Array ( [0] => 15573126 [id] => 15573126 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Čačak [uri] => Čačak [3] => Cacak grb.png [img] => Cacak grb.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Čačak** Čačak je malebné město ležící v srdci Srbska, které se pyšní bohatou historií a kulturou. Tato dynamická komunita, umístěná na břehu řeky Moravy, je známa svým živým prostředím a přívětivými obyvateli. Historie Čačaku sahá hluboko do minulosti, kdy bylo důležitým obchodním centrem a křižovatkou cest. Dnes je město atraktivní destinací, která nabízí jak historické památky, tak moderní vybavení. Návštěvníci mohou obdivovat architekturu, která byla formována různými kulturami a vlivy, což vytváří jedinečné panorama města. Kultura Čačaku je velmi bohatá, a to jak v oblasti umění, tak i tradičních řemesel. Město hostí řadu kulturních akcí, včetně festivalů, které podporují místní talenty a tradice. Obyvatelé čerpají hrdost z místního folkloru a hudby, což přispívá k živosti místního společenství. Čačak také vyniká přírodními krásami v okolí, které lákají k výletům a outdoorovým aktivitám. S rozhlehlými parky a možnosti pro sportovní vyžití je to ideální místo pro rodiny i jednotlivce, kteří hledají relaxaci nebo aktivní odpočinek. Město se neustále vyvíjí a investuje do modernizace infrastruktury, což přispívá k jeho atraktivitě jako místa pro život, práci a návštěvu. Čačak je tak skutečným příkladem, jak lze spojit tradici s pokrokem a vytvořit místo, které má co nabídnout pro každého. [oai_cs_optimisticky] => **Čačak** Čačak je malebné město ležící v srdci Srbska, které se pyšní bohatou historií a kulturou. Tato dynamická komunita, umístěná na břehu řeky Moravy, je známa svým živým prostředím a přívětivými obyvateli. Historie Čačaku sahá hluboko do minulosti, kdy bylo důležitým obchodním centrem a křižovatkou cest. Dnes je město atraktivní destinací, která nabízí jak historické památky, tak moderní vybavení. Návštěvníci mohou obdivovat architekturu, která byla formována různými kulturami a vlivy, což vytváří jedinečné panorama města. Kultura Čačaku je velmi bohatá, a to jak v oblasti umění, tak i tradičních řemesel. Město hostí řadu kulturních akcí, včetně festivalů, které podporují místní talenty a tradice. Obyvatelé čerpají hrdost z místního folkloru a hudby, což přispívá k živosti místního společenství. Čačak také vyniká přírodními krásami v okolí, které lákají k výletům a outdoorovým aktivitám. S rozhlehlými parky a možnosti pro sportovní vyžití je to ideální místo pro rodiny i jednotlivce, kteří hledají relaxaci nebo aktivní odpočinek. Město se neustále vyvíjí a investuje do modernizace infrastruktury, což přispívá k jeho atraktivitě jako místa pro život, práci a návštěvu. Čačak je tak skutečným příkladem, jak lze spojit tradici s pokrokem a vytvořit místo, které má co nabídnout pro každého. ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | znak = Cacak grb.png [2] => }} [3] => '''Čačak''' (v [[srbština|srbské]] [[cyrilice|cyrilici]] '''Чачак''') je město v centrálním [[Srbsko|Srbsku]], 145 km jižně od [[Bělehrad]]u. Je správním centrem [[Moravický okruh|Moravického okruhu]].{{Citace monografie [4] => | příjmení = Stamenković [5] => | jméno = Srboljub [6] => | odkaz na autora = [7] => | titul = Geografska enciklopedija naselja Srbije 4 (S-Š) [8] => | vydavatel = Stručna knjiga [9] => | místo = Beograd [10] => | rok = 2000 [11] => | počet stran = [12] => | isbn = 86-82657-21-X [13] => | kapitola = Čačak [14] => | strany = 285 [15] => | jazyk = srbština [16] => }} Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Městem protéká řeka [[Západní Morava (řeka)|Zapadní Morava]]. Je centrem vlastní [[Opština Čačak|opštiny]], která zahrnuje 57 okolních sídel. [17] => [18] => Ačkoliv není městem s vlastní univerzitou, v Čačaku sídlí dvě fakulty [[Univerzita v Kragujevaci|Univerzity v Kragujevaci]] (zemědělská a technická). Z Čačaku pocházela celá řada známých [[Srbové|srbských]] a [[Jugoslávie|jugoslávských]] osobností. Mezi ně patřil např. premiér [[Milan Stojadinović]], politici [[Velimir Ilić]], [[Petar Stambolić]], [[Ivan Stambolić]], [[Miloš Minić]], či zpěvák skupiny [[Riblja Čorba]], [[Bora Đorđević]]. [19] => [20] => == Geografické poměry == [21] => [22] => Město se nachází na hranici regionu [[Šumadija]] a [[Dinárské hory|Dinárských hor]]. Přesněji se rozkládá na západním okraji tzv. [[Čačacko-kraljevská kotlina|Čačacko-kraljevské kotliny]], v údolí řeky Západní Moravy. Západně od něj se nachází [[Ovčarsko-kablarská soutěska]], pohoří [[Suvobor]] a [[Maljen]] a jižně pohoří [[Jelica]]. Severním a východním směrem od Čačaku je krajina otevřená, resp. přechází postupně v mírně zvlněnou krajinu, z níž místy vyčnívá několik vyšších vrcholků, žádný z nich není vyšší než 1000 m. Nadmořská výška Čačaku činí 204 m (údolí řeky) až 985 m (vrchol hory [[Ovčar (hora)|Ovčar]]). [23] => [24] => == Klimatické poměry == [25] => [26] => Průměrná roční teplota zde činí 11 °C{{Citace monografie [27] => | příjmení = [28] => | jméno = [29] => | odkaz na autora = [30] => | titul = Profil zajednice grada Čačaka [31] => | url = https://www.cacak.org.rs/userfiles/files/Profil%20zajednice.pdf [32] => | vydavatel = město Čačak [33] => | místo = Čačak [34] => | rok = 2010 [35] => | počet stran = [36] => | isbn = [37] => | kapitola = [38] => | strany = 11 [39] => | jazyk = srbština [40] => }} a průměrná vlhkost 80,7 %. Čačak je chráněn před silnými větry okolními čtyřmi pohořími ([[Jelica]], [[Ovčar]], [[Kablar]], [[Vujan]]{{Citace monografie [41] => | příjmení = [42] => | jméno = [43] => | odkaz na autora = [44] => | titul = Profil zajednice grada Čačaka [45] => | url = https://www.cacak.org.rs/userfiles/files/Profil%20zajednice.pdf [46] => | vydavatel = město Čačak [47] => | místo = Čačak [48] => | rok = 2010 [49] => | počet stran = [50] => | isbn = [51] => | kapitola = [52] => | strany = 8 [53] => | jazyk = srbština [54] => }}). Nejteplejším měsícem je červenec a nejchladnějším leden. Průměrná teplota zde nikdy neklesá pod bod mrazu. Průměrná síla jižních větrů zde dosahuje pouze 2 m/s, východních potom 1,4 m/s. Vítr zde vane většinou ze severu nebo severovýchodu, neboť hory většinou blokují větry ze západního směru. Průměrný [[úhrn srážek]] zde dosahoval 761 mm.{{Citace monografie [55] => | příjmení = [56] => | jméno = [57] => | odkaz na autora = [58] => | titul = Profil zajednice grada Čačaka [59] => | url = https://www.cacak.org.rs/userfiles/files/Profil%20zajednice.pdf [60] => | vydavatel = město Čačak [61] => | místo = Čačak [62] => | rok = 2010 [63] => | strany = 12 [64] => | jazyk = srbština [65] => }} [66] => [67] => == Historie == [68] => [69] => === Nejstarší dějiny === [70] => [71] => [[File:Wiki Šumadija XII Rimske terme u Čačku 239.jpg|left|thumb|Pozůstatky římských lázní.]] [72] => Nejstarší památky lidského osídlení na místě dnešního Čačaku pocházejí z [[Neolit|mladší doby kamenné]]. Rovněž byly nalezeny pozůstatky souvislého osídlení z [[doba bronzová|doby bronzové]]. Nejbohatší [[archeologie|archeologická]] naleziště na dobové artefakty se nacházejí v lokalitě Gradina na svazích vrcholu [[Jelica]] v centru města, kde byly nalezeny stavební kameny a šperky z této doby. [73] => [74] => Během existence [[Římská říše|Římské říše]] byl Čačak a jeho okolí součástí provincie Dalmácie. Do současné doby se dochovaly v samotném centru města [[Římské lázně v Čačaku|pozůstatky původních římských lázní]]. Kulturní a civilizační rozvoj zde nicméně přerušilo [[stěhování národů]]. Až v [[6. století]] bylo v blízkosti města zbudováno opevnění pro hlídání hranic [[Byzantská říše|Byzantské říše]]. To po dlouhou dobu sloužilo jako správní i náboženské centrum regionu. [75] => [76] => === Středověk === [77] => [78] => Slovanské obyvatelstvo osídlilo oblast Čačaku za vlády [[Byzantská říše|byzantského]] [[císař]]e [[Herakleios|Herakleia]] ([[610]]–[[641]]). Dochované památky na slovanské osídlení pocházejí ale až z [[10. století|10.]]–[[11. století]]. V dobách vlády [[Štěpán Nemanja|Štěpána Nemanji]] byla oblast dnešního města spravována jeho bratrem Stracimirem. V letech [[1168]]–[[1189]] zde nechal Stracimir zbudovat [[klášter]] [[Moravski Gradac]], kde rovněž sídlilo centrum pravoslavné církve pro daný region. Název ''Čačak'' je předturecký a poprvé je zaznamenán na dokumentech původem z [[Republika Dubrovník|republiky Dubrovník]], které jsou datovány [[18. prosinec|18. prosince]] [[1408]]. [79] => [80] => === Moderní doba === [81] => [82] => Město obsadili Turci v roce [[1459]] a brzy jej i osídlili a postupně změnili i jeho ráz. Chrám bohorodičky byl přebudován na [[mešita|mešitu]] a původní obyvatelstvo města bylo vyhnáno. V roce [[1566]] turecké záznamy připomínají Čačak jako sídlo tureckého soudu ([[kadija]]). Připomínán je i starší název města, a to ''Stari Gradac'', [[turečtina|turecky]] ''Eski Hisarluk''. Turecký zeměpisec [[Hadži Kalfa]] zmínil město Džadžka, které se nacházelo na cestě do Bělehradu a na břehu řeky Moravy jako sídlo tureckého soudu. Další cestopisec, [[Evlija Čelebi]] zmínil město rovněž pod názvem Džadžka. Ve svém dokumentu tvrdil, že je srovnatelné s rajskou zahradou. Poznamenal si, že je zde deset mešit, tři náboženské školy, místní domy mají někdy i více pater a město obklopují vinice.{{Citace monografie [83] => | příjmení = Čelebi [84] => | jméno = Evlija [85] => | odkaz na autora = [86] => | titul = Putopis: Odlomci o jugoslavenskim zemljama [87] => | vydavatel = Svjetlost [88] => | místo = Sarajevo [89] => | rok = 1967 [90] => | počet stran = [91] => | isbn = [92] => | kapitola = Kasaba Čačak [93] => | strany = 377 [94] => | jazyk = srbochorvatština [95] => }} [96] => [97] => Turecká nadvláda nad městem byla nezpochybnitelná až do závěru [[17. století]], tzv. [[Velká turecká válka|Velké turecké války]]. V roce [[1688]] vojsko [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]] proniklo přes řeku [[Sáva|Sávu]] a [[Dunaj]] na území dnešního Srbska. Pravoslavné obyvatelstvo se přidalo k rakouské armádě. Osmanská armáda vzpouru tvrdě potlačila. Samotné město bylo vzpourou téměř zničeno. Když po další válce mezi Rakouskem a Tureckem získala Habsburská monarchie na krátko část dnešního [[Centrální Srbsko|centrálního Srbska]], nalezla Čačak jako ''neosídlené a prázdné místo''. Po roce [[1738]], kdy se Čačak znovu vrátil do rukou Osmanské říše, bylo město ještě jednou vypáleno. Obyvatelstvo odešlo ve dvou vlnách [[Stěhování Srbů|stěhování]] na sever na území dnešní [[Vojvodina|Vojvodiny]] a dále do [[Uhersko|Uher]]. Po nějaké době opuštěný Čačak začali osidlovat Srbové původem z [[Hercegovina|Hercegoviny]], [[Černá Hora|Černé Hory]], Bosny a dalších regionů Balkánu. [98] => [99] => Během [[první srbské povstání|prvního srbského povstání]] byl Čačak obsazen na jaře [[1804]]. Tehdy se zde však nacházela jen malá obec, ve které žilo v roce [[1808]] jen 250 obyvatel. Potlačení povstání bylo pro tureckou armádu nesnadné, sotva získali kontrolu nad městem a jeho okolí, vypuklo nedaleko Čačaku tzv. [[Hadži-prodanovo povstání]]. Po [[druhé srbské povstání|druhém srbském povstání]] v roce [[1815]] se stal Čačak jedním z prvních měst autonomního srbského knížectví. Na začátku 30. let [[19. století]] byl centrem [[náchie]] a měl zhruba devět set obyvatel. Roku [[1848]] zde bylo založeno [[čitalište]], první kulturní instituce.{{Citace elektronického periodika [100] => | titul = ČAČAK JE JEDAN OD NAJBOGATIJIH GRADOVA KULTUROM U SRBIJI: Morate ga posetiti! [101] => | periodikum = espreso [102] => | url = https://www.espreso.co.rs/vesti/drustvo/1009777/cacak-je-jedan-od-najbogatijih-gradova [103] => | jazyk = sr [104] => | datum přístupu = 2022-05-22 [105] => }} [106] => [107] => [[File:Čačak, at the beginning of 20th century.jpg|left|thumb|Čačak na počátku 20. století.]] [108] => [[File:Споменик жртвама фашизма-Спомен парк борбе и победе у Чачку.JPG|left|thumb|Památník obětem fašismu.]] [109] => V roce [[1864]] bylo město zasaženo rozsáhlými povodněmi. Následně byla budována rozsáhlá protipovodňová hráz a regulováno koryto řeky Západní Moravy. Val byl stavěn od roku [[1869]], dokončen byl ale až na přelomu století, kdy město poškodila další velká voda.{{Citace monografie [110] => | příjmení = Stamenković [111] => | jméno = Srboljub [112] => | odkaz na autora = [113] => | titul = Geografska enciklopedija naselja Srbije 4 (S-Š) [114] => | vydavatel = Stručna knjiga [115] => | místo = Beograd [116] => | rok = 2000 [117] => | počet stran = [118] => | isbn = 86-82657-21-X [119] => | kapitola = Čačak [120] => | strany = 286 [121] => | jazyk = srbština [122] => }} [123] => [124] => Roku [[1866]] žilo dle [[sčítání lidu]] v Čačku 1922 obyvatel, nacházelo se zde 607 domů. Po vyhlášení nezávislosti Srbska v roce [[1878]] došlo k rychlému rozvoji a modernizaci města, stejně jako v případě dalších center regionu dnešní [[Šumadija|Šumadije]]. Starostou Čačaku se stal Alimpije-Aleksa Pušeljić, válečný veterán z poslední války s Turky. Byla zde zřízena škola, zbudovány moderní kasárny, připraveny plány na výstavbu první moderní nemocnice. Rovněž prosazoval i zavedení [[železnice|železniční]] dopravy do města. Ta byla nakonec zrealizována v předvečer [[první světová válka|první světové války]]. První vlaky na [[Železniční trať Požega–Stalać|trati z Požegy do Stalaće přes Čačak]] vyjely v roce [[1912]]. Počet obyvatel města se zvýšil z 2290 v roce [[1874]] na 3869 v roce [[1980]], 4232 v roce [[1900]] a 5671 v roce [[1910]]. Během [[první světová válka|první světové války]] dosáhly škody takové míry, že byl např. zničen zcela knižní fond místní knihovny. [125] => [126] => V roce [[1921]] sem byl zaveden elektrický proud a telefonní spojení. V roce [[1934]] zde byl odhalen památník obětem první světové války, jehož podoba zahrnovala pravoslavný, [[latinský kříž|latinský]] kříž, půlměsíc a židovskou hvězdu{{Citace elektronického periodika [127] => | titul = Spomenik 4 vere u Čačku: Jedinstveno mesto u svetu na kom stoje 2 krsta, polumesec i Davidova zvezda [128] => | periodikum = Telegraf [129] => | url = https://www.telegraf.rs/vesti/srbija/3416968-spomenik-4-vere-u-cacku-jedinstveno-mesto-u-svetu-na-kom-stoje-2-krsta-polumesec-i-davidova-zvezda [130] => | jazyk = sr [131] => | datum přístupu = 2024-04-18 [132] => }}, symbolizující čtyři dominantní náboženství tehdejší Jugoslávie. V meziválečném období byla poměrně aktivní výstavba nových budov v centru města, nicméně vzhledem k ekonomickým těžkostem [[Královstí Srbů, Chorvatů a Slovinců|jugoslávského království]] zůstávaly nové domy většinou prázdné. Velká část místního obyvatelstva pracovala v zemědělství, mnohdy se jednalo o sadaře, kteří pěstovali švestky. [133] => [134] => Čačak byl krátce po vypuknutí [[druhá světová válka|druhé světové války]] obsazen jednotkami [[četnici|četniků]] i [[Jugoslávští partyzáni|komunistických partyzánů]], kteří v létě a na podzim roku [[1941]] spolupracovali v rámci tzv. [[Užická republika|Užické republiky]]. Poté, co bylo na podzim 1941 povstání potlačeno obsadily Čačak opět německé okupační síly a docházelo k represím civilního obyvatelstva. Na podzim [[1944]] na město zaútočily jednotky partyzánů s pomocí [[Rudá armáda|Rudé armády]]. Dne [[4. prosinec|4. prosince]] [[1944]] byl Čačak osvobozen od nacistické okupace. [135] => [136] => Po skončení války se město začalo prudce rozrůstat, urbanizovat a industrializovat. Počet obyvatel se zvýšil z 13 000 v roce [[1948]] na 27 642 v roce [[1961]] až na 72 392 v roce [[1991]]. V témže roce byla zahájena výstavba [[Kostel Zesnutí přesvaté Bohorodice (Čačak)|kostela Zesnutí přesvaté Bohorodice]].{{Citace monografie [137] => | příjmení = Stamenković [138] => | jméno = Srboljub [139] => | odkaz na autora = [140] => | titul = Geografska enciklopedija naselja Srbije 4 (S-Š) [141] => | vydavatel = Stručna knjiga [142] => | místo = Beograd [143] => | rok = 2000 [144] => | počet stran = [145] => | isbn = 86-82657-21-X [146] => | kapitola = Čačak [147] => | strany = 287 [148] => | jazyk = srbština [149] => }} [150] => [151] => == Obyvatelstvo == [152] => [153] => Podle [[sčítání lidu (Srbsko, 2011)|sčítání lidu]] z roku [[2011]] žilo v Čačaku 73 331 obyvatel. Počet obyvatel Opštiny Čačak přesahoval sto tisíc. [154] => [155] => Z náboženského hlediska se drtivá většina obyvatel hlásí k [[Srbská pravoslavná církev|srbské pravoslavné církvi]], menšiny jiných náboženství zahrnovaly jen několik set přihlášených. [156] => [157] => Z národnostního hlediska dominuje srbská národnost, ke které se v roce [[2002]] přihlásilo 97,6 % místních obyvatel.{{Citace monografie [158] => | příjmení = [159] => | jméno = [160] => | odkaz na autora = [161] => | titul = Profil zajednice grada Čačaka [162] => | url = https://www.cacak.org.rs/userfiles/files/Profil%20zajednice.pdf [163] => | vydavatel = město Čačak [164] => | místo = Čačak [165] => | rok = 2010 [166] => | strany = 19 [167] => | jazyk = srbština [168] => }} [169] => [170] => == Kultura == [171] => [172] => === Kulturní instituce === [173] => [174] => [[File:Cacak IMG 7832.JPG|right|thumb|Pravoslavný kostel ve středu města.]] [175] => [[File:Wiki Šumadija XII Buildings in Čačak 088.jpg|right|thumb|Rohová budova se sochou [[Stepa Stepanović|Stepy Stepanoviće]] v popředí.]] [176] => V Čačaku sídlí městská knihovna, která nese název po [[Vladislav Petković Dis|Vladislavu Petkovićovi Disovi]]. Rozvinula se z původního [[čitalište]], které vzniklo v polovině [[19. století]] jako první v regionu. Sídlí zde také pobočka Národního muzea, a to již od roku [[1952]]. [177] => [178] => Kromě něj sídlí v Čačaku také umělecká galerie, která nese svůj název podle [[Nadežda Petrović|Nadeždy Petrović]]. Zahrnuje také galerii Bogiće Risimoviće Risima, která shromažďuje jeho sbírku. [179] => [180] => Ve městě působí místní pobočka srbského národního muzea.{{Citace elektronického periodika [181] => | titul = Upoznajte Čačak: Grad sporta, kulture i umetnosti [182] => | periodikum = National Geographic [183] => | url = https://nationalgeographic.rs/putovanja/destinacije-i-putopisi/a25487/upoznajte-cacak-grad-sporta-kulture-i-umetnosti.html [184] => | jazyk = sr [185] => | datum přístupu = 2024-04-18 [186] => }} Významnou institucí je rovněž [[Dům kultury (Čačak)|Dům kultury]], který byl zprovozněn v roce [[1971]]. Jeho velká budova tvoří jednu z dominant hlavního náměstí (Náměstí lidového povstání – {{vjazyce2|sr|Трг народног устанка}}). Ve městě by mělo také vzniknout [[Muzeum poezie (Čačak)|Muzeum poezie]]{{Citace elektronického periodika [187] => | titul = Čačak u srcu grada dobija Muzej poezije: Biće izložene knjige, artefakti i rukopis čuvenog nobelovca [188] => | periodikum = Telegraf [189] => | url = https://www.telegraf.rs/vesti/srbija/3632263-cacak-u-srcu-grada-dobija-muzej-poezije [190] => | jazyk = sr [191] => | datum přístupu = 2024-04-18 [192] => }} a [[Muzeum basketbalu (Čačak)|Muzeum basketbalu]].{{Citace elektronického periodika [193] => | titul = Čačak raspisao tender za rekonstrukciju Sokolane i adaptaciju u Muzej košarke [194] => | periodikum = Ozonpress [195] => | url = https://www.ozonpress.net/ekonomija/cacak-raspisao-tender-za-rekonstrukciju-sokolane-i-adaptaciju-u-muzej-kosarke/ [196] => | jazyk = sr [197] => | datum přístupu = 2024-04-18 [198] => }} [199] => [200] => Pamětní park boje a vítězství ({{vjazyce2|sr|Spomen park borbe i pobede}}) ztvárnil [[SFRJ|jugoslávský]] sochař a autor řady obdobných památníků [[Bogdan Bogdanović]]. Dokončen byl roku [[1980]].{{Citace monografie [201] => | příjmení = Biserko [202] => | jméno = Sonja [203] => | odkaz na autora = [204] => | titul = Jugoslavija: Poglavlje 1980–1991 [205] => | url = [206] => | vydavatel = Helsinški odbor za ljudska prava u Srbiji [207] => | místo = Bělehrad [208] => | rok = 2021 [209] => | počet stran = [210] => | isbn = 978-86-7208-221-0 [211] => | kapitola = [212] => | strany = 819 [213] => | jazyk = srbština [214] => }} [215] => [216] => === Kulturní akce === [217] => [218] => V roce [[2023]] se Čačak stal prvním srbským [[Hlavní město kultury (Srbsko)|hlavním městem kultury]] na národní úrovni.{{Citace elektronického periodika [219] => | titul = Ceremonijom „Sve boje slobode“ Čačak i zvanično postao prva Nacionalna prestonica kulture za 2023. godinu [220] => | periodikum = Danas [221] => | url = https://www.danas.rs/kultura/ceremonijom-sve-boje-slobode-cacak-i-zvanicno-postao-prva-nacionalna-prestonica-kulture-za-2023-godinu/ [222] => | jazyk = sr [223] => | datum přístupu = 2024-04-18 [224] => }} V rámci zkrášlení města bylo také rozhodnuto o pomalování místních [[silo|sil]] nástěnými malbami (muraly).{{Citace elektronického periodika [225] => | titul = Prestonica murala u zapadnoj Srbiji: Oslikavaju se čuveni silosi u Čačku, krasiće ih novo ruho [226] => | periodikum = Telegraf [227] => | url = https://www.telegraf.rs/vesti/srbija/3647988-cacak-poneo-epitet-grada-murala [228] => | jazyk = sr [229] => | datum přístupu = 2024-04-18 [230] => }} Mezi tradiční kulturní akce zde patří např. [[Disovo jaro]], Etno fest, nebo [[Memoriál Nadeždy Petrović]]. [231] => [232] => === Památky a zajímavosti === [233] => [234] => * [[Římské láně v Čačaku|Římské lázně]] ({{vjazyce2|sr|Terme}}), jejichž pozůstatky leží v samotném středu města. [235] => * Kostel Nanebevstoupení Páně ({{vjazyce2|sr|Црква вазнесења Xристовог}}). vybudovaný ve [[12. století]]. [236] => * [[Aćimovićův dům]], rohový dům inspirovaný evropskou architekturou své doby. [237] => * [[Dům Aleksy Pušeljiće]] z roku [[1905]] [238] => * [[Erićův dům]] z roku [[1892]] [239] => * [[Gospodar Jovanov konak]], dům z roku [[1835]], od roku [[1950]] [[kulturní památka (Srbsko)|kulturní památka]]. [240] => * [[Římské lázně v Čačaku|Římské lázně]], pozůstatky stavby ve středu města. [241] => [242] => == Zeleň a životní prostředí == [243] => [244] => [[File:Gradski park Čačak 01.jpg|right|thumb|Městský park.]] [245] => V centru města se nacházejí dva parky: [[Malý park (Čačak)|Malý park]] při železniční stanici a [[Městský park (Čačak)|městský park]] na západním okraji Čačaku, nedaleko školského kampusu. U městského parku se také nachází sadařské a vinohradnické centrum ({{vjazyce2|sr|Centar za voćarstvo i vinogradarstvo}}). Jistou oázu zeleně také představují i lužní lesy okolo řeky Západní Moravy, část z nich je chráněna jako rezervace ([[Suva Morava]]). Pro návštěvníky je atraktivní rovněž i nedaleká [[Ovčarsko-kablarská soutěska]], která zahrnuje řadu turisticky značených tras. [246] => [247] => V zimních měsících bývá ve městě vysoká míra znečištění ovzduší.{{Citace elektronického periodika [248] => | titul = Čačak trenutno najzagađeniji grad u Srbiji, Milanovac na drugom mestu [249] => | periodikum = gminfo [250] => | url = https://gminfo.rs/iqair-cacak-trenutno-najzagadjeniji-grad-u-srbiji-milanovac-na-drugom-mestu-2/ [251] => | jazyk = sr [252] => | datum přístupu = 2022-01-27 [253] => }} [254] => [255] => == Doprava == [256] => [257] => === Železniční doprava === [258] => [259] => Hlavní železničním spojením města se zbytkem Srbska představuje [[Železniční trať Požega–Stalać|trať Požega–Stalać]], která prochází přes Čačak ve směru toku řeky [[Západní Morava (řeka)|Západní Moravy]]. Na ní jsou vlečkami napojeny další průmyslové závody (např. továrna Sloboda). Město má jediné hlavní [[Čačak (nádraží)|nádraží]]. [260] => [261] => === Silniční doprava === [262] => [263] => [[File:Autoprevoz Čačak ASKV (4).jpg|left|thumb|Autobus společnosti [[Autoprevoz Čačak]].]] [264] => Hlavním silničním tahem zde je tzv. [[Ibarská magistrála]], která zajišťuje dopravní spojení v severo-jižním směru. V roce [[2016]] byla k Čačaku zavedena dálnice [[Dálnice A2 (Srbsko)|A2]], (úsek [[Ljig]]–[[Preljina]]), roku [[2022]] byl otevřen obchvat kolem města (ze severní strany).{{Citace elektronického periodika [265] => | příjmení = [266] => | jméno = [267] => | titul = Pogledajte kako izgleda NOVA OBILAZNICA oko Čačka, put je završen, "potrebna je samo krajnja šminka" [268] => | periodikum = Blic.rs [269] => | url = https://www.blic.rs/biznis/strategija/video-pogledajte-kako-izgleda-nova-obilaznica-oko-cacka-put-je-zavrsen-potrebna-je/0y1rvtc [270] => | jazyk = sr [271] => | datum přístupu = 2022-08-02 [272] => }} Výhledově má pokračovat dále na jih do [[Černá Hora|Černé Hory]] a z východní strany se na ní má napojit [[Dálnice A5 (Srbsko)|dálnice A5]], která povede údolím řeky Západní Moravy. Úsek dálnice, z něhož jsou u Čačaku celkem dva výjezdy (Čačak-Západ a Čačak-východ) plní roli severního obchvatu města. [273] => [274] => Hlavní silniční tahy spojují Čačak s městy [[Kragujevac]], [[Kraljevo]], [[Užice]] a [[Bělehrad]]em (silnice č. 22 a 23). Tranzitní doprava okolo města je odvedena obchvatem, který vede po jižní straně města (ulice ''Bulevar Oslobodilaca Čačka''), částečně oddělený od ostatních komunikací [[mimoúrovňová křižovatka|mimoúrovňovými křižovatkami]]. [275] => [276] => === Letecká doprava === [277] => [278] => Východně od města se nachází [[Letiště Morava (Srbsko)|letiště Morava]], které bylo otevřeno roku [[2019]] pro komerční lety po důsledné modernizací. Má být rozšířeno.{{Citace elektronického periodika [279] => | titul = Još jednom najavljeno proširenje aerodroma Morava u Lađevcima [280] => | periodikum = Ozon Press [281] => | url = https://www.ozonpress.net/ekonomija/jos-jednom-najavljeno-prosirenje-aerodroma-morava-u-ladjevcima/ [282] => | jazyk = sr [283] => | datum přístupu = 2022-08-02 [284] => }} [285] => [286] => === Městská doprava === [287] => [288] => Ve městě je provozována městská hromadná doprava, kterou zajišťuje společnost Autoprevoz Čačak.[https://www.cacak.org.rs/94-1-l Informace o městě na stránkách cacak.org.rs {{sr}}] Autobusové nádraží je umístěné poblíž železniční stanice. [289] => [290] => == Ekonomika == [291] => [292] => === Zemědělství a těžba === [293] => [294] => Značná část území [[Opština Čačak|opštiny Čačak]] (tj. města a okolních vesnic) je obdělávána. Většinou se jedná o ornou půdu, dále se zemědělsky využívají jako sady (cca 15 %) a [[vinohrad]]y (0,4 %{{Citace monografie [295] => | příjmení = [296] => | jméno = [297] => | odkaz na autora = [298] => | titul = Profil zajednice grada Čačaka [299] => | url = https://www.cacak.org.rs/userfiles/files/Profil%20zajednice.pdf [300] => | vydavatel = město Čačak [301] => | místo = Čačak [302] => | rok = 2010 [303] => | strany = 14 [304] => | jazyk = srbština [305] => }}). Zhruba 9 % obyvatel se věnuje zemědělské aktivitě{{Citace monografie [306] => | příjmení = [307] => | jméno = [308] => | odkaz na autora = [309] => | titul = Profil zajednice grada Čačaka [310] => | url = https://www.cacak.org.rs/userfiles/files/Profil%20zajednice.pdf [311] => | vydavatel = město Čačak [312] => | místo = Čačak [313] => | rok = 2010 [314] => | strany = 34 [315] => | jazyk = srbština [316] => }} a nejpěstovanějšími plodinami jsou [[brambor]]y a [[kukuřice]].{{Citace monografie [317] => | příjmení = [318] => | jméno = [319] => | odkaz na autora = [320] => | titul = Profil zajednice grada Čačaka [321] => | url = https://www.cacak.org.rs/userfiles/files/Profil%20zajednice.pdf [322] => | vydavatel = město Čačak [323] => | místo = Čačak [324] => | rok = 2010 [325] => | strany = 36 [326] => | jazyk = srbština [327] => }} Mezi nejčastěji pěstované ovoce patří [[švestka|švestky]]. [328] => [329] => V lokalitě [[Brđani (Čačak)|Brđani]] se nacházely doly na [[magnezit]], které zde byly otevřeny po druhé světové válce.{{Citace monografie [330] => | příjmení = [331] => | jméno = [332] => | odkaz na autora = [333] => | titul = Profil zajednice grada Čačaka [334] => | url = https://www.cacak.org.rs/userfiles/files/Profil%20zajednice.pdf [335] => | vydavatel = město Čačak [336] => | místo = Čačak [337] => | rok = 2010 [338] => | strany = 15 [339] => | jazyk = srbština [340] => }} [341] => [342] => === Průmysl === [343] => [[File:Wiki Šumadija I Čačak 094.jpg|right|thumb|Obchodní dům ve středu města.]] [344] => [[File:Cacak IMG 7852 HPP Medjurvsje in western morava.JPG|right|thumb|Vodní elektrárna [[Vodní dílo Međuvršje|Međuvršje]] u Čačaku.]] [345] => Čačak byl dlouho centrem pro [[potravinářský průmysl]]. Sídlí zde např. výrobce [[chips]]ů.{{Citace elektronického periodika [346] => | titul = Prodat čačanski čips: Novi suvlasnik domaći brend [347] => | periodikum = Telegraf [348] => | url = https://biznis.telegraf.rs/info-biz/3605163-nelt-postao-suvlasnik-chips-way [349] => | jazyk = sr [350] => | datum přístupu = 2023-04-18 [351] => }} V roce [[1921]] byla uskutečněna elektrifikace města. Přívod energie umožnil rozvoj moderního průmyslu. V roce [[1930]] byl otevřen vojensko-technologický závod, který zaměstnával okolo tisíce lidí. V témže roce zde byla otevřena i [[papírna]], která zaměstnávala okolo dvou set lidí. Rozsáhlé průmyslové areály vznikly na východním okraji města, poblíž hlavního nádraží. [352] => [353] => V Čačaku sídlí rovněž od roku [[1948]] i [[Továrna zvláštních výrobků Sloboda]]{{Citace monografie [354] => | příjmení = Stamenković [355] => | jméno = Srboljub [356] => | odkaz na autora = [357] => | titul = Geografska enciklopedija naselja Srbije 4 (S-Š) [358] => | vydavatel = Stručna knjiga [359] => | místo = Beograd [360] => | rok = 2000 [361] => | počet stran = [362] => | isbn = 86-82657-21-X [363] => | kapitola = Čačak [364] => | strany = 288 [365] => | jazyk = srbština [366] => }}, která se v dobách existence socialistické Jugoslávie i po ní soustředila na výrobu zbrojního materiálu a munice různého druhu a typů.{{Citace elektronického periodika [367] => | titul = ŠTA SE SVE PROIZVODI U ČAČANSKOJ "SLOBODI": Poslednjih godina razvila poslovanje, izvoz baziran na potraživanjima sa BLISKOG ISTOKA [368] => | periodikum = Srbija Danas [369] => | url = https://www.srbijadanas.com/vesti/drustvo/sloboda-cacak-fabrika-vojna-industrija-analiticar-aleksandar-radic-namenska-industrija-municija-2021-06-04 [370] => | jazyk = srbština [371] => | datum přístupu = 2024-04-18 [372] => }} [373] => [374] => Průmysl se rozvíjel i nadále během existence [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|socialistické Jugoslávie]]. Na počátku 90. let však byla řada podniků technologicky zastaralá. Některé továrny byly zničeny během [[Operace Spojenecká síla|bombardování]] v roce [[1999]]. Tradiční odvětví, která zaměstnávají obyvatele Čačaku, bylo vždy potravinářství, výroba papíru, elektrických zařízení, [[obrábění|obráběcích]] nástrojů, nástrojů (např. Továrna na řezné nástroje{{Citace elektronického periodika [375] => | titul = Prodat gigant iz Čačka [376] => | periodikum = b92 Lokal [377] => | url = https://www.b92.net/lokal/cacak/ekonomija-prodat-gigant-iz-cacka-2316727 [378] => | jazyk = srbština [379] => | datum přístupu = 2022-08-02 [380] => }}) chemický průmysl, farmaceutický průmysl apod. Na počátku [[21. století]] se zde za pomoci zahraničních investic rozvinula výroba součástek pro automobily.[https://www.b92.net/biz/vesti/srbija.php?yyyy=2021&mm=07&dd=17&nav_id=1891966 Článek na portálu b92.net {{sr}}] V třetí dekádě [[21. století]] má vyrůst průmyslová zóna východně od města v souvislosti s vznikem nové dálnice směrem na východ.{{Citace elektronického periodika [381] => | titul = Privredni bum u centralnoj Srbiji – autoput, nova industrijska zona, proizvodne hale [382] => | periodikum = b92 Lokal [383] => | url = https://www.b92.net/lokal/cacak/drustvo-privredni-bum-u-centralnoj-srbiji-autoput-nova-industrijska-zona-proizvodne-hale-2300515 [384] => | jazyk = srbština [385] => | datum přístupu = 2022-08-02 [386] => }} [387] => [388] => === Ekonomické statistiky === [389] => [390] => Průměrný příjem ve městě činil v roce [[2021]] 59 423 [[Srbský dinár|RSD]]{{Citace elektronického periodika [391] => | titul = Koliko zarađuju Čačani? [392] => | periodikum = b92 [393] => | url = https://www.b92.net/lokal/cacak/ekonomija-koliko-zaraduju-cacani-2095178 [394] => | jazyk = sr [395] => | datum přístupu = 2022-01-27 [396] => }} (cca 12 300 Kč), což je méně, než je celosrbský průměr. 95 % všech místních podniků tvoří malé podniky, 4 % podniky střední a jedno procento ty velké.{{Citace monografie [397] => | příjmení = [398] => | jméno = [399] => | odkaz na autora = [400] => | titul = Profil zajednice grada Čačaka [401] => | url = https://www.cacak.org.rs/userfiles/files/Profil%20zajednice.pdf [402] => | vydavatel = město Čačak [403] => | místo = Čačak [404] => | rok = 2010 [405] => | strany = 29 [406] => | jazyk = srbština [407] => }} Pouze jeden podnik zaměstnává nad tisíc zaměstnanců, 2 nad 500 a 5 nad 250 lidí.{{Citace monografie [408] => | příjmení = [409] => | jméno = [410] => | odkaz na autora = [411] => | titul = Profil zajednice grada Čačaka [412] => | url = https://www.cacak.org.rs/userfiles/files/Profil%20zajednice.pdf [413] => | vydavatel = město Čačak [414] => | místo = Čačak [415] => | rok = 2010 [416] => | strany = 41 [417] => | jazyk = srbština [418] => }} Nejvíce lidí je zaměstnáno v obchodě, ve zpracovatelském průmyslu a v sociálních a zdravotnických službách.{{Citace monografie [419] => | příjmení = [420] => | jméno = [421] => | odkaz na autora = [422] => | titul = Profil zajednice grada Čačaka [423] => | url = https://www.cacak.org.rs/userfiles/files/Profil%20zajednice.pdf [424] => | vydavatel = město Čačak [425] => | místo = Čačak [426] => | rok = 2010 [427] => | strany = 42 [428] => | jazyk = srbština [429] => }} [430] => [431] => === Služby a turistika === [432] => [433] => V první polovině [[21. století]] byla většina města zaměstnána ve službách. [434] => [435] => V Srbsku je Čačak znám jako turistická destinace. Město Čačak vnímá rozvoj turistiky jako klíčovou oblast, jejíž role v celkové ekonomice města by měla i nadále růst. Město je výchozím bodem pro návštěvu řady přírodních památek v okolí, jako např. Ovčarsko-kablarské soutěsky, pohoří Jelica, lázněmi [[Ovčar Banja]] nebo [[Gornja Trepča]], [[Slatinska Banja]] apod. [436] => [437] => == Bezpečnost == [438] => [439] => V Čačaku se nachází Kasárna Ratko Mitroviće a Tanaska Rajiće. [440] => [441] => == Školství == [442] => [443] => [[File:Čačak's high school.jpg|right|thumb|Budova jedné ze středních škol v Čačaku.]] [444] => Ve městě Čačak se nachází 4 školky, 19 základních škol, sedm středních škol a jedna škola pro dospělé. Ve středu města také stojí budova [[Gymnázium v Čačaku|gymnázia]]. [445] => [446] => Dislokovány jsou zde dvě fakulty [[Univerzita v Kragujevaci|Univerzity v Kragujevaci]]. Působí zde rovněž i institut pro ovocnářství. Sídlí zde rovněž i dvě soukromé vysoké školy, a to Vysoká technická škola odborných studií a Vysoká obchodní škola odborných studií. [447] => [448] => == Sport == [449] => [450] => [[File:Čačak Stadium Main View.jpg|right|thumb|Místní fotbalový stadion.]] [451] => Čačak a místní okolí mají zhruba padesát sportovních klubů, které se věnují nejrůznějším sportům. Město má několik fotbalových klubů, jako např. [[FK Borac Čačak]], založený v roce [[1926]], který provozuje svoji fotbalovou školu. V západní části města má také svůj stadion. Mezi další fotbalové týmy v Čačaku patří např. [[FK Sloboda Čačak]], založený v roce [[1949]], [[FK Autoprevoz]] nebo [[FK Remont]]. [452] => [453] => Areál pro volný čas a sporty se nachází v západní části města (Sportovní centrum Mladost) na záplavové louce řeky Západní Moravy. Mimo něj stojí sportovní krytá hala [[Hala Borac (Čačak)|Borac]] (nedaleko [[Modrý most (Čačak)|Modrého mostu]]). [454] => [455] => == Známé osobnosti == [456] => [457] => * [[Nadežda Petrović]], srbská malířka. [458] => * [[Dragutin Gavrilović]], účastník bojů o Bělehrad během [[první světová válka|první světové války]] v roce [[1915]]. [459] => * [[Tanasko Rajić]], účastník srbských povstání proti Turkům na počátku [[19. století]]. [460] => [461] => == Partnerská města == [462] => [463] => * {{flagicon|GRE}} [[Katerini]], [[Řecko]] [464] => * {{flagicon|SVK}} [[Turčianske Teplice]], [[Slovensko]] [465] => * {{flagicon|GRE}} [[Filippoi]], [[Řecko]] [466] => * {{flagicon|BIH}} Han Pijesak, [[Bosna a Hercegovina]] [467] => * {{flagicon|BIH}} Bratunac, [[Bosna a Hercegovina]] [468] => * {{flagicon|BLR}} [[Baranavičy]], [[Bělorusko]] [469] => * {{flagicon|RUS}} [[Kovrov]], [[Rusko]] [470] => * {{flagicon|Česko}} [[Valašské Meziříčí]], [[Česko]] [471] => [472] => == Reference == [473] => [474] => {{Překlad|sr|Čačak|15586722}} [475] => [476] => [477] => == Externí odkazy == [478] => * {{Commonscat|Čačak}} [479] => [480] => {{Opština Čačak}} [481] => {{Srbsko}} [482] => {{Autoritní data}} [483] => {{Portály|Srbsko}} [484] => [485] => [[Kategorie:Čačak| ]] [486] => [[Kategorie:Města v Srbsku]] [487] => [[Kategorie:Moravický okruh]] [] => )
good wiki

Čačak

Čačak (v srbské cyrilici Чачак) je město v centrálním Srbsku, 145 km jižně od Bělehradu. Je správním centrem Moravického okruhu.

More about us

About

Tato dynamická komunita, umístěná na břehu řeky Moravy, je známa svým živým prostředím a přívětivými obyvateli. Historie Čačaku sahá hluboko do minulosti, kdy bylo důležitým obchodním centrem a křižovatkou cest. Dnes je město atraktivní destinací, která nabízí jak historické památky, tak moderní vybavení. Návštěvníci mohou obdivovat architekturu, která byla formována různými kulturami a vlivy, což vytváří jedinečné panorama města. Kultura Čačaku je velmi bohatá, a to jak v oblasti umění, tak i tradičních řemesel. Město hostí řadu kulturních akcí, včetně festivalů, které podporují místní talenty a tradice. Obyvatelé čerpají hrdost z místního folkloru a hudby, což přispívá k živosti místního společenství. Čačak také vyniká přírodními krásami v okolí, které lákají k výletům a outdoorovým aktivitám. S rozhlehlými parky a možnosti pro sportovní vyžití je to ideální místo pro rodiny i jednotlivce, kteří hledají relaxaci nebo aktivní odpočinek. Město se neustále vyvíjí a investuje do modernizace infrastruktury, což přispívá k jeho atraktivitě jako místa pro život, práci a návštěvu. Čačak je tak skutečným příkladem, jak lze spojit tradici s pokrokem a vytvořit místo, které má co nabídnout pro každého.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Jelica','19. století','první světová válka','21. století','Západní Morava (řeka)','1944','Římské lázně v Čačaku','čitalište','Nadežda Petrović','Železniční trať Požega-Stalać','1948','Šumadija'

1944

1948

Čitalište

Šumadija