Array ( [0] => 15538817 [id] => 15538817 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Škumpa [uri] => Škumpa [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Škumpa [2] => | obrázek = Daniel Fuchs.CC-BY-SA.Rhus typhina.JPG [3] => | popisek = Škumpa orobincová (''Rhus typhina'') [4] => | velikost obrázku = 258px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [9] => | řád = [[mýdelníkotvaré]] (''Sapindales'') [10] => | čeleď = [[ledvinovníkovité]] (''Anacardiaceae'') [11] => | rod = '''škumpa''' (''Rhus'') [12] => | rod popsal = [[Carl Linné|L.]], 1753 [13] => }} [14] => '''Škumpa''' (''Rhus'') je rod rostlin z čeledi [[ledvinovníkovité]]. Jsou to opadavé nebo stálezelené [[keř]]e a [[strom]]y se střídavými, složenými nebo řidčeji jen jednolistými [[list]]y. [[Květ]]y jsou drobné, pětičetné, v úžlabních nebo vrcholových [[květenství]]ch. Plodem je chlupatá [[peckovice]]. Rod zahrnuje asi 35 druhů a je rozšířen v [[Severní Amerika|Severní]] i [[Jižní Amerika|Jižní Americe]], [[Asie|Asii]] a [[Středomoří]]. Jediným původním evropským druhem je [[škumpa koželužská]]. V České republice není žádný druh původní, občas zplaňuje pěstovaná severoamerická [[škumpa orobincová]]. [15] => [16] => Rod ''Rhus'' prošel velkými taxonomickými změnami a byly z něj vyčleněny rody ''[[searsie|Searsia]]'' (searsie, 111 druhů především v Africe a omezeně v Arábii a Asii, 2 druhy na Sicílii) a ''[[jedovatec|Toxicodendron]]'' (jedovatec, 29 druhů v Americe a Asii). Nejblíže příbuzným rodem je ''[[řečík|Pistacia]]'' (řečík). Škumpa orobincová je často vysazována v České republice jako okrasná dřevina. Řidčeji jsou zejména v botanických zahradách a arboretech pěstovány jiné druhy. [17] => [18] => == Popis == [19] => Škumpy jsou opadavé nebo stálezelené, polygamní nebo řidčeji oboupohlavné [[keř]]e a [[strom]]y. Asijský druh ''[[Rhus taitensis]]'' dorůstá výšky až 30 metrů. Některé druhy mají vidličnatě větvené stonky. [[List]]y jsou střídavé, lichozpeřené, trojčetné nebo jednolisté, řapíkaté, složené z řapíčkatých až skoro přisedlých, téměř nebo zcela vstřícných lístků. Hlavní vřeteno listu je u některých druhů křídlaté. [20] => [[Květ]]y jsou přisedlé nebo krátce stopkaté, pětičetné, uspořádané v úžlabních nebo vrcholových [[thyrsoid]]ech nebo složených [[klas]]ech. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je pět a mají šídlovité nitky. [[Semeník]] je srostlý ze 3 plodolistů, z nichž pouze jeden je fertilní. Čnělky jsou tři, na bázi srostlé. [21] => Plodem je červená nebo hnědá, kulovitá, jednosemenná [[peckovice]]. Plody bývají pokryté jednoduchými a žláznatými [[trichom|chlupy]].{{Citace monografie [22] => | příjmení = Kubitzki [23] => | jméno = K. (ed.) [24] => | příjmení2 = Bayer [25] => | jméno2 = C. (ed.) [26] => | titul = The families and genera of vascular plants. Vol. 10 [27] => | vydavatel = Springer [28] => | místo = Berlin [29] => | rok = 2011 [30] => | isbn = 978-3-642-14396-0 [31] => | jazyk = en [32] => }}{{Citace monografie [33] => | příjmení = Steenis [34] => | jméno = C. (ed.) [35] => | titul = Flora Malesiana. Vol. 8, part 3 [36] => | vydavatel = Foundation Flora Malesiana [37] => | místo = Leiden, Niederlands [38] => | rok = 1978 [39] => | jazyk = en [40] => }} [41] => [42] => == Rozšíření == [43] => Rod škumpa zahrnuje v současném taxonomickém pojetí asi 35 až 53{{Citace elektronické monografie [44] => | titul = Plants of the world online [45] => | url = http://powo.science.kew.org/ [46] => | datum vydání = [47] => | vydavatel = Royal Botanic Gardens, Kew [48] => | jazyk = en [49] => }} druhů. Většina druhů roste v Americe, kde je rod rozšířen od jižní [[Kanada|Kanady]] po [[Panama|Panamu]] a [[Kuba|Kubu]]. V Evropě roste jediný druh, [[škumpa koželužská]], který je rozšířený od [[Kanárské ostrovy|Kanárských ostrovů]] přes [[Středomoří]] po [[Afghánistán]].{{Citace elektronické monografie [50] => | titul = Euromed Plantbase. Flora Europaea [51] => | url = http://ww2.bgbm.org/EuroPlusMed/query.asp [52] => | datum vydání = 2006 [53] => | vydavatel = Botanic Garden and Botanical Museum [54] => | místo = Berlin-Dahlem [55] => | jazyk = en [56] => }} Severoamerická [[škumpa orobincová]] je v Evropě často pěstována jako okrasná dřevina a místy zplaňuje. [57] => Z Číny je uváděno 6 druhů, z toho 4 endemické, z jihovýchodní Asie 2 druhy, z Nové Guineje 4 endemické druhy. Druh ''[[Rhus taitensis]]'' je rozšířen v oblasti od [[Filipíny|Filipín]] po [[Tichomoří]]. Největší areál má v Asii [[škumpa čínská]], rozšířená od [[Himálaj]]e po [[Japonsko]] a [[Indonésie|Indonésii]].{{Citace elektronické monografie [58] => | příjmení = Min [59] => | jméno = Tianlu [60] => | příjmení2 = Barfod [61] => | jméno2 = Anders [62] => | titul = Flora of China: Rhus [63] => | url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=128455 [64] => | jazyk = en [65] => }} [66] => Ze Severní Ameriky je uváděno 12 druhů škump. V téměř celé Severní Americe mimo subarktických oblastí roste [[škumpa lysá]], v západní polovině kontinentu [[škumpa trojlaločná]], ve východní [[škumpa orobincová]], [[škumpa vonná]] a [[škumpa lesklá]]. Dalších 7 druhů se vyskytuje v jižních oblastech [[Spojené státy americké|USA]].{{Citace elektronické monografie [67] => | titul = Plants Database: Rhus [68] => | url = https://plants.usda.gov/core/profile?symbol=RHUS [69] => | vydavatel = USDA [70] => | jazyk = en [71] => }} [72] => [73] => == Ekologické interakce == [74] => Drobné květy škump jsou opylovány [[hmyz]]em, zejména [[včelovití|včelami]].{{Citace periodika [75] => | příjmení = Young [76] => | jméno = David A. [77] => | titul = The Reproductive Biology of Rhus integrifolia and Rhus ovata (Anacardiaceae) [78] => | periodikum = Evolution [79] => | rok = 1972 [80] => | měsíc = Sep. [81] => | číslo = 26(3) [82] => }} Semena jsou šířena ptáky i jinými zvířaty, vyhledávajícími plody jako potravu. [83] => Na různých druzích škump tvoří hálky mšice z rodů ''[[Floraphis]]'', ''[[Kaburagia]]'', ''[[Meitanaphis]]'', ''[[Melaphis]]'' a ''[[Schlechtendalia]]''. Např. na [[škumpa orobincová|škumpě orobincové]] je to ''[[Melaphis rhois]]'', na [[škumpa čínská|škumpě čínské]] druh ''[[Melaphis chinensis]]''.{{Citace periodika [84] => | příjmení = Yang [85] => | jméno = Zi-xiang et al. [86] => | titul = Phylogeny of Rhus gall aphids (Hemiptera : Pemphigidae) based [87] => on combined molecular analysis of nuclear EF1a and [88] => mitochondrial COII genes [89] => | periodikum = Entomological Science [90] => | rok = 2010 [91] => | číslo = 13 [92] => }} [93] => Škumpy jsou živnými rostlinami housenek celé řady denních i nočních [[motýli|motýlů]] z různých čeledí. Z [[martináčovití|martináčů]] jsou to např. v Americe druhy ''[[Actias luna]]'', ''[[Citheronia regalis]]'', ''[[Citheronia splendens]]'', ''[[Eacles imperialis]]'' a ''[[Hyalophora cecropia]]'', v Asii ''[[Argema maenas]]'' a ''[[Samia cynthia]]'', v Africe ''[[Holocerina smilax]]'', ''[[Imbrasia cytherea]]'' a „mopanový červ“ ''[[Gonimbrasia belina]]''. Z afrických [[babočkovití|baboček]] se na nich živí ''[[Euphaedra uganda]]'' a ''[[Charaxes varanes]]''.{{Citace elektronické monografie [94] => | titul = HOSTS - a Database of the World's Lepidopteran Hostplants. [95] => | url = http://www.nhm.ac.uk/our-science/data/hostplants/search/index.dsml [96] => | vydavatel = Natural History Museum [97] => | místo = London [98] => | jazyk = en [99] => }} [100] => [101] => [102] => Rhus typhina & Melaphis rhois SCA-0626.JPG|Hálky mšice ''Melaphis rhois'' na škumpě orobincové [103] => Hickory Horned Caterpillar.JPG|Housenka severoamerického martináče ''Citheronia regalis'' [104] => Cecropia Moth Caterpillar (Hyalophora cecropia).jpg|Housenka martináče ''Hyalophora cecropia'' [105] => [106] => [107] => == Obsahové látky a jedovatost == [108] => Přinejmenším některé druhy škump obsahují toxické látky způsobující senzibilaci, alergické reakce a [[dermatitida|dermatitidy]], i když stojí ve stínu mnohem jedovatějších [[jedovatec|jedovatců]]. Vznik dermatitid po kontaktu se šťávou z rostlin byl zjištěn u [[škumpa orobincová|škumpy orobincové]], [[škumpa lysá|škumpy lysé]], [[škumpa trojlaločná|škumpy trojlaločné]] a druhů ''[[Rhus punjabensis]]'' a ''[[Rhus taitensis|R. taitensis]]''.{{Citace monografie [109] => | příjmení = Knight [110] => | jméno = Anthony P. [111] => | titul = A guide to poisonous house and garden plants [112] => | vydavatel = CRC Press [113] => | rok = 2006 [114] => | jazyk = en [115] => }} [116] => Listy škump obsahují [[třísloviny]], [[kyselina galová|kyselinu galovou]], [[flavonoidy]], [[biflavonoidy]], [[cukry]], [[vosky]] a [[silice]].{{Citace periodika [117] => | příjmení = Zaitoun [118] => | jméno = S. et al. [119] => | titul = Bee pollination and fruit set of Sumac (Rhus coriaria, Anacardiaceae) as a native herbal plant grown under semiarid Mediterranean conditions in Jordan [120] => | periodikum = Advances in Horticultural Science [121] => | rok = 2007 [122] => | měsíc = Jan. [123] => | číslo = 21(3) [124] => | url = https://www.researchgate.net/publication/233859509_Bee_pollination_and_fruit_set_of_Sumac_Rhus_coriaria_Anacardiaceae_as_a_native_herbal_plant_grown_under_semiarid_Mediterranean_conditions_in_Jordan [125] => }} [126] => [127] => == Taxonomie == [128] => Rod ''Rhus'' je dělen do dvou podrodů. U podrodu ''Rhus'' jsou květy stopkaté a uspořádané v [[thyrsus|thyrsoidních]] květenstvích, zatímco u zástupců podrodu ''Lobadium'' jsou téměř nebo zcela přisedlé a skládají [[klas]]ovitá květenství. [129] => Rod ''Rhus'' patří do skupiny morfologicky podobných a částečně blízce příbuzných rodů, označované jako ''Rhus komplex''. Skupina dále zahrnuje dále rody ''[[ruj|Cotinus]]'', ''[[Metopium]]'', ''[[searsie|Searsia]]'', ''[[jedovatec|Toxicodendron]]'' a monotypické rody ''[[Actinocheita filicina|Actinocheita]]'', ''[[Melanococca tomentosa|Melanococca]]'' a ''[[Malosma laurina|Malosma]]''. [130] => Historicky byl rod ''Rhus'' pojímán mnohem šířeji než dnes a byly do něj řazeny i druhy stávajících rodů ''[[searsie|Searsia]]'' a ''[[jedovatec|Toxicodendron]]''. V takovém pojetí ale byl podle výsledků [[fylogenetika|fylogenetických]] molekulárních studií [[parafyletismus|parafyletický]]. Aby byla celá skupina [[monofyletismus|monofyletická]], musela by zahrnovat i takové rody, jako je ''[[pepřovec|Schinus]]'' nebo ''[[řečík|Pistacia]]''. Rod ''Searsia'' se od rodu ''Rhus'' odlišuje zejména převážně trojčetnými listy a dužninou plodů i za zralosti pevně připojenou k pecce. Rovněž u něj chybějí alergenní fenolické látky.{{Citace periodika [131] => | příjmení = Moffett [132] => | jméno = R.O. [133] => | titul = Name changes in the Old World Rhus and recognition of Searsia (Anacardiaceae). [134] => | periodikum = Bothalia [135] => | rok = 2007 [136] => | číslo = 37(2) [137] => }} Rod ''Toxicodendron'' má naproti tomu převážně úžlabní květenství, bílé nebo pískově žluté plody bez žláznatého [[trichom|odění]] a šťáva obsahuje toxické [[katechol]]y.{{Citace periodika [138] => | příjmení = Nie [139] => | jméno = Z.L. et al. [140] => | příjmení2 = [141] => | jméno2 = [142] => | příjmení3 = [143] => | jméno3 = [144] => | titul = Phylogenetic analysis of Toxicodendron (Anacardiaceae) and its biogeographic implications on the evolution of north temperate and tropical intercontinental disjunctions. [145] => | periodikum = Journal of Systematics and Evolution [146] => | rok = 2009 [147] => | číslo = 47(5) [148] => }} [149] => [150] => === Kladogram příbuzenských vztahů rodu ''Rhus'' === [151] => {{Klad | style=font-size:100%;line-height:110% [152] => |1={{Klad [153] => |1= ''[[Actinocheita]]'' [154] => |2={{Klad [155] => |1= '''''[[jedovatec|Toxicodendron]]''''' [156] => |2={{Klad [157] => |1={{Klad [158] => |1= ''[[Malosma]]'' [159] => |2={{Klad [160] => |1= '''''[[searsie|Searsia]]''''' [161] => |2= ''[[pepřovec|Schinus]]''}}}} [162] => |2={{Klad [163] => |1= '''''Rhus''''' [164] => |2= ''[[řečík|Pistacia]]'' [165] => }}}}}}}}}}{{Citace periodika [166] => | příjmení = Tingshuang [167] => | jméno = Yi [168] => | příjmení2 = Miller [169] => | jméno2 = Allison J. [170] => | příjmení3 = Wen [171] => | jméno3 = Jun [172] => | titul = Phylogeny of Rhus (Anacardiaceae) based on sequences of nuclear Nia-i3 intron and chloroplast trnC-trnD [173] => | periodikum = Systematic Botany [174] => | rok = 2007 [175] => | číslo = 32(2) [176] => }} [177] => [178] => == Zástupci == [179] => * [[škumpa čínská]] (''Rhus chinensis'') [180] => * [[škumpa koželužská]] (''Rhus coriaria'') [181] => * [[škumpa křížená]] (''Rhus'' × ''pulvinata'', ''R. typhina'' × ''glabra'') [182] => * [[škumpa lesklá]] (''Rhus copallinum'') [183] => * [[škumpa lysá]] (''Rhus glabra'') [184] => * [[škumpa Michauxova]] (''Rhus michauxii'') [185] => * [[škumpa orobincová]] (''Rhus typhina'') [186] => * [[škumpa Potaninova]] (''Rhus potaninii'') [187] => * [[škumpa trojlaločná]] (''Rhus trilobata'') [188] => * [[škumpa vonná]] (''Rhus aromatica''){{Citace elektronické monografie [189] => | titul = Florius - katalog botanických zahrad [190] => | url = http://www.florius.cz/ [191] => }}{{Citace monografie [192] => | příjmení = Hieke [193] => | jméno = Karel [194] => | titul = Praktická dendrologie 2 [195] => | vydavatel = SZN [196] => | místo = Praha [197] => | rok = 1978 [198] => }} [199] => [200] => == Význam == [201] => Škumpy jsou pěstovány jako okrasné dřeviny. V České republice je nejčastěji pěstována [[škumpa orobincová]]. Existují i různé zlatolisté či stříhanolisté (zejména 'Dissecta' a 'Laciniata') kultivary. Řidčeji se jako okrasné dřeviny pěstují [[škumpa Potaninova]], [[škumpa vonná]] nebo [[škumpa lesklá]]. Nejlépe rostou na plném výsluní. Některé druhy snášejí i polostín, avšak nejsou v něm tak pěkné. Škumpa orobincová a [[škumpa lysá]] se spokojí i s velmi chudou, písčitou půdou. Nápadné je u nich zejména červené podzimní olistění a červená plodenství, která zůstávají na keřích dlouho do zimy. Oba druhy dobře snášejí i městské znečištěné prostředí. Botanické druhy škump se nejlépe množí výsevem semen, kultivary lze množit kořenovými řízky.{{Citace monografie [202] => | příjmení = Brickell [203] => | jméno = Christopher (ed.) [204] => | titul = Encyclopedia of plants & flowers [205] => | url = https://archive.org/details/americanhorticul0000unse_s6h0 [206] => | vydavatel = American Horticultural Society [207] => | rok = 2011 [208] => | isbn = 978-0-7566-6857-0 [209] => | jazyk = en [210] => }} [211] => [212] => Řada druhů škump je využívána v domorodé medicíně k léčení celé řady různých nemocí a neduhů. [[Škumpa orobincová]] je používána při léčení revmatismu, pohlavních chorob, průjmů, kašle a bolení v krku, proti střevním parazitům aj., používá se také k čištění krve, jako emetikum, analgetikum a tonikum. [213] => Z dalších druhů je v Severní Americe používána zejména [[škumpa vonná]], [[škumpa lesklá]], [[škumpa trojlaločná]], [[škumpa lysá]] a ''[[Rhus ovata]]'', v Asii především [[škumpa čínská]], [[škumpa koželužská]] a ''[[Rhus taitensis]]''.{{Citace monografie [214] => | příjmení = Quattrocchi [215] => | jméno = Umberto [216] => | titul = World dictionary of medicinal and poisonous plants [217] => | vydavatel = CRC Press [218] => | rok = 2012 [219] => | isbn = 978-1-4822-5064-0 [220] => | jazyk = en [221] => }}{{Citace monografie [222] => | příjmení = Handa [223] => | jméno = S. S. et al. [224] => | titul = Compendium of Medicinal and Aromatic Plants. Vol. II: Asia [225] => | vydavatel = ICS Unido [226] => | místo = Trieste [227] => | rok = 2006 [228] => | jazyk = en [229] => }} [230] => Ze sušených listů a větévek škumpy koželužské a některých dalších druhů se rozemletím získává práškové léčivo, které je známo jako [[sumah]].{{Citace monografie [231] => | příjmení = Singh [232] => | jméno = Har Bhajan [233] => | příjmení2 = Bharati [234] => | jméno2 = Kumar Avinash [235] => | titul = Handbook of natural dyes and pigments [236] => | vydavatel = Woodhead Publishing [237] => | místo = New Delhi [238] => | rok = 2014 [239] => | isbn = 978-93-80308-913 [240] => | jazyk = en [241] => }} Hálky na škumpě čínské a ''[[Rhus punjabensis]]'' jsou využívány v čínské i indické medicíně jako adstringens a expektorans. Vnitřně slouží k léčení chronických onemocnění trávicího traktu a krve ve stolici, zevně na krvácející rány, otoky a kožní infekce. Vyrábějí se z nich též masti a čípky na hemeroidy. Sušené obsahují 50 až 80 % tříslovin. Kůra obsahuje asi 10 % tříslovin.{{Citace monografie [242] => | příjmení = Khare [243] => | jméno = C.P. [244] => | titul = Indian Medicinal Plants [245] => | vydavatel = Springer [246] => | místo = New Delhi [247] => | rok = 2007 [248] => | isbn = 978-0-387-70637-5 [249] => | jazyk = en [250] => }}{{Citace monografie [251] => | příjmení = Huang [252] => | jméno = Kee Chang [253] => | titul = The Pharmacology of Chinese Herbs [254] => | url = https://archive.org/details/pharmacologyofch0000huan [255] => | vydavatel = CRC Press [256] => | místo = Boca Raton, Florida, USA [257] => | rok = 1999 [258] => | isbn = 0-8493-1665-0 [259] => | jazyk = en [260] => }} Některé druhy škump mají jedlé plody povětšině kyselé chuti. Patří mezi ně [[škumpa vonná]], [[škumpa lysá]], [[škumpa lesklá]] aj.{{Citace monografie [261] => | příjmení = Hedrick [262] => | jméno = U.P. (ed.) [263] => | titul = Sturtevant's edible plants of the world [264] => | rok = 1919 [265] => | jazyk = en [266] => }} [267] => [268] => == Odkazy == [269] => [270] => === Reference === [271] => [272] => [273] => === Související články === [274] => * [[Sumah]] [275] => [276] => === Externí odkazy === [277] => * {{Commonscat}} [278] => * {{Wikidruhy|taxon=Rhus}} [279] => [280] => {{Taxonbar|from=Q157649}} [281] => {{Autoritní data}} [282] => [283] => {{Portály|Rostliny|Stromy}} [284] => Vědecké pojmenování ''Rhus'' vzniklo z řeckého ''rhein'' ('téci', kůra roní pryskyřičnou šťávu). [285] => [286] => [[Kategorie:Ledvinovníkovité]] [287] => [[Kategorie:Okrasné keře]] [288] => [[Kategorie:Okrasné stromy]] [289] => [[Kategorie:Flóra Makaronésie]] [290] => [[Kategorie:Flóra severní Afriky]] [291] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy]] [292] => [[Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy]] [293] => [[Kategorie:Flóra Karibiku]] [294] => [[Kategorie:Flóra Střední Ameriky]] [295] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodu USA]] [296] => [[Kategorie:Flóra jihozápadu USA]] [297] => [[Kategorie:Flóra Mexika]] [298] => [[Kategorie:Flóra severovýchodu USA]] [299] => [[Kategorie:Flóra severozápadu USA]] [300] => [[Kategorie:Flóra středojihu USA]] [301] => [[Kategorie:Flóra středoseveru USA]] [302] => [[Kategorie:Flóra východní Kanady]] [303] => [[Kategorie:Flóra západní Kanady]] [304] => [[Kategorie:Flóra Číny]] [305] => [[Kategorie:Flóra jihozápadní Asie]] [306] => [[Kategorie:Flóra Střední Asie]] [307] => [[Kategorie:Flóra východní Asie]] [308] => [[Kategorie:Flóra Tichomoří]] [309] => [[Kategorie:Flóra Indického subkontinentu]] [310] => [[Kategorie:Flóra Indočíny]] [311] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodní Asie]] [312] => [[Kategorie:Flóra Papuasie]] [313] => [[Kategorie:Nepůvodní flóra Česka]] [] => )
good wiki

Škumpa

Škumpa (Rhus) je rod rostlin z čeledi ledvinovníkovité. Jsou to opadavé nebo stálezelené keře a stromy se střídavými, složenými nebo řidčeji jen jednolistými listy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'škumpa orobincová','škumpa lysá','škumpa vonná','škumpa lesklá','jedovatec','škumpa trojlaločná','škumpa čínská','škumpa koželužská','Rhus taitensis','searsie','řečík','peckovice'

Jedovatec

Peckovice

Řečík

Searsie