Array ( [0] => 14672451 [id] => 14672451 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Čnělka [uri] => Čnělka [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Pollen of Hibiscus through macro photography.jpg|náhled|Čnělka ibišku]] [1] => {{Různé významy|druhý=součásti lodí|stránka=Čnělka (stěžeň)}} [2] => [3] => '''Čnělka''' (''stylus'') je prodloužená část [[pestík]]u [[krytosemenné|krytosemenných rostlin]], nesoucí bliznu. Podílí se na úspěšném procesu [[opylení]], neboť jí prorůstá [[pylová láčka]] klíčícího [[pyl]]u od blizny k vajíčkům ukrytým v [[semeník]]u. Čnělky mohou být volné nebo do různé míry srostlé. Podle umístění na semeníku se rozdělují na vrcholové, postranní a gynobazické. U některých skupin rostlin čnělka chybí a blizna nasedá přímo na [[semeník]]. [4] => [5] => == Morfologie čnělky == [6] => [7] => Čnělka je zúžená část plodolistu, nesoucí bliznu nebo soubor blizen. Může být jednoduchá, jak je tomu u monokarpického [[gyneceum (botanika)|gynecea]] nebo u plně srostlé čnělky cenokarpního gynecea, anebo je srostlá jen částečně, s volnými rameny zakončenými jednotlivými pliznami, případně větvená. Pokud jsou čnělky volné, nesrostlé, označují se správně jako stylodia, podobně jako čnělky jednotlivých plodolistů apokarpního gynecea.{{Citace monografie [8] => | příjmení = Takhtajan [9] => | jméno = Armen [10] => | titul = Evolutionary trends in flowering plants [11] => | vydavatel = Columbia University Press [12] => | rok = 1991 [13] => | isbn = 0-231-07328-3 [14] => | jazyk = en [15] => }} [16] => U většiny rostlin je čnělka vrcholová, vyrůstající z vrcholu semeníku. Může však být i postranní, tedy vyrůstající ze strany semeníku (např. [[kontryhel]] a některé další [[růžovité]], [[mangovník]]), nebo gynobazická, vyrůstající od báze semeníku nebo mezi jednotlivými plodolisty. To je typické např. pro čeledi [[hluchavkovité]] a [[brutnákovité]]. [17] => Báze čnělky dosedající na semeník bývá někdy terčovitě rozšířená, tento útvar se nazývá [[stylopodium]] (např. u [[miříkovité|miříkovitých]]). U některých rostlin, např. [[bez]]u, čnělka chybí a blizna nasedá přímo na semeník.{{Citace monografie [18] => | příjmení = Singh [19] => | jméno = Gurcharan [20] => | titul = Plant systematics. An Integrated Approach. [21] => | vydavatel = Science Publishers [22] => | místo = Delhi [23] => | rok = 2010 [24] => | isbn = 978-1-57808-668-9 [25] => | jazyk = en [26] => }} [27] => Čnělka u řady rostlin zaniká spolu s odkvétajícím květem, dosti často je ale vytrvalá a pak tvoří součást plodu. Z vytrvalé čnělky se formuje i zoban na plodech různých rostlin, např. [[pumpava|pumpavy]] a celé řady druhů z čeledí [[brukvovité]] a [[bobovité]]. [28] => [29] => Hibiscus pistil and stamens (14246111978).jpg|Rozvětvená čnělka ibišku s kulovitými bliznami [30] => Tulpen Inside.JPG|Čnělka tulipánu [31] => Arariba.jpg|Detail plodu ''Centrolobium'' (bobovité) s trnem z vytrvalé čnělky [32] => Veronica austriaca fluy 80 05052007 1.jpg|Vytrvalá čnělka na tobolce rozrazilu [33] => Erodium ciconium (fruits).jpg|Dlouhé zobany plodů pumpavy, vzniklé prodloužením čnělky [34] => [35] => [36] => == Anatomie a fyziologie čnělky == [37] => [38] => Krytosemenné rostliny mají dva základní typy čnělky. U většiny [[jednoděložné|jednoděložných]] rostlin se synkarpním [[gyneceum (botanika)|gyneceem]] je čnělka dutá. [[Pylová láčka]] při opylení prorůstá z [[blizna|blizny]] do centrální dutiny, která má papilnatý povrch a je vyplněná slizem. [[Dvouděložné]] a [[lipnicovité|trávy]] mají čnělku plnou a v jejím středu se nachází propustné pletivo. Pylová láčka klíčícího pylu prorůstá při opylení skrze celou délku čnělky mezibuněčnými prostorami tohoto pletiva až k [[semeník]]u. Buňky centrální části čnělky mají zvýšenou metabolickou aktivitu a rostoucí pylovou láčku v obou případech vyživují.{{Citace monografie [39] => | příjmení = Slavíková [40] => | jméno = Zdeňka [41] => | titul = Morfologie rostlin [42] => | vydavatel = Karolinum [43] => | místo = Praha [44] => | rok = 2002 [45] => }}{{Citace monografie [46] => | příjmení = Rudall [47] => | jméno = Paula [48] => | titul = Anatomy of flowering plants [49] => | url = https://archive.org/details/anatomyoffloweri0000ruda_z4s3 [50] => | vydavatel = Cambridge University Press [51] => | místo = New York [52] => | rok = 2007 [53] => | isbn = 978-0-521-69245-8 [54] => | jazyk = en [55] => }}{{Citace monografie [56] => | příjmení = Frankel [57] => | jméno = R. [58] => | příjmení2 = Galun [59] => | jméno2 = E. [60] => | titul = Pollination Mechanisms, Reproduction and Plant Breeding [61] => | url = https://archive.org/details/pollinationmecha0000fran [62] => | vydavatel = Springer-Verlag [63] => | rok = 1977 [64] => | isbn = 978-3-642-81061-9 [65] => | jazyk = en [66] => }} [67] => Mimo [[parenchym]]atického pletiva obsahuje čnělka i vodivá pletiva. [68] => U srostlé čnělky cenokarpního gynecea zpravidla jeden cévní svazek odpovídá jednomu plodolistu.{{Citace monografie [69] => | příjmení = Bowes [70] => | jméno = Bryan G. [71] => | titul = A colour atlas of plant structures [72] => | url = https://archive.org/details/colouratlasofpla0000bowe [73] => | vydavatel = Manson Publishing [74] => | místo = Iowa State [75] => | rok = 1996 [76] => | isbn = 978-0813826875 [77] => | jazyk = en [78] => }} [79] => [80] => Pletiva čnělky jsou v některých případech zodpovědná za neschopnost [[Samosprašnost|samosprášení]], která souvisí se vzájemnou inkompatibilitou pylu a čnělky. Je to jeden z mechanismů zabraňujících samoopylení. Po buněčné [[buněčná signalizace|signální]] interakci, ke které stále dochází mezi vnitřním prostředím čnělky a každou z prorůstajících pylových láček, láčka vlastního pylu postupně zastaví svůj růst a neprorůstá dále do semeníku. Se zabráněním samoopylení souvisí i [[různočnělečnost]], kdy se v rámci jednoho druhu objevují jedinci s dlouhou čnělkou a krátkými tyčinkami a naopak. Typickým příkladem je [[prvosenka]]. [81] => Ve výjimečných případech je čnělka pohyblivá. U [[galgán]]u se v určitém období vývoje květu sklání k tyčinkám a opět se nad ně zvedá, což rovněž seuvisí se zabráněním samoopylení.{{Citace periodika [82] => | příjmení = Li [83] => | jméno = Q.J. et al. [84] => | titul = Flexible style that encourages outcrossing. [85] => | periodikum = Nature [86] => | rok = 2001 [87] => | číslo = 410 [88] => }} [89] => [90] => == Evoluce čnělky == [91] => [92] => U vývojově nejpůvodnějších zástupců krytosemenných rostlin čnělka zcela chybí a blizna sbíhá po okraji nesrostlého (konduplikátního) nebo již srostlého [[plodolist]]u. Ke zformování čnělky jakožto prodloužené části pestíku docházelo v průběhu evoluce v souzvislosti s tím, jak se blizna stěhovala do vrcholové části [[pestík]]u. Čnělka tak bliznu oddálila od semeníku. U původnějších typů cenokarpního [[gyneceum (botanika)|gynecea]] jsou čnělky volné, v různých liniích rostlin pak docházelo k jejich srůstání.{{Citace monografie [93] => | příjmení = Takhtajan [94] => | jméno = Armen [95] => | titul = Flowering plants [96] => | vydavatel = Springer [97] => | rok = 2009 [98] => | isbn = 978-1-4020-9608-2 [99] => | jazyk = en [100] => }} [101] => [102] => == Odkazy == [103] => === Reference === [104] => [105] => [106] => === Související články === [107] => [108] => * [[Plodolist]] [109] => * [[Pestík]] [110] => * [[Semeník]] [111] => [112] => === Externí odkazy === [113] => * {{Wikislovník|heslo=čnělka}} [114] => [115] => [[Kategorie:Květ]] [116] => [[Kategorie:Morfologie rostlin]] [117] => [118] => [119] => BLIZNA [120] => [121] => Čnělka je přítomna u většiny druhů krytosemenných rostlin, někdy je však velmi krátká. [122] => U větrosprašných druhů bývají blizny často peříčkovité, zatímco u ostatních je pokožka blizny papilnatá nebo chlupatá.{{Citace monografie [123] => | příjmení = Bowes [124] => | jméno = Bryan G. [125] => | titul = A colour atlas of plant structures [126] => | url = https://archive.org/details/colouratlasofpla0000bowe [127] => | vydavatel = Manson Publishing [128] => | místo = Iowa State [129] => | rok = 1996 [130] => | isbn = 978-0813826875 [131] => | jazyk = en [132] => }} [133] => [134] => ** evoluce blizny {{Citace monografie [135] => | příjmení = Takhtajan [136] => | jméno = Armen [137] => | titul = Flowering plants [138] => | vydavatel = Springer [139] => | rok = 2009 [140] => | isbn = 978-1-4020-9608-2 [141] => | jazyk = en [142] => }} str. xxii [143] => [144] => PESTÍK [145] => [146] => ** info k nejpůvodnějším {{Citace monografie [147] => | příjmení = Takhtajan [148] => | jméno = Armen [149] => | titul = Flowering plants [150] => | vydavatel = Springer [151] => | rok = 2009 [152] => | isbn = 978-1-4020-9608-2 [153] => | jazyk = en [154] => }} str. xxii [155] => [156] => PLACENTACE [157] => [158] => **{{Citace monografie [159] => | příjmení = Takhtajan [160] => | jméno = Armen [161] => | titul = Flowering plants [162] => | vydavatel = Springer [163] => | rok = 2009 [164] => | isbn = 978-1-4020-9608-2 [165] => | jazyk = en [166] => }} str. xxiii [] => )
good wiki

Čnělka

Čnělka ibišku Čnělka (stylus) je prodloužená část pestíku krytosemenných rostlin, nesoucí bliznu. Podílí se na úspěšném procesu opylení, neboť jí prorůstá pylová láčka klíčícího pylu od blizny k vajíčkům ukrytým v semeníku.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'gyneceum (botanika)','semeník','pestík','Pestík','plodolist','prvosenka','buněčná signalizace','parenchym','jednoděložné','pumpava','blizna','krytosemenné'

Blizna

Blizna je malá obec v okrese Prostějov v Olomouckém kraji.

Jednoděložné

Jednoděložné jsou jedním ze dvou hlavních oddělení vyšších rostlin.

Krytosemenné

Parenchym

Pestík

Plodolist

Prvosenka

Pumpava

Semeník