Array ( [0] => 14819401 [id] => 14819401 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Cyrilice [uri] => Cyrilice [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Cyrilice je písmo, které bylo vytvořeno svatými bratry Cyrilem a Metodějem na konci 9. století. Toto písmo se rozšířilo hlavně na východním Slovensku a na území dnešního Rakouska. Cyrilice vychází ze staroslověnštiny a tvoří ji 45 znaků. Písmo bylo používáno především pro liturgické a náboženské texty, ale postupně se rozvinulo i v literární podobě. Cyrilice byla postupně nahrazena latinkou, ale v některých regionech se dodnes používá. [oai] => Cyrilice je písmo, které bylo vytvořeno svatými bratry Cyrilem a Metodějem na konci 9. století. Toto písmo se rozšířilo hlavně na východním Slovensku a na území dnešního Rakouska. Cyrilice vychází ze staroslověnštiny a tvoří ji 45 znaků. Písmo bylo používáno především pro liturgické a náboženské texty, ale postupně se rozvinulo i v literární podobě. Cyrilice byla postupně nahrazena latinkou, ale v některých regionech se dodnes používá. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - písmo [1] => | jméno = Cyrilice [2] => | typ = [[Abeceda]] [3] => | jazyky = Národní písmo: [4] =>
{{Vlajka a název|Bulharsko}}
{{Vlajka a název|Bosna a Hercegovina}}
{{Vlajka a název|Bělorusko}}
{{flagicon|Montenegro}}[[Černá Hora]]
{{Vlajka a název|Kyrgyzstán}}
{{Vlajka a název|Mongolsko}}
{{Vlajka a název|Rusko}}
{{Vlajka a název|Severní Makedonie}}
{{Vlajka a název|Srbsko}}
{{Vlajka a název|Tádžikistán}}
{{Vlajka a název|Ukrajina}}
{{Vlajka a název|Podněstří}} [5] => | čas = ~od 940 n. l. — současnost [6] => | rod1 = [[Fénické písmo]] [7] => | rod2 = [[Řecká abeceda]] [8] => | sesterská písma = [[Latinka]]
[[Koptské písmo]]
[[Arménské písmo]]
[[Gruzínské písmo]]
[[Hlaholice]] [9] => | iso15924 = Cyrl [10] => | unicode = [http://www.unicode.org/charts/PDF/U0400.pdf U+0400–U+04FF]
[http://www.unicode.org/charts/PDF/U0500.pdf U+0500–U+052F]
[http://www.unicode.org/charts/PDF/U2DE0.pdf U+2DE0–U+2DFF]
[http://www.unicode.org/charts/PDF/UA640.pdf U+A640–U+A69F] [11] => | obrázek = Romanian Cyrillic - Lord's Prayer text.svg [12] => | velikost obrázku = 250px [13] => }} [14] => '''Cyrilice''' (též '''cyrilika''') je [[písmo]] původně vytvořené pro zápis [[Staroslověnština|staroslověnštiny]] a posléze používané pro zápis [[církevní slovanština|církevní slovanštiny]], která na staroslověnštinu navázala. Cyrilici sloužila za vzor velká [[Řecké písmo|řecká abeceda]]. V češtině se označení „cyrilice“ často užívá jen pro starou formu tohoto písma, sloužící k zápisu staroslověnštiny a církevní slovanštiny, kdežto národní abecedy, které vývojem cyrilice vznikly, se označují jako '''azbuka'''. Slovo ''azbuka'' je zkratkou, utvořenou ze začátečních hlásek názvů prvních písmen abecedy: a (az), b (buki); obdobně jsou odvozena i pojmenování jiných písemných soustav, např. „[[abeceda]]“, „alfabeta“, „[[Hebrejské písmo|alefbet]]“, „[[abugida]]“ nebo „[[Ču-jin fu-chao|bopomofo]]“. [15] => [16] => Cyrilice se používá pro zápis sedmi živých [[slovanské jazyky|slovanských jazyků]]: [[bulharština|bulharštiny]], [[makedonština|makedonštiny]], [[srbochorvatština|srbochorvatštiny]] (resp. [[Srbština|srbštiny]], [[Černohorština|černohorštiny]] a částečně i [[Bosenština|bosenštiny]]), [[ukrajinština|ukrajinštiny]], [[běloruština|běloruštiny]], [[Rusínština|rusínštiny]] a [[ruština|ruštiny]]; jakož i mnoha neslovanských jazyků na území bývalého [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] ([[kyrgyzština]], [[tatarština]], [[baškirština]], [[čečenština]], [[čuvaština]] atd.) a jeho satelitních států ([[mongolština]]). Do roku [[1860]] se cyrilice používala i v Rumunsku, až do roku [[1989]] také v [[Moldavsko|Moldavsku]], kde byla pak nahrazena latinkou.{{Citace elektronické monografie [17] => | příjmení = Faucheux [18] => | jméno = Chase [19] => | titul = Language classification and manipulation in Romania and Moldova [20] => | url = https://digitalcommons.lsu.edu/gradschool_theses/1405 [21] => | datum přístupu = 20. 10. 2021 [22] => }} Na latinku také přešly některé další jazyky států vzniklých rozpadem [[Sovětský svaz|SSSR]], např. [[Ázerbájdžánština|azerština]], [[turkmenština]], [[uzbečtina]] a [[kazaština]]. [23] => [24] => == Historie == [25] => Přestože podle názvu písma se může zdát, že by tvůrcem cyrilice mohl být [[svatý Cyril]] (Konstantin), není tomu tak. Cyril vytvořil složitější a starší písmo [[hlaholice|hlaholici]] v 60. letech [[9. století]], zatímco cyrilice vznikla až koncem 9. století v [[První bulharská říše|Bulharsku]] (''Cyrillus et Methudius inventis Bulgarorum litteris'') jako výraz jasného příklonu k [[Byzantská říše|byzantské]] kulturní sféře, o nějž usilovali zejména [[Řekové|řečtí]] duchovní na [[slované|slovanských]] územích. Cyrilice jim byla díky svému původu v řeckém písmu bližší; je navíc jednodušší a praktičtější než hlaholice. Autorství cyrilice se sice připisuje [[Svatý Metoděj|Metodějovu]] žáku [[Svatý Kliment Ohridský|Klimentovi]] Ochridskému, důkazy však chybí. Pravděpodobnější ale bude, že autorem byl žák sv. Metoděje Konstantin zvaný Presbyter, který působil v novém hlavním městě První bulharské říše v Preslavi jako biskup. Tady bylo hlaholské písmo nahrazené cyrilikou. [26] => [27] => V [[11. století]] se těžiště slovanské vzdělanosti přeneslo z Bulharska do [[Kyjev]]a, odkud se cyrilice šířila dále. [28] => [29] => Zásadní reforma církevně-slovanské cyrilice byla provedena v [[Rusko|Rusku]] za [[Petr I. Veliký|Petra Velikého]] v letech [[1708]]–[[1711]], kdy byla některá písmena upravena (Ѧ na Я) a jiná méně používaná písmena vypuštěna (Ѯ, Ѱ, Ѡ). Toto písmo nazývané ''[[graždanka]]'' („občanské písmo“) odpovídalo už tvary současnému písmu používanému v Rusku. Protože to však představovalo určité přiblížení k [[latinka|latince]] (latinizace), bylo zpočátku odmítáno zejména v církevní sféře. Později se však prosadilo i u ostatních pravoslavných Slovanů. Poslední úprava písma v Rusku byla provedena v letech [[1917]]–[[1918]], kdy byla čtyři méně používaná písmena (I/i, Ѣ/ѣ, Ѳ/ѳ, Ѵ/ѵ) z azbuky vypuštěna. [30] => [31] => == Znaky == [32] => [[Soubor:Cyrillic Europe.PNG|vpravo|náhled|Mapa rozšíření cyrilice v Evropě]] [33] => [[Soubor:Cyrillic_alphabet_world_distribution.svg|vpravo|náhled|Mapa rozšíření cyrilice celosvětově]] [34] => [35] => === Původní cyrilice === [36] => Původní cyrilice kolem roku [[900]] vypadala takto: [37] => [38] =>
[[Soubor:Cyrilice-900.png|Cyrilice kolem roku 900.]]
[39] => [40] => Tvary písmen a pořadí abecedy v církevní slovanštině ruské redakce: [41] => [42] =>
[[Soubor:Csl_azbuka.png| [43] => Tvary písmen a pořadí abecedy v církevní slovanštině ruské redakce.|605px|střed]]
[44] => [45] => Názvy písmen (ke každému písmenu bylo přiřazeno slovo, má se za to, že existovala báseň, kde se tato slova vyskytovala): az – buki – vedi – glagol'''’''' – dobro – jesť – živjote – dzelo – zemlja – iže – i – kako – ljudi – myslete – naš – on – pokoj – rcy – slovo – tvjordo – uk – fert – cher – omega – červ'''’''' – cy – ša – šta – jer – jery – jer'''’''' – jať – ju – ja – jotované jesť – malý jus – jotovaný malý jus – velký jus – jotovaný velký jus – ksi – psi – fita – ižica. [46] => [47] => === Moderní cyrilice === [48] => Tvar písmen se během času měnil, některá písmena zanikla úplně, jiná se pro potřeby nových jazyků zavedla. Vzhled a pořadí písmen v abecedě (tj. azbuce) se rovněž liší zdroj od zdroje. Znaky, které se nevyskytují v ruské azbuce, anebo mají jinou výslovnost, jsou doplněné v závorce o informaci o významu (nejdříve český či nejbližší ekvivalent, a pak popis v [[Mezinárodní fonetická abeceda|IPA]], je-li ovšem k dispozici). [49] => {| class="wikitable" style="text-align: center; width: auto" [50] => |- [51] => | Běloruská ||А||Б||В||Г (H)|| ||Д|| ||Е||Ё|| ||Ж||З|| || ||І|| ||Й||К||Л|| ||М||Н [52] => |- [53] => | Bulharská ||А||Б||В||Г|| ||Д|| ||Е|| || ||Ж||З|| ||И|| || ||Й||К||Л|| ||М||Н [54] => |- [55] => | Makedonská ||А||Б||В||Г|| ||Д||Ѓ (đ)||Е|| || ||Ж||З||Ѕ (Dz)||И|| || ||Ј||К||Л||Љ (Lj)||М||Н [56] => |- [57] => | Ruská ||А||Б||В||Г|| ||Д|| ||Е||Ё|| ||Ж||З|| ||И|| || ||Й||К||Л|| ||М||Н [58] => |- [59] => | Srbská ||А||Б||В||Г|| ||Д||Ђ (đ)||Е|| || ||Ж||З|| ||И|| || ||Ј||К||Л||Љ (Lj)||М||Н [60] => |- [61] => | Ukrajinská ||А||Б||В||Г (H)||Ґ (G)||Д|| ||Е|| ||Є (Ě)||Ж||З|| ||И (Y)||І||Ї (ji)||Й||К||Л|| ||М||Н [62] => |- [63] => |} [64] => [65] => {| class="wikitable" style="text-align: center; width: auto" [66] => |- [67] => | Běloruská || ||О||П||Р||С||Т|| ||У||Ў (Ł)||Ф||Х||Ц||Ч|| ||Ш|| || ||Ы||Ь||Э||Ю||Я [68] => |- [69] => | Bulharská || ||О||П||Р||С||Т|| ||У|| ||Ф||Х||Ц||Ч|| ||Ш||Щ (Št/ʃt)||Ъ (ă/ə)|| ||Ь|| ||Ю||Я [70] => |- [71] => | Makedonská ||Њ (Ň)||О||П||Р||С||Т||Ќ (Ć)||У|| ||Ф||Х||Ц||Ч||Џ (Dž)||Ш|| || || || || || || [72] => |- [73] => | Ruská || ||О||П||Р||С||Т|| ||У|| ||Ф||Х||Ц||Ч|| ||Ш||Щ||Ъ||Ы||Ь||Э||Ю||Я [74] => |- [75] => | Srbská ||Њ (Ň)||О||П||Р||С||Т||Ћ (Ć)||У|| ||Ф||Х||Ц||Ч||Џ (Dž)||Ш|| || || || || || || [76] => |- [77] => | Ukrajinská || ||О||П||Р||С||Т|| ||У|| ||Ф||Х||Ц||Ч|| ||Ш||Щ|| || ||Ь|| ||Ю||Я [78] => |- [79] => |} [80] => [81] => Zde je přehled základní, majuskulní podoby („velká písmena“): [82] => {| [83] => |- [84] => | písmeno || název || přepis || výslovnost || výslovnost v ruské církevní slovanštině [85] => |- [86] => | А || azъ || A || [a] || [a] [87] => |- [88] => | Б || buky || B || [b] || [b] [89] => |- [90] => | В || vědi || V || [v] || [v] [91] => |- [92] => | Г || glagoľь || G || [g] || [γ] [93] => |- [94] => | Д || dobro || D || [d] || [d] [95] => |- [96] => | Е || estь || E || [ɛ] || [jɛ] (na začátku slova se psalo písmeno Є) [97] => |- [98] => | Ж || živěte || Ž || [ʒ] || [ʒ] [99] => |- [100] => | Ѕ || dzělo || Dz || [ʣ] || [z] [101] => |- [102] => | З || zemlja || Z || [z] || [z] [103] => |- [104] => | И || iže || I || [i] || [i] (s variantou Й [j]) [105] => |- [106] => | І || ї || Ï || [i] || [i] [107] => |- [108] => | К || kako || K || [k] || [k] [109] => |- [110] => | Л || ljudje || L || [l] || [l] [111] => |- [112] => | М || myslite || M || [m] || [m] [113] => |- [114] => | Н || našь || N || [n] || [n] [115] => |- [116] => | О || onъ || O || [o] || [o] (na začátku slova se psalo písmeno Ѻ) [117] => |- [118] => | П || pokojь || P || [p] || [p] [119] => |- [120] => | Р || rьcy || R || [r] || [r] [121] => |- [122] => | С || slovo || S || [s] || [s] [123] => |- [124] => | Т || tvrьdo || T || [t] || [t] [125] => |- [126] => | Ѹ || ukъ || U || [u] || [u] (na začátku slova se psalo písmeno ОУ) [127] => |- [128] => | Ф || frьtъ || F || [f] || [f] [129] => |- [130] => | Х || chěrъ || Ch || [x] || [x] [131] => |- [132] => | Ѡ || otъ || Ō || [o:] || [o] (většinou se používala varianta Ѿ [ot]) [133] => |- [134] => | Ц || cy || C || [ʦ] || [ʦ] [135] => |- [136] => | Ч || červь || Č || [ʧ] || [ʧ] [137] => |- [138] => | Ш || ša || Š || [ʃ] || [ʃ] [139] => |- [140] => | Щ || šta || Šč || [ʃt] || [ʃʧ] [141] => |- [142] => | Ъ || jerъ || Ъ || [ʌ] || nevyslovuje se [143] => |- [144] => | Ы || jery || Y || [y] || [y] [145] => |- [146] => | Ь || jerь || Ь || [ɪ] || měkčí předcházející souhlásku, nevyslovuje se [147] => |- [148] => | Ѣ || jatь || Ě || [jæ] || [je], na začátku slova [ja] [149] => |- [150] => | Ю || ju || Ju || [ju] || [ju] [151] => |- [152] => | Я || ja || Ja || [ja] || [ja], psalo se jen na začátku slova (jinak se používal malý jus - Ѧ) [153] => |- [154] => | Ѥ || je || Je || [je] || nepoužívalo se [155] => |- [156] => | Ѧ || ęsъ (malý jus) || Ę || [ɛ̃] || [ja] [157] => |- [158] => | Ѩ || jęsъ (jotovaný malý jus) || Ję || [iɛ̃] || nepoužíval se [159] => |- [160] => | Ѫ || ǫsъ (velký jus) || Ǫ || [ɔ̃] || nepoužíval se [161] => |- [162] => | Ѭ || jǫsъ (jotovaný velký jus) || Jǫ || [iɔ̃] || nepoužíval se [163] => |- [164] => | Ѯ || ksi || Ks, Ξ || [ks] || [ks] [165] => |- [166] => | Ѱ || psi || Ps, Ψ || [ps] || [ps] [167] => |- [168] => | Ѳ || fita || Th, Θ || [t,θ,f] || [f] [169] => |- [170] => | Ѵ || ižica || Ÿ || [ɪ,y] || [i] [171] => |} [172] => [173] => Ižica se vyslovovala V po A a E, jinak I. Jer (tvrdý znak) zřejmě odpovídá dnešní výslovnosti v [[Bulharština|bulharštině]], tj. šlo o podobnou samohlásku jako v anglickém jazyce „a“. Často se psal na konci slov, která by jinak končila souhláskou, např. ''богъ = bůh''. [174] => [175] => Co do počtu uživatelů je dnes nejrozšířenější [[Ruština|ruská]] cyrilice, tzv. ''azbuka'', která obsahuje následující znaky: [176] => [177] => {| class="wikitable" style="margin: 0 auto; font-size:200%;" [178] => |- [179] => | А || Б || В || Г || Д || Е || Ё || Ж || З || И || Й [180] => |- [181] => | К || Л || М || Н || О || П || Р || С || Т || У || Ф [182] => |- [183] => | Х || Ц || Ч || Ш || Щ || Ъ || Ы || Ь || Э || Ю || Я [184] => |} [185] => [186] => * [[Ukrajinština]] používá navíc písmena Є, І, Ї, Ґ; naopak nepoužívá např. Ё, Ъ, Ы, Э. Г se v ní nečte G, ale H. [187] => * [[Běloruština]] používá navíc písmena І, Ў, Ґ; Ў se čte podobně jako polské [[Ł]]; nepoužívá např. И, Щ, Ъ. Г se v ní nečte G, ale H přesněji jako ostré CH [ɣ] [188] => * [[Srbština]] používá Ј místo Й a nepoužívá písmena Ю, Я. Navíc má Ђ (Đ), Ћ (Ć), Љ (Lj), Њ (Nj) a Џ (Dž) –⁠ písmena v závorce jsou jejich ekvivalenty v [[Srbština|srbské]]/[[Chorvatština|chorvatské]] [[Latinka|latince]]. [189] => * [[Černohorština]] používá Ј místo Й a nepoužívá písmena Ю, Я. Navíc má Ђ (Đ), Ћ (Ć), Љ (Lj), Њ (Nj), Џ (Dž), С́ (Ś), З́ (Ź) –⁠ písmena v závorce jsou jejich ekvivalenty v [[Černá Hora|černohorské]] latince. [190] => * [[Makedonština]] po vzoru srbštiny používá Ј místo Й a nepoužívá písmena Ю, Я. Navíc má Љ (Lj), Њ (Nj), Ѕ (Dz) a Џ (Dž), místo Ђ má Ѓ a místo Ћ má Ќ –⁠ písmena v závorce jsou jejich ekvivalenty v latince. [191] => * [[Bulharština]] čte Щ jako Št, ne Šč; Ъ v ní reprezentuje stejnou samohlásku jako [[Rumunština|rumunské]] Ă. [192] => * [[Mongolština]] má navíc znaky Ө/ө, Ү/ү (někdy se píše jako V/v). Písmena Ж (Ž) a З (Z) se čtou a vyslovují jako Dž a Dz. [193] => [194] => Následující tabulka minuskulní azbuky („malá písmena“) ukazuje rozdíly mezi kolmým a [[Rodina písma#Kurzíva|kurzívním]] písmem ruské azbuky. Některé kurzívní znaky jsou značně odlišné. [195] => [196] => {| border=0 cellpadding=4 cellspacing=1 style="padding:0 .5em .2em; border:1px solid #999; margin:1em 0;" [197] => |- style="font-family:FreeSerif,Georgia,'Times New Roman','Nimbus Roman No9 L','Century Schoolbook L','Trebuchet MS','URW Bookman L','URW Chancery L','URW Palladio L',Arial,Teams,serif; font-size:large; text-align:center; " [198] => | а || б || в || г || д || е || ё || ж || з || и || й || к || л || м || н || о || п || р || с || т || у || ф || х || ц || ч || ш || щ || ъ || ы || ь || э || ю || я [199] => |- style="font-family:FreeSerif,Georgia,'Times New Roman','Nimbus Roman No9 L','Century Schoolbook L','Trebuchet MS','URW Bookman L','URW Chancery L','URW Palladio L',Arial,Teams,serif; font-size:large; text-align:center; " [200] => | ''а'' || ''б'' || ''в'' ||bgcolor = "#BBBBFF"| ''г'' ||bgcolor="#BBBBFF"| ''д'' || ''е'' || ''ё'' || ''ж'' || ''з'' ||bgcolor="#BBBBFF"| ''и'' ||bgcolor="#BBBBFF"| ''й'' || ''к'' || ''л'' || ''м'' || ''н'' || ''о'' ||bgcolor="#BBBBFF"| ''п'' || ''р'' || ''с'' ||bgcolor="#BBBBFF"| ''т'' || ''у'' || ''ф'' || ''х'' || ''ц'' || ''ч'' || ''ш'' || ''щ'' || ''ъ'' || ''ы'' || ''ь'' || ''э'' || ''ю'' || ''я'' [201] => |} [202] => [203] => [[Soubor:Cyrillic cursive.png|náhled|250px|Porovnání písmen v ruské kurzivě (vlevo), v bulharské (uprostřed) a v srbské a makedonské kurzivě (vpravo).]] [204] => V bulharštině se často vyskytují v tištěném textu písmena v tzv. „rukopisném stylu“Richard Watkins, Christopher Deliso: Bulharsko. Praha : Svojtka & Co., 2008, 356 s., ve kterém jsou některá písmena naprosto odlišná i v základním (kolmém) typu písma a který je podobný [[Kurziva|kurzivě]]. V tomto stylu se písmeno д píše podobně jako malé „g“ v [[Latinka|latince]], písmeno т jako malé „m“ v latince, písmeno и jako malé „u“ v latince, písmeno п jako malé „n“ v latince, písmeno г jako zrcadlově otočené „s“ v latince, písmeno к jako malé „k“ v latince a písmeno л se píše podobně jako vzhůru nohama obrácené „v“ tedy podobně jako řecká [[Lambda|Λ]].[http://www.cigarettespedia.com/index.php/P_Prestige_(bulgarian_version)_(Silver)_KS-20-H_-_Bulgaria Varovný nápis „Pušene''t''o ''v''re''d''i seriozno na Vas i na dru''g''i''t''e oko''l''o Vas“ na cigaretách P Prestige (Bulgarian version) (Silver) KS-20-H - Bulgaria][http://www.balkaneu.com/bulgarian-mps-pass-bill-introducing-graphic-tobacco-packaging/ Bulgarian MPs pass bill introducing graphic tobacco packaging] [205] => [206] => == Číslice cyrilice == [207] => {{Podrobně|Číslice cyrilice}} [208] => [209] => [[Číslice cyrilice]] je [[číselná soustava]] odvozená od cyrilice, která vznikla v [[První bulharská říše|První bulharské říši]] na konci 10. století. Soustava se používala v [[První bulharská říše|První bulharské říši]] a u [[Jižní Slované|jižních]] a [[Východní Slované|východních]] [[Slované|Slovanů]].{{cite journal|last1=Dejić|first1=Mirko|title=How the old Slavs (Serbs) wrote numbers|journal=BSHM Bulletin: Journal of the British Society for the History of Mathematics|volume=29|issue=1|year=2013|pages=2–17|issn=1749-8430|doi=10.1080/17498430.2013.805559}} Tento systém byl používán v Rusku nejpozději až do počátku 18. století, kdy ho [[Petr I. Veliký|Petr Veliký]] nahradil v rámci své iniciativy občanské reformy písma [[Arabské číslice|arabskými číslicemi]].{{cite book|last=Chrisomalis|first=Stephen|title=Numerical Notation: A Comparative History|url=https://books.google.com/books?id=kXZhBAAAQBAJ&pg=PA182|accessdate=2016-12-28|year=2010|publisher=Cambridge University Press|location=Cambridge, England|isbn=978-1-139-48533-3|pages=180–182}}{{citation |last=Yefimov |first=Vladimir |contribution=Civil Type and Kis Cyrillic |title=Language Culture Type: International Type Design in the Age of Unicode |url=https://books.google.com/books?id=K5j33ihraUYC&pg=PA128 |editor-last=Berry |editor-first=John D. |publisher=Graphis Press |place=New York City |year=2002 |isbn=978-1932026016 |pages=369–147 |contribution-url=http://typejournal.ru/en/articles/Civil-Type |accessdate=2017-01-02 }} Číslice cyrilice hrály také roli v plánech měnové reformy Petra Velikého, stříbrné kopějky vydané po roce 1696 a strojně ražených mincí vydaných mezi 1700 a 1722 s vepsaným datem pomocí číslic cyrilice.{{cite web |url=http://www.metaldetectingworld.com/russian_coins_peter_i.shtml |title=How To Identify & Interpret Cyrillic Dates on Russian Coins of Peter I The Great |last=Teplyakov |first=Sergei |work=Metal Detecting World |date=2011 |accessdate=2016-12-30 }} Do roku 1725 byly ruské imperiální mince převedeny na arabské číslice.{{cite web |url=http://www.library.yale.edu/slavic/coins/peter1.html |title=Coins and Medals of Imperial Russia |last=Lorković |first=Tatjana |publisher=[[Yale University]] Library |date=2003 |accessdate=2016-12-30 }} Číslice cyrilice lze stále nalézt v knihách napsaných v jazyce [[Církevní slovanština|církevní slovanštiny]].{{cite book|last=Looijen|first=Maarten|title=Over Getallen Gesproken/Talking About Numbers|url=https://books.google.com/books?id=k11dCwAAQBAJ&pg=PT62|edition=2nd|year=2015|publisher=Van Haren Publishing|location=Zaltbommel, Netherlands|language=Dutch & English|isbn=978-94-018-0601-5|pages=59–60}} [210] => [211] => == Odkazy == [212] => === Poznámky === [213] => [214] => [215] => === Reference === [216] => [217] => [218] => === Literatura === [219] => * Bringhurst, Robert (2002). ''The Elements of Typographic Style'' (version 2.5), pp. 262–264. Vancouver, Hartley & Marks. {{ISBN|0-88179-133-4}}. [220] => * Vladimír Vavřínek: ''Cyril a Metoděj mezi Konstantinopolí a Římem'', s. 340, nakl. Vyšehrad, 2013. ISBN 978-80-7429-344-3 [221] => [222] => === Související články === [223] => * [[Číslice cyrilice]] [224] => * [[Seznam jazyků]] [225] => * [[Seznam jazyků používajících cyrilici]] [226] => * [[Seznam písem|Seznam písem (podle abecedy)]] [227] => * [[Seznam písem (podle skupin)]] [228] => * [[Skoropis]] [229] => [230] => === Externí odkazy === [231] => * {{Wikislovník|heslo=cyrilice}} [232] => * {{Commonscat}} [233] => * {{TDKIV}} [234] => * {{Vlastenský slovník historický|heslo=Cyrilica}} [235] => * [http://cyrilice.cz/ Stránky o cyrilici] {{Wayback|url=http://cyrilice.cz/ |date=20100218180128 }} [236] => * [http://www.omniglot.com/writing/cyrillic.htm Cyrilice na Omniglotu] [237] => * [http://www.omniglot.com/writing/ocslavonic.htm Staroslověnština na Omniglotu] [238] => * [https://web.archive.org/web/20060420012031/http://www.davidzbiral.webzdarma.cz/cyrillic.htm Font cyrilice Cyrillic Old Face] [239] => * [http://www.unicode.org/charts/PDF/U0400.pdf Cyrilice na Unicode.org] [240] => * [http://til.gov.kz/wps/portal/!ut/p/c1/04_SB8K8xLLM9MSSzPy8xBz9CP0os3hTA3cDA3fLYCNDd38jA6MwR6MAUw8vQwNLE6B8pFm8n79RqJuJp6GhhZmroYGRmYeJk0-Yp4G7izEB3eEg-_DrB8kb4ACOBvp-Hvm5qfrBqXn6BbkRBlkmjooArMN5Qg!!/dl2/d1/L2dJQSEvUUt3QS9ZQnB3LzZfNTBHMDBHOVMyMUdPMjAyVkEyUDVISjEwQzc!/ Kazašská cyrilice a fonty ke stažení]{{Nedostupný zdroj}} [241] => * [http://www.moraviamagna.cz/texty/t_zm_k05.htm Život sv. Metoděje - ukázka cyrilského textu] [242] => [243] => {{Cyrilice}} [244] => {{Seznam písemných systémů}} [245] => {{Autoritní data}} [246] => [247] => [[Kategorie:Cyrilice| ]] [248] => [[Kategorie:Písmena cyrilice]] [249] => [[Kategorie:Východní Evropa]] [250] => [[Kategorie:Severní Asie]] [251] => [[Kategorie:Střední Asie]] [] => )
good wiki

Cyrilice

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Srbština','Latinka','První bulharská říše','Bulharština','Číslice cyrilice','Yale University','Sovětský svaz','Černohorština','Černá Hora','Petr I. Veliký','Fénické písmo','Rusko'

Bulharština

Černohorština

Latinka

Rusko

Srbština