Array ( [0] => 14779591 [id] => 14779591 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Šrafy [uri] => Šrafy [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Šrafy''' jsou definovány jako krátké [[Čára|čáry]], jimiž se v [[Mapa|mapě]] zobrazují [[půdorys]]né [[průmět]]y částí [[spád]]ových [[Křivka|křivek]] [[Povrch Země|zemského povrchu]].{{Citace monografie|příjmení = Čapek|jméno = Richard|příjmení2 = Mikšovský|jméno2 = Miroslav|titul = Geografická kartografie|vydání = 1|vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství|místo = Praha|rok = 1992|počet stran = 373|strany = |isbn = 80-04-25153-6|příjmení3 = Mucha|jméno3 = Ludvík}} Jejich použití je v klasické [[Kartografie|kartografii]] jednou z možností zobrazení třetího rozměru do dvojrozměrné mapy. [1] => [2] => Mají proměnnou [[Délka|délku]], tloušťku a hustotu, výjimečně mají [[tvar]] [[trojúhelník]]ový.{{Citace monografie|příjmení = Hojovec|jméno = Vladimír|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Kartografie: Celost. vysokošk. učebnice pro stavební fak|vydání = 1|vydavatel = Geodetický a kartografický podnik|místo = Praha|rok = 1987|počet stran = 660|strany = |isbn = }} [3] => [4] => Dají se rozdělit na pravé a nepravé šrafy. Nepravé šrafy nejsou založeny na [[Matematika|matematickém]] základu.{{Citace monografie|příjmení = Fialová|jméno = Martina|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Vývoj metod zobrazování terénního reliéfu|vydání = |vydavatel = Jihočeská univerzita|místo = České Budějovice|rok = 2012|počet stran = 57|strany = |isbn = |poznámka = Bakalářská práce}} Pravé (nebo také skutečné) šrafy již mají [[Matematika|matematický]] základ. [5] => [6] => == Druhy šraf a jejich použití == [7] => [8] => === Kreslířské šrafy === [9] => [[Soubor:Dobronín 1764.png|náhled|Použití kreslířských šraf (I. vojenské mapování)]] [10] => Kreslířské šrafy jsou nejstarším použitím šraf. Nemají [[Geometrie|geometrickou]] [[Hodnoty|hodnotu]], jsou schematickým zachycením sklonových poměrů [[Krajina|krajiny]]. Mají různou délku, mohou být zakřivené i přímé. Na mírných [[Svah|svazích]] jsou delší a řidší, naopak v místech prudšího spádu kratší a hustší. Tato šrafa se často lišila od dnešní i tím, že se její čáry křížily.{{Citace monografie|příjmení = Kuchař|jméno = Karel|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Základy kartografie|vydání = 1|vydavatel = ČSAV|místo = Praha|rok = 1953|počet stran = 190|strany = |isbn = }} Proto se kreslířským šrafám někdy říká křížové. Pomocí kreslířských šraf byl zobrazen výškopis [[První vojenské mapování|prvního vojenského mapování]]. [11] => [12] => === Krajinné šrafy === [13] => Krajinné šrafy se používají na mapách malých [[Měřítko mapy|měřítek]]. Zobrazují pouze velmi [[Generalizace|generalizované]] [[terén]]ní tvary, nepotlačují tak polohopis a popis mapy. [14] => [15] => === Sklonové šrafy === [16] => Sklonové ([[svah]]ové) šrafy jsou prvními skutečnými šrafami.{{Citace monografie|příjmení = Novák|jméno = Václav|příjmení2 = Murdych|jméno2 = Zdeněk|titul = Kartografie a topografie: Celost. vysokošk. učebnice pro stud. přírodověd. a pedagog. fak|vydání = 1|vydavatel = SPN|místo = Praha|rok = 1988|počet stran = 318|strany = |isbn = }} Sklon [[Topografie|topografické]] [[Plocha|plochy]] je udáván [[poměr]]em síly černé čáry k bílým mezerám mezi nimi. Sklonové šrafy vyjadřují strmost jak svojí tloušťkou, tak i délkou. [17] => [18] => [[Soubor:Bejkovice 1876.png|vpravo|náhled|Použití sklonových šraf (III. vojenské mapování)]] [19] => Matematický základ sklonových šraf položil roku 1799 [[Sasko|saský]] [[Kartografie|kartograf]] [[Johann Georg Lehmann|J. G. Lehmann]]. Vycházel z poznatku, že čím je plocha strmější, tím je méně osvětlena a tudíž temnější. Vychází se z předpokladu, že [[Slunce|sluneční]] paprsky dopadají svisle na [[terén]]. Užívá se vzorec [20] => [21] => \frac\mbox{stín}\mbox{světlo} = \frac\mbox{šířka šrafy}\mbox{šířka mezery} = \frac{\alpha}{45 - \alpha} [22] => [23] => podle kterého vodorovné plochy v mapě zůstanou bílé, gradace zastínění potom postupuje úměrně sklonům svahu až do [[Maximum|maximální]] hodnoty 45°. Sklony nad 45° jsou v přírodě celkem řídké, proto byla stupnice Lehmannem omezena na tuto hodnotu. V Lehmannově stupnici, která určuje poměr černé a bílé plochy dle sklonu, je již [[Reliéf (geografie)|reliéf]] se sklonem nad 45°zcela černý. V této tónovací metodě se [[hřbetnice]] a jejich vodorovné okolí jeví díky svislému osvitu jako bílé plochy. U topografických map různých [[stát]]ů je možno se setkat s řadou modifikací sklonových šraf. Sklonové šrafy podle upravené (rozšířené) [[Johann Georg Lehmann|Lehmannovy]] stupnice byly užity na mapách [[Druhé vojenské mapování|II.]] a [[Třetí vojenské mapování|III. vojenského mapování]]. Počet šraf v délkové jednotce byl [[Konstanta|konstantní]] – 25 šraf/cm, jejich délka nejvýše 4 mm. Vyrytí šrafur pro jeden mapový list trvalo až čtyři roky. [24] => [25] => === Stínové šrafy === [26] => Stínové šrafy jsou dalším typem pravých šraf. Představují kombinaci metody stínování se sklonovými šrafami. Poprvé byly použity roku 1836 G. H. Doufourem, který vystihl, že strmost [[svah]]u je již dána délkou šraf, a že ji není nutné zdůrazňovat ještě tloušťkou. Bylo tedy možno využít proměnlivé tloušťky šraf jako prostředku k vytvoření plastického dojmu podle principu šikmého [[severozápad]]ního osvětlení. Na tento [[úhel]] dopadu paprsků a osvětlení předmětů je lidské oko tak zvyklé, že jen podle tohoto principu na mapě vypracované stínování v nás vzbuzuje [[dojem]] skutečné plasticity [[terén]]u. Světle šrafované osvětlené svahy a tlustě šrafované [[Stín|zastíněné]] svahy působí přehledněji než při použití sklonových šraf. Jejich výhodou je snadnější identifikace hřbetnic a [[Údolnice|údolnic]]. [27] => [28] => === Horské šrafy === [29] => Horské šrafy patří mezi nepravé šrafy. Často jsou konstruovány pouze na základě [[Orografie|orografického]] [[schéma]]tu. Jsou zakreslovány v řadách tak, aby alespoň zjednodušeně znázorňovaly lokální vyvýšeniny, [[Hora|horská]] pásma a zaříznutá [[údolí]]. Nejčastěji jsou používány v [[Mapa|mapách]] malých [[Měřítko mapy|měřítek]], kde tvoří doplněk [[Barva|barevných]] vrstev a stínování. [30] => [31] => === Technické šrafy === [32] => Technické šrafy''' '''kreslíme pravidelným střídáním delších a krátkých čárek ve směru [[spád]]u, začínají na její horní vyznačené hraně. Hrany bývají doplněny absolutními či relativními [[kóta (kartografie)|kótami]]. Tyto šrafy slouží pro vyjádření úzkých a protáhlých [[terén]]ních útvarů strmého spádu jako jsou [[hráz]]e, [[Příkop (geologie)|příkopy]] atd. [33] => [34] => Dělí se na spojené a nespojené technické šrafy:{{Citace monografie|příjmení = Švec|jméno = Rudolf|příjmení2 = Tichý|jméno2 = Otakar|titul = Matematický zeměpis a kartografie|vydání = |vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství|místo = Praha|rok = 1961|počet stran = |strany = |isbn = }} [35] => * '''spojené šrafy''' jsou spojeny hranou (horní, někdy i dolní) a značí ostrou hranu strmého [[spád]]u, je možno přidat okótování hrany nebo jen relativní [[převýšení]] [[terén]]ního stupně [36] => * '''nespojené šrafy''' nejsou spojeny žádnou hranou a značí zaoblenou a tím nevýraznou hranu [37] => Technické šrafy jsou používány pouze v mapách velkých měřítek do 1:5000. [38] => [39] => === Topografické šrafy === [40] => Topografické šrafy''' '''jsou obdobné jako šrafy technické. Jsou specifické tvarem klínku, kdy základny leží na terénní hraně a vzájemně se dotýkají. Jsou používány ke znázorňování terénních stupňů a rýh. Přírodní útvary jsou zobrazeny hnědě, antropogenní černě. Jsou používány většinou jen v topografických mapách. [41] => [42] => === Skalní šrafy === [43] => Skalní šrafy jsou stínované čáry, které jsou používány ke znázorňování [[Skála|skal]]. Patří mezi další šrafy, které nemají geometrickou hodnotu pravých šraf a slouží převážně jako výplň jednotlivých dílčích ploch omezených terénními hranami. Skalní šrafy se odlišují od ostatních tím, že jsou tvořeny jak vertikálními (tj. ve směru [[Spádnice|spádnic]]), tak horizontálními čarami. Plastičnosti skalní šrafury lze dosáhnout šikmým osvitem. Obdobně je [[Svahový pohyb|sesuvná]] [[oblast]] vymezena tečkováním, kameny a kamenné řeky jsou vyznačeny např. nepravidelnými orientovanými trojúhelníčky. Skalní šrafy jsou také někdy označovány jako fyziografické. [44] => [45] => == Současná situace v používání šraf == [46] => Vzhledem k tomu, že kreslířské, krajinné, sklonové a stínové šrafy graficky zatěžují mapovou kresbu a jejich vykreslení je mimořádně pracné a zdlouhavé, byly postupně zcela nahrazeny [[vrstevnice]]mi. [47] => [48] => Horské, technické, topografické a skalní šrafy jsou používány i nadále, mají ale pouze doplňkovou funkci. Jsou užívány pro znázornění drobných terénních útvarů, které nelze vhodně zachytit pomocí vrstevnic. [49] => [50] => == Reference == [51] => [52] => [53] => == Externí odkazy == [54] => * {{Commonscat}} [55] => {{Autoritní data}} [56] => [57] => [[Kategorie:Kartografie]] [] => )
good wiki

Šrafy

Šrafy jsou definovány jako krátké čáry, jimiž se v mapě zobrazují půdorysné průměty částí spádových křivek zemského povrchu. Jejich použití je v klasické kartografii jednou z možností zobrazení třetího rozměru do dvojrozměrné mapy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'terén','spád','Kartografie','Johann Georg Lehmann','Matematika','Mapa','Měřítko mapy','svah','tvar','Spádnice','První vojenské mapování','Hora'

Hora

Kartografie

Kartografie je vědní disciplína zabývající se tvorbou a studiem map.

Mapa

Matematika

SPAD

Svah

Terén

Tvar