Array ( [0] => 14687532 [id] => 14687532 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Šerosvit [uri] => Šerosvit [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{sloh}} [1] => [[Soubor:Georges de La Tour - Newlyborn infant - Musée des Beaux-Arts de Rennes.jpg|náhled|[[Georges de La Tour]], ''Le Nouveau-Né'' (''Novorozeně'')]] [2] => [[Soubor:baglione.jpg|náhled|[[Giovanni Baglione]]: ''Nebeská a pozemská láska'', 1602–1603, ukazuje dramatický účinek kompozice chiaroscuro]] [3] => [4] => '''Šerosvit''' ([[italština|italsky]] '''chiaroscuro''') je technický termín, používaný umělci a historiky umění pro použití kontrastů světla a stínu, s cílem dosažení pocitu objemu při modelování trojrozměrných objektů a postav.Glossary of the National Gallery, London [https://www.nationalgallery.org.uk/paintings/glossary/chiaroscuro] (datum přístupu: 23. října 2011) Tato technika se používá také v [[Kinematografie|kinematografii]] a [[Fotografie|fotografii]]. [5] => [6] => Další specifické použití termínu ''chiaroscuro'' je ve vztahu k barevným dřevorytům, tištěným různými bloky, každý s použitím jiného barevného inkoustu; a termín ''„kresba chiaroscuro"'' pro kresby na barevném papíře s tmavým podkladem a bílým zvýrazněním. [7] => [8] => Základním principem je, že zdůraznění formy objektu je nejlépe dosaženo dopadem světla. Mezi umělci známé pro vývoj této techniky patří [[Leonardo da Vinci]], [[Caravaggio]]{{Citace elektronické monografie|url=https://www.carredartistes.com/en-us/blog/caravaggio-between-shadows-and-light|titul=Caravaggio, between shadows and light|website=www.carredartistes.com|jazyk=en|datum přístupu=2019-01-22}},[[Rembrandt]]{{Citace elektronické monografie| url=https://emptyeasel.com/2007/07/20/chiaroscuro-in-painting-the-power-of-light-and-dark/|titul=Chiaroscuro in Painting: The Power of Light and Dark|datum vydání=2007-07-20|website=EmptyEasel.com|datum přístupu=2019-01-22|jazyk=anglicky}}, [[Vermeer]]{{Citace elektronické monografie|url=https://www.artble.com/artists/johannes_vermeer|titul=Johannes Vermeer|website=Artble|jazyk=en|datum přístupu=2019-01-22}} a [[Goya]]{{Citace elektronické monografie| url=https://www.enforex.com/culture/art-francisco-goya.html|titul=Francisco Goya - Spanish Culture|website=www.enforex.com|datum přístupu=2019-01-22|jazyk=anglicky}} Je to jeden ze způsobů malování obrazů v [[Renesance|renesančním umění]] (vedle [[cangiante]], [[sfumato]] a [[unione]]).{{Citace monografie|titul=Color and Technique in Renaissance Painting: Italy and the North|příjmení=Hall|jméno=Marcia B.|datum vydání=1987|vydavatel=J.J. Augustin|jazyk=en}} [9] => [10] => Šerosvit se jako malířská metoda vyvinul v [[15. století]] v [[Itálie|Itálii]] a ve [[Vlámsko|Flandrech]]. Plnohodnotný šerosvit byl však uplatňován až v [[16. století]] malíři, kteří jsou řazeni ke slohům [[manýrismus]] a [[baroko]]. [11] => [12] => Pojem ''chiaroscuro'' neboli šerosvit je pro tuto malířskou techniku v odborné literatuře používán až od konce [[18. století]]. [13] => [14] => Odvozená metoda tmavých objektů dramaticky osvícených sloupem světla z nevelkého a často skrytého zdroje se nazývá '''temnosvit''' neboli [[tenebrismus]]. Vyvinuli jej [[Ugo da Carpi]] ([[1455]]–[[1523]]), [[Giovanni Baglione]] ([[1566]]–[[1643]]) a především [[Caravaggio]] ([[1573]]–[[1610]]). [15] => [16] => == Historie == [17] => Termín ''chiaroscuro'' vznikl během renesance jako popis kresby na barevném papíře, kde umělci přecházeli od základního tónu papíru ke světlému tónu pomocí bílého [[kvaš]]e a k tmavému tónu pomocí inkoustu či [[akvarel]]u.[https://web.archive.org/web/20080421003620/http://www.artmuseums.harvard.edu/fogg/drawingglossary.html#C#C Harvard Art Museum glossary] (datum přístupu: 30. srpna 2007). Vizte externí odkaz na Metropolitan{{Citace elektronického periodika |titul=Example from the Metropolitan |url=http://www.metmuseum.org/Works_of_Art/recent_acquisitions/1998/co_rec_eur_1998_15.asp |datum přístupu=2020-04-10 |url archivu=https://web.archive.org/web/20081220000000/https://web.archive.org/web/20081220055933/http://www.metmuseum.org/Works_of_Art/recent_acquisitions/1998/co_rec_eur_1998_15.asp |datum archivace=2008-12-20 |nedostupné= }} Tito umělci přitom čerpali z tradic [[Iluminovaný rukopis|iluminovaných rukopisů]] sahajících zpět do doby pozdního římského císařství, k rukopisům na fialově zbarveném podkladu. Takovým dílům se říká chiaroscuro, ale v moderní terminologii je lze popsat jako „perokresbu na připraveném papíře, zvýrazněnou bílou barvou“.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.tate.org.uk/britain/exhibitions/holbein/rooms/room8.htm|titul=Holbein in England - Tate|periodikum=tate.org.uk|datum přístupu=2012-01-31|url archivu=https://web.archive.org/web/20111217103201/http://www.tate.org.uk/britain/exhibitions/holbein/rooms/room8.htm|datum archivace=2011-12-17|url-status=dead|jazyk=anglicky}} Jako imitace této techniky se vytvářely dřevořezy technikou chiaroscuro.David Landau & Peter Parshall, ''The Renaissance Print'', str. 180–84; Yale, 1996, {{ISBN|0-300-06883-2}} – discusses these at length. Also see Metropolitan external link. V diskuzích o italském umění je tento termín někdy používán pro obrazy v monochromatickém stylu nebo o dvou barvách. Přitom monochromatický, tedy jednobarevný styl je pak označován i francouzským ekvivalentem [[grisaille]]. Termín se rozšířil a brzy zahrnoval všechny obrazy vytvářené pomocí silného kontrastu mezi světlými a tmavými částmi obrazu. [18] => [19] => [[Soubor:Christ at Rest, by Hans Holbein the Younger.jpg|náhled|vlevo|[[Hans Holbein mladší]], ''Odpočívající Kristus'']] [20] => [21] => === Chiaroscuro v malbě === [22] => Účinek modelování světla v malbě, kresbě či tisku, kde trojrozměrný objem je dosahován gradací barev a analytickým rozdělením tvarů světla a stínu je často nazýván „stínování“. Objev těchto technik používaných už starověkými Řeky je tradičně připisován slavnému aténskému malíři z 5. století př. n. l., Apollodórovi z [[Athény|Athén.]] Několik obrazů se dochovalo. Jejich chápání účinku modelování světlem lze stále pozorovat také v mozaikách ve městě [[Pella]] ve starověké [[Makedonie (království)|Makedonii]] z konce čtvrtého století před Kristem, zejména v mozaice ''Hon na jelena.'' Tato technika také přežila v poněkud hrubé, standardizované formě v [[Byzantská kultura|byzantském umění]] a byla ve středověku znovu objevena. Počátkem 15. století se v [[Itálie|Itálii]] a [[Vlámsko|Flandrech]] stala standardem výtvarna malířů a iluminovaných rukopisů. Poté se rozšířila do veškerého západního umění. [23] => [24] => Podle teorie historičky umění Marcie B. Hallové,{{Citace monografie|příjmení=Hall|jméno=Marcia B.|titul=Color and Meaning: Practice and Theory in Renaissance Painting|rok=1992|url=https://archive.org/details/colormeaningprac0000hall|datum vydání=1994|vydavatel=Cambridge University Press|místo=New York, N.Y.|isbn=978-0-521-45733-0}} které získalo značné uznání,{{Citace elektronické monografie|titul=Four Canonical Painting Modes by APA|url=http://artpaintingartist.org/the-four-canonical-painting-modes-of-the-renaissance/|jazyk=anglicky}}. Retrieved June 18, 2015. je chiaroscuro jedním ze čtyř způsobů použití barev dostupných pro renesanční italské malíře spolu s technikami [[cangiante]], [[sfumato]] a [[Unione (malířství)|unione]].Hall, Marcia B., ''Rome'' (series „Artistic Centers of the Italian Renaissance“), str. 148–150, 2005, Cambridge University Press, 2005, {{ISBN|0521624452}}, {{ISBN|9780521624459}}, [https://books.google.co.uk/books?id=gt5gtrqoKOIC&pg=PA148 google books] Chiaroscuro modelování je nyní považováno za samozřejmé, ale má několik odpůrců; anglický portrétní miniaturista [[Nicholas Hilliard]] varoval ve svém pojednání o malbě před zneužíváním této techniky a souhlasí s názory jeho patronky královny [[Alžběta I.|Alžběty I.]]: „na to aby se ukázalo to nejlepší, není potřeba žádný stín ale spíše otevřené světlo... Její Veličenstvo... si vybralo své místo k portrétu v prostoru zahrady, kde nebyl žádný strom, ani žádný stín... „...“Quotation from Hilliard's ''Art of Limming'', c. 1600, in ''Nicholas Hilliard'', [[Roy Strong]], 2002, s. 24, Michael Joseph Ltd, London, {{ISBN|0-7181-1301-2}} [25] => [26] => Ve výkresech a tiscích je modelování chiaroscuro často dosaženo použitím šrafování nebo stínování rovnoběžnými čarami. [27] => [28] => === Chiaroscuro v dřevořezech === [29] => [[Soubor:Mary Coriolano2.jpg|náhled|[[Bartolommeo Coriolano]], ''Madona s dítětem'']] [30] => Jako dřevoryt ve stylu chiaroscuro jsou označovány staré tisky na něž byly použity dva nebo více vyřezávaných bločků v různých barvách; nemusí nutně vykazovat silné kontrasty světla a tmy. Zprvu byly používány k dosažení podobných efektů jako kresby chiaroscuro. Po několika prvních experimentech v knihtisku byl pravý dřevoryt chiaroscuro vytvořený pro dva bloky pravděpodobně poprvé použit [[Lucas Cranach starší|Lucasem Cranachem starším]] v Německu v letech 1508 nebo 1509. Jeho následníkem byl [[Hans Burgkmair starší]].Landau and Parshall, 179–192; ''Renaissance Impressions: Chiaroscuro Woodcuts from the Collections of Georg Baselitz and the Albertina, Vienna'', [[Royal Academy]], Londýn, březen – červen 2014, katalog výstavy. I přes [[Giorgio Vasari|Georgio Vasariho]] důraz na italskou prioritu malíře a řezbáře [[Ugo da Carpi|Uga da Carpi]] (asi 1480 – asi 1532), který použil chiaroscuro v obraze ''Diogenes,'' je vidno, že první italské příklady této techniky se datují kolem roku 1516.Landau and Parshall, 150{{Citace elektronické monografie|url=http://www.metmuseum.org/toah/hd/wdct/ho_17.50.1.htm |titul=Ugo da Carpi after Parmigianino: Diogenes (17.50.1) | Heilbrunn Timeline of Art History | The Metropolitan Museum of Art |vydavatel=Metmuseum.org |datum vydání=2012-02-03 |datum přístupu=2012-02-18|jazyk=anglicky}} [31] => [32] => [[Soubor:Goya Christ.jpg|náhled|vlevo|[[Goya]]: ''Kristus na hoře Olivetské'']] [33] => [34] => Jiné zdroje tvrdí, že prvním dřevořezem chiaroscuro byl obraz ''Triumph of Julius Caesar'' (Triumf [[Julius Caesar|Julia Caesara]]), který vytvořil italský malíř [[Andrea Mantegna]] mezi lety 1470 a 1500.{{Citace monografie |titul=The Italian Renaissance and Cultural Memory |příjmení=Emison |jméno=Patricia A. |vydavatel=Cambridge University Press |rok=2012 |isbn=978-1-107-00526-6 |místo=New York |strany=105–107}} Jiní tvrdí, že „Lucas Cranach některé ze svých tisků antedatoval, aby dosáhl prvenství jako vynálezce nové techniky ve snaze stát se slavným“, a že tato technika byla vynalezena „s největší pravděpodobností“ malířem Burgkmairem, který byl pověřen [[Maxmilián I. Habsburský|císařem Maximilianem]], aby našel levný a efektivní způsob rozšíření jeho portrétu, když potřeboval sehnat peníze na podporu [[křížové výpravy]].“{{Citace periodika| url=https://www.theguardian.com/artanddesign/2014/mar/11/revolutionary-chiaroscuro-woodcuts-british-exhibition | periodikum=The Guardian | jméno=Mark | příjmení=Brown | titul=Revolutionary chiaroscuro woodcuts win first British exhibition | datum vydání= 11. 3. 2014|datum přístupu=11. 3. 2014|jazyk=anglicky}} Další grafici používající tuto techniku jsou [[Hans Wechtlin]], [[Hans Baldung|Hans Baldung Grien]] a [[Parmigianino]]. V Německu dosáhla tato technika největší popularity kolem roku 1520, ale v Itálii byla používána po celé šestnácté století. Občas ji využili i jiní umělci, například [[Hendrik Goltzius]]. Ve většině německých dvoublokových tisků byl klíčový blok (nebo „řádkový blok“) vytištěn černě a tónový blok nebo bloky měly ploché barevné plochy. V Itálii byly dřevořezy chiaroscuro vyráběny bez klíčových bloků, aby se dosáhlo silného odlišení.David Landau & Peter Parshall, ''The Renaissance Print'', str. 179–202; 273–81 & passim; Yale, 1996, {{ISBN|0-300-06883-2}} [35] => [36] => [[Soubor:Raffael 045 detail.jpg|náhled|Detail obrazu ''La Fornarina'', [[Raphael]], zobrazuje jemnou modelaci chiaroscuro, například v rameni, prsou a paži vpravo]] [37] => [38] => === Chiaroscuro a Caravaggio === [39] => [[Soubor:Geertgen tot Sint Jans, The Nativity at Night, c 1490.jpg|náhled|vlevo|[[Geertgen tot Sint Jans]], ''The Nativity at Night'']] [40] => Práce na iluminovaných rukopisech byla stejně jako v mnoha jiných oblastech, založena na experimentálních pokusech o ambiciózní světelné efekty. Vývoj kompozičního chiaroscura získal v severní Evropě značnou popularitu na základě vizí švédské mystičky [[Brigita Švédská|Svaté Brigity Švédské]] (Bridget of Sweden), která popsala malého [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]] jako dítě vyzařující světlo; obrazy na téma ''Nativity of Jesus (Narození Ježíše)'' pak stále více redukovaly jiné světelné zdroje, aby zdůraznila tento efekt, a [[Betlém]] byl velmi často zobrazován chiaroscurem až po [[baroko]]. [[Hugo van der Goes]] a jeho následovníci namalovali mnoho scén osvětlených pouze svíčkou nebo božským světlem z Krista jako kojence. Stejně jako u některých pozdějších malířů, z jejich obrazů vyzařoval spíše klid a mír než drama. Změna nastala až s nástupem baroka. [41] => [42] => Styl chiaroscuro se stal populárním během šestnáctého století v [[Manýrismus|manýrismu]] a barokním umění. Božské světlo osvětlovalo scénu – často spíše nedostatečně – v kompozicích [[Tintoretto|Tintoretta]], [[Veronese]] a mnoha jejich následovníků. Temné objekty dramaticky osvětlené paprskem světla z jediného zúženého a často neviditelného zdroje byl kompoziční styl příznačný pro malíře jako byl [[Ugo da Carpi]] (c. 1455 – c. 1523), [[Giovanni Baglione]] (1566–1643) a [[Caravaggio]] (1571–1610). Caravaggio měl klíčovou úlohu pro vývoj stylu [[tenebrismus]], kde se dramatický šerosvit stává dominantním prvkem. [43] => [44] => [[Soubor:Peter Paul Rubens - De kruisoprichting.JPG|náhled|[[Peter Paul Rubens]], ''Vztyčení kříže'']] [45] => [46] => === 17. a 18. století === [47] => [[Tenebrismus]] byl oblíbený zejména ve [[Španělsko|Španělsku]] a ve Španělsku ovládaném [[Neapolské království|Neapolském království]]. Pracoval s ním [[José de Ribera|Jusepe de Ribera]] a jeho následovníci. [[Adam Elsheimer]] (1578–1610), německý umělec žijící v Římě, jenž namaloval několik nočních scén osvětlených hlavně ohněm a někdy i měsíčním svitem. Na rozdíl od Caravaggia jeho temné prvky obsahují velmi jemné detaily. Vliv Caravaggia a Elsheimera silně zapůsobil na [[Peter Paul Rubens|Petera Paula Rubense]], který využil jejich přístupů k tenebrismu pro dramatický efekt v obrazech jako je ''The Raising of the Cross (Vztyčení kříže'' (1610–1611). [[Artemisia Gentileschi]] (1593–1656), barokní umělkyně, následovnice Caravaggia, uměla také skvěle využít tenebrismus i chiaroscuru. [48] => [49] => Zvláštním žánrem, který se rozvinul v 17. století byly noční scény osvětlené pouze svíčkami. Inspiroval se předchozími severskými umělci, jako byl [[Geertgen tot Sint Jans]] a inovoval styl Caravaggia a Elsheimera. Tento styl se stal oblíbeným u mnoha umělců z [[Nizozemsko|Nizozemí]] v prvních několika desetiletích sedmnáctého století a je spojován s [[utrecht]]skými Caravaggisti, jako byl [[Gerard van Honthorst|Gerrit van Honthorst]] a [[Dirck van Baburen]], a s [[Vlámsko|vlámskými]] barokními malíři, jako byl [[Jacob Jordaens]]. I [[Rembrandt|Rembrandt van Rijn]] (1606–1669) ve svých raných obrazech z dvacátých let 16. století pracoval se zdrojem světla s jednou svíčkou. Noční scéna osvětlená svíčkami se v Nizozemsku znovu objevila v polovině sedmnáctého století v menším měřítku v dílech malířů [[Gerrit Dou|Gerrita Dou]] a [[Gottfried Schalken|Gottfrieda Schalkena]]. [50] => [51] => Rembrandtovo používání temné kompozice se v jeho zralých dílech změnilo. Méně se spoléhal na ostré kontrasty světla a tmy. Je to znát na jeho [[lept]]ech z poloviny 17. století. V tomto ohledu sdílel styl svého italského současníka [[Giovanni Benedetto Castiglione]], jehož práce v [[Grafika|grafice]] ho přivedla až k vynálezu [[Monotypie|monotypu]]. [52] => [53] => [[Soubor:Gerrit van Honthorst - De koppelaarster.jpg|náhled|vlevo|[[Gerard van Honthorst|Gerrit van Honthorst]], ''De koppelaarster (Kuplířka)'']] [54] => [55] => Mimo nizozemských umělců jako byl [[Georges de La Tour]], i jiní umělci používali v kompozici osvětlení objektu svíčkou. Například [[Trophime Bigot]] ve [[Francie|Francii]] a [[Joseph Wright of Derby]] v [[Anglie|Anglii]] pracovali se silným, ale promyšleným chiaroscurem. [[Antoine Watteau|Watteau]] používal jemného chiaroscura ve svých obrazech ''fête galante (galantní slavnost);'' novým invenčním pojetím tak vytvořil zvláštní malířský žánr. Mnoho francouzských malířů v tomto stylu pokračovalo, zejména [[Jean-Honoré Fragonard|Fragonard]] a koncem století pak [[Henry Fuseli|Henri Fuseli]], stejně jako [[Eugène Delacroix]] a další umělci 19. století. [56] => [57] => [[Soubor:Wright of Derby, The Orrery.jpg|náhled|[[Joseph Wright of Derby]], ''The Orrery'' (Obdiv modelu sluneční soustavy)]] [58] => [59] => === Kinematografie a fotografie === [60] => Chiaroscuro se také používá v kinematografii k dosažení silného kontrastu mezi světlem a tmou ve filmech, a to zejména ve filmech černobílých. Klasickými příklady jsou ''Kabinet Dr. Caligariho'' (1920), ''Nosferatu'' (1922), ''Metropolis'' (1927), ''Hunchback Notre Dame'' (1939), ''Ďábel a Daniel Webster'' (1941) a černobílé scény ve filmu ''Stalker'' režiséra [[Andrej Tarkovskij|Andreje Tarkovského]] (1979). Například ve filmu ''Metropolis'' se osvětlení chiaroscuro používá k vytvoření kontrastu mezi světlou a tmavou scenérií a postavami. Snaha je především zdůraznit rozdíly mezi kapitalistickou elitou a dělníky. [61] => [62] => Ve fotografii lze chiaroscura dosáhnout pomocí techniky [[Rembrandtovo svícení]]. Tato technika může být také nazvána jako „ambientní/přirozené osvětlení”. Výsledkem je snaha o dosažení výrazu, ačkoli vzhled je mnohdy umělý a nemá obecně dokumentární charakter. Za některé z moderních mistrů chiaroscura v dokumentární fotografii lze považovat zejména [[Bill Henson|Billa Hensona]] a další, jako jsou [[W. Eugene Smith]], [[Josef Koudelka]], [[Garry Winogrand]], [[Lothar Wolleh]], [[Annie Leibovitz]], [[Floria Sigismondi]] nebo [[Ralph Gibson]]. Snad nejpřímějším zamýšleným použitím chiaroscura ve filmu byl film ''Barry Lyndon'' [[Stanley Kubrick|Stanleyho Kubricka]].“Victorian Studies Bulletin„. Northeast Victorian Studies Association, v. 9–11, 1985. 1984 Když byl Kubrick informován, že žádný [[objektiv]] v současné době nemá dostatečnou světelnou kapacitu pro natáčení kostýmního dramatu ve velkých palácích pouze za použití svíček, Kubrick koupil a vybavil speciální objektiv pro tyto účely: upravenou Mitchell BNC kameru a objektiv Zeiss vyrobený pro fotografování vesmíru, s maximální clonou f/0.7. Tento efekt používal také sovětský filmař [[Sergej Michajlovič Ejzenštejn]]. [63] => [64] => [[Sven Nykvist]], dlouholetý spolupracovník [[Ingmar Bergman|Ingmara Bergmana]], také hodně pracoval ve svých fotografiích s chiaroscuro realismem, stejně jako [[Gregg Toland]], který ovlivnil takové kameramany jako [[László Kovács (kameraman)|László Kovács]], [[Vilmos Zsigmond]] nebo [[Vittorio Storaro]]. [65] => [66] => == Galerie == [67] => [68] => Soubor:Fra Angelico 005.jpg|[[Fra Angelico]] ''Útěk do Egypta'', c. 1450, používá chiaroscuro ve všech prvcích obrazu [69] => Soubor:Sandro Botticelli 054.jpg|[[Sandro Botticelli]] ''Svatý Šebestián'', 1474 [70] => Soubor:Retrato de Juan Pareja, by Diego Velázquez.jpg|[[Diego Velázquez|Velázquez]] ''Portrét Juana Pareja'', jemné zvýraznění a stínování na tváří i oděvu [71] => Soubor:Johannes Vermeer - Het melkmeisje - Google Art Project.jpg|[[Vermeer]] ''Mlékařka'', chiaroscuro v jeho kompozicích je mimořádně složité a jemné [72] => [73] => [74] => [75] => Soubor:Meckenem.jpg|[[Israhel van Meckenem]]: ''Autoportrét s manželkou'', jemné ryté linie a šrafování, pozdní 15. stol. [76] => Soubor:Herkules und Antäus (Mantegna).jpg|[[Andrea Mantegna]]: ''Herkules a [[Antaios]]'', rytina, 15. století [77] => Soubor:Study of Arms and Hands.jpg|[[Leonardo da Vinci]]: ''Studie'', i na reprodukci je vidět užití lineárního stínování [78] => Soubor:Study for the Kneeling Leda.jpg|[[Leonardo da Vinci]]: ''Studie'' [79] => [80] => [81] => [82] => Soubor:El Greco - Allegory, Boy Lighting Candle in Company of Ape and Fool (Fábula).JPG|[[El Greco]]: ''Allegorie se svíčkou, opicí a bláznem'' [83] => Soubor:Domenico Beccafumi 070.jpg|[[Domenico Beccafumi]]: ''Zvěstování'' [84] => Soubor:Caravaggio-Crucifixion of Peter.jpg|[[Caravaggio]]: ''Ukřižování sv. Petra'' [85] => Soubor:Adam Elsheimer - Die Flucht nach Ägypten (Alte Pinakothek) 2.jpg|[[Adam Elsheimer]]: ''Útěk do Egypta'' [86] => Soubor:Bal26151-Jan-Both.jpg|[[Jan Both]]: ''Krajina'' [87] => Soubor:Gerard van Honthorst — Adoration of the Shepherds.jpg|[[Matthias Stom]]: ''Klanění pastýřů'' [88] => Soubor:Georges de La Tour 007.jpg|[[Georges de La Tour]]: ''[[Máří Magdaléna]]'' [89] => Soubor:Rembrandt van Rijn "Petrus in de gevangenis" (St. Peter in prison).jpg|[[Rembrandt|Rembrandt van Rijn]]: ''[[Petr (apoštol)|Svatý Petr]] ve vězení'' [90] => Soubor:Judith Leyster The Proposition.jpg|[[Judith Leyster]]: ''Návrhářka'' [91] => Soubor:Antoine Watteau - La Partie carrée.jpg|[[Antoine Watteau]]: ''Čtveřice'' [92] => Soubor:An Experiment on a Bird in an Air Pump by Joseph Wright of Derby, 1768.jpg|[[Joseph Wright of Derby]]: ''Experiment'', 1768 [93] => Soubor:Jean-Honoré Fragonard 009.jpg|[[Jean-Honoré Fragonard|Fragonard]]: ''The Lock'', 1780 [94] => [95] => [96] => [97] => Soubor:Golden Retriever Carlos im Wald (10580536693).jpg [98] => Soubor:Bembel With Care (167479007).jpeg [99] => Soubor:Woman (Imagicity 501).jpg [100] => [101] => [102] => [103] => Soubor:José de Ribera 011.jpg|[[José de Ribera]]: ''[[Svatý Jeroným]]'' [104] => Soubor:Rembrandt Harmenszoon van Rijn - An Old Man in Red.JPG|[[Rembrandt]]: ''Stařec v červeném'' [105] => Soubor:Millais - Self-Portrait.jpg|[[John Everett Millais]]: ''Autoportrét'' [106] => Soubor:The Knitting Woman painting by William-Adolphe Bouguereau.jpg|[[William-Adolphe Bouguereau]]: ''Pletařka'' [107] => [108] => [109] => [110] => Soubor:Springinklee schmerzensmann.jpg|[[Hans Springinklee]]: ''Zarmoucený muž'', 1516, kesba na papíře [111] => Soubor:William-Adolphe Bouguereau (1825-1905) - Study of a Seated Veiled Female Figure (19th Century).png|[[William-Adolphe Bouguereau]]: ''Studie sedící, zahalené ženské postavy'', barevný papír, bílý kvaš, stínování tužkou, 19. stol. [112] => Soubor:5316 bassenge saturn.jpg|[[Ugo da Carpi]]: [[Saturn (bůh)|''Bůh Saturn'']], italský dřevořez chiaroscuro, čtyři bloky, vypadá spíše jako akvarel, 16. stol. [113] => Soubor:5049 bassenge chiaroscuro.jpg|[[Ludolph Buesinck]]: ''[[Aeneas]] nesoucí svého otce'' [114] => [115] => [116] => == Odkazy == [117] => [118] => === Reference === [119] => {{Překlad|en|Chiaroscuro|947175735}} [120] => [121] => [122] => === Literatura === [123] => * David Landau & Peter Parshall, ''The Renaissance Print'', str. 179–202; 273–81 & passim; Yale, 1996, {{ISBN|0-300-06883-2}} [124] => [125] => === Související články === [126] => * [[Tenebrismus]] [127] => * [[Low key]] [128] => * [[Světlo ve fotografii]] [129] => [130] => === Externí odkazy === [131] => * {{Commonscat}} [132] => * [http://www.metmuseum.org/toah/hd/wdct/hd_wdct.htm Chiaroscuro Woodcut from the Metropolitan Museum of Art Timeline of Art History] [133] => * [https://web.archive.org/web/20070625130531/http://www.spencerart.ku.edu/collection/print/maps/zanmap.shtml Chiaroscuro woodcut] na stránkách Spencer Museum of Art, Kansas [134] => * [http://studiochalkboard.evansville.edu/s-chiaro.html (Modelling) chiaroscuro from Evansville University] {{Wayback|url=http://studiochalkboard.evansville.edu/s-chiaro.html |date=20081212214343 }} [135] => [136] => {{Autoritní data}} [137] => {{Portály|Umění|Fotografie}} [138] => [139] => [[Kategorie:Malířské techniky]] [140] => [[Kategorie:Grafické techniky]] [141] => [[Kategorie:Řezbářství]] [] => )
good wiki

Šerosvit

Georges de La Tour, Le Nouveau-Né (Novorozeně) Giovanni Baglione: Nebeská a pozemská láska, 1602-1603, ukazuje dramatický účinek kompozice chiaroscuro Šerosvit (italsky chiaroscuro) je technický termín, používaný umělci a historiky umění pro použití kontrastů světla a stínu, s cílem dosažení pocitu objemu při modelování trojrozměrných objektů a postav. Tato technika se používá také v kinematografii a fotografii.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Caravaggio','Rembrandt','Ugo da Carpi','Leonardo da Vinci','Vlámsko','Adam Elsheimer','tenebrismus','sfumato','Itálie','Antoine Watteau','baroko','José de Ribera'

Baroko

Caravaggio

Itálie

Rembrandt

Sfumato

Tenebrismus

Vlámsko