Array ( [0] => 15487440 [id] => 15487440 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Řemešín [uri] => Řemešín [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - české sídlo [1] => | název = Řemešín [2] => | charakter = malá vesnice [3] => | PSČ = 331 61 [4] => | obec = [[Kralovice]] [5] => | okres = Plzeň-sever [6] => | země = [[Čechy]] [7] => | kraj = [[Plzeňský kraj|Plzeňský]] [8] => | katastrální území = Řemešín [9] => | rozloha = 2,67 [10] => | nadmořská výška = 425–450 [11] => | mapa = [12] => }} [13] => '''Řemešín''' ({{Vjazyce2|de|''Remeschin''}}) je [[vesnice]], část města [[Kralovice]] v severní části [[Okres Plzeň-sever|okresu Plzeň-sever]] v [[Plzeňský kraj|Plzeňském kraji]]. Leží 6,5 kilometru severozápadně od Kralovic. [[Katastrální území]] ''Řemešín'' zaujímá rozlohu 266,64 ha. Vsí protéká [[Řemešínský potok]]. [14] => [15] => == Historie == [16] => Ve 13. století je ves spojena se sousední [[Bukovina (Kralovice)|Bukovinou]] a [[Sedlec (okres Plzeň-sever)|Sedlecem]] v jeden [[újezd]]. [[Švábenští ze Švábenic|Idík ze Švábenic]] věnoval roku [[1281]] celý újezd pražskému [[Klášter křižovníků strážců Božího hrobu (Zderaz)|klášteru božího hrobu na Zderaze]], nad kterým měl patronát získaný věnem své manželky, dcery Všebora Hrabišice, jejíž předci klášter na konci 12. století založili. Dar klášteru je [[první písemná zmínka|první písemnou zmínkou]] o vsi. [17] => [18] => [[Soubor:Řemešín 2015-06 2 Náves.jpg|náhled|vlevo|Náves]] [19] => [20] => Když klášter na Zderaze roku 1419 zanikl, zastavil král [[Zikmund Lucemburský|Zikmund]] Řemešín spolu s dalšími vesnicemi a městečkem Kralovicemi za zásluhy katolickým pánům, bratřím [[Hanuš z Kolovrat|Hanušovi]] a [[Bedřich z Kolovrat|Bedřichovi z Kolovrat]] na [[Libštejn (hrad)|Libštejně]] a [[Krašov (hrad)|Krašově]]. Po smrti Bedřicha roku 1432 připadl Řemešín Hanušovi, po kterém jej zdědil jeho syn [[Hanuš II. z Kolovrat|Hanuš]] a nakonec vnuk [[Albrecht z Kolovrat|Albrecht]]. Ten prodal roku 1485 Řemešín spolu s hradem Krašov a dalšími vesnicemi [[Jetřich Bezdružický z Kolovrat|Jetřichovi Bezdružickému z Kolovrat]]. Později se Řemešín dostal do držení pánů z Landštejna. [21] => [22] => Pustý klášter božího hrobu na Zderaze odevzdal roku 1531 král [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinand I.]] Dorotě z Doupova a též jí povolil vymáhat původní statky kláštera. Dorota příležitost nepromarnila a vyzvala [[Vilém Sviták z Landštejna|Viléma Svitáka z Landštejna]], aby vydal nazpět Řemešín, Sedlec, Bukovinu a díl [[Potvorov]]a. Vilém Sviták odmítl vsi vydat a celá záležitost se dostala až před úředníky menšího soudu. Pán z Landštejna však zemřel. Řešení sporu nakonec našel mocný šlechtic [[Florián Gryspek]], tehdejší pán na [[Kaceřov (okres Plzeň-sever)|Kaceřově]], který si na králi vyprosil svolení na vyplacení vsí od Kateřiny, ovdovělé ženy Viléma Svitáka. Roku 1546 koupil Florián Gryspek Řemešín spolu se Sedlcem a Bukovinu, připojil je ke kaceřovskému panství a král mu následně zajistil jejich dědičné držení. Urbář kaceřovského panství z roku 1558 uvádí v Řemešíně 8 usedlostí, na kterých žili: Jan Chlupsa, Jíra Vopat, Pavel Pavíza, Tůma Pobuda, Jakub na Žendově, Pavel Řezníček a Petr Pešek. [23] => [24] => Po konfiskaci majetku [[Gryspekové z Gryspachu|pánů z Gryspachu]] králem [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinandem II.]] získal Řemešín [[Klášter Plasy|plaský cisterciácký klášter]]. V průběhu [[třicetiletá válka|třicetileté války]] byly dvě usedlosti vypáleny, k roku 1651 je v Řemešíně uváděno čtyřicet obyvatel. Klášter držel ves ve svém majetku až do svého zrušení [[Josef II.|Josefem II.]] roku 1785. Pak s Řemešín s celým plaským panstvím přešel pod správu náboženského fondu, od kterého ji v dražbě roku 1826 získal [[Klemens Wenzel von Metternich|kancléř Metternich]]. [25] => [26] => Na počátku 19. století získala ves nechtěnou proslulost pro laické veřejné vykládání [[Nový zákon|Nového zákona]], které je někdy označováno jako působení [[Adamité|Adamitů]]. [27] => [28] => Řemešínské děti docházely do školy v [[Potvorov]]ě a od roku 1878 do Mladotic. Na začátku 20. století měly [[Měšťanská škola|měšťanskou školu]] v Kralovicích, od roku 1921 v [[Žihle|Žihli]] a od roku 1938 v [[Plasy|Plasích]]. Ve dvacátých letech 20. století byla zřízena obecní knihovna, které obsahovala přes sto svazků. [29] => [30] => == Přírodní poměry == [31] => Řemešín sousedí s [[Potvorov]]em na severu, s [[Bukovina (Kralovice)|Bukovinou]] na východě, s [[Trojany (Kralovice)|Trojany]] na jihovýchodě a s [[Mladotice (okres Plzeň-sever)|Mladoticemi]] na jihozápadě. Na západ se terén svažuje do údolí [[Mladotický potok (přítok Střely)|Mladotického potoka]]. [32] => [33] => == Obyvatelstvo == [34] => Vesnice v 19. století patřila k [[Římskokatolická farnost Žebnice|žebnické farnosti]]. Po vzniku Československa mnoho obyvatel přestoupilo od katolické církve k [[Církev československá husitská|církvi československé]], jejíž obec existovala v [[Mladotice (okres Plzeň-sever)|Mladoticích]]. [35] => [36] => {{Tabulka počtu obyvatel}} [37] => [38] => == Obecní správa == [39] => Po zrušení [[Patrimoniální správa|patrimoniální správy]] byl Řemešín osadou obce [[Mladotice (okres Plzeň-sever)|Mladotice]] v [[Okres|politickém]] a [[Soudní okres|soudním okrese]] Kralovice. Na počátku roku 1878 se stal samostatnou [[Obec (Česko)|obcí]]. V letech 1961–1975 byl částí obce [[Trojany (Kralovice)|Trojany]] v okrese Plzeň-sever. Od 1. ledna 1976 do 30. června 1985 byl částí obce [[Bílov (okres Plzeň-sever)|Bílov]] v okrese Plzeň-sever. Od 1. července 1985 je [[Část obce|částí města]] Kralovice v okrese Plzeň-sever. Poté se Bílov opět osamostatnil, ale Řemešín již zůstal součástí Kralovic. [40] => [41] => === Starostové === [42] => Starosty obce byli: [43] => [44] => * Vojtěch Kondelík (1899–1902) [45] => * Josef Vopat (1902–1906) [46] => * Jan Soukup (1906–1909) [47] => * Josef Soukup (1909–1919) [48] => * Václav Nezbeda (1919–1923) [49] => * Josef Urban (1923–1927) [50] => * Jaroslav Zikmund (1927–1931) [51] => * Josef Soukup (1931–1938) [52] => * Josef Bláha (1938–1945) [53] => [54] => == Hospodářství a doprava == [55] => Ve vsi vždy převažovalo zemědělství, ale vyrábělo se v něm také proutěné zboží. V okolí je [[černé uhlí]], ale pro malou mocnost vrstev se netěžilo. [56] => [57] => Dopravní spojení zlepšila v letech 1892–1896 silnice, která se napojuje na [[Silnice II/201|silnici II/201]]. Západně od vesnice vede [[železniční trať Plzeň–Žatec]] vystavěná v letech 1871–1873, na kterou byla v letech 1898–1899 napojena [[železniční trať Rakovník–Mladotice]]. [58] => [59] => == Pamětihodnosti == [60] => * dřevěná lidová architektura: [61] => ** usedlost čp. 1 s roubeným obytným stavením a roubeným špýcharem s pavláčkou [62] => ** dřevěné chalupy v čp. E7, E9, 15 a 16 [63] => * zděná klenutá brána z roku 1887 [64] => * [[smírčí kříž]]e, první s reliéfem tlapatého kříže z roku [[1872]], druhý s vyvrtaným otvorem [65] => [66] => == Odkazy == [67] => [68] => === Reference === [69] => [70] => {{Citace elektronické monografie [71] => | příjmení = Hubka [72] => | jméno = Petr [73] => | příjmení2 = Kliková [74] => | jméno2 = Zuzana [75] => | titul = Archiv obce Řemešín 1886–1945 (1949) [76] => | url = https://www.inventare.cz/pdf/soap-ps/soap-ps_ap0190_00142_ao-remesin.pdf [77] => | místo = Plasy [78] => | datum vydání = 2009 [79] => | datum přístupu = 2023-06-13 [80] => | vydavatel = Státní oblastní archiv v Plzni – Státní okresní archiv Plzeň-sever se sídlem v Plasích [81] => }} [82] => {{Citace monografie [83] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011 [84] => | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/13008415abc.pdf [85] => | typ svazku = díl [86] => | svazek = IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [87] => | datum vydání = 2015-12-21 [88] => | datum přístupu = 2019-12-27 [89] => | vydavatel = Český statistický úřad [90] => | místo = Praha [91] => | strany = 495, 18 [92] => | formát = PDF online [93] => }} [94] => [95] => [96] => === Literatura === [97] => * [[Irena Bukačová]], Jiří Fák, [[Karel Foud]]: ''Severní Plzeňsko I''; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, {{ISBN|80-86125-23-8}} [98] => * Karel Rom: ''Představujeme obce regionu: Řemešín''; In: Kronika regionu – Kralovicko, Manětínsko, Plasko, roč. 7 (2003/2004), č. 7, s. 2. [99] => * Karel Rom: ''Hrad Krašov a jeho majitelé''; In: Kralovicko – kronika regionu, roč. 1 (2002/2003), č. 2, s. 3–4 [100] => [101] => === Externí odkazy === [102] => * {{Commonscat}} [103] => * {{RÚIAN}} [104] => [105] => {{Části české obce}} [106] => {{Autoritní data}} [107] => {{Portály|Česko}} [108] => [109] => [[Kategorie:Kralovice]] [110] => [[Kategorie:Vesnice v okrese Plzeň-sever]] [111] => [[Kategorie:Bývalé obce v Česku]] [112] => [[Kategorie:Sídla v Rakovnické pahorkatině]] [] => )
good wiki

Řemešín

Řemešín je vesnice, část města Kralovice v severní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží 6,5 kilometru severozápadně od Kralovic.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Potvorov','Mladotice (okres Plzeň-sever)','Kralovice','Plzeňský kraj','Trojany (Kralovice)','Bukovina (Kralovice)','Albrecht z Kolovrat','vesnice','Švábenští ze Švábenic','třicetiletá válka','Ferdinand II. Štýrský','Kaceřov (okres Plzeň-sever)'

Kralovice

Potvorov

Vesnice