Array ( [0] => 15489344 [id] => 15489344 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Čert [uri] => Čert [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Čert odnáší Metternicha.jpg|náhled|Čert odnáší [[Klemens Wenzel von Metternich|Metternicha]], karikatura J. Grädnera z roku [[1848]].]] [1] => {{Různé významy|tento=pohádkové bytosti z pekla}} [2] => [3] => '''Čert''' je ve slovanském folklóru [[ďábel]] či jemu podobná bytost. Na rozdíl od [[Teologie|teologických]] ďáblů nesou čerti i jisté rysy vycházející pravděpodobně ze [[Slovanské náboženství|slovanského archaického náboženství]] a nemusejí mít vždy čistě negativní charakter. [4] => [5] => Českému čertovi doprovázejícímu [[Svatý Mikuláš|svatého Mikuláše]] se podobá [[Krampus]] vystupující ve stejné roli v [[Bavorsko|Bavorsku]] a [[Rakousko|Rakousku]]. [6] => [7] => == Jméno == [8] => V češtině má slovo ''čert'' řadu variant a to především z důvodu tabu s ním spojovaným. Jedná se například o výrazy jako ''rohatý'', ''nedobrý'', ''čechman'', ''čerchmant'', ''červivec'', ''čmert'', ''jabl'', ''ďas'', ''diblík'' a další. [[Václav Machek (jazykovědec)|Václav Machek]] spojoval slovo čert s bylinou [[čertkus luční]], která je v souvislosti s čertem zmiňována v [[Mattioliho herbář]]i z 16. století. Podle [[Zdeněk Váňa (archeolog)|Zdeňka Váni]] souvisí slovo čert s rytím čar a čarováním. Jeho označení může být náhradou za předkřesťanské [[běs]], které kolem 14. století začalo ustupovat právě slovu čert a z řečtiny pocházejícímu ďábel.{{Citace monografie [9] => | příjmení = Stejskal [10] => | jméno = Martin [11] => | odkaz na autora = Martin Stejskal [12] => | titul = Labyrintem tajemna [13] => | vydavatel = Paseka [14] => | místo = Praha [15] => | rok = 1991 [16] => | strany = 33–35 [17] => | isbn = 80-85192-08-X [18] => }}{{Citace monografie [19] => | příjmení = Váňa [20] => | jméno = Zdeněk [21] => | odkaz na autora = Zdeněk Váňa (archeolog) [22] => | titul = Svět slovanských bohů a démonů [23] => | vydavatel = Panorama [24] => | místo = Praha [25] => | rok = 1990 [26] => | strany = 105 [27] => | isbn = 80-7038-187-6 [28] => }} [29] => [30] => == Český folklór == [31] => Podoba čerta splývá s lidovým obrazem ďábla. Jedná se o muže s rohy, drápy, ocasem a kopytem, někdy oblečeného jako [[Myslivost|myslivec]] v zelené vestě a červeném klobouku, jindy oblečený v černé. Může se také objevit v podobě zvířete, například kozla nebo černého psa. V českém folklóru je s čertem spojována celá řada místních pověstí, jsou známy například [[Čertův kámen|čertovy kameny]], stopy a brázdy nebo je mu přisuzována postavení hradu, zdi či brány. Pro zahnání či zahubení čertů či ďáblů je využíván nějaký náboženský úkon: křesťanský [[pozdrav]], náboženská píseň, [[modlitba]], opsáním kříže [[hostie|hostií]], případně bylina [[jestřábník]] či [[turan]].{{Citace monografie [32] => | příjmení = Luffer [33] => | jméno = Jan [34] => | titul = Katalog českých démonologických pověstí [35] => | vydavatel = Academia [36] => | místo = Praha [37] => | rok = 2014 [38] => | strany = 109–113, 195 [39] => | isbn = 978-80-200-2383-4 [40] => }} [41] => [42] => Mezi časté motivy o interakci člověka s čertem či ďáblem patří: [43] => [44] => * muzikanti hrající čertům [45] => * [[pakt s ďáblem]] a případné vyvázání se z něj či zachránění upsané duše [46] => ** za upsání duše člověk získává [[Skřítek (mytologie)|skřítka]] [[plivník]]a [47] => * přivolání čerta dívkou, s kterou nikdo netančí či si ji nikdo nechce vzít, případný následný tanec a odnesení do pekla či zachráněna. Namísto čerta může v příběhu figurovat [[Upír (nemrtvý)|upír]] či [[vodník]]. [48] => * čert přichází pro [[Křivá přísaha|křivopřísežníka]], člověka klejícího, [[Hřích|hříšníka]] či povzbuzuje [[Sebevražda|sebevraha]] [49] => ** krutý pán slouží po smrti jako čertův kůň [50] => * čert může též krást lidské děti a nahrazovat je [[Podhozenec|podhozenci]], ačkoliv tak většinou činí [[Diví lidé|divá žena]]{{Citace monografie [51] => | příjmení = Navrátilová [52] => | jméno = Alexandra [53] => | odkaz na autora = Alexandra Navrátilová [54] => | titul = Narození a smrt v české lidové kultuře [55] => | vydavatel = Vyšehrad [56] => | místo = Praha [57] => | rok = 2004 [58] => | strany = 120 [59] => | isbn = 80-7021-397-3 [60] => }} [61] => [62] => == Rusko == [63] => V ruština je tato bytost nazývána ''дьявол'' ''ďavol'' „ďábel“, ''чёрт čort'' „čert“ nebo ''бес bes'' „běs“. V legendách i v pověstech vystupuje jako pokušitel [[poustevník]]ů, [[mnich]]ů a zbožných lidí nebo jako podněcovatel sebevrahů, které si po jejich smrti osedlá jako koně. V pohádkách naopak často vystupuje jako komická či politováníhodná postava, kterou lze snadno přelstít. Na [[Ikona|ikonách]], [[Freska|freskách]] a [[Lubok|lubocích]] – lidových tiscích, mají zpravidla podobu malých bytostí s černým kožichem, křídly, rohy, ocasem, kopytem a ostrými drápy.{{Citace monografie [64] => | příjmení = Warnerová [65] => | jméno = Elizabeth [66] => | titul = Ruské mýty [67] => | vydavatel = Levné knihy KMa [68] => | místo = Praha [69] => | rok = 2006 [70] => | strany = 33–35 [71] => | isbn = 80-7309-359-6 [72] => }} [73] => [74] => == Čert jako dědic původních božstev == [75] => Kromě křesťanského vlivu se v postavě čerta silně projevují předkřesťanské slovanské představy. [76] => [77] => === V ruském prostředí === [78] => S čerty či běsy jsou ztotožňováni staří bohové jako [[Perun]] a [[Veles]], ale také [[duch místa|duchové míst]]: například čert vystupující v legendě ''Život svatého [[Eufrosin ze Pskova|Eufrosina ze Pskova]]'' je jasným [[lešij]]em – lesním duchem. Objevuje se také víra v tom že duchové míst jsou druhořadí [[Padlý anděl|andělé]] kteří při svém pádu skončili na zem a usídlili se v domech, lesích, vodách a močálech. Běsi dále vystupují v [[Pověst dávných let|Pověsti dávných let]] , která popisuje zvláštní bytosti v [[Polock]]u k roku 1092, pravděpodobně návi – revenanty či obdobu Divoké honby:´ [79] => [80] => {{Citát|Nocí býval slyšet hřmot, nářek po ulici, běsi jako lidé uhánějíce; ... když někdo vyšel z domu, aby se podíval, ihned poraněn býval od běsu neviditelně ranou (holí) a díky tomu umřel, proto se nikdo neosmělil a nevycházel z domu. Potom se běsi začali zjevovati ve dne na koních, ale nebylo jich samých viděti, ale koní jich bylo vidět jen kopyta; a takto ranívali tidi [[Polock]]é i jeho okolí. A protože si lidé vyprávěli, že to mrtví umrlci (návi) zabíjejí obyvatele Polocku.{{Citace monografie [81] => | příjmení = Profantová [82] => | jméno = Naďa [83] => | odkaz na autora = Naďa Profantová [84] => | příjmení2 = Profant [85] => | jméno2 = Martin [86] => | odkaz na autora2 = Martin profant [87] => | titul = Encyklopedie slovanských bohů a mýtů [88] => | vydavatel = Libri [89] => | místo = Praha [90] => | rok = 48 [91] => | strany = 229 [92] => | isbn = 80-7277-219-8 [93] => }}}} [94] => [95] => === Čert a bůh Veles === [96] => Na představu čerta v lidovém křesťanství měl pravděpodobně největší vliv [[Veles]], bůh podsvětí, skotu, magie a divočiny. Podobný proces proběhl u blízce příbuzného baltského [[Velnias]]e, jehož jméno se stalo obecným označením ďábla. Velesovými atributy pravděpodobně byly rohy, srst a spojení s lesem, které se později přeneslo na čerta, ale také na různé lesní démony jako ruský lešij a [[Jols]], snad i na českého divého muže a [[hejkal]]a. S čertem a ďáblem také Velese spojují české literární památky z přelomu středověku a novověku, příkladem může být věta z díla ''[[Tkadleček]]'' pocházejícího z přelomu [[14. století|14.]] a [[15. století]] „Ký čert aneb ký veles aneb ký zmek tě proti mně zbudil?“.{{Citace kvalifikační práce [97] => | příjmení = Dynda [98] => | jméno = Jiří [99] => | instituce = Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta [100] => Ústav filosofie a religionistiky [101] => | odkaz na instituci = Filozofická fakulta Univerzity Karlovy [102] => | titul = Archaické slovanské náboženství z pohledu komparativní mytologie Georgese Dumézila [103] => | url = https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/97010/?lang=en [104] => | typ práce = Bakalářská práce [105] => | vedoucí = Dalibor Antalík [106] => | odkaz na vedoucího = [107] => | místo = Praha [108] => | rok = 2012 [109] => | počet stran = [110] => | strany = [111] => | citace = [112] => | poznámka = [113] => }}{{Citace monografie [114] => | příjmení = Pitro [115] => | jméno = Martin [116] => | příjmení2 = Vokáč [117] => | jméno2 = Petr [118] => | titul = Bohové dávných Slovanů [119] => | vydavatel = ISV [120] => | místo = Praha [121] => | rok = 2002 [122] => | strany = 52 [123] => | isbn = 80-85866-91-9 [124] => }} [125] => [126] => == Čert v kultuře == [127] => [128] => === Čerti v divadle, filmu a televizi === [129] => * ''[[Hrátky s čertem]]'', pohádková divadelní hra [[Jan Drda|Jana Drdy]] [[1946]]; film režiséra [[Josef Mach|Josefa Macha]] podle [[Jan Drda|Drdovy]] hry [[1956 ve filmu|1956]] [130] => * ''[[Kam čert nemůže]]'', filmová [[komedie]] [[Zdeněk Podskalský|Zdeňka Podskalského]] s [[Jana Hlaváčová|Janou Hlaváčovou]] a [[Miroslav Horníček|Miroslavem Horníčkem]] v hlavní roli ([[1959 ve filmu|1959]]) [131] => * ''[[Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert]]'', divadelní [[komedie]] [[Jan Drda|Jana Drdy]] o 8 obrazech – polepšený čert pomůže odhalit ďábla převlečeného za [[farář]]e ([[1960]]) a stejnojmenný televizní [[film]] natočený podle této hry z roku [[1976 ve filmu|1976]] [132] => * ''[[S čerty nejsou žerty]]'', filmová [[pohádka]] [[Hynek Bočan|Hynka Bočana]] ([[1984]]) [133] => * ''[[Čert ví proč (film)|Čert ví proč]]'', film [[Roman Vávra|Romana Vávry]] ([[2003]])http://www.csfd.cz/film/26281-cert-vi-proc/ [134] => * ''[[Čertík Bertík]]'', pohádková postavička z [[Televize|televizního]] pořadu [[Štěpánka Haničincová|Štěpánky Haničincové]] pro děti [135] => * ''[[Čert nespí]], československý povidkový [[hraný film]] z roku [[1956 ve filmu|1956]] [136] => * ''[[Čertův švagr]]'', televizní film z roku [[1984 ve filmu|1984]] režisérky [[Vlasta Janečková|Vlasty Janečkové]]http://www.csfd.cz/film/137688-certuv-svagr/ [137] => * ''[[Hrátky s čertem]]'', česká filmová pohádka režiséra [[Josef Mach|Josefa Macha]] z roku [[1956 ve filmu|1956]]. [138] => * ''[[Čert a Káča]]'', pohádka české spisovatelky [[Božena Němcová|Boženy Němcové]] [139] => * '' [[Čertoviny]] '', Česká filmová pohádka z roku [[2018]]. Režiséra [[Zdeněk Troška|Zdeňka Trošky]]. [140] => * '' [[Čertova nevěsta]]'', Česká filmová pohádka z roku [[2011]]. Režiséra [[Zdeněk Troška|Zdeňka Trošky]]. [141] => [142] => === Čerti v lidové slovesnosti === [143] => * ''Kam čert nemůže, nastrčí ženskou.'' ([[pořekadlo]]) [144] => * ''Čiň čertu dobře, [[peklo|peklem]] se Ti odmění!'' ([[přísloví]]) [145] => * ''Tumáš, čerte, kropáč!'' ([[frazeologizmus]]) [146] => * ''Berou mě všichni čerti'' (frazeologismus) [147] => * ''Vem tě čert! Táhni k čertu!'' (frazeologismus) [148] => * ''Je to po čertech …(nějaké – pěkné, drahé…)'' (frazeologismus) [149] => * ''Čert ví proč'' (frazeologismus) [150] => * ''Šijou s ní(m) všichni čerti'' (frazeologismus) [151] => * ''To mi byl čert dlužen'' (frazeologismus) [152] => * ''Čert kálí vždy na větší hromadu.'' (přísloví) [153] => * ''Za každým Čechem čeká čert s měchem.'' (moravské přísloví) [154] => [155] => == Petroglyfy s čerty a démony == [156] => Postavy reprezentující temné síly personifikované právě čerty, ďábly či démony jsou nacházeny také ve skalním umění (v podobě rytin na skalách, tedy [[petroglyf]]ech). Mezi nimi patří k zajímavým příkladům postavy rohatých "hráčů na flétnu", které vznikly kdysi dávno (stáří je neznámé, pravděpodobně [[neolit]] až [[středověk]]) v polských [[Svatokřížské hory|Svatokřížských horách]]. Zajímavostí je, že v přímé asociaci s nimi se nacházejí i fosilní otisky [[Dinosauři|dinosauřích]] stop z období rané [[Jura|jury]]. Je možné, že se jednalo o místa okultních rituálů spojených právě se stopami (tříprsté stopy bývaly někdy asociovány s kuřecím pařátem čertů v polských legendách a pověstech).{{Citace elektronického periodika [157] => | příjmení = SOCHA [158] => | jméno = Vladimír [159] => | titul = ''Dinosauří čerti z Polska'' [160] => | periodikum = OSEL.cz [161] => | rok vydání = 2019 [162] => | měsíc vydání = prosince [163] => | den vydání = 19 [164] => | url = http://www.osel.cz/10936-dinosauri-certi-z-polska.html [165] => }} {{cs}} [166] => [167] => == Odkazy == [168] => [169] => === Reference === [170] => [171] => [172] => === Literatura === [173] => * Martin Stejskal:''Labyrintem míst klatých'', Praha, Eminent 2011 [174] => [175] => === Související články === [176] => * [[Ďábel]] [177] => * [[Peklo]] [178] => [179] => === Externí odkazy === [180] => * {{Wikislovník|heslo=čert}} [181] => * {{Commonscat}} [182] => * {{Otto|heslo=Čert}} [183] => * {{Wikicitáty|téma=Čert}} [184] => {{Autoritní data}} [185] => [186] => [[Kategorie:Slovanské mytické bytosti]] [187] => [[Kategorie:Démoni]] [188] => [[Kategorie:Pohádkové bytosti]] [] => )
good wiki

Čert

Metternicha, karikatura J. Grädnera z roku 1848.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'1956 ve filmu','Jan Drda','komedie','Veles','Hrátky s čertem','Josef Mach','Zdeněk Troška','film','S čerty nejsou žerty','plivník','farář','pozdrav'

Farář

Film

Komedie

Plivník

Pozdrav

Veles