Array ( [0] => 14659710 [id] => 14659710 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Čarodějnictví [uri] => Čarodějnictví [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{celkově zpochybněno}} [1] => {{různé významy|redirect=Čaroděj|stránka=Čaroděj (rozcestník)}} [2] => {{různé významy|redirect=Čarodějnice|stránka=Čarodějnice (rozcestník)}} [3] => {{různé významy|redirect=Vědma|druhý=minisérii z roku 2023|stránka=Vědma (seriál)}} [4] => [5] => [[Soubor:Balai sorcière admin.jpg|náhled|Dobové zobrazení čarodějnice, 1451.]] [6] => '''Čarodějnictví''' je nejčastěji chápáno v historických i současných komunitách jako použití údajných nadpřirozených schopností tedy [[magie]]. Tradičně „čarodějnictví“ je použití [[magie]] nebo nadpřirozených sil ke způsobení škody nebo neštěstí druhým, a to zůstává nejběžnějším a nejrozšířenějším významem.{{Cite book |last=Hutton |first=Ronald |title=The Witch: A History of Fear, from Ancient Times to the Present |date=2017 |publisher=[[Yale University Press]] |author-link=Ronald Hutton}} Podle Encyclopedia Britannica „takto definované čarodějnictví existuje spíše v představivosti současníků než v jakékoli objektivní realitě. Přesto tento stereotyp má dlouhou historii a pro mnohé kultury představoval životaschopné vysvětlení zla v světě. Víra v čarodějnictví byla nalezena ve velkém počtu společností po celém světě. [7] => [8] => V Evropě víra v čarodějnictví sahá až do klasického starověku. Ve [[středověk]]é a raně [[novověk]]é Evropě byly obviněnými čarodějnicemi obvykle ženy, o kterých se věřilo, že použily [[černá magie|černou magii]] nebo maleficium proti své vlastní komunitě. O čarodějnicích se někdy říkalo, že komunikovaly se zlými bytostmi nebo s ďáblem , ačkoli antropolog Jean La Fontaine poznamenává, že taková obvinění byla vznesena hlavně proti „nepřátelům církve“.La Fontaine, J. (2016). Čarodějky a démoni: Srovnávací pohled na čarodějnictví a satanismus . Knihy Berghahn. s. 33–34. ISBN 978-1785330865. [9] => [10] => == Koncept == [11] => Koncept čarodějnictví a víra v jeho existenci přetrvaly po celou zaznamenanou historii. Nejběžnějším významem „čarodějnictví“ na celém světě je použití škodlivé magie.Hutton, Ronald (2017). Čarodějnice: Historie strachu, od starověku po současnost. Yale University Press. Víra v zlovolnou magii byla nalezena v kulturách po celém světě, bez ohledu na vývoj. To může pocházet z lidské tendence „chtít přiřadit výskyty pozoruhodného štěstí nebo smůly jednání, ať už lidské nebo nadlidské“. Historici a antropologové vidí pojem „čarodějnictví“ jako jeden ze způsobů, jak se lidé pokoušeli vysvětlit podivné neštěstí. [12] => [13] => == Dějiny == [14] => === Antika === [15] => [[Soubor:Medea-Sandys.jpg|náhled|vpravo|Čarodějnice Médeia]] [16] => {{Viz též|Antické čarodějnictví}} [17] => V [[Starověké Řecko|antickém Řecku]] existoval na čarodějnice [[ambivalence|ambivalentní]] pohled, byly jim přisuzovány zlé úmysly, sexuální nenasytnost a ohrožování společenského řadu, někdy však byly považovány za krásné, mocné a laskavé. Magie provozovaná lidovými vrstvami byla nazývána [[goetia]] a patřili do ní praktiky tradičně spojované s čarodějnictvím jako jsou kletby nebo milostná kouzla. Už v starém Řecku existovalo do jisté míry pronásledování čarodějnic, například v [[Athény|Athénách]] byla v 5. stol. př. n. l. upálena žena za praktikování nekromantie. Nejslavnějšími řeckými čarodějnicemi byly thesálské čarodějnice uctívající bohyni [[Hekaté]], o kterých se tradovalo, že dokáží z nebe stáhnout měsíc. V řeckých mýtech vystupují mocné čarodějky jako [[Kirké]] nebo kolchidská princezna [[Médeia]]. [18] => [19] => Výrazně negativní názor na čarodějnictví, respektive na záškodnou a neoficiální magii, měli [[Starověký Řím|Římané]]. Už v roce [[450 př. n. l.]] byl vydán zákon proti ''venefica'', škodlivé magii, a na začátku [[2. století př. n. l.]] byli v Římě praktikanti magie dokonce hromadně pronásledováni. Ve 2. stol. n. l. byl z čarodějnictví obžalován slavný římský spisovatel a filozof [[Lucius Apuleius]], před soudním tribunálem se však dokázal obhájit. Za vlády císaře [[Dioklecián]]a na přelomu 3. a 4. stol. n. l. byl v Římě za čarodějnictví ustanoven [[Upálení na hranici|trest smrti upálením]]. Tato opatření byla způsobena strachem elit z magie, neměla však žádný náboženský základ.STREERER, Michael, ''Čarodějnictví : Tajné dějiny'', Mladá fronta, 2008, {{ISBN|978-80-204-1650-6}}, s.50 [20] => [21] => === Severní Evropa === [22] => [23] => [[Vikingové|Vikingům]] byla známa magie zvaná [[seidr]], praktikovaná především ženami a v noci. Její praktikantky se nazývaly ''valy'' či ''völvy'' a mýty a pověsti o nich mluví ve většině případů příznivě. Věřilo se, že v noci sedlají zvířata, například [[vlk]]y a [[Medvědovití|medvědy]], či dřevěné hole a jezdí na nich na svá setkání. Se seidrem byla spojována především bohyně [[Freya]], která s ním seznámila ostatní bohy. [24] => [25] => U Slovanů byl praktikant záškodné magie nazýván ''koldun'', v případě ženy ''kolduňa'', zatímco ostatní uživatelé magie byli nazýváni ''vedun'', ''vědma'' a mnoha dalšími výrazy. V roce [[1071]], ještě v pohanské době, byly v [[Rostov na Donu|Rostově]] dvěma kouzelníky z neúrody obviněny čarodějnice a jejich činnost nakonec vedla k úmrtí mnoha žen.WARNEROVÁ, Elizabeth, ''Ruské mýty'', Levné knihy KMa, Praha 2006, {{ISBN|80-7309-359-6}}, s. 59 [26] => [27] => Jak bylo chápáno čarodějnictví u Keltů, není známo, [[Tacitus]] ovšem popisuje ženy v dlouhých černých řízách s pochodněmi v ruce, které společně s [[druid]]skými hudebníky povzbuzovaly keltské válečníky. Zda šlo o druidky či někoho jiného, není jasné. [28] => [29] => === Křesťanská Evropa === [30] => [[Soubor:WitchcraftAtSalemVillage.png|upright=1.25|náhled|vpravo|''Čarodějnice'' ze [[Salem (Massachusetts)|Salemu]]]] [31] => {{Viz též|Evropské čarodějnictví}} [32] => {{Viz též|Čarodějnické procesy}} [33] => V počátcích [[křesťanství|křesťanské]] éry bylo čarodějnictví chápáno jako praktikování kouzel, věštění, často za pomoci [[démon]]a. Prvním známým případem odsouzení a popravy pro čarodějnictví v křesťanském období je případ Priscilliana, biskupa z [[Ávila|Ávily]], který byl roku 385 uškrcen na příkaz vzdorocísaře [[Magnus Maximus|Magna Maxima]] poté, co jej udali [[Galie|galští]] biskupové. Spolu s ním bylo zabito i šest dalších hispánských kněží, jejichž názory se blížily [[Gnosticismus|gnosticismu]]. Charakteristické je, že církevní autority včetně papeže [[Siricius|Siricia]] a biskupů [[Martin z Tours|Martina z Tours]] a [[Ambrož z Milána|Ambrože z Milána]] proti popravě protestovaly. [34] => Představy o smlouvě s [[Ďábel|Ďáblem]] se objevily až v [[10. století]] ve spisu ''Canon Episcopi'' a až do [[12. století]] byly v literatuře čarodějnice běžně nazývány ''bonae feminae'' („dobré ženy").M. NOLA, Alfonso, ''Ďábel a podoby zla v historii lidstva'', Volvox Globator, Praha, 1998, {{ISBN|80-7207-114-9}}, s.265 V počátcích křesťanství byla víra v čarodějnictví považována za pohanskou pověru.STREERER, Michael, ''Čarodějnictví : Tajné dějiny'', Mladá fronta, 2008, {{ISBN|978-80-204-1650-6}}, s. 78 Zážitky čarodějnic byly považovány podle oficiálního učení za [[halucinace]] a přestože v [[9. století]] už byly v některých zemích zavedeny zákony trestající čarodějnictví smrtí, nedošlo k žádnému rozsáhlému pronásledování. [35] => [36] => V 11. stol. psal biskup [[Burchard z Wormsu]] o ženách, které uctívají bohyni [[Diana (mytologie)|Dianu]] a opouštějí své tělo, aby mohly letět na noční setkání, kde však nejsou fyzicky přítomny. To je první představa o sletu čarodějnic. V polovině 13. století pronásledoval kacíře i čaroděje v německých zemích mnich [[Konrád z Marburgu]], jednalo se však spíš o exces, který skončil Konrádovou smrtí. Roku 1231 ustanovil císař [[Fridrich II. Sicilský]] za čarodějnictví trest smrti upálením. Ve [[14. století|14.]] se pak ve Francii začalo pro noční slety používat slovo [[čarodějnický sabat|sabat]]. Začalo se věřit, že čarodějnice jsou na sabatu fyzicky přítomny a obcují tam s Ďáblem.STREERER, Michael, ''Čarodějnictví : Tajné dějiny'', Mladá fronta, 2008, {{ISBN|978-80-204-1650-6}}, s.69 Obraz, který se o nich objevil, byl velmi podobný představě o [[Hereze|kacířích]] a v [[15. století]] začalo být čarodějnictví považováno za herezi, např. v kázáních mnicha [[Svatý Bernardin Sienský|Bernardina ze Sieny]]. V tomto období byl setřen rozdíl mezi černou a bílou magií, dokud měla kouzla přinášet zdar a štěstí, tak byla tolerována, podezřelé bylo vyvolávání zlých duchů. Rituály měly pohanské a mystické původy, kombinované s křesťanskými motivy, v mnohých zaklínadlech vystupovaly jak křesťanští světci, tak i mytologické postavy. Velmi problematickou se také jeví hranice mezi povoleným kouzelnictvím a zakázaným čarodějnictvím. [37] => [38] => [[Soubor:Baldung Hexen 1508 kol.JPG|náhled|Sabat čarodějnic od [[Hans Baldung|Hanse Baldunga]], 1508]] [39] => Soustavné pronásledování čarodějnic začalo ve Francii a severní Itálii kolem roku 1340, zesílilo na sklonku 15. století. Roku 1484 vydal papež [[Inocenc VIII.]] bulu ''Sumus desidernatis'', čímž pronásledováním čarodějnic pověřil [[Inkvizice|Svatou inkvizici]]. Návodem k rozpoznávání, pronásledování a trestání čarodějnic se záhy stal spis ''[[Malleus maleficarum]]'' z pera fanatického inkvizitora [[Heinrich Institoris|Heinricha Institoria]]. Pronásledování vyvrcholilo na přelomu [[16. století|16.]] a [[17. století]], kdy byl popraven největší počet obětí zejména v německých zemích, Švýcarsku a Skotsku. Procesy ale víceméně probíhaly po celé Evropě, účastnili se jich protestanti stejně jako katolíci. Pronásledování probíhalo ve vlnách, spojených s lidskou nespokojeností (hladomory, epidemie, etc.), jednalo se ale o úzkou spolupráci všech společenských vrstev. Stále více se angažoval stát, ke stíhání čarodějnic byl vybudován speciální soudní aparát. Velmi často se využívalo [[mučení]] a po jednom obvinění následovalo mnoho dalších, založených na vynuceném doznání. Jeden z nejkrutějších procesů nastal na počátku 17. století v německém [[Bamberg]]u, popraveno bylo více než 300 lidí včetně dětí. V tomto období se pronásledování čarodějnic rozšířilo i do amerických kolonií. Neblaze proslulé jsou zvláště [[Salemský čarodějnický případ|procesy ve městě Salemu]]. Konec procesů nastal v průběhu [[18. století]]. Poslední obětí čarodějnických procesů v Evropě byla švýcarská služka [[Anna Göldi]], popravená roku 1782. Odhady počtu obětí se pohybují mezi 40 000 a 100 000, údaj devět milionů ,tradovaný na konci [[19. století]], je naprosto nepodložený.STREERER, Michael, ''Čarodějnictví : Tajné dějiny'', Mladá fronta, 2008, {{ISBN|978-80-204-1650-6}}, s.84 Některých oblastí se pronásledování dotklo velice mírně či dokonce vůbec, příkladem jsou území obývaná vyznavači [[pravoslaví]], ale také [[Polsko-litevská unie (1569–1795)|Polskolitevský stát]], [[Uhersko|Uhry]] nebo [[Španělsko]]. [40] => [41] => Příčina tohoto rozsáhlého pronásledování není zcela jasná, mezi možné vlivy patří například napětí mezi [[římskokatolická církev|katolíky]] a [[protestantismus|protestanty]], [[renesance|renesanční]] zájem o magii, který mohl oživit víru v čarodějnictví, války, neúroda a očekávání příchodu [[Antikrist]]a.STREERER, Michael, ''Čarodějnictví : Tajné dějiny'', Mladá fronta, 2008, {{ISBN|978-80-204-1650-6}}, s.100-102 S procesy a obzvláště s knihou ''Malleus maleficarum'' se také často pojí nařčení z [[Antifeminismus|antifeminismu]]. Na počátku 18. století však převládl skeptický pohled a popravy postupně opadly, vliv na to mohly mít obavy elit o vlastní bezpečí a společenský řád a také nástup [[osvícenství]]. [42] => [43] => V 19. století se opět začala svobodně praktikovat lidová magie spojovaná s čarodějnictvím, která ve 20. století ovlivnila vznik Wiccy a novopohanství. Dobové zákony postihovaly pouze šarlatánství, většinou po obvinění nespokojeným klientem, a přestože sporadicky stále docházelo k [[lynčování]], tak takové jednání stát trestal. [44] => [[Soubor:Frans Francken (II) - The Witches' Kitchen.jpg|náhled|Čarodějnická kuchyně, 1606]] [45] => [46] => ==== Teorie o původu ==== [47] => [48] => Okolo původu fenoménu čarodějnictví středověké Evropy se rozpoutala během [[20. století]] rozsáhlá odborná diskuse. Byly vyvolány především britskou antropoložkou [[Margaret Murray]], která ve své knize ''The Witch-Cult in Western Europe'' (Čarodějnický kult v západní Evropě) z roku [[1921]] přišla s teorií, že [[středověk]]é čarodějnice přímo navazovaly na pohanství a dokonce na [[neolit]]ický kult plodnosti. Přestože její teze byly všeobecně odmítnuty, měly velký vliv na vznik kultu Wicca. V roce [[1966]] však italský historik [[Carlo Ginzburg]] prokázal existenci kultu plodnosti jménem [[Benandanti]], s kterým byl na přelomu 16. a 17. století inkviziční proces. Od té byla dokázána existence dalších podobných kultů a kořeny evropské čarodějnické praxe a jejího obrazu jsou hledány v [[šamanismus|šamanismu]].M. NOLA, Alfonso, ''Ďábel a podoby zla v historii lidstva'', Volvox Globator, Praha, 1998, {{ISBN|80-7207-114-9}}, s. 270 [49] => [50] => === Afrika === [51] => Africké čarodějnictví je široký pojem a v regionech existují rozličné přístupy: např. jihoafrický směr [[inyanga]], středoafrické přístupy [[azande]] a [[kindoki]], nigerijská čarodějnická větev náboženství [[Juju (náboženství)|juju]]'','' obecnější západoafrické čarodějnictví mající blízko k [[vodun]]u, ghanské čarodějnictví etnika [[Akan]] využívající nečistého ducha sunsum, východoafrické čarodějnictví [[uchawi]], kamerunské směry [[nyongo]]'','' [[tfu]] a [[djambe]], a mnohé další.{{Citace elektronické monografie [52] => | příjmení = Havelka [53] => | jméno = Ondřej [54] => | odkaz na autora = Ondřej Havelka (cestovatel) [55] => | titul = Africké čarodějnictví 1/2: Kořeny [56] => | url = https://info.dingir.cz/2022/02/africke-carodejnictvi-1-2-koreny/ [57] => | vydavatel = Dingir [58] => | datum přístupu = 2022-09-17 [59] => | jazyk = cs [60] => }} Čarodějnému rituálu, jehož cílem bylo zaútočit na nepřítele a zlikvidovat jej, je věnována již egyptská kniha o [[Apop]]ovi. Apop, nebo také Rerek, byla ve [[Egyptské náboženství|staroegyptském náboženství]] mocná temná negativní bytost znázorňovaná jako had či drak, pán chaosu (v pozdní době spojovaný se Sutechem), klíčový protivník slunečního boha Rea. Některé čarodějnické postupy Apopa zahánějí, jiné spolu s ním pohřbívají, další jej k útoku vyzývají. Staroegyptské čarodějnictví zná také božstvo jménem [[Bachychsichych]] (nebo též Bakaksichech) s významem: duše či syn temnoty. Patrně již v předdynastické době bylo v [[Egypt]]ě čarodějnictví rozšířené. Ze Staré říše potom pochází rozličné dochované čarodějnické formule. Ve Střední říši se vedle lidového čarodějnictví etablovalo oficiální kněžské čarodějnictví s propracovaným zaklínacím systémem a složitými obřady. Kněžští čarodějové využívali stejné síly jako lidoví čarodějové, své metody ovšem zapisovali a uchovávali. Oficiální egyptští čarodějové měli často jeden hlavní úkol: likvidaci králových nepřátel. O skutečnosti, že čarodějnictví tvořilo samostatný obor vědění již v archaické době, svědčí nápisy o čarodějných říkadlech a ovládání duchů na hrobkách datovaných přibližně do přelomu 4. a 3. tis. př. n. l. V mladší době bylo již čarodějnictví považováno za vědu vyučovanou v Domě života. [61] => [62] => Afričtí čarodějové odedávna využívali jak svého hlasu, tak i fyzických gest a též aktivace kouzel například zatloukáním ostrého předmětu do magické figury – jako tomu je u figur [[Nkisi Nkondi]] v Kongu – nebo podříznutím živého tvora při vyslovení čarodějné formule, případně úderu do symbolu protivníka nebo také plesknutí klienta přes hlavu, což je v subsaharské Africe dodnes běžné. Jeden z nejstarších dochovaných záznamů útočného čarodějnictví pracující metodou využití náhradního těla – figury oběti – pochází z období [[Střední říše]] a cílem tehdy bylo zabití nepřítele. Čaroděj zhotovil figuru nepřítele z vosku, napsal na ni jméno oběti, pronesl kletbu a zakopal ji do země na hřbitově. [63] => [64] => Podle afrikanisty [[Ondřej Havelka (cestovatel)|Ondřeje Havelky]] interpretují Afričané tzv. „zlou smrt“ – například zasažení bleskem, násilné zabití, náhlé úmrtí nebo utonutí – jako útok čaroděje.{{Citace elektronické monografie [65] => | příjmení = Havelka [66] => | jméno = Ondřej [67] => | odkaz na autora = Ondřej Havelka (cestovatel) [68] => | titul = Africké čarodějnictví 2/2: Současnost [69] => | url = https://info.dingir.cz/2022/02/africke-carodejnictvi-2-2-soucasnost/ [70] => | vydavatel = Dingir [71] => | datum přístupu = 2022-09-17 [72] => | jazyk = cs [73] => }} Psychické nemoci jsou nahlíženy jako působení zlých duchů nebo také útok čaroděje. U dalších nemocí se zkoumá, zda je nemoc běžná nebo nějak zvláštní, náhlá, bez zjevné příčiny. Potom se taková nemoc považuje za útok čaroděje. Čaroděj útočí přímo vysíláním zlého ducha na dotyčnou osobu nebo nepřímo, prostřednictvím magických předmětů s jistou mocí škodit tam, kde jsou schovány. Další metoda užívaná africkými čaroději je využití bylin. Čaroděj z nich vytvoří jedovatý roztok nebo směs bylin pálí a dým s magickou destruktivní mocí vysílá směrem k oběti. Obranou před takovým útokem bývá podle Havelky očištění se léčivými bylinami, případně symbolické pohřbení (člověk si vykope hrob, položí se do něj a je symbolicky zasypán zeminou) doprovázené zvířecí obětí. Známý čarodějný směr je [[kamerun]]ská společnost nyongo. Tamější čarodějové praktikují lidské oběti s cílem zotročit ducha obětovaného člověka, který poté pro čaroděje pracuje. Pokud v Kamerunu někdo dosáhne významného podnikatelského nebo politického úspěchu, předpokládá se, že je za tím činnost společnosti nyongo. V [[JAR]] často čarodějové připravují mocné [[Muti (lék)|muti]] (přípravek, kouzlo nebo např. začarovanou část lidského těla) za použití lidské hlavy, genitálií, končetin, jazyka nebo krve. K přípravě muti'','' které má zajistit hospodářský úspěch, politický vzestup nebo třeba likvidaci konkurence není neobvyklé obětování dítěte, případně albína. Většinu muti však připravují tradiční léčitelé za použití bylin, kostí zvířat, zeminy, krve zvířecí oběti a s čarodějnictvím nesouvisí, jde naopak o tradiční léčbu. Jihoafrický čaroděj, který připravuje smrtící muti'','' se nazývá [[tagati]]. V Africe jsou každoročně popraveny tisícovky lidí obviněných z čarodějnictví. Známý je případ Marylandských rituálních vražd ze sedmdesátých let v [[Libérie|Libérii]]. Pro čarodějnické účely tam bylo v malé oblasti vykonáno kolem stovky rituálních vražd. Obětem byli odstraněny hlavy, končetiny a pohlaví, torza byla zohavena. Rituální vraždy byly organizovány vysokými státními úředníky, kteří byli nakonec odsouzeni a veřejně popraveni. [74] => [75] => Ondřej Havelka rovněž upozorňuje na zájem lidskoprávních organizací o ženy nařčené z čarodějnictví. Takové ženy jsou pak vylučovány ze společnosti, a to nejen za svébytné náboženské praktiky, ale i pokud nějak vyčnívají ze společnosti například tím, že jsou bezdětné, tělesně významně postižené nebo trpí psychickými obtížemi. Setkáváme se s převýchovnými či trestními tábory a problémem zde je také nedostatek jídla, například v [[Ghana|Ghaně]] jich bylo napočítáno šest.[https://info.dingir.cz/2023/09/tabory-pro-rehabilitovane-carodejnice-v-ghane/ Tábory pro rehabilitované čarodějnice v Ghaně] : [[Náboženský infoservis]], 12. 9. 2023 [76] => [77] => === Asie === [78] => ==== Starověký Přední východ a Indie ==== [79] => [80] => [[Starověk]]é prameny o čarodějnictví na [[Blízký východ|Předním východě]] se týkají především Mezopotámie. V této oblasti existovalo v opozici vůči oficiální kněžské magii, [[Chammurapi]]ho zákoník trestal záškodná kouzla trestem smrti a objevuje se v něm i zkouška vodou.M. NOLA, Alfonso, ''Ďábel a podoby zla v historii lidstva'', Volvox Globator, Praha, 1998, {{ISBN|80-7207-114-9}}, s. 137 Čarodějnická praxe byla tvořena především magií slov a manipulací s figurkami či panenkami a čarodějnicím byla přisuzována schopnost neviditelnosti, procházení zdí, narušování kosmického řádu a přivození nemoci, neplodnosti či [[rituál]]ní nečistoty. S čarodějnicemi je často spojován noční démon [[Lilú|Lilitu]]. [81] => [82] => Čarodějnictví bylo nazýváno ''kašapu'' „otrávení“, ''kašu'' „svázání“ a množstvím výrazům související se slinami a jejich použitím k záškodné magii. Čaroděj byl nazýván ''rakhu'' „ten, kdo používá slin“, a v sumerštině ''gal-ukh-zu'' „člověk, který to umí se slinou“ a ''ugh-dugga'' „ten, který mumlá při plivání“, čarodějnice ''kadištu'', ''ištaritu'' nebo ''ba´arum ša muši'' „noční lovkyně“. [83] => [84] => U [[Chetité|Chetitů]] musela být praktikantem čarodějnictví žena, která nenáleží k oficiálnímu kněžstvu, ale byla znalá lidových praktik. Označovala se ideogramem ''shugi'' „stará“. [85] => [86] => Ve starověké Indii bylo čarodějnictví velmi rozšířeno. Zmiňují se o něm i náboženské sbírky. [[Atharvavéda]], čtvrtá [[Védy|védská sbírka]], obsahuje mnoho zaklínadel, používaných proti chorobám, k ochraně polí, milostným kouzlům nebo zničení nepřátel. Staroindické zákoníky či politický spis [[Arthašástra]] uvádějí, že se čarodějných praktik používalo ke špionáži nebo tajnému osvobozování vězňů. Učebnice erotiky [[Kámasútra]] obsahuje návody k provádění milostné magie. [87] => [88] => V Indii se rozlišovaly magické a mystické schopnosti ''siddhi'' dosažené "čistými" prostředky, především pomocí [[Jóga|jógových cvičení]] a [[askeze]], od zlovolného čarodějnictví, spojeného s [[démon]]y a konaného obvykle v noci na žárovištích, kde se spalovali mrtví, často za pomoci lidských ostatků. [89] => [90] => Dochoval se rovněž návod, jak může čaroděj dosáhnout stavu [[vidjádhárové|vidjádhárů]], nadpozemských bytostí, nadaných znalostí budoucnosti, dlouhověkostí a schopností létat. Je třeba navázat styk s vidjádhárskou ženou, a pokud počne, vyjmout z ní plod a ten sníst. [91] => [[Soubor:Okabe - The cat witch.jpg|náhled|Japonská čarodějnice ''Okabe'']] [92] => [93] => Čarodějnictví bylo v Indii pronásledováno. Trestem bylo vyhnanství, pokud by pomocí kouzel spáchán jiný zločin, tak smrt nebo vysoké finanční kompenzace. Zákoníky uvádějí, že muž, který použije magii na vůči své ženě či snoubence, nemá být trestán. [94] => [95] => ==== Judaismus ==== [96] => [97] => {{Viz též|Čarodějnictví a věštění v Bibli}} [98] => V [[judaismus|judaismu]] byl stejně jako v Mezopotámii směšován pojem čarodějnictví a černé magie.M. NOLA, Alfonso, ''Ďábel a podoby zla v historii lidstva'', Volvox Globator, Praha, 1998, {{ISBN|80-7207-114-9}}, s.163 Patří do něj praktiky nekromantů nazývaných slovem ''šoel ´ov'' „ten, kdo zpovídá přízrak“ a ''doreš el ha-metim'' „ten, kdo zpovídá mrtvé“, z nichž nejznámější je [[čarodějnice z Endoru]]. Další formou bylo ''kášaf'', jež souvisí se skrytem či temnotou. Jeho praktikant se nazýval ''mekhashshef'', a měl být vyloučen ze života společenstev, kdežto praktikantka ''mekashshefah'' zasluhuje [[trest smrti]]. Židům bylo známé také uhranutí ''quiah'' („závist“, „žárlivost“) a zlé oko ''´ajin ra´ah''. Čarodějové byly jinak nazýváni ''n´hašim'' „hadi“. Ve [[Starý zákon|Starém zákoně]] lze nalézt několik přímých a jednoznačných zákazů čarodějnictví.[http://www.biblenet.cz/app/bible/passage;jsessionid=1d0iucawiuh88?passagePath.path=Leviticus+19%2C31&search=Otev%C5%99%C3%ADt&_sourcePage=EqiYrtUsrV4OnNllBagE_Q%3D%3D&__fp=ImbeEDUJycs%3D Lv 19,31] {{Wayback|url=http://www.biblenet.cz/app/bible/passage;jsessionid=1d0iucawiuh88?passagePath.path=Leviticus+19%2C31&search=Otev%C5%99%C3%ADt&_sourcePage=EqiYrtUsrV4OnNllBagE_Q%3D%3D&__fp=ImbeEDUJycs%3D |date=20150914234806 }}; [http://www.biblenet.cz/app/bible/passage?passagePath.path=Leviticus+20%2C6-7&search=Otev%C5%99%C3%ADt&_sourcePage=A7UBpD35vbQtc16TgDv-TmRAcVNU-C9GW4vn3goaeGI%3D&__fp=gOoUHiC2EB0%3D Lv 20, 6 - 20, 7]; [http://www.biblenet.cz/app/bible/passage?passagePath.path=Deuteronomium+18%2C10-12&search=Otev%C5%99%C3%ADt&_sourcePage=hGikpiwqkP0tc16TgDv-TmRAcVNU-C9GW4vn3goaeGI%3D&__fp=4GP55Ppa5Jg%3D Dt 18, 10 - 18, 12]; [http://www.biblenet.cz/app/bible/passage?passagePath.path=Izaj%C3%A1%C5%A1+8%2C19&search=Otev%C5%99%C3%ADt&_sourcePage=vUodHHTpghotc16TgDv-TmRAcVNU-C9GW4vn3goaeGI%3D&__fp=VtnXIxh2c_k%3D Iz 8, 19] [99] => [100] => ==== Východní Asie ==== [101] => [102] => V [[Čína|Číně]] existovali čarodějnice i čarodějové zvaní ''wu'', známí už z nejstarších historických textů.M. NOLA, Alfonso, ''Ďábel a podoby zla v historii lidstva'', Volvox Globator, Praha, 1998, {{ISBN|80-7207-114-9}}, s.127 Z období pozdní dynastie [[Čou]] existují záznamy o odstupu státních kněží vůči čarodějům. Wu vypuzovali zlo a choroby z obydlí a provozovali své řemeslo ve stavu transu a jejich ústy mohli mluvit mrtví, posedlí byly nazýváni ''ling-pao''. V [[Korea|Koreji]] jsou čarodějkami vždy ženy nazývané ''mudang'', často od narození slepé. Jejich praxe je spojená s extatickým tancem a má blízko k sibiřskému [[Šamanismus|šamanismu]]. V Jižní Koreji existují dodnes praktikující ''mudang'', patří ale k nejnižším sociálním vrstvám. [103] => [104] => === Moderní čarodějnictví === [105] => [[Soubor:Pentacle (fixed width).svg|náhled|vpravo|[[Pentagram]], jeden ze symbolů Wiccy]] [106] => V současnosti se k čarodějnictví hlásí především vyznavači kultu [[Wicca]] a jiných [[novopohanství|novopohanských]] náboženství. Je také praktikováno i bez náboženského obsahu, především ve spojení s věštěním a [[Fytoterapie|bylinkářstvím]]. Má blízko zmíněnému novopohanství, ale také k [[neošamanismus|neošamanismu]] a [[New Age]]. [107] => [108] => Wicca je náboženství, které založil v polovině 20. století [[Gerald Gardner]] jako [[mystérium|mysterijní]] tradici uctívající [[Bohyně (Wicca)|Bohyni]] a [[Bůh (Wicca)|Boha]], inspirovanou pohanstvím, lidovým čarodějnictvím i klasickým [[Esoterismus|okultismem]]. Později z ní vzešli další tradice z nichž k nejznámějším patří [[Saská Wicca]], [[Dianická Wicca]] nebo [[Reclaiming]]. K ostatním významným čarodějnickým tradicím patří italská [[Stregheria]] a [[Feri]], orientovaná na extatické zkušenosti a sexuální mystiku. [109] => [110] => K pronásledování a zabíjení mužů, žen a dětí obviněných z čarodějnictví stále dochází v subsaharské [[Afrika|Africe]],"[http://www.lidovky.cz/v-nigerii-muci-a-zabijeji-deti-kvuli-kontaktu-s-dablem-pdj-/zpravy-svet.aspx?c=A091020_182351_ln_zahranici_mev V Nigérii mučí a zabíjejí děti kvůli 'kontaktu s ďáblem']". Lidovky. 20. října 2009."[https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/starenku-mucili-a-nakonec-upalili-pry-byla-carodejnice/r~i:article:684030/?redirected=1488732740 Stařenku mučili a nakonec upálili. Prý byla čarodějnice]". Aktuálně.cz. 26. listopadu 2010."[http://zpravy.idnes.cz/tanzanie-kvuli-utokum-na-albiny-zakazala-carodejnictvi-a-zatyka-samany-1nc-/zahranicni.aspx?c=A150313_064041_zahranicni_wlk Tanzanie kvůli útokům na albíny zakázala čarodějnictví a zatýká šamany]". ''iDNES.cz.'' 13. března 2015. v [[Indie|Indii]],"[https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/vesnicane-v-indii-ubili-pet-zen-narkli-je-z-carodejnictvi/r~7ee4b61a3e5611e5a896002590604f2e/ Vesničané v Indii ubili pět žen. Nařkli je z čarodějnictví]". Aktuálně.cz. 9. srpna 2015. v [[Saúdská Arábie|Saúdské Arábii]],"[http://zpravy.idnes.cz/v-saudske-arabii-popravili-lecitelku-za-carodejnictvi-ji-stali-hlavu-1jj-/zahranicni.aspx?c=A111213_114907_zahranicni_aha V Saúdské Arábii popravili léčitelku, za čarodějnictví jí sťali hlavu]". ''iDNES.cz.'' 13. prosince 2011. nebo v [[Papua Nová Guinea|Papui Nové Guineji]]."[http://zpravy.idnes.cz/papua-nova-guinea-oceanie-hon-na-carodejnice-carodejnice-pjy-/zahranicni.aspx?c=A130412_114506_zahranicni_im V Pacifiku hoří lidské hranice, ostrované pořádají hony na čarodějnice]". ''iDNES.cz''. 12. dubna 2013. [111] => [112] => === Populární kultura === [113] => Čarodějnictví se kromě mýtů, pověstí a pohádek objevuje i v současné populární kultuře, především v [[fantasy]] a [[horor]]u, příkladem může být film ''[[Čarodějky z Eastwicku]]'' nebo knihy jako ''[[Čaroděj ze země Oz]]'' či ''[[Čarodějky na cestách]]''. Mnoho děl je také inspirováno čarodějnickým procesy jako filmy ''[[Čarodějky ze Salemu]]'' nebo ''[[Kladivo na čarodějnice (román)|Kladivo na čarodějnice]]'', moderní čarodějnictví se zas odráží v seriálech ''[[Buffy, přemožitelka upírů]]'' nebo ''[[Čarodějky (seriál)|Čarodějky]]''. [114] => [115] => == Odkazy == [116] => === Reference === [117] => [118] => [119] => === Literatura === [120] => * {{Citace monografie | příjmení = Dinzelbacher | jméno = Peter | odkaz na autora = | titul = Světice, nebo čarodějky? : osudy "jiných" žen ve středověku a novověku | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 283 | isbn = 80-7021-650-6}} [121] => * GARDNER, Gerald B., ''Moderní čarodějnictví'', GRADA Publishing, 2009, {{ISBN|978-80-247-3218-3}} [122] => * KOBRLOVÁ, Zuzana. Čarodějnictví - iluze, za niž se platilo životem. ''Historický obzor: časopis pro výuku dějepisu a popularizaci historie'', 2011, 22(9-10), s. 194-203. ISSN 1210-6097 [123] => * M. NOLA, Alfonso, ''Ďábel a podoby zla v historii lidstva'', Volvox Globator, Praha, 1998, {{ISBN|80-7207-114-9}} [124] => * STREERER, Michael, ''Čarodějnictví : Tajné dějiny'', Mladá fronta, 2008, {{ISBN|978-80-204-1650-6}} [125] => * STEJSKAL, Martin, ''Labyrintem míst klatých'', Eminent, Praha 2011 [126] => [127] => === Související články === [128] => * [[Čarodějnické procesy]] [129] => * [[Wicca]] [130] => [131] => === Externí odkazy === [132] => * {{Commonscat}} [133] => * {{Otto|heslo=Čaroději}} [134] => * {{Otto|heslo=Čarodějnice}} [135] => * {{Citace monografie | příjmení = Svobodová | jméno = Kateřina | odkaz na autora = | titul = Postavení čarodějnice ve středověké společnosti | url = https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/126410/ | další = Bakalářská práce. Vedoucí práce: doc. Mgr. Jiří Janák, Th.D | vydavatel = Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy | místo = Praha | rok vydání = 2012 | vydání = | počet stran = 63 | kapitola = | strany = | isbn = | jazyk = }} [136] => * kniha o mytologii starých Slovanů, o čarodějnicích ve 3. části, 3. kapitole - HOSTINSKÝ, Peter Záboj. [http://digitalna.kniznica.info/s/sXWaR3lJkG ''Stará vieronauka slovenská : Vek 1:kniha 1.''] {{Wayback|url=http://digitalna.kniznica.info/s/sXWaR3lJkG |date=20191229052829 }} [1. vyd.] Pešť: Minerva, 1871. 122 s. - dostupné online v [[Digitální knihovna Univerzitní knihovny v Bratislavě|Digitální knihovně UKB]] [137] => [138] => {{Autoritní data}} [139] => {{Magie}} [140] => [141] => [[Kategorie:Čarodějnictví| ]] [142] => [[Kategorie:Antropologie náboženství]] [] => )
good wiki

Čarodějnictví

Dobové zobrazení čarodějnice, 1451. Čarodějnictví je nejčastěji chápáno v historických i současných komunitách jako použití údajných nadpřirozených schopností tedy magie.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'magie','středověk','Yale University Press','démon','Wicca','Čarodějky (seriál)','Diana (mytologie)','18. století','Starověké Řecko','Margaret Murray','seidr','černá magie'

Démon

Magie

Středověk

Wicca