Array
(
[0] => 15480804
[id] => 15480804
[1] => cswiki
[site] => cswiki
[2] => Červen
[uri] => Červen
[3] =>
[img] =>
[4] =>
[day_avg] =>
[5] =>
[day_diff] =>
[6] =>
[day_last] =>
[7] =>
[day_prev_last] =>
[8] =>
[oai] =>
[9] =>
[is_good] =>
[10] =>
[object_type] =>
[11] => 0
[has_content] => 0
[12] =>
[oai_cs_optimisticky] =>
)
Array
(
[0] => {{KalendářČerven}}
[1] => '''Červen''' je podle [[Gregoriánský kalendář|gregoriánského kalendáře]] šestý [[Kalendářní měsíc|měsíc]] v [[Rok|roce]]. Má 30 dní.
[2] => Název měsíce má [[Slovanské jazyky|slovanský]] původ a není jisté, od čeho je odvozen. Může připomínat, že v červnu se červenají jahody, třešně a jiné plody. V červnu se také začínají objevovat [[červ]]i v dozrávajícím ovoci. V tomto měsíci se také dříve sbírali brouci [[červci]], ze kterých se získávalo červené barvivo pro textil.{{Citace elektronického periodika
[3] => | příjmení1 = Waclawičová
[4] => | jméno1 = Martina
[5] => | titul = Názvy letních měsíců: Původ června, července a srpna
[6] => | periodikum = Reflex.cz
[7] => | datum_vydání = 2019-08-09
[8] => | url = https://www.reflex.cz/clanek/zajimavosti/96884/jak-vznikly-nazvy-letnich-mesicu-proc-jsme-mivali-tri-cervny-a-proc-je-srpen-v-chorvatsku-uz-v-cervenci.html
[9] => | datum_přístupu = 2022-06-13
[10] => }} Pro staré Slovany byl červen delším obdobím než dnes a zahrnoval i červenec. Staré názvy se později musely přizpůsobit dělení na dvanáct měsíců v roce a existovaly proto dva až tři červny. Dnešní květen byl označován jako červen menší, červen jako červen veliký a červenec jednoduše jako červen. Jindy se o červnu a červenci mluvilo jako o prvním a druhém červnu či menším a velkém červnu až se nakonec ustálily dnešní názvy.{{Citace elektronického periodika
[11] => | příjmení1 = Šťovíček
[12] => | jméno1 = Vladimír
[13] => | titul = Původ názvů letních měsíců
[14] => | periodikum = Český rozhlas Plzeň
[15] => | datum_vydání = 2011-06-15
[16] => | url = https://plzen.rozhlas.cz/puvod-nazvu-letnich-mesicu-6719137
[17] => | datum_přístupu = 2022-06-13
[18] => }} V mnoha evropských jazycích je název měsíce (anglicky ''June'', německy ''Juni'', slovensky ''Jún'') odvozen od latinského ''Junius'', což mohlo odkazovat na [[Římská mytologie|římskou]] bohyni [[Juno (mytologie)|Juno]], manželku boha [[Jupiter (mytologie)|Jupitera]]. Podle jiné teorie má název připomínat jednoho ze zakladatelů [[Římská republika|Římské republiky]] konzula [[Lucius Iunius Brutus|Luciua Iuniua Brutua]].
[19] =>
[20] => Žádný jiný měsíc v běžném kalendářním roce nezačíná stejným dnem v týdnu jako červen. Podle [[Židovský kalendář|židovského kalendáře]] připadá červen obvykle na měsíce [[sivan]] a [[tamuz]].
[21] =>
[22] => Astrologicky je [[Slunce]] asi první dvě třetiny června ve znamení [[Blíženci (znamení)|Blíženců]] a zbytek měsíce ve znamení [[Rak (znamení)|Raka]]. V astronomických termínech začíná v [[souhvězdí Býka]] a končí v [[souhvězdí Blíženců]].
[23] =>
[24] => Okolo 21. června nastává [[slunovrat]], na [[Severní polokoule|severní polokouli]] začíná astronomické [[léto]] a je nejdelší den v roce. Na území České republiky, přesněji na průsečíku [[50. rovnoběžka severní šířky|50. rovnoběžky]] a [[15. poledník východní délky|15. poledníku]], má tento den 16 hodin a 23 minut. Slunce vychází přibližně ve 4.50 a zapadá ve 21.13 hodin [[Středoevropský letní čas|středoevropského letního času]]. Od této doby se pak délka dne až do dalšího slunovratu (okolo 21. prosince) zkracuje. Na [[Jižní polokoule|jižní polokouli]] vše probíhá opačně: den je nejkratší v roce a nastává [[zima]]. Během června nastávají některé [[Meteorický roj|meteorické roje]], jako například [[Arietidy]] (vrcholí 7. června), [[Beta Tauridy]] nebo na konci měsíce [[Červnové Bootidy]].
[25] =>
[26] => Podle meteorologických měření v pražském [[Klementinum|Klementinu]] byla od 18. století nejvyšší červnová teplota zaznamenána 30. června 2019 (37,7 °C) a nejnižší 6. června 1962 (3,6 °C). Průměrné červnové teploty se v letech 1961–1990 pohybovaly od 16,5 do 20,2 °C.{{Citace elektronické monografie
[27] => | titul = Historická data – Praha Klementinum
[28] => | url = https://www.chmi.cz/historicka-data/pocasi/praha-klementinum
[29] => | vydavatel = Český hydrometeorologický ústav
[30] => | datum_přístupu = 2022-06-22
[31] => }} Z celého území České republiky byla nejvyšší teplota naměřena 26. června 2019 v [[Doksany|Doksanech]] na Litoměřicku (38,9 °C) a nejnižší 1. června 1997 na [[Horská Kvilda|Horské Kvildě]] na Šumavě (-8,3 °C). Nejvíce srážek za den spadlo 1. června 1921 na [[Červenohorské sedlo|Červenohorském sedle]] v Jeseníkách (196,5 mm).{{Citace elektronické monografie
[32] => | titul = Historické extrémy
[33] => | url = https://www.chmi.cz/historicka-data/pocasi/historicke-extremy
[34] => | vydavatel = Český hydrometeorologický ústav
[35] => | datum_přístupu = 2022-06-22
[36] => }}
[37] =>
[38] => Teplotní průměr v červnových dnech naměřený v Klementinu v letech 1961–1990:
[39] =>
[46] =>
[47] => Občané České republiky si v červnu připomínají dva významné dny: Den památky obětí [[Vyhlazení Lidic|vyhlazení obce Lidice]] v roce 1942 ([[10. červen|10. června]]) a Den hrdinů druhého odboje, který připomíná [[boj v kostele svatých Cyrila a Metoděje]] mezi příslušníky SS, gestapa a sedmi československými parašutisty ve stejném roce ([[18. červen|18. června]]).
[48] =>
[49] => Ve světě se [[1. červen|1. června]] slaví [[Mezinárodní den dětí]]. Křesťané si [[24. červen|24. června]] připomínají svátek [[Jan Křtitel|Jana Křtitele]] a slaví se [[Svatojánská noc]]. Na konci června v České republice po 10 měsících končí školní vyučování a na závěr [[školní rok|školního roku]] začínají dva měsíce prázdnin.
[50] =>
[51] => Podle června jsou pojmenovány některé události, které se v tomto měsíci odehrály. Ve dnech [[12. červen|12.]]–[[17. červen|17. června]] 1848 proběhlo [[Pražské červnové povstání]]. V Paříži [[22. červen|22.]]–[[26. červen|26. června]] 1848 proběhlo povstání nazvané [[Červnové dny]]. V Bulharsku proběhlo [[9. červen|9. června]] 1923 [[Červnové povstání (Bulharsko)|Červnové povstání]]. V červnu 1993 se zase v Jugoslávii uskutečnily [[Červnové demonstrace (Jugoslávie)|Červnové demonstrace]] proti režimu [[Slobodan Milošević|Slobodana Miloševiče]].
[52] =>
[53] => == Pranostiky ==
[54] => [[Soubor:Juni Leandro Bassono.jpg|thumb|Červen, [[Leandro Bassano]]]]
[55] => * Chladný květen, červen vlažný – je pro sýpky, sudy blažný.
[56] => * Červen-li více sucho než mokro bývá, urodí se hojnost dobrého vína.
[57] => * Co v červnu nedá do klasu, červenec nažene v času.
[58] => * Jak červen teplem září, takový bude i měsíc září.
[59] => * Jaký červen, takový i prosinec.
[60] => * Je-li červen mírný, nebude v prosinci mráz silný.
[61] => * Červen stálý – prosinec dokonalý.
[62] => * Jaká parna se v červnu dostaví, tak se i prosincové mraky postaví.
[63] => * Červen červený jako z růže květ
[64] => * Červnové večerní hřmění – ryb a raků nadělení.
[65] => * Hřímá-li v červnu, zvede se obilí.
[66] => * Červen studený – sedlák krčí rameny.
[67] => * Když v červnu severní větry vějí, tu se bouřky opozdějí.
[68] => * Netřeba v červnu o déšť prositi, přijde, jak začne kositi.
[69] => * Jestli červen mokrý bývá, obilí pak málo rodívá.
[70] => * Pláče-li červen a neoschne žitko, v zajících, koroptvích budem mít řídko.
[71] => * V červnu deštivo a chladno způsobí rok neúrodný snadno.
[72] => * Červen mokrý a studený – bývají žně vždy zkaženy.
[73] => * Často-li se v červnu hrom ozývá, kalné léto potom přicházívá.
[74] =>
[75] => == Reference ==
[76] =>
[77] =>
[78] => == Externí odkazy ==
[79] => * {{Commonscat}}
[80] => * {{Wikislovník|heslo=červen}}
[81] => * [http://www.moderni-dejiny.cz/rubrika/10-kalendarium/?month=6#months Červen v kalendáriu na portálu Moderní dějiny]
[82] =>
[83] => {{Červen}}
[84] => {{Autoritní data}}
[85] =>
[86] => [[Kategorie:Červen| ]]
[87] => [[Kategorie:Kalendářní měsíce]]
[] =>
)
good wiki
Červen
Červen je podle gregoriánského kalendáře šestý měsíc v roce. Má 30 dní.