Array ( [0] => 15201360 [id] => 15201360 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ťie-tu-š’ [uri] => Ťie-tu-š’ [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:China, ten jiedushi 745, cs.svg|alt=mapa Číny v hranicích kolem roku 745 (to jest vlastní Čína + dnešní provincie Kan-su + dnešní Sin-ťiang až k Balchšskému jezeru), vyznačeny hlavní města Čchang a Luo-jang a obvody, sídla a počet vojáků deseti pohraničních velitelství na severní, západní a jihozápadní hranici|náhled|upright=1.5|Pohraniční vojenské oblasti v říši Tchang kolem roku 745]] [1] => '''Ťie-tu-š’''' ({{Čínsky|tradiční= 節度使|zjednodušené= 节度使|pchin-jin= jiédùshǐ}}) byl [[Čína|čínský]] historický vojenský a správní titul. Původně vysoký vojenský titul komisařů dočasně pověřených velením polním vojskům se začátkem 8. století v [[Říše Tchang|říši Tchang]] změnil ve vojensko-administrativní hodnost regionálních komisařů-guvernérů, kteří po [[povstání An Lu-šana]] v polovině 8. století získali vysokou míru samostatnosti a někteří i faktickou nezávislost na centrální vládě. Tchangská říše se pak skládala z více či méně autonomních panství guvernérů ''ťie-tu-š’''. Začátkem 10. století jednotliví ''ťie-tu-š’'' v jižní Číně vyhlásili samostatnost, zatímco na severu jeden z ''ťie-tu-š’'', [[Ču Wen (císař)|Ču Wen]], svrhl posledního tchangského panovníka a nastolil vlastní dynastii [[Pozdní Liang]], čímž tchangská éra přešla v období [[Pět dynastií a deset říší|Pěti dynastií a deseti říší]]. [2] => [3] => == Termín == [4] => V termínu ''ťie-tu-š’'' znamená ''ťie'' vrubovku předávanou panovníkem jako doklad držení úřadu; ''ťie-tu'' byl intendant, úředník zodpovědný za zásobování vojska, někdy zavádějící pořádek; ''š’'' je obecné označení pro pověřence, komisaře, vyslance. ''Ťie-tu-š’'' pak znamená přibližně „komisař zplnomocněný zajištěním náležité věrnosti“, „komisař pověřený zavedením řádu a pořádku“, normalizací situace.Rybakov, s. 434. [5] => [6] => == Historie == [7] => [8] => === Vznik a první ''ťie-tu-š’'' do povstání An Lu-šana === [9] => Termín ''ťie-tu-š’'' byl poprvé použit roku 108 v říši [[Východní Chan]], když byl [[Liang Tung]] ({{Cizojazyčně|zh|梁懂}}) jmenován vojenským komisařem všech sil (''ču-ťün ťie-tu-š’'', {{Cizojazyčně|zh|諸軍節度使}}) západních armád. Za [[Období tří říší|Tří říší]] (220–280) a v pozdějších státech byla ''ťie-tu-š’'' hodnost ''ad hoc'' jmenovaných komisařů odpovědných za zásobování polních armád. [10] => [11] => V [[Říše Tchang|říši Tchang]] byly jako orgán regionální vojenské správy zřízeny úřady [[Regionální velitel tu-tu|regionálních velitelů ''tu-tu'']] ({{Cizojazyčně|zh|都督}}).{{Citace elektronické monografie [12] => | autor = Theobald [13] => | datum aktualizace = 2016-7-9 [14] => | datum přístupu = 2017-11-8 [15] => | kapitola = dudu 都督, (area) commander-in-chief [16] => | url kapitoly = http://www.chinaknowledge.de/History/Terms/dudu.html [17] => }} Regionální velitelé ''tu-tu'' působili v pohraničních a důležitých oblastech státu, zpravidla jim podléhalo několik [[Kraje v Číně|krajů]]. [18] => [19] => Pojem ''ťie-tu-š’'' se od poloviny 7. století používal jako jedno z označení pro velitele příležitostně sestavovaných polních armád. Dostávali ho velitelé ''tu-tu'', kterým císař jako symbol pravomocí udělil vrubovku. S tím, jak vznikaly stálé pohraniční armády, stalo se označení ''ťie-tu-š’'' titulem jejich velitelů, ''ťie-tu-š’'' přitom nahradili dosavadní regionální velitele ''tu-tu''. Poprvé byl zřízen úřad ''ťie-tu-š’'' roku 711 pro oblast [[Che-si]], za úkol měl obranu [[Kan-su|kansuského]] koridoru. Roku 713 císař jmenoval ''ťie-tu-š’''a oblasti [[Lung-jou (Kan-su)|Lung-jou]], který bránil severozápadní hranici proti Tibetu, téhož roku i oblasti [[Šuo-fang]] v [[Ordos]]u, proti Turkutům. Do poloviny 40. let 8. století vzniklo 10 velitelství ''ťie-tu-š’'' pokrývajících pozemní hranice tchangského státu od severovýchodu přes sever a západ až k jihozápadu. [20] => [21] => Někdy hodnost ''ťie-tu-š’'' dostali navíc ke svému úřadu [[Kraje v Číně|krajští správci]] ''cch’-š’''. Byl-li do funkce jmenován kníže z císařského rodu, říkalo se mu ''ta ťie-tu-š’'' (velký ''ťie-tu-š’''), přičemž zůstával v hlavním městě a jeho funkci fakticky vykonával zástupce (''fu-ta-š’'', {{Cizojazyčně|zh|副大使}}) nebo úřadující ''ťie-tu-š’'' (''č’ ťie-tu-š’'', {{Cizojazyčně|zh|知節度使}}). [22] => [23] => Komisaři ''ťie-tu-š’'' byli jmenováni a odvoláváni císařem, zaměstnance svého štábu si však vybírali sami. Mohli mít – v zájmu zásobování svých vojsk a udržování pořádku v oblasti – i funkci komisaře zplnomocněného dohlížet a řešit ''kuan-čcha-š’'' ({{Cizojazyčně|zh|觀察使}}), což byl úřad civilní správy.Rybakov, s. 437. Dostávali i různé jiné tituly:Rybakov, s. 438. [24] => * komisaře zplnomocněného usmiřovat a zklidňovat ''an-fu-š’'' (安撫使),{{Poznámka|Titul ''an-fu-š’'' byl od roku 618 udělován velitelům vojsk potlačujících vzpoury a odpor proti tchangskému režimu.}} [25] => * komisaře zplnomocněného dohlížet na finance ''č’-tu-š’'' (支度使),{{Poznámka|Komisaři ''č’-tu-š’'' působili v oblastech umístění vojsk, přičemž informovali vládu o potřebách vojsk ve financích, potravinách a výzbroji.}} [26] => * komisaře zplnomocněného dohlížet na obdělávání polí ''jing-tchien-š’'' (營田使),{{Poznámka|Jeho pravomoc se zřejmě vztahovala na civilní rolníky i rolníky vojenských kolonií ''[[tchun-tchien]]'' ({{Cizojazyčně|zh|屯田}}).}} [27] => * komisaře zplnomocněného povyšovat dobré a trestat špatné ''čao-tchao-š’'' (招討使), [28] => * komisaře zplnomocněného řídit a zavádět řád ''ťing-lüe-š’'' ({{Cizojazyčně|zh|經略使}}).Rybakov, s. 439.{{Poznámka|Titul od roku 628 dostávali vojenští velitelé pohraničních krajů. Od An Lu-šanova povstání byl udělován i ve vnitrozemí.}} [29] => [30] => Komisařů vysílaných z hlavního města do regionů bylo mnoho druhů s různými tituly, avšak s podobnými pravomocemi. Například komisaři zplnomocnění vyjasňovat a vnikat ''cchaj-fang-š’'' (採訪使),{{Poznámka|Plným názvem komisaři zplnomocnění vyjasňovat, vnikat a napravovat ''cchaj-fang čchu-č’-š’'', 採訪處置使)}}Rybakov, s. 440. neboli vyšetřující komisaři byli později přejmenovaní na komisaře zplnomocněné dohlížet a řešit ''kuan-čcha-š’''.{{Poznámka|Plným názvem komisař zplnomocněný dohlížet, rozebírat a dávat do pořádku ''kuan-čcha čchu-č’-š’'' (觀察處置使).}}Rybakov, s. 441. Existovaly i vojenské tituly komisařů zplnomocněných k výcviku místních oddílů ''tchuan-lien-š’'' ({{Cizojazyčně|zh|團練使}}, obvykle ve 2–3 krajích, někdy i cca 10) a komisařů zplnomocněných k obraně ''fang-jü-š’'' ({{Cizojazyčně|zh|防禦使}}, od 698, v jednom nebo více krajích). [31] => [32] => Hodnocení ''ťie-tu-š’'' se odvíjelo od výsledků jejich činnosti. Nejvýše byli oceňováni ti, kteří dosáhli zmenšení počtu vojáků potřebných k obraně regionu. Mezi průměrné byli řazeni ti, kteří dávali (lidem) dostatečnou obživu. A konečně na třetí příčce stáli ti, kteří porazili nepřátele. [33] => [34] => V 50. letech 8. století měli ''ťie-tu-š’'' – v závislosti na dodatečně udělených pravomocích a titulech – vesměs již i dohled nad výběrem daní a státními pozemky, někteří byli i vyšetřujícími komisaři ''cchaj-fang-š’'', což jim dávalo moc nad administrativou celé oblasti. Tím se jejich úřad měnil v plnohodnotného provinčního guvernéra. Tchangské vlády předešlých desetiletí se obávaly vzniku takových guvernérů, císař [[Süan-cung]] však – v zájmu efektivnosti obrany – na stará politická pravidla nedal. [35] => [36] => Důstojníci a generálové armád ''ťie-tu-š’'' byli v první polovině 8. století povyšováni ze schopných podřízených, zpravidla Číňanů nízkého původu nebo Nečíňanů. Výběr ležel v rukách ''ťie-tu-š’'', jejichž rozhodnutí úřady v hlavním městě jen formálně potvrzovaly. Loajalita důstojníků se proto přesouvala od panovníka a tchangské vlády ke svým velitelům. Místa ''ťie-tu-š’'' původně obsazovali vysoce postavení čínští úředníci, od roku 747 však první ministr [[Li Lin-fu]] prosadil politiku jmenování úspěšných generálů nečínského původu s tím, že budou efektivnější a úspěšnější. ''Ťie-tu-š’'' a jejich důstojníci se tak sociálně a i politicky vzdálili čínské úřednické elitě metropole.Graff (2002), s. 213. Za vlády Li Lin-fua to nemělo bezprostřední dopad, jeho nástupce [[Jang Kuo-čung]] však neměl neotřesitelnou autoritu svého předchůdce a jeho snaha o přísnější kontrolu velitelů pohraničních armád, zejména nejsilnějšího z nich, An Lu-šana, nakonec vyvolala i [[povstání An Lu-šana]] v letech 755–763. [37] => [38] => === Po povstání An Lu-šana === [39] => [[Soubor:China 763, cs.svg|náhled|upright=1.5|[[Říše Tchang|Tchangská Čína]] k roku 763, rozdělení na správní obvody guvernérů ''ťie-tu-š’'' (případně ''fang-jü-š’'', ''kuan-čcha-š’'' anebo ''ťing-lüe-š’''). Názvy regionů ''ťie-tu-š’'' potvrzených z bývalých povstaleckých generálů jsou vyznačeny červenou kurzívou.]] [40] => Během povstání An Lu-šana byli – v zájmu obrany země proti povstalcům – komisaři ''ťie-tu-š’'' jmenováni i do vnitrozemských regionů. Jejich počet vzrostl a získali značnou moc. Z povstání An Lu-šana říše vyšla rozdělená na cca 40 provincií vedených buď ''ťie-tu-š’'', kteří měli i civilní moc z titulu ''kuan-čcha-š’'', nebo civilními hodnostáři (''kuan-čcha-š’'', ''ťing-lüe-š’''), kteří kontrolovali i vojsko na svém území z titulu komisaře výcviku ''tchuan-lien-š’'' nebo obranného komisaře ''fang-jü-š’''.Graff (2002), s. 228–230. [41] => [42] => ''Ťie-tu-š’'' potvrzení z bývalých An Lu-šanových generálů a jejich nástupci neodváděli vládě žádné daně a spravovali své území zcela samostatně. Záhy získaly samostatné postavení i některé sousedící loajalistické provincie, v nichž vláda umístila silná vojska k vyvážení moci bývalých rebelů. Ve výsledku byli ''ťie-tu-š’'' na severovýchodě říše (moderní provincie [[Che-pej]] a [[Šan-tung]]) prakticky nezávislí a ústřední vláda je pouze formálně potvrzovala. Naproti tomu severozápadní provincie sice také disponovaly silnými armádami, určenými k obraně proti Ujgurům a Tibetu, ale neměly dostatečně silnou ekonomiku. Byly proto závislé na dotacích vlády a tedy vládou kontrolovatelné. Třetí skupinu tvořily ekonomicky bohaté provincie jihu, které byly hlavním zdrojem daní pro vládu. Spravovali je civilní úředníci disponující relativně málo vojáky. [43] => [44] => Průměrná armáda jedné provincie ''ťie-tu-š’'' se skládala z přibližně 15 tisíc vojáků. Největší armády zmilitarizovaného severovýchodu však měly až 70 tisíc (ve [[Wej-po]]) nebo 100 tisíc (v [[Pching-lu]], v [[Pien-sung]]u) vojáků. Naproti tomu správce [[Če-tung]]u na jihovýchodě disponoval jen několika sty mužů. [45] => [46] => Důsledkem vzestupu moci ''ťie-tu-š’'' po polovině 8. století byla decentralizace říše, která přetrvala jedno a půl století, než se tchangský stát definitivně rozpadl. I v následujícím období [[Pět dynastií a deset říší|Pěti dynastií a deseti říší]] (907–960) hráli autonomní nebo samostatní ''ťie-tu-š’'' významnou roli. Až v [[Říše Sung|říši Sung]], která nastoupila roku 960, byli během dvou desetiletí postupně zbaveni svých finančních i vojenských pravomocí a z ''ťie-tu-š’'' se stal pouze vysoký čestný titul. [47] => [48] => V [[Říše Liao|říši Liao]] byli vojenští komisaři ''ťie-tu-š’'' jmenováni ve většině krajů a [[Speciální kraj|vojenských krajů]]. [49] => [50] => V [[Říše Ťin (1115–1234)|říši Ťin]] ''ťie-tu-š’'' veleli obranným velitelstvím ''čen''. [51] => [52] => == Odkazy == [53] => [54] => === Poznámky === [55] => {{Poznámky}} [56] => [57] => === Reference === [58] => [59] => {{Citace monografie [60] => | příjmení = Graff [61] => | jméno = David Andrew [62] => | titul = Medieval Chinese Warfare, 300–900 [63] => | url = https://archive.org/details/medievalchinesew0000graf [64] => | vydavatel = Routledge [65] => | místo = Abingdon, Oxon, UK [66] => | rok = 2002 [67] => | počet stran = 288 [68] => | stránky = 211 [69] => | poznámky = [Dále jen Graff (2002)] [70] => | jazyk = anglicky [71] => | isbn = 0415239559 [72] => | isbn2 = 9780415239554 [73] => }} [74] => {{Citace monografie [75] => | příjmení = Hucker [76] => | jméno = Charles O [77] => | rok = 1985 [78] => | titul = A Dictionary of Official Titles in Imperial China [79] => | vydavatel = Stanford University Press [80] => | místo = Stanford [81] => | počet stran = [82] => | isbn = 0-8047-1193-3 [83] => | strany = 547 [84] => | jazyk = anglicky [85] => | poznámky = [Dále jen Hucker (1985)] [86] => }} [87] => {{Citace sborníku [88] => | příjmení = Peterson [89] => | jméno = C. A [90] => | titul = Court and province in mid- and late T'ang [91] => | příjmení sestavitele = Twitchett [92] => | jméno sestavitele = Denis [93] => | sborník = The Cambridge History of China: Volume 3, Sui and T'ang China [94] => | vydání = 1 [95] => | vydavatel = Cambridge University Press [96] => | místo = Cambridge [97] => | rok vydání = 1979 [98] => | strany = 464–560, na s. 470 [99] => | jazyk = anglicky [100] => | isbn = 978-0-521-21446-9 [101] => | poznámky = [102] => }} [103] => {{Citace monografie [104] => | příjmení = Рыбаков [105] => | jméno = Вячеслав [106] => | titul = Танская бюрократия. Часть 1: Генезис и структура [107] => | vydání = 1 [108] => | vydavatel = Петербургское Востоковедение [109] => | místo = Санкт-Петербург [110] => | rok = 2009 [111] => | počet stran = 512 [112] => | stránky = 433 [113] => | edice = Orientalia [114] => | jazyk = rusky [115] => | isbn = 978-5-85803-405-6 [116] => | poznámka = [Dále jen Rybakov] [117] => }} [118] => {{Citace elektronické monografie [119] => | příjmení = Theobald [120] => | jméno = Ulrich [121] => | titul = Chinaknowledge - a universal guide for China studies [122] => | url = http://www.chinaknowledge.de/index.html [123] => | datum vydání = [124] => | datum aktualizace = 2016-6-13 [125] => | datum přístupu = 2017-11-8 [126] => | vydavatel = [127] => | poznámky = [dále jen Theobald] [128] => | kapitola = jiedushi 節度使, military commissioners [129] => | url kapitoly = http://www.chinaknowledge.de/History/Terms/jiedushi.html [130] => | jazyk = anglicky [131] => }} [132] => [133] => [134] => [135] => === Literatura === [136] => * {{Citace monografie [137] => | příjmení = Graff [138] => | jméno = David Andrew [139] => | titul = Medieval Chinese Warfare, 300–900 [140] => | url = https://archive.org/details/medievalchinesew0000graf [141] => | vydavatel = Routledge [142] => | místo = Abingdon, Oxon, UK [143] => | rok = 2002 [144] => | počet stran = 288 [145] => | jazyk = anglicky [146] => | isbn = 0415239559 [147] => | isbn2 = 9780415239554 [148] => }} [149] => * {{Citace monografie [150] => | příjmení = Hucker [151] => | jméno = Charles O [152] => | rok = 1985 [153] => | titul = A Dictionary of Official Titles in Imperial China [154] => | vydání = [155] => | vydavatel = Stanford University Press [156] => | místo = Stanford, California [157] => | počet stran = 676 [158] => | stránky = [159] => | jazyk = anglicky [160] => | isbn = 0-8047-1193-3 [161] => }} [162] => * {{Citace monografie [163] => | příjmení = Xiong [164] => | jméno = Victor Cunrui [165] => | spoluautoři = a kol. [166] => | titul = Historical Dictionary of Medieval China [167] => | vydání = [168] => | vydavatel = Scarecrow Press [169] => | místo = Lanham, Maryland [170] => | rok = 2009 [171] => | počet stran = [172] => | stránky = [173] => | jazyk = anglicky [174] => | isbn = 978-0-8108-6053-7 [175] => }} [176] => [177] => === Externí odkazy === [178] => * {{Citace elektronické monografie [179] => | příjmení = Theobald [180] => | jméno = Ulrich [181] => | titul = Chinaknowledge - a universal guide for China studies [182] => | url = http://www.chinaknowledge.de/index.html [183] => | datum vydání = [184] => | datum aktualizace = 2016-6-13 [185] => | datum přístupu = 2017-11-8 [186] => | vydavatel = [187] => | kapitola = jiedushi 節度使, military commissioners [188] => | url kapitoly = http://www.chinaknowledge.de/History/Terms/jiedushi.html [189] => | jazyk = anglicky [190] => }} [191] => {{Autoritní data}} [192] => [193] => {{Portály|Čína|Historie|Válka a vojenství}} [194] => [195] => [196] => [197] => [[Kategorie:Tchangská správa]] [198] => [[Kategorie:Správa Pěti dynastií a deseti říší]] [199] => [[Kategorie:Tchangské vojenství]] [200] => [[Kategorie:Vojenství Pěti dynastií a deseti říší]] [201] => [[Kategorie:Dějiny vojenství v Číně]] [202] => [[Kategorie:Čínská slova a fráze]] [203] => [[Kategorie:Historické čínské úřady]] [204] => [[Kategorie:Guvernéři ťie-tu-š’| ]] [] => )
good wiki

Ťie-tu-š’

Pohraniční vojenské oblasti v říši Tchang kolem roku 745 Ťie-tu-š’ byl čínský historický vojenský a správní titul. Původně vysoký vojenský titul komisařů dočasně pověřených velením polním vojskům se začátkem 8.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Kraje v Číně','Pět dynastií a deset říší','Říše Tchang','povstání An Lu-šana','Li Lin-fu','Lung-jou (Kan-su)','Kategorie:Vojenství Pěti dynastií a deseti říší','Kategorie:Správa Pěti dynastií a deseti říší','Říše Ťin (1115-1234)','Šuo-fang','Říše Liao','Ordos'

Ordos

Šuo-fang

Šuo-fang je druh tradiční čínské zbraně, která slouží jako drapák nebo zdrsněná pěst.