Array ( [0] => 14686201 [id] => 14686201 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sedmihradsko [uri] => Sedmihradsko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=historickém území|druhý=někdejším knížectví na tomto území|stránka=Sedmihradské knížectví}} [1] => {{Infobox - region [2] => | úřední název česky = Sedmihradsko [3] => | úřední název = Transilvania
Erdély
Siebenbürgen [4] => | obrázek = Transylvania, Banat, Crisana and Maramures.svg [5] => | popisek = {{legenda|#FF9955|Vlastní Sedmihradsko}}{{legenda|#FFCCAA|[[Banát]], [[Krišana]] a [[Maramureș]]}} [6] => | vlajka = Flag of Transylvania before 1918.svg [7] => | velikost vlajky = 110px [8] => | článek o vlajce = Sedmihradská vlajka [9] => | znak = Coat of arms of Transylvania.svg [10] => | velikost znaku = 90px [11] => | článek o znaku = Znak Sedmihradska [12] => | hymna = [13] => | článek o hymně = [14] => | motto = [15] => | článek o mottu = [16] => | překlad motta = [17] => | hlavní město = [[Kluž]] [18] => | rozloha = 103093 [19] => | rozloha reference = Číslo udává rozlohu Sedmihradska v širším významu. [20] => | nejvyšší hora = [[Negoiu]] [21] => | výška nejvyšší hory = 2 535 [22] => | časové pásmo = +2 [23] => | počet obyvatel = 7723313 [24] => | obyvatelé aktuální k = Číslo udává počet obyvatel Sedmihradska v jeho širším významu [25] => [26] => | jazyk = [[rumunština]], [[maďarština]], [[němčina]] [27] => | národnosti = [[Rumuni]] (74,68 %), [[Maďaři]] (19,6 %), [[Romové]] (3,38 %), [[Němci]] (0,73 %) [28] => | náboženství = [[Katolictví|katolíci]] (13,75 %), [[Pravoslaví|pravoslavní]] (64,40 %). [[Protestantismus|protestanti]] (15,36 %) [29] => | součást státu = {{Vlajka a název|Rumunsko}} [30] => | forma administrativní jednotky = historická země [31] => | dělení jednotky = [32] => | titul představitele = [33] => | představitel = [34] => | titul představitele 2 = [35] => | představitel 2 = [36] => | zkratka = [37] => | předvolba = [38] => | doména = [39] => | web = [40] => }} [41] => '''Sedmihradsko''', známé také jako '''Transylvánie''' ({{Vjazyce2|ro|''Transilvania''}} nebo {{cizojazyčně|ro|''Ardeal''}}, {{Vjazyce2|hu|''Erdély''}}, {{Vjazyce2|de|''Siebenbürgen''}}) je historická země rozkládající se v dnešním [[Rumunsko|Rumunsku]]. Název Sedmihradsko odkazuje na sedm důležitých historických měst: [[Kluž]], [[Sibiu]], [[Brašov]], [[Târgu Mureș]], [[Mediaș]], [[Alba Iulia|Alba Iuliu]] a [[Sighișoara|Sighișoaru]]. [42] => [43] => == Dějiny == [44] => [45] => === Ve starověku a v raném středověku === [46] => Ve starověku území dnešního Rumunska obývali [[Dákové]]; v místech dnešního města [[Hunedoara (město)|Hunedoara]] stálo dácké středisko [[Sarmizegetusa]]. Po roce [[100]] byl dácký král [[Decebalus]] poražen [[Traján]]em a vítězní [[Římané]] v kraji vybudovali doly, silnice, několik sídlišť (''Apulum'', dnes [[Alba Iulia]]; ''Napoca'', dnes [[Kluž]]). Roku [[271]] získali území [[Vizigóti]], později [[Hunové]], resp. [[Avaři]]. Během [[stěhování národů]] tudy prošla výrazná vlna [[Slované|slovanské migrace]]. [47] => [48] => === Součást Uherska === [49] => [[Soubor:Gesta hungarorum map.jpg|vlevo|náhled|200px|9. století před příchodem Maďarů]] [50] => Na konci [[10. století]] dobyli území [[Maďaři]], kteří nad ním získali kontrolu roku [[1003]], kdy [[Uhersko|uherský]] král [[Štěpán I. Svatý|Štěpán I.]] podle legendy porazil zdejšího domácího knížete s titulem ''[[Gyula]]''. I nadále zde převažovalo [[Rumuni|romanizované obyvatelstvo]] (předci Rumunů) a východ byl obýván Sékely. Od té doby bylo až do roku [[1526]] Sedmihradsko v rámci Uherského království [[autonomie|autonomním]] [[knížectví]]m v čele s [[vojvoda|vojvodou]]. [51] => [[Soubor:Iancu Hunedoara.jpg|náhled|150px|[[Jan Hunyadi]]]] [52] => Roku 1211, nabídl [[Uhersko|uherský]] král [[Ondřej II. Uherský|Ondřej II.]] území [[Burzenland]] [[Řád německých rytířů|Řádu německých rytířů]] aby „bojovali proti dosud pohanským [[Kumáni|kumánským]] nájezdníkům a zalidnili deserta et inhabita zdejšího kraje“ výměnou za částečnou autonomii a možnost ražení mincí. [[Řád německých rytířů|Němečtí rytíři]] zahájili politiku zalidňování z Německa. Tito osadníci přicházeli převážně z [[Porýní]] a [[Vestfálsko|Vestfálska]], ale i z [[Durynsko|Durynska]] a [[Bavorsko|Bavorska]], a začalo se jim říkat [[Sedmihradští Sasové]]. Osadníci se rozšířili na severovýchodě a jihu Sedmihradska a založili zde mj. města ''Kronstadt'' ([[Brașov]]), ''Schäßburg'' ([[Sighișoara]]) či ''Hermannstadt'' ([[Sibiu]]). Roku [[1224]] jim král [[Ondřej II. Uherský|Ondřej II.]] v listině [[Diploma Andreanum]] udělil řadu výsad a autonomii v čele se sibiňským hrabětem. Obdobné výsady a autonomii získali i [[Sikulové (Transylvánie)|Sékelové]], jimž vládl sékelský hrabě. Sékelové a Sasové měli za úkol střežit zdejší úseky uherských hranic. Tato etnika zároveň tvořila dva ze tří zdejších politických národů – třetím byla zdejší maďarská šlechta, jíž zde vládl přímo sedmihradský vojvoda, který byl Sékelskému a Sibiňskému hraběti nadřízen jen v otázkách financí, mincovnictví, vojenství a společných sněmů. Naopak většinoví [[Rumuni]] byli v postavení [[nevolnictví|nevolníků]]. [53] => [54] => Roku [[1421]] započaly nájezdy [[Turci|Turků]] do Sedmihradska z [[Valašsko (Rumunsko)|Valašska]], proti nimž se postavili zdejší Sékelové a Sasové, ale byli přemoženi. Uherský a [[České království|český]] král, [[moravské markrabství|moravský]] [[markrabě]] a [[Svatá říše římská|římský]] [[císař]] [[Zikmund Lucemburský|Zikmund]] nebyl schopen včas reagovat, protože byl právě zainteresován v [[Husitství|husitských válkách]], zatímco sedmihradský kníže, jmenovaný uherským králem, byl zainteresován převážně v uherské politice; sedmihradské sněmy nebyly svolávány už desítky let a tak zde nebyl nikdo, kdo by koordinoval obranu Sedmihradska. Ve třicátých letech 15. století zde propukaly protesty a vzpoury maďarských a rumunských nevolníků. V důsledku snahy zdejší maďarské [[šlechta|šlechty]], Sasů a Sékelů potlačit tyto protesty a bránit Sedmihradsko před Turky, podepsali zástupci těchto tří privilegovaných skupin [[2. únor]]a [[1438]] dohodu, jíž došlo k vytvoření tzv. [[Unie tří národů]] ''(Unio Trium Nationum)''. Tato unie pak hrála až do [[19. století]] důležitou roli ve vnitřní politice Sedmihradska. V [[15. století]] vynikl zdejší rodák [[Jan Hunyadi]], který byl jedním z velitelů v [[Bitva u Varny|bitvě u Varny]] ([[1444]]). [55] => [56] => === Nezávislé knížectví === [57] => [[Soubor:1606 map Ward 1912.jpg|náhled|Sedmihradské knížectví roku [[1606]]]] [58] => Po [[Bitva u Moháče|bitvě u Moháče]] roku [[1526]] se Sedmihradsko v čele s [[Jan Zápolský|Janem Zápolským]] stalo po dobytí Pešti roku [[1541]] samostatným knížectvím ve [[vazal]]ském poměru k [[Osmanská říše|Osmanské říši]], k němuž byla připojena i východní část vlastních Uher, na nějaký čas včetně východního [[Slovensko|Slovenska]] (tyto oblasti byly označovány jako [[Partium]]). V Sedmihradsku existovala [[náboženství|náboženská]] svoboda. V následujícím [[16. století|16.]] a [[17. století]] hrálo úlohu důležitého nárazníkového pásma mezi impériem rakouských [[Habsburkové|Habsburků]] a [[Osmanská říše|Osmanskou říší]]. V letech 1599–1600 bylo Sedmihradské knížectví spojeno v jeden stát s Valašskem a [[Moldávie|Moldávií]] pod vládou [[Michal Chrabrý|Michala Chrabrého]]. [59] => [60] => === V rámci Habsburské monarchie === [61] => [[Soubor:Castelul Bran - 2012.jpg|náhled|180px|vlevo|„Drákulův hrad“ [[Bran]]]] [62] => [[Soubor:Grossfuerstentum Siebenbuergen 1857.JPG|náhled|Sedmihradské velkoknížectví roku [[1857]]. Tyto hranice Sedmihradska existovaly v letech 1849–1860]] [63] => Roku [[1699]] získala Sedmihradsko [[Habsburská monarchie]], v jejímž rámci tvořilo do roku [[1848]] [[autonomie|autonomní]] [[korunní země (Habsburská monarchie)|korunní zemi]], kterou [[2. listopad]]u [[1765]] povýšila [[Marie Terezie]] na [[velkoknížectví]]. Zpočátku k němu náleželo i Partium, jehož poslední zbytky byly Uhersku navráceny roku [[1860]]. Za [[revoluce v roce 1848]] sepsali [[15. květen|15. května]] [[1848]] zdejší Rumuni [[petice|petici]], kterou požadovali zrovnoprávnění. Tomuto požadavku však nebylo vyhověno, naopak byl pod uherským nátlakem přijat zákon vyhlašující plné spojení Sedmihradska s Uherskem. Tento zákon však nakonec nebyl realizován a rakouská říšská ústava ze [[4. březen|4. března]] 1849 Sedmihradsko a Uhersko opět plně oddělila, přičemž Sedmihradsko a Uhersko přišly o své samosprávné instituce. [[Říjnový diplom|Říjnovým diplomem]] byla roku [[1860]] obnovena autonomie obou korunních zemí, ale Sedmihradsko přišlo o zbytek Partia a zmenšilo se tím na 57 243 km². [[1. červenec|1. července]] [[1863]] svolal císař František Josef I. do Sibině sedmihradský sněm, na němž došlo ke zrovnoprávnění Rumunů. [64] => [65] => === Znovusloučení s Uherskem === [66] => Po [[Rakousko-uherské vyrovnání|Rakousko-uherském vyrovnání]] [[1867]] se Sedmihradsko stalo částí [[Země Koruny svatoštěpánské|Zalitavska]] v jehož rámci bylo znovuzačleněno do [[Uhersko|Uherska]] a spolu se zrušením jeho zemských institucí přestalo [[20. červen|20. června]] 1867 existovat jako územní jednotka. Zákonem z roku [[1868]] pak bylo jeho území nově rozděleno na 15 žup. Od devadesátých let [[19. století]] zde uherská vláda započala s [[maďarizace|maďarizací]]. [67] => [68] => === Součást Rumunska === [69] => Po [[První světová válka|první světové válce]] se [[1. prosinec|1. prosince]] [[1918]] sešlo v [[Alba Iulia|Alba Iulii]] 1228členné Národní shromáždění sedmihradských a uherských Rumunů, vedené vůdci Sedmihradské rumunské národní strany a Sociálně demokratické strany, které vydalo [[rezoluce|rezoluci]] požadující sjednocení všech Rumunů v jednom státě, což poté schválili i zdejší Němci. [[22. prosinec|22. prosince]] [[1918]] se v [[Kluž]]i proti tomu postavili zdejší Maďaři, kteří zde potvrdili svoji [[loajalita|loajalitu]] Uhersku. Na základě [[Trianonská smlouva|Trianonské smlouvy]] připadlo Sedmihradsko, polovina [[Banát]]u a další území Rumunsku; tomu patří dodnes (s malou mezihrou v letech [[1940]]–[[1945]]{{chybí zdroj}}, kdy byla jeho severní část na nátlak [[Nacistické Německo|Německa]] postoupena [[Maďarsko|Maďarsku]]). [70] => [71] => == Geografie == [72] => [[Soubor:TransylvaniaProper.png|náhled|320px|Transylvánie (světle žlutě) v rámci Rumunska]] [73] => O ''Sedmihradsku'' (resp. ''Transylvánii'') se dnes hovoří ve dvou významech: [74] => * '''historické Sedmihrady''' tvoří centrální část Rumunska ohraničenou hřebeny [[Východní Karpaty|Východních]], [[Jižní Karpaty|Jižních]] a [[Západní Karpaty (Rumunsko)|Západních Karpat]] ([[Munții Apuseni]]). Toto území se přibližně kryje s dnešními župami [[Alba (župa)|Alba]], [[Bistrița-Năsăud]], [[Brašov (župa)|Brașov]], [[Cluj (župa)|Cluj]], [[Covasna (župa)|Covasna]], [[Harghita (župa)|Harghita]], [[Mureș (župa)|Mureș]], a [[Sibiu (župa)|Sibiu]], dále do něj patří asi dvě třetiny župy [[Hunedoara (župa)|Hunedoara]], polovina župy [[Sălaj]], jihovýchod župy [[Maramureș]], okrajová severozápadní část župy [[Bacău (župa)|Bacău]], jihozápad župy [[Neamț]], malá okrajová část župy [[Vâlcea]] a jihozápad župy [[Suceava (župa)|Suceava]], a zaujímá zhruba 57 000 km². [75] => * v současné době se jako Sedmihradsko či Transylvánie označuje celá západní část Rumunska, tedy historické Sedmihradsko včetně [[Banát]]u a regionů [[Krišana]], [[Satmar]] a [[Maramureš]]. Rozloha tohoto území činí přibližně 100 000 km² (jedná se o 42 % rozlohy země). [76] => [77] => == Obyvatelstvo == [78] => {{Viz též|Sikulsko}} [79] => Většina obyvatel jsou [[Rumuni]] (74,7 % v roce 2002), existuje zde však silná [[Maďaři|maďarská]] [[národnostní menšina|menšina]] (19,6 %)Árpád Varga E., Hungarians in Transylvania between 1870 and 1995, Original title: Erdély magyar népessége 1870–1995 között, Magyar Kisebbség 3–4, 1998 (New series IV), pp. 331–407. Translation by Tamás Sályi, Teleki László Foundation, Budapest, 1999, která přežila drastickou [[rumunizace|rumunizaci]] v průběhu 20. let a zejména po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] za [[komunismus|komunistické]] diktatury. [[Němci]], kteří ještě v 19. století tvořili okolo 12 % obyvatel, zaujímají nyní pouze 0,7 %. Další výraznější menšinou jsou [[Romové]] (okolo 3 %). [80] => [81] => == Zajímavosti == [82] => Transylvánie je také známá díky vlivu románu [[Drákula (kniha)|Drákula]] [[Bram Stoker|Brama Stokera]], [[Bran (hrad)|hrad Bran]] je populární turistický cíl, neboť v románu vylíčený Drákulův hrad se také nazýval Bran a opravdovému hradu se podobá. Podle Sedmihradska se pojmenovala [[Švédsko|švédská]] [[black metal]]ová kapela [[Siebenbürgen]].[http://www.metal-archives.com/bands/Siebenb%C3%BCrgen/1407 Siebenbürgen] v databázi [[Encyclopaedia Metallum]] {{en}} [83] => [84] => == Odkazy == [85] => [86] => === Reference === [87] => [88] => [89] => === Literatura === [90] => * {{Citace monografie | příjmení = Roth | jméno = Harald | odkaz na autora = | titul = Kleine Geschichte Siebenbürgens | vydavatel = Böhlau | místo = Köln | rok = 1996 | isbn = 3-412-16295-7 | kapitola = | strany = | jazyk = německy}} [91] => * {{Citace monografie | příjmení = Viorel | jméno = Roman | odkaz na autora = | příjmení2 = Hofbauer | jméno2 = Hannes | odkaz na autora2 = | titul = Transsilvanien, Siebenbürgen: Begegnung der Völker am Kreuzweg der Reiche | vydavatel = Promedia | místo = Vídeň | rok = 1996 | isbn = 3-85371-115-4 | kapitola = | strany = | jazyk = německy}} [92] => * {{Citace monografie | příjmení = Edouard | jméno = Sayous | titul = Histoire des Hongrois | vydavatel = Athenaeum | místo = Paris-Budapest| rok = 1900 | kapitola = 1| jazyk = fr}} [93] => [94] => === Související články === [95] => * [[Banát]] [96] => * [[Maďaři]] [97] => * [[Maramureș]] [98] => * [[Trianonská smlouva]] [99] => * [[Uhersko]] [100] => [101] => === Externí odkazy === [102] => * {{Commonscat}} [103] => * {{Commons}} [104] => * {{Wikislovník|heslo=Sedmihradsko}} [105] => * [http://pvh.ff.cuni.cz/exkurze08/referaty/moravcova_sedmihradska_sprava.pdf Sedmihradská správa] [106] => * [https://web.archive.org/web/20061013182325/http://www.navychod.cz/?req=article&id=149 Sedmihradsko na www.navychod.cz] [107] => [108] => {{Rumunská historická území}} [109] => {{Autoritní data}} [110] => [111] => [[Kategorie:Sedmihradsko| ]] [112] => [[Kategorie:Historická území Rumunska]] [113] => [[Kategorie:Historická území Maďarska]] [] => )
good wiki

Sedmihradsko

Sedmihradsko, známé také jako Transylvánie ( nebo ) je historická země rozkládající se v dnešním Rumunsku. Název Sedmihradsko odkazuje na sedm důležitých historických měst: Kluž, Sibiu, Brašov, Târgu Mureș, Mediaș, Alba Iuliu a Sighișoaru.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Kluž','Maďaři','Uhersko','Rumuni','Banát','Alba Iulia','1860','1848','Sibiu','Němci','19. století','Sighișoara'

1848

1860

Banát

Kluž

Maďaři

Němci

Rumuni

Romunové jsou etnická skupina, žijící převážně v Rumunsku.

Sibiu

Sighișoara

Uhersko