Array ( [0] => 14660429 [id] => 14660429 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Srbština [uri] => Srbština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => {{Infobox - jazyk [2] => | název = [3] => Srbština ''(српски језик, srpski jezik)'' [4] => | rozšíření = [5] => [[Albánie]], [[Bosna a Hercegovina]], [[Černá Hora]], [[Rumunsko]], [[Rusko]], [[Severní Makedonie]], [[Srbsko]], [[Turecko]] [6] => | mapa rozšíření = [7] => | mluvčích = 12 miliónů[http://www.rts.rs/page/stories/sr/story/125/Dru%C5%A1tvo/45760/Srpski+jezik+govori+12+miliona+ljudi+.html] [8] => | klasifikace = [9] => * [[Indoevropské jazyky]] [10] => ** [[Slovanské jazyky]] [11] => *** [[Jihoslovanské jazyky]] [12] => | písmo = [[Cyrilice]], [[Latinka]] [13] => | úřední jazyk = [14] => [[Srbsko]], [[Kosovo]], [[Bosna a Hercegovina]], [[Černá Hora]], uznávána jako jazyk menšiny v [[Severní Makedonie|Severní Makedonii]] [15] => | regulátor = [16] => Matice srbská [17] => | ISO6391 = sr [18] => | ISO6392B = scc [19] => | ISO6392T = srp [20] => | SIL = SDD [21] => | wikipedie = [[:sr:Главна страна|sr.wikipedia.org]] [22] => }}'''Srbština''' ({{Cizojazyčně|sr|српски / srpski}}) je standardizovaná varianta [[Srbochorvatština|srbochorvatštiny]], kterou mluví především [[Srbové]].David Dalby, ''Linguasphere'' (1999/2000, Linguasphere Observatory), pg. 445, 53-AAA-g, "Srpski+Hrvatski, Serbo-Croatian".Benjamin W. Fortson IV, ''Indo-European Language and Culture: An Introduction'', 2nd ed. (2010, Blackwell), p. 431, "Because of their mutual intelligibility, Serbian, Croatian, and Bosnian are usually thought of as constituting one language called Serbo-Croatian."Václav Blažek, "On the Internal Classification of Indo-European Languages: Survey" [http://www.phil.muni.cz/linguistica/art/blazek/bla-003.pdf retrieved 20 Oct 2010] {{Wayback|url=http://www.phil.muni.cz/linguistica/art/blazek/bla-003.pdf |date=20120204000000 }}, pp. 15–16. Je to úřední a státní jazyk v [[Srbsko|Srbsku]], jeden ze tří úředních jazyků [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]] a spoluúřední jazyk v [[Černá Hora|Černé Hoře]] a v [[Kosovo|Kosovu]]. Je uznaným menšinovým jazykem v [[Chorvatsko|Chorvatsku]], [[Severní Makedonie|Severní Makedonii]], [[Rumunsko|Rumunsku]], [[Maďarsko|Maďarsku]], na [[Slovensko|Slovensku]] a v [[Česko|České republice]]. [23] => [24] => Standardní srbština vychází z nejrozšířenějšího dialektu srbochorvatštiny, [[Štokavština|štokavštiny]] (konkrétně z dialektů Šumadije-Vojvodiny a východní Hercegoviny{{citation|author1=Ljiljana Subotić|author2=Dejan Sredojević|author3=Isidora Bjelaković|title=Fonetika i fonologija: Ortoepska i ortografska norma standardnog srpskog jezika|language=sh|year=2012|publisher=FILOZOFSKI FAKULTET NOVI SAD|url=http://digitalnabiblioteka.tk/digitalna-biblioteka?task=view&id=56&catid=903|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140103173557/http://digitalnabiblioteka.tk/digitalna-biblioteka?task=view&id=56&catid=903|archive-date=2014-01-03|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2021-12-06|url archivu=https://web.archive.org/web/20140103173557/http://digitalnabiblioteka.tk/digitalna-biblioteka?task=view&id=56&catid=903|datum archivace=2014-01-03|nedostupné=ano}}), který je také základem standardní [[Chorvatština|chorvatské]], [[Bosenština|bosenské]] a [[Černohorština|černohorské]] varianty,[http://www.rferl.org/content/Serbian_Croatian_Bosnian_or_Montenegrin_Many_In_Balkans_Just_Call_It_Our_Language_/1497105.html Serbian, Croatian, Bosnian, Or Montenegrin? Or Just 'Our Language'?] {{Wayback|url=http://www.rferl.org/content/Serbian_Croatian_Bosnian_or_Montenegrin_Many_In_Balkans_Just_Call_It_Our_Language_/1497105.html |date=20101105000000 }}, ''[[Radio Free Europe/Radio Liberty]]'', February 21, 2009 a proto byla v roce 2017 vydána Deklarace o společném jazyce Chorvatů, Bosňáků, Srbů a Černohorců.{{cite magazine|first=Dan|last=Nosovitz|date=11 February 2019|title=What Language Do People Speak in the Balkans, Anyway?|url=https://www.atlasobscura.com/articles/what-language-is-spoken-in-the-balkans|magazine=[[Atlas Obscura]]|archive-date=11 February 2019|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190211191959/https://www.atlasobscura.com/articles/what-language-is-spoken-in-the-balkans|access-date=6 May 2019}}{{cite book|last=Zanelli|first=Aldo|year=2018|title=Eine Analyse der Metaphern in der kroatischen Linguistikfachzeitschrift Jezik von 1991 bis 1997|trans-title=Analysis of Metaphors in Croatian Linguistic Journal ''Language'' from 1991 to 1997|language=de|series=Studien zur Slavistik ; 41|location=Hamburg|publisher=Kovač|pages=21, 83|isbn=978-3-8300-9773-0|oclc=1023608613}} [http://katalog.nsk.hr/F/?func=direct&doc_number=001013945 (NSK)]. [https://koha.ffzg.hr/cgi-bin/koha/opac-detail.pl?biblionumber=385977 (FFZG)] Dalším dialektem, kterým Srbové mluví, je na jihovýchodě Srbska [[torlačtina]], která tvoří přechod k [[Makedonština|makedonštině]] a [[Bulharština|bulharštině]]. [25] => [26] => Srbština je prakticky jediným evropským běžným jazykem, jehož mluvčí jsou plně funkčně [[Digrafie|digrafičtí]]{{cite journal|url=http://www.deepdyve.com/lp/de-gruyter/digraphia-in-the-territories-of-the-croats-and-serbs-9biWZDK0Vs/1|title=Digraphia in the territories of the Croats and Serbs|first=Thomas F.|last=Magner|date=10 January 2001|journal=International Journal of the Sociology of Language|volume=2001|issue=150|access-date=27 April 2018|doi=10.1515/ijsl.2001.028|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171011114443/https://www.deepdyve.com/lp/de-gruyter/digraphia-in-the-territories-of-the-croats-and-serbs-9biWZDK0Vs/1|archive-date=11 October 2017}} a používají jak [[Cyrilice|cyrilici]], tak [[Chorvatská abeceda|latinku]]. Srbskou cyrilici vymyslel v roce 1814 srbský lingvista [[Vuk Stefanović Karadžić|Vuk Karadžić]], který ji vytvořil na základě fonetických principů. Latinskou abecedu používanou pro srbštinu (''latinica'') navrhl chorvatský lingvista [[Ljudevit Gaj]] ve 30. letech 19. století na základě [[Čeština|českého]] systému s korelací grafémů a fonémů jedna ku jedné mezi cyrilicí a latinkou, čímž vznikl paralelní systém.{{cite book|last1=Comrie|first1=Bernard|author-link1=Bernard Comrie|last2=Corbett|first2=Greville G.|title=The Slavonic Languages|url=https://books.google.com/books?id=uRF9Yiso1OIC&pg=PA45|access-date=23 December 2013|date=1 September 2003|publisher=Taylor & Francis|isbn=978-0-203-21320-9|page=45|quote=Following Vuk's reform of Cyrillic (see above) in the early nineteenth century, Ljudevit Gaj in the 1830s performed the same operation on Latinica, using the Czech system and producing a one-to-one symbol correlation between Cyrillic and Latinica as applied to the Serbian and Croatian parallel system.}} [27] => [28] => == Dialekty == [29] => Spisovný srbský jazyk je založen na [[Štokavské nářečí|štokavském nářečí]] [[Srbochorvatština|srbochorvatštiny]], a rozlišují se východní (ekavská) a západní (ijekavská) varianta. [30] => [31] => * [[ekavština]] ([[Ѣ|jat]] se vyslovuje jako ''e/é'') – používá se pouze v Srbsku, kde je z velké míry převažující výslovnost (Bělehrad, Vojvodina, východní, centrální a jižní Srbsko). [32] => * [[jekavština]] (jat se vyslovuje jako ''i/je/ě'') – jediná výslovnost v Bosně a Hercegovině, Černé Hoře a Chorvatsku, v Srbsku pouze ve západní části (pořád ustupuje pod vlivem médií) [33] => [34] => == Rozšíření == [35] => [[Soubor:Map of Serbian language - official or recognized.PNG|náhled|300px| {{legenda|#004DFF|Země/oblasti, kde je srbština úředním jazykem.}} [36] => {{legenda|#88C4FF|Země/regiony, kde je uznáván jako menšinový jazyk.}}]] [37] => Počty mluvčích podle zemí: [38] => * [[Srbsko]]: 6 770 000 [39] => ** [[Vojvodina]]: 1 557 020 (''2002'') [40] => ** [[Centrální Srbsko]]: 5 063 679 (''2002'') [41] => * [[Kosovo]]: 150 000 [42] => * [[Černá Hora]]: 401 382 (''2003'') [43] => * [[Bosna a Hercegovina]]: 1 500 000 [44] => * [[Německo]]: přes 500 000 (''2003'') [45] => * [[Rakousko]]: přes 100 000 (''2001'') [46] => * [[Austrálie]]: přes 50 000 (''2001'') [47] => * [[Švýcarsko]]: cca 50 000 (''2000'') [48] => * [[Chorvatsko]]: 44 629 (''2001'') [49] => * [[Severní Makedonie]]: 33 315 (''2001'') [50] => * [[Slovinsko]]: 31 329 (''2002'') [51] => * [[Rumunsko]]: 20 377 (''2001'') [52] => [53] => Podle Statutu Rady vlády pro národnostní menšiny je srbština jeden z 12 menšinových jazyků v ČR. [54] => [55] => == Historie == [56] => {{Podrobně|Historický vývoj srbštiny}} [57] => [58] => Nejstarší [[srbská literatura]] pochází ze [[středověk]]u a patří do ní taková díla jako ''Miroslavovo evangelium'' (''Мирослављево јеванђеље'', [[1192]]) a ''Dušanův zákoník'' (''Душанов законик''). Zachovalo se jen málo ze [[sekularismus|sekulární]] středověké literatury, ale to, co zbylo, ukazuje, že tehdejší srbské písemnictví šlo s dobou{{Doplňte zdroj}}. Například ''Alexandreida'' (''Роман о Александру'' – [[epos]] o [[Alexandr Veliký|Alexandru Velikém]]) nebo srbský překlad [[Tristan a Isolda|Tristana a Isoldy]]. [59] => [60] => Koncem [[15. století]] bylo Srbsko dobyto [[Osmanská říše|Osmanskou říší]] a po příštích 345 let nebylo moc příležitostí pro sekulární psanou tvorbu. Konzervoval se tak do jisté míry středověký stav. Přesto z té doby pocházejí některá nejlepší srbská díla. Nejdůležitější je srbská epická poezie. Je známo, že [[Johann Wolfgang von Goethe|Goethe]] se učil srbsky, aby si mohl číst srbské eposy v originále.{{Zdroj?}} Hlavním útočištěm psaného jazyka v té době byly kláštery, ty se však držely církevní [[Staroslověnština|staroslověnštiny]]. Šířila se také lidová slovesnost a vznikaly různé ústně předávané příběhy a mýty. [61] => [62] => Ve středověku došlo k několika změnám, na základě kterých se srbský jazyk odchýlil od ostatních slovanských. Podobně jako i v jiných jazycích se například ''l'' na konci některých slov (''čital, sokol, oral, sol'') změnilo postupně v současné ''o'' (''čitao, soko, orao, so''). První tištěná srbská kniha byla vyrobena v [[Cetinje]] v roce [[1494]], pouhých 40 let po [[Johannes Gutenberg|Gutenbergově]] vynálezu [[knihtisk]]u. [63] => [64] => [[Soubor:Vuk Karadzic Kriehuber cropped.jpg|vlevo|náhled|Vuk Karadžić, reformátor jazyka]] [65] => Během středověku se ustálil systém čtyř přízvuků v srbštině (krátký a dlouhý kombinovaný se stoupavým a klesavým), které se poprvé objevily v [[Hercegovina|Hercegovině]] a postupně se rozšířily do celého Srbska ale i dalších oblastí. [66] => [67] => Koncem [[18. století]] se psaný jazyk již značně vzdaloval od hovorového. V oblastech, které byly obývané Srby, navíc dominovala [[němčina]] a tendence pro podporu srbského jazyka byly velmi malé. Politicky se začalo angažovat [[Rusko]], odkud se pašovaly náboženské knihy. V atmosféře, kdy bylo Rusko považované za patrona všech Slovanů a rozvíjejícího se [[panslavismus|panslavismu]] začala [[ruština]] nabývat na významu. Jednalo se ale jen o krátkodobý jev, neboť i ruský jazyk byl obyvatelům Srbska velmi vzdálen, stejně jako němčina ale i [[staroslověnština]]. Vznikl proto jazyk [[slavenosrbský jazyk|slavenosrbský]], který se pokoušel integrovat všechny tři části. Nebyl však důsledně zkonstruován a mnohé při psaní textu v něm záviselo na autorovi. Ve slavenosrbském jazyce tak začaly postupem času převažovat hlavně lidové prvky. [68] => [69] => Počátkem [[19. století]] [[Vuk Stefanović Karadžić|Vuk Karadžić]] reformoval srbskou [[Cyrilice|cyrilici]] na fonetickém principu ''piš, jak mluvíš, a čti, jak je napsáno'' (podle zásady známé v srbštině jako ''piši kao što govoriš i čitaj kako je napisano'') a propagoval hovorový lidový jazyk jako novou literární normu. Svoji práci dokončil v roce 1814; o čtyři roky později do něj přeložil i ''Srpski rječnik''.{{Citace monografie [70] => | příjmení = Milošević [71] => | jméno = Miloš [72] => | odkaz na autora = [73] => | titul = Gramatika srpskoga jezika [74] => | vydavatel = Draganić [75] => | místo = Bělehrad [76] => | rok = 2003 [77] => | isbn = [78] => | kapitola = Pisma srpskoga jezika [79] => | strany = 13 [80] => | jazyk = srbština [81] => }} Taková radikální změna sice byla zpočátku vnímána s nelibostí. Proti novému jazyku se postavila nejen církev s metropolitou Stevanem Stratimirovićem{{Citace monografie [82] => | příjmení = Milošević [83] => | jméno = Miloš [84] => | odkaz na autora = [85] => | titul = Gramatika srpskoga jezika [86] => | vydavatel = Draganić [87] => | místo = Bělehrad [88] => | rok = 2003 [89] => | isbn = [90] => | kapitola = Protivnici Vukove reforme [91] => | strany = 9 [92] => | jazyk = srbština [93] => }} (protože mnohé z řečtiny přijaté výrazy byly nyní odstraňovány), ale i řada literátů – z nichž byl nejznámější tehdejší jihouherský spisovatel [[Milovan Vidaković]]. V druhé polovině [[19. století]] – roku [[1864]] – si však reformovaná verze jazyka podle Karadžiće našla cestu a rozšířila se. Nebylo by tomu ovšem bez nastupující nové generace srbských literátů v čele s [[Branko Radičević|Brankem Radičevićem]] a dalšími. [94] => [95] => Během [[20. století]] byla srbština považována za východní větev [[srbochorvatština|srbochorvatského jazyka]], který se snažil efektivním způsobem využít blízkosti Srbů a Chorvatů a jejich jazyků, které jsou oba v moderní podobě založené na [[štokavské nářečí|štokavském nářečí]]. Po roce [[1990]] se však v souvislosti s politickými událostmi kodifikovaly oba jazyky odděleně jako srbský a chorvatský. Odpadla tak potřeba řešit mnohé věci unikátním způsobem; připouštěním značného množství synonym (pro chorvatskou i srbskou verzi). V Srbsku začala přirozeně dominovat [[ekavština]], která však v [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]] používána nikdy nebyla, avšak v souvislosti s událostmi poloviny 90. let začala mírně pronikat i tam. [96] => [97] => == Odlišnosti od ostatních jazyků == [98] => Na rozdíl například od [[čeština|češtiny]], ale i dalších jazyků, základ psané srbštiny vychází z mluveného slova. Odstraňují se tak nadbytečné hlásky a psaná podoba doslova kopíruje výslovnost slova (''francuski'' místo ''francuzski''). Cizí slova se přejímají takto také, a to z důvodu, aby jejich podoba v cyrilici byla dobře zapisovatelná. [99] => [100] => Od chorvatštiny a dalších jazyků, které tvořily spolu jednu srbochorvatštinu, se srbština liší jednak slovy, která byla převzata z východní řecké vzdělanosti a přejímáním cizích slov ve fonetickém tvaru. Mezi další velké odlišnosti pak patří také odlišné časování některých sloves. Srbská slovesa si uchovávají původní tvar, kdežto časování chorvatských je ovlivněno německým jazykem. [101] => [102] => == Rysy srbského pravopisu == [103] => Srbský pravopis je z historických důvodů založen na výrazně fonetickém principu, byť se místy objevují i prvky opačného přístupu, tedy pravopisu etymologického. Oproti češtině je proto větší tendence odstraňovat nadbytečné skupiny hlásek.{{Citace monografie [104] => | příjmení = Sedláček [105] => | jméno = Jan [106] => | odkaz na autora = [107] => | titul = Stručná mluvnice srbocharvátštiny [108] => | vydavatel = Academia [109] => | místo = Praha [110] => | rok = 1989 [111] => | isbn = [112] => | kapitola = §8 [113] => | strany = 18 [114] => | jazyk = čeština [115] => }} Dochází k časté asimilaci (pod + pisati → potpisati), nebo odstraňování jednotlivých hlásek pro zjednodušení výslovnosti (bez + šuma → bešumni). Vypadává skupina -stn- a některé jí podobné (rastao → rasla, mesto → mesni). Kromě toho se také často využívá vkladného a{{Citace monografie [116] => | příjmení = Sedláček [117] => | jméno = Jan [118] => | odkaz na autora = [119] => | titul = Stručná mluvnice srbocharvátštiny [120] => | vydavatel = Academia [121] => | místo = Praha [122] => | rok = 1989 [123] => | isbn = [124] => | kapitola = §9 [125] => | strany = 20 [126] => | jazyk = čeština [127] => }}, které odděluje složitější shluky hlásek a umožňuje tak opět zjednodušit výslovnost. Toto vkladné a se objevuje ve skloňování v různých případech, v jiných zase mizí (nom. [[wikt:pas|''pas'']] → gen. [[wikt:psa|''psa'']]). [128] => [129] => Pro tvary [[infinitiv]]u se používá tzv. [[dakanje]], tedy tvar s určitou osobou spojený se slovem „da“, například „da gledaš“ pro sloveso „[[wikt:gledati|gledati]]“ (vidět). [130] => [131] => == Systém zápisu == [132] => Standardní srbština používá jak [[Cyrilice|cyrilici]] (ћирилица, ''ćirilica''), tak [[Chorvatská abeceda|latinku]] (''latinica'', ''латиница''). Srbština je vzácným příkladem synchronní [[digrafie]], tedy situace, kdy všichni gramotní členové společnosti mají k dispozici dva zaměnitelné systémy písma. Média a vydavatelé obvykle volí jednu nebo druhou abecedu. Obecně se obě abecedy používají střídavě; s výjimkou právní sféry, kde je vyžadována cyrilice, neexistuje kontext, v němž by jedna nebo druhá abeceda převažovala. [133] => [134] => Ačkoli srbské jazykové orgány již více než půl století uznávají oficiální status obou písem v současné standardní srbštině, z historických důvodů byla cyrilice v Ústavě z roku 2006 ustanovena oficiálním písmem srbské administrativy.{{cite web|title=The Constitution|publisher=The Constitutional Court of the Republic of Serbia|url=http://www.ustavni.sud.rs/page/view/en-GB/235-100028/constitution|access-date=2010-12-06|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110723055855/http://www.ustavni.sud.rs/page/view/en-GB/235-100028/constitution|archive-date=2011-07-23}} [135] => [136] => Latinka se v úředním kontextu používá i nadále, ačkoli vláda dala najevo, že chce tuto praxi postupně ukončit kvůli nacionalistickým náladám. Ačkoli se latinka v Srbsku používá již po staletí, ministerstvo kultury považuje cyrilici za „identické písmo“ srbského národa.{{Cite web|url=http://rs.n1info.com/English/NEWS/a525563/Serbian-ministry-wants-only-Cyrillic-script-in-official-use.html|title=Serbian ministry wants only Cyrillic script in official use|date=13 September 2019}} [137] => [138] => Zákon však nijak neupravuje písmo ve standardním jazyce ani standardní jazyk samotný a ponechává volbu písma na osobních preferencích a svobodné vůli ve všech oblastech života (vydavatelství, média, obchod a podnikání atd.), s výjimkou výroby vládních dokumentů a oficiálního písemného styku se státními úředníky, které musí být v cyrilici. [139] => [140] => Obecně se považuje za špatnou praxi míchat latinku a cyrilici v jednom textu, s výjimkou citátů a některých zkratek (např. měření). Někdy se to dělá v marketingových materiálech, jako jsou loga, aby se naznačila politická pluralita nebo „staré se potkává s novým“, i když je to vzácné. [141] => [142] => === Použití === [143] => Pro většinu Srbů má latinka tendenci naznačovat kosmopolitní nebo neutrální postoj, zatímco cyrilice apeluje na tradičnější nebo starobylé cítění.{{Cite web|url=https://ciklopea.com/blog/localization/should-you-localize-to-serbian-latin-or-to-serbian-cyrillic/|title=Should you Localize to Serbian Latin or to Serbian Cyrillic?|date=17 November 2016}} Latinka je spojována s podnikáním, obchodem a moderností, zatímco cyrilici lze považovat za implikaci autority/úřednosti, konzervatismu, nacionalismu a tradice. [144] => [145] => V médiích používá veřejnoprávní rozhlasová a televizní společnost [[Radiotelevizija Srbije]] převážně cyrilici, zatímco soukromé stanice, jako je Pink, používají převážně latinku. Noviny lze nalézt v obou písmech. [146] => [147] => Ve veřejné sféře, u log, venkovních nápisů a maloobchodních obalů, převažuje latinka, i když se běžně setkáváme s oběma písmy. Srbská vláda v těchto souvislostech podporuje stále častější používání cyrilice. Na větších nápisech, zejména těch, které vyvěšuje vláda, se často objevují obě abecedy; pokud je na nápisu angličtina, pak se pro srbský text obvykle používá pouze cyrilice. [148] => [149] => Průzkum z roku 2014 ukázal, že 47 % srbské populace dává přednost latince, zatímco 36 % dává přednost cyrilici.{{cite web|url=http://www.b92.net/kultura/vesti.php?nav_category=1087&yyyy=2014&mm=12&dd=16&nav_id=936784|title=Ivan Klajn: Ćirilica će postati arhaično pismo|website=b92.net|access-date=27 April 2018|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171011114445/http://www.b92.net/kultura/vesti.php?nav_category=1087&yyyy=2014&mm=12&dd=16&nav_id=936784|archive-date=11 October 2017}} [150] => [151] => Latinka je v Srbsku stále oblíbenější, protože se snáze zadává do telefonů a počítačů.{{cite news|last1=Crosby|first1=Alan|last2=Martinovic|first2=Iva|title=In The Age Of The Internet, Serbia Aims To Keep Its Cyrillic Alive|url=https://www.rferl.org/a/in-the-age-of-the-internet-serbia-aims-to-keep-its-cyrillic-alive/29458055.html|access-date=5 September 2018|agency=RFE/RL|date=August 28, 2018}} [152] => [153] => === Abeceda a abecední řazení === [154] => {| class="wikitable" style= "text-align:center" [155] => |- [156] => | velké: || А || Б || В || Г || Д || Ђ || Е || Ж || З || И || Ј || К || Л || Љ || М || Н || Њ || О || П || Р || С || Т || Ћ || У || Ф || Х || Ц || Ч || Џ || Ш [157] => |- [158] => | malé: || а || б || в || г || д || ђ || е || ж || з || и || ј || к || л || љ || м || н || њ || о || п || р || с || т || ћ || у || ф || х || ц || ч || џ || ш [159] => |- [160] => | přepis: || a || b || v || g || d || đ, dj || e || ž || z || i || j || k || l || lj || m || n || nj || o || p || r || s || t || ć || u || f || h || c || č || dž || š [161] => |- [162] => | výslovnost: || a || b || v || g || d || dź || e || ž || z || i || j || k || l || ľ || m || n || ň || o || p || r || s || t || č-ť || u || f || ch || c || č || dž || š [163] => |} [164] => [165] => Všechny hlásky odpovídají zhruba těm českým. Výjimkou je ć a đ, které jsou pro české mluvčí (ale i pro jiné národy) obtížně vyslovitelné. Dvouhlásky v srbštině prakticky neexistují, pouze v [[ijekavica|ijekavské]] variantě se zachovalo -ie-, to se však vyslovuje běžně jako -je-.{{Citace monografie [166] => | příjmení = Sedláček [167] => | jméno = Jan [168] => | odkaz na autora = [169] => | titul = Stručná mluvnice srbocharvátštiny [170] => | vydavatel = Academia [171] => | místo = Praha [172] => | rok = 1989 [173] => | isbn = [174] => | kapitola = §2 [175] => | strany = 11 [176] => | jazyk = čeština [177] => }} Dalším místem, kde se lze v srbštině s dvojhláskami setkat, jsou [[citoslovce]], nebo slova přejatá z cizích jazyků, a to hlavně angličtiny a francouzštiny. [178] => [179] => == Slovní zásoba == [180] => Srbská slovní zásoba je původem z různých zdrojů. Původní staroslovanská slova, která má srbština společná třeba s dnešní [[čeština|češtinou]] a [[ruština|ruštinou]], doplnila v pozdějších dobách i výraziva jiná. Srbský jazyk byl dlouho ovlivněn nadvládou [[Osmanská říše|Osmanské říše]], během které se do jazyka rozšířily tzv. [[turcizmus|turcismy]], tedy přejímky hlavně v oblasti gastronomie, armády, vlastnictví majetku či státní správy. Jakmile byl turecký prvek odstraněn, začaly pronikat vlivy jiné, například [[němčina|německé]] či [[ruština|ruské]]. V moderní době přicházejí do srbského jazyka slova mezinárodního charakteru, hlavně z [[angličtina|angličtiny]]. Tato slova však nezdomácňují tak rychle, jako je tomu v jiných jazycích,{{Doplňte zdroj}} byť na první pohled je možné vidět jisté zdání, které vytváří hlavně fonetický přepis. Ve skloňování slova zůstávají celá (''metro'', genitiv ''metroa''), někdy se neskloňují vůbec. [181] => [182] => Dvě srbská slova se rozšířila do mnoha dalších jazyků: ''vampýr'' (''вампи''р) a ''slivovice'' (''шљивовица'').{{Doplňte zdroj}} [183] => [184] => == Příklady == [185] => [186] => === Číslovky === [187] => {| cellspacing="7" [188] => |- [189] => |'''Srbsky (cyrilice)''' || '''Srbsky (latinka)''' || '''Česky''' [190] => |- [191] => | jедaн || jedan || jeden [192] => |- [193] => | двa || dva || dva [194] => |- [195] => | три || tri || tři [196] => |- [197] => | чeтири || četiri || čtyři [198] => |- [199] => | пeт || pet || pět [200] => |- [201] => | шeст || šest || šest [202] => |- [203] => | сeдaм || sedam || sedm [204] => |- [205] => | oсaм || osam || osm [206] => |- [207] => | дeвeт || devet || devět [208] => |- [209] => | дeceт || deset || deset [210] => |} [211] => [212] => == Vzorový text == [213] => {{Vzorový text [214] => |VDLP=ano [215] => |Komentář= [216] => |Jazyk 1=srbsky (cyrilice) [217] => |Text=Сви људи се рађају слободни и једнаки у достојанству и правима. Они су обдарени разумом и свешћу и треба да се односе једни према другима у духу братства. [218] => |Jazyk 2=srbsky (latinka) [219] => |Text 2=Svi ljudi se rađaju slobodni i jednaki u dostojanstvu i pravima. Oni su obdareni razumom i svešću i treba da se odnose jedna prema drugima u duhu bratstva. [220] => [221] => }} [222] => [223] => == Odkazy == [224] => [225] => === Reference === [226] => {{Překlad|en|Serbian language|1047493978}} [227] => [228] => [229] => === Související články === [230] => * [[Srbochorvatština]] [231] => * [[Kosovsko-resavský dialekt]] [232] => * [[Deklarace o společném jazyku]] [233] => * [[Torlačtina]] [234] => [235] => === Literatura === [236] => * {{Citace monografie [237] => | titul = Gramatické základy jazyka srbského čili charvátského [238] => | příjmení = Vymazal [239] => | jméno = František [240] => | místo = Brno [241] => | vydavatel = J. Barvič [242] => | rok = 1885 [243] => | url = http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:f7375d88-5fb7-11e1-ae74-0050569d679d [244] => }} [245] => [246] => === Externí odkazy === [247] => * {{Commonscat|Serbian language}} [248] => {{InterWiki|code=sr|Srbská}} [249] => * [http://cesty.in/prevadec_z_azbuky_do_latinky Transkripce] a [http://cesty.in/transliterace_azbuky_podle_csn_iso_9 transliterace srbské azbuky podle ČSN ISO 9] ONLINE. [250] => * [https://web.archive.org/web/20130623102722/http://www.rastko.org.rs/isk/pivic-standard_language.html Standard language as an instrument of culture and the product of national history] An article by pre-eminent Serbian linguist Pavle Ivić [251] => * [http://www.slavicnet.com/ 209,000 entry Serbian-English and English-Serbian Dictionnary] {{Wayback|url=http://www.slavicnet.com/ |date=20070117045902 }} [252] => * [https://web.archive.org/web/20091006220820/http://www.krstarica.com/dictionary/ Serbian-English Dictionary] [253] => * [http://www.srpskijezik.edu.rs Radionica za srpski jezik i kulturu] Učite srpski [254] => [255] => {{Slovanské jazyky}} [256] => [257] => {{Autoritní data}} [258] => {{Portály|Jazyk}} [259] => [260] => [[Kategorie:Srbština| ]] [261] => [[Kategorie:Jihoslovanské jazyky]] [262] => [[Kategorie:Jazyky Srbska]] [263] => [[Kategorie:Jazyky Černé Hory]] [264] => [[Kategorie:Jazyky Bosny a Hercegoviny]] [265] => [[Kategorie:Jazyky Kosova]] [266] => [[Kategorie:Jazyky Severní Makedonie]] [267] => [[Kategorie:Jazyky Rumunska]] [] => )
good wiki

Srbština

Srbština je standardizovaná varianta srbochorvatštiny, kterou mluví především Srbové. Je to úřední a státní jazyk v Srbsku, jeden ze tří úředních jazyků Bosny a Hercegoviny a spoluúřední jazyk v Černé Hoře a v Kosovu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.