Array ( [0] => 15502729 [id] => 15502729 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Šelak [uri] => Šelak [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Schellak.jpg|náhled|Světle zbarvený šelak]] [1] => '''Šelak''' je přírodní [[živice]], získávaná z výměšků samičky [[červec lakový|červce lakového]] (''Kerria lacca''), který se vyskytuje v lesích v [[Indie|Indii]] a [[Thajsko|Thajsku]]. Červec pomocí tohoto [[Výměšek|sekretu]] chrání své [[larva|larvy]] před nepříznivými vlivy okolí. Šelak se zpracovává a prodává jako suché šupiny a rozpouští se v ethanolu za vzniku tekutého šelaku, který se používá jako barvivo, potravinářská poleva či jako povrchová úprava dřeva. Šelak se používá také jako přírodní základní nátěr, nátěr pro předbrus, k uzavření [[Třísloviny|tříslovin]] a zápachů ve dřevě, k barvení a jako lak s vysokým leskem. Šelak byl v minulosti používán v elektrických zařízeních pro své dobré izolační vlastnosti a nepropustnost vlhkosti. Také se z něj vyráběly [[fonograf]]ové desky a gramofonové desky s rychlostí 78 otáček za minutu, dokud nebyly v padesátých letech nahrazeny vinylovými deskami. Od doby, kdy v 19. století nahradil povrchové úpravy olejů a vosků, byl šelak jedním z dominantních povrchových úprav dřeva v západním světě, dokud nebyl ve 20. a 30. letech 20. století do značné míry nahrazen nitrocelulózovým lakem. [2] => [3] => == Etymologie == [4] => Slovo ''šelak'' pochází z německého ''schellack'', které je odvozeno od holandského či anglického ''shellac''.{{Citace elektronické monografie [5] => | příjmení = Tölgyesi [6] => | jméno = Tamás [7] => | titul = Lexikální germanismy v dnešní češtině [8] => | url = http://mek.oszk.hu/08400/08488/08488.pdf [9] => | vydavatel = [10] => | místo = [11] => | datum vydání = 2009 [12] => | datum přístupu = 2019-12-21 [13] => }} Toto slovo je složeninou slov ''shell'' a ''lac'', což je [[kalk]] z francouzského ''laque en écailles'', „lak v tenkých kouscích“, později také ''gomme-laque'', „gumový lak“.{{Citace elektronického periodika [14] => | titul = shellac {{!}} Origin and meaning of shellac by Online Etymology Dictionary [15] => | periodikum = www.etymonline.com [16] => | url = https://www.etymonline.com/word/shellac [17] => | jazyk = en [18] => | datum přístupu = 2019-12-21 [19] => }} Většina evropských jazyků (mimo románské jazyky a řečtinu) převzala slovo pro šelak z Angličtiny nebo z německé verze ''Schellack''. [20] => [21] => == Historie == [22] => Lak (''Lac'') je poprvé zmíněn v nejstarších indických textech psaných v [[sanskrt]]u před 3000 lety. Pátá ''suktha'' z pěti knih Atharvavédy popisuje výskyt laku, lakového hmyzu a také použití laku k lékařským účelům pod termínem ''Laksha''. Jedna z védských knih dokonce zmiňuje palác postavený celý z šelaku.{{Citace elektronického periodika [23] => | příjmení = [24] => | jméno = [25] => | titul = The Story of Shellac [26] => | periodikum = www.naturalhandyman.com [27] => | vydavatel = ZINSSER Co., Inc. [28] => | url = http://www.zinsseruk.com/core/wp-content/uploads/2016/12/Story-of-shellac.pdf [29] => | datum vydání = [30] => | jazyk = en [31] => | url archivu = [32] => | datum přístupu = 2019-12-21 [33] => }} Starověké čínské a indické civilizace používaly barvivo extrahované z šelaku na barvení hedvábí a kůže či jako kosmetickou červeň a barvivo na zdobení hlavy. Adhezivní vlastnosti pryskyřice se používaly při usazování drahokamů a jílců meče. ''Lac'' a ''Laksha'' jsou nejspíše odvozeny od sanskrtského slova ''laksa'' nebo [[Hindština|hindského]] slova ''Lakh'' (znamenající 100 000), čímž by toto slovo naznačovalo obrovské množství tohoto hmyzu na stromech v Indii a Thajsku, které produkují tuto pryskyřici. Tento název by odpovídal také faktu, že na kilogram šelaku je potřeba asi 300 000 brouků. [[Jan Huygen van Linschoten]], který cestoval do Indie pod portugalskou korunou, byl prvním Evropanem, jenž podal zprávu o laku roku 1596 (jiný zdroj uvádí, že měla být výroba a užití šelaku popsána již roku 1534, nejspíše šlo o Garcia de Ortu, který Indii toho roku navštívil).{{Citace periodika [34] => | příjmení = Anantanarayanan [35] => | jméno = Raman [36] => | titul = Discovery of Kerria lacca (Insecta: Hemiptera: Coccoidea), the lac insect, in India in the late 18th century [37] => | periodikum = Current Science [38] => | datum vydání = 25 March 2014 [39] => | ročník = 106 [40] => | číslo = 6 [41] => | strany = 886–890 [42] => | url = https://www.currentscience.ac.in/Volumes/106/06/0886.pdf [43] => }} Již v 17. století importovala [[Britská Východoindická společnost|Východoindická společnost]] lakové barvivo (tzv. Lac Dye, kyselina lakkaová obsažená v šelaku) a později také šelak do Evropy.{{Citace elektronického periodika [44] => | příjmení = [45] => | jméno = [46] => | titul = Lac Dye [47] => | periodikum = www.materialarchiv.ch [48] => | vydavatel = [49] => | url = http://www.materialarchiv.ch/app-tablet/#detail/1013 [50] => | datum vydání = [51] => | url archivu = [52] => | datum přístupu = 2019-12-21 [53] => }} Jako umělecký pigment je šelak zmíněn však již ve španělském receptáři z roku 1220, roku 1557 v Benátkách či v knize ''De Atramentis cujuscunque generis'' (roku 1660 publikoval benátský lékař Petrus Maria Caneparius).{{Citace monografie [54] => | příjmení = Merrifield [55] => | jméno = Mary [56] => | příjmení2 = [57] => | jméno2 = [58] => | titul = Medieval and Renaissance treatises on the arts of painting [59] => | url = https://archive.org/details/originaltreatis00merrgoog/page/n182 [60] => | vydání = [61] => | vydavatel = Dover Publications [62] => | místo = Mineola, N.Y. [63] => | rok vydání = 1849 [64] => | počet stran = 918 [65] => | strany = clxxviii [66] => | isbn = 0-486-40440-4 [67] => | isbn2 = 978-0-486-40440-0 [68] => | oclc = 40193726 [69] => }} V průběhu 17. století začala být šelaková pryskyřice, barvivo i vosk používán častěji malíři nejen k malbě, ale také jako ochranný lak. Jeho použití se posléze přeneslo také k jiným řemeslům, často se užíval na dřevě. Ve velké míře se šelak začal používat až v 19. století a to nejčastěji ve formě tzv. šelakové politury (anglicky ''french polish''). Ve střední Evropě nebyl šelak do 19. století nejspíše používán vůbec,{{Citace monografie [70] => | příjmení = Ryšánek [71] => | jméno = Radek [72] => | příjmení2 = [73] => | jméno2 = [74] => | titul = Orientální lakové práce a jejich nápodoby [75] => | url = https://www.youtube.com/watch?v=rX_nTGeqBsA [76] => | vydání = [77] => | vydavatel = [78] => | místo = Brno [79] => | rok vydání = 2018 [80] => | počet stran = [81] => | strany = [82] => | isbn = [83] => | poznámka = Příspěvek na konferenci Průzkum a restaurování povrchových úprav na dřevě [84] => | jazyk = [85] => }}{{Citace monografie [86] => | příjmení = Holý [87] => | jméno = Zdeněk [88] => | příjmení2 = [89] => | jméno2 = [90] => | titul = Povrchové úpravy historického nábytku [91] => | url = https://www.youtube.com/watch?v=5JZXa61uV6g [92] => | vydání = [93] => | vydavatel = [94] => | místo = Brno [95] => | rok vydání = 2018 [96] => | počet stran = [97] => | strany = [98] => | isbn = [99] => | poznámka = Příspěvek na konferenci Průzkum a restaurování povrchových úprav na dřevě [100] => | jazyk = [101] => }} a to zřejmě kvůli své vysoké ceně.{{Citace monografie [102] => | příjmení = Walch [103] => | jméno = Katharina [104] => | příjmení2 = Koller [105] => | jméno2 = Johann [106] => | titul = Lacke des Barock und Rokoko = Baroque and Rococo lacquers [107] => | url = [108] => | vydání = [109] => | vydavatel = Bayerisches Landesamt für Denkmalpflege [110] => | místo = München [111] => | rok vydání = 1997 [112] => | počet stran = 396 [113] => | strany = 33 [114] => | isbn = 3-87490-651-5 [115] => | isbn2 = 978-3-87490-651-7 [116] => | oclc = 39543119 [117] => }} Místo něj se používaly oleje, vosky či olejo-pryskyřičné laky, především směsi pryskyřic jako sandarak, [[Masticha|mastix]], [[jantar]], [[kopál]] či běžný terpentýn ([[kalafuna]]),{{Citace kvalifikační práce [118] => | příjmení = Matus [119] => | jméno = Dominik [120] => | instituce = Masarykova univerzita, Filozofická fakulta [121] => | odkaz na instituci = Filozofická fakulta Masarykovy univerzity [122] => | titul = Knihovna a sakristie augustiniánů v Brně, dílo klášterního truhláře Bernarda Stöttnera [123] => | url = https://is.muni.cz/th/gezga/ [124] => | typ práce = Bakalářská práce [125] => | vedoucí = Pavel Suchánek [126] => | odkaz na vedoucího = {{UČO na článek|19371}} [127] => | místo = Brno [128] => | rok = 2018 [129] => | počet stran = 130 [130] => | strany = 29 [131] => | poznámka = [132] => | jazyk = [133] => | citace = [134] => }} který se běžně používá na hudební nástroje. Začátkem 20. století nahradil užití šelaku [[Nitrocelulóza|nitrocelulózový]] lak a další syntetické laky. [135] => [136] => == Vlastnosti == [137] => Šelak vzdoruje [[kyseliny|kyselinám]], v [[hydroxidy|zásadách]] se ale rozkládá. Rozpouští se v [[Ethanol|lihu]], působením světla tvrdne, proto se musí uchovávat v tmavých nádobách. Jeho [[Teplota varu|bod varu]] je asi 80–120 stupňů Celsia. [138] => [[Permitivita#Relativní permitivita|Relativní permitivita]] εr je 3 až 4,0. [139] => [140] => Výhody užívání šelaku: [141] => * fyziologicky nezávadný [142] => * biologicky odbouratelný [143] => * bez zápachu [144] => * nejedovatý [145] => [146] => == Použití == [147] => * Ve výrobě hudebních nástrojů se používá k ručnímu lakování houslí i k lakování některých dřevěných dechových nástrojů vyráběných ze světlého dřeva. [148] => * Povrchová úprava [[dřevo|dřeva]] pomocí šelakové [[politura|politury]] při [[restaurování|restaurátorských pracích]]. Dřevo se jím lakuje, což mu dodává vynikající vzhled. [149] => * Do začátku [[1960–1969|60. let 20. století]] se užíval k výrobě [[gramofonová deska|gramofonových desek]] (tzv. standardní gramofonové desky); od [[1930–1939|30. let 20. století]] byl postupně nahrazován [[Polyvinylchlorid|PVC]] (vinylové gramofonové desky). [150] => * Leštění nábytku (v 18.–19. století). [151] => * Jako lešticí [[Přídatné látky|přídatná látka]] v [[potravinářství]] s označením [[E904]], např. na čokoládové dražé. Také k impregnaci povrchu ovoce a zeleniny kvůli zachování čerstvosti. [152] => [153] => [[Soubor:Shellac varities.png|náhled|Různá zabarvení šelaku]] [154] => [155] => == Druhy == [156] => * zlato-oranžový (TN), obsahuje víc ''vosku'' [157] => * tmavočervený (tzv. rubínový šelak), obsahuje málo vosku [158] => * pravý indický šelak (ABTN) [159] => * bílý (bělený) šelak (tzv. copový šelak, uchovává se ve formě copů ve vodě, aby nereagoval se vzduchem a zachoval si bílou barvu), získávaný přidáním [[Chlor|chlóru]], který šelak zbavuje vosku. Používá se k leštění světlých dřev ([[javor]], [[lípa (rod)|lípa]]). [160] => [161] => == Příprava == [162] => Výměšky citronově žluté až tmavočervené barvy na vzduchu zasychají. Zaschlá živice se z větviček fíkovníků odloupává v podobě plástů či tyčinek. Surový šelak se přetaví a zbaví nečistot, nalije se na pružné plechy nebo válce, po ztvrdnutí se odlupuje ve formě šupinek. Jeho zabarvení indikuje obsah vosku, největší obsah vosku má jasně žlutý, nejmenší naopak červený, tzv. rubínový šelak. [163] => [164] => == Náhražky == [165] => Syntetickou náhradou šelaku jsou [[acetaldehyd]]ové živice. [166] => [167] => == Odkazy == [168] => [169] => === Reference === [170] => {{Překlad|en|Shellac|929129127|de|Schellack|193879675}} [171] => [172] => === Externí odkazy === [173] => * {{Commonscat}} [174] => * {{Wikislovník|heslo=šelak}} [175] => * [http://www.domacidilna.cz/dilna/dilna.nsf/0/2982E5F12BCDD59CC1256BD700450E47 Šelaková politura I – příprava (slovensky)] [176] => {{Autoritní data}} [177] => {{Portály|Dřevo a nábytek}} [178] => [179] => [[Kategorie:Organické látky]] [180] => [[Kategorie:Živočišné produkty]] [181] => [[Kategorie:Laky]] [] => )
good wiki

Šelak

Světle zbarvený šelak Šelak je přírodní živice, získávaná z výměšků samičky červce lakového (Kerria lacca), který se vyskytuje v lesích v Indii a Thajsku. Červec pomocí tohoto sekretu chrání své larvy před nepříznivými vlivy okolí.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:Schellak.jpg','Třísloviny','dřevo','Teplota varu','Nitrocelulóza','hydroxidy','červec lakový','Indie','kopál','Výměšek','Thajsko','larva'

Dřevo

Hydroxidy

Hydroxidy jsou chemické sloučeniny, které obsahují hydroxidovou skupinu OH-.

Indie

Kopál

Larva

Nitrocelulóza

Thajsko

Třísloviny

Výměšek