Array ( [0] => 14759790 [id] => 14759790 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Černohorština [uri] => Černohorština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Černohorština ''(crnogorski jezik, црногорски jeзик)'' [2] => | rozšíření = [[Černá Hora]], [[Srbsko]] [3] => | mluvčích = 144 830 [4] => | klasifikace = [5] => * [[Indoevropské jazyky]] [6] => ** [[Slovanské jazyky]] [7] => *** [[Jihoslovanské jazyky]] [8] => | písmo = [[Latinka]], [[cyrilice]] [9] => | úřední jazyk = {{Vlajka a název|Černá Hora}} [10] => | regulátor = [11] => | ISO6391 = [12] => | ISO6392B = cnr [13] => | ISO6392 = cnr [14] => | ISO6392T = cnr [15] => | SIL = cnr [16] => | wikipedie = [https://incubator.wikimedia.org/wiki/Wp/cnr/Po%C4%8Detna_stranica testovací provoz] [17] => }} [18] => '''Černohorština''' (''crnogorski jezik'', [[Cyrilice|cyrilicí]] ''црногорски jезик'') je [[Varieta (lingvistika)|normativní varieta]] [[Srbochorvatština|srbochorvatštiny]]{{Citace sborníku | příjmení = Kordić | jméno = Snježana |odkaz na autora=Snježana Kordić |titul = Crnogorska standardna varijanta policentričnog standardnog jezika | příjmení sestavitele = Ostojić | jméno sestavitele = Branislav | příjmení sestavitele2 = | jméno sestavitele2 = | příjmení sestavitele3 = | jméno sestavitele3 =| sborník = Jezička situacija u Crnoj Gori – norma i standardizacija: radovi sa međunarodnog naučnog skupa, Podgorica 24.-25.5.2007 | vydavatel = Crnogorska akademija nauka i umjetnosti | místo = Podgorica | rok vydání = 2008 | strany = 35–47 |url= http://bib.irb.hr/datoteka/430408.CRNOGORSKA_STANDARDNA_VARIJANTA.PDF |isbn=978-86-7215-207-4 |jazyk= srbochorvatština}}{{Citace monografie|příjmení=Gröschel |jméno=Bernhard |odkaz na autora=Bernhard Gröschel |titul=Das Serbokroatische zwischen Linguistik und Politik: mit einer Bibliographie zum postjugoslavischen Sprachenstreit |edice=Lincom Studies in Slavic Linguistics ; vol 34 |místo=München |vydavatel=Lincom Europa |rok=2009 |počet stran=451 |isbn=978-3-929075-79-3 |jazyk=němčina}}{{cite book|last=Šipka|first=Danko|author-link=Danko Sipka|year=2019|title=Lexical layers of identity: words, meaning, and culture in the Slavic languages|location=New York|publisher=Cambridge University Press|page=201|doi=10.1017/9781108685795|isbn=978-953-313-086-6|s2cid=150383965|lccn=2018048005 |oclc=1061308790|quote=the Montenegrin language (one of the four ethnic variants of Serbo-Croatian)}}{{cite journal|first=Jelena|last=Ćalić|title=Pluricentricity in the classroom: the Serbo-Croatian language issue for foreign language teaching at higher education institutions worldwide|journal=Sociolinguistica: European Journal of Sociolinguistics|publisher=De Gruyter|issn=0933-1883|doi=10.1515/soci-2021-0007|volume=35|issue=1|pages=113–140|year=2021|s2cid=244134335 |quote=The debate about the status of the Serbo-Croatian language and its varieties has recently shifted (again) towards a position which looks at the internal variation within Serbo-Croatian through the prism of linguistic pluricentricity|doi-access=free}}{{cite book|last=Mader Skender|first=Mia|title=Die kroatische Standardsprache auf dem Weg zur Ausbausprache|language=German|trans-title=The Croatian standard language on the way to ausbau language|chapter=Schlussbemerkung|trans-chapter=Summary|url=https://www.zora.uzh.ch/id/eprint/215815/|format=PDF|publisher=University of Zurich, Faculty of Arts, Institute of Slavonic Studies|series=UZH Dissertations|pages=196–197|location=Zurich|year=2022|doi=10.5167/uzh-215815 |accessdate=8 June 2022|type=Dissertation |quote=Serben, Kroaten, Bosnier und Montenegriner immer noch auf ihren jeweiligen Nationalsprachen unterhalten und problemlos verständigen. Nur schon diese Tatsache zeigt, dass es sich immer noch um eine polyzentrische Sprache mit verschiedenen Varietäten handelt.}}{{cite book|last=Kordić|first=Snježana|author-link=Snježana Kordić|editor-last1=Nomachi|editor-first1=Motoki|editor-link1=Motoki Nomachi|editor-last2=Kamusella|editor-first2=Tomasz|editor-link2=Tomasz Kamusella|title=Languages and Nationalism Instead of Empires|publisher=[[Routledge]]|series=Routledge Histories of Central and Eastern Europe|pages=168–169|chapter=Ideology Against Language: The Current Situation in South Slavic Countries|chapter-url=https://www.researchgate.net/publication/372202077|chapter-format=PDF|language=en|location=London|year=2024|doi=10.4324/9781003034025-11|doi-access=|isbn=978-0-367-47191-0|lccn=|oclc=1390118985|s2cid=259576119|s2cid-access=|ssrn=4680766|ssrn-access=free|id={{COBISS.SR|125229577}}. {{COBISS|171014403}}|archive-url=https://archive.org/details/kordic-ideology-against-language |archive-date=2024-01-10|access-date=2024-01-23|url-status=live}} používaná hlavně [[Černohorci]] a je oficiálním jazykem [[Černá Hora|Černé Hory]]. Černohorština vychází z nejrozšířenějšího dialektu srbochorvatštiny, [[Štokavština|štokavštiny]], konkrétněji z [[Východohercegovinský dialekt|východohercegovinského dialektu]], který je také základem standardní [[Chorvatština|chorvatštiny]], [[Srbština|srbštiny]] a [[Bosenština|bosenštiny]].[http://www.rferl.org/content/Serbian_Croatian_Bosnian_or_Montenegrin_Many_In_Balkans_Just_Call_It_Our_Language_/1497105.html Serbian, Croatian, Bosnian, Or Montenegrin? Or Just 'Our Language'?], ''[[Radio Free Europe]]'', February 21, 2009 [19] => [20] => Jazyk Černé Hory se historicky a tradičně nazýval buď srbský nebo černohorský.{{Cite journal|date=1991|title=Reprint: A speech in the Assembly gathering on the 16th of February, 1898. made during the respective discussion by the representative of Ante Trumbić|journal=Kolo Matice Hrvatske|volume=1, 2|pages=200–201}}{{Cite book|title="O Crnogorcima: Pisma sa Cetinja 1878. godine"|last=Nenadović|first=Ljubomir|year=1889|isbn=86-7558-383-4|location=Novi Sad|publisher=Чигоја штампа}}{{Cite EB1911|wstitle= Montenegro |volume= 18 |last= Bourchier |first= James David |author-link= James David Bourchier | pages = 766–773; see page 771, third para |quote= Language and Literature.—The Montenegrin language is practically identical with the Serbo-Croatian: it exhibits certain dialectical variations, and has borrowed to some extent from the Turkish and Italian....}}{{Cite book|title=La questione Montenegrina|last=De Bajza|first=Giuseppe|publisher=Casa editrice Franklin|year=1928|location=Budapest, Hungary}} Myšlenka standardizovaného černohorského standardního jazyka odděleného od [[Srbština|srbštiny]] se objevila v 90. letech během [[Rozpad Jugoslávie|rozpadu Jugoslávie]] prostřednictvím zastánců nezávislosti Černé Hory na Státním svazu [[Srbsko a Černá Hora|Srbska a Černé Hory]]. Po ratifikaci nové ústavy dne 22. října 2007 se černohorština stala oficiálním jazykem Černé Hory. [21] => [22] => Ovšem při sčítání obyvatel v Černé Hoře o 4 roky později 42 % deklarovalo jako svůj mateřský jazyk [[srbština|srbštinu]], zatímco černohorštinu jen 37 % (řada obyvatel Černé Hory se ani nepovažuje za [[Černohorci|Černohorce]], nýbrž za [[Srb]]y, ve sčítání obyvatel se k této národnosti přihlásilo 28,7 % obyvatel, k černohorské 45 %). [23] => [24] => == Úřední jazyk == [25] => {{Více obrázků [26] => | zarovnání = vpravo [27] => | pozadí = [28] => | orientace = svisle [29] => | velikost obrázků = 250px [30] => | obrázek1 = MontenegroLanguage2003.png [31] => | alt1 = [32] => | popisek1 = Jazyková struktura Černé Hory podle sídel v roce 2003 [33] => | obrázek2 = MontenegroLanguage2011.PNG [34] => | alt2 = [35] => | popisek2 = Jazyková struktura Černé Hory podle sídel v roce 2011 [36] => | rámeček obrázků = [37] => | hlavička = [38] => | pozadí hlavičky = [39] => | zarovnání hlavičky = [40] => | patička = [41] => | pozadí patičky = [42] => | zarovnání patičky = [43] => | obrázekn = [44] => | velikost obrázkun = [45] => | altn = [46] => | popisekn = [47] => }} [48] => Jazyk zůstává v Černé Hoře přetrvávajícím problémem.{{cite news |url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/8520466.stm |title=Montenegro embroiled in language row |access-date=2010-03-01 |date=2010-02-19 |work=[[BBC News Online]] }} [49] => [50] => Při sčítání lidu v roce 1991 se drtivá většina občanů Černé Hory, 510 320 nebo 82,97 %, prohlásila za mluvčí tehdejšího oficiálního jazyka: [[Srbochorvatština|srbochorvatštiny]]. Dřívější sčítání lidu z roku 1981 také zaznamenalo srbochorvatsky mluvící většinu. V prvních komunistických sčítáních lidu však drtivá většina obyvatel prohlásila za svůj rodný jazyk [[Srbština|srbštinu]]. Tak tomu bylo i v případě prvního zaznamenaného sčítání lidu v Černé Hoře v roce 1909, kdy přibližně 95 % obyvatel [[Černohorské knížectví|Černohorského knížectví]] prohlásilo za svůj rodný jazyk srbštinu. Podle ústavy Černé Hory je úředním jazykem republiky od roku 1992 srbština [[Štokavština|štokavského]] (ijekavského) standardu. [51] => [52] => Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] až do roku 1992 byla úředním jazykem Černé Hory srbochorvatština. Předtím, v předchozím černohorském knížectví, se používaný jazyk nazýval srbština. Srbština byla oficiálně používaným jazykem v [[Socialistická republika Černá Hora|komunistické Černé Hoře]], dokud nebyla v roce 1950 přijata [[novosadská dohoda]] a srbochorvatština byla zavedena do ústavy Socialistické republiky Černá Hora v roce 1974. Od roku 2004 se objevují organizace propagující černohorštinu jako samostatný jazyk když [[Demokratická strana socialistů Černé Hory]] zavedla používání tohoto termínu. Nová ústava přijatá dne 19. října 2007 považovala černohorský jazyk za úřední jazyk Černé Hory. [53] => [54] => Poslední sčítání lidu v Černé Hoře proběhlo v roce 2011. Podle něj 36,97 % obyvatel (229 251) uvedlo, že jejich rodným jazykem je černohorština a 42,88 % (265 895) prohlásilo za rodný jazyk srbštinu.{{cite web | url=http://www.monstat.org/userfiles/file/popis2011/saopstenje/saopstenje(1).pdf | title=Census of Population, Households and Dwellings in Montenegro 2011 | work=Monstat | access-date=July 12, 2011 | pages=10, 12}} [55] => [56] => Mijat Šuković, prominentní černohorský právník, napsal návrh znění ústavy, který prošel ústavním výborem parlamentu. Šuković navrhl, aby byla černohorština prohlášena za oficiální jazyk Černé Hory. [[Benátská komise]], poradní orgán [[Rada Evropy|Rady Evropy]], se k návrhu ústavy stavěla vesměs kladně, ale neřešila jazykové a církevní otázky a označila je za symbolické. Nová ústava ratifikovaná 19. října 2007 prohlásila černohorštinu za oficiální jazyk Černé Hory, ale do jisté míry uznala i [[Albánština|albánštinu]], [[Bosenština|bosenštinu]], [[Chorvatština|chorvatštinu]] a [[Srbština|srbštinu]]. [57] => [58] => Vládnoucí Demokratická strana socialistů Černé Hory a [[Sociálně demokratická strana Černé Hory]] stojí za prostým uvedením černohorštiny jako oficiálního jazyka země, ale proti této politice se staví [[Socialistická lidová strana Černé Hory]], Lidová strana, Demokratická srbská strana, Bosňácká strana a Hnutí pro změny, jakož i koalice Srbské listiny v čele se Srbskou lidovou stranou. Referendum však nebylo potřeba, protože pro ústavu hlasovala dvoutřetinová většina parlamentu, včetně vládní koalice, Hnutí pro změny, Bosňáků a liberálů, zatímco prosrbské strany hlasovaly proti a albánská menšinová strana se zdržela hlasování. Ústava byla ratifikována a přijata dne 19. října 2007 a uznala černohorštinu za úřední jazyk Černé Hory. [59] => [60] => Paragraf 13. černohorské Ústavy upřesňuje jako úřední jazyk v Černé Hoře černohorštinu a varianty jak v latince, tak v cyrilici mají rovnocenné postavení. [61] => [62] => Vláda Černé Hory na svém zasedání 10. července 2009 obnovila a uznala nový, standardizovaný, pravopis černohorštiny, přičemž byla přijata dvě nová písmena a dvě nové souhlásky. Původně existovaly návrhy na zavedení ještě jedné (znak З, výslovnost [ʣ]), které nakonec byly zamítnuty (v řadě dialektů v oblastech Černé Hory, jižního Srbska a dnešní Severní Makedonie je však tato souhláska široce rozšířena). V prosinci 2017 byl černohorštině udělen mezinárodní kód ISO 639-2 '''cnr'''.{{Citace elektronické monografie [63] => | vydavatel = [[Knihovna Kongresu]] [64] => | titul = Codes for the Representation of Names of Languages, ISO 639-2/RA Change Notice [65] => | url = https://www.loc.gov/standards/iso639-2/php/code_changes.php [66] => | jazyk = anglicky [67] => | datum přístupu = 2018-03-30 [68] => }} [69] => [70] => Podle průzkumu mezi 1 001 občany Černé Hory, který provedla Matica crnogorska v roce 2014, byly jazykové demografické údaje:{{cite web|url=http://www.pobjeda.me/2014/07/03/matica-crnogorska-crnogorskim-jezikom-govori-411-odsto-gradana-srpskim-391/#.VEJZhvmUca4 |title=Matica Crnogorska: Crnogorskim jezikom govori 41,1 odsto građana, a srpskim 39,1 |trans-title=Matica Crnogorska: Montenegrin is spoken by 41.1 percent of citizens, and Serbian by 39.1 percent |newspaper=[[Pobjeda]] |access-date=2015-01-29 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20141022053115/http://www.pobjeda.me/2014/07/03/matica-crnogorska-crnogorskim-jezikom-govori-411-odsto-gradana-srpskim-391/ |archive-date=2014-10-22 }} [71] => [72] => * 41,1% černohorština [73] => * 39,1% srbština [74] => * 12,3% srbština, černohorština, bosenština, chorvatština a srbochorvatština (jako jeden a tentýž jazyk) [75] => * 3,9% srbochorvatština [76] => * 1,9% bosenština [77] => * 1,7% chorvatština [78] => [79] => Podle průzkumu z počátku roku 2017 se 42,6 % občanů Černé Hory rozhodlo pro srbštinu jako svůj rodný jazyk, zatímco 37,9 % pro černohorštinu.{{cite web|url=http://www.vijesti.me/vijesti/u-crnoj-gori-za-sfrj-zali-63-odsto-gradana-928817|title=U Crnoj Gori za SFRJ žali 63 odsto građana}} [80] => [81] => Vyhlášení černohorštiny jako jejich rodného jazyka se neomezuje pouze na etnické Černohorce. Podle sčítání lidu v roce 2011 část dalších etnických skupin v Černé Hoře také prohlásila, že je jejich rodným jazykem černohorština. Nejotevřeněji Matica Muslimanska vyzvala [[Muslimani|muslimy]] žijící v Černé Hoře, aby pojmenovali svůj rodný jazyk jako černohorský.{{cite web|url=http://www.maticamuslimanska.me/mcg/|archive-url=https://web.archive.org/web/20151102101253/http://www.maticamuslimanska.me/mcg/|url-status=dead|archive-date=2 November 2015|title=MUSLIMANI CRNE GORE – MATICA MUSLIMANSKA CRNE GORE|date=2 November 2015}} [82] => [83] => [84] => Image:Crna_Gora_-_Etnicki_sastav_po_opstinama_2011_1.png|Etnická struktura podle obcí. [85] => Image:MontenegroLanguage2011.PNG|Jazyková struktura podle sídel. [86] => Image:Linguistic map of Montenegro by municipality.svg|Jazyková struktura podle obcí. [87] => Image:MontenegroSerbian2011.PNG|Srbština podle sídel. [88] => Image:MontenegroMontenegrin2011.PNG|Černohorština podle sídel. [89] => Image:Montenegro territory expanded (1830-1944).png|Expanze Černé Hory: oblast Staré Černé Hory znázorněná v nejtmavším odstínu (18. století) [90] => Image:Montenegro referendum 2006.svg|Výsledky referenda o nezávislosti dle obcí. [91] => [92] => [93] => == Historie == [94] => {{Neověřeno}} [95] => [[Soubor:Gorski Vijenac.jpg|náhled|vpravo|Plakát na představení ''Gorski vijenac'' psaný v Černohorštině]] [96] => Samotný termín černohorský jazyk použil poprvé francouzský autor, plukovník [[Vialla de Sommieres]], ve svém dvoudílném cestopisu z roku 1813 ''Voyage historique et politique au Montenegro'', který byl publikován v roce 1820. [97] => [98] => [[Vuk Stefanović Karadžić]] ve svém díle v němčině ''Montenegro und die Montenegriner'' z roku 1837 kde označuje slova Sommiera za nepravdivá, jelikož ''„on označil jest černohorský jazyk za dialekt jazyka Řeckého“''. V samém díle Karadžić vysvětluje, že ''„Černohorci sice patří k srbské větvi řeckého zákona“'' (řeckého (pravoslavného) vyznání). Srbský spisovatel [[Ljubomir Nenadović]] ve svém známém díle ''O Černohorcích'' z roku 1856 oznamuje, že při své návštěvě Černé Hory v polovině 19. století usoudil, že Černohorci mluví svým černohorským jazykem. Nenadović ještě napsal, že se v černohorských školách vyučuje [[srbština]] a tudíž v budoucnu lze očekávat rozdíly v těchto jazycích a že prý za sto let budou rozdíly ještě větší, než jsou mezi španělštinou a portugalštinou. Také se zmiňuje o své návštěvě města [[Cetinje]], kde přesvědčoval své černohorské kolegy, aby ''„zavedli ten krásný jazyk, do kterého [[Bible]] přeložena jest a kterým se mluví a píše dnes v [[Bělehrad]]u a [[Novi Sad|Novém Sadu]]. Tento jazyk, na kterém se doteď nejvíce psalo a překládalo, bude navždy srbským literárním jazykem. Neříkám, který z jazyků je lepší, jen připomínám, aby se kvůli literární jedinečnosti, menšiny přidružily k většinám, a aby všichni kteří na sobě srbské jméno nosí, měli tímto jazykem mluvit a psát''“. Kolegové z Cetinje ho naprosto ignorovali a jeho slova označili za bláboly. [99] => [100] => Maďarský autor [[Jozsef Bajza]] ve svém díle ''Černohorská otázka'' (''A montenegrói kérdés'') z roku 1927 napsal: ''„Válka Černohorců s Turky, válka, jež trvala pět století, Černohorce izolovala od zbytku světa a zahnala je do strmých a nepřístupných roklí. Proto byli Černohorci izolováni i lingvisticky. Jejich jazyk se rozvíjel nezávisle a dostal vlastní, originální, znaky. Dokonce i v jazyce je manifestována státní a nacionální nezávislost Černé Hory.''“ Jako první z černohorských elitních vědců požadoval [[Radoje Radojević]] zavedení mateřského, černohorského, jazyka do Ústavy a školství (koncem '60. let 20. století). Lingvista dr. [[Vojislav Nikčević]] během '90. let publikoval hodně, po sobě jdoucích děl, kde zkoumal pověst černohorského jazyka a pokusil se o jeho první kodifikaci. Zvláštnost černohorského jazyka podpořil i 62. Kongres mezinárodního PEN-a (Perth, Austrálie, 1995), kdy byly speciální revolucí pozvány ''''„''srbský a černohorský stát, ve jméně povinností a principů obsažených v Chartě UN, UNESCO-a a PEN-a, kvůli ochraně a promoce lingvistických a kulturních prav všech obyvatel Černé Hory.“'' [101] => [102] => Během existence socialistické Jugoslávie byla otázka jazyková otázkou klíčovou. Komunistické vedení se pokoušelo za každou cenu všechny projevy jazykového separatismu umlčovat buď silou, nebo pokusem o dohodu. Největší problém však byl především ve vztazích chorvatsko-srbských, nikoliv srbsko-černohorských. Černohorci z různých důvodů označení „černohorský jazyk“ pro svoji řeč nepoužívali a otázka samostatného černohorského jazyka byla nastolována podstatně méně častěji, než v případě např. chorvatštiny. [103] => [104] => Černohorský autor [[Borislav Jovanović]] ve své knize ''Černohorská literární zdvořilost'' z roku 2005 konfrontoval dlouhodobou koncepci jazykového unitarismu, který podporovala především srbská strana: ''''''„''''Na černohorský jazyk se lidé ještě dívají jako na nějaký jazykový diluviál, na varianty a podvarianty, provincialismy, černohorismy – vše v souladu s unitárními a asimilátorskými filologickými koncepcemi. Přitom černohorský jazyk není, i přes zapírání, jazyk vyčerpaný či naopak mrtvý jazyk. Naopak, jedná se jazyk holosterický, živý. Přečkal vše, co se mu stalo za posledních 100 let. I toto mluví v jeho prospěch o jeho živosti. ... To, co není uložené v živé, mluvené řeči (a je skoro všechno), je uloženo v knihách. Živá jazyková praxe v Černé Hoře je charakteristická v pohledu návratu původní ijekavštiny, což je skutečný základ černohorského jazyka. Černohorští spisovatelé odkázali národu svůj jazyk, dali mu a dávají jeho nespornou vědeckou a nacionální legitimitu. A tak černohorský jazyk nezůstal bez svého domova; jeho literární využití se stalo jeho nejeminentnější citadelou. Svou mateřskou paměť zanechal jazyk právě na stránkách psané a mluvené literatury. Čím více byl utlačován, tím více byl oživován a tím více se ozýval a černohorští spisovatelé věřili v jeho nezničitelnost, věřili ve svůj mateřský jazyk.''„srbský a černohorský stát, ve jménu povinností a principů obsažených v Chartě UN, UNESCO-a a PEN-a, kvůli ochraně a promoci lingvistických a kulturních práv všech obyvatel Černé Hory.“'''' Teprve v roce 2003, vlastně poprvé, během soupisu (v rubrice ostatní jazyky, vedle úřední srbštiny) bylo možné vyjádřit se a prohlásit černohorštinu za svůj mateřský jazyk. Přes 144 000 obyvatel Černé Hory, neboli přes 22 %, uznává nyní jako svůj mateřský jazyk černohorský.''' [105] => [106] => == Abeceda == [107] => Černohorština, na rozdíl od jiných jihoslovanských jazyků, má celkově 32 grafémů a fonémů (nejvíce ze všech jihoslovanských jazyků). [108] => Ke 30 grafémům a fonémům, které jsou společné i pro ostatní západní jihoslovanské jazyky, má ještě měkké Š (foném získaný spojením S a J, označení Ś) a měkké Ž (foném získaný spojením Z a J, označení Ź). Tyto fonémy má černohorština již od [[16. století]] a jsou výsledkem procesu, který je znám jako tzv. [[ijekavština|ijekavská]] [[jotace]] (proces, který zachvátil řadu nářečí jižních Slovanů, avšak pouze v Černé Hoře a některých oblastech jihu Hercegoviny vedl k vzniku nových hlásek. [109] => [110] => Ś a Ź jsou lingvistickým dědictvím dvou dialektů černohorského jazyka: [[Zetsko-sjenický dialekt|zetsko-sjenického]] a [[Východohercegovinský dialekt|východohercegovinského]], které v jiných oblastech srbochorvatského jazykového prostoru nedominují a jsou z něj vytlačovány. [111] => [112] => {| border="1" cellpadding=3 style="text-align:center; border-collapse:collapse;" [113] => |- [114] => | rowspan="2" | latinka:
cyrilice: || A || B || C || Č || Ć || D || Dž || Đ || E || F || G || H || I || J || K || L || Lj || M || N || Nj || O || P || R || S || Š || Ś || T || U || V || Z || Ž || Ź [115] => |- [116] => | A || Б || Ц || Ч || Ћ || Д || Џ || Ђ || E || Ф || Г || Х || И || J || К || Л || Љ || M || H || Њ || O || П || P || C || Ш || С́ || T || У || B || З || Ж || З' [117] => |} [118] => [119] => == Charakteristiky == [120] => První (a z češtinářského pohledu nejdůležitější) rozdíl mezi černohorštinou a češtinou jsou I/Y. V černohorštině měkké I nezměkčuje, používá se jako Y (s tím, že v černohorštině ypsilon neexistuje). Příklady: snijeg [čteme: snyje:g] (sníh), dijete [čteme: dyje:te] (dítě), tijesto [čteme: tyje:sto]. [121] => [122] => S tím je spojen další problém oproti češtině; v černohorštině neexistují čárky nad samohláskami, délku a její zapamatování zvládají rodilí mluvčí a ostatní jižní Slované, ale pro všechny, kteří se učí černohorštinu, správné zapamatování délky může být problém. Např.: Sava (Sa:va – řeka Sáva), glagol (gla:gol – sloveso), rijeka (rije:ka – řeka) atd. [123] => [124] => Černohorský jazyk má dva dialekty: [[východohercegovinský dialekt]] na západě a severo-západě a zetsko-sijenický [125] => dialekt na zbytku území. Černohorský jazyk má zvláštní typ ijekavice (jeden z rozdílů oproti [[srbština|srbštině]] i [[chorvatština|chorvatštině]]). Černohorský jazyk se rozvíjel za unikátních podmínek{{Doplňte zdroj}} a proto je jedinečný kvůli své socio-lingvistické entitě; zároveň má své fonologické, morfologické, pravopisné a další literární jedinečnosti oproti jiným jihoslovanským jazykům. [126] => [127] => V oblasti Černé Hory bylo mnohem důslednější tzv. Ijekavské jotování (písmeno J (jot) + další písmeno). Ve srovnání se standardní [[Srbština|srbštinou]] byly jotovány i hlásky Š a Ž a vznikly tak jejich měkčí varianty – Ś a Ź. [128] => [129] => Např. D a J vždy dávají Đ (dj); d+ź); příklady: đevojka (dívka), niđe (nikde), poneđeljak (pondělí), ovđe (tady), đed (děd). Možnost jotování existuje i u písmena C; C a J dávají Ć (odpovídá polskému Ć); příklady: ćepanica (kláda), šćeti (chtít), ćelokupni (celkový). [130] => [131] => Zvláštní černohorská fonologická [[ijekavština]]: sijeno (seno), bijelo (bílé), nijesam (nejsem) [132] => [133] => Zvláštní černohorská morfonologická [[ijekavština]]: ovijeh (těchto), ovijema (těmito), tijema (těmi) [134] => [135] => Místo šestého pádu se v každodenní, hovorové černohorštině používá čtvrtý pád; např.: Živi u grad (žije v město), ćera đecu po ulica (honí děti po ulice), voda u krš (voda v skála). Černohorské dialekty jsou v řadě rysů podobné dialektům oblastí rozhraní [[Srbsko|Srbska]], [[Severní Makedonie]] a [[Bulharsko|Bulharska]], kde lze sledovat pronikání analytických tendencí, což se projevuje především ustupováním 6. a 7. pádu a pronikání některého z prvních čtyř na jeho místo. [136] => [137] => Osobní zájmena – já, ty – v druhém, třetím, čtvrtém a pátém pádě mají koncovku -e, takže se používá: Daj mene tu knjigu (dej mě tu knihu), nebo Tebe ću vrnuti oni dug (tebe vrátím tamten dluh). [138] => [139] => Příklady pro nově zavedené fonémy a grafémy Ś a Ź: [140] => [141] => Ś: śekira (sekera), śutra (zítra), śever (sever), śeme (sémě), ośetiti (ucítit), śediti (sedět), Śćepan (Štěpán). Standardní například [[chorvatština|chorvatská]] [[ijekavština]] používají formy bez jotace – sjekira, sjutra, sjever, sjeme, osjetit, sjediti, Stjepan. [142] => [143] => Ź: źevati (zívat), iźutra (po ránu), źenica (zornice), iźede (vyžere hovorově), iźelica (jedlík), źapiti (zapít), Źaga (přezdívka od jména Žarko) [144] => [145] => == Slovní zásoba == [146] => Černohorský jazyk byl dlouho ovlivněn nadvládou Osmanské říše, během které se do jazyka rozšířily tzv. [[turcismus|turcismy]], tedy přejímky hlavně v oblasti gastronomie, armády, vlastnictví majetku či státní správy. Jakmile byl turecký prvek odstraněn, začaly pronikat vlivy jiné, například německé či ruské. [147] => [148] => '''Turcismy''' [149] => [150] => * '''at''' (oř) z tureckého ''at'' [151] => * '''avlija''' (dvůr) [152] => * '''bakar''' (měď) z tureckého ''bakır'' [153] => * '''boja''' (barva) z tureckého ''boya'' [154] => * '''bubreg''' (ledvina) z tureckého ''böbrek'' [155] => * '''bunar''' (studna) z tureckého ''pınar'' [156] => * '''budala''' (hlupák) z tureckého ''budala'' [157] => * '''čarapa''' (ponožka) z tureckého ''çorap'' [158] => * '''čelik''' (ocel) z tureckého ''çelik'' [159] => * '''dućan''' (obchod) z tureckého ''dükkân'' [160] => * '''džep''' (kapsa) z tureckého ''cep'' [161] => * '''jastuk''' (polštář) z tureckého ''yastık'' [162] => * '''kat''' (kat) z tureckého ''kat'' [163] => * '''kula''' (věž) z tureckého ''kule'' [164] => * '''kutija''' (krabice) z tureckého ''kutu'' [165] => * '''majmun''' (opice) z tureckého ''maymun'' [166] => * '''pamuk''' (bavlna) z tureckého ''pamuk'' [167] => * '''pekmez''' (povidla) z tureckého ''pekmez'' [168] => * '''pilić''' (kuře) z tureckého ''piliç'' [169] => * '''rakija''' (rakija) z tureckého ''rakı'' [170] => * '''sapun''' (mýdlo) z tureckého ''sabun'' [171] => * '''sat''' (hodina) z tureckého ''sati'' [172] => * '''šećer''' (cukr) z tureckého ''şeker'' [173] => * '''temelj''' (základ) z tureckého ''temel'' [174] => * '''torba''' (sáček) z tureckého ''torba'' [175] => [176] => '''Germanismy''' [177] => [178] => * '''blic''' (blesk u fotoaparátu) z německého ''Blitz'' (blesk) [179] => * '''cimer''' (spolubydlící) z německého ''Zimmer'' (pokoj) [180] => * '''fakat''' (skutečnost, fakt) z německého ''Fakt'' [181] => * '''fruštuk''' (snídaně) z německého ''Frühstück'' [182] => * '''šajbna''' (matka – u šroubu) z německého ''Scheibe'' (kolečko) [183] => * '''vic''' (vtip) z německého ''Witz'' [184] => [185] => == Příklady == [186] => [187] => === Číslovky === [188] => {| cellspacing="7" [189] => |- [190] => |'''Černohorsky''' || '''Česky''' [191] => |- [192] => | jedan || jeden [193] => |- [194] => | dva || dva [195] => |- [196] => | tri || tři [197] => |- [198] => | četiri || čtyři [199] => |- [200] => | pet || pět [201] => |- [202] => | šest || šest [203] => |- [204] => | sedam || sedm [205] => |- [206] => | osam || osm [207] => |- [208] => | devet || devět [209] => |- [210] => | deset || deset [211] => |} [212] => [213] => == Vzorový text == [214] => {{Vzorový text [215] => |VDLP=ano [216] => |Komentář= [217] => |Jazyk 1=černohorsky [218] => |Text 1=Sva ljudska bića rađaju se slobodna i jednaka u dostojanstvu i pravima. Ona su obdarena razumom isavješću i jedni prema drugima treba da postupaju u duhu bratstva. [219] => }} [220] => [221] => ==Odkazy== [222] => === Reference === [223] => [224] => [225] => === Související články === [226] => * [[Deklarace o společném jazyku]] [227] => * [[Srbština]] [228] => * [[Srbochorvatština]] [229] => * [[Bosenština]] [230] => [231] => === Externí odkazy === [232] => * {{Commonscat}} [233] => [234] => {{Slovanské jazyky}} [235] => [236] => {{Autoritní data}} [237] => {{Portály|Jazyk|Černá Hora}} [238] => [239] => [[Kategorie:Černohorština| ]] [240] => [[Kategorie:Jihoslovanské jazyky]] [241] => [[Kategorie:Živé jazyky]] [242] => [[Kategorie:Jazyky Černé Hory]] [243] => [[Kategorie:Srbština]] [] => )
good wiki

Černohorština

Černohorština (crnogorski jezik, cyrilicí црногорски jезик) je normativní varieta srbochorvatštiny používaná hlavně Černohorci a je oficiálním jazykem Černé Hory. Černohorština vychází z nejrozšířenějšího dialektu srbochorvatštiny, štokavštiny, konkrétněji z východohercegovinského dialektu, který je také základem standardní chorvatštiny, srbštiny a bosenštiny.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Srbština','ijekavština','Bosenština','Srbochorvatština','srbština','BBC News Online','Černá Hora','chorvatština','Chorvatština','Pobjeda','Routledge','Štokavština'

Bosenština

Chorvatština

Pobjeda

Srbochorvatština

Srbština

Štokavština

Štokavština je jednou z hlavních nářečí a také nejrozšířenějším nářečím srbochorvatštiny, kterou mluví obyvatelé Chorvatska, Srbska, Bosny a Hercegoviny a Černé Hory.