Array ( [0] => 14868613 [id] => 14868613 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Šlikové [uri] => Šlikové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - dynastie [1] => | jméno = Šlikové
(Schlikové) [2] => | znak = Schlicken von Passan.jpg [3] => | velikost znaku = [4] => | popisek = Rodový erb hrabat Šliků [5] => | země = {{vlajka a název|České království}} [6] => | mateřská dynastie = [7] => | tituly = [8] => * [[Soubor:Baro.jpg|25px|Hodnostní korunka náležící titulu svobodný pán]] [[1422]] [[Panský stav|svobodní páni]] (Říše) [9] => * [[Soubor:Horona_hr.png|25px|Hodnostní korunka náležící titulu hrabě]] [[Hrabě|hrabata]] [10] => * [[Soubor:Horona_hr.png|25px|Hodnostní korunka náležící titulu hrabě]] [[1437]] [[Říšský hrabě|hrabata]] (Říše) [11] => ---- [12] => * [[1862]] dědičný člen [[Panská sněmovna|Panské sněmovny]] [[Říšská rada (Rakousko)|rakouské Říšské rady]] [13] => | zakladatel = [[Kašpar Šlik]] [14] => | mýtický zakladatel = [15] => | rok založení = [[14. století]] [16] => | konec vlády = [17] => | meč = [18] => | přeslice = [19] => | poslední vládce = [20] => | současná hlava = Jindřich Schlik (* 1946) [21] => | větve rodu = loketská, sokolovská, ostrovská (členové této větve žijí dodnes)
kopidlanská linie [22] => }} [23] => '''Šlikové''' (též '''Schlikové''', s predikátem ''z Holíče a Pasounu'', německy ''zu Bassano und Weißkirchen'') jsou [[čechy|český]] šlechtický rod významný především v 15. a 16. století. Původně měšťanská rodina z [[Cheb]]u vynikla v osobě kancléře [[Kašpar Šlik|Kašpara Šlika]] a získala značný majetek. Později rod ovládal značnou část severozápadních Čech (Loketsko, Chebsko) a jako první z [[České království|Českého království]] obdržel [[Hrabě|říšský hraběcí titul]] ([[1437]]). Moc rodu ještě vzrostla počátkem 16. století s objevem ložisek stříbra v [[Krušné hory|Krušných horách]] a získáním [[Jáchymovský tolar|práva razit vlastní mince]]. Přijetím [[Luteránství|luteránské víry]] a vlivem přesahujícím hranice Českého království se několikrát dostali do konfliktu s [[Habsburkové|Habsburky]], o značnou část majetku přišli po porážce [[Stavovský odboj roku 1547|stavovského povstání]] v roce [[1547]]. Většina členů rodu se zapojila i do dalšího [[České stavovské povstání|stavovského povstání]] v letech 1618–1620, poté došlo k likvidaci majetkového zázemí v západních Čechách a nejslavnější příslušník rodu [[Jáchym Ondřej Šlik]] byl [[Staroměstská exekuce|popraven]]. Do služeb Habsburků tehdy vstoupil jediný člen rodu, pozdější polní maršál Jindřich Šlik, který založil novou doménu ve východních Čechách. Poměrně velký majetek si jeho potomci udrželi až do 20. století, znovu se uplatnili i ve státních službách. Dnes rodině náleží již jen část bývalého rozsáhlého majetku na Jičínsku ([[Jičíněves]], [[Vokšice]]). [24] => [25] => Do světových dějin peněžnictví se Šlikové zapsali vznikem výrazu [[dolar]], které má [[Etymologie|etymologický původ]] v názvu [[Jáchymovský tolar|jáchymovských tolarů]] ražených na jejich panství v [[Jáchymov]]ě v [[16. století]]. [26] => [27] => == Historie == [28] => [[Soubor:Nuremberg chronicles f 240r 3 Caspar slick.jpg|vlevo|náhled|[[Kašpar Šlik]] v [[Hartmann Schedel|Norimberské kronice]]]] [29] => Původ rodu je pravděpodobně v oblasti [[Fojtsko|Fojtska]] v dnešním Sasku na hranici Čech. Ve 14. století se stali měšťany v Chebu a [[Kašpar Šlik|Kašpar]] (před [[1400]]–[[1449]]) byl skutečným zakladatelem věhlasu a bohatství rodu. Na [[Boloňská univerzita|Boloňské univerzitě]] získal titul doktora práv, poté se vrátil do vlasti a sloužil králi [[Zikmund Lucemburský|Zikmundovi Lucemburskému]], kterého doprovázel na cestách do [[Kostnice]] či [[Basilej]]e. Stal se jeho sekretářem, v roce [[1422]] jej Zikmund povýšil do [[Panský stav|panského stavu]]. V roce [[1427]] se stal pronotářem, poté vicekancléřem a v roce [[1433]] říšským kancléřem. Byl jmenován [[palatin]]em a povýšil do říšského hraběcího stavu s predikátem „z Bassana“. V roce 1438 byl tento predikát rozšířen [[Albrecht II. Habsburský|Albrechtem Habsburským]] ještě o Holíč.{{Citace monografie [30] => | příjmení = Březina [31] => | jméno = Luděk [32] => | příjmení2 = [33] => | jméno2 = [34] => | titul = Mezi králem a stavy. Dolnolužické zemské fojtství na prahu novověku (1490–1620) [35] => | vydání = 1 [36] => | vydavatel = Filozofická fakulta UK, Ústav českých dějin [37] => | místo = Praha [38] => | rok vydání = 2011 [39] => | počet stran = [40] => | strany = [41] => | isbn = [42] => | poznámka = Disertační práce [43] => }} Dědičně získal panství Bassano Vicentino v severní Itálii, [[Sokolov]], Holíč na západním [[Slovensko|Slovensku]], dále také statky na [[Chebsko|Chebsku]] a [[Loket (okres Sokolov)|Loketsku]]. Loketští a karlovarští měšťané bojovali proti tomuto postavení, k nim se připojily i zájmy saského [[kurfiřt]]a a [[Reussové|pánů z Plavna]]. S oběma stavy vedli Šlikové domácí válku. Je pravděpodobné, že Kašpar některá privilegia zfalšoval, nejvíce jsou zpochybňovány tituly z Pasounu i Holejče (Holíče), které obdržel těsně před Zikmundovou smrtí resp. krátce po ní. [44] => [45] => [[Soubor:Šlikův palác na Pohořelci v Praze 05.JPG|náhled|[[Šlikův palác|Šlikovský palác]] na pražském Pohořelci]] [46] => [[Soubor:Palais Schlick-Türkenstr 25.JPG|náhled|[[Šlikovský palác ve Vídni]] (Türkenstrasse 25)]] [47] => [[Soubor:Jičíněves-zámek2012a.jpg|náhled|[[Jičíněves (zámek)|Zámek Jičíněves]], který byl po roce 1989 navrácen rodině Šliků]] [48] => V roce [[1516]] se objevila na šlikovských statcích bohatá ložiska [[Stříbro|stříbrné rudy]]. [[Štěpán Šlik]] (1487–1526) založil město [[Jáchymov]], kde začal razit [[Jáchymovský tolar|tolary]] (27,20 gramů čistého stříbra), díky nimž rodina vešla ve známost po celé Evropě. Finanční problémy vedly [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]] k zásahům proti Šlikům. Roku 1528 se mu podařilo získat zpět [[mincovní regál]]. Ražba se prováděla nadále v královské mincovně v Jáchymově, Šlikům náležel jen podíl na zisku z vytěženého stříbra. Těžbu stříbra si nadále ponechávali Šlikové ve svých rukou. Ztráta mincovního regálu a dalších výsad přivedla Šliky k odbojné české šlechtě proti králi. Po porážce jim některé statky byly zkonfiskovány a museli k tomu ještě zaplatit vysoké pokuty.{{Citace monografie | příjmení = Kašpar | jméno = Pavel | příjmení2=Horák | jméno2= Vladimír | titul = Schlikové a dobývání stříbra | vydavatel = Granit | místo = Praha | rok = 2009 | vydání = 1 | počet stran = 95 | strany = 12 | isbn = 978-80-7296-068-2}} [49] => [50] => Přesto i poté zastávali významné úřady, [[Albert Šlik|Albrecht]] se stal nejvyšším hejtmanem českého vojska, Vavřinec působil jako hejtman [[Staré Město (Praha)|Starého Města pražského]], Jáchym byl fojtem v Horní Lužici a v letech [[1558]]–[[1560]] z postu prezidenta řídil českou komoru. Připojili se k [[české stavovské povstání|odbojným stavům]]. Jindřich Šlik řídil pluk moravských stavů během [[Bitva na Bílé hoře|bitvy na Bílé hoře]]. Kryštofa zvolili [[Direktorium (stavovské povstání)|stavovským direktorem]].{{doplňte zdroj}} [51] => [52] => [[Jáchym Ondřej Šlik]] ([[1569]]–[[1621]]) od roku [[1606]] působil jako ředitel [[Biskupská konzistoř|konzistoře]] podobojí, angažoval se v bojích o [[Rudolfův majestát]]. Odmítl přijmout [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]] na českém trůně. Patřil mezi hlavní vůdce protihabsburské opozice, stal se jejich hlavním mluvčím. Po zvolení [[Fridrich Falcký|Fridricha Falckého]] českým králem převzal post [[Nejvyšší zemský sudí|nejvyššího zemského sudího]] a [[Rychtář|fojta]] v [[Horní Lužice|Horní Lužici]], po porážce na Bílé hoře se uchýlil na panství [[Redernové|Redernů]] ve [[Frýdlant]]u, kde jej na rozkaz saského kurfiřta [[Jan Jiří I. Saský|Johanna Georga I.]] zajali a předali císaři. Jako první vstoupil [[21. červen|21. června]] [[1621]] na lešení s popravčím špalkem na [[Staroměstské náměstí|Staroměstském náměstí]]. [53] => [54] => [[Soubor:Zámek Staré Hrady 2.JPG|náhled|[[Staré Hrady (zámek)|Hrad a zámek Staré Hrady]]]] [55] => [[Soubor:Zámek Vokšice 02.JPG|náhled|Zámek ve [[Vokšice|Vokšicích]]]] [56] => [[Soubor:Hrad Veliš - zbytky hradních zdí.jpg|náhled|Zbytky [[Veliš (hrad)|hradu Veliš]]]] [57] => [[Soubor:Veliš hrobka Šliků 2019.jpg|náhled|[[Hrobka Schliků (Veliš)|Rodinná hrobka]] ve [[Veliš (okres Jičín)|Veliši]]]] [58] => [59] => == Dějiny rodu v 17.–20. století == [60] => [[Jindřich Šlik]] (1580?–1650) od mládí bojoval jako profesionální voják v různých armádách, za [[České stavovské povstání|stavovského povstání]] byl plukovníkem stavovského vojska a v bitvě na [[Bitva na Bílé hoře|Bílé hoře]] padl do zajetí. Později ale [[Konverze (náboženství)|konvertoval]] ke [[Katolicismus|katolicismu]] a vstoupil do císařských služeb, v nichž nakonec dosáhl hodnosti [[Polní maršál|polního maršála]] (1627). V letech 1632–1650 byl prezidentem [[Dvorská válečná rada|dvorské válečné rady]] a v roce [[1644]] získal [[Řád zlatého rouna]]. Jako jediný ze Šliků obhájil v [[Doba pobělohorská|pobělohorské době]] nároky na rodový majetek v západních Čechách ([[Planá]] u [[Mariánské Lázně|Mariánských Lázní]], [[Horní Hrad]]), především ale položil základy nového bohatství ve východních Čechách ([[Kopidlno]], [[Veliš (okres Jičín)|Veliš]]), které pak potomkům patřilo až do 20. století. V Kopidlně nechal na základech bývalé tvrze postavit zámek, který se stal trvalým sídlem od 18. století po výstavbě zámku v [[Jičíněves|Jičíněvsi]]. Šlikové pobyty na těchto dvou zámcích střídali. Po svém „obrácení“ získal Jindřich Šlik zpět i [[Mincovní regál|mincovní právo]] a v Plané nechal (místo vyhlášeného [[Jáchymovský tolar|jáchymovského tolaru]]) razit stříbrné [[Annenský tolar|annenské tolary]] k poctě matky [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]].{{Citace monografie [61] => | příjmení = [62] => | jméno = [63] => | titul = Exulanti, vyhnanci a uprchlíci [64] => | vydání = 1 [65] => | vydavatel = [[Exulant (spolek)]] [66] => | místo = Praha [67] => | rok vydání = 2020 [68] => | kapitola = Horst Schinzel: Osudy evangelické větve šlechtického rodu Šliků [69] => | strany = 82–86 [70] => | isbn = 978-80-905318--3-3 [71] => }} [72] => [73] => Jindřichův syn [[František Arnošt Šlik]] (1623–1675) původně vstoupil do řádu [[Kartuziánský řád|kartuziánů]], ale jako jediný dědic otcova majetku nakonec převzal rodové jmění a později zastával i zemské úřady. V úspěšné rodové kariéře pokračovali i jeho synové; starší [[František Josef Šlik|František Josef]] (1656–1740) byl [[Prezident české komory|prezidentem české královské komory]] (1692–1718), mladší [[Leopold Šlik z Holíče a Pasounu|Leopold Antonín]] (1663–1723) dosáhl nejprve v armádě hodnosti polního maršála a později byl [[Nejvyšší kancléř|nejvyšším kancléřem Českého království]] (1713–1723). Mezi těmito bratry došlo k soudnímu sporu o dědictví, oba ale dočasně i dlouhodobě přispěli k dalšímu rozšiřování majetku. Leopoldův syn [[František Jindřich Šlik|František Jindřich]] (1696–1766) zastával funkci [[Nejvyšší maršálek|nejvyššího maršálka Českého království]], kvůli dluhům ale přišel o část majetku ([[Radim (okres Kolín)|Radim]]). [74] => [75] => Z dalších generací vynikl [[František Jindřich Šlik|František Josef Jindřich]] (1789–1862), který od mládí sloužil v armádě a v [[Bitva u Lipska|bitvě u Lipska]] přišel o oko, později dosáhl hodnosti generála jízdy a v roce [[1848]] byl vojenským guvernérem v [[Krakov]]ě. Jeho vnuk [[František Schlik|František]] (1854–1925) kvůli nerovnorodému sňatku přišel v soudním sporu o značnou část dědictví (Staré Hrady, Kopidlno) a uhájil jen jeho menší část (Jičíněves). [76] => [77] => V září 1939 se připojilo k [[Deklarace české šlechty v letech 1938 a 1939#Národnostní prohlášení české šlechty v září 1939|Národnostnímu prohlášení české šlechty]] hned pět členů rodu: Jindřich Maria Schlik (1875–1957) a jeho synové [[František Jindřich Schlik|František]] (1914–2005), [[Zikmund Schlik|Zikmund]] (1916–1988), [[Jindřich František Schlik|Jindřich]] (1916–2004) a Ondřej (1917–1942). Po roce 1948 byl majetek rodině zkonfiskován, ale rodina přesto zůstala v Čechách. Až po roce 1968 zůstali v zahraničí [[František Jindřich Schlik|František]] (1914–2005) a [[Jindřich František Schlik|Jindřich]] (1916–2004). Po roce 1989 byly některé majetky potomkům rodu navráceny.{{Citace elektronického periodika [78] => | titul = Historická šlechta – život po meči a po přeslici. Schlik – základní údaje [79] => | url = https://www.historickaslechta.cz/prehled-rodu/schlik/ [80] => | periodikum = www.historickaslechta.cz [81] => | datum přístupu = 2019-09-28 [82] => | jazyk = cs [83] => | jméno = Pavel [84] => | příjmení = Loužecký [85] => | vydavatel = [86] => | datum vydání = [87] => | url archivu = [88] => | příjmení2 = Drocár [89] => | jméno2 = Jan [90] => }} [91] => [92] => == Vývoj majetkových poměrů v 17.–20. století == [93] => [[Soubor:Leopoldus Comes a Schlick.jpg|náhled|[[Leopold Šlik z Holíče a Pasounu|Leopold Antonín Šlik]] (1663–1723), český nejvyšší kancléř|vlevo]] [94] => Zakladatel jediné pobělohorské větve Šliků, polní maršál Jindřich Šlik (1580–1650), získal nejprve majetek v západních Čechách, když v roce [[1624]] po svém bratranci Kašparu IV. Šlikovi zdědil panství Planá u Mariánských Lázní, z Kašparovy pozůstalosti pak ještě koupil Horní Hrad. Mezitím koupil také panství [[Ivanovice na Hané]] konfiskované [[Bukůvkové z Bukůvky|Bukůvkům z Bukůvky]]. Z majetku [[Albrecht z Valdštejna|Albrechta z Valdštejna]] obdržel do dědičného vlastnictví ve východních Čechách Veliš a [[Staré Hrady]], a protože se mu na Jičínsku zalíbilo, zdejší statky rozšířil o Kopidlno, které v roce 1638 získal směnou s [[Ditrichštejnové|Ditrichštejny]] za Ivanovice na Hané. V roce [[1638]] koupil také [[Šlikův palác|Šlikovský palác]] v [[Praha|Praze]]. [95] => [96] => Jindřichův nástupce [[František Arnošt Šlik|František Arnošt]] (1623–1675) se musel vypořádat s otcovým odkazem 50 000 zlatých [[Jezuitská kolej (Cheb)|jezuitské koleji]] v [[Cheb]]u. Chebským [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitům]] nabídl náhradou za hotovost panství Horní Hrad, s tím se ale jezuité nespokojili, takže František Arnošt nakonec po dlouhém soudním sporu Horní Hrad prodal ([[1663]]), aby se s chebskou jezuitskou kolejí mohl finančně vyrovnat. Na úhradu dalších dluhů krátce nato prodal i Planou ([[1665]]) hrabatům ze [[Sinzendorfové|Sinzendorfu]]. Prodejem Plané definitivně končí historie Šliků v západních Čechách. [97] => [98] => V zájmu zachování celistvosti rodového majetku vytvořil František Arnošt z východočeských statků [[Svěřenství|fideikomis]] ([[1671]]), již v generaci jeho synů ale vypukl další spor o dědictví, protože mladší syn [[Leopold Šlik z Holíče a Pasounu|Leopold]] se nespokojil s roční apanáží 3 000 zlatých. V soudním sporu získal Leopold panství [[Veliš (hrad)|Veliš]] ([[1685]]), které ale vzápětí na základě předkupního práva získal zpět jeho starší bratr [[František Josef Šlik|František Josef]] ([[1688]]). Ten také průběžně až do konce života drobnými nákupy dále své východočeské dominium rozšiřoval, takže ke spojenému panství Veliš-Kopidlno nakonec patřilo bezmála padesát vesnic. Leopold mezitím získal panství [[Radim (okres Kolín)|Radim]] u Kolína, kvůli dluhům ale o tento majetek rodina přišla již v roce [[1750]]. [99] => [100] => K dalšímu zásadnímu zásahu do držav Šliků došlo ve [[20. století]]. Po smrti Ervína Šlika (1852–1906) byl právoplatným dědicem jeho mladší bratr [[František Schlik|František]] (1854–1925), který však měl nerovnorodou manželku Berthu Roxer, potomstvo s ní měl navíc ještě před uzavřením sňatku. Jejich potomstvo bylo sice uznáno za právoplatné, vzdálení příbuzní ale u soudu zpochybnili Františkův dědický nárok na fideikomis. V roce 1912 získal velkostatek Veliš-Kopidlno o rozloze přes 8.500 hektarů půdy příbuzný rakouský rod [[Ungnadové z Weissenwolffu|Weissenwolffů]]. František Šlik obhájil nárok pouze na Jičíněves, která nebyla součástí fideikomisu. Jičíněves spolu s Vokšicemi byly Šlikům zkonfiskovány v roce [[1948]] a v [[Restituce|restitucích]] po roce [[1989]] je získali zpět. [101] => [102] => Současným majitelem [[Jičíněves (zámek)|zámku v Jičíněvsi]] (2019) je [[Andreas Schlick|Andreas]] (Graf von Schlik, * 1977), vnuk [[František Jindřich Schlik|Františka Schlika]] (1914–2005), a majitelkou zámku ve Vokšicích je Margareta (* 1950), dcera [[Zikmund Schlik|Zikmunda Schlika]] (1916–1988). Rodině patří i pozemek se zbytky hradu Veliš a [[Hrobka Schliků (Veliš)|rodinná hrobka]] u hřbitova ve Veliši. Tu v roce 1926 postavil [[Václav Weinzettl]] a je v ní údajně uložena i lebka Jáchyma Šlika, [[Staroměstská exekuce|popraveného]] v roce 1621 na [[Staroměstské náměstí|Staroměstském náměstí]].{{Citace elektronického periodika [103] => | titul = Jičínskem mezi Valdštejnem a Šlikem [104] => | url = http://www.ceskozemepribehu.cz/vylet/23-jicinskem-mezi-valdstejnem-a-slikem [105] => | periodikum = Vítejte v zemi příběhů [106] => | datum přístupu = 2019-09-28 [107] => | příjmení = CzechTourism [108] => }} Nápis na hrobce: ''VERA DEO ACCEPTOS NOS FACIT ESSE FIDES'' (Bohem přijatými se stáváme opravdovou vírou). [109] => [110] => == Významné osobnosti rodu == [111] => * [[Kašpar Šlik|Kašpar]] (kolem 1396–1449), kancléř [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] [112] => * [[Mates Šlik]] († 1487), zakladatel tří rodových linií jeho tří synů: z původní rodiny [[Loket]]ské se vyděluje linie [[Sokolov|Falknovská]] a [[Jáchymov]]ská [113] => * [[Štěpán Šlik|Štěpán]] (1487–1526), zakladatel [[Jáchymov]]a [114] => * [[Albert Šlik|Albrecht]] (kolem 1490–1555), zemský fojt v Dolní Lužici [115] => * [[Jáchym Šlik|Jáchym]] (1525–1572), [[prezident české komory]] [116] => * [[Jeroným Šlik|Jeroným]] (1556 nebo 1557–1612), poslední majitel [[jáchymov]]ských stříbrných dolů [117] => * [[Jáchym Ondřej Šlik|Jáchym Ondřej]] (1569–1621), jeden z vůdců protestantských stavů v Čechách, první z [[Staroměstská exekuce|popravených na Staroměstském náměstí]] [118] => * [[Jindřich Šlik|Jindřich]] (1580–1650), císařský [[Maršál|polní maršál]] a prezident [[Dvorská válečná rada|Dvorské válečné rady]] [119] => * [[František Arnošt Šlik|František Arnošt]] (po 1623–1675), zakladatel [[Svěřenství|fideikomismu]] [120] => * [[František Josef Šlik|František Josef]] (1656–1740), [[prezident české komory]] [121] => * [[Leopold Šlik z Holíče a Pasounu|Leopold Antonín]] (1663–1723), rakouský generální válečný komisař a polní maršál, [[Nejvyšší kancléř|nejvyšší kancléř Českého království]] [122] => * [[František Jindřich I. Šlik|František Jindřich I.]] (1696–1766), [[Nejvyšší maršálek|nejvyšší maršálek Českého království]] [123] => * [[Josef Jindřich Šlik|Josef Jindřich]] (1751–1806), rakouský vyslanec v [[Kodaň|Kodani]], [[Nejvyšší zemský komorník|nejvyšší komorník Českého království]] [124] => * [[František Jindřich Šlik|František Jindřich II.]] (1789–1862), rakouský generál jezdectva, guvernér v [[Krakov]]ě, majitel fideikomisu v letech 1806–1862 [125] => * [[Erwein Schlik|Ervín]] (1852–1906), hlava rodu a majitel fideikomisu v letech 1862–1906, dědičný člen Panské sněmovny [126] => * [[František Schlik|František]] (1854–1925), hlava rodu v letech 1906–1925 [127] => * [[František Jindřich Schlik|František Jindřich]] (1914–2005), hlava rodu v letech 1957–2005 [128] => * [[Zikmund Schlik|Zikmund]] (1916–1988), jeden ze signatářů [[Deklarace české šlechty v letech 1938 a 1939#Národnostní prohlášení české šlechty v září 1939|Národnostního prohlášení české šlechty]] v roce 1939, po roce 1948 zůstal v Československu [129] => * [[Jindřich František Schlik|Jindřich František]] (1916–2004), český velkopřevor Maltézského řádu (1996–2002) [130] => [131] => == Erb == [132] => [[Soubor:Jáchymov (KV), Šlikův hrádek.jpg|náhled|Zbytky [[Freudenstein|Šlikova hrádku]]]] [133] => [[Soubor:Kadaň, Šlikovský dům.JPG|náhled|Kadaň, [[Šlikovský dům]]]] [134] => V původním erbu měli červené pole dělené stříbrným klínem a v každém poli kroužek. V modrém poli se nacházel znak hrabství [[Holíč]]e, což byl zlatý lev držící kostel. V srdečním štítku stojí červení lvi, kteří podpírají sloup. [135] => [136] => == Další zajímavosti == [137] => Se jménem rodu Šliků jsou spojena některá další místa: [138] => [139] => * v 16. století jim patřil hrad [[Freudenstein]] (též Šlikův hrádek) u Jáchymova a také [[Šlikovský dům|Šlikovský dům v Kadani]] [140] => * v 17. a 18. století patřil rodině [[Šlikův palác]] v Praze na Pohořelci [141] => * na konci 18. století byla z popudu rodiny založena [[Šlikova Ves]], část obce Podhradí na Jičínsku [142] => * v letech 1856–58 byl vybudován nájemný [[Šlikovský palác ve Vídni]] [143] => [144] => Na druhou stranu sice rod používal predikát ''z Holíče a Pasounu'', ale ani ve slovenské [[Holíč]]i, ani v severoitalském [[Bassano del Grappa|Bassanu]] žádné reálné stopy po působení tohoto rodu nejsou. [145] => [146] => == Odkazy == [147] => [148] => === Reference === [149] => [150] => {{Citace monografie | příjmení = Pouzar | jméno = Vladimír | odkaz na autora = Vladimír Pouzar | příjmení2 = Mašek | jméno2 = Petr | odkaz na autora2 = Petr Mašek (spisovatel) | příjmení3 = Mensdorff-Pouilly | jméno3 = Hugo | odkaz na autora3 = Hugo Mensdorff-Pouilly | příjmení4 = Pokorný | jméno4 = Pavel R. | odkaz na autora4 = Pavel R. Pokorný | titul = Almanach českých šlechtických rodů 2017 | url = | vydavatel = Martin | místo = [Brandýs nad Labem] | rok = 2016 | vydání = | počet stran = 512 | strany = 329 | isbn = 978-80-85955-43-9}} [151] => [152] => [153] => === Literatura === [154] => * {{Citace monografie| příjmení = Halada| příjmení2 = | jméno = Jan| jméno2 = | titul = Lexikon české šlechty| vydavatel = AKROPOLIS| místo = Praha| rok = 1992| kapitola = Šlikové| strany = 153–155| isbn = 80-901020-3-4}} [155] => * {{Citace periodika [156] => | příjmení = Smolík [157] => | jméno = Josef [158] => | odkaz na autora = Josef Smolík [159] => | spoluautoři = [160] => | titul = Smlouva krále Ferdinanda I. s pány Šliky o hory a minci Jáchymovskou [161] => | periodikum = Památky archaeologické a místopisné [162] => | odkaz na periodikum = Památky archeologické [163] => | rok = 1903 [164] => | měsíc = [165] => | ročník = 20 [166] => | číslo = 5 [167] => | strany = 333–340 [168] => | url = http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:634092e0-d87f-11e4-ae4e-5ef3fc9ae867 [169] => | jazyk = [170] => }} [171] => * RYCHNOVÁ, Lucie: ''Šlikové'' in: ''Modrá krev Sobotecka. Sborník k 520. výročí povýšení Sobotky na město''; Sobotka, 2018 s. 45–58 {{ISBN|978-80-907305-0-2}} [172] => * Rodový archiv Šliků 1489–1948; Státní oblastní archiv Zámrsk, 1986; [http://www.vychodoceskearchivy.cz/zamrsk/files/2017/01/0503.pdf dostupné online] {{Wayback|url=http://www.vychodoceskearchivy.cz/zamrsk/files/2017/01/0503.pdf |date=20200410141403 }} [173] => [174] => === Externí odkazy === [175] => * {{Commonscat}} [176] => * {{BDČZ|uuid=efb51453-018c-4383-ba29-c29feb78a339|popisek=Seznam prací o rodu Šliků}} [177] => * [http://genealogy.euweb.cz/bohemia/schlick1.html Rodokmen Šliků v 15. a 16. století] [178] => * [http://genealogy.euweb.cz/bohemia/schlick2.html Rodokmen Šliků v 16. až 18. století] [179] => * [http://genealogy.euweb.cz/bohemia/schlick3.html Rodokmen Šliků v 18. až 20. století] [180] => [181] => === Související články === [182] => * [[Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů]] [183] => {{Autoritní data}} [184] => {{Portály|Česko|Historie|Lidé}} [185] => [186] => [[Kategorie:Šlikové| ]] [187] => [[Kategorie:České šlechtické rody]] [188] => [[Kategorie:Jáchymov]] [] => )
good wiki

Šlikové

Šlikové (též Schlikové, s predikátem z Holíče a Pasounu, německy zu Bassano und Weißkirchen) jsou český šlechtický rod významný především v 15. a 16.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Jáchymov','Kašpar Šlik','Jáchymovský tolar','František Jindřich Schlik','Jáchym Ondřej Šlik','Staroměstská exekuce','Leopold Šlik z Holíče a Pasounu','František Jindřich Šlik','František Schlik','František Arnošt Šlik','František Josef Šlik','Jindřich František Schlik'

Jáchymov