad]] (Felix Romuliana), jejž nechal vystavět císař-[[tetrarcha]] [[Galerius]], který vládl části Římské říše mezi roky 297 a 311. Od roku 2007 je tato památka zapsána na [[Světové dědictví|seznamu světového kulturního dědictví UNESCO]].{{Citace elektronického periodika [141] => | příjmení = [142] => | jméno = [143] => | titul = Gamzigrad-Romuliana, Palace of Galerius [144] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [145] => | url = https://whc.unesco.org/en/list/1253/ [146] => | jazyk = en [147] => | datum přístupu = 2021-05-14 [148] => }} [149] => [150] => Když byla Římská říše v roce 395 rozdělena, většina Srbska spadla pod [[Byzantská říše|Východořímskou říši]] (posléze nazývanou Byzantská). Původní romanizované obyvatelstvo postupně vymizelo, respektive bylo [[Asimilace (sociologie)|asimilováno]] přicházejícími [[Slované|Slovany]]. [151] => [152] => === Středověk === [153] => [[Soubor:Časlav crop.jpg|náhled|178x178pixelů|[[Časlav Klonimirović|Časlav]]]] [154] => Formování Srbska bylo v rámci Balkánu jedním z nejkomplikovanějších procesů středověku. Střídavý tlak sousední Byzance, Bulharska, Uher a později Osmanské říše se podepsal na politickém, ekonomickém i historickém vývoji srbské země. Ovlivněno bylo i náboženské myšlení a tím i kultura, která byla v rámci Srbska velice různorodá. [155] => [156] => Během [[6. století]] do oblasti přišli [[Slované]] ([[Srbové]]), pravděpodobně z oblasti zvané [[Bílé Srbsko]] (či Boika), jež se patrně nacházelo v oblasti dnešní [[Německo|německé]] [[Lužice]] (usuzuje se, že [[Lužičtí Srbové]] by mohli být zbytkem původně mnohem většího slovanského osídlení Lužice). V 8. století vzniklo [[Srbské knížectví (středověk)|první knížectví]] pod vládou dynastie [[Vlastimirovićové|Vlastimirovićů]]. K nejvýznamnějším vlastimirovičským knížatům patřil [[Časlav Klonimirović]]. Stát existoval do roku 969. Následovala další knížectví - katepanát Raška (971–976), stát [[Duklja]] (osamostatnil se 1040 za vlády [[Štěpán Vojislav|Štěpána Vojislava]]) a konečně roku 1091 vzniklo knížectví [[Srbská velká župa]] nazývané též Raška. Tento stát se táhl mezi Jaderským mořem, [[Neretva|Neretvou]], [[Sáva|Sávou]], [[Velká Morava (řeka)|Moravou]] a [[Skadarské jezero|Skadarským jezerem]] a během 11. a 12. století často bojoval se sousední Byzantskou říší. [157] => [[Soubor:Coronation of Emperor Dušan, in "The Slavonic Epic" (1926).jpg|vlevo|náhled|220x220pixelů|Korunovace [[Štěpán Dušan|Štěpána Dušana]], obraz Alfonse Muchy]] [158] => Největší moci dosáhlo středověké Srbsko za vlády dynastie [[Nemanjićové|Nemajnićů]], která vládla v letech 1166 až 1371, poté, co se v župě ujal vlády [[Štěpán Nemanja]]. Roku 1217 byl stát povýšen na [[Srbské království (středověk)|království]]. Car [[Štěpán Dušan|Dušan Veliký]] ([[1331]] – [[1355]]) připojil k Srbsku většinu západního [[Balkán]]u i velkou část Řecka a byl považován vedle [[Karel IV.|Karla IV.]] za nejmocnějšího vladaře tehdejší Evropy.{{Citace elektronického periodika [159] => | příjmení = [160] => | titul = Štěpán Dušan - CoJeCo.cz [161] => | periodikum = www.cojeco.cz [162] => | url = https://www.cojeco.cz/stepan-dusan [163] => | jazyk = cs [164] => | datum přístupu = 2021-05-14 [165] => }} V letech 1346-1371 byl Dušanův stát kvůli tomu nazýván [[Srbská říše]]. [166] => Jako v celé oblasti vlivu [[Byzantská říše|Východořímské říše]] se po církevním schizmatu prosadilo [[pravoslaví|pravoslavné křesťanství]], [[christianizace]] zvítězila zhruba v polovině 9. století. [[Srbská pravoslavná církev]] byla organizována jako [[Autokefální církev|autokefální]] arcibiskupství v roce 1219, zejména díky úsilí [[Svatý Sáva|Sávy]], patrona země. V roce 1346 byla povýšena na [[Patriarchát (církev)|patriarchát]].[[Soubor:Battle of Kosovo, Adam Stefanović, 1870.jpg|náhled|[[Bitva na Kosově poli]]]]Ve 14. století se stát dostal do krize a rozpadl se na několik knížectví (např. [[Moravské Srbsko]] [[Lazar Hrebeljanović|Lazara Hrebeljanoviće]]). Zlomem v dějinách Srbska byla [[bitva na Kosově poli]] v roce [[1389]], po níž se Srbsko postupně dostávalo pod nadvládu [[Osmanská říše|Osmanské říše]].{{Citace elektronického periodika [167] => | titul = Před 620 lety vypukla bitva na Kosově poli [168] => | periodikum = Český rozhlas Plus [169] => | odkaz na periodikum = Český rozhlas Plus [170] => | vydavatel = Český rozhlas [171] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [172] => | url = https://plus.rozhlas.cz/pred-620-lety-vypukla-bitva-na-kosove-poli-6639398 [173] => | datum vydání = 2009-06-28 [174] => | jazyk = cs [175] => | datum přístupu = 2021-05-14 [176] => }} Vznikl menší stát zvaný [[Srbský despotát]], roku 1455 však [[Osmanská říše|Osmané]] dobyli jeho hlavní město, roku 1459 pak celé jeho území, takže zcela zanikl.{{Citace elektronického periodika [177] => | titul = Serbia - Conquest by the Ottoman Turks [178] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [179] => | url = https://www.britannica.com/place/Serbia [180] => | jazyk = en [181] => | datum přístupu = 2021-05-14 [182] => }} Za turecké nadvlády docházelo v 17. a 18. století ke [[stěhování Srbů]] z Kosova na sever do [[Vojvodina|Vojvodiny]] a [[Republika Srbská Krajina|Krajiny]].{{Citace periodika [183] => | příjmení = Melichárek [184] => | jméno = Maroš [185] => | titul = GREAT MIGRATION OF THE SERBS (1690) AND ITS REFLECTIONS IN MODERN HISTORIOGRAPHY [186] => | periodikum = Serbian Studies Research, vol. 8, no. 1, 2017, 87-102. [187] => | jazyk = en [188] => | url = https://www.academia.edu/35488747/Maro%C5%A1_Melich%C3%A1rek_GREAT_MIGRATION_OF_THE_SERBS_1690_AND_ITS_REFLECTIONS_IN_MODERN_HISTORIOGRAPHY_Serbian_Studies_Research_vol_8_no_1_2017_87_102 [189] => | datum přístupu = 2021-05-14 [190] => }} Obě tato území ovládala [[Habsburská monarchie]]. [191] => [192] => === Osmanská a habsburská nadvláda === [193] => [[Soubor:Janissary Recruitment in the Balkans-Suleymanname.jpg|náhled|[[Janičáři]] odvádějí balkánské chlapce v rámci systému [[devširme]]]] [194] => Na všech srbských územích dobytých Osmany byla místní šlechta odstraněna a rolnictvo podrobeno osmanským správcům. Většina duchovenstva uprchla nebo byla izolována v klášterech. V osmanském systému byli Srbové a křesťané vůbec považováni za podřadnou třídu lidí a podléhali vysokým daním. Část srbské populace zažila též [[Islamizace|islamizaci]]. Chlapci z balkánských křesťanských rodin byly násilně [[Konverze (náboženství)|konvertováni]] na [[islám]] a cvičeni pro pěchotní jednotky osmanské armády známé jako [[janičáři]]. Tento systém byl znám jako [[devširme]]. [195] => [196] => Srbský patriarchát v [[Peć]]i byl zrušen v roce 1463, v roce 1557 byl ale obnoven, což umožnilo omezené pokračování srbských kulturních tradic v rámci systému [[millet]] (roku 1708 Srbové přesunuli své duchovní centrum na sever do Vojvodiny ovládané Habsburky, do města [[Sremski Karlovci]], Turci pak roku 1766 patriarchát v Peći znovu zrušili). [197] => [198] => Po ztrátě státnosti vůči Osmanské říši pokračoval srbský odpor zejména v severních oblastech (moderní Vojvodina), odboj vedli i lidoví vůdci jako [[Jovan Nenad]] (1526–1527). Jedním z nejvýznamnějších bylo banátské povstání v letech 1594 a 1595, které bylo součástí [[Dlouhá turecká válka|dlouhé války]] (1593–1606) mezi Habsburky a Osmany. Vojvodina byla nakonec Turkům Habsburky vyrvána, částečně [[Karlovický mír|Karlovickou smlouvou]] (1699), plně pak [[Požarevacký mír|Požarevackou smlouvou]] (1718). I velká část centrálního Srbska přecházela přechodně z osmanské nadvlády pod habsburskou kontrolu. Nejprve v letech 1686–1691, později znovu v letech 1718–1739 a 1788–1792. [199] => [200] => === Nezávislost === [201] => [[Soubor:Battle of Mišar, Afanasij Scheloumoff.jpg|náhled|vlevo|[[Bitva u Mišaru]] roku 1806 během [[První srbské povstání|srbského povstání]] proti Turkům]] [202] => Faktickou nezávislost získalo Srbsko roku 1805 za [[První srbské povstání|povstání]], které vedl [[Karađorđe Petrović]].{{Citace periodika [203] => | příjmení = Meriage [204] => | jméno = Lawrence P. [205] => | titul = The First Serbian Uprising (1804-1813) and the Nineteenth-Century Origins of the Eastern Question [206] => | periodikum = Slavic Review [207] => | datum vydání = 1978 [208] => | ročník = 37 [209] => | číslo = 3 [210] => | strany = 421–439 [211] => | issn = 0037-6779 [212] => | doi = 10.2307/2497684 [213] => | url = https://www.jstor.org/stable/2497684 [214] => | datum přístupu = 2021-05-19 [215] => }} Turkům se sice podařilo nakrátko obnovit kontrolu nad celým územím, ale po [[Druhé srbské povstání|dalším povstání]] Srbů pod vedením [[Miloš Obrenović I.|Miloše Obrenoviće]] roku 1814 byla Osmanská říše nucena uznat autonomní postavení Srbska.{{Citace elektronického periodika [216] => | příjmení = Melichárek [217] => | jméno = Maroš [218] => | titul = Druhé srbské povstanie proti osmanskej nadvláde (1815 - 1816) a vytváranie autonómneho srbského štátu počas prvej vlády Miloša Obrenovića [219] => | periodikum = Dejiny - internetový časopis Inštitútu histórie Filozofickej fakulty Prešovskej univerzity [220] => | url = http://dejiny.unipo.sk/PDF/Dejiny_2_2011.pdf [221] => | datum vydání = 2/2011 [222] => | datum přístupu = 2021-05-19 [223] => }} Vzniklo tak [[Srbské knížectví]]. Svrchovanost Turecka byla po roce 1830 již čistě formální (Turci měli právo udržovat na srbském území šest opevněných měst a dvě pevnosti, sultán formálně potvrzoval srbského knížete a na hradbách měl vedle srbského vlát také turecký prapor). První srbská ústava, tzv. [[Sretenjská ústava]], byla přijata 15. února 1835 (v den třicátého výročí povstání), šlo o jednu z prvních demokratických ústav v Evropě. 15. únor je dnes v Srbsku slaven jako Den státnosti. [224] => [[Soubor:Kralj Milan I Obrenović 01.jpg|náhled|201x201pixelů|[[Milan I. Obrenović|Milan Obrenović]], první novodobý srbský král]] [225] => Po střetech mezi osmanskou armádou a Srby v Bělehradě v roce 1862 a pod tlakem velmocí opustili v roce 1867 poslední turečtí vojáci knížectví. V roce 1876 vyhlásilo Srbsko Osmanské říši válku a postavilo se na stranu probíhajících křesťanských [[Hercegovské povstání|povstání v Bosně a Hercegovině]] a [[Dubnové povstání|v Bulharsku]]. [[De iure]] ovšem získalo Srbsko samostatnost až po [[Rusko-turecká válka (1877–1878)|rusko-turecké válce]] v roce [[1878]], přesněji na [[Berlínský kongres|Berlínském kongresu 1878]], kde rovněž podstatně rozšířilo své území směrem na jih. Berlínská smlouva však také zakazovala Srbsku sjednotit oblasti obývané Srby a [[Bosna a Hercegovina|Bosnu a Hercegovinu]] i [[Raška (region)|Rašku]] umístila pod [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherskou]] správu. [226] => [227] => V průběhu 19. století došlo několikrát k dynastickým převratům, kdy se na trůně střídaly dynastie [[Karađorđevićové|Karađorđevićů]] a [[Obrenovićové|Obrenovićů]]. Kníže [[Milan I. Obrenović|Milan Obrenović]] nechal Srbsko roku 1882 [[Srbské království|prohlásit královstvím]] a stal se prvním novodobým srbským králem. [228] => [[Soubor:Prilep Battle 1912 Postcard.jpg|vlevo|náhled|Balkánská válka na pohlednici]] [229] => Od počátku 20. století usilovaly všechny balkánské státy o definitivní vypuzení Turků z Balkánu. Tohoto cíle bylo dosaženo v [[Balkánské války|první balkánské válce]] (1912-1913), ve které Srbové bojovali ve spojenectví s Černou Horou, Bulharskem a Řeckem. Srbská 1. armáda pod vedením [[Alexandr I. Karađorđević|prince Alexandra]] zvítězila nad tureckou armádou v [[Bitva u Kumanova|bitvě u Kumanova]], po níž Osmanská říše kapitulovala. Srbsko připojilo [[Sandžak|Novpazarský sandžak]], většinu [[Kosovo|Kosova]] a [[Makedonie (region)|Makedonie]]. Spory o získané území mezi spojenci vedly zakrátko k vypuknutí [[Druhá balkánská válka|druhé balkánské války]], v níž Srbové zvítězili nad Bulharskem a svůj zábor ještě rozšířili. V balkánských válkách, tedy během pouhých dvou let, Srbsko zvětšilo své území i počet obyvatel o 50 %, byť za cenu 36 tisíc padlých.{{Citace monografie [230] => | příjmení = Hall [231] => | jméno = Richard C. [232] => | titul = The Balkan Wars 1912-1913: Prelude to the First World War [233] => | url = https://books.google.cz/books?id=IuWAAgAAQBAJ&printsec=frontcover&dq=isbn:9781134583638&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjc0N-V6dXwAhXfAxAIHQe8AOUQ6AEwAHoECAAQAg#v=onepage&q&f=false [234] => | vydavatel = Routledge [235] => | počet stran = 193 [236] => | isbn = 978-1-134-58363-8 [237] => | poznámka = Google-Books-ID: IuWAAgAAQBAJ [238] => | jazyk = en [239] => }} Tento rychlý růst regionální mocnosti na svých hranicích zneklidnil Rakousko-Uhersko obávající se, že Srbsko bude chtít získat všechna území obývaná etnickými Srby, tedy i ta pod rakouskou kontrolou. Napětí z toho vzniklé mělo brzy fatální následky a přepsalo mapu Evropy. [240] => [241] => === První světová válka === [242] => {{viz též|První světová válka}} [243] => [[Soubor:The Assassination of the Archduke Franz Ferdinand.jpg|vlevo|náhled|200x200pixelů|Zadržení atentátníka [[Gavrilo Princip]]a v Sarajevu]] [244] => Dne 28. června 1914 mladí [[Černá ruka|srbští nacionalisté]] z [[Bosna a Hercegovina|Bosny]] spáchali [[Atentát na Františka Ferdinanda d'Este|atentát]] na rakouského nástupce trůnu [[František Ferdinand d'Este|Ferdinanda d'Este]].{{Citace elektronického periodika [245] => | příjmení = Zýková [246] => | jméno = Iva-Hedvika [247] => | titul = Sarajevský atentát: bomby, kulky, nezdařilé utonutí i otrava [248] => | periodikum = Rozhlas.cz [249] => | vydavatel = Český rozhlas [250] => | url = https://temata.rozhlas.cz/sarajevsky-atentat-bomby-kulky-nezdarile-utonuti-i-otrava-8110322 [251] => | datum vydání = 2014-06-28 [252] => | jazyk = cs [253] => | datum přístupu = 2021-05-19 [254] => }} Pro Rakušany to byla příležitost, jak na Srbsko zatlačit a strategicky ho oslabit. Vyvolali ostrou kampaň proti Srbsku i proti [[Srbové|Srbům]] žijícím na území monarchie. Srbští politici si konflikt nepřáli, a proto atentát ostře odsoudili. Rakušané však stupňovali požadavky a kladli [[Červencové ultimátum|ultimáta]], až nakonec dotlačili Srbsko k válce.{{Citace elektronického periodika [255] => | příjmení = Nekola [256] => | jméno = Martin [257] => | titul = Předvečer Velké války: Komu přišlo nesplnitelné srbské ultimátum vhod? [258] => | periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost [259] => | odkaz na periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost [260] => | vydavatel = Extra Publishing [261] => | issn = 1804-9907 [262] => | url = https://www.stoplusjednicka.cz/krucek-do-propasti-komu-prislo-nesplnitelne-srbske-ultimatum-vhod [263] => | datum vydání = 2017-07-28 [264] => | jazyk = cs [265] => | datum přístupu = 2021-05-19 [266] => }} V důsledku mnoha souvislostí se tento konflikt stal rozbuškou [[První světová válka|první světové války]], do té doby nejničivějšího a nejglobálnějšího konfliktu lidských dějin.[[Soubor:Hromadná poprava srbského obyvatelstva.jpg|náhled|Hromadná poprava srbského obyvatelstva během [[srbská fronta (první světová válka)|srbské kampaně první světové války]]]]Válku proti habsburské monarchii vedlo Srbsko na začátku s pomocí [[Černá Hora|černohorských]] vojáků a zprvu úspěšně - pod velením [[Radomir Putnik|Radomira Putnika]] odrazilo první i druhý pokus o [[Invaze|invazi]] do země. V roce [[1914]] však nastal zlom ve kterém [[Rakousko-Uhersko]] [[6. listopad]]u zaútočilo na celé [[Srbská fronta (první světová válka)|frontě]] a [[srbská armáda]] se prakticky zhroutila. Už [[3. prosinec|3. prosince]] však armáda pod vedením generála [[Živojin Mišić|Živojina Mišiće]] vyrazila do protiofenzivy. Rakousko-uherská linie na řece [[Kolubara|Kolubaře]] zakolísala a rozpadla se. Tím byl osvobozen [[Bělehrad]], který byl pod nadvládou Habsburků pouze 13 dní. [[Srbové]] se tak stali středem obdivu spojenců ze západu i z východu. [267] => [[Soubor:King Alexander Karađorđević and vojvoda Živojin Mišić in 1918.jpg|náhled|[[Živojin Mišić]] u krále [[Alexandr I. Karađorđević|Alexandera]], rok 1918]] [268] => Tento úspěch byl však později nahrazen velikou ztrátou. [[Bulhaři]] zabrali většinu území [[Makedonie (region)|Makedonie]] a [[Němci]] s Rakušany plánovali opětovný útok. Do čela armády byl tehdy opět dosazen generál Mišić. Ten na chvíli zatlačil bulharská vojska a pokusil se spojit se spojeneckými expedičními silami, ale to se nepodařilo a Bulhaři Makedonii opět zabrali. Srbsko pak bylo rozděleno na dvě oblasti. Jedna (severní) byla okupována Rakouskem-Uherskem a jižní část byla naopak pod kontrolou Bulharů. [[Bulharsko]] se na rozdíl od habsburské říše snažilo připojená území zabrat natrvalo, a tak na okupovaném území začala silná [[bulharizace]], byly ničeny dokumenty a knihy v [[Srbština|srbštině]] a [[bulharština]] se stala úředním jazykem na úřadech a ve školách. [269] => [270] => Srbská armáda se však v exilu na ostrově [[Korfu]] znovu zformovala, za pomoci spojenců se přesunula na [[Soluňská fronta|Soluňskou frontu]] a na podzim 1918 uskutečnila úspěšnou ofenzívu, během které osvobodila prakticky celé srbské území. Ihned po válce se začalo utvářet [[Království Jugoslávie|Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]]. [271] => [272] => Království Srbsko ztratilo během první světové války okolo 1 250 000 obyvatel, tedy asi 28 % veškeré populace."[http://www.reflex.cz/clanek/zpravy/57990/pred-100-lety-vypukla-prvni-svetova-valka-zvana-velka.html Před 100 lety vypukla první světová válka, zvaná Velká]". Reflex. 27. července 2015. [273] => [274] => === Království Srbů, Chorvatů a Slovinců === [275] => {{viz též|Království Srbů, Chorvatů a Slovinců}} [276] => [[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-2010-0420-500, Belgrad, Benesch, Titulescu, Jevtitsch.jpg|vlevo|náhled|Setkání politiků [[Malá dohoda|Malé dohody]]. Vpravo jugoslávský premiér [[Bogoljub Jevtić|Bogoljub Jevtič]]]] [277] => [[Meziválečné období|Mezi světovými válkami]] bylo Srbsko centrem velkého státu, který zahrnoval skoro polovinu [[Balkán]]ského poloostrova. Vládla mu nadále srbská královská dynastie [[Karađorđevićové|Karađorđevićů]]. Spojení jihoslovanských národů bylo inspirováno sjednocením [[Itálie]] nebo Německa a oficiální politikou byla snaha o zformování jednotného jugoslávského národa. Během celého meziválečného období se ale nedařilo příbuzné, avšak historicky velmi odlišně se vyvíjející entity, pro tuto myšlenku plně získat. Konflikty vznikaly v mnohonárodní Bosně, v Makedonii se smíšeným srbsko-bulharským obyvatelstvem, v Kosovu, ale zejména v Chorvatsku, jehož požadavky na autonomii se nedařilo po celých 23 let uspokojivě vyřešit. [278] => [279] => Království SHS, přejmenované roku 1929 na [[Jugoslávie|Jugoslávii]], bylo součástí [[Malá dohoda|Malé dohody]], namířené hlavně proti [[Maďarsko|Maďarsku]] (spor o [[Vojvodina|Vojvodinu]]).{{Citace monografie [280] => | příjmení = Sládek [281] => | jméno = Zdeněk [282] => | titul = Malá dohoda 1919-1938: její hospodářské, politické a vojenské komponenty [283] => | url = https://books.google.cz/books/about/Mal%C3%A1_dohoda_1919_1938.html?id=JMg4AAAAMAAJ&redir_esc=y [284] => | vydavatel = Karolinum [285] => | počet stran = 308 [286] => | isbn = 978-80-7184-820-2 [287] => | poznámka = Google-Books-ID: JMg4AAAAMAAJ [288] => | jazyk = cs [289] => }} Vyostřené vztahy mělo také s [[Bulharsko|Bulharskem]] (poválečný spor o [[Makedonie (region)|Makedonii]]) a částečně s [[Albánie|Albánií]]. [[Soubor:1934-10-17_King_Alexander_Assassination.ogv|náhled|Dokument o zavraždění krále [[Alexandr I. Karađorđević|Alexandra I.]]]]Jugoslávie byla zasažena i [[Velká hospodářská krize|světovou hospodářskou krizí]], byť její dopady nebyly vzhledem k zemědělskému charakteru hospodářství tak dramatické jako v západní Evropě. [290] => [291] => Složitou vnitropolitickou situaci s častým střídáním vlád a nestabilních parlamentních koalic se pokusil král [[Alexandr I. Karađorđević|Alexandr]] vyřešit 6. ledna 1929 nastolením královské diktatury.{{Citace periodika [292] => | příjmení = Graham [293] => | jméno = Malbone W. [294] => | titul = The “Dictatorship” in Yugoslavia [295] => | periodikum = American Political Science Review [296] => | datum vydání = 1929/05 [297] => | ročník = 23 [298] => | číslo = 2 [299] => | strany = 449–459 [300] => | issn = 0003-0554 [301] => | doi = 10.2307/1945227 [302] => | jazyk = en [303] => | url = https://www.cambridge.org/core/journals/american-political-science-review/article/abs/the-dictatorship-in-yugoslavia/4125F0081C059F839342D88E6E8FD3B9 [304] => | datum přístupu = 2021-05-19 [305] => }} Diktatura měla také konečně prosadit ideu jugoslávského národa. Roku 1934 byl však král na státní návštěvě v [[Marseille]] spolu s francouzským ministrem zahraničí [[Louis Barthou|Barthouem]] zastřelen. Atentát spáchal [[Vnitřní makedonská revoluční organizace|makedonský nacionalista]] [[Vlado Černozemski]] ve službách chorvatských [[Ustašovci|ustašovců]].{{Citace elektronického periodika [306] => | příjmení = [307] => | jméno = [308] => | titul = Před 80 lety zabil atentátník jugoslávského krále Alexandra I. [309] => | periodikum = Eurodeník.cz [310] => | vydavatel = EKO VELARI [311] => | datum vydání = 8. 10. 2014 [312] => | url = http://eurodenik.cz/historie/pred-80-lety-zabil-atentatnik-jugoslavskeho-krale-alexandra-i [313] => | datum přístupu = 2021-05-19 [314] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210519143219/http://eurodenik.cz/historie/pred-80-lety-zabil-atentatnik-jugoslavskeho-krale-alexandra-i [315] => | datum archivace = 2021-05-19 [316] => }} Na trůn pak formálně dosedl králův jedenáctiletý syn [[Petr II. Karađorđević|Petr II]]. [317] => [318] => === Druhá světová válka === [319] => {{viz též|Druhá světová válka v Jugoslávii|Balkánské tažení|Dubnová válka (Jugoslávie)}} [320] => [[Soubor:Yugoslavia moljevic1941 en.png|náhled|Srbsko (vpravo) okupované [[Nacistické Německo|Německem]], [[Italské království|Itálií]], [[Maďarské království|Maďarskem]], [[Bulharské carství|Bulharskem]] a [[Nezávislý stát Chorvatsko|Chorvatskem]]]] [321] => Po vypuknutí války zůstávala Jugoslávie zpočátku neutrální. Regent [[Pavel Karađorđević|Pavel]] však v březnu 1941 pod dojmem rostoucí moci Německa v Evropě vyjednal přistoupení Jugoslávie k [[Osa Berlín–Řím–Tokio|Ose Berlín-Řím-Tokio]]. Proti tomu vypukly v Srbsku bouřlivé protesty, král Petr II. byl 27. března 1941 prohlášen za předčasně plnoletého a smlouvu s Osou okamžitě vypověděl. [322] => [323] => Německo a jeho spojenci na to 6. dubna 1941 [[Dubnová válka (Jugoslávie)|vtrhli ze všech stran do Jugoslávie]]. Královská vojska byla během několika dnů poražena, na území Jugoslávie vznikl fašistický [[Nezávislý stát Chorvatsko]] a zbytek území byl okupován německými, italskými, maďarskými a bulharskými vojsky. [324] => [325] => Chorvatští [[Nezávislý stát Chorvatsko|ustašovci]] zahájili v roce 1941 na území chorvatského státu [[Genocida Srbů v Nezávislém státě Chorvatsko|brutální genocidu srbského obyvatelstva]], při které zavraždili stovky tisíc Srbů - odhady se obvykle pohybují mezi 300-500 tisíci zavražděnými.{{Citace monografie [326] => | příjmení = Yeomans [327] => | jméno = Rory [328] => | titul = The Utopia of Terror: Life and Death in Wartime Croatia [329] => | url = https://books.google.cz/books?id=8HEDCwAAQBAJ&printsec=frontcover&dq=isbn:9781580465458&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwicw7_cnNbwAhVS26QKHSOCCbEQ6AEwAHoECAAQAg#v=onepage&q&f=false [330] => | vydavatel = Boydell & Brewer [331] => | počet stran = 332 [332] => | isbn = 978-1-58046-545-8 [333] => | poznámka = Google-Books-ID: 8HEDCwAAQBAJ [334] => | jazyk = en [335] => }} Ukrutnostmi byl proslulý zejména [[koncentrační tábor Jasenovac]].{{Citace periodika [336] => | příjmení = Krupka [337] => | jméno = Jaroslav [338] => | titul = Dozorci soutěžili, kdo zabije víc vězňů. Vyhrál "král podřezávačů hrdel" [339] => | periodikum = Deník.cz [340] => | odkaz na periodikum = Deník (regionální noviny) [341] => | vydavatel = VLTAVA LABE MEDIA [342] => | odkaz na vydavatele = Vltava Labe Media [343] => | datum vydání = 2020-08-29 [344] => | jazyk = cs [345] => | url = https://www.denik.cz/ze_sveta/koncentracni-tabor-jasenovac-petar-brzica.html [346] => | datum přístupu = 2021-05-19 [347] => }} Dalších asi 300 000 Srbů Chorvati vyhnali do Srbska."[http://www.ceskatelevize.cz/porady/10350835414-kolaborovali-s-nacisty/212382551210011/ Kolaborovali s nacisty]". Česká televize.[[Soubor:German Soldiers arresting in 1941 people in Kragujevac.jpg|náhled|Poprava několika tisíc obyvatel [[Kragujevac]]e 21. října 1941 jako pomsta za zabití 10 německých vojáků|vlevo]]V okupovaném a okleštěném zbytku Srbska byl ustanoven loutkový režim generála [[Milan Nedić|Milana Nediće]]. Takřka současně vypukl proti okupantům odboj, jejž vedly nezávisle na sobě dvě organizace. [[Dragoljub Mihailović]], jmenovaný později ministrem obrany exilové vlády v [[Londýn]]ě, vedl organizaci zvanou „Jugoslavenska vojska u otađbini“ ([[Jugoslávské vojsko ve vlasti]]); po vzoru odbojářů z balkánských válek a 1. světové války se jejím příslušníkům říkalo [[Četnici]]. Konkurentem pro ně byl [[Jugoslávští partyzáni|komunistický partyzánský odboj]], jehož vůdcem byl [[Josip Broz Tito]]. Partyzáni vlastními silami osvobodili velké části území především na rozhraní Srbska a Bosny a jejich síla na úkor četniků neustále rostla. Zatímco Mihajlovićovi vojáci bojovali především proti chorvatským ustašovcům, partyzáni zaměřovali své útoky na německé okupanty a získávali přívržence i mezi nesrbskými národy Jugoslávie. Odboj zvláště zesílil po kapitulaci [[Itálie]] na podzim 1943, kdy Německo muselo převzít bývalou italskou okupační zónu a navzdory několika silným ofenzívám se mu již nepodařilo partyzány rozhodujícím způsobem porazit. [348] => [349] => Britská vláda, která byla největším podporovatelem četniků, začala postupně vidět v Titovi perspektivnějšího spojence. Roztrpčení četnici začali poté útočit na titovské partyzány, a to i v součinnosti s Němci. Celý mocenský střet dvou odbojových křídel rozhodl postup [[Rudá armáda|Rudé armády]], která 20. října spolu s partyzánskou armádou [[Jugoslávští partyzáni|NOVJ]] (Národně osvobozenecká vojska Jugoslávie) osvobodila hlavní město Bělehrad. Mihajlović byl popraven, většina ostatních četniků byla ale Titem amnestována.{{Citace elektronického periodika [350] => | příjmení = Tolčinský [351] => | jméno = Alexander [352] => | titul = Chorvatský prezident zrušil návštěvu Srbska kvůli četnikům [353] => | periodikum = Český rozhlas Plus [354] => | odkaz na periodikum = Český rozhlas Plus [355] => | vydavatel = Český rozhlas [356] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [357] => | url = https://plus.rozhlas.cz/chorvatsky-prezident-zrusil-navstevu-srbska-kvuli-cetnikum-7831263 [358] => | datum vydání = 2005-05-18 [359] => | jazyk = cs [360] => | datum přístupu = 2021-05-19 [361] => }} [362] => [363] => === Poválečná Jugoslávie === [364] => {{viz též|Socialistická federativní republika Jugoslávie}} [365] => [[Soubor:10. obletnica delavskega samoupravljanja ravenske železarne 1960.jpg|náhled|vlevo|Dělnická samospráva železáren se radí (1960)]] [366] => [[Soubor:Arrival ceremony for state visit of Josip Tito, President of Yugoslavia - NARA - 178242-restored.jpg|náhled|[[Josip Broz Tito]] na návštěvě v [[Bílý dům|Bílém domě]] u [[Jimmy Carter|Jimmyho Cartera]]]] [367] => [[Soubor:X217XFM 1987 Zastava Yugo 513.jpg|náhled|Symbol Jugoslávie 80. let, automobil [[Zastava]], model [[Zastava 101|Yugo 513]] (1987)]] [368] => Po 2. světové válce ovládli Jugoslávii komunisté a byla ustavena mnohonárodnostní federativní republika pod vedením Tita jako prezidenta. V poválečných čistkách a odvetách bylo zabito asi 70 000 lidí, většinou Chorvatů, Tito sám se ale snažil logickou touhu po pomstě u Srbů spíše krotit, aby soužití národů v jednom státě bylo vůbec možné. Zejména v 50. letech probíhaly také politické represe, ovšem jugoslávskou specifikou bylo, že jejich obětí byli především [[Stalinismus|stalinisté]] (jichž bylo asi 15 000 uvězněno v táboře [[Goli otok|Goli Otok]]).{{Citace monografie [369] => | příjmení = Jezernik [370] => | jméno = Božidar [371] => | titul = Goli otok. Titův gulag [372] => | vydání = 1. [373] => | vydavatel = Ústav pro studium totalitních režimů [374] => | místo = Praha [375] => | rok vydání = 2020 [376] => | počet stran = 409 [377] => | isbn = 978-80-88292-44-9 [378] => }} [379] => [380] => Titův režim si totiž na rozdíl od loutkových komunistických režimů východní Evropy, zcela závislých na Moskvě, počínal nezávisle, což vedlo na přelomu 40. a 50. let k [[Roztržka Tito–Stalin|silné roztržce]] mezi Titem a sovětským vůdcem [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinem]].{{Citace elektronického periodika [381] => | příjmení = Hlavatý [382] => | jméno = Pavel [383] => | titul = Josip Broz Tito. Jak se velký maršál proměnil v krvavého psa a jak to nakonec dobře dopadlo [384] => | periodikum = Český rozhlas Plus [385] => | odkaz na periodikum = Český rozhlas Plus [386] => | vydavatel = Český rozhlas [387] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [388] => | url = https://plus.rozhlas.cz/josip-broz-tito-jak-se-velky-marsal-promenil-v-krvaveho-psa-a-jak-nakonec-dobre-8166381 [389] => | datum vydání = 2020-03-20 [390] => | jazyk = cs [391] => | datum přístupu = 2021-05-19 [392] => }} Ten se však invaze do Jugoslávie neodvážil.{{Citace elektronického periodika [393] => | příjmení = Milenkovičová [394] => | jméno = Ivana [395] => | titul = Stalin chystal invazi do Jugoslávie, stojí v odtajněných materiálech NSA [396] => | periodikum = Lidovky.cz [397] => | odkaz na periodikum = Lidovky.cz [398] => | vydavatel = MAFRA [399] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [400] => | issn = 1213-1385 [401] => | url = https://www.lidovky.cz/svet/stalin-chystal-invazi-do-jugoslavie-stoji-v-odtajnenych-materialech-nsa.A151018_140814_ln_zahranici_ele [402] => | datum vydání = 2015-10-19 [403] => | jazyk = cs [404] => | datum přístupu = 2021-05-19 [405] => }} Jugoslávie se nestala součástí [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] a občanské svobody zde byly značně vyšší než v ostatních státech východní Evropy. Jugoslávie bazírovala na tom, že v rámci [[Studená válka|studené války]] není součástí ani jednoho z bloků - [[Východní blok|východního]] ani [[Západní blok|západního]] - a demonstrovala to organizováním tzv. [[Hnutí nezúčastněných zemí|hnutí nezúčastněných států]]. Přes něj Jugoslávie získávala mimořádný [[Geopolitika|geopolitický]] vliv, jenž byl dobře ilustrován i Titovým pohřbem v roce 1980, považovaným za největší politický pohřeb 20. století.{{Citace elektronického periodika [406] => | příjmení = Syruček [407] => | jméno = Milan [408] => | titul = Rozměry a limity J. B. Tita [409] => | periodikum = Hospodářské noviny [410] => | odkaz na periodikum = HN.cz [411] => | vydavatel = Economia [412] => | odkaz na vydavatele = Economia [413] => | url = https://ihned.cz/c1-826757-rozmery-a-limity-j-b-tita [414] => | datum vydání = 1999-04-02 [415] => | jazyk = cs [416] => | datum přístupu = 2021-05-19 [417] => }}{{Citace elektronického periodika [418] => | příjmení = [419] => | titul = Na bombastický Titův pohřeb přijeli státníci 128 zemí. Jugoslávie přežila svého vůdce jen chvíli [420] => | periodikum = Echo24.cz [421] => | odkaz na periodikum = Echo24 [422] => | vydavatel = Echo Media [423] => | url = https://echo24.cz/a/STnD8/na-bombasticky-tituv-pohreb-prijeli-statnici-128-zemi-jugoslavie-prezila-sveho-vudce-jen-chvili [424] => | datum vydání = 2020-05-04 [425] => | jazyk = cs [426] => | datum přístupu = 2021-05-19 [427] => }} [428] => Ekonomický systém Jugoslávie komunisté nazývali [[samosprávný socialismus]]. Jeho hlavním ideologem byl [[Edvard Kardelj]]. Jeho nejviditelnějším projevem bylo zřízení tzv. dělnických rad, dle ''Zákona o dělnické samosprávě'' z roku 1950.{{Citace elektronického periodika [429] => | titul = Socialismus samosprávný – Sociologická encyklopedie [430] => | periodikum = encyklopedie.soc.cas.cz [431] => | url = https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Socialismus_samospr%C3%A1vn%C3%BD [432] => | datum přístupu = 2021-05-19 [433] => }} Rady pracujících rozhodovaly o chodu podniků a například též volily jejich ředitele. Vliv politiků na ekonomiku tak byl menší než v jiných socialistických státech, což nekonformní a reformní myslitele v nich lákalo a inspirovalo (mj. i teoretiky [[Pražské jaro|pražského jara 1968]]). Na druhou stranu tento experiment nijak oslnivé ekonomické výsledky neměl, rady často rozhodovaly nekompetentně, řada firem byla ztrátových a výsledkem byla i [[nezaměstnanost]], na což s oblibou upozorňovala protijugoslávská propaganda ve státech východního bloku. [434] => [435] => Jugoslávská ekonomika měla ale i jiné rysy odlišující ji od zemí, jako bylo [[Komunistický režim v Československu|komunistické Československo]] - dovolovala soukromé podnikání a volný pohyb pracovní síly přes hranice země. Otevřené hranice byly proslulým výdobytkem Titova režimu, který využily i tisíce Čechů a Slováků k [[Emigrace|emigraci]] na západ, během letní dovolené.{{Citace elektronického periodika [436] => | příjmení = Drda [437] => | jméno = Adam [438] => | titul = Přes „kopečky“, přes Jugoslávii... Jakkoli [439] => | periodikum = Lidovky.cz [440] => | odkaz na periodikum = Lidovky.cz [441] => | vydavatel = MAFRA [442] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [443] => | issn = 1213-1385 [444] => | url = https://www.lidovky.cz/noviny/pres-kopecky-pres-jugoslavii-jakkoli.A101103_000050_ln_noviny_sko [445] => | datum vydání = 2010-11-03 [446] => | jazyk = cs [447] => | datum přístupu = 2021-05-19 [448] => }} Samosprávný socialismus nakonec více než ekonomiku ovlivnil správu země - umožnil značnou míru komunální samosprávy, vynucoval si pravidelné střídání ve vrcholných funkcích a nakonec měl vyřešit i národnostní otázku. Na konci 60. let tak jednotlivé republiky federace získaly značnou autonomii a byla také vytvořena "[[Muslimani|muslimská]]" (či též "[[Bosňáci|bosňácká]]") národnost k uvolnění napětí v mnohonárodnostní Bosně a v [[Kosovo|Kosovu]]. Ani v tomto případě ale samosprávný experiment neuspěl, jak se ukázalo již v 80. letech. [449] => [450] => Po Titově smrti v roce 1980 postupně slábla autorita režimu a koncem 80. let se rozhořel spor o osamostatnění členských zemí, kterému bránili zejména právě Srbové, dominující v orgánech jugoslávského státu. [451] => [452] => === Rozpad Jugoslávie === [453] => {{viz též|Rozpad Jugoslávie}} [454] => [[Soubor:Stevan Kragujevic, Slobodan Milosevic, portret (colorized).jpg|vlevo|náhled|181x181pixelů|[[Slobodan Milošević]] na konci 80. let]] [455] => V roce 1989 se v Srbsku dostal k moci [[Slobodan Milošević]]. Během své kampaně zvané [[protibyrokratická revoluce]] slíbil snížení pravomocí pro autonomní srbské provincie [[Kosovo]] a [[Vojvodina|Vojvodinu]], kde následně moc převzali jeho spojenci.{{Citace monografie [456] => | příjmení = Vladisavljevic [457] => | jméno = Nebojša [458] => | příjmení2 = [459] => | jméno2 = [460] => | titul = Serbia's Antibureaucratic Revolution: Miloševic, the Fall of Communism and Nationalist Mobilization [461] => | url = https://books.google.cz/books/about/Serbia_s_Antibureaucratic_Revolution.html?id=Rj2HDAAAQBAJ&redir_esc=y [462] => | vydavatel = Springer [463] => | počet stran = 245 [464] => | isbn = 978-0-230-22779-8 [465] => | poznámka = Google-Books-ID: Rj2HDAAAQBAJ [466] => | jazyk = en [467] => }} To vyvolalo obavy a napětí ve vedení ostatních republik federace a probudilo etnický nacionalismus v celé Jugoslávii. Výsledkem byla [[Válka v Jugoslávii|jugoslávská válka]] a rozpad federace, z níž se postupně odtrhlo [[Slovinsko]], [[Chorvatsko]], [[Severní Makedonie#Republika Makedonie|Makedonie]] i [[Bosna a Hercegovina]]. Srbsko a Černá Hora zůstaly ve společné federaci pod názvem [[Svazová republika Jugoslávie]]. [[Organizace spojených národů]] neuznala stát jako nástupnický po Jugoslávii, uznala ho ale jako stát nový. [468] => Válka mírou vyvolané nenávisti a jevem [[Etnická čistka|etnických čistek]] šokovala Evropu. Byla nejkrvavějším konfliktem v Evropě od roku 1945.{{Citace elektronického periodika [469] => | příjmení = Šajtar [470] => | jméno = Jaroslav [471] => | titul = Před 30 lety vzplála válka v Jugoslávii, nejkrvavější konflikt v poválečné Evropě [472] => | periodikum = Reflex.cz [473] => | url = https://www.reflex.cz//clanek/historie/78507/pred-30-lety-vzplala-valka-v-jugoslavii-nejkrvavejsi-konflikt-v-povalecne-evrope.html [474] => | datum vydání = 2022-03-01 [475] => | jazyk = cs [476] => | datum přístupu = 2023-04-29 [477] => }} Nejvážnější střety se odehrávaly v Chorvatsku a Bosně, kde se velké etnické srbské menšiny stavěly proti nezávislosti. Bělehrad jim a jejich [[Paramilitantní jednotka|paramilitárním jednotkám]] poskytoval logistickou, vojenskou a finanční podporu. Během bojů se odehrály i [[Válečný zločin|válečné zločiny]], k nejznámějším patří [[Srebrenický masakr|masakr ve Srebrenici]].{{Citace elektronického periodika [478] => | příjmení = Fajtová [479] => | jméno = Magdalena [480] => | titul = Tisíce obětí, ze kterých se stovky dodnes nenašly. Od masakru v bosenské Srebrenici uběhlo 27 let [481] => | periodikum = iROZHLAS [482] => | vydavatel = Český rozhlas [483] => | url = https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/srebrenica-masakr-vyroci_2207121047_zuj [484] => | jazyk = cs [485] => | datum přístupu = 2023-04-29 [486] => }}{{Citace elektronického periodika [487] => | příjmení = Pigula [488] => | jméno = Topi [489] => | titul = Krvavá Srebrenica: Proč největšímu poválečnému masakru v Evropě nešlo zabránit? [490] => | periodikum = Prima Zoom [491] => | vydavatel = FTV Prima [492] => | url = https://zoom.iprima.cz/vyroci/srebrenicky-masakr [493] => | datum vydání = 2022-07-11 [494] => | jazyk = cs [495] => | datum přístupu = 2023-04-29 [496] => }} Mnozí srbští velitelé, jako [[Radovan Karadžić]], za ně stanuli před [[Mezinárodní trestní soud|haagským tribunálem]]. (Souzen byl nakonec i sám Milošević, rozsudku se ale nedožil.{{Citace elektronického periodika [497] => | příjmení = Hromádka [498] => | jméno = Martin [499] => | titul = Slobodan Miloševič zemřel v haagském vězení [500] => | periodikum = iROZHLAS [501] => | vydavatel = Český rozhlas [502] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/slobodan-milosevic-zemrel-v-haagskem-vezeni_200603111500_mhromadka [503] => | datum vydání = 2006-03-11 [504] => | jazyk = cs [505] => | datum přístupu = 2023-04-29 [506] => }}). Obětí čistek a vyhánění byly ale i Srbové. V roce 1995 během [[operace Bouře]] bylo chorvatskou armádou vyhnáno do Srbska asi 200 000 Srbů z území [[Republika Srbská Krajina|Srbské Krajiny]].{{Citace elektronického periodika [507] => | titul = Bouře, jež zrodila Chorvatsko. Operace Oluja vyhnala z domovů desítky tisíc Srbů [508] => | periodikum = Lidovky.cz [509] => | url = https://www.lidovky.cz/svet/boure-jez-zrodila-chorvatsko-operace-oluja-vyhnala-z-domovu-desitky-tisic-srbu.A150805_130451_ln_zahranici_msl [510] => | datum vydání = 2015-08-05 [511] => | jazyk = cs [512] => | datum přístupu = 2023-04-29 [513] => }} Po jugoslávských válkách se Srbsko stalo domovem nejvyššího počtu [[uprchlík]]ů a [[Vnitřně vysídlená osoba|vnitřně vysídlených osob]] v Evropě.{{Citace elektronického periodika [514] => | titul = Serbia home to highest number of refugees and IDPs in Europe [515] => | periodikum = B92.net [516] => | url = https://www.b92.net/eng/news/society.php?yyyy=2011&mm=06&dd=20&nav_id=75016 [517] => | jazyk = en [518] => | datum přístupu = 2023-04-29 [519] => }} [520] => [[Soubor:Slobodan Milosevic, Alija Izetbegovic, and Franjo Tudjman sign the Balkan Peace Agreement - Flickr - The Central Intelligence Agency.jpg|vlevo|náhled|Podpis Daytonské dohody roku 1995]] [521] => Tečku za hlavní fází války udělala v roce 1995 [[Daytonská dohoda]].{{Citace elektronického periodika [522] => | titul = Daytonská dohoda přinesla mír. Už před 15 lety [523] => | periodikum = Radiožurnál [524] => | vydavatel = Český rozhlas [525] => | url = https://radiozurnal.rozhlas.cz/daytonska-dohoda-prinesla-mir-uz-pred-15-lety-7191578 [526] => | datum vydání = 2010-12-09 [527] => | jazyk = cs [528] => | datum přístupu = 2023-04-29 [529] => }}{{Citace elektronického periodika [530] => | titul = Experti: Daytonská dohoda ukončila válku [531] => | periodikum = iDNES.cz [532] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/nato/experti-daytonska-dohoda-ukoncila-valku.A051121_122730_zpr_nato_inc [533] => | datum vydání = 2005-11-21 [534] => | jazyk = cs [535] => | datum přístupu = 2023-04-29 [536] => }} Zatímco však ostatní bývalé republiky federace po ní mohly započít éru poklidného rozvoje, Miloševićova "zbytková Jugoslávie" sebou vlekla ještě problém s kosovskými Albánci a jejich rebelující [[Kosovská osvobozenecká armáda|Kosovskou osvobozeneckou armádou]] (UÇK). [[Válka v Kosovu|Válka mezi Srby a Albánci v Kosovu]] probíhala v podstatě po celá 90. léta, ale v únoru 1998 nabrala na intenzitě. Bylo zjevné, že západ, který po jugoslávské válce váhal s tím ukázat na Miloševiće jako na hlavního viníka krize, se proti němu tentokrát hodlá postavit. [537] => [[Soubor:Нато бомбе изазивале еколошку катастрофу у Новом Саду.jpeg|náhled|[[Novi Sad]] bombardovaný silami NATO]] [538] => Klíčovou roli v tom sehráli tehdejší prezident USA [[Bill Clinton]] a jeho ministryně zahraničí [[Madeleine Albrightová]]. 24. března 1999 zahájily letecké síly NATO [[Operace Spojenecká síla|bombardování Jugoslávie]], a tedy i Srbska, aby přinutily vládu Jugoslávie stáhnout se z Kosova a ukončit boj proti separatistům z UÇK.{{Citace elektronického periodika [539] => | titul = Před deseti lety rozhodlo NATO o bombardování Jugoslávie [540] => | periodikum = iDNES.cz [541] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/pred-deseti-lety-rozhodlo-nato-o-bombardovani-jugoslavie.A090323_104530_zahranicni_stf [542] => | datum vydání = 2009-03-23 [543] => | jazyk = cs [544] => | datum přístupu = 2023-04-29 [545] => }} Vzdušné údery proti Srbsku, které dostaly název [[Operace Spojenecká síla]], trvaly až do 10. června 1999. Šlo o vůbec první válku NATO v jeho historii. Celkem se na ní podílelo svými vojenskými kapacitami třináct jeho členských států. Západní státy však později ve věci bombardování Jugoslávie částečně přehodnotily své postoje. Po omluvě šéfa NATO [[Jens Stoltenberg|Jense Stoltenberga]] v roce 2015 vyjádřil při své návštěvě Srbska v roce 2016 lítost nad civilními oběťmi také americký viceprezident [[Joe Biden]].{{Citace elektronického periodika [546] => | příjmení = [547] => | jméno = [548] => | titul = Joe Biden se v Bělehradě omluvil za bombardování [549] => | periodikum = ParlamentníListy.cz [550] => | odkaz na periodikum = Parlamentní listy [551] => | vydavatel = OUR MEDIA [552] => | url = https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/VIDEO-Joe-Biden-se-v-Belehrade-omluvil-za-bombardovani-Jugoslavie-Pohledte-sami-jak-pochodil-449343 [553] => | datum vydání = 17.8.2016 [554] => | datum přístupu = 8.7.2017 [555] => }} [556] => [[Soubor:Petooktobarska revolucija.png|náhled|Protesty v Srbsku roku 2000]] [557] => [[Soubor:Zoran Djindjic, 2002 (4152327529).jpg|vlevo|náhled|[[Zoran Đinđić]]]] [558] => Krátce po kosovské krizi, v září 2000, se konaly prezidentské volby. Opoziční strany obvinily Miloševiće z volebního podvodu. Následovala kampaň občanského odporu vedená [[Demokratická opozice Srbska|Demokratickou opozicí Srbska]], širokou koalicí proti-miloševićovských stran, v jejímž čele stál [[Zoran Đinđić]]. Kampaň vyvrcholila 5. října, kdy se v Bělehradě shromáždilo půl milionu lidí, což přimělo Miloševiće přiznat porážku.{{Citace elektronického periodika [559] => | příjmení = Beránek [560] => | jméno = Jaroslav [561] => | příjmení2 = Marjanovič [562] => | jméno2 = Teodor [563] => | titul = Srbové povstali proti Miloševičovi [564] => | periodikum = BBC Česká redakce [565] => | url = https://www.bbc.co.uk/czech/lupa/feature50.shtml [566] => | datum vydání = 2000-10-06 [567] => | datum přístupu = 2023-04-29 [568] => }} Đinđić se stal premiérem, [[Vojislav Koštunica]] novým prezidentem.{{Citace elektronického periodika [569] => | titul = Koštunica se stal prezidentem Jugoslávie [570] => | periodikum = iDNES.cz [571] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/kostunica-se-stal-prezidentem-jugoslavie.A001007102004zahranicni_itu [572] => | datum vydání = 2000-10-07 [573] => | jazyk = cs [574] => | datum přístupu = 2023-04-29 [575] => }} [576] => [577] => Pád Miloševiće a jeho vydání do Haagu roku 2001 ukončily mezinárodní izolaci Jugoslávie.{{Citace periodika [578] => | příjmení = [579] => | jméno = [580] => | titul = Milosevic sent to Hague [581] => | periodikum = The Guardian [582] => | datum vydání = 2001-06-28 [583] => | issn = 0261-3077 [584] => | jazyk = en-GB [585] => | url = https://www.theguardian.com/world/2001/jun/28/warcrimes.balkans [586] => | datum přístupu = 2023-04-29 [587] => }} Jak napjatá je v zemi nadále situace se však ukázalo, když se Đinđić v roce 2003 stal obětí atentátu.{{Citace elektronického periodika [588] => | příjmení = Raduševič [589] => | jméno = Mirko [590] => | titul = Zastřelen premiér Srbska - Vyhlášen výjimečný stav! [591] => | periodikum = Hospodářské noviny (HN.cz) [592] => | url = https://hn.cz/c1-12460450-zastrelen-premier-srbska-vyhlasen-vyjimecny-stav-sled-udalosti [593] => | datum vydání = 2003-03-13 [594] => | jazyk = cs [595] => | datum přístupu = 2023-04-29 [596] => }} [597] => [598] => V roce [[2002]] se federální parlament rozhodl pro změnu názvu země na [[Srbsko a Černá Hora|Státní společenství Srbsko a Černá Hora]] a udělení větší pravomoci oběma republikám. Černá Hora však nakonec pocítila potřebu se osamostatnit zcela, byť se Srbskem měla společnou již jen obrannou politiku. Uspořádala proto [[21. květen|21. května]] [[2006]] [[Referendum o nezávislosti Černé Hory|referendum o nezávislosti]], ve kterém zvítězili zastánci samostatnosti.{{Citace elektronického periodika [599] => | titul = Stoupenci nezávislosti Černé Hory slaví [600] => | periodikum = Lidovky.cz [601] => | url = https://www.lidovky.cz/svet/stoupenci-nezavislosti-cerne-hory-slavi.A060522_083750_ln_zahranici_fho [602] => | datum vydání = 2006-05-22 [603] => | jazyk = cs [604] => | datum přístupu = 2023-04-29 [605] => }} 3. června vyhlásila [[Černá Hora]] nezávislost.{{Citace elektronického periodika [606] => | titul = Černohorci vyhlásili nezávislost na Srbsku [607] => | periodikum = iDNES.cz [608] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/cernohorci-vyhlasili-nezavislost-na-srbsku.A060603_210503_zahranicni_tha [609] => | datum vydání = 2006-06-03 [610] => | jazyk = cs [611] => | datum přístupu = 2023-04-29 [612] => }} Srbsko po dvou dnech vyhlásilo vlastní samostatnost 5. června 2006.{{Citace elektronického periodika [613] => | titul = Srbsko vyhlásilo nezávislost [614] => | periodikum = Novinky.cz [615] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [616] => | vydavatel = Borgis [617] => | url = https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-srbsko-vyhlasilo-nezavislost-40119398 [618] => | datum vydání = 2006-05-06 [619] => | jazyk = cs [620] => | datum přístupu = 2023-04-29 [621] => }} [622] => [623] => === Samostatné Srbsko === [624] => [[Soubor:Встреча Александра Вучича и Владимира Путина 17 января 2019 года в Белграде.jpg|náhled|[[Aleksandar Vučić]] (vpravo) a [[Vladimir Putin]]]] [625] => V roce 2007 vstoupilo Srbsko do [[CEFTA|Středoevropské zóny volného obchodu]]. [626] => [627] => Dne 17. února 2008 vyhlásilo Kosovo s podporou USA a EU jednostranně nezávislost na Srbsku, kterou Srbsko odmítá uznat.{{Citace elektronického periodika [628] => | titul = Kosovo vyhlásilo nezávislost [629] => | periodikum = Novinky.cz [630] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [631] => | vydavatel = Borgis [632] => | url = https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-kosovo-vyhlasilo-nezavislost-40187361 [633] => | datum vydání = 2008-02-17 [634] => | jazyk = cs [635] => | datum přístupu = 2023-04-29 [636] => }} [637] => [638] => [[22. prosinec|22. prosince]] [[2009]] podalo Srbsko přihlášku do [[Evropská unie|Evropské unie]] a [[1. březen|1. března]] [[2012]] byl Srbsku udělen status kandidáta.{{Citace elektronické monografie [639] => | vydavatel = EUROPEAN COUNCIL (Evropská komise) [640] => | titul = CONCLUSIONS [641] => | url = http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_Data/docs/pressdata/en/ec/128520.pdf [642] => | jazyk = anglicky [643] => | datum přístupu = 2012-03-07 [644] => }} Země se postupně demokratizuje, nicméně stále se potýká s vysokou nezaměstnaností a korupcí, která se objevuje ve všech úrovních státní správy.{{Citace elektronického periodika|titul=Srbsko {{!}} Člověk v tísni|periodikum=www.clovekvtisni.cz|url=https://www.clovekvtisni.cz/cs/humanitarni-a-rozvojova-pomoc/zeme/srbsko|datum přístupu=2017-03-09}} [645] => [646] => Od nástupu [[Aleksandar Vučić|Aleksandara Vučiće]] k moci Srbsko trpí [[Eroze demokracie|erozí demokracie]] a symptomy [[Autoritarismus|autoritářství]].{{cite news |url=http://rs.n1info.com/English/NEWS/a457849/Freedom-House-ranks-Serbia-as-Partly-Free-in-latest-report.html |website=N1 |title=Freedom House ranks Serbia as Partly Free in latest report |date=5 February 2019 |access-date=5 February 2019 |archive-date=7 February 2019 |archive-url=https://web.archive.org/web/20190207020214/http://rs.n1info.com/English/NEWS/a457849/Freedom-House-ranks-Serbia-as-Partly-Free-in-latest-report.html |url-status=dead }}{{cite book|last=Voltmer|first=Katrin |title=Media, Communication and the Struggle for Democratic Change: Case Studies on Contested Transitions|publisher=Springer Nature|isbn=978-3-030-16747-9|year=2019|page=6}}{{cite journal |last1=Bieber |first1=Florian |title=Patterns of competitive authoritarianism in the Western Balkans|journal=East European Politics|date=July 2018|volume=38|issue=3|pages=337–54|doi=10.1080/21599165.2018.1490272|doi-access=free}} Především pak úpadkem [[Svoboda projevu|svobody médií]] a [[Občanská práva|občanských svobod]].{{cite journal|last1=Maerz|first1=Seraphine F|display-authors=etal|title=State of the world 2019: autocratization surges – resistance grows |journal=Democratization |date=April 2020|volume=27|issue=6|pages=909–927|doi=10.1080/13510347.2020.1758670|doi-access=free}}{{cite journal |last1=Castaldo |first1=Antonino |last2=Pinna |first2=Alessandra |title=De-Europeanization in the Balkans. Media freedom in post-Milošević Serbia |journal=European Politics and Society |year=2017|volume=19|issue=3|pages=264–281 |doi=10.1080/23745118.2017.1419599 |hdl=10451/30737 |s2cid=159002076|hdl-access=free}} Poté, co se v březnu 2020 v Srbsku rozšířila [[pandemie covidu-19]], byl vyhlášen výjimečný stav a poprvé od druhé světové války byl v Srbsku zaveden zákaz vycházení.{{cite web|url=http://rs.n1info.com/Vesti/a579775/Policijski-cas-u-Srbiji-prva-noc.html|title=Prvi put policijski čas od Drugog svetskog rata, građani uglavnom poslušni|date=19 March 2020|website=N1|access-date=16 June 2020|archive-date=19 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201119120114/http://rs.n1info.com/Vesti/a579775/Policijski-cas-u-Srbiji-prva-noc.html|url-status=dead}} V lednu a únoru 2021 proběhlo v Srbsku druhé nejrychlejší zavedení vakcíny v Evropě.{{cite web|date=29 January 2021|title=Serbia carrying out Europe's second-fastest vaccine rollout|url=http://intellinews.com/serbia-carrying-out-europe-s-second-fastest-vaccine-rollout-201572/|access-date=30 January 2021|website=intellinews.com|language=en}}{{cite web|title=Франкфуртер алгемајне цајтунг: Зашто Србија успешно вакцинише|url=http://www.politika.rs/scc/clanak/471896/Frankfurter-algemajne-cajtung-Zasto-Srbija-uspesno-vakcinise|access-date=30 January 2021|website=Politika Online}}{{cite web|date=2021-03-03|title=Srbija prva u Evropi po broju onih koji su dobili drugu dozu na milion građana|url=https://rs.n1info.com/vesti/srbija-prva-u-evropi-po-broju-onih-koji-su-dobili-drugu-dozu-na-milion-gradjana/|access-date=2021-03-19|website=N1|language=sr-RS}} [647] => [648] => [[Ruská invaze na Ukrajinu|Invaze Ruska na Ukrajinu]] v roce 2022 ukázala, že nalézt rovnováhu mezi historicky tradiční vazbou na Rusko a deklarovaným evropským směřováním je pro srbské politiky stále velmi složité.{{Citace elektronického periodika [649] => | titul = Vučić: Srbsko odsoudí Rusko, pokud Zelenskyj odsoudí alianční bombardování Bělehradu v roce 1999 [650] => | periodikum = natoaktual.cz [651] => | url = https://www.natoaktual.cz/v-mediich/srbsko-rusko-ukrajina-bombardovani-belehrad.A220224_173305_na_media_m02 [652] => | datum vydání = 2022-02-24 [653] => | jazyk = cs [654] => | datum přístupu = 2023-04-29 [655] => }}{{Citace elektronického periodika [656] => | titul = Srbsko údajně dodalo Ukrajině zbraně, ale na Rusko sankce neuvalilo [657] => | periodikum = iDNES.cz [658] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/srbsko-ukrajina-zbrane-dodavka-pentagon-dokumenty.A230412_081028_zahranicni_bur [659] => | datum vydání = 2023-04-12 [660] => | jazyk = cs [661] => | datum přístupu = 2023-04-29 [662] => }}{{Citace elektronického periodika [663] => | příjmení = Ulrychová [664] => | jméno = Tereza [665] => | titul = Srbské žonglování s Ruskem a Západem možná spěje ke konci [666] => | periodikum = Seznam Zprávy [667] => | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-srbska-hra-na-obe-strany-zapad-musi-balkan-hlidat-jinak-ma-valku-za-dvermi-224315 [668] => | datum vydání = 2023-01-27 [669] => | jazyk = cs [670] => | datum přístupu = 2023-04-29 [671] => }}{{Citace elektronického periodika [672] => | příjmení = [673] => | jméno = [674] => | titul = Wagnerovci verbují Srby do bojů na Ukrajině. „Co to Srbsku děláte?“ reagoval Vučić [675] => | periodikum = ČT24 [676] => | vydavatel = Česká televize [677] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3559211-wagnerovci-verbuji-srby-do-boju-na-ukrajine-co-srbsku-delate-reagoval-vucic [678] => | datum vydání = 2023-01-20 [679] => | jazyk = cs [680] => | datum přístupu = 2023-04-29 [681] => }}{{Citace elektronického periodika [682] => | titul = Krym je ukrajinský, řekl srbský prezident Vučić. S Putinem už prý měsíce nemluvil [683] => | periodikum = Novinky.cz [684] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [685] => | vydavatel = Borgis [686] => | url = https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-krym-je-ukrajinsky-rekl-srbsky-prezident-vucic-s-putinem-uz-pry-mesice-nemluvil-40420412 [687] => | datum vydání = 2023-01-18 [688] => | jazyk = cs [689] => | datum přístupu = 2023-04-29 [690] => }} [691] => [692] => == Státní symboly == [693] => === Vlajka === [694] => [695] => {{Podrobně|Srbská vlajka}} [696] => [697] => Srbská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 se třemi vodorovnými pruhy – červeným, modrým a bílým. Přes pruhy, blíže žerdi, je položen malý státní znak. [698] => [699] => === Znak === [700] => [701] => {{Podrobně|Státní znak Srbska}} [702] => [703] => Srbský státní znak má dvě verze, znak malý a velký. '''Malý''' státní znak tvoří bílý dvojhlavý [[Orel (heraldika)|orel]] se zlatou zbrojí na červeném [[Štít (heraldika)|štítu]]. V [[Srdeční štít (heraldika)|srdečním štítku]] je bílým křížem čtvrcený štít, v jehož polích jsou [[Křesadlo|křesadla]]. Nad štítem je královská koruna. '''Velký''' státní znak je de facto malý státní znak položený na [[Hermelín (kožešina)|hermelínový]] plášť pod další královskou korunu. [704] => [705] => === Hymna === [706] => [707] => {{Podrobně|Srbská hymna}} [708] => [709] => Srbská hymna je skladba ''Bože pravde'' ({{Vjazyce2|cs|''Spravedlivý Bože''}}). Autorem skladby je [[Davorin Jenko]] a text napsal Jovan Đorđević. Hymna byla do roku 2008 rovněž, s drobnými odlišnostmi, hymnou [[Republika srbská|Republiky Srbské]] v [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]]. [710] => [711] => == Geografie == [712] => {{Podrobně|Geografie Srbska}} [713] => [[Soubor:Pančićev vrh during winter.jpg|vlevo|náhled|Národní park Kopaonik během zimy]] [714] => Na severu Srbsko hraničí s [[Maďarsko|Maďarskem]] (délka hranice 164 km), na západě s [[Chorvatsko|Chorvatskem]] (314 km), [[Bosna a Hercegovina|Bosnou a Hercegovinou]] (345 km), [[Černá Hora|Černou Horou]] (157 km), na jihozápadě s [[Kosovo|Kosovem]] (366 km){{Citace monografie [715] => | titul = Kosovo [716] => | url = https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/kosovo/ [717] => | vydavatel = Central Intelligence Agency [718] => | jazyk = en [719] => }}, na jihu se [[Severní Makedonie|Severní Makedonií]] (101 km), na východě s [[Bulharsko|Bulharskem]] (344 km) a [[Rumunsko|Rumunskem]] (531 km). Celková délka hranic je 2322 kilometrů. [720] => {{Citace monografie [721] => | titul = Serbia [722] => | url = https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/serbia/ [723] => | vydavatel = Central Intelligence Agency [724] => | jazyk = en [725] => }} [726] => [727] => Srbsko leží v [[jihovýchodní Evropa|jihovýchodní Evropě]] ve vnitrozemí [[Balkán|Balkánského poloostrova]] na severu země se nachází [[Panonská pánev|Panonská nížina]], jíž protéká řeka [[Dunaj]] do kterého se vlévají řeky [[Tisa]], [[Sáva]] a [[Velká Morava (řeka)|Velká Morava]], přitékající z jihu země. Směrem na jih se terén zvedá a přechází v [[Dinárské hory]], které pokrývají většinu západního a [[Centrální Srbsko|Centrálního Srbska]]. Nejvýchodnější části země zasahují do [[Dolnodunajská nížina|Valašské nížiny]]. Východní hranice rovněž přetíná [[Karpaty|Karpatský oblouk]]. [728] => [729] => Karpaty se na východě Srbska setkávají s pohořím [[Stara planina]], kde se nachází nejvyšší hora Srbska [[Midžur]] vysoká 2169 m. Na jihu Srbska, na hranicí s Kosovem, leží rozsáhlé pohoří [[Kopaonik]]. Na jihu země, na trojmezí s Kosovem a Černou Horou, leží pohoří [[Mokra Gora]]. [[Dinárské hory]] hory následují tok řeky [[Drina|Driny]], která tvoří hranici Srbska a Bosny a Hercegoviny, tvoří celou hranici s Černou Horou a jižní hranici s Bosnou a Hercegovinou. Na jihozápadě Srbska leží pohoří [[Zlatibor]]. [730] => [731] => === Hydrologie === [732] => [[Soubor:Uvac_River_and_Eagle.jpg|náhled|[[Sup bělohlavý]] u řeky [[Uvac]]]] [733] => Téměř všechny vody řek Srbska prostřednictvím řeky [[Dunaj]] tečou do [[Černé moře|Černého moře]]. [[Dunaj]], druhá největší evropská řeka, protéká Srbskem v délce 588 kilometry (21 % její celkové délky) a jde o největší zdroj sladké vody v zemi. Jeho největší přítoky v Srbsku jsou [[Velká Morava (řeka)|Velká Morava]] (nejdelší řeka, která leží jen v Srbsku s 493 km délky), [[Sáva]] a [[Tisa]]{{Citace elektronické monografie |url = http://www.dunavskastrategija.rs/en/ |titul = Navigation and Transportation: Waterways |vydavatel = Danube Strategy in Serbia |datum přístupu = 2014-12-18 |url archivu = https://web.archive.org/web/20150621215127/http://www.dunavskastrategija.rs/en/ |datum archivace = 2015-06-21 |nedostupné = ano }} Jediná výrazná výjimka je řeka [[Pčinja]], která se vlévá do [[Egejské moře|Egejského moře]]. [734] => [735] => Vzhledem ke tvaru terénu jsou přírodní jezera pouze vzácná a malá. Většina z nich se nachází v nížinách Vojvodiny, jako je ledovcové [[Palićské jezero|Palićko jezero]] (s plochou 6 kilometrů čtverečních je největším přírodním jezerem Srbska) nebo četná [[Mrtvé rameno|mrtvá ramena]] podél tekoucích řek (jako [[Zasavica (řeka)|Zasavica]] a [[Carska bara]]). V Srbsku jsou nicméně četná [[antropogenní jezero|umělá jezera]], většinou postavené jako vodní přehrady; největší je přehrada na Dunaji [[Železná vrata]] s plochou 163 čtverečních kilometrů na srbské straně (další část patří k Rumunsku; celková plocha přehrady je 253 kilometrů čtverečních), stejně jako i nejhlubší (s maximální hloubkou 92 metrů). Další umělé jezero je přehrada [[Perucac]] na Drinu a částečně umělé jezero [[Vlasinské jezero|Vlasinsko jezero]]. Největší vodopád ''Jelovarnik'', ležící v pohoří v [[Kopaonik]], je 71 metrů vysoký {{Citace elektronické monografie|url=http://pod2.stat.gov.rs/ObjavljenePublikacije/G2012/pdf/G20122007.pdf |titul=Statistical Yearbook of the Republic of Serbia |rok=2012 |vydavatel=Statistical Office of the Republic of Serbia}} Relativně hojné množství neznečištěných povrchových vod a četné podzemní přírodní a minerální vodní zdroje vysoké kvality vody může znamenat šanci na export a ekonomické zlepšení. [736] => [737] => == Politický systém == [738] => {{Podrobně|Politický systém Srbska|Politické strany v Srbsku}} [739] => [[Soubor:Novi Dvor (1).JPG|náhled|Novi dvor, sídlo prezidenta]] [740] => [[Soubor:Дом Народне Скупштине Србије.jpg|náhled|Budova Národního shromáždění]] [741] => Republika Srbsko je [[zastupitelská demokracie]], [[parlamentní republika]] s [[vícestranický systém|vícestranickým systémem]]. Srbsko získalo plnou [[nezávislost]] po [[Referendum o nezávislosti Černé Hory|referendu v roce 2006]], kdy [[Černá Hora]] vystoupila z federace [[Srbsko a Černá Hora]]. [742] => [743] => [[Prezident Srbska|Prezident republiky]] (''Predsednik Republike'') je hlavou státu a je volen lidovým hlasováním na pětileté období. Ústava dovoluje jednomu člověku sloužit maximálně dvě prezidentská volební období. Prezident je vrchním velitelem ozbrojených sil, jmenuje předsedu vlády se souhlasem parlamentu a má určitý vliv na zahraniční politiku. Po prezidentských volbách v roce 2017 je současným prezidentem [[Aleksandar Vučić]] ze [[Srbská pokroková strana|Srbské pokrokové strany]].{{Citace elektronického periodika [744] => | příjmení = [745] => | titul = Potvrzeno. Srbským prezidentem byl již v prvním kole zvolen premiér Vučić [746] => | periodikum = echo24.cz [747] => | url = https://echo24.cz/a/w2sWa/potvrzeno-srbskym-prezidentem-byl-jiz-v-prvnim-kole-zvolen-premier-vucic [748] => | datum vydání = 2017-04-03 [749] => | jazyk = cs [750] => | datum přístupu = 2022-03-03 [751] => }} Sídlem prezidenta je palác [[Novi Dvor]] v Bělehradě. [752] => [753] => Vláda se skládá z [[Předseda vlády Srbska|předsedy vlády]] a ministrů vlády. Je odpovědná za navrhování legislativy a rozpočtu, provádění zákonů a vedení zahraniční a vnitřní politiky. Současnou premiérkou je [[Ana Brnabićová]], nominovaná Srbskou pokrokovou stranou. Je první ženou v tomto úřadě, i prvním otevřeným [[Homosexualita|homosexuálem]] v čele Srbska.{{Citace periodika [754] => | příjmení = Surk [755] => | jméno = Barbara [756] => | titul = Serbia Gets Its First Female, and First Openly Gay, Premier [757] => | periodikum = The New York Times [758] => | odkaz na periodikum = The New York Times [759] => | vydavatel = The New York Times Company [760] => | issn = 0362-4331 [761] => | datum vydání = 2017-06-28 [762] => | issn = 0362-4331 [763] => | jazyk = en-US [764] => | url = https://www.nytimes.com/2017/06/28/world/europe/serbia-ana-brnabic-prime-minister.html [765] => | datum přístupu = 2022-03-03 [766] => }} Ostatně Srbsko má dlouhodobě velmi vysoký podíl žen v politice, pátý nejvyšší v Evropě k roku 2021.{{Citace elektronického periodika [767] => | titul = Србија пета у Европи по броју жена на јавним функцијама [768] => | periodikum = Politika Online [769] => | url = https://www.politika.rs/scc/clanak/470992/Srbija-peta-u-Evropi-po-broju-zena-na-javnim-funkcijama [770] => | datum přístupu = 2022-03-03 [771] => }} [772] => [773] => [[Národní shromáždění Srbské republiky|Národní shromáždění]] (''Narodna skupština'') je [[Unikameralismus|jednokomorový]] zákonodárný orgán. Národní shromáždění má pravomoc přijímat zákony, schvalovat rozpočet, plánovat prezidentské volby, vybírat a odvolávat předsedu vlády a další ministry, vyhlašovat válku a ratifikovat mezinárodní smlouvy a dohody. Skládá se z 250 členů, kteří slouží čtyřletá období. Volební systém je [[Poměrný volební systém|poměrný]]. V budově parlamentu na [[Náměstí Nikoly Pašiće]] v Bělehradě sídlil už parlament jugoslávský, od roku 1936. [774] => [775] => === Zahraniční vztahy === [776] => [[Soubor:Beograd - Palata Ministarstva šuma i ruda i Ministarstva poljoprivrede i voda (43221948390).jpg|náhled|Sídlo ministerstva zahraničních věcí]] [777] => Srbsko má diplomatické styky se 188 členskými státy [[Organizace spojených národů|OSN]], [[Vatikán]]em, [[Maltézský řád|Maltézským řádem]] a [[Evropská unie|Evropskou unií]].{{Citace elektronické monografie |url=http://www.mfa.gov.rs/diplomatic_list_1012.pdf |titul=Serbia Diplomatic List 2012 |vydavatel= |datum přístupu=27 October 2014 |nedostupné=ano |url archivu=https://web.archive.org/web/20131023014630/http://www.mfa.gov.rs/diplomatic_list_1012.pdf |datum archivace=2013-10-23 }} Zahraniční vztahy jsou vedeny prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí. Srbsko má na mezinárodní úrovni síť 65 velvyslanectví a 23 konzulátů.{{Citace elektronické monografie |url=http://www.mfa.gov.rs/Worldframe.htm |titul=Diplomatic Missions |vydavatel=Ministry of Foreign Affairs of Serbia |datum přístupu=24 May 2012 |nedostupné=ano |url archivu=https://web.archive.org/web/20120505093604/http://www.mfa.gov.rs/Worldframe.htm |datum archivace=2012-05-05 }} V Srbsku se nachází 65 zahraničních ambasád, 5 konzulátů a 4 styčné kanceláře.{{Citace elektronické monografie |url=http://www.mfa.gov.rs/Embassies/missions_e.html |titul=Diplomatic Missions in Serbia |vydavatel=Ministry of Foreign Affairs of Serbia |datum přístupu=15 September 2012 |nedostupné=ano |url archivu=https://web.archive.org/web/20120220121901/http://www.mfa.gov.rs/Embassies/missions_e.html |datum archivace=2012-02-20 }} [778] => [779] => Dlouhodobým cílem Srbska je členství v [[Evropská unie|Evropské unii]]. Zároveň ale Srbsko bazíruje i na tradičně dobrých vztazích s [[Rusko|Ruskem]] a snaží se přesvědčit Západ, že tyto dvě věci nejsou v rozporu, což na Západě budí rozpaky. Vztahy s Ruskem jsou dány historií i společným náboženstvím, pravoslavím. Pro Rusy je Srbsko klíčovým spojencem v Evropě a získává si jeho přízeň důsledným odmítáním legitimity nezávislosti Kosova, které naopak uznala řada západních zemí. Rusko s kosovskou kartou operuje široce a dlouhodobě.{{Citace periodika [780] => | příjmení = Radeljic [781] => | jméno = Branislav [782] => | titul = Russia's Involvement in the Kosovo Case: Defending Serbian Interests or Securing Its Own Influence in Europe? [783] => | periodikum = Region [784] => | datum vydání = 2017 [785] => | ročník = 6 [786] => | číslo = 2 [787] => | strany = 273–300 [788] => | issn = 2166-4307 [789] => | url = https://www.jstor.org/stable/26377322 [790] => | datum přístupu = 2022-03-03 [791] => }}{{Citace periodika [792] => | příjmení = HUGHES [793] => | jméno = JAMES [794] => | titul = Russia and the Secession of Kosovo: Power, Norms and the Failure of Multilateralism [795] => | periodikum = Europe-Asia Studies [796] => | datum vydání = 2013 [797] => | ročník = 65 [798] => | číslo = 5 [799] => | strany = 992–1016 [800] => | issn = 0966-8136 [801] => | url = https://www.jstor.org/stable/23438652 [802] => | datum přístupu = 2022-03-03 [803] => }} Snahy odtrhnout Srbsko z velkého prozápadního bloku slavily úspěch v roce 2014, kdy Srbsko odmítlo uvalit sankce na Rusko za [[Anexe Krymu Ruskou federací|anexi Krymu]]. Bělehrad poskytl neformální vojenskou pomoc i proruským separatistům v [[Donbas]]u. Od uvalení západních sankcí proti Rusku v roce 2014 [[Moskevský Kreml|Kreml]] rovněž posílil své ekonomické vazby se Srbskem, které zahrnuly i dodávky sofistikovaných zbraňových systémů.{{Citace elektronického periodika [804] => | příjmení = Ramani [805] => | jméno = Samuel [806] => | titul = Why Serbia is Strengthening its Alliance with Russia [807] => | periodikum = HuffPost [808] => | odkaz na periodikum = HuffPost [809] => | vydavatel = BuzzFeed [810] => | url = https://www.huffpost.com/entry/why-russia-is-tightening-_b_9218306 [811] => | datum vydání = 2016-02-15 [812] => | jazyk = en [813] => | datum přístupu = 2022-03-03 [814] => }} Mnoho pozorovatelů již označilo srbskou politiku vyvažování za neudržitelnou a souběžné zachování obou linií, proruské i prozápadní, za dlouhodobě nemožné.{{Citace periodika [815] => | příjmení = Pavičić [816] => | jméno = Vesna [817] => | titul = Serbia's Orientation Challenge and Ways to Overcome It [818] => | periodikum = Connections [819] => | datum vydání = 2019 [820] => | ročník = 18 [821] => | číslo = 1/2 [822] => | strany = 111–127 [823] => | issn = 1812-1098 [824] => | url = https://www.jstor.org/stable/26948852 [825] => | datum přístupu = 2022-03-03 [826] => }} Dalo se očekávat, že momentem rozhodnutí se stane [[ruská invaze na Ukrajinu]]. Avšak Srbsko zůstalo věrno své vyvažovací politice: invazi odsoudilo, ale odmítlo podpořit protiruské sankce.{{Citace elektronického periodika [827] => | příjmení = [828] => | titul = While condemning Ukraine invasion, Serbia refuses to back sanctions against Russia [829] => | periodikum = The Times of Israel [830] => | odkaz na periodikum = The Times of Israel [831] => | vydavatel = The Times of Israel [832] => | odkaz na vydavatele = The Times of Israel [833] => | url = https://www.timesofisrael.com/liveblog_entry/while-condemning-ukraine-invasion-serbia-refuses-to-back-sanctions-against-russia/ [834] => | jazyk = en-US [835] => | datum přístupu = 2022-03-03 [836] => }} [837] => {{Pahýl část}} [838] => [839] => === Ozbrojené síly === [840] => [[Soubor:Ohio Serbia 05.jpg|náhled|Parašutisté srbské armády.]] [841] => Ozbrojené síly Srbska nesou název ''Vojska Srbije'' ({{vjazyce|sr}} ''Војска Србије''). Oficiálně byly zřízeny dne [[8. červen|8. června]] [[2006]] nařízením [[Skupština Srbska|srbské Skupštiny]]. Samostatná srbská armáda vznikla po [[Referendum o nezávislosti Černé Hory|vyhlášení nezávislosti Černé Hory]] z těch jednotek armády [[Srbsko a Černá Hora|Srbska a Černé Hory]], které se nacházely na území Republiky Srbsko. Dle ústavy Srbska slouží armáda k obraně země před nebezpečím zvenčí a k plnění různých misí a cílů v souladu se zákony a principy [[mezinárodní právo|mezinárodního práva]], které reguluje použití síly. Nasazení armády za hranicemi Republiky Srbsko může schválit pouze Skupština. Srbské ozbrojené síly se skládají ze tří samostatných celků: [[Srbská armáda|Pozemního vojska]] (armády), [[Srbské letectvo a protivzdušná obrana|letectva a protivzdušné obrany]]. [842] => [843] => Srbsko také patří mezi velké výrobce a vývozce vojenské techniky v regionu. V roce 2011 bylo vyvezeno vybavení za 250 milionů USD.{{cite web|url=http://obris.org/regija/obrambeni-sustav-republike-srbije/ |title=Obrambeni sustav Republike Srbije |publisher=Obris.org |date=}} Srbsko vyváží po celém světě, zejména na blízký východ, do Afriky, jihovýchodní Asie a Severní Ameriky.{{cite web|url=http://www.business-dialogue.eu/vesti/1614-srbija-ponovo-izvozna-vojna-sila.html|title=Srbija ponovo izvozna vojna sila|publisher=Business-dialogue.eu|accessdate=24 May 2012|archive-url=https://web.archive.org/web/20120706215602/http://www.business-dialogue.eu/vesti/1614-srbija-ponovo-izvozna-vojna-sila.html|archive-date=06-07-2012|dead-url=ano|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=16-01-2017|url archivu=https://web.archive.org/web/20120706215602/http://www.business-dialogue.eu/vesti/1614-srbija-ponovo-izvozna-vojna-sila.html|datum archivace=06-07-2012}} [[Zbrojní průmysl]] dosáhl za leta významného růstu a každý rok pokračuje.{{cite web|url=http://www.glas-javnosti.rs/clanak/ekonomija/glas-javnosti-11-01-2011/srpska-vojna-industrija-u-usponu|title=Srpska vojna industrija u usponu|publisher=Glas-javnosti|accessdate=24 May 2012|archive-url=https://web.archive.org/web/20120629132300/http://www.glas-javnosti.rs/clanak/ekonomija/glas-javnosti-11-01-2011/srpska-vojna-industrija-u-usponu|archive-date=29-06-2012|dead-url=ano|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=16-01-2017|url archivu=https://web.archive.org/web/20120629132300/http://www.glas-javnosti.rs/clanak/ekonomija/glas-javnosti-11-01-2011/srpska-vojna-industrija-u-usponu|datum archivace=29-06-2012}}{{cite web|url=http://www.blic.rs/Vesti/Drustvo/228348/Povratak-vojne-industrije-Srbije-na-svetsku-scenu|title=Povratak vojne industrije Srbije na svetsku scenu|publisher=Blic|accessdate=24 May 2012}} [844] => [845] => === Administrativní dělení Srbska === [846] => [[Soubor:Districts of Serbia.png|náhled|upright|Srbské okresy]] [847] => [848] => ==== Okruhy ==== [849] => [[Srbsko]] je rozděleno na 29 ''správních'' ''okruhů'' mimo hlavní město [[Bělehrad]], které je samostatnou administrativní jednotkou. Z toho 5 okruhů je součástí [[Kosovo a Metochie|autonomní oblasti Kosovo a Metochie]], která vyhlásila nezávislost a vytvoření [[Kosovo|Republiky Kosovo]], Srbskem však [[Seznam států a mezinárodních organizací podle postoje k nezávislosti Kosova|neuznané]]. [850] => [851] => ==== Samosprávné kraje ==== [852] => Srbsko se nyní skládá z tzv. [[Centrální Srbsko|Centrálního Srbska]], které však netvoří správní celek, a autonomní oblasti [[Vojvodina|Vojvodiny]]. Srbsko i nadále formálně uvádí Autonomní kraj Kosovo a Metochie, nad kterým však ztratilo efektivní správu v roce [[1999]]. a jehož území poté k Srbsku náleží již jen formálně. [853] => [854] => V dobách SFRJ, do roku 1989, byly [[Vojvodina]] a [[Kosovo]] srbskými autonomní oblastmi s velice širokou autonomii, pak však tato autonomie byla omezena. Nyní je Vojvodina i nadále autonomní oblastí, dříve srbské Kosovo (v roce 1989 byl vrácen dřívější oficiální název ''Kosovo a Metohija'') bylo v letech od roku 1999 do 17. února 2008 zvláštní oblastí pod mezinárodní správou garantovanou [[Organizace spojených národů|OSN]], která byla vyňata z dosahu srbské správy. Podle mezinárodního práva, garantovaného [[Charta Spojených národů|Chartou OSN]] i usnesením [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě]] o územní celistvosti OSN bylo [[Kosovo]] nedílnou součástí Srbska{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://publica.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=294&Itemid=37 |datum přístupu=2008-02-01 |url archivu=https://web.archive.org/web/20071024212538/http://publica.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=294&Itemid=37 |datum archivace=2007-10-24 |nedostupné=ano }}[http://www.unmikonline.org/press/reports/N9917289.pdf Plné znění rezoluce č. 1244] {{Wayback|url=http://www.unmikonline.org/press/reports/N9917289.pdf |date=20080216011030 }} (anglicky) (pdf) a podle OSN, Srbska a některých dalších zemí je jí dodnes[http://www.parlament.sr.gov.yu/content/lat/akta/ustav/ustav_1.asp Ústava Srbska] {{Wayback|url=http://www.parlament.sr.gov.yu/content/lat/akta/ustav/ustav_1.asp |date=20080702194629 }}, (srbsky). Fakticky však kosovský parlament vyhlásil dne [[17. únor]]a [[2008]] v 15:50 [[Středoevropský čas|SEČ]] nezávislost na Srbsku a prohlásil Kosovo za demokratický, světský a multietnický stát,[http://www.pr-inside.com/text-of-kosovo-s-declaration-of-independence-r442217.htm Deklarace nezávislosti Kosova] {{Wayback|url=http://www.pr-inside.com/text-of-kosovo-s-declaration-of-independence-r442217.htm |date=20120708153209 }}, 17. 2. 2008 (anglicky) který byl již uznán mnoha státy. [855] => [856] => Srbský stát je tak asymetrický a srbská vláda řadu pravomocí provádí pouze na území tzv. [[Centrální Srbsko|Centrálního Srbska]], dokud tyto pravomoce na území Vojvodiny plní Vláda Vojvodiny. [857] => [858] => ==== Historické oblasti ==== [859] => Historicky se Srbsko sestává z 'tradičního' Srbska a Vojvodiny (bývalého regionu Rakousko-Uherska), které se skládají z řady historických oblastí. [[Vojvodina]] zahrnuje [[Bačka|Bačku]], část [[Banát]]u, část [[Srem]]u (jakož i nepatrnou část původního Srbska), a 'tradiční' Srbsko zahrnuje regiony: [[Šumadija]], [[Mačva]], Stig, Negotinska krajina, Brankovina, [[Sandžak]] a další. [860] => [861] => == Ekonomika == [862] => {{Podrobně|Ekonomika Srbska}} [863] => [[Soubor:VojvodjanskaBankaNoviSad.jpg|náhled|upright|OTP banka - hlavní sídlo - [[Novi Sad]]]] [864] => [[Soubor:Map of motorways in Serbia decembar.jpg|náhled|upright|Srbská dálniční síť: [865] => {{legenda|green|hotové|size=80%}} [866] => {{legenda|red|rozestavěné (2023)|size=80%}} [867] => {{legenda|gray|plánované|size=80%}}]] [868] => Srbská ekonomika je spíše slabší v [[Evropa|Evropě]]. Příčinou slabé ekonomiky je válka v devadesátých letech [[20. století]]. V poslední době však v Srbsku roste průměrná mzda a HDP na obyvatele se také pomalu zvyšuje. Srbská, neboli jugoslávská ekonomika za komunismu byla v tehdejším východním bloku silná. Existovaly zde soukromé firmy a lepší byly i politické vztahy se západem oproti jiným komunistickým státům. Silná ekonomika se však začala hroutit koncem 70. let. V Jugoslávii nastaly národnostní problémy a tím se i zisky firem dostávaly do ztrát. Největší krizi však srbská ekonomika zažila v letech [[1992]]–[[1995]], kdy nastala válka mezi státy, které tvořily rozpadající se Jugoslávii. Politici financovali hlavně zbrojní průmysl. Po válce byly na Srbsko uvaleny od [[Organizace spojených národů|OSN]] sankce za způsobení válečných zločinů. Po válce se však ekonomika nerozvíjela, kvůli dalšímu národnostnímu problému, tentokrát v [[Kosovo|Kosovu]]. Začátkem [[21. století]] se ekonomika začala vzpamatovávat a v současné době roste. Srbsku se v poslední době říká "''[[Balkán]]ský tygr''", hlavně kvůli nejrychleji rozvíjející se ekonomice v regionu.{{Citace elektronického periodika |titul=Ekonimika Srbska (WORD) |url=http://www.ksa.zcu.cz/user/tesar/oke/Ekonomika%20Srbsko.doc |datum přístupu=2017-12-19 |url archivu=https://web.archive.org/web/20041206121650/http://www.ksa.zcu.cz/user/tesar/oke/Ekonomika%20Srbsko.doc |datum archivace=2004-12-06 |nedostupné=ano }} Srbsko je jedinou evropskou zemí, která má podepsané smlouvy o volném obchodu jak s [[Evropská unie|Evropskou unií]] tak i s [[Rusko|Ruskou federací]].[http://www.newbalkan.com Podnikání v Republice Srbsko a příležitosti v regionech Vojvodina a Šumadija]. Šumperk : ROSIVA Šumperk, 2013. [869] => [870] => === Doprava === [871] => {{Podrobně|Doprava v Srbsku}} [872] => Srbsko je považováno za spojnici mezi "západem a východem".{{Doplňte zdroj}} V současné době se buduje hlavně silniční síť.{{Doplňte zdroj}} Velké plány jsou například okolo [[Bělehrad]]u, kde je nově postavený obchvat. I přes nekvalitní vedlejší silnice jsou dálnice ve velmi dobrém stavu. Hlavní dálniční tahy vedou ze severu na jih; jedná se o spojení Maďarska a Chorvatska s Makedonií. Důležitou součástí nákladní dopravy je řeka [[Dunaj]], na jejíž březích se nacházejí významné podniky infrastruktury. Při bombardování silami NATO byly zničeny mosty v Novém Sadu a dalších městech, tím byla tato dopravní tepna přerušena. [873] => [874] => ==== Železniční ==== [875] => Železniční síť v Srbsku je tvořena hlavními tahy, vedoucími do jednotlivých bývalých jugoslávských republik. Na severu, ve [[Vojvodina|Vojvodině]], je síť velmi hustá s množstvím tratí vedoucích do [[Rumunsko|Rumunska]], [[Chorvatsko|Chorvatska]] a [[Maďarsko|Maďarska]]. Oproti např. Bosně a Hercegovině je stav a hustota sítě v celé zemi mnohem lepší, vzhledem k charakteru státu; sever je průmyslově i zemědělsky aktivní a jih skýtá jak velká města (například [[Niš]]), tak i významné koridory do dalších zemí (například do [[Černá Hora|Černé Hory]]). [876] => [877] => ==== Silniční ==== [878] => Celým Srbskem prochází [[dálnice]] [[Subotica]] – [[Bělehrad]] – [[Niš]], s napojeními i do sousedních zemí. U sítě silniční se se směrem na jih situace zhoršuje. Bělehrad je, stejně jako v případě [[železnice|železniční]] dopravy, i v dopravě [[automobil]]ové hlavním dopravním uzlem v zemi. [879] => [880] => Silniční síť je (mimo několik hlavních tahů) ve velice neutěšeném technickém stavu. Řadí se tak po [[Albánie|Albánii]] na druhé nejhorší místo v [[Evropa|Evropě]].{{Doplňte zdroj}}. (V současné době - 05.2017 již okresní silnice jsou v dobrém stavu, taktéž hlavní dálnice ze severu na jih je v dobrém technickém stavu). Dálnice je placená, platí se mýto na mýtních branách a lze platit v dinárech, eurech a nově i platební kartou. [881] => [882] => Maximální povolené rychlosti pro osobní vozy: [883] => * v obci: 50 km/h [884] => * mimo obec: 80 km/h [885] => * rychlostní silnice: 100 km/h [886] => * dálnice: 130 km/h [887] => [888] => == Obyvatelstvo == [889] => {{Podrobně|Obyvatelstvo Srbska}} [890] => [[Soubor:Defile2006.JPG|náhled|Srbové v tradičním kroji]] [891] => [[Soubor:Ethnic structure of Serbia by municipalities and cities 2022.png|náhled|Národnostní složení (2022)]] [892] => [893] => Podle sčítání lidu z roku 2011 mělo Srbsko (bez Kosova) celkem 7 186 862 obyvatel a celková hustota zalidnění byla střední, neboť činila 92,8 obyvatel na kilometr čtvereční.{{cite web|url=http://popis2011.stat.rs/?lang=en|title=Попис у Србији 2011|publisher=Popis2011.stat.rs}} [894] => [895] => Většinovým etnikem jsou [[Srbové]], kteří tvoří 82 % populace země, bez [[Kosovo|Kosova]]. Dalším významným národem jsou [[Albánci]] v Srbskem neuznaném Kosovu. Tvoří zde kolem 90 % kosovské populace. Naopak v severní části Srbska, ve [[Vojvodina|Vojvodině]], žije vedle Srbů mnoho dalších národů. Největší menšinu zde tvoří [[Maďaři]], kteří zde žijí hlavně z historického důvodu, jelikož [[Vojvodina]] dlouhou dobu patřila k [[Uhersko|Uhersku]]. Vedle Srbů a Maďarů zde žije menší počet [[Rumuni|Rumunů]], [[Chorvati|Chorvatů]], [[Slováci|Slováků]] a [[Rusíni|Rusínů]]. Ve Vojvodině však žije i nepočetná [[češi v Srbsku|česká menšina]] a dříve početnější [[Volksdeutsche|německá]] menšina."[https://www.radioservis-as.cz/archiv13/40_13/40_tema.htm Jak žijí Češi na Vojvodině]". Týdeník Rozhlas. [896] => [897] => === Náboženství === [898] => Hlavním náboženstvím je [[pravoslaví]], jež vyznávají hlavně [[Srbové]] a [[Rumuni]]. [[Albánci]] v Srbsku jsou naopak [[muslim]]ové a [[Maďaři]] [[Římskokatolická církev|římskokatolické]] víry. Muslimové jsou však i na západě Srbska v [[Sandžak]]u, zde [[islám]] vyznávají [[Bosňáci]], neboli muslimští [[Slované]]. Významným etnikem v této oblasti jsou i [[Turci]], kteří vyznávají stejné [[náboženství]]. [899] => [900] => === Jazyky === [901] => Oficiálním jazykem je [[srbština]], standardizovaná forma [[srbochorvatština|srbochorvatšiny]], s 88 % rodilých mluvčích v zemi. Srbština je také jediný evropský jazyk, který aktivně používá jak [[cyrilice|cyrilici]], tak [[Chorvatská abeceda|latinku]] (pokud neuvažujeme rumunštinu/moldavštinu na území separatistického [[Podněstří]]). Srbská cyrilice je oficiální abecedou Srbska.{{cite book|author=Ronelle Alexander|title=Bosnian, Croatian, Serbian, a Grammar: With Sociolinguistic Commentary|url=https://books.google.com/books?id=6HTdZ5rxJ-cC|date=15 August 2006|publisher=Univ of Wisconsin Press|isbn=978-0-299-21193-6|pages=1–2}} Byla navržena v roce 1814 srbským filologem [[Vuk Stefanović Karadžić|Vukem Karadžičem]], který vytvořil abecedu na fonemických principech. Průzkum z roku 2014 ukázal, že 47 % srbské populace upřednostňuje latinku, 36 % cyrilici a 17 % je to jedno.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.b92.net/kultura/vesti.php?nav_category=1087&yyyy=2014&mm=12&dd=16&nav_id=936784}} [902] => [903] => Před orgány Autonomního kraje [[Vojvodina]] jsou úředními jazyky, rovnocenně se [[Srbština|srbštinou]], také [[maďarština]], [[rumunština]], [[rusínština]], [[slovenština]] a [[chorvatština]] (celkem 6). [904] => [905] => Na území některých okresů a před orgány státní moci zřízenými pro tyto okresy jsou úředními některé menšinové jazyky (celkem 11 jazyků, kromě uvedených ještě: [[čeština]], [[bulharština]], [[makedonština]], [[černohorština]], [[albánština]], [[bosenština]]). Menšinové jazyky se jako úřední používají většinou v okresích na území Vojvodiny (73 % okresů ve Vojvodině používá alespoň jeden menšinový jazyk). V některých okresech je úředních hned několik menšinových jazyků (40 % okresů ve Vojvodině), a to dokonce někdy až 4 další jazyky. [906] => [907] => Ne zcela jasné postavení mají jazyky, které jsou úředními jen na území jedné obce (nikoliv okresu). Takových případů je 12 a jde o již uvedené jazyky. [908] => [909] => Srbsko uznalo dle [[Evropská charta jazyků|Evropské charty jazyků]] 10 jazyků - nejsou však mezi nimi některé jazyky, které jsou úředními jazyky v určitých okresech ([[čeština]], [[makedonština]], [[černohorština]]) a naopak některé, které úřední nejsou vůbec - uznané byly ([[romština]] a [[ukrajinština]]), přesto, že Charta se má uplatňovat na území, na kterém je určitý jazyk úřední. [910] => [911] => == Kultura == [912] => Po staletí se Srbsko rozkládalo na hranici mezi východem a západem, území Srbska bylo rozděleno mezi východní a [[Západořímská říše|západní polovinu]] [[římská říše|římské říše]], poté mezi [[Byzantská říše|Byzancí]] a Uherským království a v raném novověku mezi [[Osmanská říše|Osmanskou říší]] a [[Habsburská monarchie|habsburskou říši]]. Tyto překrývající se vlivy mají za následek kulturní rozmanitost po celém Srbsku. Jeho severní část má spíše profil střední Evropy, zatímco jih je charakteristický pro širší Balkán či dokonce [[Středomoří]]. Byzantský vliv na Srbsko byl silný. V první řadě díky rozšíření [[pravoslaví]] v raném [[středověk]]u. Srbská pravoslavná církev má v Srbsku trvalý statut a mnoho srbských klášterů, tvořící nejcennější kulturní památky, bylo postaveno ve středověku. [913] => [914] => === Památky === [915] => [[Soubor:Studenica klaster.jpg|náhled|[[klášter Studenica]]|vlevo]] [916] => [[Soubor:Golubac Fortress (град Голубац).jpg|náhled|[[Golubac]]]] [917] => Srbsko má pět monumentů zapsaných na seznamu [[Světové dědictví|světového kulturního dědictví]] [[Světové dědictví|UNESCO]]: dřívější středověké hlavní město [[Stari Ras]] a klášter ze 13. století [[Klášter Sopoćani|Sopoćani]]; [[klášter Studenica]] z 12. století; římský komplex [[Gamzigrad|Gamzigrad–Felix Romuliana]]; středověké náhrobky [[Stećak|Stećci]]; a nakonec ohrožené [[středověké památky v Kosovu]] (klášter [[Klášter Visoki Dečani|Visoki Dečani]], [[Chrám Bohorodičky Ljevišské]], [[monastýr Gračanica]] a [[pećský klášter|klášter Peć]]).{{Citace elektronického periodika [918] => | příjmení = [919] => | jméno = [920] => | titul = Serbia [921] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [922] => | url = https://whc.unesco.org/en/statesparties/rs [923] => | jazyk = en [924] => | datum přístupu = 2021-05-14 [925] => }} Starověké kořeny má [[Bělehradská pevnost]]. Perlou středověké architektury je například [[Golubac|pevnost Golubac]] nebo [[Smederevská pevnost]]. Památkou na osmanskou éru je například [[Mešita Bajrakli]] nebo [[Ćele kula]] v [[Niš|Niši]]. [[Historismus (umění)|Historismus]] 19. století zanechal stopy především v podobě budov [[Srbské národní muzeum|Srbského národního muzea]], [[Národní divadlo v Bělehradě|Národního divadla v Bělehradě]], [[Katedrála svatého Michaela archanděla (Bělehrad)|Katedrály svatého Michaela archanděla]], [[Chrám svatého Marka (Bělehrad)|Chrámu svatého Marka]] nebo [[Chrám svatého Sávy|Chrámu svatého Sávy]] v Bělehradě, který je budovaný od roku 1935, a měl by být po dokončení největším pravoslavným chrámem na světě. Secesní památkou je [[Synagoga v Subotici]]. Příkladem uznávaného [[Brutalismus v Jugoslávii|jugoslávského brutalismu]] je například [[Avalská televizní věž]] nebo mrakodrap [[Genex Tower]]. [926] => [927] => === Literatura === [928] => {{Podrobně|Srbská literatura}} [929] => [[Soubor:Stevan Kragujevic, Ivo Andric u svom domu.JPG|náhled|[[Ivo Andrić]]]] [930] => [[Soubor:Nusic 1894 cropped.jpg|náhled|vlevo|Branislav Nušić]] [931] => Nejslavnějším srbským spisovatelem je [[Ivo Andrić]], nositel [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]]. Spisovatel [[Milorad Pavić]] se proslavil především svým románem ''[[Chazarský slovník]]''{{Citace elektronického periodika [932] => | příjmení = Šanda [933] => | jméno = Michal [934] => | titul = Nad knihou Milorada Paviče: Tvář v hrsti soli [935] => | periodikum = Novinky.cz [936] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [937] => | vydavatel = Borgis [938] => | url = https://www.novinky.cz/kultura/salon/clanek/nad-knihou-milorada-pavice-tvar-v-hrsti-soli-139041 [939] => | datum přístupu = 2021-05-14 [940] => }}, [[Isidora Sekulić]]ová románem ''Kronika vesnického hřbitova'', [[Meša Selimović]] románem ''[[Derviš a smrt]]''. K [[Postmodernismus (literatura)|postmodernismu]] byl řazen [[Danilo Kiš]], v Kanadě prorazil spisovatel [[Prvoslav Vujčić]]. Zejména jako dramatik proslul [[Branislav Nušić]]. Realistickou prózu psal [[Svetozar Marković]]. V poezii vynikli [[Desanka Maksimovićová]], [[Đura Jakšić]], [[Jovan Jovanović Zmaj]], [[Vasko Popa]] nebo [[Miloš Crnjanski]]. Králem literární satiry byl [[Radoje Domanović]]. Nejvýznamnějším autorem středověku byl [[Stefan Lazarević]]. V Srbsku se narodil i maďarský spisovatel [[Dezső Kosztolányi]], jeho rodná [[Subotica]] mu posloužila jako model pro fiktivní město Sárszeg, v němž se odehrává děj řady jeho románů. Ve Spojených státech se prosadil [[Charles Simic]], nositel [[Pulitzerova cena|Pulitzerovy ceny]] z roku 1990, v Kanadě působí [[David Albahari]]. [941] => [942] => === Vizuální umění === [943] => [[Soubor:Emir Kusturica 2010-mc.rs.jpg|náhled|Režisér [[Emir Kusturica]]]] [944] => V oblasti výtvarného umění získala světový věhlas [[Marina Abramović]]ová, představitelka [[Performanční umění|performančního umění]] a [[body art]]u{{Citace elektronického periodika [945] => | titul = Marina Abramovićová nehnutě sedí. Performerka po 44 letech vystavuje v Bělehradě [946] => | periodikum = Aktuálně.cz [947] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [948] => | vydavatel = Economia [949] => | odkaz na vydavatele = Economia [950] => | url = https://magazin.aktualne.cz/kultura/umeni/marina-abramovic-belehrad-vystava/r~27d55ea8e2a111e988f50cc47ab5f122/ [951] => | datum vydání = 29. 9. 2019 [952] => | datum přístupu = 2021-05-14 [953] => }}, mezi modernisty pak [[Milena Pavlović-Barili]] a [[Nadežda Petrović]]ová. [[Pop-art]]em byla ovlivněna malířka [[Olja Ivanjicki]]. Z jugoslávské filmové školy nakonec nejvíce vynikl režisér [[Emir Kusturica]].{{Citace elektronického periodika [954] => | příjmení = Králík [955] => | jméno = Jan [956] => | titul = Narodil se na Balkánu, studoval v Praze a zanechal stopu ve filmové historii. Velký režisér a Putinův přítel Kusturica slaví narozeniny [957] => | periodikum = Muži v Česku.cz [958] => | url = https://www.muzivcesku.cz/narodil-se-na-balkanu-studoval-v-praze-a-zanechal-stopu-ve-filmove-historii-velky-reziser-a-putinuv-pritel-kusturica-slavi-narozeniny/ [959] => | datum vydání = 16.11.2020 [960] => | datum přístupu = 2021-05-14 [961] => }} K úspěšným režisérům patří i [[Dušan Makavejev]] nebo [[Goran Paskaljević]]. [[Želimir Žilnik]] získal v roce 1969 [[Zlatý medvěd|Zlatého medvěda]] na [[Berlínský mezinárodní filmový festival|Berlínském filmové festivalu]]. Herečka [[Milena Dravićová]] byla v roce 1980 za roli ve filmu ''Zvláštní léčba'' vyhlášena nejlepší herečkou na [[Filmový festival v Cannes|filmovém festivalu v Cannes]]. Pro film ji objevil český režisér [[František Čáp]], když ji v roce 1959 obsadil do filmu ''Dveře zůstanou otevřené''. [[Mirjana Karanovićová]] získala [[Evropské filmové ceny|Evropskou filmovou cenu]] za roli ve snímku ''Grbavica''. Hvězdami jugoslávské kinematografie byli též například [[Bata Živojinović]], [[Dragan Nikolić]] nebo [[Ljubiša Samardžić]], známý dobře i v Československu díky komediálnímu seriálu ''[[Horký vítr]]''. [[Německá demokratická republika|Východoněmeckými]] snímky s indiánskou tematikou se proslavil [[Gojko Mitić]].{{Citace elektronického periodika [962] => | příjmení = [963] => | titul = „Jednou indián, navždy indián.“ Vinnetou i náčelník Inču-čuna slaví 80. narozeniny [964] => | periodikum = Echo24.cz [965] => | odkaz na periodikum = Echo24 [966] => | vydavatel = Echo Media [967] => | url = https://echo24.cz/a/SQKUt/jednou-indian-navzdy-indian-vinnetou-i-nacelnik-incu-cuna-slavi-80-narozeniny [968] => | datum vydání = 2020-06-13 [969] => | jazyk = cs [970] => | datum přístupu = 2021-05-14 [971] => }} Významnou herečkou a především zpěvačkou, která se proslavila i za hranicemi Srbska je umělkyně [[Emina Jahović|Emina Jahović.]] [972] => [973] => === Hudba === [974] => V oblasti vážné hudby vynikl [[Stevan Mokranjac]], v dechové pochodové hudbě [[Ion Ivanovici]], autor [[valčík]]u ''Dunajské vlny''. V populární hudbě za hranice země pronikli [[Željko Joksimović]], [[Đorđe Balašević]], [[Ceca]], [[Jelena Karleuša]] či [[Lepa Brena]]. [[Marija Šerifovićová]] vyhrála [[Eurovision Song Contest]] 2007.{{Citace elektronického periodika [975] => | titul = Eurovizi vyhrála srbská hvězda s Modlitbou [976] => | periodikum = iDNES.cz [977] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [978] => | vydavatel = MAFRA [979] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [980] => | url = https://www.idnes.cz/kultura/hudba/eurovizi-vyhrala-srbska-hvezda-s-modlitbou.A070513_001236_hudba_efl [981] => | datum vydání = 2007-05-13 [982] => | datum přístupu = 2020-03-13 [983] => }} Mezi klasiky srbského rocku patří skupina [[Riblja Čorba]]. Největším [[Hudební festival|hudebním festivalem]] v Srbsku je [[Exit (festival)|Exit]], který se od roku 2000 koná každé léto v [[Petrovaradínská pevnost|Petrovaradínské pevnosti]] v [[Novi Sad|Novém Sadu]]. [984] => [985] => === Kuchyně === [986] => {{viz též|Srbská kuchyně}} [987] => {{pahýl část}} [988] => === Sport === [989] => [[Soubor:Novak Djokovic Eastbourne tennis 2017-229 (34815625743).jpg|náhled|[[Novak Djoković]]]] [990] => Poměrně pozdě se rozvinula srbská tenisová škola, nicméně stala se nesmírně úspěšnou. Fenomenálním tenistou se stal především [[Novak Djoković]], sedminásobný vítěz [[Wimbledon (tenis)|Wimbledonu]]{{Citace periodika [991] => | příjmení = Gold [992] => | jméno = Oliver [993] => | titul = Král zelené říše. Djokovič zkrotil i zlého Nicka a má sedmý wimbledonský titul [994] => | periodikum = Deník.cz [995] => | datum vydání = 2022-07-10 [996] => | jazyk = cs [997] => | url = https://www.denik.cz/tenis/wimbledon-2022-finale-djokovic-kyrgios-sedm-titulu-spolecna-vecere-grandslam.html [998] => | datum přístupu = 2023-08-26 [999] => }} a držitel 23 [[Grand Slam (tenis)|grandslamových]] titulů, jež z něj činí nejúspěšnějšího tenistu všech dob.{{Citace periodika [1000] => | příjmení = Carayol [1001] => | jméno = Tumaini [1002] => | titul = Novak Djokovic reaches record 23 grand slam titles after French Open final win [1003] => | periodikum = The Guardian [1004] => | datum vydání = 2023-06-11 [1005] => | issn = 0261-3077 [1006] => | jazyk = en-GB [1007] => | url = https://www.theguardian.com/sport/2023/jun/11/novak-djokovic-casper-ruud-french-open-23-grand-slam-titles-tennis [1008] => | datum přístupu = 2023-08-26 [1009] => }}{{Citace elektronického periodika [1010] => | titul = Djokovič se stal nejúspěšnějším tenistou historie. Získal rekordní 23. grandslam [1011] => | periodikum = TN.cz [1012] => | url = https://tn.nova.cz/sport/clanek/508681-djokovic-se-stal-nejuspesnejsim-tenistou-historie-ziskal-jubilejni-23-grandslam [1013] => | datum vydání = 2023-06-11 [1014] => | jazyk = cs [1015] => | datum přístupu = 2023-08-26 [1016] => }} Světovou jedničkou byla i [[Monika Selešová]], [[Ana Ivanovićová]] a [[Jelena Jankovićová]]. Ve [[Čtyřhra|čtyřhře]] [[Slobodan Živojinović]] a [[Nenad Zimonjić]]. [1017] => [[Soubor:Milos Teodosic 2019 (cropped).jpg|vlevo|náhled|[[Miloš Teodosić]]]] [1018] => Mimořádně populární je v Srbsku basketbal. Cenu [[Euroscar]] pro nejlepšího basketbalistu Evropy získal [[Dražen Dalipagić]], [[Dragan Kićanović]], [[Peja Stojaković]] a [[Miloš Teodosić]], konkurenční cenu [[Mr. Europa]] pak dvakrát obdržel [[Aleksandar Đorđević]]. V americké [[National Basketball Association|NBA]] se prosadili také [[Vlade Divac]] nebo [[Nikola Jokić]]. [[Srbská ženská basketbalová reprezentace]] vyhrála [[Mistrovství Evropy v basketbalu žen|mistrovství Evropy]] v roce [[Mistrovství Evropy v basketbalu žen 2015|2015]]{{Citace elektronického periodika [1019] => | titul = Srbky jsou poprvé mistryněmi Evropy, bronz patří Španělsku [1020] => | periodikum = iDNES.cz [1021] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [1022] => | vydavatel = MAFRA [1023] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [1024] => | url = https://www.idnes.cz/sport/basket/basketbal-me-o-medaile.A150628_183508_sport-basket_rou [1025] => | datum vydání = 2015-06-28 [1026] => | datum přístupu = 2020-03-13 [1027] => }}, [[Srbská mužská basketbalová reprezentace|muži]] dosáhli na stříbro jak na [[Mistrovství Evropy v basketbalu mužů|evropském]] ([[Mistrovství Evropy v basketbalu mužů 2009|2009]], [[Mistrovství Evropy v basketbalu mužů 2017|2017]]), tak [[Mistrovství světa v basketbalu mužů|světovém šampionátu]] ([[Mistrovství světa v basketbalu mužů 2014|2014]]), a také na [[Basketbal na letních olympijských hrách|olympijských hrách]] ([[Basketbal na Letních olympijských hrách 2016|2016]]). Crvena Zvezda vyhrála Euroligu žen (1978/79), [[KK Partizan|Partizan Bělehrad]] mužů (1992). [1028] => [1029] => V házené získali [[srbská mužská házenkářská reprezentace|muži]] stříbro na [[Mistrovství Evropy v házené mužů|mistrovství Evropy]] ([[Mistrovství Evropy v házené mužů 2012|2012]]), [[srbská ženská házenkářská reprezentace|ženy]] na [[Mistrovství světa v házené žen|mistrovství světa]] ([[Mistrovství světa v házené žen 2013|2013]]). [[Andrea Lekićová]] byla vyhlášena [[Hráč roku IHF|nejlepší házenkářkou světa]] roku 2013.{{Citace elektronického periodika [1030] => | titul = Winners of the award “World Handball Player of the Year 2013”: Lekic and Duvnjak – Timeout Magazine [1031] => | periodikum = timeoutmag.com [1032] => | url = http://timeoutmag.com/2014/01/26/winners-of-the-award-world-handball-player-of-the-year-2013-lekic-and-duvnjak/ [1033] => | jazyk = en-US [1034] => | datum přístupu = 2020-03-13 [1035] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200723112606/http://timeoutmag.com/2014/01/26/winners-of-the-award-world-handball-player-of-the-year-2013-lekic-and-duvnjak/ [1036] => | datum archivace = 2020-07-23 [1037] => }} Stejné ocenění mezi muži získal [[Dragan Škrbić]] roku 2000. [[Metaloplastika Šabac]] dvakrát vyhrála [[Liga mistrů EHF|Pohár mistrů evropských zemí v házené]] (1985, 1986). [[Soubor:Jasna S.JPG|náhled|240x240pixelů|[[Jasna Šekarićová]]]]K nejúspěšnějším srbským fotbalistům patří [[Dragan Džajić]], vicemistr Evropy z roku [[Mistrovství Evropy ve fotbale 1968|1968]] a třetí v anketě [[Zlatý míč]] [[Zlatý míč 1968|toho roku]]. Největšího úspěchu v historii se srbský fotbal ovšem dočkal na klubové úrovni, když [[FK Crvena zvezda|Crvena Zvezda Bělehrad]] vyhrála v roce [[Pohár mistrů evropských zemí 1990/91|1991]] Pohár mistrů evropských zemí (dnes [[Liga mistrů UEFA|Liga mistrů]]). [[Nemanja Vidić]] vyhrál Ligu mistrů s [[Manchester United FC|Manchesterem United]] (2007–08), [[Dejan Stanković]] s [[FC Inter Milán|Interem Milán]] (2009–10), [[Branislav Ivanović]] s [[Chelsea FC|Chelsea]] (2011–12). V časech Jugoslávie například [[Velibor Vasović]] s [[AFC Ajax|Ajaxem]] (1971). Uznání došli i fotbaloví trenéři [[Bora Milutinović]] a [[Vujadin Boškov]]. [1038] => [1039] => Samostatné Srbsko startovalo na olympijských hrách prvně v roce 2008. Od té doby získalo čtyři zlaté medaile. První a čtvrtou vybojovala [[Taekwondo|taekwondistka]] [[Milica Mandićová]], druhou [[zápas]]ník [[Davor Štefanek]] a třetí získal na [[Letní olympijské hry 2016|olympiádě v Riu roku 2016]] tým [[Vodní pólo|vodních pólistů]].{{Citace elektronického periodika [1040] => | titul = Vodní pólisté Srbska překazili chorvatským rivalům obhajobu zlata [1041] => | periodikum = iDNES.cz [1042] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [1043] => | vydavatel = MAFRA [1044] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [1045] => | url = https://www.idnes.cz/oh/plavecke-sporty/vodni-polo-finale-muzu.A160821_002428_oh-plavecke-sporty_rou [1046] => | datum vydání = 2016-08-21 [1047] => | datum přístupu = 2020-03-13 [1048] => }} Srbští sportovci ovšem získávali olympijské vavříny i v dresu Srbska a Černé Hory, nezávislého olympijského týmu (roku 1992) a zejména Jugoslávie. Zlato získali například zápasníci [[Branislav Simić]] (1964) a [[Momir Petković]] (1976), boxer [[Slobodan Kačar]] (1980) a střelci [[Goran Maksimović]] (1988), [[Aleksandra Ivoševová]] (1996) a [[Jasna Šekarićová]], která má na kontě celkem pět olympijských medailí, jednu zlatou (1988), tři stříbrné a jednu bronzovou. [1049] => [1050] => K úspěšným šachistům patřil [[Svetozar Gligorić]]. [1051] => [1052] => == Věda == [1053] => [[Soubor:Nikola Tesla in laboratorul sau din Colorado Springs.jpg|náhled|[[Nikola Tesla]] v laboratoři]] [1054] => Nejslavnějším srbským vědcem a Srbem vůbec je fyzik [[Nikola Tesla]].{{Citace elektronického periodika [1055] => | titul = Bělehrad protestuje proti označení Tesly za slavného Chorvata na webu EU, vynálezce byl etnický Srb [1056] => | periodikum = Lidovky.cz [1057] => | odkaz na periodikum = Lidovky.cz [1058] => | vydavatel = MAFRA [1059] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [1060] => | issn = 1213-1385 [1061] => | url = https://www.lidovky.cz/svet/srbsko-protestuje-proti-oznaceni-tesly-za-slavneho-chorvata-vynalezce-byl-etnicky-srb.A200510_100243_ln_zahranici_ele [1062] => | datum vydání = 2020-05-10 [1063] => | jazyk = cs [1064] => | datum přístupu = 2021-05-14 [1065] => }} Matematička a fyzička [[Mileva Marićová]] výrazně přispěla k objevům [[Albert Einstein|Alberta Einsteina]], jako jeho první žena.{{Citace elektronického periodika [1066] => | příjmení = [1067] => | jméno = [1068] => | titul = Mileva Marićová byla nejspíš chytřejší než její manžel [1069] => | periodikum = ŽENA-IN [1070] => | vydavatel = [1071] => | url = https://zena-in.cz/clanek/mileva-mari-ova-byla-nejspis-chytrejsi-nez-jeji-manzel [1072] => | datum vydání = [1073] => | jazyk = cs-CZ [1074] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200810194219/https://zena-in.cz/clanek/mileva-mari-ova-byla-nejspis-chytrejsi-nez-jeji-manzel [1075] => | datum přístupu = 2020-03-13 [1076] => | datum archivace = 2020-08-10 [1077] => }} Geofyzik [[Milutin Milanković]] zaujal teorií o vlivu astronomických faktorů na zemské klima. Fyzik a vynálezce [[Michael Pupin|Mihajlo Pupin]] výrazně zkvalitnil telefonní komunikaci. [[Josif Pančić]] je otcem srbské botaniky, významným matematikem pak [[Đuro Kurepa]]. [1078] => [1079] => Osvícencem a otcem moderní srbské vzdělanosti byl [[Dositej Obradović]]. Reformátorem srbského jazyka a národním buditelem byl [[Vuk Stefanović Karadžić|Vuk Karadžić]]. Historik [[Georgij Aleksandrovič Ostrogorskij]] zasvětil své oceňované dílo tématu Byzantské říše. Významným etnologem a sociologem byl [[Jovan Cvijić]]. [1080] => [1081] => V Srbsku je devatenáct univerzit, z toho devět veřejných. Nejstarší, založenou roku 1808, je [[Bělehradská univerzita]]. Je také největší, studuje na ní takřka sto tisíc studentů. Druhou největší je [[Univerzita v Novém Sadu]]. Tyto dvě univerzity také zahrnuje Šanghajský žebříček mezi 1000 nejlepších univerzit světa, v roce 2019 bělehradskou na 401-500. místo a novosadskou na 901.-1000. místo.{{Citace elektronického periodika [1082] => | příjmení = [1083] => | jméno = [1084] => | titul = Academic Ranking of World Universities 2019 [1085] => | periodikum = Shanghai Ranking.com [1086] => | vydavatel = [1087] => | url = http://www.shanghairanking.com/ARWU2019.html [1088] => | datum vydání = [1089] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190815195442/http://www.shanghairanking.com/ARWU2019.html [1090] => | datum přístupu = 2020-03-12 [1091] => | datum archivace = 2019-08-15 [1092] => | nedostupné = ano [1093] => }} [1094] => [1095] => == Odkazy == [1096] => [1097] => === Reference === [1098] => {{Překlad|en|Serbia|1063355604}} [1099] => [1100] => [1101] => === Literatura === [1102] => * {{Citace monografie [1103] => | příjmení = HAVLÍKOVÁ Lubomíra , HLADKÝ Ladislav , PELIKÁN Jan , ŠESTÁK Miroslav, TEJCHMAN Miroslav [1104] => | rok = 2009 [1105] => | titul = Dějiny Jihoslovanských zemí [1106] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [1107] => | místo = Praha [1108] => | stránky = [1109] => | poznámka = [1110] => | isbn = 978-80-7106-375-9 [1111] => }} [1112] => * {{Citace monografie [1113] => | příjmení = HAVLÍKOVÁ Lubomíra, CHROBÁK Tomáš , PELIKÁN Jan, RYCHLÍK Jan, TEJCHMAN Miroslav, VOJTĚCHOVSKÝ Ondřej [1114] => | rok = 2005 [1115] => | titul = Dějiny Srbska [1116] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [1117] => | místo = Praha [1118] => | stránky = [1119] => | poznámka = [1120] => | isbn = 80-7106-671-0 [1121] => }} [1122] => * ''[http://www.newbalkan.com Podnikání v Republice Srbsko a příležitosti v regionech Vojvodina a Šumadija]''. Šumperk : ROSIVA Šumperk, 2013. [1123] => [1124] => === Související články === [1125] => * [[Státní symboly Srbska]] [1126] => * [[Jugoslávie]] [1127] => * [[Kosovo]] [1128] => * [[Republika srbská]] [1129] => * [[Srbsko a Černá Hora]] [1130] => * [[Název Republiky srbské v Bosně]] [1131] => [1132] => === Externí odkazy === [1133] => * {{Commonscat|Serbia}} [1134] => * {{Wikislovník|heslo=Srbsko}} [1135] => * {{Wikizprávy|zpráva=Portál:Srbsko}} [1136] => * {{Osmrelace|1741311}} [1137] => * {{Wikicitáty|téma=Srbsko}} [1138] => * {{cs}} {{sr}} [http://www.mzv.cz/wwwo/default.asp?idj=1&amb=15 Velvyslanectví České republiky v Bělehradě] [1139] => * {{cs}} {{en}} {{sr}} [http://www.srbsko.cz/ Česko-Srbská podnikatelská komora] [1140] => * {{cs}} {{en}} {{sr}} [http://cs.tixik.com/c/evropa-3/srbsko-197/ Turistické informace o Srbsku] {{Wayback|url=http://cs.tixik.com/c/evropa-3/srbsko-197/ |date=20100916023145 }} [1141] => * {{Citace elektronické monografie [1142] => | titul = Serbia - Amnesty International Report 2011 [1143] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/serbia/report-2011 [1144] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1145] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [1146] => | jazyk = anglicky [1147] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110818033212/http://www.amnesty.org/en/region/serbia/report-2011 [1148] => | datum archivace = 2011-08-18 [1149] => | nedostupné = ano [1150] => }} [1151] => * {{Citace elektronické monografie [1152] => | titul = Serbia (2011) [1153] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8192 [1154] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1155] => | vydavatel = [[Freedom House]] [1156] => | jazyk = anglicky [1157] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823105201/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8192 [1158] => | datum archivace = 2011-08-23 [1159] => | nedostupné = ano [1160] => }} [1161] => * {{Citace elektronické monografie [1162] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [1163] => | titul = BTI 2010 — Serbia Country Report [1164] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ECSE/Serbia.pdf [1165] => | datum vydání = 2009 [1166] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1167] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [1168] => | místo = Gütersloh [1169] => | jazyk = anglicky [1170] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110521030404/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ECSE/Serbia.pdf [1171] => | datum archivace = 2011-05-21 [1172] => | nedostupné = ano [1173] => }} [1174] => * {{Citace elektronické monografie [1175] => | korporace = Bureau of European and Eurasian Affairs [1176] => | titul = Background Note: Serbia [1177] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/5388.htm [1178] => | datum vydání = 2011-03-29 [1179] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1180] => | vydavatel = U.S. Department of State [1181] => | jazyk = anglicky [1182] => }} [1183] => * {{Citace elektronické monografie [1184] => | korporace = CIA [1185] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [1186] => | titul = The World Factbook - Serbia [1187] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ri.html [1188] => | datum aktualizace = 2011-08-16 [1189] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1190] => | jazyk = anglicky [1191] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181224211224/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ri.html [1192] => | datum archivace = 2018-12-24 [1193] => | nedostupné = ano [1194] => }} [1195] => * {{Citace elektronické monografie [1196] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Bělehradě [1197] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Srbsko [1198] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/srbsko-2011-03-15.pdf [1199] => | datum vydání = 2011-03-15 [1200] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1201] => | vydavatel = Businessinfo.cz [1202] => | jazyk = česky [1203] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111145744/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/srbsko-2011-03-15.pdf [1204] => | datum archivace = 2012-01-11 [1205] => | nedostupné = ano [1206] => }} [1207] => * {{Citace elektronické monografie [1208] => | příjmení = Allcock [1209] => | jméno = John B [1210] => | příjmení2 = Poulsen [1211] => | jméno2 = Thomas M [1212] => | titul = Serbia [1213] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/654691/Serbia [1214] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1215] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [1216] => | jazyk = anglicky [1217] => }} [1218] => [1219] => {{Srbsko}} [1220] => {{Evropa}} [1221] => {{Autoritní data}} [1222] => {{Portály|Srbsko}} [1223] => [1224] => [[Kategorie:Srbsko| ]] [1225] => [[Kategorie:Státy Evropy]] [1226] => [[Kategorie:Republiky]] [1227] => [[Kategorie:Balkánské státy]] [1228] => [[Kategorie:Jihovýchodoevropské státy]] [1229] => [[Kategorie:Vnitrozemské státy]] [1230] => [[Kategorie:Země bývalé Jugoslávie]] [1231] => [[Kategorie:Slovanské státy a území]] [1232] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1882]] [] => )
good wiki

Srbsko

Srbsko , plným názvem Srbská republika , je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě. Leží na rozhraní Panonské nížiny a Balkánu, sousedí na severu s Maďarskem, na východě s Rumunskem a Bulharskem, na jihu se Severní Makedonií, na jihozápadě s Černou Horou a dále s Kosovem, na západě pak s Bosnou a Hercegovinou a Chorvatskem.

More about us

About

Srdce Srbska, hlavní město Bělehrad, je živé město známé svým pestrým kulturním životem, pohostinností obyvatel a dynamickou atmosférou. Historie Srbska sahá až do doby antiky, kdy byla oblast osídlena různými kmeny. V průběhu staletí se zde vyvinula jedinečná kultura, která je ovlivněna jak východními, tak západními tradicemi. Srbové mají bohaté folklórní a hudební dědictví, které se odráží ve tradičních tancích, vyprávění příběhů a různých festivalech, které oslavují místní tradice. Srbsko je známé také svou rozmanitou přírodou. Od malebných hor, jako je pohoří Tara a Kopaonik, po úrodné nížiny a řeky, jako je Dunaj a Sáva, nabízí země široké možnosti pro outdoorové aktivity, včetně turistiky, cyklistiky a vodních sportů. Tato přirozená krása také přispívá k udržitelnosti a ekologickému turismu, což je v současné době na vzestupu. Srbsko se pyšní bohatou kuchyní, která je víc než jen jídlo - je to oslava tradic a místních surovin. Srbské speciality, jako je ajvar, pljeskavica a sarma, představují harmonii chutí a jsou oblíbené nejen mezi místními obyvateli, ale i návštěvníky ze zahraničí. Srbové jsou známí svou pohostinností a srdečností. Když navštívíte tuto zemi, můžete se těšit na přátelské setkání a možnost okusit místní zvyky a kulturu. Obyvatelé jsou hrdí na svou minulost a ochotně se dělí o příběhy a zvyky, které utvářejí jejich identitu. Kromě bohatého kulturního dědictví a přírodních krás se Srbsko také aktivně vyvíjí v oblastech technologií a inovací. Mladí lidé se angažují v moderních odvětvích, což naznačuje pozitivní směrování k obohacení místní ekonomiky. Srbsko má velký potenciál stát se atraktivním místem pro investice a podnikání. Vzhledem k těmto aspektům je Srbsko zemí, která s optimismem hledí do budoucnosti, a přitom si váží své historie a tradic. Tato kombinace dělá z Srbska inspirativní místo, které stojí za to navštívit a poznat.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Vojvodina','Kosovo','Černá Hora','Bosna a Hercegovina','Bělehrad','Srbové','Srbsko a Černá Hora','Balkán','Organizace spojených národů','Bulharsko','Byzantská říše','Centrální Srbsko'