Array ( [0] => 14866120 [id] => 14866120 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Řešetlákovité [uri] => Řešetlákovité [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|[[rakytník řešetlákový]] z čeledi [[hlošinovité]]}} [1] => {{Taxobox [2] => | jméno = Řešetlákovité [3] => | obrázek = 5837-Rhamnus pumila-Triglav.jpg [4] => | popisek = Řešetlák nízký (''Rhamnus pumila'') [5] => | velikost obrázku = 258 px [6] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [7] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [8] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [9] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [10] => | řád = [[růžotvaré]] (''Rosales'') [11] => | čeleď = '''řešetlákovité''' (''Rhamnaceae'') [12] => | čeleď popsal = [[Antoine Laurent de Jussieu|Juss.]], 1785 [13] => }} [14] => '''Řešetlákovité''' (''Rhamnaceae'') je čeleď [[vyšší dvouděložné|vyšších dvouděložných]] rostlin z řádu [[růžotvaré]] (''Rosales''). Jsou to převážně [[dřevina|dřeviny]] se střídavými nebo vstřícnými jednoduchými [[list]]y. [[Květ]]y jsou nenápadné, čtyř nebo pětičetné, se žlaznatým diskem. Čeleď je celosvětově rozšířena, nejvíce druhů je v [[tropický podnebný pás|tropickém pásu]]. V ČR se vyskytují 2 druhy – [[krušina olšová]] a [[řešetlák počistivý]]. Někteří zástupci řešetlákovitých poskytují ovoce, dřevo, léčiva nebo barviva, jiné jsou pěstovány jako okrasné dřeviny. [15] => [16] => == Evoluce == [17] => Unikátní výzkum odhalil, že první zástupci této skupiny se objevili již na konci prvohorního [[perm]]u, téměř před 260 miliony let. Představují tak nejstarší známé krytosemenné rostliny v dějinách života na Zemi.https://theconversation.com/a-new-discovery-shows-major-flowering-plants-are-150-million-years-older-than-previously-thought-189678{{Citace elektronického periodika [18] => | příjmení1 = Lamont [19] => | jméno1 = Byron B. [20] => | příjmení2 = He [21] => | jméno2 = Tianhua [22] => | titul = Fossil flowers of Phylica support a 250 Ma origin for Rhamnaceae [23] => | periodikum = Trends in Plant Science [24] => | datum_vydání = 2022-08 [25] => | strany = S1360138522002102 [26] => | datum_přístupu = 2022-09-08 [27] => | jazyk = anglicky [28] => | doi = 10.1016/j.tplants.2022.08.004 [29] => }} [30] => [31] => == Popis == [32] => Řešetlákovité jsou opadavé nebo stálezelené [[strom]]y, [[keř]]e, [[liána|liány]] s [[úponek|úponkami]], vzácně i [[bylina|byliny]] (rod ''Crumenaria''). Ve stoncích jsou často [[sliz]]ové buňky (idioblasty), v kůře někdy i slizové kanálky. [[List]]y jsou jednoduché, střídavé nebo vstřícné, s 3 až 5 žilkami nebo se zpeřenou [[žilnatina (botanika)|žilnatinou]]. [[čepel listová|Čepel]] je celokrajná nebo zubatá. Rod [[kolécie]] (''Colletia'') má listy redukované a asimilační funkci přebírají zelené zploštělé stonky, nazývané [[kladódia]]. [[Palist]]y jsou drobné, opadavé nebo vytrvalé, u některých zástupců přeměněné v [[trn (botanika)|trny]]. [[Květ]]y jsou drobné, jednopohlavné nebo oboupohlavné, čtyř nebo častěji pětičetné, nejčastěji v úžlabních [[vrcholík|vrcholících]] nebo [[svazeček|svazečcích]], méně často [[hrozen|hroznech]]. [33] => [[kalich (botanika)|Kalich]] i [[koruna (botanika)|koruna]] jsou ze 4 až 5 lístků. [[tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je 4 nebo 5 a jsou přirostlé ke korunním lístkům. Podobné květy jako řešetlákovité mají i zástupci čeledi [[jesencovité]] (''Celastraceae''), u nich jsou naopak tyčinky umístěné naproti kališním lístkům. V květech je přítomen často nápadný intrastaminální žlaznatý [[květní terč|terč]]. [[Semeník]] je svrchní až spodní, srostlý ze 2 až 4 [[plodolist]]ů nebo vzácně tvořený jediným plodolistem. V každém plodolistu je 1 (nebo 2) [[vajíčko]]. Plodem je pukavá nebo nepukavá [[tobolka (plod)|tobolka]] nebo [[peckovice]] s 1 až 4 [[semeno|semeny]], případně [[poltivý plod]] (schizokarp).{{Citace elektronické monografie [34] => | příjmení = Chen [35] => | jméno = Yilin [36] => | příjmení2 = Schirarend [37] => | jméno2 = Carsten [38] => | titul = Flora of China: Rhamnaceae [39] => | url = http://efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=10763 [40] => | jazyk = en [41] => }}{{Citace monografie [42] => | příjmení = Smith [43] => | jméno = Nantan et al [44] => | titul = Flowering Plants of the Neotropics [45] => | vydavatel = Princeton University Press [46] => | místo = Princeton [47] => | rok = 2003 [48] => | isbn = 0691116946 [49] => | jazyk = en [50] => }} [51] => [52] => [53] => Colletia cruciata4.jpg|Kolécie křížatá (''Colletia paradoxa'') [54] => Phylica pubescens MS 9205.jpg|Fylika ''Phylica pubescens'' [55] => [56] => [57] => == Rozšíření == [58] => Čeleď řešetlákovité zahrnuje asi 925 druhů v 52 rodech. Největší rody jsou [[fylika]] (''Phylica'', asi 150 druhů), [[cicimek]] (''Ziziphus'', asi 100 druhů), [[řešetlák]] (''Rhamnus'', 125 druhů) a [[latnatec]] (''Ceanothus'', 55 druhů). Zástupci čeledi se vyskytují po celém světě od [[tropický podnebný pás|tropů]] po [[mírný podnebný pás|mírný pás]].{{Citace elektronické monografie [59] => | příjmení = Stevens [60] => | jméno = P.F. [61] => | titul = Angiosperm Phylogeny Website [62] => | url = http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html [63] => | místo = Missouri Botanical Garden [64] => | jazyk = en [65] => }} [66] => [67] => Největší počet druhů a rodů řešetlákovitých roste v tropech. Vyskytují se zejména na [[vápenec|vápencových]] podložích. [68] => [69] => == Ekologické interakce == [70] => Spíše nenápadné květy řešetlákovitých jsou navštěvovány [[dvoukřídlí|mouchami]], [[včela]]mi, [[vosy|vosami]] a [[brouci|brouky]]. Mohou být cizosprašné i samosprašné. Semena druhů s dužnatými plody ([[řešetlák]], [[okoralka]], ''[[Reynosia]]'', ''[[Krugiodendron]]'') jsou obvykle šířena [[ptáci|ptáky]] nebo [[savci]]. U druhů s pukavými plody ([[latnatec]], ''[[Colubrina]]'') jsou semena vystřelována do okolí. Tropický rod ''[[Gouania]]'' má okřídlené plody, které jsou rozšiřovány větrem.{{Citace monografie [71] => | příjmení = Judd [72] => | jméno = et al. [73] => | titul = Plant Systematics: A Phylogenetic Approach [74] => | vydavatel = Sinauer Associates Inc. [75] => | rok = 2002 [76] => | isbn = 9780878934034 [77] => | jazyk = en [78] => }} [79] => Některé druhy rodu ''[[Discaria]]'' mají plovoucí plody, šířené prostřednictvím vodních toků. [80] => [81] => == Obsahové látky == [82] => Typickým metabolitem řešetlákovitých jsou [[anthranoidy]] (glykosidy derivátů [[anthrachinon]]u) s [[laxativum|projímavým]] účinkem. [[Krušina olšová]] (''Frangula alnus'') obsahuje [[anthranoid]] glukofrangulin, [[řešetlák počistivý]] (''Rhamnus cathartica'') kaskarosidy. [83] => [84] => Mnohé druhy řešetlákovitých obsahují také [[alkaloidy]], triterpenoidní aj. [[saponiny]], [[kyselina chelidonová|kyselinu chelidonovou]] a látky blízké [[chinin]]u. [85] => {{Citace monografie [86] => | příjmení = Slavík [87] => | jméno = Bohumil (editor) [88] => | odkaz na autora = [89] => | titul = Květena České republiky 5 [90] => | vydavatel = Academia [91] => | místo = Praha [92] => | rok = 1997 [93] => | isbn = 80-200-0590-0 [94] => | kapitola = [95] => | strany = [96] => | jazyk = [97] => }} [98] => Z kůry a listů [[Cicimek čínský|cicimku čínského]] (''Ziziphus jujuba'') bylo izolováno množství [[alkaloidy|alkaloidů]] různých typů, saponiny, [[triterpeny]], [[flavonoidy]] aj.{{Citace monografie [99] => | příjmení = Jahodář [100] => | jméno = Luděk [101] => | odkaz na autora = [102] => | titul = Farmakobotanika [103] => | vydavatel = Karolinum [104] => | místo = Praha [105] => | rok = 2006 [106] => | isbn = 80-246-1225-9 [107] => | kapitola = [108] => | strany = [109] => | jazyk = [110] => }} Listy cicimku čínského obsahují i triterpenoidní [[glykosidy|glykosid]] ziziphin, paralyzující vnímání sladké chuti.{{Citace monografie [111] => | příjmení = Valíček [112] => | jméno = Pavel et al. [113] => | odkaz na autora = [114] => | titul = Léčivé rostliny tradiční čínské medicíny [115] => | vydavatel = Svítání [116] => | místo = Hradec Králové [117] => | rok = 1998 [118] => | isbn = 80-86198-01-4 [119] => | kapitola = [120] => | strany = [121] => | jazyk = [122] => }} [123] => [124] => == Taxonomie == [125] => V dřívějších systémech byly řešetlákovité nejčastěji řazeny do samostatného řádu řešetlákotvaré (''Rhamnales''). [126] => [[Cronquistův systém|Cronquist]] řadil do tohoto řádu i čeledi [[révovité]] (''Vitaceae'') a ''Leeaceae'' (dnes součást ''Vitaceae''). Podle kladogramů [[skupina APG|APG]] jsou sesterskými větvemi čeledi [[hlošinovité]] (''Elaeagnaceae'') a ''[[Dirachma]]ceae''. [127] => [128] => Rod [[krušina (rod)|krušina]] (''Frangula'') je v některých systémech vřazován do rodu [[řešetlák]] (''Rhamnus''), ve středoevropské taxonomii je chápán jako samostatný. [129] => [130] => == Evropská květena == [131] => V evropské květeně je čeleď zastoupena 4 rody: [[krušina (rod)|krušina]] (''Frangula'', 2 druhy), [[řešetlák]] (''Rhamnus'', 14 druhů), [[trnovec]] (''Paliurus'', 2 druhy) a druhem [[cicimek dvojtrnný]] (''Ziziphus lotus'').{{Citace elektronické monografie [132] => | příjmení = [133] => | jméno = [134] => | odkaz na autora = [135] => | titul = Flora Europaea [136] => | url = http://193.62.154.38/FE/fe.html [137] => | datum vydání = [138] => | datum aktualizace = [139] => | datum přístupu = [140] => | vydavatel = Royal Botanic Garden Edinburgh [141] => | místo = [142] => | jazyk = en [143] => }} [144] => [145] => V květeně ČR jsou zastoupeny 2 druhy: [[krušina olšová]] (''Frangula alnus'', syn. ''Rhamnus frangula'') a [[řešetlák počistivý]] (''Rhamnus cathartica''). [146] => Na jihozápadním Slovensku ([[Děvínská Kobyla]]) roste na jediné lokalitě druh [[řešetlák skalní]] (''Rhamnus saxatilis''), druh běžnější např. v Rakousku a Maďarsku.{{Citace monografie [147] => | příjmení = Čeřovský [148] => | jméno = J. et al. [149] => | odkaz na autora = [150] => | titul = Červená kniha 5: Vyšší rostliny [151] => | vydavatel = Príroda a. s. [152] => | místo = Bratislava [153] => | rok = 1999 [154] => | isbn = 80-07-01085-8 [155] => | kapitola = [156] => | strany = [157] => | jazyk = [158] => }} [159] => [160] => [161] => Soubor:Rhamnus frangula 07 ies.jpg|Krušina olšová (''Frangula alnus'') [162] => Soubor:Rhamnus catharticus.jpg|Řešetlák počistivý (''Rhamnus cathartica'') [163] => Soubor:Paliurus spina-christi Izmir.jpg|Plody trnovce Kristova [164] => Soubor:Ziziphus lotus.jpg|Cicimek dvojtrnný (''Ziziphus lotus'') [165] => [166] => [167] => == Zástupci == [168] => * [[cicimek]] (''Ziziphus'') [169] => * [[dužistopka]] (''Hovenia'') [170] => * [[fylika]] (''Phylica'') [171] => * [[kolécie]] (''Colletia'') [172] => * [[krušina (rod)|krušina]] (''Frangula'') [173] => ** [[krušina olšová]] (''Frangula alnus'') [174] => * [[latnatec]] (''Ceanothus'') [175] => * [[okoralka]] (''Berchemia'') [176] => * ''[[Rhamnella]]'' [177] => * [[řešetlák]] (''Rhamnus'') [178] => * [[trnovec]] (''Paliurus'') [179] => [180] => == Význam == [181] => [[Cicimek čínský]] (''Ziziphus jujuba''), pocházející z Číny, je odedávna pěstován jako ovocná dřevina. Mnohé další druhy rodu cicimek poskytují ovoce místního významu, např. indický [[cicimek mauricijský]] (''Z. mauritiana'') a ''Ziziphus nummularia'', [[cicimek dvojtrnný]] (''Ziziphus lotus'') ze Středomoří, jihoamerické druhy ''Z. mistol'', ''Z. angolito'' a ''Z. joazeiro''. Z druhu ''Ziziphus mistol'' je v [[Andy|Andách]] připravován alkoholický nápoj. [182] => Zdužnatělé stopky jinak nejedlých bobulí [[hovénie sladká|hovénie sladké]] (''Hovenia dulcis'') pocházející z [[Indie]] a [[Čína|Číny]] jsou chutí podobné hruškám a jsou využívány jako ovoce.{{Citace monografie [183] => | příjmení = Valíček [184] => | jméno = Pavel a kol [185] => | odkaz na autora = [186] => | titul = Užitkové rostliny tropů a subtropů [187] => | vydavatel = Academia [188] => | místo = Praha [189] => | rok = 2002 [190] => | isbn = 80-200-0939-6 [191] => | kapitola = [192] => | strany = [193] => | jazyk = [194] => }} [195] => [196] => Dřevo rodů ''Alphitonia'', ''Colubrina'', ''Hovenia'' a ''Ziziphus'' je používáno na konstrukce, nábytek, v řezbářství, soustružnictví a na výrobu hudebních nástrojů. Na Jamaice je těženo dřevo cicimku ''Ziziphus chloroxylon'', v Karibiku dřevo ''Colubrina arborescens''. Dřevo [[cicimek čínský|cicimku čínského]] (''Ziziphus jujuba'') je v Číně ceněným materiálem na truhlářskou výrobu. [197] => [198] => Kůra, semena a listy některých druhů, především [[řešetlák počistivý|řešetláku počistivého]] (''Rhamnus cathartica'') a [[krušina olšová|krušiny olšové]] (''Frangula alnus'') jsou využívány jako projímadla. Čerstvá krušina však způsobuje dávení. V medicíně se používá i severoamerický [[řešetlák Purshův]].{{Citace monografie [199] => | příjmení = Hutchens [200] => | titul = Indian herbalogy of North America [201] => | vydavatel = Shambhala Publications [202] => | místo = Boston [203] => | rok = 1973 [204] => | isbn = 0-87773-639-1 [205] => | kapitola = [206] => | strany = [207] => | jazyk = en [208] => }} Rozdrcené plody a semena cicimku datlového (''Ziziphus jujuba'') jsou v Číně používány v tradičním lékařství při únavě a nespavosti, hypertenzi, fyzickém vyčerpání, nervových poruchách a podvýživě. [209] => Extrakt z kůry ''Trevoa trinervia'' je v Chile používán na popáleniny. Kůra liány ''Gouania domingensis'' je v Karibiku používána jako stimulant. Alkoholový výtažek ze dřeva kolécie ''Colletia spinosa'' je v Brazílii používán k léčení malárie. [210] => [211] => Různé druhy řešetláku (''Rhamnus'') poskytují barviva: zelené a modré je získáváno z plodů, žluté z kůry. [212] => [213] => Některé druhy bohaté na saponiny jsou používány obdobně jako mýdlo, v Jižní Americe např. kořeny kolécie ''Colletia spinosissima''. Stonky ''Gouania lupuloides'' při žvýkání pění a jsou používány jako ústní voda. [214] => [215] => Některé druhy řešetlákovitých jsou používány jako okrasné dřeviny. Mimo domácí [[krušina olšová|krušiny olšové]] (''Frangula alnus'') je v ČR vzácně pěstována i severoamerická krušina Purshova (''Frangula purshiana'') a jihoevropská krušina skalní (''Frangula rupestris''). V botanických zahradách je občas pěstována [[hovénie sladká]] (''Hovenia dulcis''). Z keřovitých řešetláků je pěstován domácí [[řešetlák počistivý]] (''Rhamnus cathartica''), některé další evropské druhy (řešetlák alpský – ''R. alpina'', řešetlák balkánský – ''R. fallax'', řešetlák skalní – ''R. saxatilis'') a asijský řešetlák kavkazský (''R. imeretina''). Jako skalnička je občas pěstován poléhavý řešetlák nízký (''Rhamnus pumila''). Vzácně jsou pěstovány keře rodu [[okoralka]] (''Berchemia''), pocházející z Asie nebo ze Severní Ameriky a kvetoucí latami drobných bělavých kvítků.{{Citace monografie [216] => | příjmení = Koblížek [217] => | jméno = J. [218] => | odkaz na autora = [219] => | titul = Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků [220] => | vydání = 2 [221] => | vydavatel = Sursum [222] => | místo = Tišnov [223] => | rok = 2006 [224] => | isbn = 80-7323-117-4 [225] => | kapitola = [226] => | strany = [227] => | jazyk = [228] => }} [229] => [230] => Různé druhy jihoamerických [[kolécie|kolécií]] (''Colletia'') jsou pro svůj zvláštní vzhled občas pěstovány ve sklenících jako botanická zajímavost. [231] => [232] => [233] => Soubor:Ziziphus mauritiana fruit 2.jpg|Cicimek ''Ziziphus mauritiana'' [234] => Soubor:Hovenia dulcis in Ceret Park São Paulo 001.jpg|Hovénie sladká (''Hovenia dulcis'') [235] => Soubor:Rhamnus frangula 01 ies.jpg|Krušina olšová (''Frangula alnus'') [236] => Soubor:Ceanothus thyrsiflorus 4.jpg|Latnatec ''Ceanothus thyrsiflorus'' [237] => [238] => [239] => == Seznam rodů == [240] => ''[[Adolphia]]'', [241] => ''[[Alphitonia]]'', [242] => ''[[Alvimiantha]]'', [243] => ''[[Ampelozizyphus]]'', [244] => ''[[Araracuara]]'', [245] => ''[[Auerodendron]]'', [246] => ''[[Bathiorhamnus]]'', [247] => ''[[Okoralka|Berchemia]]'', [248] => ''[[Berchemiella]]'', [249] => ''[[Blackallia]]'', [250] => ''[[latnatec|Ceanothus]]'', [251] => ''[[kolécie|Colletia]]'', [252] => ''[[Colubrina]]'', [253] => ''[[Condalia]]'', [254] => ''[[Crumenaria]]'', [255] => ''[[Cryptandra]]'', [256] => ''[[Discaria]]'' (vč. ''Chacaya''), [257] => ''[[Doerpfeldia]]'', [258] => ''[[Emmenosperma]]'', [259] => ''[[krušina (rod)|Frangula]]'', [260] => ''[[Gouania]]'', [261] => ''[[Granitites]]'', [262] => ''[[Helinus]]'', [263] => ''[[dužistopka|Hovenia]]'', [264] => ''[[Jaffrea]]'', [265] => ''[[Johnstonalia]]'', [266] => ''[[Karwinskia]]'', [267] => ''[[Kentrothamnus]]'', [268] => ''[[Krugiodendron]]'', [269] => ''[[Lasiodiscus]]'', [270] => ''[[Maesopsis]]'', [271] => ''[[Nesiota]]'', [272] => ''[[Noltea]]'', [273] => ''[[Ochetophila]]'', [274] => ''[[Oreothamnus]]'', [275] => ''[[Trnovec|Paliurus]]'', [276] => ''[[Papistylus]]'', [277] => ''[[Fylika|Phylica]]'', [278] => ''[[Polianthion]]'', [279] => ''[[Pomaderris]]'', [280] => ''[[Pseudoziziphus]]'', [281] => ''[[Reissekia]]'', [282] => ''[[Retanilla]]'', [283] => ''[[Reynosia]]'', [284] => ''[[Rhamnella]]'' (vč. ''Dallachya''), [285] => ''[[Rhamnidium]]'', [286] => ''[[řešetlák|Rhamnus]]'' (vč. ''Atadinus'', ''Endotropis''), [287] => ''[[Sageretia]]'', [288] => ''[[Sarcomphalus]]'', [289] => ''[[Schistocarpaea]]'', [290] => ''[[Scutia]]'', [291] => ''[[Serichonus]]'', [292] => ''[[Siegfriedia]]'', [293] => ''[[Smythea]]'', [294] => ''[[Spyridium]]'', [295] => ''[[Stenanthemum]]'', [296] => ''[[Trevoa]]'', [297] => ''[[Trichocephalus (rostlina)|Trichocephalus]]'', [298] => ''[[Trymalium]]'', [299] => ''[[Ventilago]]'', [300] => ''[[cicimek|Ziziphus]]''{{Citace elektronické monografie [301] => | titul = Plants of the world online [302] => | url = http://powo.science.kew.org/ [303] => | datum přístupu = 2019-12-29 [304] => | vydavatel = Royal Botanic Gardens, Kew [305] => | jazyk = en [306] => }} [307] => [308] => == Reference == [309] => [310] => [311] => == Literatura == [312] => * Judd et al. ''Plant Systematics: A Phylogenetic Approach''. 2. ed. Sinauer Associates Inc, 2002. {{ISBN|978-0-87893-403-4}}. [313] => * Smith N. et al. ''Flowering Plants of the Neotropics''. Princeton Univ. Press, 2003. {{ISBN|0-691-11694-6}}. [314] => * Koblížek J. ''Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků''. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. {{ISBN|80-7323-117-4}}. [315] => * Valíček P. et al. ''Užitkové rostliny tropů a subtropů''. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. {{ISBN|80-200-0939-6}}. [316] => * Hejný S. et al. ''Květena České republiky 5''. Praha: Academia, 1997. {{ISBN|80-200-0590-0}} [317] => * Nowak B., Schulzová B. ''Tropické plody''. Knižní Klub, 2002. {{ISBN|80-242-1653-1}}. [318] => [319] => == Externí odkazy == [320] => * {{Commonscat}} [321] => * {{Wikidruhy|taxon=Rhamnaceae}} [322] => * [http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html Angiosperm Phylogeny] [323] => * [http://efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=10763 Flora of China: ''Rhamnaceae''] [324] => * [http://delta-intkey.com/angio/www/rhamnace.htm The Families of Flowering Plants: ''Rhamnaceae''] {{Wayback|url=http://delta-intkey.com/angio/www/rhamnace.htm |date=20061101095023 }} [325] => [326] => {{Taxonbar|from=Q156083}} [327] => {{Autoritní data}} [328] => [329] => {{Portály|Rostliny}} [330] => [331] => [[Kategorie:Řešetlákovité| ]] [332] => [[Kategorie:Botanické čeledi]] [333] => [[Kategorie:Růžotvaré]] [] => )
good wiki

Řešetlákovité

Řešetlákovité (Rhamnaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu růžotvaré (Rosales). Jsou to převážně dřeviny se střídavými nebo vstřícnými jednoduchými listy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'řešetlák','řešetlák počistivý','krušina olšová','krušina (rod)','latnatec','kolécie','okoralka','cicimek','dužistopka','cicimek dvojtrnný','alkaloidy','Reynosia'

Alkaloidy

Stránka "Alkaloidy" na české Wikipedii poskytuje přehled o alkaloidech, což jsou organické sloučeniny, které mají výrazné biologické a farmakologické účinky.

Cicimek

Dužistopka

Kolécie

Latnatec

Okoralka

Řešetlák