Array ( [0] => 14726040 [id] => 14726040 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Šalomoun [uri] => Šalomoun [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=izraelském králi}} [1] => {{Infobox - osoba}} [2] => '''Šalomoun''' ({{Vjazyce2|he|'''שְׁלֹמֹה'''}}, ''Šelomo'' či ''Šlomo'', doslova ''„Pokoj jeho“''),{{Citace monografie|jméno=Jan|příjmení=Heller|odkaz na autora=Jan Heller|titul=Výkladový slovník biblických jmen|místo=Praha|rok=2003|vydavatel=Advent-Orion/Vyšehrad|isbn=80-7172-865-9/80-7021-725-1|stránky=451}}{{Citace monografie [3] => | titul = Universum, všeobecná encyklopedie. 9. díl [4] => | vydavatel = Odeon, Euromedia Group [5] => | místo = Praha [6] => | rok = 2001 [7] => | vydání = 1 [8] => | počet stran = 655 [9] => | kapitola = Šalomoun [10] => | strany = 260 [11] => | isbn = 80-207-1071-X [12] => }} [13] => přepisováno též jako '''Šalamoun''', byl králem jednotného [[Izraelské království|Izraelského království]]. Vládl přibližně v letech [[970 př. n. l.|970]]–[[10. století př. n. l.|931 př. n. l.]] (Další možné datum úmrtí se udává v r. [[10. století př. n. l.|933 př. n. l.]]). [[David Gans]] uvádí jako datum počátku jeho vlády rok 2924 od stvoření světa, což odpovídá roku 838 nebo 837 před [[Náš letopočet|naším letopočtem]].{{Citace monografie|jméno=David|příjmení=Gans|odkaz na autora=David Gans|titul=Ratolest Davidova|místo=Praha|rok=2016|vydavatel=Academia|isbn=978-80-200-2535-7|stránky=60}} Za jeho vlády dosáhlo království největšího hospodářského a územního rozmachu, po jeho smrti se však v důsledku rozporů mezi jeho syny rozdělilo na dvě části: na severní Izraelské království a jižní [[Judské království]]. Šalomoun také nechal v [[Jeruzalém]]ě vystavět [[jeruzalémský chrám|chrám]], který byl až do jeho zničení roku [[586 př. n. l.]] střediskem [[judaismus|židovské]] víry. Šalomounovu vládu popisuje [[bible|biblická]] [[1. kniha královská|1. kniha královská]] a [[Knihy kronik|2. Paralipomenon]]. [14] => [15] => == Hodnocení == [16] => [17] => === Šalomounova moudrost === [18] => Podle biblického vyprávění byl Šalomoun známý pro svou moudrost, kterou obdivovala i [[královna ze Sáby]]. V židovské tradici je mu jako pravzoru moudrosti{{Citace monografie [19] => | titul = Bible. Písmo svaté Starého a Nového zákona /včetně deuterokanonických knih/, ekumenický překlad [20] => | vydání = 9 [21] => | vydavatel = Česká biblická společnost [22] => | místo = Praha [23] => | rok vydání = 2002 [24] => | strany = 610 [25] => | isbn = 80-85810-30-1 [26] => }} připisováno autorství tří biblických knih: [[Kniha přísloví|knihy Přísloví]], [[Kniha Kazatel|knihy Kazatel]] a [[Píseň písní|Písně písní]], ačkoli moderní kritika poukazuje na to, že [[Přísloví|kniha Přísloví]] vznikala od dob Šalomounových i v průběhu následujících století{{Citace monografie [27] => | příjmení = Vlková [28] => | jméno = Gabriela Ivana [29] => | titul = Slovo Boží a slovo lidské. Všeobecný úvod do Písma svatého [30] => | vydavatel = Univerzita Palackého v Olomouci [31] => | místo = Olomouc [32] => | rok vydání = 2004 [33] => | počet stran = 159 [34] => | strany = 34 [35] => | isbn = 80-244-0786-8 [36] => }} a datum vzniku [[Píseň písní|Písně písní]] v pátém nebo čtvrtém století p. n. l. i o století mladší [[Kniha Kazatel|knihy Kazatel]] činí z přípisu Šalomounovu autorství literární fikci.{{Citace monografie [37] => | titul = Jeruzalémská bible. Písmo svaté vydané Jeruzalémskou biblickou školou [38] => | vydavatel = Krystal OP a Karmelitánské nakladatelství [39] => | místo = Praha, Kostelní Vydří [40] => | rok vydání = 2009 [41] => | počet stran = 2229 [42] => | strany = 1116–1117; 1129–1130 [43] => | isbn = 978-80-7195-289-3 [44] => }} O Šalomounově moudrosti svědčí nejen rozkvět země, obchodu a rozvoj sídelního města [[Jeruzalém]]a, ale i skutečnost, že za 40 let jeho vlády nepoznala země válku. [45] => [46] => Známé je Šalomounovo rozhodnutí při sporu mezi dvěma ženami o dítě:[[1. kniha královská|1 Kr]] 3,16-28 Dvěma ženám se současně narodily děti, jedno však zemřelo. Jeho matka si tajně přivlastnila dítě druhé ženy a ta potom žádala vrácení. Celý spor se dostal až ke králi, kde obě ženy trvaly na svém. Šalomoun tehdy přikázal: ''„Rozetněte dítě vedví a dejte každé ženě po půlce!“'' Jedna z žen chladně souhlasila, druhá úpěnlivě prosila, ať dítě nechají žít a ať ho dají raději její sokyni. Tak král Šalomoun hned poznal, která z žen je pravou matkou, a rozhodl jí dítě vrátit. Odtud také pochází sousloví [[šalamounské rozhodnutí]]. [47] => [48] => Totožný příběh je již sepsán ve 4. stol. př. n. l. v buddhistických příbězích [[Džátaky|Džataky]] pod číslem 546, tzv. Mahómmaggadžátaka (Jak Bódhisatta překonal všechny mudrce).{{Citace kvalifikační práce [49] => | příjmení = Horáček [50] => | jméno = Petr [51] => | instituce = Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav filosofie a religionistiky [52] => | titul = Džátaky – Legendární životopisy Gautamy Buddhy ve sbírce Džátakatthavannana [53] => | url = https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/45843 [54] => | typ_práce = bakalářská práce [55] => | vedoucí = Jiří Holba [56] => | rok = 2012 [57] => | citace = 2021-01-18 [58] => }}Džátaky: příběhy z minulých životů Buddhy. Překlad Dušan Zbavitel. Vyd. 2., rozš. Praha: DharmaGaia, 2007. s. 230. Prameny buddhismu; sv. 2. {{ISBN|978-80-86685-75-5}}. [59] => [60] => === Rozporuplnost hodnocení === [61] => Toto je však jen jedna stránka vyobrazení Šalomouna. Šalomoun je sice skutečně vylíčen jako moudrý, spravedlivý a zbožný král, na druhou stranu biblický text obsahuje také popis Šalomounova drsného boje o moc.[[1. kniha královská|1 Kr]] 2,46: „Pak dal král příkaz Benajášovi, synu Jójadovu, a ten vyšel a skolil ho [Šimeího]; tak zemřel. A království se v ruce Šalomounově upevnilo.“ Bible sice líčí jeho úspěchy v diplomacii, obchodu a výstavbě Jeruzaléma (včetně chrámu), avšak ukazuje, že to bylo za cenu nucených prací poddaných, přejímání cizích vzorů a kultury a že měl dokonce také [[harém]]. Šalomounova doba tak sice byla dobou vzestupu, avšak vnitřně se již izraelská společnost počínala rozkládatRENDTORFF, Rolf. ''Hebrejská bible a dějiny. Úvod do starozákonní literatury''. 3. vyd. Praha: Vyšehrad, 2003. {{ISBN|80-7021-634-4}}. str. 59–62. – po jeho smrti se království rozdělilo na [[Izraelské království|Severoizraelské]] a [[Judské království]]. [62] => [63] => == Odkazy == [64] => [65] => === Reference === [66] => [67] => [68] => === Související články === [69] => * [[Královna ze Sáby]] [70] => * [[Menelik I.]] [71] => * [[1. kniha královská]] [72] => * [[Jeruzalémský chrám]] [73] => * [[Izraelské království]] [74] => * [[Judské království]] [75] => * [[Šalomounovci]] [76] => [77] => === Externí odkazy === [78] => * {{Commonscat}} [79] => * {{Wikicitáty|osoba=Šalomoun}} [80] => * {{Wikislovník|heslo=Šalamoun}} [81] => [82] => {{posloupnost [83] => |co=Králové [[Izraelské království|Izraelského království]] [84] => |kdy=970–931 př. n. l. [85] => | předchůdce =[[David (biblická postava)|Král David]] [86] => | nástupce =[[Judské království]]: [[Rechabeám]]
[[Izraelské království|Severoizraelské království]]: [[Jarobeám I.]] [87] => }} [88] => [89] => {{Autoritní data}} [90] => {{Portály|Bible}} [91] => [92] => [[Kategorie:Šalomoun| ]] [93] => [[Kategorie:Bibličtí panovníci]] [94] => [[Kategorie:Osobnosti na nizozemských bankovkách]] [95] => [[Kategorie:Starozákonní postavy]] [96] => [[Kategorie:Izraelští panovníci]] [97] => [[Kategorie:Panovníci judského království]] [98] => [[Kategorie:Lidé, jejichž existence je zpochybňována]] [] => )
good wiki

Šalomoun

Šalomoun ( Šelomo či Šlomo, doslova „Pokoj jeho“), přepisováno též jako Šalamoun, byl králem jednotného Izraelského království. Vládl přibližně v letech 970-931 př.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Izraelské království','Judské království','Píseň písní','1. kniha královská','Kniha Kazatel','Jeruzalém','10. století př. n. l.','harém','judaismus','Přísloví','Kategorie:Osobnosti na nizozemských bankovkách','David Gans'

Harém

Jeruzalém

Judaismus

Judaismus je nejstarší abrahamovská náboženská tradice a kultura židovského lidu.

Přísloví

Přísloví jsou krátké a výstižné výroky, které vyjadřují určitou pravdu nebo zkušenost, a jsou předávány z generace na generaci.