Array ( [0] => 14803739 [id] => 14803739 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Žíravina [uri] => Žíravina [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Sodium hydroxide solution.jpg|náhled|vpravo|200px|Žíravý roztok [[hydroxid sodný|hydroxidu sodného]]]] [1] => '''Žíravina''' (též ''žíravá látka'') je [[chemická látka]], která může zničit nebo nevratně poškodit jinou látku, se kterou přijde do styku. Žíraviny jsou nebezpečné zejména pro možnost poškození [[oko|očí]], [[kůže]] nebo [[tkáň|tkáně]] pod kůží, vdechování nebo požití žíraviny může poškodit dýchací, resp. trávicí ústrojí. Expozice žíravině vede k [[poleptání]]. [2] => [3] => Žíraviny se v rámci [[Globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemikálií|Globálně harmonizovaného systému klasifikace a označování chemikálií]] (GHS) označují následujícím piktogramem: [4] => [5] => {{GHS05}} [6] => [7] => == Termín == [8] => Pod vlivem [[angličtina|angličtiny]] se někdy objevuje označení ''korozivní látka'' (původem z ''corrosive substance''). Termín korozivní se však v češtině tradičně vztahuje k poškození ([[koroze|korozi]]) materiálů, zejména [[Kovy|kovů]], proto takové označení není přesné. Dříve se pojem žíravina vztahoval pouze na látky [[Zásady (chemie)|zásadité]] (alkalické), nikoli na [[kyseliny]], silné [[oxidant]]y atd. [9] => [10] => Žíraviny v nízké koncentraci jsou obvykle [[podráždění|dráždivé]]. Označení látky symbolem „žíravý“ (GHS05) v [[globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemikálií|Globálně harmonizovaném systému]] může být založeno jak na žíravosti pro živé tkáně, tak vzhledem k neživým materiálům (kovům). [11] => [12] => Žíraviny se liší od jiných škodlivin tím, že jsou bezprostředně nebezpečné při styku s tkání, kdežto [[jed]]y mají systémový [[toxicita|toxický]] účinek, který potřebuje určitý čas k tomu, aby se projevil. Kolokviálně lze žíraviny označovat jako „jedy“, ale technicky jde o odlišnou věc. Žíravina ovšem může být současně i jedem, tedy existují látky, které jsou jak žíravé, tak jedovaté (např. [[fenol]]). [13] => [14] => == Žíravost == [15] => [[Soubor:Hydrogen fluoride.JPG|náhled|vpravo|200px|Kyselina fluorovodíková]] [16] => Typickými žíravinami jsou [[silná kyselina|silné kyseliny]] ([[kyselina sírová]], [[kyselina dusičná|dusičná]] atd.) a [[silná zásada|zásady]] ([[hydroxid sodný]], [[hydroxid draselný|draselný]] atd.), nebo koncentrované roztoky některých [[slabá kyselina|slabých kyselin]] ([[kyselina mravenčí]], [[kyselina octová|octová]], [[Kyselina glykolová|glykolová]]) a [[slabá zásada|zásad]]. Jejich účinek na živou tkáň je založen na [[acidobazická katalýza|acidobazické katalýze]] [[hydrolýza|hydrolýzy]] [[estery|esterů]] a [[Amidy|amidů]]. Žíravé kyseliny a zásady jsou schopny odtučňovat kůži katalýzou hydrolýzy [[Tuky|tuků]], které chemicky patří mezi estery. [[bílkovina|Bílkoviny]] jsou chemicky amidy, které mohou být také hydrolyzovány touto cestou. Silné kyseliny a zásady [[denaturace (biochemie)|denaturují]] bílkoviny a také snadno hydratují. Hydratace odstraňuje [[voda|vodu]] ze tkáně a je významně [[exotermická reakce|exotermická]]. Například koncentrovaná [[kyselina sírová]] působí kromě poleptání také [[popálenina|popáleniny]]. Silná [[oxidační činidlo|oxidační činidla]], například koncentrovaný [[peroxid vodíku]], mohou být také žíravá pro tkáně nebo jiné materiály, i když je jejich hodnota [[Kyseliny|pH]] téměř neutrální. Příkladem silné kyseliny, které je současně silným oxidantem, je [[kyselina dusičná]]. Je výrazně žíravější, než by se dalo očekávat podle hodnoty [[disociační konstanta|pKa]]. [17] => [18] => Existují také specifičtější žíraviny. Například [[kyselina fluorovodíková]] působí v nižších koncentracích bezbolestně, ale snadno proniká tkání a selektivně napadá kosti, což činí práci s ní extrémně nebezpečnou. Technicky je to slabá kyselina, ale tvoří [[fluorid]]ový [[Ion|iont]] (původce žíravosti) poté, co je bezbolestně vstřebána. Roztoky [[chlorid zinečnatý|chloridu zinečnatého]] jsou normálně [[kyseliny|kyselé]] (podle Brønstedovy definice), avšak zinkový kation také specificky napadá hydroxylové skupiny jako [[Lewisova kyselina]]. To vysvětluje schopnost chloridu zinečnatého reagovat s [[celulóza|celulózou]] a poškozovat papír a hedvábí. [19] => [20] => == Běžné typy žíravin == [21] => [[Soubor:Sodium hydroxide burn.png|náhled|vpravo|200px|[[Poleptání]] žíravinou (hydroxidem sodným)]] [22] => Běžné žíravé chemikálie lze rozdělit na: [23] => [24] => * [[kyseliny]] [25] => ** [[silná kyselina|silné kyseliny]] – nejobvyklejší jsou [[kyselina sírová]] (H2SO4), [[kyselina dusičná]] (HNO3) a [[kyselina chlorovodíková]] (HCl) [26] => ** některé koncentrované [[slabá kyselina|slabé kyseliny]], například [[kyselina octová]] [27] => ** roztoky [[Lewisova kyselina|Lewisových kyselin]] se specifickou reaktivitou, např. roztoky [[chlorid zinečnatý|chloridu zinečnatého]] [28] => * [[Zásady (chemie)|zásady]] [29] => ** [[hydroxidy]] (louhy), například [[hydroxid sodný]] (NaOH) nebo [[hydroxid draselný]] (KOH) [30] => ** [[alkalické kovy]] v kovové formě (např. elementární [[sodík]]) a jako [[hydridy]], dále hydráty [[kovy zásaditých zemin|kovů zásaditých zemin]] (např. [[hydroxid vápenatý]]) [31] => ** některé koncentrované slabé zásady, například bezvodý [[amoniak]] nebo jeho koncentrované roztoky [32] => * dehydratující činidla, například [[oxid fosforečný]], [[oxid vápenatý]], bezvodý [[chlorid zinečnatý]], také elementární alkalické kovy [33] => * silné oxidanty, například koncentrovaný [[peroxid vodíku]] [34] => * elektrofilní [[halogeny]]: elementární [[fluor]], [[chlor]], [[brom]] a [[Jod|jód]], elektrofilní soli jako [[chlornan sodný]] nebo N-chlorové sloučeniny jako [[chloramin-T]]{{Citace elektronického periodika |titul=International Chemical Safety Card for Chloramine-T |url=http://www.cdc.gov/niosh/ipcsneng/neng0413.html |datum přístupu=2008-12-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20081010174758/http://www.cdc.gov/niosh/ipcsneng/neng0413.html |datum archivace=2008-10-10 |nedostupné=ano }}; [[halogenidy|halogenidové]] ionty nejsou žíravé [35] => * organické halogenidy a [[organické kyseliny]] halogenidů, například [[acetylchlorid]] a [[benzylchloroformát]] [36] => * [[anhydrid]]y kyselin [37] => * [[alkylace|alkylační činidla]], například [[dimethylsulfát]] [38] => * některé organické látky, například [[fenol]] (kyselina karbolová) [39] => [40] => == Související články == [41] => * [[Jed]] [42] => * [[Kyseliny]] [43] => * [[Zásady (chemie)]] [44] => * [[Oxidační činidlo]] [45] => * [[Poleptání]] [46] => [47] => == Reference == [48] => {{Překlad|en|Corrosive substance|247304661}} [49] => [50] => [51] => == Externí odkazy == [52] => * {{Commonscat}} [53] => * {{Wikislovník|heslo=žíravina}} [54] => {{Autoritní data}} [55] => [56] => [[Kategorie:Žíraviny| ]] [] => )
good wiki

Žíravina

hydroxidu sodného Žíravina (též žíravá látka) je chemická látka, která může zničit nebo nevratně poškodit jinou látku, se kterou přijde do styku. Žíraviny jsou nebezpečné zejména pro možnost poškození očí, kůže nebo tkáně pod kůží, vdechování nebo požití žíraviny může poškodit dýchací, resp.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'kyseliny','kyselina dusičná','chlorid zinečnatý','kyselina sírová','Zásady (chemie)','hydroxid sodný','peroxid vodíku','hydroxid draselný','fenol','silná kyselina','Kyseliny','Lewisova kyselina'

Fenol

Kyseliny