Array ( [0] => 15487780 [id] => 15487780 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Šibenik [uri] => Šibenik [3] => Sibenik montage landmarks.jpg [img] => Sibenik montage landmarks.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=městu v Chorvatsku|druhý=slovenském silničním tunelu|stránka=Tunel Šibenik}} [1] => {{Různé významy|stránka=Šibeník}} [2] => {{Infobox - sídlo světa [3] => | jméno = Šibenik [4] => | originální jméno = [5] => | obrázek = Sibenik montage landmarks.jpg [6] => | popisek = [7] => | vlajka = Sibenik flag.JPG [8] => | znak = Sibenik coat of arms.jpg [9] => | zeměpisná šířka = 43.7291667 [10] => | zeměpisná délka = 15.9022222 [11] => | nadmořská výška = 0 [12] => | stát = Chorvatsko [13] => | pojem vyššího celku = [[Chorvatské župy|Župa]] [14] => | název vyššího celku = [[Šibenicko-kninská župa|Šibenicko-kninská]] [15] => | pojem nižšího celku = [16] => | název nižšího celku = [17] => | pojem celku 3 = [18] => | název celku 3 = [19] => | pojem celku 4 = [20] => | název celku 4 = [21] => | pojem celku 5 = [22] => | název celku 5 = [23] => | administrativní dělení = [24] => | loc-map = {{LocMap |Chorvatsko |label=Šibenik |position=left |width=250 |lat=43.73 |long=15.90 |float=center |caption=}} [25] => | rozloha = 143,35 [26] => | počet obyvatel = 34302 [27] => | obyvatelé aktuální k = 2011 [28] => | hustota zalidnění = [29] => | etnické složení = [[Chorvati]] - 94,02% [30] => | náboženské složení = [31] => | status = [32] => | představitel = [33] => | titul představitele = [34] => | starosta = Željko Burić [35] => | web = http://www.sibenik.hr [36] => | obecní úřad = [37] => | telefonní předvolba = {+385} 022 [38] => | psč = 22 000 [39] => | označení vozidel = ŠI [40] => }} [41] => '''Šibenik''' ({{Vjazyce2|it|''Sebenico''}}) je město v [[Chorvatsko|Chorvatsku]], ležící u [[Šibenický záliv|Šibenického zálivu]] v ústí řeky [[Krka (Chorvatsko)|Krky]] do [[Jaderské moře|Jaderského moře]]. Nachází se v regionu severní [[Dalmácie]]. Žije zde 34 302 obyvatel. Město je správním střediskem [[Šibenicko-kninská župa|Šibenicko-kninské župy]]. [42] => [43] => == Název == [44] => Název ''Šibenik'' mohl vzniknout několika způsoby. Podle [[Juraj Šižgorić|Juraje Šizgoriće]] odkazuje na ''pruty'' keřů ({{vjazyce2|hr|šibe}}), které se nacházely okolo a podle nichž první [[Slované]], kteří na místo přišli, lokalitu pojmenovali. Existuje rovněž i hypotéza, že město vzniklo na základě [[latina|latinského]] toponyma ''sibin'', resp ''Sibinicum''. Z této podoby bylo přejato do dalších jazyků, především do italštiny (''Sebenico'') nebo do [[němčina|němčiny]] (v dnes neužívané zastaralé podobě ''Sibenning''). [45] => [46] => == Klimatické poměry == [47] => [48] => Město Šibenik má středomořské klima, které zde zahrnuje horká suchá léta a deštivé zimy. Počet ročních slunečních hodin se pohybuje okolo 2700.{{Citace kvalifikační práce [49] => | příjmení = Mić Plučić [50] => | jméno = Valentina [51] => | instituce = Univerzita ve Splitu [52] => | odkaz na instituci = Univerzita ve Splitu [53] => | titul = Perspektive razvoja kulturnog turizma u Šibeniku [54] => | url = [55] => | typ práce = doktorská práce [56] => | vedoucí = Davorka Mikulić [57] => | odkaz na vedoucího = [58] => | místo = Split [59] => | rok vydání = 2019 [60] => | strany = 19 [61] => | datum přístupu = 2023-02-03 [62] => | poznámka = [63] => | jazyk = chorvatština [64] => }} [65] => [66] => == Geografie == [67] => Město samotné se nachází přímo na mořském pobřeží, ale u již zmíněného Šibenického zálivu, který je od otevřeného moře vzdálen několik kilometrů severovýchodně. Dále do vnitrozemí lze pokračovat ze zálivu do tzv. [[Prokljansko jezero|Prokljanského jezera]] a do [[Skradin]]u. Samotné město se rozvinulo na západním svahu pod vrcholem [[Trtar]], resp. Luguša po východní straně zálivu. Na jižním okraji zálivu se nachází [[Šibenický přístav|přístav]]. [68] => [69] => Z území města tvoří zastavěnou část cca 7 % a lesy zhruba 15 %. 31 % plochy území města Šibeniku se využívá k [[Zemědělství v Chorvatsku|zemědělství]]. [70] => [71] => Město je vzdálené 66 km jihovýchodně od [[Zadar]]u, 50 km severozápadně od [[Split]]u, 200 km západně od [[Sarajevo|Sarajeva]] v [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]] a 230 km jižně od [[Záhřeb]]u. [72] => [73] => == Klimatické poměry == [74] => Pro Šibenik je typické středomořské klima. Město má průměrně za rok 2710 slunných hodin, což odpovídá pobřeží. Směrem do vnitrozemí množství slunečního svitu přirozeně klesá. [75] => [76] => Roční úhrn srážek činí 803 mm. Vysoké letní teploty činí příjemnější vítr [[mistral]] vanoucí od severozápadu. [77] => [78] => == Historie == [79] => První zmínka o Šibeniku je z roku [[1066]] z charty chorvatského krále [[Petar Krešmir IV.|Petara Krešmira IV.]]{{Citace elektronické monografie [80] => | titul = Meraviglie di Croazia: viaggio nella regione di Sebenico e Tenin [81] => | periodikum = Corriere Della Sera [82] => | url = https://viaggi.corriere.it/eventi/croazia-vacanze-sibenik-ente-turismo-sebenico-e-tenin-native-adv/ [83] => | datum přístupu = 2022-08-18 [84] => | jazyk = it [85] => }}, archeologické průzkumy však prokázaly, že oblast byla osídlena již dříve, nicméně ne stále. Na rozdíl od jiných měst, které založili [[Řekové]], [[Římané]] nebo [[Ilyrové]] je Šibenik již od svého založení chorvatský.{{Citace monografie [86] => | příjmení = Fine [87] => | jméno = John, V. A. [88] => | odkaz na autora = [89] => | titul = When Ethnicity Did Not Matter in the Balkans [90] => | vydavatel = The University of Michigan Press [91] => | místo = [92] => | rok = 2006 [93] => | počet stran = [94] => | isbn = 978-0-472-11414-6 [95] => | kapitola = [96] => | strany = 80 [97] => | jazyk = angličtina [98] => }} Středem osídlení se stala pevnost sv. Michala, kde král pobýval. O Šibenik měla zájem celá řada regionálních vládců, samotné sídlo nicméně tehdy nebylo městem.{{Citace kvalifikační práce [99] => | příjmení = Lovrić [100] => | jméno = Laura [101] => | instituce = Sveučilište Josipa Jurja Strossmayera u Osijeku [102] => | odkaz na instituci = Univerzita Josipa Juraje Štrosmajera v Osijeku [103] => | titul = Mogućnost razvoja grada Šibenika s ciljem očuvanja kvalitete života [104] => | url = [105] => | typ práce = doktorská práce [106] => | vedoucí = Alka Turalija [107] => | odkaz na vedoucího = [108] => | místo = Osijek [109] => | rok vydání = 2021 [110] => | strany = 3 [111] => | datum přístupu = 2023-02-03 [112] => | poznámka = [113] => | jazyk = chorvatština [114] => }} [115] => [116] => Ve [[12. století]] jej několikrát ohrozili Benátčané, jejich období vlády byla ale zpočátku pouze krátká – a to v letech [[1116]] až [[1124]] a potom [[1125]] až [[1133]]. V roce [[1167]] udělil tehdejší uherský král [[Štěpán III. Uherský|Štěpán III.]] městu autonomii, která spočívala také v možnosti razit vlastní peníze. Později ([[1298]]) získal Šibenik i status města a sídlo katolické diecéze. V souvislosti s tím byly zahájeny přípravy výstavby katedrály, která byla budována převážně v [[15. století]]. [117] => [118] => Do roku [[1412]] město úspěšně odolávalo snahám [[Benátská republika|Benátčanů]] o jeho ovládnutí. Město získalo značnou roli v obchodu se solí a dařilo se zde kultuře i vzdělanosti. Vznikla zde řada honosných staveb a do dnešní doby se dochovaly prvky [[gotická architektura|gotické architektury]] na některých z nich.{{Citace monografie [119] => | příjmení = Pavlović [120] => | jméno = Zoran [121] => | odkaz na autora = [122] => | titul = Modern World Nations: Croatia [123] => | vydavatel = Chelsea House Publishers [124] => | místo = [125] => | rok = 2003 [126] => | počet stran = 117 [127] => | isbn = 0-7910-7911-2 [128] => | kapitola = [129] => | strany = 51 [130] => | jazyk = angličtina [131] => }} Působila tu celá řada humanistických spisovatelů a básníků. Město na počátku 15. století přečkali útok tzv. Černých Vlachů.{{doplňte zdroj}} [132] => [133] => [[File:Gezicht op Šibenik Sebenico (titel op object), RP-P-2018-1838.jpg|left|thumb|Historický pohled na město Šibenik.]] [134] => [[File:Gezicht op Sint-Jacobuskathedraal, te Šibenik De Domkerk te Sebenico (titel op object), RP-P-2018-1837.jpg|left|thumb|Katedrála sv. Jakuba na historickém pohledu.]] [135] => [[File:Franz Laforest, Sebenico, Landseite.jpg|left|thumb|Šibenik okolo roku [[1880]].]] [136] => Na počátku 16. století město začala ohrožovat z balkánského vnitrozemí i [[Osmanská říše]]. Ačkoliv některá města v oblasti dnešního Chorvatska (např. [[Knin]] nebo [[Skradin]]) Turci obsadili, Šibenik se jim dobýt nepodařilo. Přítomnost Turků však poškodila hospodářské vztahy mezi městem a vnitrozemím. Poklesl tak objem obchodu a Šibenik začal jako město upadat.{{Citace kvalifikační práce [137] => | příjmení = Lovrić [138] => | jméno = Laura [139] => | instituce = Sveučilište Josipa Jurja Strossmayera u Osijeku [140] => | odkaz na instituci = Univerzita Josipa Juraje Štrosmajera v Osijeku [141] => | titul = Mogućnost razvoja grada Šibenika s ciljem očuvanja kvalitete života [142] => | url = [143] => | typ práce = doktorská práce [144] => | vedoucí = Alka Turalija [145] => | odkaz na vedoucího = [146] => | místo = Osijek [147] => | rok vydání = 2021 [148] => | strany = 4 [149] => | datum přístupu = 2023-02-03 [150] => | poznámka = [151] => | jazyk = chorvatština [152] => }} V roce [[1647]] se v [[Bitva o Šibenik|Turci pokusili město dobýt]], nicméně neúspěšně. Proti jejich dvaceti pěti tisícům bojovníků se ubránilo šest tisíc Benátčanů. [153] => [154] => Od [[17. století]] byl budován systém hradeb a [[pevnost (stavba)|pevností]]. Pevnost svatého Mikuláše je společně s dalšími [[Benátské obranné stavby|benátskými obrannými stavbami]] od roku 2017 chráněna [[UNESCO|UNESCEM]] jako [[světové dědictví]]. S pádem Benátské republiky se vlastníky Šibeniku stali [[Habsburkové]]; Šibenik se tak stal součástí [[Uhersko|Uherska]]. [155] => [156] => Po zhroucení Benátské republiky se město spolu s značnou částí Dalmácie dostalo pod moc Habsburské monarchie. Město bylo v této době velmi nerozvinuté, většina obyvatel se věnovala zemědělství, řemeslům nebo pěstování ovoce.{{doplňte zdroj}} Na počátku [[19. století]] se dostalo pod francouzskou nadvládu a bylo integrováno do tzv. [[Ilyrské provincie|Ilyrských provincií]]. Od roku [[1806]] zde byla přítomna francouzská armáda. Ta se zaměřila do jisté míry také na rozvoj zanedbané infrastruktury; výstavbu cest, vznik nemocnice, sirotčince apod. Rakouská nadvláda se vrátila nad Šibenik po [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]]. Vzhledem k odlehlosti města od zbytku monarchie a omezení obchodní výměny s územím sousední [[Osmanská říše|Osmanské říše]] (Bosny a Hercegoviny) došlo v této době k hospodářské stagnaci přístavu. [157] => [158] => Období krátkého ale rychlého pokroku během francouzské nadvlády mělo vyústění v národní cítění místního obyvatelstva, které se do jisté míry hlásilo k [[Ilyrismus|ilyrské]] identitě. V roce [[1841]] město např. navštívil chorvatský buditel [[Ljudevit Gaj]] a básník [[Ivan Mažuranić]]. Podpora slovanského, resp. chorvatského jazyka i cítění však zcela přirozeně vedla ke konfliktu s místním [[Italština|italsky]] mluvícím obyvatelstvem, které se obávalo různých autonomistických hnutí a dalších vlivů, které by z nich mohly učinit občany druhé kategorie. Obdobný konflikt se rozvinul v průběhu [[19. století]] v podstatě na celém dalmatském pobřeží. Po roce [[1866]] se celý proces ještě zintenzivnil v souvislosti s [[Třetí italská válka za nezávislost|třetí italskou válkou za nezávislost]]. Od roku [[1872]] přestal být užíván v oficiální korespondenci italský název města. [159] => [160] => V roce [[1870]] bylo otevřeno místní divadlo.{{Citace kvalifikační práce [161] => | příjmení = Mić Plučić [162] => | jméno = Valentina [163] => | instituce = Univerzita ve Splitu [164] => | odkaz na instituci = Univerzita ve Splitu [165] => | titul = Perspektive razvoja kulturnog turizma u Šibeniku [166] => | url = [167] => | typ práce = doktorská práce [168] => | vedoucí = Davorka Mikulić [169] => | odkaz na vedoucího = [170] => | místo = Split [171] => | rok vydání = 2019 [172] => | strany = 27 [173] => | datum přístupu = 2023-02-03 [174] => | poznámka = [175] => | jazyk = chorvatština [176] => }} [177] => [178] => V 70. letech [[19. století]] došlo k zintenzivnění rozvoje zaostalého města díky výstavbě železnice, byť nenapojené na zbytek rakousko-uherských drah. V roce [[1895]] začala být nedaleká řeka [[Krka]] využívána k výrobě elektrické energie, což umožnilo rozvoj průmyslu. Projekt elektrárny v lokalitě [[Skradinski buk]] připravil [[Nikola Tesla]].{{doplňte zdroj}} Město také získalo elektrické osvětlení, a to jako jedno z prvních na jaderském pobřeží. Malé provozy se začaly na počátku [[20. století]] postupně rozvíjet ve větší továrny. Vyráběn byl především [[karbid vápenatý]]. Modernizaci Šibeniku inicioval tehdejší starosta [[Ante Šupuk]]. Územní rozšiřování města probíhalo směrem především po obou stranách pobřeží, do vnitrozemí se zástavba rozšiřovala až ve století dvacátém.{{Citace kvalifikační práce [179] => | příjmení = Lovrić [180] => | jméno = Laura [181] => | instituce = Sveučilište Josipa Jurja Strossmayera u Osijeku [182] => | odkaz na instituci = Univerzita Josipa Juraje Štrosmajera v Osijeku [183] => | titul = Mogućnost razvoja grada Šibenika s ciljem očuvanja kvalitete života [184] => | url = [185] => | typ práce = doktorská práce [186] => | vedoucí = Alka Turalija [187] => | odkaz na vedoucího = [188] => | místo = Osijek [189] => | rok vydání = 2021 [190] => | strany = 6 [191] => | datum přístupu = 2023-02-03 [192] => | poznámka = [193] => | jazyk = chorvatština [194] => }} Rozvoj města je dobře patrný například na mapách [[třetí vojenské mapování|třetího vojenského mapování]] z konce [[19. století]]. [195] => [196] => Během [[První světová válka|první světové války]] bylo místní obyvatelstvo [[Všeobecná mobilizace v Rakousko-Uhersku v roce 1914|mobilizováno]]. Došlo k omezení občanských svobod. Ti, kteří požadovali jednotu [[Jižní Slované|jižních Slovanů]] byli perzekvováni a často vězněni. Místní přístav využívalo [[Rakousko-Uhersko]] jako bezpečné útočiště pro svoje námořnictvo, které bylo vystavováno neustálým útokům dohodových mocností na [[Jaderské moře|Jaderském moři]]. Po bitvě o mys Rodoni zde bylo umístěno několik torpédoborců a lehkých křižníků. Došlo zde rovněž i k [[Únos rakousko-uherského torpédového člunu Tb 11 do Itálie|únosu torpédového člunu]], kdy převážně [[Češi|česká]] posádka přeběhla přes Jaderské moře do dohodové [[Itálie]]. [197] => [198] => Po [[První světová válka|první světové válce]] město obsadila Itálie, držela jej ale jen do roku [[1921]], a poté patřil [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Království SHS]] a [[Jugoslávie|Jugoslávskému]] [[království]]. Pro ekonomicky slabou, politicky i národnostně nestabilní monarchii představoval dobře využitelný přístav. Ve 20. letech byl dokončením [[Železniční trať Ogulin–Knin|železniční trati]] v regionu [[Lika]] napojen na zbytek jugoslávské železniční sítě, což mu umožnilo další rozvoj. V meziválečném období bylo v Šibeniku postaveno gymnázium (které neslo jméno tehdejšího krále [[Aleksandar Karađorđević|Alexandra]]). I když docházelo k zavírání továren, město zůstalo klíčové na mapě díky [[bauxit]]ovému dolu v nedaleké obci [[Siverić]]. Ruda byla přes Šibenik odvážena do celé tehdejší Jugoslávie. Město mělo před vypuknutím konfliktu zhruba šestnáct tisíc obyvatel. [199] => [200] => V dubnu [[1941]], kdy na území bývalé jugoslávské monarchie [[Dubnová válka (Jugoslávie)|vypukla válka]] byl Šibenik bombardován italským letectvem. Následně zde vznikla velmi rychle organizace [[Ustaše|Ustašovců]] (chorvatských fašistů), nedlouho poté však bylo rozhodnuto o připojení města k [[Itálie|Itálii]].{{Citace monografie [201] => | příjmení = Bilandžić [202] => | jméno = Dušan [203] => | odkaz na autora = [204] => | titul = Hrvatska moderna povijest [205] => | vydavatel = Golden marketing [206] => | místo = Záhřeb [207] => | rok = 1999 [208] => | počet = [209] => | isbn = 953-6168-50-2 [210] => | kapitola = [211] => | strany = 100 [212] => | jazyk = chorvatština [213] => }} Italská okupace trvala zhruba dva roky. Administrativně byl Šibenik připojen k [[Zadarská provincie|Zadarské provincii]] ({{vjazyce2|it|Provincia di Zara}}). V celé provincii vznikaly [[Jugoslávští partyzáni|partyzánské oddíly]], které působily záškodnické akce.{{Citace monografie [214] => | příjmení = Dolničar [215] => | jméno = Ivan [216] => | odkaz na autora = [217] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [218] => | vydavatel = eksport pres [219] => | místo = Bělehrad [220] => | rok = 1981 [221] => | počet = [222] => | isbn = [223] => | kapitola = [224] => | strany = 23 [225] => | jazyk = srbochorvatština [226] => }} [227] => [228] => Po kapitulaci Itálie následovalo krátké období německé okupace. Ač krátké, bylo pro město do jisté míry tragické. Spojenecké nálety na Šibenik zničily celou řadu budov, poškozena byla např. radnice a další objekty. Obsazeny byly také ostrovy v okolí Šibeniku.{{Citace monografie [229] => | příjmení = Dolničar [230] => | jméno = Ivan [231] => | odkaz na autora = [232] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [233] => | vydavatel = eksport pres [234] => | místo = Bělehrad [235] => | rok = 1981 [236] => | počet = [237] => | isbn = [238] => | kapitola = [239] => | strany = 39 [240] => | jazyk = srbochorvatština [241] => }} Město bylo osvobozeno na začátku [[listopad 1944|listopadu 1944]] partyzánskými vojsky. V okamžiku bojů v samotném Šibeniku zůstalo jen okolo šesti tisíc lidí. V okolí byli aktivní také [[četnici]], kteří zamýšleli rozšířit srbský etnický prostor až k Šibeniku.{{Citace monografie [242] => | příjmení = Bilandžić [243] => | jméno = Dušan [244] => | odkaz na autora = [245] => | titul = Hrvatska moderna povijest [246] => | vydavatel = Golden marketing [247] => | místo = Záhřeb [248] => | rok = 1999 [249] => | počet = [250] => | isbn = 953-6168-50-2 [251] => | kapitola = [252] => | strany = 123 [253] => | jazyk = chorvatština [254] => }} [255] => [256] => [[File:Vkorakanje partizanskih enot novembra 1944 v Šibenik.jpg|right|thumb|Jednotky [[Jugoslávští partyzáni|partyzánského vojska]] pochodující Šibenikem roku [[1944]].]] [257] => V roce [[1947]] existoval záměr umístit v Šibeniku základnu sovětského námořnictva (podobně jako například v [[Boka Kotorska|Boce Kotorské]], či [[Pula|Pule]]). Nakonec jej odmítl sám [[Josip Broz Tito]], a tak sovětské lodě nakonec v Šibeniku nekotvily. [258] => [259] => V poválečné době byla ze Šibeniku odstraněna socha italského spisovatele [[Niccolò Tommaseo|Nicola Tommasea]].{{doplňte zdroj}} [260] => [261] => Po druhé světové válce vznikla také umělecká společnost Kolo, která v Šibeniku působila.{{Citace monografie [262] => | příjmení = Dolničar [263] => | jméno = Ivan [264] => | odkaz na autora = [265] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [266] => | vydavatel = eksport pres [267] => | místo = Bělehrad [268] => | rok = 1981 [269] => | počet = [270] => | isbn = [271] => | kapitola = [272] => | strany = 116 [273] => | jazyk = srbochorvatština [274] => }} [275] => [276] => V rámci válečných reparací získal Šibenik [[suchý dok]], který mu předala [[Itálie]].{{Citace elektronické monografie [277] => | titul = Dal cantiere Iskra di Sebenico va in disarmo il bacino di carenaggio con cui l’Italia risarcì la Jugoslavia per i danni di guerra nel 1950 [278] => | periodikum = Il Picollo [279] => | url = https://ilpiccolo.gelocal.it/trieste/cronaca/2022/04/24/news/sebenico-in-disarmo-il-bacino-di-carenaggio-con-cui-l-italia-nel-1950-risarci-i-danni-di-guerra-1.41396036 [280] => | datum přístupu = 2022-08-18 [281] => | jazyk = it [282] => }} Během následné industrializace země byla v roce [[1951]] dokončena v blízkosti Šibeniku hliníkárna a válcovna hliníku Ražine-Šibenik. O dva roky později byl pro její potřebu vybudován nový [[vodovod]], který přiváděl vodu z nedaleké řeky [[Krka (Chorvatsko)|Krky]]. Postaven byl také závod na zpracování lehkých kovů, který nesl název po [[Slovinci|slovinském]] [[Svaz komunistů Jugoslávie|komunistovi]] [[Boris Kidrič|Borisu Kidričovi]].{{Citace monografie [283] => | příjmení = Dolničar [284] => | jméno = Ivan [285] => | odkaz na autora = [286] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [287] => | vydavatel = eksport pres [288] => | místo = Bělehrad [289] => | rok = 1981 [290] => | počet = [291] => | isbn = [292] => | kapitola = [293] => | strany = 298 [294] => | jazyk = srbochorvatština [295] => }} Na přelomu 50. a 60. let bylo rozhodnuto o výstavbě moderních budov v samotném historickém jádru města. Z pera architekta [[Ivo Vitić|Iva Vitiće]] byl zrealizován [[Hotel Jadran (Šibenik)|hotel Jadran]], dále budova nové radnice a kino Šibenik. Vznikl také nový [[Dům armády (Šibenik)|Dům armády]], za nějž si architekt Vitić odnesl cenu nejlepšího počinu na území [[SR Chorvatsko]] v období 60. let [[20. století]]. Dopravní obslužnost města zlepšila výstavba Jadranské magistrály, která propojila celé pobřeží jaderského moře. Do Šibeniku vstoupila přes [[Šibenický most|betonový obloukový most]], dokončený v polovině 60. let [[20. století]]. V první polovině 70. let byl rekonstruován místní palác ({{vjazyce2|hr|Knežeča palača}}) a budova městského muzea. [296] => [297] => V roce [[1979]] se zde konala část 8. středomořských her.{{Citace monografie [298] => | příjmení = Dolničar [299] => | jméno = Ivan [300] => | odkaz na autora = [301] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [302] => | vydavatel = eksport pres [303] => | místo = Bělehrad [304] => | rok = 1981 [305] => | počet = [306] => | isbn = [307] => | kapitola = [308] => | strany = 373 [309] => | jazyk = srbochorvatština [310] => }} [311] => [312] => Během [[Chorvatská válka za nezávislost|chorvatské války za nezávislost]] se město nacházelo v bezprostřední blízkosti s mezinárodně neuznanou [[Republika Srbská krajina|Republikou Srbská krajina]]. Obec [[Drniš]], která se nachází několik kilometrů od města byla již součástí tohoto útvaru. Na Šibenik byl během války několikrát podniknut útok v září [[1991]]. Boje řídil [[Ratko Mladić]]. Díky již tehdy vysoké kapacitě ubytovacích zařízení dokázalo město přijmout nemalé množství uprchlíků z frontové linie a poskytnout jim útočiště. Poničeny byly četné budovy, včetně historických památek, např. místního divadla nebo katedrály. [313] => [314] => Po skončení války došlo k obnově města a jeho rozvoji. V současné době je Šibenik navštěvovaným letoviskem na chorvatském pobřeží Jaderského moře. Stejně jako řada dalších měst v regionu však naráží další např. stavební rozvoj na historický charakter města a na prostorové limity (město z vnitrozemí obklopují kopce o výšce až 200 m n. m.). Výstavba nových částí města (např. v lokalitě [[Dubićevac]]) si vyžádala likvidaci místních lesů.{{Citace kvalifikační práce [315] => | příjmení = Lovrić [316] => | jméno = Laura [317] => | instituce = Sveučilište Josipa Jurja Strossmayera u Osijeku [318] => | odkaz na instituci = Univerzita Josipa Juraje Štrosmajera v Osijeku [319] => | titul = Mogućnost razvoja grada Šibenika s ciljem očuvanja kvalitete života [320] => | url = [321] => | typ práce = doktorská práce [322] => | vedoucí = Alka Turalija [323] => | odkaz na vedoucího = [324] => | místo = Osijek [325] => | rok vydání = 2021 [326] => | strany = 14 [327] => | datum přístupu = 2023-02-03 [328] => | poznámka = [329] => | jazyk = chorvatština [330] => }} V [[21. století]] byla do Šibeniku zavedena [[Dálnice A1 (Chorvatsko)|dálnice A1]], která zbavila město tranzitní dopravy a zjednodušila jeho dostupnost v domácím i mezinárodním srovnání. [331] => [332] => == Obyvatelstvo == [333] => [[Soubor:View of Šibenik.jpg|náhled|Mořské pobřeží v Šibeniku]] [334] => [[Soubor:Grad Šibenik.jpg|náhled|Pohled na město]] [335] => [[File:Šibenik. Шибеник. - panoramio.jpg|right|thumb|Lodě a moře.]] [336] => [[Soubor:Station Sibenik.JPG|náhled|[[Šibenik (nádraží)|Železniční stanice]]]] [337] => V roce [[2011]] žilo v Šibeniku 34 302 obyvatel, na území které je z administrativního hlediska součástí celého města ({{vjazyce2|hr|Grad Šibenik}}) to potom bylo 46 332 osob (tj. s přilehlými vesnicemi). [338] => [339] => V poslední době je trend co se týče vývoje počtu obyvatel sestupný; maximální počet obyvatel měl Šibenik v roce [[1991]] a to 41 012, resp. 55 842. Pokles je způsobem jednak přirozeným úbytkem obyvatelstva, jednak poklesem počtu obyvatel nechorvatské národnosti. V roce [[1991]] (před vypuknutím chorvatské války za nezávislost) žilo v Šibeniku 84 % obyvatel, kteří se hlásili k [[Chorvati|chorvatské]] národnosti, 10,8 % se hlásilo k [[Srbové v Chorvatsku|srbské]] národnosti a zbytek k řadě dalších. Po skončení konfliktu byl podíl Srbů zhruba okolo tří procent. [340] => [341] => == Kultura == [342] => [343] => Historické jádro je turisticky velmi atraktivní. Místní [[katedrála svatého Jakuba (Šibenik)|katedrála svatého Jakuba]] s prvky gotické a renesanční architektury{{Citace monografie [344] => | příjmení = Pavlović [345] => | jméno = Zoran [346] => | odkaz na autora = [347] => | titul = Modern World Nations: Croatia [348] => | vydavatel = Chelsea House Publishers [349] => | místo = [350] => | rok = 2003 [351] => | počet stran = 117 [352] => | isbn = 0-7910-7911-2 [353] => | kapitola = [354] => | strany = 87 [355] => | jazyk = angličtina [356] => }} je zapsána na seznamu [[UNESCO]] a jezdí sem mnoho [[Turistika|turistů]]. V Šibeniku existují dva národní parky: [[Krka (Chorvatsko)|Krky]] a Kornati.{{Citace elektronického periodika [357] => | titul = Šibenik Croatia - tourist destinations, information and attractions [358] => | periodikum = www.sibenik-croatia.com [359] => | url = https://www.sibenik-croatia.com/ [360] => | jazyk = en [361] => | datum přístupu = 2018-06-03 [362] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180520054120/https://www.sibenik-croatia.com/ [363] => | datum archivace = 2018-05-20 [364] => | nedostupné = ano [365] => }}{{Citace monografie [366] => | příjmení = Pavlović [367] => | jméno = Zoran [368] => | odkaz na autora = [369] => | titul = Modern World Nations: Croatia [370] => | vydavatel = Chelsea House Publishers [371] => | místo = [372] => | rok = 2003 [373] => | počet stran = 117 [374] => | isbn = 0-7910-7911-2 [375] => | kapitola = [376] => | strany = 87 [377] => | jazyk = angličtina [378] => }} [379] => [380] => Od roku [[1925]] se v Šibeniku nachází [[městské muzeum (Šibenik)|městské muzeum]].{{Citace kvalifikační práce [381] => | příjmení = Mić Plučić [382] => | jméno = Valentina [383] => | instituce = Univerzita ve Splitu [384] => | odkaz na instituci = Univerzita ve Splitu [385] => | titul = Perspektive razvoja kulturnog turizma u Šibeniku [386] => | url = [387] => | typ práce = doktorská práce [388] => | vedoucí = Davorka Mikulić [389] => | odkaz na vedoucího = [390] => | místo = Split [391] => | rok vydání = 2019 [392] => | strany = 27 [393] => | datum přístupu = 2023-02-03 [394] => | poznámka = [395] => | jazyk = chorvatština [396] => }} Sídlí zde také městská knihovna, která nese název podle [[Juraj Šižgorić|Juraje Šižgoriće]] a galerie, pojmenovaná po sv. Krševanovi. Místní divadlo je pobočkou [[Chorvatské národní divadlo|Chorvatského národního divadla]] ({{vjazyce2|hr|Hrvatsko narodno kazalište}}). [397] => [398] => === Kulturní akce === [399] => [400] => V Šibeniku se pravidelně od roku [[1960]] koná Mezinárodní dětský festival{{Citace kvalifikační práce [401] => | příjmení = Mić Plučić [402] => | jméno = Valentina [403] => | instituce = Univerzita ve Splitu [404] => | odkaz na instituci = Univerzita ve Splitu [405] => | titul = Perspektive razvoja kulturnog turizma u Šibeniku [406] => | url = [407] => | typ práce = doktorská práce [408] => | vedoucí = Davorka Mikulić [409] => | odkaz na vedoucího = [410] => | místo = Split [411] => | rok vydání = 2019 [412] => | strany = 29 [413] => | datum přístupu = 2023-02-03 [414] => | poznámka = [415] => | jazyk = chorvatština [416] => }} ({{vjazyce2|hr|Međunarodni dječji festival}}), který začíná na konci června každý rok a trvá dva týdny. Jedná se o největší kulturní akci ve městě, kdy se zde pořádají různá umělecká, dramatická, taneční a jiná vystoupení. V 60. a 70. letech [[20. století]] měla místní hudební scéna v rámci [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávie]] svůj význam. Mezi místní umělce patřili např. [[Mišo Kovač]], [[Arsen Dedić]], [[Vice Vukov]], skupina [[Mi (skupina)|Mi]] a další. Arsen Dedić zde inicioval i Festival dalmatského šansonu, který se stal v Chorvatsku značně populární. Od roku [[2011]] se v Šibeniku koná rovněž i v prostorech opuštěné vojenské základny a hotelového komplexu Solaris i hudební festival Terraneo. [417] => [418] => === Kulturní památky === [419] => * [[Katedrála svatého Jakuba (Šibenik)|katedrála svatého Jakuba]] ({{vjazyce2|hr|Katedrala svetog Jakova}}, hlavní [[Římskokatolická církev|katolický]] chrám ve městě. Od roku [[2000]] je zapsána na [[světové dědictví|Seznamu světového dědictví]] [[UNESCO]]. [420] => * [[Kostel svatého Jana Křtitele (Šibenik)|kostel sv. Jana Křtitele]] ({{vjazyce2|hr|Crkva sv. Ivan Krštitelj}}) na Záhřebské ulici. [421] => * [[Kostel Ducha svatého (Šibenik)|kostel Ducha Svatého]] ({{vjazyce2|hr|Crkva sv. Duha}}) ze [[17. století]]. [422] => * [[Pevnost svatého Michala (Šibeník)|pevnost svatého Michala]] ({{vjazyce2|hr|Tvrđava sv. Mihovila}}), fortifikační objekt poprvé připomínaný v roce [[998]]{{Citace kvalifikační práce [423] => | příjmení = Mić Plučić [424] => | jméno = Valentina [425] => | instituce = Univerzita ve Splitu [426] => | odkaz na instituci = Univerzita ve Splitu [427] => | titul = Perspektive razvoja kulturnog turizma u Šibeniku [428] => | url = [429] => | typ práce = doktorská práce [430] => | vedoucí = Davorka Mikulić [431] => | odkaz na vedoucího = [432] => | místo = Split [433] => | rok vydání = 2019 [434] => | strany = 23 [435] => | datum přístupu = 2023-02-03 [436] => | poznámka = [437] => | jazyk = chorvatština [438] => }}, před vznikem samotného města. [439] => * [[Pevnost svatého Jana (Šibeník)|pevnost svatého Jana]] ({{vjazyce2|hr|Tvrđava sv. Ivan}}), dokončená v roce [[1647]]. [440] => * [[Pevnost Barone]], původem z roku [[1646]].{{Citace kvalifikační práce [441] => | příjmení = Mić Plučić [442] => | jméno = Valentina [443] => | instituce = Univerzita ve Splitu [444] => | odkaz na instituci = Univerzita ve Splitu [445] => | titul = Perspektive razvoja kulturnog turizma u Šibeniku [446] => | url = [447] => | typ práce = doktorská práce [448] => | vedoucí = Davorka Mikulić [449] => | odkaz na vedoucího = [450] => | místo = Split [451] => | rok vydání = 2019 [452] => | strany = 24 [453] => | datum přístupu = 2023-02-03 [454] => | poznámka = [455] => | jazyk = chorvatština [456] => }} [457] => * [[Šubičevac]], pevnost nad městem, často známá jako ''Baronova pevnost'', podle benátského generála [[Christoph Martin von Degenfeld|Christopha Martina von Degenfelda]]. [458] => * [[Pevnost svatého Mikuláše (Šibeník)|pevnost svatého Mikuláše]] ({{vjazyce2|hr|Tvrđava sv. Nikole}}), postavená v [[16. století]] u kanálu sv. Antonína (Ante). [459] => [460] => == Zeleň a životní prostředí == [461] => [462] => Kromě blízkých národních parků se na území města Šibeníku nachází i několik menších oáz zeleně, např. park Panny Marie ({{vjazyce2|hr|Park Gospe}}) a nebo park Roberta Visanije ({{vjazyce2|hr|Perivoj Roberta Visanija}}). [463] => [464] => == Ekonomika == [465] => V současné době je většina obyvatel zaměstnaných ve službách. Až rozpadu [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|SFRJ]] mělo město rozsáhlý a významný průmysl, jehož páteř tvořily podniky na zpracování kovů TEF a TLM a dále průmyslová odvětví, navázaná na místní přístav. Zastoupena byla také výroba lodí a stavebnictví.{{Citace kvalifikační práce [466] => | příjmení = Mić Plučić [467] => | jméno = Valentina [468] => | instituce = Univerzita ve Splitu [469] => | odkaz na instituci = Univerzita ve Splitu [470] => | titul = Perspektive razvoja kulturnog turizma u Šibeniku [471] => | url = [472] => | typ práce = doktorská práce [473] => | vedoucí = Davorka Mikulić [474] => | odkaz na vedoucího = [475] => | místo = Split [476] => | rok vydání = 2019 [477] => | strany = 20 [478] => | datum přístupu = 2023-02-03 [479] => | poznámka = [480] => | jazyk = chorvatština [481] => }} [482] => [483] => Koncem 80. let 20. století začalo období hospodářského úpadku a po vyhlášení chorvatské nezávislosti v roce [[1991]] a následné [[Chorvatská válka za nezávislost|chorvatské válce za nezávislost]] došlo k poklesu role průmyslu na hospodářství města. Po chorvatské válce za nezávislost se místní ekonomika zotavila. Podnik TEF již neexistuje, zatímco TLM je stále aktivní, ale v menším měřítku. Investice do odvětví cestovního ruchu vedly k růstu významu cestovního ruchu a odvětví služeb v místním hospodářství. V roce [[2018]] navštívilo v měsících červenci a srpnu Šibenik každý měsíc 80 000 návštěvníků.{{Citace kvalifikační práce [484] => | příjmení = Mić Plučić [485] => | jméno = Valentina [486] => | instituce = Univerzita ve Splitu [487] => | odkaz na instituci = Univerzita ve Splitu [488] => | titul = Perspektive razvoja kulturnog turizma u Šibeniku [489] => | url = [490] => | typ práce = doktorská práce [491] => | vedoucí = Davorka Mikulić [492] => | odkaz na vedoucího = [493] => | místo = Split [494] => | rok vydání = 2019 [495] => | strany = 36 [496] => | datum přístupu = 2023-02-03 [497] => | poznámka = [498] => | jazyk = chorvatština [499] => }} Němci a Poláci patřili k nejčastějším turistům ze zahraničních, Češi se podíleli do počtu přenocování celkem čtyřmi procenty. [500] => [501] => == Doprava == [502] => Severovýchodně od Šibeniku vede [[Dálnice A1 (Chorvatsko)|chorvatská dálnice A1]], která spojuje hlavní města chorvatského pobřeží [[Jaderské moře|Jadranu]] s metropolí [[Záhřeb]]em. Je velmi využívána i z hlediska individuální turistiky a slouží jako hlavní přístupní tepna do města z hlediska silniční dopravy. Z dálnice směřuje do Šibeniku [[Silnice D33]]. Městem také prochází silnice č. D8, tzv. [[Jadranská magistrála]]. [503] => [504] => Městskou autobusovou dopravu v Šibeniku provozuje místní společnost s názvem [[Autotransport]]. [[Autobusové nádraží (Šibenik)|Centrální autobusové nádraží]] pro městské a dálkové autobusy se nachází na adrese ''Draga 10'', jen něco málo přes 650 metrů jihovýchodně od katedrály svatého Jakuba. Dálkové autobusy spojují Šibenik s tuzemskými i zahraničními městy. [505] => [506] => Do města směřuje rovněž i [[Železniční trať Perković–Šibenik|železniční trať]], a to z obce [[Perković]], která je umístěna více ve vnitrozemí. Trať má význam především v oblasti nákladní dopravy a pro dopravní obslužnost místního přístavu. Na území města se nacházejí celkem čtyři nádraží: [[Šibenik (nádraží)|hlavní stanice]], Šibenik Luka, Ražine a Mandaline.{{Citace kvalifikační práce [507] => | příjmení = Mić Plučić [508] => | jméno = Valentina [509] => | instituce = Univerzita ve Splitu [510] => | odkaz na instituci = Univerzita ve Splitu [511] => | titul = Perspektive razvoja kulturnog turizma u Šibeniku [512] => | url = [513] => | typ práce = doktorská práce [514] => | vedoucí = Davorka Mikulić [515] => | odkaz na vedoucího = [516] => | místo = Split [517] => | rok vydání = 2019 [518] => | strany = 21 [519] => | datum přístupu = 2023-02-03 [520] => | poznámka = [521] => | jazyk = chorvatština [522] => }} [523] => [524] => Nejbližší letiště se nachází ve [[Split]]u, resp. v [[Zadar]]u. [525] => [526] => === Přístav === [527] => Významný vliv na ekonomický rozvoj města Šibeniku měl i místní přístav. Vznikl v přirozeném ústí řeky Krky. Během existence [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]] byl co do významu třetí po [[Terst]]u a [[Rijeka|Rijece]]. Přístav v té době sloužil především pro vývoz [[Obilniny|obilí]] o oblasti dnešní [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]]. Mezi světovými válkami odbavoval především rudy, které tehdejší [[Království Jugoslávie]] vyváželo na světové trhy. [528] => [529] => Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] byl přístav bombardován spojeneckým letectvem. V současné době je přístav provozován s podtitulkem ''Brána do Střední Evropy''. Je napojen na železniční síť (trať [[Železniční trať Perković–Šibenik|Perković–Šibenik]]) a má tři nákladní terminály; pro převoz [[Fosforečnany|fosfátů]], sypkého zboží a dřeva/výrobků z něj. [530] => [531] => Přístav je dostupný pro nákladní lodě přes [[Kanál svatého Antonína (Šibenik)|kanál svatého Antonína]].{{Citace kvalifikační práce [532] => | příjmení = Mić Plučić [533] => | jméno = Valentina [534] => | instituce = Univerzita ve Splitu [535] => | odkaz na instituci = Univerzita ve Splitu [536] => | titul = Perspektive razvoja kulturnog turizma u Šibeniku [537] => | url = [538] => | typ práce = doktorská práce [539] => | vedoucí = Davorka Mikulić [540] => | odkaz na vedoucího = [541] => | místo = Split [542] => | rok vydání = 2019 [543] => | strany = 22 [544] => | datum přístupu = 2023-02-03 [545] => | poznámka = [546] => | jazyk = chorvatština [547] => }} [548] => [549] => ==Administrativní dělení== [550] => [[File:Шибеник. Городская улица - panoramio.jpg|right|thumb|Ulice a domy ve městě.]] [551] => [[File:Vrt u Šibeniku.jpg|right|thumb|Zahrada v Šibeniku.]] [552] => Šibenik se administrativně dělí na 19 čtvrtí: Baldekin I, Baldekin II, Baldekin III, Bogdanovići, Crnica, Građa, Jadrija, Mandalina, Meterize, Podsolarsko, Plišac, Ražine, Ražine Donje, Stari grad, Škopinac, Šubićevac, Varoš, Vidići a Zablaće. [553] => [554] => == Politika == [555] => Zastupitelstvo města Šibeniku má 21 členů, kteří jsou voleni na čtyřleté volební období. [556] => [557] => == Sport == [558] => V Šibeniku se nachází okolo čtyřiceti sportovních areálů pro různé druhy sportů. Město má tři [[fotbal]]ová hřiště, resp. stadiony. Nejznámějším z nich je [[Stadion Šubičevac]]. [559] => [560] => Fotbalový klub [[HNK Šibenik]] se účastní druhé nejvyšší chorvatské fotbalové ligy. Tým ve [[vodní pólo|vodním pólu]] [[VK Šibenik]] patří od vzniku současného Chorvatska k nejsilnějším týmů v této zemi [561] => [562] => Sídlí zde rovněž i úspěšný veslařský klub Krka, založený v roce [[1923]]. [563] => [564] => == Osobnosti města == [565] => * [[Faust Vrančić]] ([[1551]]–[[1617]]) – benátský vynálezce [566] => * [[Dražen Petrović]] ([[1964]]–[[1993]]){{Citace kvalifikační práce [567] => | příjmení = Mić Plučić [568] => | jméno = Valentina [569] => | instituce = Univerzita ve Splitu [570] => | odkaz na instituci = Univerzita ve Splitu [571] => | titul = Perspektive razvoja kulturnog turizma u Šibeniku [572] => | url = [573] => | typ práce = doktorská práce [574] => | vedoucí = Davorka Mikulić [575] => | odkaz na vedoucího = [576] => | místo = Split [577] => | rok vydání = 2019 [578] => | strany = 55 [579] => | datum přístupu = 2023-02-03 [580] => | poznámka = [581] => | jazyk = chorvatština [582] => }} – jugoslávský a chorvatský basketbalista [583] => * [[Goran Višnjić]] (* [[1972]]) – chorvatský herec [584] => * [[Nikola Tavelić]], chorvatský světec [585] => * [[Juraj Dalmatinac]], stavitel [586] => * [[Juraj Šizgorić]], básník [587] => * [[Joško Belamarić]], historik umění [588] => * [[Frano Divnić]], historik [589] => * [[Angelo Antonio Frari]], lékař [590] => * [[Mladen Ante Friganović]], geograf [591] => * [[Paolo Mazzoleni]], jeden ze zakladatelů místního divadla [592] => * [[Ivo Brešan]], spisovatel [593] => * [[Igor Mandić]], spisovatel [594] => * [[Antun Vrančić]], spisovatel [595] => * [[Andrea Schiavone]], malíř [596] => * [[Roberto de Visiani]], botanik [597] => * [[Arijan Ademi]] (* 1991), fotbalista [598] => * [[Grgo Živković]] (* 1993), fotbalista [599] => * [[Duje Ćaleta-Car]] (* 1996), fotbalista [600] => * [[Nikola Sekulić]]{{Citace monografie [601] => | příjmení = Bilandžić [602] => | jméno = Dušan [603] => | odkaz na autora = [604] => | titul = Hrvatska moderna povijest [605] => | vydavatel = Golden marketing [606] => | místo = Záhřeb [607] => | rok = 1999 [608] => | počet = [609] => | isbn = 953-6168-50-2 [610] => | kapitola = [611] => | strany = 418 [612] => | jazyk = chorvatština [613] => }}, právník [614] => * [[Nikola Firentinac]] [615] => [616] => == Partnerská města == [617] => * {{flagicon|Italy}} [[Civitanova Marche]], [[Itálie]], [[2002]] [618] => * {{flagicon|ITA}} [[San Benedetto del Tronto]], [[Itálie]] [619] => * {{flagicon|FRA}} [[Voiron]], [[Francie]] [620] => [621] => == Reference == [622] => {{Překlad|de|Šibenik|214377572}} [623] => [624] => [625] => == Externí odkazy == [626] => * {{Commonscat}} [627] => * {{Otto|heslo=Šibenik}} [628] => * [http://www.sibenik.hr Oficiální stránky] [629] => * [https://web.archive.org/web/20190131050819/https://www.sibenik.cz/ České stránky o Šibeniku] [630] => * [https://web.archive.org/web/20100816235912/http://www.lukasibenik.hr/zimovnik/sibenik.htm Přístav Šibenik] [631] => * [http://whc.unesco.org/en/list/963/ UNESCO, katedrála Šibenik] [632] => * [http://www.cestopisy.net/330-sibenik-mesto-pevnosti-a-slavne-unesco-katedraly.php Šibenik] – cestopisný průvodce městem [633] => [634] => {{Šibenicko-kninská župa}} [635] => {{Chorvatsko}} [636] => {{Světové dědictví – Chorvatsko}} [637] => {{Města v Chorvatsku}} [638] => {{Autoritní data}} [639] => {{Portály|Geografie|Chorvatsko}} [640] => [641] => [[Kategorie:Šibenik| ]] [642] => [[Kategorie:Přístavní města Jaderského moře]] [643] => [[Kategorie:Přístavní města v Chorvatsku]] [644] => [[Kategorie:Sídla v Šibenicko-kninské župě]] [645] => [[Kategorie:Města v Chorvatsku]] [646] => [[Kategorie:Přímořská letoviska v Chorvatsku]] [] => )
good wiki

Šibenik

{{Infobox - sídlo světa | jméno = Šibenik | originální jméno = | obrázek = Sibenik montage landmarks. jpg | popisek = | vlajka = Sibenik flag.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Itálie','1991','19. století','20. století','UNESCO','Krka (Chorvatsko)','Jaderské moře','Osmanská říše','Rakousko-Uhersko','Železniční trať Perković-Šibenik','Socialistická federativní republika Jugoslávie','Split'

1991

Itálie

Rakousko-Uhersko

Rakousko-Uhersko byla státní formace existující od roku 1867 do roku 1918, která vznikla po tzv.

Split

UNESCO