Array ( [0] => 15489697 [id] => 15489697 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Štíři [uri] => Štíři [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=třídě pavoukovců|stránka=Štír}} [1] => {{Taxobox [2] => | jméno = Štíři [3] => | obrázek = Black scorpion.jpg [4] => | popisek = Štír [5] => | velikost obrázku = 258px [6] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [7] => | kmen = [[členovci]] (Arthropoda) [8] => | podkmen = [[klepítkatci]] (Chelicerata) [9] => | třída = [[pavoukovci]] (Arachnida) [10] => | řád = '''štíři''' (Scorpionida) [11] => | druhotné dělení = [[Čeleď|Čeledi]] [12] => | podřazené taxony = [13] => * [[Akravidae]] [14] => * [[Bothriuridae]] [15] => * [[Buthidae]] [16] => * [[Carabotonidae]] [17] => * [[Chactidae]] [18] => * [[Chaerilidae]] [19] => * [[Euscorpiidae]] [20] => * [[Hemiscorpiidae]] [21] => * [[Iuridae]] [22] => * [[Microcharmidae]] [23] => * [[Pseudochactidae]] [24] => * [[Vaejovidae]] [25] => * [[Superstitioniidae]] [26] => * [[veleštírovití]] (Scorpionidae) [27] => }} [28] => '''Štíři''' (''Scorpionida'') jsou [[řád (biologie)|řád]] [[pavoukovci|klepítkatců]], vyznačují se velkými, klepetovitými makadly a zúženým prodlouženým zadečkem s jedovým ostnem. Štír přežije [[radioaktivita|radioaktivitu]], která by člověka zabila. Vydrží nejíst rok a zadržovat dech tři dny. Přežije vysoké teploty i zmrazení. [29] => [30] => == Evoluce == [31] => Štíři byli svědkem počátku i konce [[Dinosauři|dinosaurů]], na Zemi se však vyskytovali ještě mnohem dříve. Moderní suchozemští štíři se objevili v [[Paleozoikum|prvohorách]] v období [[karbon]]u asi před 300 milióny lety. Jejich vodní předchůdci však žili již v období [[silur]]u před více než 400 milióny lety.{{citace elektronické monografie| url = http://www.natur.cuni.cz/biologie/zoologie/archiv/bakalarky_podzim_2010/novotny.pdf/at_download/file| titul = Rozšíření a variabilita štírů rodu Euscorpius (Scorpiones: Euscorpiidae) v Evropě| jméno = Tomáš| příjmení = Novotný| rok = 2010}}{{Nedostupný zdroj}} Některá zvířata (např. [[surikata]]) si našla proti nim obranu nebo dokonce způsob, jak je lovit. [32] => [33] => == Popis == [34] => Tělo štíra je rozděleno na dvě základní části: [[hlavohruď]] a [[zadeček]]. [35] => [36] => Prvních 7 článků zadečku se nazývá [[Trup (anatomie)|trup]], zbývající část zadečku je tvořena pěti články a [[telson]]em, jedovým ostnem, který je zakončen jedovým hrotem, do kterého ústí dvě jedové žlázy. Tato část zadečku bývá označována jako ocas, tento název je ale nesprávný, protože pravý ocas je část těla za [[řitní otvor|řitním otvorem]]. U štíra je řitní otvor umístěný na spodní straně těla mezi pátým článkem „ocasu“ a telsonem. [37] => [38] => Trup obsahuje vnitřní orgány, [[plicní vak]]y, trávicí trubici a rozmnožovací orgány. Zakrnělé zbytky končetin na jeho článcích tvoří hřebínky, které slouží jako smyslové orgány. [39] => [40] => Hlavohruď nese jeden pár středových očí a až pět párů dalších postranních očí, [[Chelicery|klepítka]] (''chelicery'') a [[makadla]] (''pedipalpy''), která jsou zakončena klepety. Z hlavohrudi vyrůstají také čtyři páry kráčivých nohou. Některé jeskynní druhy štírů nemají oči. Díky rozložení očí po těle má štír k dispozici zorný úhel prakticky 360 stupňů. [41] => [42] => === Klepeta === [43] => Štír používá [[klepeto|klepeta]] hlavně k uchvacování kořisti, ale hrají i důležitou roli při [[Námluvy|námluvách]]. Makadla jsou tvořena šesti články. Samotné klepeto je tvořeno horní nepohyblivou částí (''tibia'') a spodní pohyblivou (''tarsus''). [44] => [45] => == Štíří jed == [46] => Všechny druhy štírů jsou jedovaté. Jejich jed je většinou [[neurotoxin]], složený z různých proteinů a sodných a draselných [[ion]]tů. Působí tak, že narušuje přenos nervových vzruchů. Štíři používají svůj jed k zabití nebo [[Ochrnutí|paralyzování]] kořisti, jed proto působí rychle a tak umožňuje štírovi kořist polapit a pozřít.{{Doplňte zdroj}} [47] => [48] => Mláďata většiny druhů nejsou schopna probodnout kůži. [49] => [50] => Většina štírů má jed, který účinně působí jen na jiné [[členovci|členovce]], a pro lidi je relativně neškodný; bodnutí způsobí jen místní reakci ([[bolest]], [[Edém|otok]]). [51] => [52] => Několik druhů štírů, většinou z čeledi ''[[Buthidae]]'', však může být nebezpečných i pro člověka. Obecně nejsou štíři schopní vyloučit při bodnutí dostatečné množství jedu potřebného k zabití zdravého dospělého člověka, bodnutí ale dokáže zabít děti či staré nebo nemocné osoby. Nejbolestivější bodnutí způsobuje [[Štír nejjedovatější|štír smrtonoš]] (''Leiurus quinquestriatus)''. Má také nejúčinnější jed a je velice útočný a nevyzpytatelný. Nejhorší pověst má [[štír tlustorepý]], který údajně způsobí největší počet úmrtí po bodnutí štírem v severní Africe. [53] => [54] => Nejsou-li vydrážděni, jsou štíři plachá a neškodná zvířata, jež používají jed jen k lovu. Před nebezpečím se pokoušejí uniknout, nebo se naopak vůbec nehýbou. Obecně platí, že druhy štírů s dobře vyvinutými klepety používají jed k lovu zřídka. [55] => [56] => Nebezpeční štíři: [57] => * [[štír nejjedovatější]] (''Leiurus quinquestriatus''), přezdívaný smrtonoš [58] => * [[štír tlustorepý]] (''Androctonus australis'') [59] => * [[štír samičí]] (''Tityus serrulatus'') [60] => * [[štír bahijský]] (''Tityus bahiensis'') [61] => * [[štír hnědožlutý]] (''Hemiscorpius lepturus'') [62] => [63] => Pro osoby citlivé na živočišné jedy a pro malé děti mohou být nebezpeční někteří další štíři z rodů ''Androctonus, Tityus, Leiurus''(?), ''Parabuthus, Buthus'' ([[Štír středomořský]]), ''Hottentotta'' a ''Centruroides''. Ne všichni štíři z těchto rodů jsou nebezpeční (viz [http://www.ub.ntnu.no/scorpion-files/medicallist.php seznam jedovatých štírů]). Pozor je však třeba dávat u každého štíra, zvláště když jej nedovedeme přesně určit. [64] => [65] => Více o jedovatosti štírů na [http://www.sweb.cz/marid01/jedovatost.html sweb.cz] {{Wayback|url=http://www.sweb.cz/marid01/jedovatost.html |date=20080216124725 }} [66] => [67] => == Chov štírů == [68] => Mnoho lidí se zabývá chovem bezobratlých. Většinou se jedná o hmyz nebo pavoukovce. Na světě jsou nejčastěji chováni sklípkani a štíři, a to často i těmi, kteří jej mají čistě jako domácí zvířátko, jako je pes nebo křeček. [69] => Chov štírů je poměrně snadný, štíři nepotřebují přílišnou péči. Pro chov štíra je vhodné terárium o délce 3× větší než je štír a 2× tak široké. [70] => [71] => == Biologie == [72] => Štíři loví po setmění. Kořist často registrují dotykem. Loví většinou jiné členovce, dovedou ulovit i ještěrku nebo malé savce. [73] => [74] => Jsou to [[gonochoristé]], při páření mají komplikované rituály, kdy nejdříve dochází k rituálnímu tanci a následně, pokud sameček samičce vyhovuje, sameček vypustí spermie na zem a samičku na buňky natlačí – tím dojde k oplození samičky. [75] => [76] => Samice rodí živá mláďata, která nosí na hřbetě. Těchto 30 až 35 mláďat zůstává s matkou ještě nějaký čas po prvním svlékání. [77] => [78] => Největší štíři patří do čeledí ''[[Hemiscorpiidae]]'' a ''[[Scorpionidae]]'', některé druhy mohou dorůstat délky až 23 cm. [79] => [80] => == Predátoři == [81] => Jedni z nejnebezpečnějších predátorů štírů jsou [[promyky]] – savci podobající se kuně či fretce. Mangusty například využívají oslabení smyslů štírů (zejména zraku), když je za denního světla vyhrabou z jejich nor. Po ukousnutí části s jedovým hrotem jsou štíři pro mangusty neškodní, a tudíž se z nich stává potrava. [82] => [83] => == České názvy štírů == [84] => Stejně jako ostatní živočichové mají i štíři české názvy, ale ty se na rozdíl od anglických nepoužívají často. Většina štírů má český rodový název štír. [85] => [86] => Štíři s jiným rodovým názvem: [87] => * [[australoštír]] – rod ''[[Urodacus]]'' [88] => * [[afghanoštír]] – rod ''[[Afghanorthochirus]]'' [89] => * [[veleštír]] – rody ''[[Heterometrus]]'', ''[[Pandinus]]'', ''[[Scorpio]]'', ''[[Opistophthalmus]]'' [90] => * [[amerikoštír]] (používá se zřídka) – čeleď ''[[Vaejovidae]]'' [91] => * [[hottentotta]] (někdy štír) – rod ''[[Hottentotta]]'' [92] => * [[hrotoštír]] – celá čeleď ''[[Bothriuridae]]'' [93] => * [[afroštír]] – ''[[Butheoloides]]'' [94] => [95] => == Štíři v Česku == [96] => Jediný původní druh, který žil a možná ještě žije v [[Česko|Česku]], je [[štír kýlnatý]] ([[Euscorpius tergestinus]]).{{Citace elektronického periodika |titul=Vyhláška č. 395/1992 Sb. |url=http://www.env.cz/www/zakon.nsf/0/7698185c778da46fc125654b0044ddbc?OpenDocument |datum přístupu=2007-09-04 |url archivu=https://web.archive.org/web/20071220212757/http://www.env.cz/www/zakon.nsf/0/7698185c778da46fc125654b0044ddbc?OpenDocument |datum archivace=2007-12-20 |nedostupné=ano }} Vyskytoval se u [[Slapská přehrada|Slapské přehrady]], ale od roku [[1988]] nebyl nalezen ani jeden exemplář: Lokalita byla zcela zničena a většina vzácných zvířat již nebyla nalezena. Jednalo se o početnou populaci, jejíž existence byla oficiálně prokázána roku [[1959]], ale byla známa již v dřívějších letech. Původ slapských štírů je stále otázkou. [97] => [98] => Dříve byl řazen k druhu [[Euscorpius carpathicus]], ale po revizi rodu bylo zjištěno že se jedná o samostatný druh. V Česku je chráněn ''E. carpathicus'', který se zde však nikdy nevyskytoval. Dříve patřil k druhu ''[[Euscorpius carpathicus]]'', který je vzácným obyvatelem Rumunska, je endemit tamějších Karpat. Žádný ze štírů rodu ''[[Euscorpius]]'' není nebezpečný pro člověka ani pro většinu ostatních obratlovců. Populace ''Euscorpius tergestinus'' byla původním pozůstatkem rozšíření druhu a další pozůstatek výskytu z období před [[Doba ledová|Dobou ledovou]] se vyskytuje na velmi podobné lokalitě v blízkosti města [[Kremže|Krems]] v [[Rakousko|Rakousku]]. [99] => [100] => Občas se stane, že je nějaký štír tohoto rodu zavlečen nebo vypuštěn v Česku. Mnoho štírů z tohoto rodu je synantropních, pohybuje se v okolí i uvnitř lidských příbytků a i když se mnoho druhů vyskytuje v ryze přírodním prostředí, jako jsou břehy vodních ploch, lesy, stráně a louky, tak další mohou být v budovách, ruinách, v puklinách v omítce, starých zídkách a místech hustě osídlených lidmi. Jako noční živočich milující vlhko se často ukrývá pod podložky stanů a další předměty položené delší dobu na zem v místě jejich výskytu, takže může být snadno nevědomky zavlečen např. z dovolené v Chorvatsku. [101] => [102] => V současnosti možná ještě existují na [[xeroterm]]ech v Praze a okolí dvě kolonie štírů rodu ''[[Euscorpius]]'', zavlečené nebo vypuštěné nejspíše nezodpovědnými chovateli.http://tera.poradna.net/q/view/280535-druh-stira-v-cr Někteří chovatelé se pokoušejí o reintrodukci vzácného a v Česku nezvěstného štíra kýlnatého romnožováním a odchovem v zajetí, čímž se zvyšují šance na přežití mláďat v tomto choulostivém období.http://www.ifauna.cz/bezobratli/nemodforum/r/detail/1574842/stiri-v-cesku [103] => [104] => O výskytu štírů v Praze se zmiňoval již [[Bohuslav Balbín]], jenž zde prý nalezl pravé a vskutku jedovaté štíry.KOVAŘÍK, František. Štíři, Madagaskar, Praha 1998 V České republice je jako invazivní druh štíra považován Euscorpius italicus, jehož stabilní výskyt nebyl potvrzen, ale vzhledem k oblasti nálezů, která [[Biogeografické členění Česka|biogeograficky]] patří do [[Panonie|Panonské oblasti]], stejně jako část jihu Slovenska, kde se vzácně vyskytuje teplomilný scink Krátkonožka evropská (nejsevernější oblast výskytu) a Maďarsko, kde jsou štíři rodu Euscorpius (včetně Euscorpius italicus) běžnou a potvrzenou součástí přírody, lze předpokládat možnost přirozeného výskytu.http://www.ifauna.cz/bezobratli/nemodforum/r/detail/71547/euscorpius-carpathicus-vyskyt-v-cr V těchto jihomoravských místech nálezů štírů je přítomna i další teplomilná fauna a flora. Nálezy z Čech jsou takřka určitě vzniklé působením člověka.http://www.ifauna.cz/bezobratli/forum/r/detail/83576/bude-obnoven-vysky-stiru-euscorpius-v-cr [105] => [106] => [107] => == Reference == [108] => [109] => [110] => == Externí odkazy == [111] => * {{Commonscat|Scorpiones}} [112] => * {{Wikislovník|heslo=štír}} [113] => * {{Wikidruhy|taxon=Scorpiones}} [114] => * {{en}}[http://www.ub.ntnu.no/scorpion-files/index.php The Scorpion files] [115] => * {{en}}[https://web.archive.org/web/20130718211901/http://www.tityus.eu/ Štíři rodu Tityus] [116] => * {{pl}}[https://web.archive.org/web/20080311025636/http://www.scorpionidae.pl/] [117] => * {{cs}}[https://web.archive.org/web/20080302195107/http://www.butbn.cas.cz/klimes/arachno/] [118] => * {{en}}[http://www.hottentotta.com/] [119] => * {{en}}[http://www.science.marshall.edu/fet/euscorpius/] [120] => [121] => {{Taxonbar|from=Q19125}} [122] => {{Autoritní data}} [123] => {{Portály|Živočichové}} [124] => [125] => [[Kategorie:Štíři| ]] [126] => [[Kategorie:Jedovatí bezobratlí]] [] => )
good wiki

Štíři

Štíři (Scorpionida) jsou řád klepítkatců, vyznačují se velkými, klepetovitými makadly a zúženým prodlouženým zadečkem s jedovým ostnem. Štír přežije radioaktivitu, která by člověka zabila.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'štír tlustorepý','Bothriuridae','Euscorpius','Euscorpius carpathicus','Vaejovidae','Buthidae','Hemiscorpiidae','členovci','pavoukovci','Heterometrus','bolest','Kategorie:Jedovatí bezobratlí'

Bolest

Bothriuridae

Buthidae

Členovci

Euscorpius

Hemiscorpiidae

Heterometrus

Pavoukovci