Array ( [0] => 15222730 [id] => 15222730 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Školství [uri] => Školství [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|[[Školství v České republice]]}} [1] => [2] => '''Školství''' je součást vzdělávacího systému zajišťující [[Výchova|výchovu]] a [[vzdělávání]] dětí a mládeže. Zahrnuje soustavu [[Škola|škol]] a školských zařízení a lidské zdroje, tj. subjekty, které vzdělávání a výchovu přímo realizují – [[učitel]]é, nebo se podílejí na podpůrných službách školám a školským zařízením – školští pracovníci, a subjekty vzdělávané a vychovávané – [[Žák|žáci]], studenti, svěřenci.{{Citace monografie [3] => | příjmení = Průcha [4] => | jméno = Jan [5] => | příjmení2 = Walterová [6] => | jméno2 = Eliška [7] => | titul = Pedagogický slovník [8] => | oclc = 480887778 [9] => | vydání = Nové, rozš. a aktualiz. vyd [10] => | vydavatel = Portál [11] => | místo = Praha [12] => | rok = 2009 [13] => | počet stran = 395 [14] => | strany = [15] => | isbn = 9788073676476 [16] => | isbn2 = [17] => }} Slovník spisovného jazyka českého uvádí, že školství je organizace a systém školní výchovy, školy jako celku.{{Citace monografie [18] => | příjmení = Havránek [19] => | jméno = Bohumil [20] => | příjmení2 = [21] => | jméno2 = [22] => | spoluautoři = J. Bělič, M. Helcl, A. Jedlička a kolektiv [23] => | titul = Slovník spisovného jazyka českého [24] => | vydání = 1. vydání [25] => | vydavatel = Knihtisk, n.p. [26] => | místo = Praha 8 [27] => | rok = 1966 [28] => | počet stran = 1088 [29] => | strany = 690 [30] => | isbn = [31] => }} [32] => [33] => V různých zemích světa dochází díky globálnímu propojování a dosažitelnosti informací a rychlosti komunikace k usměrňování vývoje vlastního školství a stále častěji bývají využívány poznatky o vývoji vzdělávacích systémů v jiných zemích.{{Citace monografie [34] => | příjmení = Průcha [35] => | jméno = Jan [36] => | příjmení2 = [37] => | jméno2 = [38] => | titul = Vzdělávání a školství ve světě [39] => | vydání = 1 [40] => | vydavatel = Portál [41] => | místo = Praha [42] => | rok = 1999 [43] => | počet stran = 320 [44] => | strany = 16 [45] => | isbn = 80-7178-290-4 [46] => }} Aktuálně se školství ve světě ubírá směrem k začlenění školství jakožto součást [[Veřejná služba|veřejných služeb]]. Současně s tím je však nutné respektovat jedinečnost, odlišnost a specifičnost školských systémů v jednotlivých zemích. Mnoho zemí si je podobných v oblastech ekonomiky nebo organizace státu a přesto mají školské systémy velmi odlišné. Je to důsledkem rozdílného vývoje v oblastech historie, kultury, náboženství nebo například tradic. Příkladem skandinávské země zahajují školní docházku v 7 letech žáka. [47] => [48] => == Etymologie == [49] => Slovo [[škola]], ze kterého školství vychází, pochází z latinského slova ''schola'', vlastně zcela původně ze středověko-latinského slova ''scola''.{{Citace monografie [50] => | příjmení = Machek [51] => | jméno = Václav [52] => | příjmení2 = a kolektiv [53] => | jméno2 = [54] => | titul = Etymologický slovník jazyka českého [55] => | vydání = 2 [56] => | vydavatel = Československá akademie věd [57] => | místo = Paha [58] => | rok = 1968 [59] => | počet stran = 868 [60] => | strany = 612 [61] => | isbn = [62] => }} Scola pochází z řeckého slova ''scholé'', což znamená poklid, prázdno, jehož se využívalo k návštěvě filozofických škol.{{Citace monografie [63] => | příjmení = Holub [64] => | jméno = Josef [65] => | příjmení2 = Lyer [66] => | jméno2 = Stanislav [67] => | titul = Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím [68] => | vydání = 2 [69] => | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství [70] => | místo = Praha [71] => | rok = 1982 [72] => | počet stran = 528 [73] => | strany = 467 [74] => | isbn = [75] => | rok vydání = [76] => }} Schola pak již znamená vyučovací ústav, vyučování, přeneseně škola života, trpělivost, nabývání zkušeností.{{Citace monografie [77] => | příjmení = Trávníček [78] => | jméno = František [79] => | příjmení2 = a kolektiv [80] => | jméno2 = [81] => | titul = Slovník jazyka českého [82] => | vydání = 4 [83] => | vydavatel = Slovanské nakladatelství [84] => | místo = Praha [85] => | rok = 1952 [86] => | počet stran = 1801 [87] => | strany = 1499 [88] => | isbn = [89] => }} [90] => [91] => == Historie školství == [92] => V historii se úzce prolínají termíny školství, [[pedagogika]], vzdělávání. Byť se dnes chápou jako odlišné vědní disciplíny, nebylo toto rozdělení vždy tak striktní a nelze je od sebe jednoduše oddělit. V nejranějších stádiích společnosti se dá hovořit spíše o výchově. Dle Roberta Alta beztřídní společnost bez společenské [[Dělba práce|dělby práce]] zajišťovala „''jednotu výchovy rozumové, tělesné i mravní''“.{{Citace monografie [93] => | příjmení = Somr [94] => | jméno = Miroslav [95] => | příjmení2 = a kolektiv [96] => | jméno2 = [97] => | titul = Dějiny školství a pedagogiky [98] => | vydání = 1987 [99] => | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství [100] => | místo = Praha [101] => | rok = 1987 [102] => | počet stran = 360 [103] => | strany = 45 [104] => | isbn = [105] => }} V procesu práce pomocí nápodoby byly děti připravovány na práci a život dospělých pomocí takzvaných iniciací. Šlo v podstatě o osvědčení stupně osvojení dovedností a vstup mezi dospělé členy. [106] => [107] => V době rozkladu [[Prvobytně pospolná společnost|prvotně pospolné společnosti]] lze prvně hovořit o „institucionalizování“ výchovy. V tomto období také prvně dochází k určité profesní preferenci. Přirozená dělba práce mezi pohlavími zavádí všeobecně uznávané normy a pravidla. Okolo roku 2910 př. n. l. [[sumer]]sko-[[Akkadská říše|akkadská]] kultura ovlivňovala tehdejší svět včetně [[Starověký Egypt|starého Egypta]], [[Starověká Čína|Číny]], [[Starověká Indie|Indie]], ale také [[Starověké Řecko|Řecka]]. [[Babylonie|Babylonské]] chrámy byly v té době vzdělávacími i výchovnými institucemi. Oblasti vzdělávání byly velice široké a díky tomu vznikaly bohaté knihovny. Vědění obsažené v knihách se stalo výsadou privilegované kasty kněží a vladařů. V období 551–479 př. n. l. byl v Číně založen nábožensko-filozofický systém [[Konfucius|Konfucia]]. Ten stejně jako v Řecku Sokrates hledal poučení v rozhovorech. Konfucius zdůrazňoval význam výchovy v životě člověka, ale i její vliv na utváření charakteru jedince. Školy ve staré Číně byly soukromé a velmi konzervativní. V roce 67 n. l. byla založena první známá židovská škola učencem Josuem ben Gamlou. Prostředníky mezi kulturou Orientu a Západu se stali židovští vzdělanci. [108] => [109] => V [[Antika|antické]] společnosti dochází k rozlišování vzdělání kultivujícího a užitečného. Kultivující vzdělání bylo výsadou vládnoucí třídy. K nejznámějším představitelům tohoto období patří [[Sokrates]], [[Platón]], [[Aristotelés]]. Díky racionalismu a filozofické metodičnosti se stala koncepce řecké otrokářské vzdělanosti teoretickým modelem pro pozdější vzdělávací systém v celé Evropě. [[Starověký Řím|Římská]] vyšší třída pohrdala řeckou civilizací, ale respektovala její filozofii. V římské výchově vytvořil nový vzdělávací ideál [[Marcus Tullius Cicero|Cicero]]. Označil ho jako ''Humanitas'' a pojímal věčnost, náboženství, patriotismus, vlastenectví, pokoru a neomezenost. Ve staré [[Sparta|Spartě]] v 7. a 6. stol. př. n. l. naopak vznikla velmi tvrdá forma výchovy, kdy dítě náleželo státu. Spartská výchova se týkala dětí ve věku 7 až 18 let a podíleli se na ní všichni občané. [110] => [111] => Po roce 311, kdy byla povolena tolerance křesťanské víry [[Edikt milánský|ediktem milánským]], vznikaly pro vzdělání řádových mnichů [[klášter]]ní školy. Ve středověku byli mladí šlechtici vzděláváni spíše výjimečně, čtení a psaní bylo považováno za rytíře nehodné. Lidové masy si osvojovaly spíše lidové zvyklosti a mravy. Světská i církevní feudální vrchnost udržovala podrobené masy v nevědomosti. [[Karel Veliký]] od 9. století zakládal školy a díky tomu se v západní Evropě začala formovat [[scholastika]]. Ta se pomocí rozumu snaží dosáhnout souladu mezi vědou a vírou. Zahrnuje scholastiku ranou (9. až 12. století; [[Anselm z Canterbury]], [[Jan Scotus Eriugena|Johannes Scotus Eriugena]], [[Pierre Abélard]]), scholastiku vrcholnou (12. až 14. století; [[Tomáš Akvinský]]) a scholastiku pozdní (14. až 16. století). Scholastika i přes své zjevné nedostatky přispěla, spolu s rozvojem politického a hospodářského života, ke vzniku [[Univerzita|univerzit]] jako center evropské vzdělanosti. [112] => [113] => První univerzity byly založeny ve 12. až 14. století v [[Boloňská univerzita|Boloni]], [[Neapolská univerzita|Neapoli]], [[Salamanská škola|Salamance]], [[Oxfordská univerzita|Oxfordu]], [[Univerzita v Cambridgi|Cambridgi]] a [[Pařížská univerzita|Paříži]]. Papež Kliment VI. 26. ledna 1348 povolil zřízení [[Univerzita Karlova|univerzity v Praze]]. V Německu v období reformace formovali vzdělávání jako snahu o nápravu protestantské školy zejména [[Luteránství|Luther]], [[Philipp Melanchthon|Melanchton]], Sturm. Na formování [[Školství v České republice|vzdělávání na českém území]] má hlavní podíl zejména [[Jan Hus|mistr Jan Hus]], [[Tomáš Štítný ze Štítného|Tomáš ze Štítného]], [[Matěj z Janova]], [[Jan Milíč z Kroměříže]], [[Jeroným Pražský]], [[Petr Chelčický]]). Další velkou osobností pedagogiky a vzdělávání byl [[Jan Amos Komenský]]. U něho také nacházíme první zmínku o školství jako takovém: "Řádný chod školství má zajišťovat promyšlená organizace práce, podrobná evidence a důsledná inspekce škol" a o jeho organizaci tak jak ji dnes známe. Komenský prosazoval přirozenost, názornost a rozvoj osobnosti žáka. Je převratnou osobností ve školství, pedagogice i výchově a vzdělávání. Dále se již historický vývoj školství v jednotlivých zemích vyvíjí samostatně a individuálně. Viz [[Školství v České republice|školství v ČR]]. [114] => [115] => == Odkazy == [116] => [117] => === Reference === [118] => [119] => [120] => === Související články === [121] => * [[Alternativní školství]] [122] => * [[Otevřené vyučování]] [123] => * [[Školské zařízení]] [124] => * [[Základní umělecká škola]] [125] => [126] => === Externí odkazy === [127] => * {{Wikislovník|heslo=školství}} [128] => {{Autoritní data}} [129] => [130] => [[Kategorie:Školství| ]] [] => )
good wiki

Školství

Školství je součást vzdělávacího systému zajišťující výchovu a vzdělávání dětí a mládeže. Zahrnuje soustavu škol a školských zařízení a lidské zdroje, tj.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Školství v České republice','Prvobytně pospolná společnost','Veřejná služba','škola','Žák','Tomáš Akvinský','Salamanská škola','Boloňská univerzita','Univerzita v Cambridgi','Jan Scotus Eriugena','Univerzita Karlova','klášter'

Klášter

Škola

Žák