Array ( [0] => 14675098 [id] => 14675098 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dobrudža [uri] => Dobrudža [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Dobruja in Europe map.svg|náhled|upright=1.2|Dobrudža (zeleně) na mapě Evropy s [[Rumunsko|Rumunskem]] a [[Bulharsko|Bulharskem]] (světle zeleně).]] [1] => [2] => '''Dobrudža''' ([[rumunština|rumunsky]] ''Dobrogea'', [[bulharština|bulharsky]] ''Добруджа''), je historické území o rozloze 23 100 km² rozdělené dnes mezi [[Rumunsko]] a [[Bulharsko]]. Je to území mezi dolním tokem [[Dunaj]]e a [[Černé moře|Černým mořem]], jehož součástí je i [[delta Dunaje]] a rumunské pobřeží. Dělí se na [[Severní Dobrudža|Severní Dobrudžu]] ''(''Dobrogea'')'', která je součástí Rumunska a [[Jižní Dobrudža|Jižní Dobrudžu]] (rumunsky ''Cadrilater''), náležející Bulharsku. [3] => [4] => Rumunský region [[Severní Dobrudža]] zahrnuje župy [[Constanța (župa)|Constanța]] a [[Tulcea (župa)|Tulcea]]. Má rozlohu 15 500 km² a něco přes jeden milion obyvatel. Nejdůležitějšími městy jsou [[Constanța]], [[Tulcea]], [[Medgidia]], a [[Mangalia]]. [5] => [6] => Bulharský region [[Jižní Dobrudža]], jenž je rozdělen mezi [[Dobričská oblast|Dobričskou]] a [[Silisterská oblast|Silisterskou oblast]], má rozlohu 7 565 km² a 350 000 obyvatel. Nejdůležitějšími městy jsou [[Dobrič]] a [[Silistra]]. [7] => [8] => == Znak == [9] => [[Soubor:Dobrogea COA.svg|náhled|upright=0.5|Znak rumunské Dobrudži]] [10] => Dobrudža má ve znaku dva proti sobě stojící zlaté [[Delfínovití|delfíny]] (orientované hlavou dolů) na modrém poli. Tento znak se objevuje, spolu se symboly dalších 4 rumunských historických zemí, ve [[Státní znak Rumunska|státním znaku Rumunska]]. [11] => [12] => == Historický přehled == [13] => [14] => === Starověk === [15] => [[Soubor:Scythia Minor map.jpg|náhled|upright=0.6|vlevo|Antická sídla v Dobrudži]] [16] => Oblast byla původně osídlena [[Thrákové|thráckými]] [[Getové|Geto]]-[[Dákové|Dáky]]. V 7. a 6. století před Kr. zde vzniklo několik [[řecké kolonie|řeckých kolonií]], jako například [[Tomis]] (dnešní [[Constanța]]), [[Histria]], [[Callatis]], [[Dionysopolis]], a [[Pontská Olbia|Olbia]], které sloužily pro obchodování s místním obyvatelstvem. [17] => [18] => Roku 480 před Kr. obsadili území od jihu [[Thrákové]]. Roku 339 před Kr. území dobyl [[Alexandr Veliký]] a připojil je k [[Starověká Makedonie|Makedonii]], ale po jeho smrti makedonská moc rychle slábla. [[Getové|Getský]] král [[Dromichaetes]] v letech 300 a 292 před Kr. úspěšně bránil Dobrudžu proti [[Lýsimachos|Lysimachovi]], [[Starověká Makedonie|makedonskému]] králi [[Thrákie]]. [19] => [20] => Ve 3. století před Kr. území ovládli [[Skythové]], a po nich roku [[46]] n. l. [[Starověký Řím|Římané]], kteří ji označovali jako [[Malá Skythie]] a začlenili ji do [[provincie]] [[Moesia|Moesie]]. Římané rozpoznali strategický význam území, na jehož ochranu zde vybudovali [[Trajánův val]], dvojité opevnění táhnoucí se od [[Constanța|Constanțy]] na pobřeží Černého moře k [[Dunaj]]i. [21] => [22] => === Středověk === [23] => {{Infobox - zaniklý stát [24] => | název = Dobrudžský despotát [25] => | originální název =  ''Добруджанско деспотство'' [26] => | rok vzniku = [[1356]] [27] => | rok zániku = [[1411]] [28] => | více před = [29] => | před 1 = Druhá Bulharská říše [30] => | před 1 vlajka = Flag of the Second Bulgarian Empire.svg [31] => | před 2 = [32] => | před 2 vlajka = [33] => | před info = [34] => | více po = [35] => | po 1 = Osmanská říše [36] => | po 1 vlajka = Ottoman red flag.svg [37] => | po 2 = [38] => | po 2 vlajka = [39] => | šířka 1. sloupce = [40] => | vlajka = Flag of Vicina.svg [41] => | článek o vlajce = [42] => | velikost vlajky = 110px [43] => | znak = Coats of arms of the Terter dynasty.png [44] => | článek o znaku = [45] => | velikost znaku = 80px [46] => | rámeček znaku = [47] => | hymna = [48] => | článek o hymně = [49] => | motto = [50] => | článek o mottu = [51] => | mapa = Bulgaria Ivan Alexander (1331-1371).svg [52] => | velikost mapy = 290px [53] => | mapa poznámka = Dobrudžský despotát (tmavá zelená), [[Druhá Bulharská říše|Tarnovské carství]] (zelená) a [[Vidinské carství]] (světle zelená) [54] => | hlavní město = [[Balčik|Karvuna]] [55] => | rozloha = [56] => | rozloha poznámka = [57] => | nejvyšší bod = [58] => | nejvyšší bod poznámka = [59] => | nejdelší řeka = [60] => | nejdelší řeka poznámka = [61] => | počet obyvatel = [62] => | počet obyvatel poznámka = [63] => | jazyky = [[bulharština]], [[rumunština]] [64] => | národnostní složení = [65] => | náboženství = [[Řecká pravoslavná církev|řecké ortodoxní]] [66] => | státní zřízení = [[dědičná monarchie]] [67] => | mateřská země = {{vlajka|Druhá Bulharská říše}} [[Druhá Bulharská říše|Bulharská říše]] ([[de iure]])
{{vlajka a název|Valašské knížectví (1532)}} [68] => | měna = [69] => | vznik = [70] => | zánik = [71] => }} [72] => [[Soubor:Wallachia cca1390.svg|náhled|upright=0.8|vlevo|Dobrudža okolo roku [[1390]] jako součást Valašského knížectví]] [73] => Koncem [[7. století]] území dobyli [[Protobulhaři]] a začlenili je do středověkého [[První bulharská říše|Bulharského státu]]. Drastar (původně římské město [[Durustorum]] se poté v letech [[919]]-[[972]] stal sídlem [[bulharská pravoslavná církev|bulharského patriarchy]]. Město Malak Preslavec (rusky [[Perejaslavec]]), situované u ústí Dunaje poblíž dnešního města [[Tulcea]], bylo důležitým politickým a obchodním centrem První bulharské říše. V letech [[968]]–[[972]] během válek knížete [[Svjatoslav I.|Svjatoslava I.]] s [[První bulharská říše|Bulharskem]] a [[Byzantská říše|Byzantskou říší]] sloužilo krátce jako hlavní město [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]]. [74] => [75] => Kolem roku [[1000]] celé území spolu se severovýchodním Bulharskem obsadila Byzantská říše. Během následujících dvou století byzantské vlády Dobrudža těžce trpěla pod nájezdy [[Pečeněhové|Pečeněhů]], [[Kumáni|Kumánů]] a dalších turkických kmenů. Některé z nich se zde usadili, čímž položili základ pro vznik moderní [[Gagauzové|gagauzské]] populace v [[Moldavsko|Moldavsku]] a na [[Ukrajina|Ukrajině]]. Oblast těžce trpěla pod nájezdy [[Tataři|Tatarů]] v polovině a pak na konci [[13. století]], které zdecimovaly zdejší populaci. Bulharsku se podařilo znovu získat Dobrudžu po odtržení od Byzance roku [[1185]] a udrželo si ji s přestávkou, od poloviny [[14. století]] do roku [[1390]]. Tehdy zde díky rozvolnění celistvosti Bulharska existoval feudální celek zvaný Dobrotičova země – ''Terra Dobrodici'', nazvaný podle bulharského knížete Dobrotiče (buď bulharského nebo valašského původu). Začal se vytvářet již za jeho otce s centrem v jižní Dobrudži. Pak se Dobrudža dostala pod vliv [[Valašsko (Rumunsko)|valašského knížete]] Mircey Staršího až do roku [[1411]]. Od roku [[1391]] pronikali do oblasti [[Turci]], kteří ji roku [[1411]] okupovali a začlenili do [[Osmanská říše|Osmanské říše]]. [76] => [77] => === Novověk === [78] => [[Soubor:Histdob.png|náhled|upright=0.7|vlevo|Územní změny od roku [[1878]]]] [79] => Následující staletí turecké nadvlády způsobila, že se zde usadilo mnoho Turků, zatímco se [[křesťanství|křesťanská]] populace Bulharů a [[Gagauzové|Gagauzů]] vystěhovala do Valašska a později na konci [[19. století|19.]] a začátku [[20. století]] do tehdy [[Rusko|ruské]] [[Besarábie]]. V rámci úsilí turecké vlády podporovat [[Muslim|muslimský prvek]] ve svých [[Evropa|evropských]] provinciích, se zde v 60. letech 19. století usadilo 30 až 40 tisíc [[Krymští Tataři|Krymských Tatarů]]. V důsledku těchto populačních změn měl region v době svého připojení k [[Rumunské knížectví|Rumunsku]] roku [[1878]], zvláště pak jeho severní část extrémně různorodé demografické složení. [80] => [81] => Na území [[Jižní Dobrudža|Jižní Dobrudže]] se vyskytovala pestrá směs [[Bulhaři|Bulharů]], [[Turci|Turků]], [[Krymští Tataři|Krymských Tatarů]], [[Rumuni|Rumunů]], [[Lipované|Lipovanských Rusů]], Gagauzů a [[Rómové|Rómů]]. [82] => [83] => Celá Dobrudža byla součástí Osmanské říše až do roku 1878, kdy podle [[Berlínská smlouva (1878)|Berlínského míru]] získalo Severní Dobrudžu Rumunsko, jako náhradu za [[Besarábie|Besarábii]] postoupenou [[Ruské impérium|Rusku]], zatímco Bulharsko získalo menší Jižní Dobrudžu (obývanou převážně Turky, Tatary a Bulhary). V květnu 1913 získalo Rumunsku na Petrohradské konferenci město [[Silistra]] a území v okruhu 3 km. Nedlouho poté v srpnu stejného roku po prohrané [[Balkánské války#Druhá balkánská válka|druhé balkánské válce]] ztratilo Bulharsko Jižní Dobrudžu [[Bukurešťská smlouva (1913)|Bukurešťskou smlouvou]] ve prospěch Rumunska. Hned po vstupu Rumunska do první světové války v srpnu [[1916]] zahájilo Bulharsko útok do rumunské části Dobrudže. Na pomoci rumunským oddílům byla z Ruska vyslána také [[1. srbská dobrovolnická divize]], v jejíž řadách sloužilo několik stovek československých dobrovolníků. Bukurešťskou mírovou smlouvou v roce 1918 ztratilo Rumunsko jižní Dobrudžu společně s nejjižnější částí severní Dobrudži (zhruba po linii Agigea–Murfatlar–Cochirleni). Zbytek severní Dobrudži až po jižní rameno [[Delta Dunaje|delty Dunaje]] se stal [[Kondominium (mezinárodní právo)|kondominiem]] [[Ústřední mocnosti|Centrálních mocností]]. [84] => [85] => Po porážce [[Ústřední mocnosti|Centrálních mocností]] získalo [[Neuillyská smlouva|smlouvou z Neuilly]] v roce 1919 celou Dobrudžu zpět Rumunsko. [86] => [87] => V září [[1940]] bylo Rumunsko [[Craiovská smlouva (1940)|Craiovskou smlouvou]] vynucenou za asistence [[Nacistické Německo|nacistického Německa]], nuceno vrátit Jižní Dobrudžu Bulharsku. Součástí dohody byla i vynucená populační výměna mezi oběma státy. Rumuni museli opustit Jižní Dobrudžu, a Bulhaři zase Severní Dobrudžu. [[Pařížská mírová smlouva (1947)|Pařížská mírová smlouva]] z roku [[1947]] pak potvrdila rozdělení oblasti z roku 1940, které je dosud v platnosti. [88] => [89] => == Etnické složení == [90] => [91] => === Severní Dobrudža === [92] => {| class="wikitable" [93] => |- [94] => ! Národnost [95] => ! 1878K. Karpat, '': Correspondance Politique des Consuls. Turguie (Tulqa). 1 (1878) 280-82'' [96] => ! 1880G. Dănescu, ''Dobrogea (La Dobroudja). Étude de Géographie physique et ethnographique'' [97] => ! 1899 [98] => ! 1913{{cite book |first=I. N.|last=Roman|chapter=La population de la Dobrogea. D'apres le recensement du 1er janvier 1913|title=La Dobrogea Roumaine. Études et documents|editor=Demetrescu, A|location=Bucarest|year=1919|oclc=80634772|language=French}} [99] => ! 1930Vypočítáno z rumunského sčítání lidu v roce 1930, {{cite book|first=Sabin|last= Mănuilă|title=La Population de la Dobroudja|publisher=Institut Central de Statistique|location=Bucarest|year=1939|oclc=1983592|language=French}} [100] => ! 1956Calculated from statistics for the counties of Tulcea and Constanța from {{cite web|title=Populația după etnie la recensămintele din perioada 1930–2002, pe judete|publisher=Guvernul României — Agenţia Națională pentru Romi| url=http://www.anr.gov.ro/docs/statistici/statistici/t1.pdf|accessdate=2007-05-02|format=PDF|pages=5–6, 13–14|language=Romanian}} [101] => ! 1977 [102] => ! 1992 [103] => ! 2002 [104] => ! 2011Sčítání lidu 2011, {{cite web|title=Populaţia stabilă pe sexe, după etnie – categorii de localităţi, macroregiuni, regiuni de dezvoltare şi judeţe|publisher=Institutul Național de Statistică|url=http://www.recensamantromania.ro/wp-content/uploads/2013/07/sR_TAB_7.xls|accessdate=2015-11-20|format=XLS|language=Romanian|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2019-06-08|url archivu=https://web.archive.org/web/20190815120157/http://www.recensamantromania.ro/wp-content/uploads/2013/07/sR_TAB_7.xls|datum archivace=2019-08-15|nedostupné=ano}} [105] => |- [106] => | Celkem [107] => | 225 692 [108] => | 139 671 [109] => | 258 242 [110] => | 380 430 [111] => | 437 131 [112] => | 593 659 [113] => | 863 348 [114] => | 1 019 766 [115] => | 971 643 [116] => | 897 165 [117] => |- [118] => | Rumuni [119] => | 46 504 (21 %) [120] => | 43 671 (31 %) [121] => | 118 919 (46 %) [122] => | 216 425 (56,8 %) [123] => | 282 844 (64,7 %) [124] => | 514 331 (86,6 %) [125] => | 784 934 (90,9 %) [126] => | 926 608 (90,8 %) [127] => | 883 620 (90,9 %) [128] => | 751 250 (83,7 %) [129] => |- [130] => | Bulhaři [131] => | 30 177 (13,3 %) [132] => | 24 915 (17 %) [133] => | 38 439 (14 %) [134] => | 51 149 (13,4 %) [135] => | 42 070 (9,6 %) [136] => | 749 (0,13 %) [137] => | 415 (0,05 %) [138] => | 311 (0,03 %) [139] => | 135 (0,01 %) [140] => | 58 (0,01 %) [141] => |- [142] => | Turci [143] => | 48 783 (21,6 %) [144] => | 18 624 (13 %) [145] => | 12 146 (4 %) [146] => | 20 092 (5,3 %) [147] => | 21 748 (5 %) [148] => | 11 994 (2 %) [149] => | 21 666 (2,5 %) [150] => | 27 685 (2,7 %) [151] => | 27 580 (2,8 %) [152] => | 22 500 (2,5 %) [153] => |- [154] => | Tataři [155] => | 71 146 (31,5 %) [156] => | 29 476 (21 %) [157] => | 28 670 (11 %) [158] => | 21 350 (5,6 %) [159] => | 15 546 (3,6 %) [160] => | 20 239 (3,4 %) [161] => | 22 875 (2,65 %) [162] => | 24 185 (2,4 %) [163] => | 23 409 (2,4 %) [164] => | 19 720 (2,2 %) [165] => |- [166] => | Ukrajinci [167] => | [168] => | 455 (0,3 %) [169] => | 13 680 (5 %) [170] => | 33 (0,01 %) [171] => | 7 025 (1,18 %) [172] => | 2 639 (0,3 %) [173] => | 4 101 (0,4 %) [174] => | 1 465 (0,1 %) [175] => | 1 177 (0,1 %) [176] => | 1 177 (0,1 %) [177] => |- [178] => | Němci [179] => | 1 134 (0,5 %) [180] => | 2 461 (1,7 %) [181] => | 8 566 (3 %) [182] => | 7 697 (2 %) [183] => | 12 023 (2,75 %) [184] => | 735 (0,12 %) [185] => | 648 (0,08 %) [186] => | 677 (0,07 %) [187] => | 398 (0,04 %) [188] => | 166 (0,02 %) [189] => |- [190] => | Řekové [191] => | 3 480 (1,6 %) [192] => | 4 015 (2,8 %) [193] => | 8 445 (3 %) [194] => | 9 999 (2,6 %) [195] => | 7 743 (1,8 %) [196] => | 1 399 (0,24 %) [197] => | 635 (0,07 %) [198] => | 1 230 (0,12 %) [199] => | 2 270 (0,23 %) [200] => | 1 447 (0,16 %) [201] => |- [202] => | Romové [203] => | [204] => | 702 (0,5 %) [205] => | 2 252 (0,87 %) [206] => | 3 263 (0,9 %) [207] => | 3 831 (0,88 %) [208] => | 1 176 (0,2 %) [209] => | 378 (0,05 %) [210] => | 5 983 (0,59 %) [211] => | 8 295 (0,85 %) [212] => | 11 977 (1,3 %) [213] => |} [214] => [215] => === Jižní Dobrudža === [216] => {| class="wikitable" [217] => |- [218] => ! Národnost [219] => ! 1910 [220] => ! 1930 [221] => ! 2001Vypočítáno z bulharského sčítání lidu v roce 2001, {{cite web|title=Население към 01.03.2001 г. по области и етническа група|publisher=Националния статистически институт |url=http://www.nsi.bg/Census/Ethnos.htm|language=Bulgarian|accessdate=2007-05-02}} [222] => ! 2011Vypočítáno z bulharského sčítání lidu v roce 2011, {{cite web|title=Население по етническа група и майчин език|publisher=Националния статистически институт|url=http://censusresults.nsi.bg/Census/Reports/2/2/R9.aspx|language=Bulgarian|accessdate=2015-11-20|archive-url=https://web.archive.org/web/20151219105400/http://censusresults.nsi.bg/Census/Reports/2/2/R9.aspx|archive-date=2015-12-19|dead-url=ano|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2019-06-08|url archivu=https://web.archive.org/web/20151219105400/http://censusresults.nsi.bg/Census/Reports/2/2/R9.aspx|datum archivace=2015-12-19}} [223] => |- [224] => | Celkem [225] => | 282 007 [226] => | 378 344 [227] => | 357 217 [228] => | 283 395 [229] => |- [230] => | Bulhaři [231] => | 134 355 (47,6 %) [232] => | 143 209 (37,9 %) [233] => | 248 382 (69,5 %) [234] => | 192 698 (68 %) [235] => |- [236] => | Turci [237] => | 106 568 (37,8 %) [238] => | 129 025 (34,1 %) [239] => | 76 992 (21,6 %) [240] => | 72 963 (25,75 %) [241] => |- [242] => | Romové [243] => | 12 192 (4,3 %) [244] => | 7 615 (2 %) [245] => | 25 127 (7 %) [246] => | 12 163 (4,29 %) [247] => |- [248] => | Tataři [249] => | 11 718 (4,2 %) [250] => | 6 546 (1,7 %) [251] => | 4 515 (1,3 %) [252] => | 808 (0,29 %) [253] => |- [254] => | Rumuni [255] => | 6 348 (2,3 %) [256] => | 77 728 (20,5 %) [257] => | 591 (0,2 %) [258] => | 947 (0,33 %) [259] => |} [260] => [261] => == Galerie == [262] => [263] => File:Dobrudscha logo.svg|Znak Dobrudži [264] => File:Dobrogea-cadrilater.png|Mapa [[Rumunsko|Rumunska]] s oranžově zvýrazněnou [[Severní Dobrudža|Severní Dobrudžou]], a [[Bulharsko|Bulharska]] se žlutě zvýrazněnou [[Jižní Dobrudža|Jižní Dobrudžou]] [265] => File:Dobroudja (carte ethnographique).JPG|Etnické složení obyvatelstva v roce 1918 [266] => Soubor:| [267] => [268] => [269] => == Odkazy == [270] => [271] => === Reference === [272] => [273] => [274] => === Externí odkazy === [275] => * {{Commonscat}} [276] => * {{Wikislovník|heslo=Dobrudža}} [277] => [278] => {{Rumunská historická území}} [279] => [280] => {{Autoritní data}} [281] => {{Portály|Geografie|Historie}} [282] => [283] => [[Kategorie:Dobrudža| ]] [284] => [[Kategorie:Historická území Bulharska]] [285] => [[Kategorie:Historická území Rumunska]] [] => )
good wiki

Dobrudža

Bulharskem (světle zeleně). Dobrudža (rumunsky Dobrogea, bulharsky Добруджа), je historické území o rozloze 23 100 km² rozdělené dnes mezi Rumunsko a Bulharsko.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Jižní Dobrudža','Constanța','1411','Severní Dobrudža','Turci','rumunština','Dunaj','Thrákové','972','Besarábie','Druhá Bulharská říše','Getové'

1411

972

Besarábie

Constanța

Dunaj

Getové

Rumunština

Thrákové

Turci