Array ( [0] => 14677843 [id] => 14677843 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Šen-čou [uri] => Šen-čou [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=kosmické lodi}} [1] => {{Infobox - třída kosmické lodi [2] => | název lodi = Kosmická loď Šen-čou [3] => | obrázek = Shenzhou front white shadow.png [4] => | popisek = Model lodi Šen-čou 1 v měřítku 1:40 [5] => | výrobce = [6] => | země původu = {{Vlajka a název|Čína}} [7] => | provozovatel = [[Čínská národní vesmírná agentura|CNSA]] [8] => | použití = pilotované lety na nízkou oběžnou dráhu Země [9] => | typ = kosmická loď k přepravě posádky [10] => | nosná raketa = [[Dlouhý pochod 2F|Čchang-čeng 2F]] [11] => | životnost = 20 dní (v samostatném letu) [12] => | startovní hmotnost = 7 790 kg [13] => | prázdná hmotnost = [14] => | kapacita posádky = 1 – 3 kosmonauti [15] => | kapacita nákladu = [16] => | průměr = 2,8 m [17] => | výška = [18] => | šírka = 17 m (rozpětí panelů) [19] => | délka = 8,86 m [20] => | objem = 14 m³ (celkový obytný)
8 m³ (orbitální modul)
6 m³ (návratový modul) [21] => | energie = solární panely [22] => | motory = 1× hlavní ([[Oxid dusičitý|N2O4]]/[[Monomethylhydrazin|MMH]])
[23] => 24× orientační RCS trysky (N2O4/MMH) [24] => | oblast působení = [[LEO]] [25] => | stav = aktivní [26] => | vyrobeno = [27] => | ve výrobě = [28] => | vypuštěno = 18 [29] => | funkčních = [30] => | vyřazených = [31] => | ztraceno = 0 [32] => | první start = 19. listopadu 1999
[[Šen-čou 1]] [33] => | poslední start = [34] => | odvozeno z = [[Sojuz (kosmická loď)]] [35] => }} [36] => '''Šen-čou''' ({{Čínsky|znaky =神舟 |pchin-jin= Shénzhōu }}; česky ''Božská loď'') je [[Čína|čínská]] pilotovaná [[kosmická loď]]. Čína v ní vyslala v roce [[2003]] do vesmíru svého prvního kosmonauta a od roku [[2021]] loděmi tohoto typu obsluhuje [[Vesmírná stanice Tchien-kung|Vesmírnou stanici Tchien-kung]] (TSS). [37] => [38] => == Vývoj lodi == [39] => [[Soubor:Post S-7 Shenzhou spacecraft-whitebg.png|vlevo|náhled|Loď Šen-čou: pohonný, návratový a orbitální modul (zleva)]] [40] => První čínské pokusy o lety s lidskou posádkou začaly v roce [[1968]] s plánovaným datem startu lodi Šu-kuang (Shuguang) v roce [[1973]].{{Citace elektronického periodika [41] => | titul = Shuguang 1 [42] => | periodikum = Astronautix.com [43] => | url = http://www.astronautix.com/craft/shuuang1.htm [44] => | datum vydání = 2007-07-14 [45] => | jazyk = en [46] => | datum přístupu = 2021-06-23 [47] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070714161906/http://www.astronautix.com/craft/shuuang1.htm [48] => | datum archivace = 2007-07-14 [49] => }} Ačkoli Čína v roce [[1970]] úspěšně vypustila družici, její program kosmických lodí s posádkou byl v roce [[1980]] zrušen kvůli nedostatku finančních prostředků.{{Citace elektronického periodika [50] => | titul = Wayback Machine [51] => | periodikum = web.archive.org [52] => | url = http://www.futron.com/upload/wysiwyg/Resources/Whitepapers/China_n_%20Second_Space_Age_1003.pdf [53] => | datum vydání = 2012-04-19 [54] => | datum přístupu = 2021-06-23 [55] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120419165427/http://www.futron.com/upload/wysiwyg/Resources/Whitepapers/China_n_%20Second_Space_Age_1003.pdf [56] => | datum archivace = 2012-04-19 [57] => }} [58] => [59] => Čína se však myšlenek na vlastní pilotovaný program nevzdala. Plán na vývoj čínské kosmické lodi, který počítal se startem s posádkou v říjnu [[1999]], byl schválen v roce [[1992]] pod názvem Projekt 921-1. První přípravné práce však začaly už v polovině 80. let 20. století a od roku [[1991]] se do nich zapojilo [[Rusko]]. V květnu toho roku ruští lektoři seznámili čínské inženýry s možnostmi a potenciálem kosmické lodi [[Sojuz (kosmická loď)|Sojuz]], následovaly dvouleté stáže 20 mladých čínských inženýrů v Rusku v letech [[1992]] – [[1994]]. V září 1994 navštívil generální tajemník [[Komunistická strana Číny|Komunistické strany Číny]] [[Ťiang Ce-min]] ruské [[Středisko řízení letů Roskosmosu|Středisko řízení letů]] v Kaliningradu (dnes [[Koroljov (město)|Koroljov]]) a v březnu [[1995]] byla podepsána dohoda o poskytnutí ruské technologie pilotovaných kosmických lodí Číně, včetně výcviku kosmonautů, poskytnutí kabin kosmických lodí Sojuz a systémů podpory života, dokovacích systémů a skafandrů.{{Citace elektronického periodika [60] => | titul = Shenzhou [61] => | periodikum = www.astronautix.com [62] => | url = http://www.astronautix.com/s/shenzhou.html [63] => | jazyk = en [64] => | datum přístupu = 2021-06-23 [65] => }}{{Citace elektronického periodika [66] => | titul = Shenzhou Manned Spacecraft Programme - Aerospace Technology [67] => | periodikum = www.aerospace-technology.com [68] => | url = https://www.aerospace-technology.com/projects/shenzhou-spacecraft-programme-china/ [69] => | jazyk = en [70] => | datum přístupu = 2021-06-23 [71] => }} [72] => [73] => Návrh kosmické lodi inspirované lodí Sojuz byl dokončen v srpnu 1995 a poté byla zahájena stavba čtyř pozemních testovacích prototypů. Ceny požadované Ruskem za klíčové technologie považovali Číňané v některých případech za přemrštěné, a proto museli vyvíjet vlastní řešení. Další komplikace způsobilo rozhodnutí použít zvětšenou kabinu (oproti Sojuzu) i počáteční neúspěchy při vytváření únikového systému pro případ havárie při startu. První čtyři zkušební lety bez posádky se uskutečnily v letech [[1999]], [[2001]] a [[2002]], po nich následovaly lety s posádkou. [74] => [75] => Hlavním dodavatelem je čínská státní společnost [[China Aerospace Science and Technology Corporation]] (CAST).{{Citace elektronického periodika [76] => | titul = Web společnosti [77] => | periodikum = english.spacechina.com [78] => | url = http://english.spacechina.com/n16421/n17215/n17269/index.html [79] => | jazyk = anglicky, čínsky [80] => | datum přístupu = 2021-06-24 [81] => }} [82] => [83] => == Popis lodi == [84] => Transportní loď, vyvinutá v rámci Projektu 921, o vzletové [[hmotnost]]i 7 790 kg, celkové délce 8,86 m a maximálním průměru 2,8 m, sestává ze tří částí: [85] => [[Soubor:Shenzhou spacecraft ground test.png|vlevo|náhled|Loď Šen-čou při testování ve startovní pozici]] [86] => * válcovitého hermetizovaného '''orbitálního modulu''' ({{Cizojazyčně|zh|轨道舱}}, v přepisu pchin-jin ''guidao cang'', v českém přepisu ''kuej-tao cchang'') opatřeného bočním průlezem, [87] => * hermetizovaného '''návratového modulu''' ({{Cizojazyčně|zh|返回舱}}, ''fanhui cang'', ''fan-chuej cchang'') oble-[[kužel]]ovitého tvaru o výšce 2,5 m, maximálním průměru 2,5 m a s vnitřním prostorem o objemu 6 m3, [88] => * válcového nehermetizovaného '''pohonného modulu''' ({{Cizojazyčně|zh|推进舱}}, ''tuijin cang'', ''tchuej-ťin cchang''), nesoucího hlavní korekční a brzdicí motor, tvořený čtyřmi nezávislými spalovacími komorami a dále 24 motorky pro orientaci a stabilizaci lodi na dráze. [89] => [90] => [[Soubor:Shenzhou5-3.JPG|náhled|vlevo|Návratový modul – jediná část lodi, která se vrací zpět na Zemi.]] [91] => Objem vnitřního hermetizovaného prostoru činí celkem zhruba 10 m3. [92] => [93] => Návratový modul je vybaven osmi stabilizačními motory pro udržování orientace během sestupu atmosférou. Jeho povrch o celkové ploše 22,4 m2 je pokryt [[Ablativní tepelný štít|tepelným ablativním štítem]] [[Voština (kompozit)|voštinové]] konstrukce o celkové hmotnosti 500 kg zabezpečujícím, že vnitřní teplota při návratu na [[Země|Zemi]] nepřesáhne 40 [[Stupeň Celsia|°C]]. Pro závěrečnou fázi přistání slouží padákový systém tvořený stabilizačním padákem, hlavním padákem o ploše 1 200 m2 a motory měkkého přistání na tuhé pohonné látky. Na palubu návratového modulu je možno umístit jedno až tři tvarovaná křesla pro kosmonauty. [94] => [95] => V orbitálním modulu jsou umístěny spací pytle pro odpočinek členů posádky, kuchyňka s možností ohřevu jídla, hygienické zařízení (záchod), klimatizační systém a vědecké přístroje pro experimenty během letu. Orbitální modul dále má 16 menších raketových motorků pro korekce dráhy, orientaci a stabilizaci během samostatného letu. V přední části orbitálního modulu může být umístěno stykovací zařízení s průlezem; při dosavadních letech místo něj byla umístěna plošina pro instalaci měřicích přístrojů, vystavených působení kosmického prostoru. Orbitální modul se před zahájením sestupového brzdicího manévru odděluje a pokračuje v samostatném letu po oběžné dráze, během něhož se uskutečňují automaticky nebo ze země dálkově řízené experimenty a pozorování po dobu až půl roku. [96] => [97] => Pro záchranu během vzletu je loď vybavena záchranným systémem s hlavním oddělovacím motorem na tuhé pohonné látky a menším odhazovacím motorem. [98] => [99] => [[Elektrická energie|Elektrickou energii]] dodávají dva výklopné panely [[Fotovoltaický článek|fotovoltaických baterií]] (slunečních), každý o čtyřech čtvercových sekcích, připojené k bokům pohonného modulu a dva výklopné panely fotovoltaických baterií po dvou čtvercových sekcích, připojené ke stěnám orbitálního modulu. Celkový příkon elektrické energie se odhaduje na 1,5 [[Watt|kW]]. [100] => [101] => Celkově je loď zhotovena ze zhruba 100 tisíc součástek tvořících přibližně 600 jednotlivých přístrojů integrovaných do 13 subsystémů. [102] => [103] => S lodí Šen-čou 16 spatřila světlo světa nová výrobní série šesti kusů lodi, na níž byla provedena různá vylepšení včetně moderní palubní desky a dosažen vyšší podíl domácího (čínského) hardwaru.{{Citace elektronického periodika [104] => | titul = China 'N Asia Spaceflight na Twitteru [105] => | periodikum = Twitter [106] => | url = https://twitter.com/CNSpaceflight/status/1661172016982941702 [107] => | jazyk = cs [108] => | datum přístupu = 2023-05-30 [109] => }}. [110] => [111] => Loď je vynášena na [[oběžná dráha|oběžnou dráhu]] [[nosná raketa|nosnými raketami]] typu [[Dlouhý pochod 2F|Čchang-čeng 2F]] z [[kosmodrom]]u [[Kosmodrom Ťiou-čchüan|Ťiou-čchüan]] v provincii [[Kan-su]]. K přistání lodě míří do [[Přistávací oblast Dongfeng|přistávací oblasti Dongfeng]] nedaleko kosmodromu.{{Citace elektronického periodika [112] => | titul = GLOBALink {{!}} China's Dongfeng landing site ready for Shenzhou-13's return-Xinhua [113] => | periodikum = english.news.cn [114] => | url = http://english.news.cn/20220409/fa900711aa2048c59045f3a5748393da/c.html [115] => | datum přístupu = 2022-12-04 [116] => }} [117] => [118] => Let je řízen z [[Pekingské středisko řízení vesmírných letů|Pekingského střediska řízení vesmírných letů]],{{Citace elektronické monografie [119] => | titul = Beijing Aerospace Control Centre [120] => | url = https://chinaspacereport.wordpress.com/facilities/beijing/ [121] => | datum vydání = 2016-05-27 [122] => | datum přístupu = 2021-06-24 [123] => | jazyk = en [124] => }} inženýrskou a administrativní podporu misí Šen-čou s posádkou zajišťuje [[Čínský úřad pro pilotované vesmírné lety]].{{Citace elektronického periodika [125] => | titul = China Manned Space Engineering Office (web instituce) [126] => | periodikum = en.cmse.gov.cn [127] => | url = http://en.cmse.gov.cn/ [128] => | datum přístupu = 2021-06-24 [129] => }} [130] => [131] => === Srovnání se Sojuzem === [132] => Ačkoli má kosmická loď Šen-čou stejné uspořádání jako ruská kosmická loď Sojuz, je znatelně větší (o necelé 2 metry delší, o půl tuny těžší, s větším vnitřním prostorem). Je v ní např. dostatek místa pro nafukovací člun pro případ přistání na vodě, zatímco astronauti Sojuzu by v takovém případě museli skočit do vody a plavat. V obou kosmických lodích sedí velitel na prostředním sedadle. Druhý pilot však sedí na levém sedadle v Šen-čou a na pravém sedadle v Sojuzu. [133] => [134] => == Původ jména == [135] => Jméno Šen-čou údajně navrhl čínský ministerský předseda, který vlastnoručně štětcem namaloval příslušné znaky na první exemplář této lodi, a to ve tvaru uvedeném v záhlaví hesla, který se překládá jako ''Božská loď'' (případně jako ''Mystická loď'' nebo ''Tajuplná loď''). Je však zajímavé, že zcela stejně (včetně intonace) se čtou znaky {{Cizojazyčně|zh|神州}}, které však mají význam ''Božská země'', což je básnický opis pro Čínu. Ve zprávách o letech těchto lodí v čínském tisku a v oficiálních agenturních zprávách (tisková agentura [[Sin-chua]]) se alternativně používají oba dva způsoby zápisu jména této kosmické lodi a tedy i oba významy. [136] => [137] => == Lety programu Šen-čou == [138] => [139] => === Uskutečněné mise === [140] => ''(Zeleně vyznačen probíhající let)'' [141] => {| class="wikitable" [142] => !Mise [143] => !Start [144] => !|Délka letu [145] => !Přistání [146] => !Posádka [147] => !Poznámka [148] => |- [149] => |[[Šen-čou 1]] [150] => |[[19. listopad]]u [[1999]] [151] => |21 hodin, 11 minut [152] => |[[20. listopad|20. listopadu]] [[1999]] [153] => |(let bez posádky) [154] => |automatický zkušební let bez plné výbavy [155] => |- [156] => |[[Šen-čou 2]] [157] => |[[9. leden|9. ledna]] [[2001]] [158] => |7 dní, 10 hodin, 22 minut [159] => |[[16. leden|16. ledna]] [[2001]] [160] => |(let bez posádky) [161] => |automatický let s prověrkou systémů podpory života (na palubě opice, pes a králík) [162] => |- [163] => |[[Šen-čou 3]] [164] => |[[25. březen|25. března]] [[2002]] [165] => |6 dní, 18 hodin, 51 minut [166] => |[[1. duben|1. dubna]] [[2002]] [167] => |(let bez posádky) [168] => |automatický let s prověrkou systémů podpory života (na palubě figurína kosmonauta) [169] => |- [170] => |[[Šen-čou 4]] [171] => |[[29. prosinec|29. prosince]] [[2002]] [172] => |6 dní, 18 hodin, 36 minut [173] => |[[5. leden|5. ledna]] [[2003]] [174] => |(let bez posádky) [175] => |závěrečný automatický zkušební let (na palubě dvě figuríny) [176] => |- [177] => |[[Šen-čou 5]] [178] => |[[15. říjen|15. října]] [[2003]] [179] => |21 hodin, 22 minut [180] => |[[15. říjen|15. října]] [[2003]] [181] => |{{flagicon|China}} [[Jang Li-wej]] [182] => |první čínský pilotovaný let s jednočlennou posádkou (první čínský kosmonaut) [183] => |- [184] => |[[Šen-čou 6]] [185] => |[[12. říjen|12. října]] [[2005]] [186] => |4 dny, 19 hodin, 33 minut [187] => |[[16. říjen|16. října]] [[2005]] [188] => |{{flagicon|China}} [[Fej Ťün-lung]]
{{flagicon|China}} [[Nie Chaj-šeng]] [189] => |pilotovaný let s dvoučlennou posádkou [190] => |- class="nowrap" [191] => |[[Šen-čou 7]] [192] => |[[25. září]] [[2008]] [193] => |2 dny, 20 hodin, 27 minut [194] => |[[28. září]] [[2008]] [195] => |{{flagicon|China}} [[Čaj Č’-kang]]
{{flagicon|China}} [[Liou Po-ming]]
{{flagicon|China}} [[Ťing Chaj-pcheng]] [196] => |pilotovaný let s trojčlennou posádkou, první výstup jednoho člověka do otevřeného kosmického prostoru [197] => |- [198] => |[[Šen-čou 8]] [199] => |[[31. říjen|31. října]] [[2011]] [200] => |16 dní, 13 hodin, 34 minut [201] => |[[17. listopad|17. listopadu]] [[2011]] [202] => |(let bez posádky) [203] => |bezpilotní let, automatické spojení se stanicí [[Tchien-kung 1]] [204] => |- [205] => |[[Šen-čou 9]] [206] => |[[16. červen|16. června]] [[2012]] [207] => |12 dní, 15 hodin, 25 minut [208] => |[[29. červen|29. června]] [[2012]] [209] => |{{flagicon|China}} [[Ťing Chaj-pcheng]]
{{flagicon|China}} [[Liou Wang]]
{{flagicon|China}} [[Liou Jang]] [210] => |pilotovaný let s trojčlennou posádkou ke stanici Tchien-kung 1, první Číňanka ve vesmíru [211] => |- [212] => |[[Šen-čou 10]] [213] => |[[11. červen|11. června]] [[2013]] [214] => |14 dní, 14 hodin, 29 minut [215] => |[[26. červen|26. června]] [[2013]] [216] => | class="nowraplinks" |{{flagicon|China}} [[Nie Chaj-šeng]]
{{flagicon|China}} [[Čang Siao-kuang]]
{{flagicon|China}} [[Wang Ja-pching]] [217] => |pilotovaný let s trojčlennou posádkou ke stanici Tchien-kung 1 [218] => |- [219] => |[[Šen-čou 11]] [220] => |[[16. říjen|16. října]] [[2016]] [221] => |32 dní, 6 hodin, 29 minut [222] => |[[18. listopad|18. listopadu]] [[2016]] [223] => |{{flagicon|China}} [[Ťing Chaj-pcheng]]
{{flagicon|China}} [[Čchen Tung (kosmonaut)|Čchen Tung]] [224] => |pilotovaný let s dvoučlennou posádkou ke stanici [[Tchien-kung 2]] [225] => |- [226] => |[[Šen-čou 12]] [227] => |[[17. červen|17. června]] [[2021]] [228] => |92 dní, 4 hodiny, 12 minut [229] => |[[17. září]] [[2021]] [230] => |{{flagicon|China}} [[Nie Chaj-šeng]]
{{flagicon|China}} [[Liou Po-ming]]
{{flagicon|China}} [[Tchang Chung-po]] [231] => |první mise k [[Vesmírná stanice Tchien-kung|Vesmírné stanici Tchien-kung (TSS)]], zahájení výstavby stanice kolem hlavního modulu [[Tchien-che (modul vesmírné stanice)|Tchien-che]] [232] => |- [233] => |[[Šen-čou 13]]{{cite web|url=http://www.spaceflightfans.cn/event/cz-2f-shenzhou-13|title=长征二号F/G Y13 • 神舟十三号载人飞船 • LongMarch 2F/G Y13 • Shenzhou-13|website=spaceflightfans.cn|date=21 April 2021|access-date=24 April 2021|language=zh|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2021-06-24|url archivu=https://web.archive.org/web/20210502115056/http://www.spaceflightfans.cn/event/cz-2f-shenzhou-13|datum archivace=2021-05-02|nedostupné=ano}}{{Citace elektronické monografie [234] => | příjmení = Clark [235] => | jméno = Stephen [236] => | titul = Chinese astronauts ready for launch Friday on six-month space station flight – Spaceflight Now [237] => | url = https://spaceflightnow.com/2021/10/14/chinese-astronauts-ready-for-launch-friday-on-six-month-space-station-flight/ [238] => | datum přístupu = 2021-10-15 [239] => | jazyk = en-US [240] => }} [241] => |[[15. říjen|15. října]] [[2021]] [242] => |182 dní, 9 hodin, 33 minut [243] => |[[16. duben|16. dubna]] [[2022]]{{Citace elektronického periodika [244] => | titul = 神舟十三号载人飞船撤离空间站组合体_央广网 [245] => | periodikum = china.cnr.cn [246] => | url = http://china.cnr.cn/news/20220416/t20220416_525796810.shtml [247] => | datum přístupu = 2022-04-16 [248] => }} [249] => |{{flagicon|China}} [[Čaj Č’-kang|Čaj Č'-kang]]
{{flagicon|China}} [[Wang Ja-pching]]
{{flagicon|China}} [[Jie Kuang-fu]] [250] => |druhá mise k TSS, pokračování výstavby stanice; Wang jako první žena na TSS [251] => |- [252] => |[[Šen-čou 14]]{{cite web|url=http://www.spaceflightfans.cn/event/cz-2f-shenzhou-14|title=长征二号F • 神舟十四号载人飞船（2022年待定） [253] => |trans-title=Long March 2F • Shenzhou-14 (2022 TBD) [254] => |website=spaceflightfans.cn|date=21 April 2021 [255] => |access-date=24 April 2021 [256] => |language=zh|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2021-06-24 [257] => |url archivu=https://web.archive.org/web/20210804124846/http://www.spaceflightfans.cn/event/cz-2f-shenzhou-14 [258] => |datum archivace=2021-08-04|nedostupné=ano}} [259] => |[[5. červen|5. června]] [[2022]]{{Citace elektronického periodika [260] => | titul = The liftoff of Shenzhou-14 in 4K. [261] => | periodikum = Twitter [262] => | url = https://twitter.com/cnspaceflight/status/1533335125672357888 [263] => | jazyk = cs [264] => | datum přístupu = 2022-06-05 [265] => }} [266] => |182 dní, 9 hodin, 25 minut [267] => |4. prosince 2022{{Citace elektronického periodika [268] => | titul = Michal Václavík na Twitteru [269] => | periodikum = Twitter [270] => | url = https://twitter.com/kosmo_michal/status/1599400120139010048 [271] => | jazyk = cs [272] => | datum přístupu = 2022-12-04 [273] => }} [274] => |{{flagicon|China}} [[Čchen Tung (kosmonaut)|Čchen Tung]]
{{flagicon|China}} [[Liou Jang]]
{{flagicon|China}} [[Cchaj Sü-če]] [275] => |třetí mise k TSS, pokračování výstavby stanice [276] => |- [277] => |[[Šen-čou 15]]{{cite web|url=http://www.spaceflightfans.cn/event/cz-2f-shenzhou-15 [278] => |title=长征二号F • 神舟十五号载人飞船（2022年待定） [279] => |trans-title=Long March 2F • Shenzhou-15 (2022 TBD) [280] => |website=spaceflightfans.cn|date=21 April 2021|access-date=24 April 2021 [281] => |language=zh|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2021-06-24|url archivu=https://web.archive.org/web/20210804125746/http://www.spaceflightfans.cn/event/cz-2f-shenzhou-15|datum archivace=2021-08-04|nedostupné=ano}} [282] => |[[29. listopad|29. listopadu]] [[2022]] [283] => |186 dní, 7 hodin, 25 minut [284] => |3. června 2023 [285] => |{{flagicon|China}} [[Fej Ťün-lung]]
{{flagicon|China}} [[Teng Čching-ming]]
{{flagicon|China}} [[Čang Lu]] [286] => |čtvrtá mise k TSS, dokončení výstavby stanice [287] => |- [288] => |[[Šen-čou 16]]{{Citace elektronického periodika [289] => | titul = https://twitter.com/OrbitalFocus/status/1658794312195362819 [290] => | periodikum = Twitter [291] => | url = https://twitter.com/OrbitalFocus/status/1658794312195362819 [292] => | jazyk = cs [293] => | datum přístupu = 2023-05-29 [294] => }}{{Citace elektronického periodika [295] => | titul = https://twitter.com/CNSpaceflight/status/1663364869272514561 [296] => | periodikum = Twitter [297] => | url = https://twitter.com/CNSpaceflight/status/1663364869272514561 [298] => | jazyk = cs [299] => | datum přístupu = 2023-05-30 [300] => }} [301] => |[[30. květen|30. května]] [[2023]] [302] => |153 dní, 22 hodin, 40 minut [303] => |[[31. říjen|31. října]] 2023{{Citace elektronického periodika [304] => | titul = 神舟十六号载人飞船返回舱成功着陆 空间站应用与发展阶段首次载人飞行任务取得圆满成功_中国载人航天官方网站 [305] => | periodikum = www.cmse.gov.cn [306] => | url = https://www.cmse.gov.cn/xwzx/202310/t20231031_54549.html [307] => | datum přístupu = 2023-10-31 [308] => }} [309] => |{{flagicon|China}} [[Ťing Chaj-pcheng]]
{{flagicon|China}} [[Ču Jang-ču]]
{{flagicon|China}} [[Kuej Chaj-čchao]] [310] => |5. dlouhodobá posádka TSS [311] => |-style="background:#9AFF9A;" [312] => |[[Šen-čou 17]]{{Citace elektronického periodika [313] => | příjmení = Jones [314] => | jméno = Andrew [315] => | titul = China launches new 3-astronaut crew to Tiangong space station [316] => | periodikum = Space.com [317] => | url = https://www.space.com/china-launches-shenzhou-17-crew-tiangong [318] => | datum vydání = 2023-10-26 [319] => | jazyk = en [320] => | datum přístupu = 2023-10-26 [321] => }} [322] => |[[26. říjen|26. října]] [[2023]] [323] => |187 dní, 6 hodin, 32 minut [324] => |30. dubna 2024{{Citace elektronické monografie [325] => | příjmení = Jones [326] => | jméno = Andrew [327] => | titul = China’s Shenzhou-17 crew return to Earth [328] => | url = https://spacenews.com/chinas-shenzhou-17-crew-return-to-earth/ [329] => | datum vydání = 2024-04-30 [330] => | datum přístupu = 2024-04-30 [331] => | jazyk = en-US [332] => }} [333] => |{{flagicon|China}} [[Tchang Chung-po]]
{{flagicon|China}} [[Tchang Šeng-ťie]]
{{flagicon|China}} [[Ťiang Sin-lin]] [334] => |6. dlouhodobá posádka TSS [335] => |- [336] => |[[Šen-čou 18]]{{Citace elektronického periodika [337] => | příjmení = Jones [338] => | jméno = Andrew [339] => | titul = China launches 3 astronauts to Tiangong space station on Shenzhou 18 mission (video) [340] => | periodikum = Space.com [341] => | url = https://www.space.com/china-launches-shenzhou-18-astronaut-mission-tiangong-space-station [342] => | datum vydání = 2024-04-25 [343] => | jazyk = en [344] => | datum přístupu = 2024-04-25 [345] => }} [346] => |[[25. duben|25. dubna]] [[2024]] [347] => |dosud {{Věk ve dnech|2024|04|25}} dní [348] => |podzim 2024
(plánováno) [349] => |{{flagicon|China}} [[Jie Kuang-fu]]
{{flagicon|China}} [[Li Cchung]]
{{flagicon|China}} [[Li Kuang-su]] [350] => |7. dlouhodobá posádka TSS [351] => |} [352] => [353] => === Plánované mise === [354] => {| class="wikitable" [355] => !Mise [356] => !Start [357] => !Délka letu [358] => !Přistání [359] => !Posádka [360] => !Poznámka [361] => |- [362] => |[[Šen-čou 19]] [363] => |podzim 2024 [364] => |6 měsíců [365] => |jaro 2025 [366] => | [367] => |8. dlouhodobá posádka TSS [368] => |} [369] => [370] => == Odkazy == [371] => [372] => === Reference === [373] => {{Překlad|en|Shenzhou (spacecraft)|1029984191}} [374] => [375] => === Externí odkazy === [376] => * {{Commonscat}} [377] => * [http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/pil_lety/cina/sz/index.htm Popis lodi v malé encyklopedii kosmonautiky] [378] => * [http://www.astronautix.com/craft/shenzhou.htm Podrobné informace o lodi na portálu www.astronautix.com (anglicky)] [379] => [380] => === Související články === [381] => [382] => * [[Seznam aktuálních a plánovaných kosmických letů s posádkou a podpůrných letů]] [383] => * [[Kosmonauti Číny]] [384] => * [[Vesmírná stanice Tchien-kung]] [385] => {{Program Šen-čou}} [386] => {{Portály|Kosmonautika|Čína}} [387] => [388] => [[Kategorie:Program Šen-čou]] [389] => [[Kategorie:Kosmonautika Čínské lidové republiky]] [390] => [[Kategorie:Pilotované kosmické lodě]] [391] => [[Kategorie:Kosmické programy|Šen-čou]] [] => )
good wiki

Šen-čou

Šen-čou (česky Božská loď) je čínská pilotovaná kosmická loď. Čína v ní vyslala v roce 2003 do vesmíru svého prvního kosmonauta a od roku 2021 loděmi tohoto typu obsluhuje Vesmírnou stanici Tchien-kung (TSS).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'1999','Ťing Chaj-pcheng','2003','2021','2002','Vesmírná stanice Tchien-kung','Nie Chaj-šeng','2001','2022','15. říjen','Liou Jang','Sojuz (kosmická loď)'

1999

2001

2002

2003

2021

Wikipedia stránka pro rok 2021 je rozsáhlým shrnutím událostí, jež se udály během tohoto ročníku.

2022