Array ( [0] => 15487738 [id] => 15487738 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Čakovec [uri] => Čakovec [3] => Montage_of_Čakovec,_Croatia.png [img] => Montage_of_Čakovec,_Croatia.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=městě v [[Chorvatsko|Chorvatsku]]|druhý=vesnici u Českých Budějovic|stránka=Čakovec (Čakov)}} [1] => {{Infobox - sídlo světa [2] => | jméno = Čakovec [3] => | originální jméno = [4] => | obrázek = Čakovec Photomontage.png [5] => | popisek = [6] => | stát = Chorvatsko [7] => | pojem vyššího celku = [[Chorvatské župy|Župa]] [8] => | název vyššího celku = [[Mezimuřská župa|Mezimuřská]] [9] => | administrativní dělení = [10] => | rozloha = [11] => | počet obyvatel = 30455 [12] => | obyvatelé aktuální k = [[2001]] [13] => | hustota zalidnění = [14] => | zeměpisná šířka = 46.385833 [15] => | zeměpisná délka = 16.433333 [16] => | status = město [17] => | nadmořská výška = 164 [18] => | psč = 40000 [19] => | telefonní předvolba = [20] => | starosta = Stjepan Kovač [21] => | vznik = [22] => | web = http://www.cakovec.hr [23] => | obecní úřad = [24] => | loc-map = {{LocMap |Chorvatsko |label=Čakovec |position=bottom |width=250 |lat=46.385 |long=16.43|float=center |caption=}} [25] => }} [26] => '''Čakovec''' ({{Vjazyce2|hu|''Csáktornya''}}, {{Vjazyce2|de|''Tschakaturn''}}) je město v severním [[Chorvatsko|Chorvatsku]]. Nachází se u hranice s [[Maďarsko|Maďarskem]]. Administrativně je součástí [[Mezimuřská župa|Mezimuřské župy]]. V roce [[2011]] žilo v Čakovci 15 147 obyvatel. [27] => [28] => == Název == [29] => Podle sousloví Csákova věž (csák torany), které označovalo původní dřevěné opevnění města, vznikl [[maďarština|maďarský]] název ''Csáktornya''[http://www.visitcakovec.com/csaktornya-cakovec-nekad/ Článek na portálu visitcakovec.com {{hr}}]{{Citace periodika [30] => | titul = Zrínyi Miklós költő és hadvezér születésnapja alkalmából szülőhelyén jártunk, Csáktornyán [31] => | periodikum = Hellomagyar [32] => | jazyk = maďarština [33] => | url = https://hellomagyar.hu/2023/05/03/zrinyi-miklos-kolto-es-hadvezer-szuletesnapja-alkalmabol-szulohelyen-jartunk-csaktornyan/ [34] => | datum přístupu = 2023-09-27 [35] => }}, který byl později do [[chorvatština|chorvatštiny]] převzat jako ''Čakovec''. První část názvu odkazuje na rod Csákyů{{Citace periodika [36] => | titul = Híres magyar várak Szlovéniában és Horvátországban [37] => | periodikum = Origo.hu [38] => | jazyk = maďarština [39] => | url = https://www.origo.hu/utazas/20090830-kulturalis-utazas-vartura-magyar-varak-lendva-csaktornya-raholca.html [40] => | datum přístupu = 2023-09-27 [41] => }}, kteří zde vlastnili pozemky. [42] => [43] => == Část města == [44] => Kromě samotného Čakovce jsou administrativní součástí města i sídlení jednotky [[Ivanovec]], [[Krištanovec]], [[Kuršanec]], [[Mačkovec]], [[Mihovljan (Čakovec)|Mihovljan]], [[Novo Selo na Dravi]], [[Novo Selo Rok]], [[Savska Ves]], [[Slemenice]], [[Šandorovec]], [[Totovec]] a [[Žiškovec]]. [45] => [46] => == Historie == [47] => Starořecký filozof a geograf [[Strabón]] v [[1. století]] zaznamenal existenci [[Římská říše|římského]] města s názvem ''Aquama'', které se nacházelo v oblasti dnešního Čakovce. Součástí města byl i vojenský tábor. Současný název města se objevuje až v době [[středověk]]u. Ve [[13. století]] zde nechal [[Uhersko|uherský]] šlechtic Dimitrius Csáky zbudovat opevnění, které je poprvé zaznamenáno v roce [[1328]] a později i v roce [[1333]]. V letech [[1350]] až [[1397]] bylo město vlastnictvím rodiny [[Lacković]]ů. [48] => [49] => [[Soubor:Stari grad Zrinskih, Čakovec, 1640. godine.JPG|vlevo|náhled|Veduta z roku [[1640]].]] [50] => V roce [[1546]] jej ovládl [[Nikola Šubić Zrinski]] a stala se tak jeho majetkem. V roce [[1579]] udělil Čakovci právo svobodně obchodovat. Z Čakovce udělal rod Zrinských své sídlo, což umožnilo malému městu získat na svoji dobu kvalitně vybavenou knihovnu, umělecké předměty apod. Na pozvání Zrinských přicestoval do Čakovce i [[Osmanská říše|turecký]] cestopisec [[Evlija Čelebi]], který jej popsal jako několik málo měst mimo území tehdejší Osmanské říše.[https://www.lovelymedjimurje.com/putopisac-evlija-celebi/ Článek na portálu lovelymedjimurje.com {{hr}}] [51] => [52] => V roce [[1702]] zde byl vybudován malý kostel, který sloužil řádu Františkánů. Roku [[1738]] bylo město poničeno [[zemětřesení]]m a v roce [[1741]] [[Požár Čakovce (1741)|požárem]]. V roce [[1848]] získal Čakovec statut svobodného královského města. Ve stejném roce při revolučních událostech jej obsadil [[Josip Jelačić]]. Na mapách [[druhé vojenské mapování|druhého vojenského mapování]] existuje pod názvem ''Čakaturn'' a již zde je přítomna západo-východní trať z [[Pragersko|Pragerska]] do [[Budapešť|Budapešti]] (historicky první na území současného Chorvatska). Místní pevnost je označena jako pevnost Zrinských (''Zrinifeste'') a jako továrna na výrobu cukru (''Zuckerfabrik''). [53] => [54] => Další zemětřesení zasáhlo město v roce [[1880]]. Roku [[1860]] byla do Čakovce zavedena [[železnice]] a v roce [[1893]] elektřina. Mapy [[třetí vojenské mapování|třetího vojenského mapování]] již zaznamenávají místní železniční uzel s hlavním nádražím i všemi tratěmi. Za druhou polovinu [[19. století]] zde bylo postaveno elektrické osvětlení, průmysl a zajištěno telefonní spojení se zbytkem tehdejšího Uherska. [55] => [56] => Dle uherského sčítání lidu žilo v roce [[1910]] v Čakovci 5213 obyvatel, z toho bylo 2433 [[Maďaři|Maďarů]], 2404 [[Chorvati|Chorvatů]] a 251 [[Němci|Němců]]. V rámci Uher patřilo město do župy [[Zala]]. V roce [[1918]] se město stalo součástí [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]]. Čakovec byl vydán vojskům rodícího se jihoslovanského státu na [[štědrý den]] [[24. prosinec|24. prosince]] [[1918]] bez boje, odevzdal jej za uherskou armádu [[Károly Györy]].[https://medjimurska-zupanija.hr/povijest/ Historie Mezimuřské župy na stránkách uvedeného regionu {{hr}}] Změnu hranic poté potvrdila trianonská smlouva z roku [[1920]]. [57] => [58] => V roce [[1921]] zde byla založena ekonomická škola. [59] => [60] => V letech [[1941]] až [[1945]] byl jako celé [[Mezimuří]] připojen k fašistickému Maďarsku. Město bylo osvobozeno dne [[6. duben|6. dubna]] [[1945]]. [61] => [62] => V období existence SFRJ až do roku [[1991]] se Čakovec rozvíjel díky dobře dostupné železnici. Na západním okraji města vznikla rozsáhlá průmyslová zóna, kterou obklopují výškové obytné budovy. Město postupně srostlo s okolními vesnicemi [[Nedelišće]], [[Strahoninec]] a [[Savska Ves]]. V Čakovci byla vybudována také oblastní nemocnice pro Mezimuřskou župu. Od roku [[1961]] je v Čakovci také [[gymnázium]]. [63] => [64] => V roce [[2013]] byly prostory bývalých kasáren rozprodány soukromým subjektům. [65] => [66] => V současné době je město sídlem [[Mezimuřská župa|Mezimuřské župy]], nejsevernější administrativní jednotky Republiky Chorvatsko. [67] => [68] => == Kulturní památky == [69] => [[Soubor:Muzej Međimurja Čakovec.jpg|náhled|269x269pixelů|Muzeum Mezimuří]] [70] => [[Soubor:Crkva sv. Antuna Padovanskog, Čakovec - zapad.jpg|vpravo|náhled|Kostel sv. Antonína Paduánského.]] [71] => [[Soubor:Industrijska zona Čakovec-istok.jpg|vpravo|náhled|Průmyslová zóna Čakovec-východ.]] [72] => [[Soubor:Stari grad Zrinskih, Čakovec, zimi - sjeveroistok.JPG|vpravo|náhled|Zámek v zimě.]] [73] => Mezi historické památky dochované v Čakovci patří především hrad (''Starý hrad Zrinských'') původně z [[13. století]]{{Citace periodika [74] => | titul = Izlet u Međimurje: Prošećite tajnim odajama dvorca, tamnicama, ali i prekrasnom prirodom [75] => | periodikum = Dnevnik / Pun kufer [76] => | jazyk = chorvatština [77] => | url = https://punkufer.dnevnik.hr/clanak/putovanja/muzej-riznica-medjimurja---668308.html [78] => | datum přístupu = 2022-05-13 [79] => }}, částečně přestavěný po roce [[1719]] vídeňským architektem [[Anton Erhard Martinelli|Antonem Erhardem Martinellim]] na zámek{{Citace monografie [80] => | příjmení = Šanda [81] => | jméno = Martin [82] => | titul = Anton Erhard Martinelli (1684-1747) : vídeňský architekt ve schwarzenberských službách [83] => | místo = Ceske Budejovice [84] => | rok vydání = 2020 [85] => | počet stran = 359 [86] => | strany = 31, 33 [87] => | isbn = 978-80-85033-94-6 [88] => | isbn2 = 80-85033-94-1 [89] => | oclc = 1249757546 [90] => }} obklopený [[anglický park|anglickým parkem]] a [[Františkáni|františkánský]] klášter v centru města, který pochází z první poloviny [[18. století]]. V zámeckých prostorách se nachází ''Muzeum Mezimuří'' ([[chorvatština|chorvatsky]] ''Muzej Međumurja''). To schraňuje celkem na sedmnáct tisíc historických předmětů. [91] => [92] => Hlavní ulice v centru nese název podle krále Tomislava a je lemována domy z [[18. století|18.]] a [[19. století]]. [93] => [94] => Místní [[Radnice (Čakovec)|radnice]] byla zbudována v roce [[1816]]. [95] => [96] => Na hlavním náměstí (náměstí Republiky) se nachází památník Nikolovi Zrinskému z r. [[1904]]. [97] => [98] => Budova [[Společenský dům (Čakovec)|společenského domu]] ({{vjazyce2|hr|trgovački kasino}}) z roku [[1903]] vznikla v duchu maďarské [[secese]]. Jejím architektem byl [[Ármin Hegedűs]]. [99] => [100] => [[Marcanův dům]] ({{vjazyce2|hr|Marcanov dom}}) sloužil pro potřeby sportu a byl otevřen roku [[1938]] jako tzv. Sokolský dům. [101] => [102] => == Ekonomika == [103] => [104] => Historicky sídlily v Čakovci společnosti, které se věnovaly zpracování kovů (etina, Ferro-Preis, Metal dekor, Senko) a dále byl také do jisté míry zastoupen i textilní průmysl (společnost Čateks). [105] => [106] => V roce [[2021]] se průměrná mzda v Čakovci pohybovala okolo 5200 [[HRK]].{{Citace periodika [107] => | titul = Kako se živi na sjeveru? Nema problema s otpadom i očuvanjem tradicije, ali ima s niskim plaćama i kriminalom [108] => | periodikum = Dnevnik [109] => | jazyk = chorvatština [110] => | url = https://dnevnik.hr/vijesti/hrvatska/zivot-u-hrvatskoj-kako-se-zivi-na-sjeveru---642462.html [111] => | datum přístupu = 2022-05-13 [112] => }} Čakovec byl také vybrán v roce [[2020]] jako nejlepší město pro život v Chorvatsku.[https://www.cakovec.hr/web/cakovec-proglasen-najboljim-gradom-u-hrvatskoj-po-kvaliteti-zivota/# Článek na stránkách cakovec.hr {{hr}}] [113] => [114] => == Doprava == [115] => Město má roli železničního uzlu. Dráha spojuje město s [[Mursko Središće|Murským Središćem]], [[Lendava|Lendavou]], [[Varaždín]]em slovinským městem [[Ormož]] a [[maďarsko]]u [[Nagykanizsa|Nagykanizsou]]. Končí zde tzv. [[Železniční trať Zaprešić–Čakovec|Zagorská magistrála]]. Hlavní [[Čakovec (nádraží)|nádraží]] se nachází na jihozápadním okraji města, směrem k centru města směřuje také železniční vlečka. [116] => [117] => Čakovec má i velmi dobré napojení na hlavní silniční tahy v Chorvatsku. Východně od města vede [[Dálnice A4 (Chorvatsko)|dálnice A4]], která směřuje do [[Záhřeb]]u a do [[Maďarsko|Maďarska]]. Z jižní strany vede obchvat kolem města, který je součástí [[silnice D3]] a ze severní strany poté částečně rovněž, jako součást [[silnice D78]]. [118] => [119] => == Školství == [120] => [121] => V Čakovci sídlí Pedagogická fakulta Univerzity v Záhřebu. Nachází se zde také Střední strojírenská škola. [122] => [123] => == Sport == [124] => [125] => V Čakovci se pravidelně běží půlmaraton Zrinských.{{Citace periodika [126] => | titul = Čakovec Zrinski Half Marathon [127] => | periodikum = timeout [128] => | jazyk = chorvatština [129] => | url = https://www.timeout.com/croatia/things-to-do/cakovec-zrinski-half-marathon [130] => | datum přístupu = 2023-08-17 [131] => }} Město bylo také vyhlášeno [[Evropské město sportu|Evropským městem sportu]] [[2020]].{{Citace periodika [132] => | titul = ČAKOVEC DECLARED EUROPEAN CITY OF SPORT 2020 [133] => | periodikum = Total Croatia News [134] => | jazyk = angličtina [135] => | url = https://total-croatia-news.com/lifestyle/cakovec/ [136] => | datum přístupu = 2023-08-17 [137] => }} [138] => [139] => == Zdravotnictví == [140] => [141] => Na severním okraji města se nachází župní{{Citace periodika [142] => | titul = Država preuzima Županijsku bolnicu Čakovec [143] => | periodikum = Međimurje Press [144] => | jazyk = chorvatština [145] => | url = https://medjimurjepress.net/politika-i-drustvo/politicke-stranke/mds-drzava-preuzima-zupanijsku-bolnicu-cakovec/ [146] => | datum přístupu = 2023-08-17 [147] => }} nemocnice ({{vjazyce2|hr|županijska bolnica}}). [148] => [149] => == Partnerská města == [150] => [151] => * {{Vlajka|Německo}} [[Schramberg]], [[Německo]] [152] => * {{Vlajka|Polsko}} [[Płońsk]], [[Polsko]] [153] => * {{Vlajka|Maďarsko}} [[Nagykanizsa]], [[Maďarsko]] [154] => * {{Vlajka|Maďarsko}} [[Szigetvár]], [[Maďarsko]] [155] => * {{Vlajka|Izrael}} [[Kirjat Tiv'on]], [[Izrael]] [156] => * {{Vlajka|Bulharsko}} [[Blagoevgrad]], [[Bulharsko]] [157] => [158] => == Známé osobnosti == [159] => [160] => * [[Nikola Zrinský]] – [[šlechtic]] [161] => * [[Zvonimir Bartolić]] – spisovatel, děkan [162] => * [[Lidija Bajuk]] – zpěvačka [163] => * [[Fortunat Pintarić]] – hudebník [164] => * [[Lajos Bezerédi]] – sochař, keramik [165] => * [[Dragutin Feletar]] – historik [166] => * [[Rudolf Garasin]] – tiskař, inženýr, velvyslanec (Ulánbátar) [167] => * [[Joža Horvat]] – spisovatel [168] => * [[Joža Požgaj]] – učitel [169] => * [[Robert Jarni]] – fotbal [170] => * [[Ladislav Kralj-Međimurec]] – výtvarník, akvarelista [171] => * [[Ivan Novak]] – historik [172] => * [[Stjepan Patkai]] – hudebník [173] => * [[Nikola Pavić]] – zpěvák [174] => * [[Franjo Punčec]] – tenista [175] => * [[Josip Štolcer-Slavenski]] – skladatel [176] => * [[Dénes Zakál]] – skladatel [177] => * [[Boris Leiner]] – hudebník, malíř [178] => * [[Filip Ude]] – gymnasta [179] => * [[Dražen Ladić]] – bývalý fotbalista [180] => [181] => == Odkazy == [182] => === Reference === [183] => {{Překlad|hr|Čakovec|5584345|hu|Csáktornya (Muraköz)|22999944}} [184] => [185] => [186] => === Externí odkazy === [187] => * {{Commonscat}} [188] => * [http://www.cakovec.hr/ Čakovec – oficiální stránky] [189] => * [http://www.cakoveconline.com/ Čakovec Online] {{Wayback|url=http://www.cakoveconline.com/ |date=20210319031055 }} [190] => [191] => {{Mezimuřská župa}} [192] => {{Čakovec}} [193] => {{Chorvatsko}} [194] => {{Města v Chorvatsku}} [195] => {{Autoritní data}} [196] => {{Portály|Geografie|Chorvatsko}} [197] => [198] => [[Kategorie:Čakovec| ]] [199] => [[Kategorie:Sídla v Mezimuřské župě]] [200] => [[Kategorie:Města v Chorvatsku]] [] => )
good wiki

Čakovec

Čakovec je město v severním Chorvatsku. Nachází se u hranice s Maďarskem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Maďarsko','Mezimuřská župa','Nagykanizsa','18. století','2020','13. století','1945','1918','19. století','chorvatština','Savska Ves','Lacković'

1918

1945

2020

Chorvatština

Lackovič

Maďarsko

Nagykanizsa