Array ( [0] => 16538870 [id] => 16538870 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Šómu [uri] => Šómu [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - panovník}} [1] => '''Šómu''' ({{Vjazyce2|ja|聖武天皇|Šómu -tennó}}) 22. září [[701]] – 4. června [[756]] byl čtyřicátý pátý [[Japonský císař|císař Japonska]]Imperial Household Agency (''Kunaichō''): [http://www.kunaicho.go.jp/ryobo/guide/045/index.html 聖武天皇 (45)] v souladu s [[Seznam japonských císařů|tradičním pořadím posloupnosti]].Ponsonby-Fane, Richard Arthur Brabazon. (1959). [https://books.google.com/books?id=SLAeAAAAMAAJ&q=The+Imperial+House+of+Japan&dq=The+Imperial+House+of+Japan&client=firefox-a&pgis=1 ''The Imperial House of Japan''.] Kyoto: Ponsonby Memorial Society. {{OCLC|194887}}. Vládl mezi roky [[724]] až [[749]] během [[období Nara]].Brown, Delmer M. and Ichirō Ishida, eds. (1979). [https://books.google.com/books?id=w4f5FrmIJKIC&dq=Gukansho&source=gbs_navlinks_s ''Gukanshō: The Future and the Past''.] Berkeley: University of California Press. {{ISBN|978-0-520-03460-0}}; {{OCLC|251325323}}Varley, H. Paul. (1980). [https://books.google.com/books?id=tVv6OAAACAAJ&dq= ''Jinnō Shōtōki: A Chronicle of Gods and Sovereigns''.] New York: Columbia University Press. {{ISBN|978-0-231-04940-5}}; {{OCLC|59145842}}[[Isaac Titsingh|Titsingh, Isaac]]. (1834). ''Nihon Ōdai Ichiran''; ou, [https://books.google.com/books?id=18oNAAAAIAAJ&dq=nipon+o+dai+itsi+ran ''Annales des empereurs du Japon''.] Paris: Royal Asiatic Society, Oriental Translation Fund of Great Britain and Ireland. {{OCLC|5850691}} [2] => [3] => == Životopis == [4] => Šómu byl synem císaře [[Mommu]]a a Mijako Fudžiwary, dcery Fuhita Fudžiwary. Jeho rodné jméno před nástupem na [[Chryzantémový trůn]] není přesně známo,{{Poznámka|Do nástupu císaře [[Džomei]]e byla osobní jména velmi dlouhá a lidé je běžně nepoužívali. Poté se množství písmen v každém jméně snížilo.}} víme však, že byl znám jako Oši-hiraki Tojosakura-hiko-no-mikoto či Obito. [5] => [6] => Císař Šómu měl celkem 4 manželky, s nimiž zplodil šest císařských synů a dcer. Byl prvním císařem, jehož manželka nebyla císařského původu. Císařovna Kómjó (701–760) pocházela z rodu [[Fudžiwara|Fudžiwarů]], byla tedy „pouze“ šlechtického původu, jejím otcem byl významný a mocný dvořan [[Fuhito Fudžiwara]] (659–720). [7] => [8] => Místo, kde byl císař Šómu [[Hrob|pohřben]], je známo. Císař je tradičně uctíván v pamětní [[Šintoistická svatyně|šintoistické svatyni]] (''misasagi'') v Naře. Úřad pro záležitosti japonského císařského dvora stanovil toto místo jako Šómuovo [[mauzoleum]], takže nese formální jméno ''Sahojama no minami no misasagi''. Císařovna Kómjó je pohřbena poblíž svého muže v mauzoleu.{{Cite web |url=http://narashikanko.jp/english/aria_map/map_pdf/103.pdf |title=Komyo's ''misasagi'' – map |access-date=January 7, 2008 |archive-url=https://web.archive.org/web/20080228090105/http://narashikanko.jp/english/aria_map/map_pdf/103.pdf |archive-date=February 28, 2008 |url-status=dead }} [9] => [10] => === Události za Šómuovy vlády === [11] => Šómu byl ještě dítě, když jeho otec zemřel, proto místo něj před jeho nástupem na trůn vládly jeho babička, císařovna [[Gemmei]], a teta, císařovna [[Genšó]]. [12] => [13] => Roku 724, v 9. roce své vlády, se císařovna Genšó vzdala Chryzantémového trůnu a nástupníkem (''senso'') se stal syn jejího mladšího bratra princ Obito, který krátce nato nastoupil na trůn (''sokui'') jako císař Šómu. [14] => [15] => V letech [[735]]–[[737]] řádila v Japonsku epidemie [[Neštovice|neštovic]], na niž zemřela asi třetina dospělých obyvatel země.{{Cite book| last = Farris| first = William Wayne | title = Population, Disease, and Land in Early Japan, 645-900 | publisher = Harvard University Asia Center | year = 1985 | pages = 65–66 | isbn = 9780674690059}} [16] => [17] => ==== Císařova cesta do východních provincií ==== [18] => Během [[povstání Hirocugu Fudžiwary]] v listopadu [[740]] opustil císař Šómu hlavní město [[Heidžó-kjó]] a vydal se se svým dvorem na východ do Kawaguči v [[Provincie Ise|provincii Ise]], dnes součást hlavního města [[Prefektura Mie|prefektury Mie]] [[Cu (Mie)|Cu]], kam se uchýlil do dočasného útočiště. Jednoho ze svých generálů zanechal v hlavním městě jako velitele.{{cite book|last=Sakamoto|first=Tarō|title=The six national histories of Japan|url=https://books.google.com/books?id=7jDuhnI6r9UC&pg=PA27|access-date=2011-07-07|year=1991|publisher=UBC Press|isbn=9780774803793|page=109}} Šómu se zřejmě obával Fudžiwarových příznivců v [[Nara|Naře]] a současně doufal, že svou přítomností potlačí případná povstání v jiných částech země.{{cite journal |last=Bohner |first=Hermann |year=1940 |title=Wake-no-Kiyomaro-den |journal=Monumenta Nipponica |volume=3 |issue=1 |pages=255–257 |publisher=Sophia University |doi=10.2307/2382412 |jstor=2382412|language=de}}{{cite book|last=Shirane|first=Haruo|title=Traditional Japanese Literature: An Anthology, Beginnings to 1600|url=https://books.google.com/books?id=LsHfIsIXgEgC&pg=PA104|access-date=2011-07-07|year=2008|publisher=Columbia University Press|isbn=9780231136976|page=104}}{{cite book|last1=Brown|first1=Delmer M.|last2=Hall|first2=John Whitney|title=The Cambridge History of Japan: Ancient Japan|url=https://books.google.com/books?id=nCJwEDzyxNgC|access-date=2011-03-24|year=1993|publisher=Cambridge University Press|isbn=9780521223522}} {{cite book|last1=Doe|first1=Paula|last2=Ōtomo|first2=Yakamochi|title=Selections|url=https://books.google.com/books?id=QoYnyorPWdgC|access-date=2011-07-28|year=1982|publisher=University of California Press|edition=illustrated|isbn=0520043464}} Dvůr i s císařem dorazil do Kawaguči po čtyřech dnech strastiplné cesty v dešti a blátě. Několik dní poté dostali zprávu o potlačení povstání a Hirocugově popravě. [19] => [20] => I přes tyto dobré zprávy neopustil císař Kawaguči ihned, ale zdržel se zde až do 4. prosince 740. Poté se i se svým doprovodem vydal na východ a pak severním směrem přes [[Mino (provincie)|provincii Mino]], načež se stočil na západ podél břehů jezera [[Biwa]] do Kuni v [[Provincie Jamaširo|provincii Jamaširo]] (dnes město Kizugawa na jihu [[Prefektura Kjóto|prefektury Kjóto]]), kam dorazil 6. ledna [[741]]. Cestou navštívil dnešní města [[Suzuka (Mie)|Suzuku]] (7. 12.), [[Jokkaiči (Mie)|Jokkaiči]] (13. 12.), Tado (18. 12.), Jóró (19. 12.) Tarui (23. 12.) Santó nebo Maiharu (28. 12.), [[Hikone]] (29. 12.), Jasu [[Morijama (Šiga)|Morijamu]] (1. 1.), [[Ócu]] (2. 1.) a Kjóto (5. 1.).{{cite book|others=Edwin Cranston (transl.)|title=A Waka Anthology: Volume One: The Gem-Glistening Cup|url=https://books.google.com/books?id=KqWjwalbmx4C&pg=PA446|access-date=2012-10-04|date=1998-03-01|publisher=Stanford University Press|isbn=978-0-8047-3157-7|page=446}} Kuni, nacházející se uprostřed hor severně od Nary a poblíž řeky, se dalo dobře bránit, a navíc byla celá oblast spojena s mladším ministrem či ministrem zprava (''udaidžin'') Moroem Tačibanou, zatímco Nara byla centrem Fudžiwarovského klanu. Dne 6. ledna [[741]] prohlásil císař Šómu [[Kuni-kjó]] novým hlavním městem. [21] => [22] => === Časová osa === [23] => [[Soubor:Tōdai-ji Kon-dō.jpg|náhled|Chrám Tódaidži]] [24] => * '''724''' Císař Šómu nastupuje na Chryzantémový trůn. [25] => * '''740''' (8. měsíc éry Tenpjó 12) U císařského dvora v Naře kují dvořan Makibi Kibi a [[Buddhismus|buddhistický]] mnich Genbó pikle, aby zostudili viceguvernéra [[Kjúšú]] Hirocugu Fudžiwaru. [26] => * '''740''' (9. měsíc éry Tenpjó 12) V reakci na vzrůstající moc buddhistického duchovenstva v čele s Genbóem propuká povstání Hirocugu Fudžiwary. [27] => * '''740''' (9. měsíc éry Tenpjó 12) Císařská armáda čítající 17 000 mužů je pod velením dvořana a [[samuraj]]e Azumabita Ónoa vyslána na Kjúšú, aby potlačila případné nepokoje. [28] => * '''740''' (9. dne 10. měsíce éry Tenpjó 12, tj. 2. listopadu 740) Hirocugu Fudžiwara je poražen v bitvě u řeky Itabicu v [[Provincie Hizen|provincii Hizen]]. O týden později, 24. listopadu je bez povolení vlády sťat jedním z generálů.{{cite book |last=Nussbaum |first=Louis-Frédéric |title=Japan Encyclopedia |url=https://books.google.com/books?id=p2QnPijAEmEC |access-date=2010-03-19 |edition=illustrated |year=2005 |publisher=Harvard University Press |isbn=9780674017535 |ref=CITEREFFrédéric2005 }} {{ISBN|9780674017535}}; [http://www.worldcat.org/oclc/58053128?referer=di&ht=edition OCLC 58053128]{{cite book|last=Ooms|first=Herman|title=Imperial politics and symbolics in ancient Japan: the Tenmu dynasty, 650-800|url=https://books.google.com/books?id=8fzx6eRzf-AC&pg=PA212|access-date=2011-07-07|year=2009|publisher=University of Hawaii Press|isbn=9780824832353}} [29] => * '''740''' (15. dne 12. měsíce éry Tenpjó 12, tj. 6. ledna 741) Císař přesouvá hlavní město do Kuni-kjó. [30] => * '''741''' (Tenpjó 13) Císař vyzývá k zakládání provinčních chrámů (''kokubundži'') a ženských klášterů (''kokubunnidži'') po celé zemi. Formálnější název pro ''kokubundži'' zní ''konkomjo-šitenno-gokoku no tera'', což znamená „chrámy pro ochranu země čtyřmi strážnými božstvy zlatého světla“. Formálnější název pro ''kokubunnidži'' zní ''hokke-metuzai no tera'', což znamená „klášter pro likvidaci hříchu prostředky [[Lotosová sútra|Lotosové sútry]]“. [31] => * '''743''' (Tenpjó 15) Císař vydává povolení ke zhotovení sochy Velkého Buddhy (''[[Daibucu]]''), jenž bude po dokončení umístěna v chrámu [[Tódaidži]] v Naře. [32] => * '''743''' (Tenpjó 15) Je vydán Zákon o trvalém vlastnictví obdělávané půdy. [33] => * '''744''' (Tenpjó 16) Na jaře je císařský dvůr přestěhován do Naniwa-kjó (dnešní [[Ósaka]]), které se stává novým hlavním městem. [34] => * '''745''' (Tenpjó 17) Císař vyhlašuje za nové hlavní město palác Širakagi v distriktu Kóka v [[Provincie Ómi|provincii Ómi]]. [35] => * '''745''' (Tenpjó 17) Hlavní město se vrací do Heidžó-kjó. Dál pokračují práce na Velkém Buddhovi. [36] => * '''749''' (4. měsíc éry Tenpjó 21) Císař Šómu, doprovázený císařovnou s dětmi a všemi významnými dvořany, se vydává do chrámu Tódaidži. Před sochou Velkého Buddhy se pak prohlašuje za stoupence učení o [[Tři klenoty|Třech klenotech]] a přijímá [[buddhistické útočiště]] u [[Buddha|buddhy]], u [[Dharma|dharmy]] a u [[Sangha|sanghy]]. [37] => * '''749''' (7. měsíc éry Tenpjó 21) Po 25letém vládnutí se císař Šómu vzdává trůnu ve prospěch své dcery princezny Takano, jež na Chryzantémový trůn nastoupí jako císařovna [[Kóken]]. Po abdikaci podstupuje Šómu ceremoniál [[Postřižiny|tonzury]], čímž se stává prvním odstoupivším císařem, který se stává buddhistickým mnichem. Císařovna Kómjó následuje příklad svého manžela a rovněž skládá svatou přísahu a stává se buddhistickou mniškou. [38] => * '''752''' (4. měsíc éry Tenpjó-šóhó) V chrámu Tódaidži se koná slavnost Otvírání očí, ''Buddhābhiseka'', jíž předsedá zakladatel chrámu mnich Rōben. Je oslavou dokončení 16metrového Velkého Buddhy. [39] => * '''756''' Bývalý císař Šómu umírá 4. června ve věku 56 let. [40] => [41] => == Odkazy == [42] => [43] => === Poznámky === [44] => [45] => [46] => === Reference === [47] => {{Překlad|en|Emperor Kōnin|1104699301}} [48] => [49] => [50] => === Externí odkazy === [51] => * {{Commonscat}} [52] => [53] => {{posloupnost|co=[[Seznam japonských císařů|Japonští císaři]]|kdy=[[724]]–[[749]]|předchůdce=[[Genšó]]|nástupce=[[Kóken]]}} [54] => {{Japonští císařové}} [55] => {{Autoritní data}} [56] => {{Portály|Japonsko|Lidé}} [57] => [58] => {{DEFAULTSORT:Šómu}} [59] => [[Kategorie:Japonští císaři]] [60] => [[Kategorie:Narození v 8. století]] [61] => [[Kategorie:Úmrtí v roce 756]] [62] => [[Kategorie:Období Asuka]] [63] => [[Kategorie:Období Nara]] [64] => [[Kategorie:Buddhismus v Japonsku]] [65] => [[Kategorie:Muži]] [] => )
good wiki

Šómu

Šómu 22. září 701 - 4.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Seznam japonských císařů','724','741','749','Genšó','Kóken','740','Kjúšú','Provincie Hizen','Mino (provincie)','Morijama (Šiga)','Provincie Jamaširo'

724

740

741

749

Genšó

Kjúšú

Kóken