Array ( [0] => 15569417 [id] => 15569417 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Šaratica [uri] => Šaratica [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Šaratica je český dokumentární film z roku 2005. Snímek režíroval Marek Najbrt a scénář napsal Radim Špaček. Film pojednává o životě a kariéře hudební skupiny Škwor. Skupina se Šaraticí jako druhým frontmanem se stala v Česku velmi populární a jejich písně se staly hitovými. Film se zaměřuje na zákulisí showbyznysu a osudy členů kapely. Šaratica zároveň nabízí pohled na pražskou hudební scénu a její fungování. Snímek získal pozitivní ohlasy od kritiků a byl také úspěšný u diváků. Lanýže Records vydali na CD i soundtrack z filmu, který obsahuje písně z filmu, ale také několik bonusových skladeb. [oai] => Šaratica je český dokumentární film z roku 2005. Snímek režíroval Marek Najbrt a scénář napsal Radim Špaček. Film pojednává o životě a kariéře hudební skupiny Škwor. Skupina se Šaraticí jako druhým frontmanem se stala v Česku velmi populární a jejich písně se staly hitovými. Film se zaměřuje na zákulisí showbyznysu a osudy členů kapely. Šaratica zároveň nabízí pohled na pražskou hudební scénu a její fungování. Snímek získal pozitivní ohlasy od kritiků a byl také úspěšný u diváků. Lanýže Records vydali na CD i soundtrack z filmu, který obsahuje písně z filmu, ale také několik bonusových skladeb. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - pramen [1] => | obrázek = Kalužiny těžební pole studny.jpg [2] => | popisek = Studně na těžebním poli Kalužiny [3] => }} [4] => '''Šaratica''' je [[minerální voda]] hydrochemického typu SO4 – Na – Mg dosahující velmi silné mineralizace. Pochází z okolí obce [[Šaratice]] a města [[Újezd u Brna]]. Je známá především [[Projímadlo|projímavým účinkem]].{{Citace monografie [5] => | příjmení = Janoška [6] => | jméno = Martin [7] => | titul = Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku [8] => | vydavatel = Academia [9] => | místo = Praha [10] => | rok = 2011 [11] => | počet stran = 495 [12] => | isbn = 978-80-200-1841-0 [13] => }} [14] => [15] => V místě je možné navštívit několik těžebních polí s jímacími studnami; vodu však v místě není možné ochutnat nebo odebírat pro vlastní potřebu. [16] => [17] => == Historie == [18] => Minerálka byla objevena náhodně na konci [[19. století]]. Stáčena do lahví je od roku [[1896]], tehdy ještě v rámci obce Šaratice. Vody obdobného složení se začaly jímat a lahvovat i v okolních obcích pod názvy ''Otnica'', ''Moravia'' nebo ''Šternovka''. Po roce [[1948]] došlo ke sjednocení výroby pod názvem ''Šaratica''. [19] => [20] => == Těžba a technologie výroby == [21] => [[Soubor:Kalužiny Gradační vež 2.jpg|náhled|Gradační věž z roku 1945 na těžebním poli Kalužiny, stav v roce 2013. Zanikla někdy před rokem 2020.]] [22] => Produkce po druhé světové válce dosahovala 930 m³ za rok, postupně se zvyšovala až v roce 1962 dosáhla 2560 m³. V polovině 20. století se k výrobě používalo tzv. [[gradační věž|gradačních věží]] (lidově zvaných ''sušárna vody''). Voda vyčerpaná ze studní se čerpala na dřevěné konstrukce pokryté skleněnými deskami, po kterých stékala dolů. Během tohoto procesu se voda odpařovala a minerální roztok se koncentroval. Takto získané koncentráty (případně samotné soli) se míchaly s čistou vodou pro dosažení roztoku žádané koncentrace, který se plnil do lahví.{{Citace monografie [23] => | příjmení = Oujezdský [24] => | jméno = Michal [25] => | titul = Šaratice – významný zdroj minerální vody [26] => | url = http://is.muni.cz/th/135936/prif_b/Bakalarska_prace.doc [27] => | vydavatel = Masarykova Univerzita [28] => | místo = Brno [29] => | rok = 2009 [30] => | počet stran = 58 [31] => | kapitola = 5.2.3 Chemické analýzy výsledného produktu [32] => | strany = 34 [33] => }} [34] => [35] => V současnosti se požadované koncentrace dosahuje mísením vody z různých studní doplněným řízeným odparem s nuceným prouděním vzduchu, kde se díky použití mikrobiálních filtrů a UV záření snáze zabrání kontaminaci, než v případě gradačních věží. [36] => [[Soubor:Šaratica vnitřek studny.jpg|náhled|Nevyužívaná studna na těžebním poli u Újezda u Brna]] [37] => {| class="wikitable" [38] => |- [39] => ! Rok !! Objem těžby [40] => |- [41] => | 1949 || 980 m³ [42] => |- [43] => | 1962 || 2560 m³ [44] => |- [45] => | 1976 || 1620 m³ [46] => |- [47] => | 1983 || 1680 m³ [48] => |- [49] => | 1998 || 1120 m³ [50] => |- [51] => | 1999 || 980 m³ [52] => |- [53] => | 2001 || 800 m³ [54] => |- [55] => | 2004 || 616 m³ [56] => |- [57] => | 2005 || 535 m³ [58] => |- [59] => | 2006 || 418 m³ [60] => |- [61] => | 2007 || 441 m³ [62] => |- [63] => | 2008 || 304 m³ [64] => |} [65] => [66] => Jako zdrojů je využíváno těžebních polí Kalužiny (Šaratice), Újezd u Brna, Nesvačilka, Luže (Nesvačilka), Těšany. V současnosti se čerpá na polích Kalužiny (Šaratice) a Újezd u Brna, přičemž využití první lokality roste na úkor lokality druhé. [67] => [68] => Šaratica vzniká v relativně malých hloubkách, studny dosahují hloubky 6–13 metrů. V současnosti jich je celkem 249, ale využívá se jen část. To jak z důvodu poptávky (těžební limity 1800 m³ nejsou omezující), tak z důvodu postupného vyloužení sedimentů v okolí studní, jejichž voda již nedosahuje požadované koncentrace. [69] => [70] => == Složení == [71] => [[soubor:Inzerát Šaratica 1897.jpg|náhled|upright|Šaratica, dobový inzerát (1897)]] [72] => V této velmi silně mineralizované vodě převládají síranové anionty a hořečnaté kationty, které mají vliv na lidské trávení. S tím souvisel i dřívější reklamní slogan: [73] => {{citát|Pijte Šaratici, zrychlí Váš krok.}} [74] => Vlivem postupného vyluhování podloží i proměn výrobního postupu se časem mění i úroveň celkové mineralizace. Norma ČSN 86 8000 z roku 1965 vyžadovala celkovou mineralizaci hotové Šaratice 26 000 mg/l – získávání tak koncentrovaného roztoku ale bylo značně problematické. Dnes je úroveň mineralizace stanovena na 12 264 mg/l. Následující tabulka udává složení lahvované minerální vody: [75] => [76] => {| class="wikitable sortable" [77] => |- [78] => ! [mg/l] !! Celková
miner. !! Na+ !! K+ !! Mg2+ !! Ca2+ !! SO42− [79] => |- [80] => | 1964 || 25 030 || 4588 || 59,9 || 2010 || 199 || 17 328 [81] => |- [82] => | 1994 || 15 164 || 2466 || 35,7 || 1257 || 361 || 10 287 [83] => |- [84] => | 1997 || 12 264 || 2203 || 26,3 || 944 || 220 || 8141 [85] => |- [86] => | 2002 || 12 387 || 2060 || 26,9 || 1036 || 200 || 8365 [87] => |- [88] => | 2004 || 13 293 || 2149 || 35,6 || 1055 || 270 || 9062 [89] => |- [90] => | 2005 || 13 517 || 2218 || 37,9 || 1036 || 255 || 9282 [91] => |- [92] => | 2006 || 14 660 || 2292 || 45,6 || 1307 || 262 || 10 002 [93] => |- [94] => | 2007 || 12 785 || 2117 || 29,0 || 861 || 268 || 8383 [95] => |- [96] => |} [97] => [98] => Mineralizace vody ve studních je závislá na konkrétní lokalitě, srážkovém úhrnu i vyloužení podloží. Rozdíly ilustruje následující přehled z roku 1984: [99] => {| class="wikitable" [100] => |- [101] => ! [mg/l] !! Šaratice !! Újezd !! Těšany !! Nesvačilka !! Průměr [102] => |- [103] => | Na+ || 2520,0 || 3760,0 || 6960,0 || 4570,0 || 4452,20 [104] => |- [105] => | K+ || 65,0 || 65,0|| 100,0 || 80,0 || 77,50 [106] => |- [107] => | Ca2+ || 559,0 || 30,0 || 633,0 || 220,0 || 360,50 [108] => |- [109] => | Mg2+ || 560,0 || 287,0 || 1110,0 || 620,0 || 644,25 [110] => |- [111] => | Cl− || 390,0 || 1410,0 || 950,0 || 2380,0 || 1282,50 [112] => |- [113] => | SO42− || 7570,0 || 6903,0|| 20 400,0 || 8993,0 || 10 966,50 [114] => |- [115] => | NO2− || 17,1 || 13,5 || 54,4 || 7,52 || 23,13 [116] => |} [117] => [118] => == Podobné minerální vody == [119] => * [[Regulátor (minerální voda)|Regulátor]] – stáčena v první polovině 20. století u [[Lenešice|Lenešic]] [120] => * [[Zaječická hořká]] [121] => [122] => == Reference == [123] => [124] => [125] => == Externí odkazy == [126] => * {{commonscat|Šaratica}} [127] => * [http://www.saratica.cz Oficiální stránky] [128] => [129] => {{Portály|Morava}} [130] => [[Kategorie:České minerální vody]] [131] => [[Kategorie:Prameny v Jihomoravském kraji]] [132] => [[Kategorie:Vodstvo v okrese Vyškov]] [133] => [[Kategorie:Vodstvo v Dyjsko-svrateckém úvalu]] [134] => [[Kategorie:Laxativa]] [135] => [[Kategorie:Povodí Litavy]] [136] => [[Kategorie:Šaratice]] [137] => [[Kategorie:Újezd u Brna]] [138] => [[Kategorie:Těšany]] [139] => [[Kategorie:Nesvačilka]] [] => )
good wiki

Šaratica

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'minerální voda','Šaratice','Kategorie:Těšany','Kategorie:Šaratice','Kategorie:Laxativa','Kategorie:Vodstvo v okrese Vyškov','Újezd u Brna','Projímadlo','19. století','1896','1948','Soubor:Kalužiny Gradační vež 2.jpg'

1896

1948

Kategorie:Laxativa

Kategorie:Šaratice

Kategorie:Těšany

Šaratice