Array ( [0] => 14838297 [id] => 14838297 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Žitětín [uri] => Žitětín [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Neověřeno|chybí zdroje k sekcím Název, Historie, Správní území}} [1] => {{Infobox - české sídlo [2] => | název = Žitětín [3] => | charakter = vesnice [4] => | PSČ = 506 01 [5] => | obec = [[Jičíněves]] [6] => | okres = Jičín [7] => | země = [[Čechy]] [8] => | katastrální území = Žitětín [9] => | rozloha = 2,59 [10] => | nadmořská výška = 238–248 [11] => | mapa = [12] => }} [13] => '''Žitětín''' je [[vesnice]], dnes místní část obce [[Jičíněves]], v [[Okres Jičín|okrese Jičín]], v [[Královéhradecký kraj|Královéhradeckém]] kraji. [14] => [15] => == Název == [16] => Ves měla historicky dvě části a to Velký a Malý Žitětín, nebo také Žitětín a Žitětínek, a to několik staletí. Místem Malého Žitětína byl prostor na pravém břehu řeky [[Mrlina|Mrliny]] směrem k [[Bartoušov (Jičíněves)|Bartoušovu]]. Do dnešní doby z této části zůstal pouze mlýn. V prostoru hranic katastru Žitětína a Bartoušova u dnešního železničního přejezdu nedaleko sádek se nacházela zaniklá osada Mostek. [17] => [18] => Název obce je odvozen z obecného jména žiťata, který má základ v slově žit. Podoba pojmenování podle archivních pramenů: 1391 – ''Zytyetin,'' 1400 – ''Zytetynek,'' 1416 – ''Zitietin, Zitietinek,'' 1418 – ''Zitietyn,'' 1542 – ''Zytietin,'' 1546 – ''Zitietin weliky,'' ''Zitietinek maly,'' 1606 – ''Žitietin,'' 1654 – ''Žitětín,'' ''Malý Žitětín,'' 1688 – ''Groß und Klein Shittetin,'' 1790 – ''Schitietin,'' ''Žitietin,'' 1835 – ''Schitietin,'' ''Žitětin,'' 1848 – ''Žitětín.'' Podoba z roku 1848 zůstala dodnes, vyjma doby německé okupace (Schitietin). [19] => [20] => == Historie == [21] => [22] => === Pravěk === [23] => Území bylo osídleno už v pozdní [[Doba bronzová na území Česka|době bronzové]], jak dokládá nález formy na odlévání bronzových sekyrek, tzv. kadlubu.{{Citace elektronického periodika [24] => | titul = DVA KADLUBY Z DOBY BRONZOVÉ Z JIČÍNSKA :: Ulrychova-archeolog [25] => | periodikum = ulrychova-archeolog.webnode.cz [26] => | url = https://ulrychova-archeolog.webnode.cz/news/dva-kadluby-z-doby-bronzove-z-jicinska/ [27] => | datum přístupu = 2023-11-26 [28] => }} V osídlení pokračovali [[Keltové]], což je patrné z nálezu keramiky v prostoru dnešní [[Železniční trať Nymburk–Jičín|železniční tratě]], ale i přítomnost nedalekého velkého keltského hradiště u [[Češov]]a, tzv. [[Češov (hradiště)|Češovské valy]], které je vzdáleno přibližně pět kilometrů od Žitětína. [29] => [30] => === Středověk === [31] => [[První písemná zmínka]] je z roku [[1391]], ale zřejmě je obec starší, neboť roku 1392 rytíř Jan Kroj (Krog, Kroy) ze Žitětína byl nájemcem biskupského pole v [[Běchary|Běcharech]]. Roku 1395 odpíral provolání obce Žitětín sousední rytíř Jindra z Bartoušova (Labounský). K roku 1407 je připomínána jeho dcera Dorota a Pytlík ze Žitětína (Pytlyk de Zytyetyn et Dorothe, filie prestacti Kroyonis). [32] => [33] => === Novověk === [34] => Roku 1511 prodal Jan Bílský z [[Skaříšov|Kařišova]], hejtman [[Poděbrady|Poděbradský]], Žitětín a Žitětínek Janu mladšímu [[Kopidlanští z Kopidlna|Straníkovi]] z [[Kopidlno|Kopidlna]]. Po jeho smrti v roce 1546 byly statky zapsány sirotkovi Václavovi v [[Zemské desky|Desky zemské]], spravovaly je jeho dvě tety Anežka a Markéta. Když dospěl, prodal tyto statky. Podle jiných pramenů Jan mladší Straník z Kopidlna prodal statky své matce Anně [[Kaplířové ze Sulevic]], od ní byly zapsány roku 1544 Věnku [[Černínové z Chudenic|Černínovi z Chudenic]], hejtmanu Poděbradskému. Po něm je dědila jeho manželka Kateřina z [[Hustířany|Hustířan]], její otec Jan Rodovský z Hustířan statek prodal v roce 1565 [[Vilém Trčka z Lípy|Vilému Trčkovi z Lípy]] k jeho [[Veliš (okres Jičín)|velišskému]] panství. [35] => [36] => Syn Burjan Trčka z Lípy statky udržel, ale jeho syn Jan Rudolf Trčka z Lípy 22. února 1606 prodal Veliš i Žitětín Jindřichu Matesovi z Thurnu za 150 tisíc kop. Pro jeho účast na [[České stavovské povstání|stavovském povstání]] bylo 22. června 1622 panství odňato [[Karel I. z Lichtenštejna|Karlem z Lichtenštejna]], od nějž je 14. ledna 1623 získal [[Albrecht z Valdštejna]] za 170 tisíc kop. Po jeho smrti 15. února 1634 panství koupil 13. července 1636 [[Jindřich Šlik|Jindřich Schlik]] za 167 216 kop. [37] => [38] => Jeho syn František Arnošt Schlik prodal v roce 1667 Jičíněves, Žitětín a Žitětínek Karlu Zumsandovi ze Sandberka. Jeho syn Jan Jindřich Zumsande 31. července 1686 Jičíněves, Žitětín a Žitětínek zpětně prodal za 40 500 kop synovi Františka Arnošta Schlika Františku Josefu Schlikovi, který v Jičíněvsi vybudoval v letech 1715–1717 zámek (stavitelem byl [[Jan Baptista Mathey]]) a přenesl sem své sídlo. Žitětín a Žitětínek zůstali v držení [[Šlikové|Schliků]] až do roku 1948, kdy jim byl veškerý majetek v rámci revize pozemkové úpravy státem zabrán a movitý majetek (zvláště z [[jičíněves]]kého sídla) rozkraden. [39] => [40] => === Moderní dějiny === [41] => V minulosti{{Kdy?}} tu byl [[mlýn]], dva [[Hospoda|hostince]], škola, hasičský, divadelní a pěvecký spolek, [[kovárna]], kovolitectví, truhlářství, selské grunty (Boura, Adamec, Jeršov, Brzák). Působil zde osvětový a dramatický spolek Svornost byl založen roku 1921. Roku 1936 sehrál v [[Kozojedy (okres Jičín)|Kozojedech]] Okrsek dorostu z [[Češov]]a, Žitětína, [[Liběšice (Češov)|Liběšic]] a [[Labouň|Labouně]] hru se zpěvy Hanička z Podlesí. [42] => [43] => Po komunistickém převratu nastal rychlý i pozvolný úpadek obce. Znárodněním zanikla činnost soukromých osob, v zemědělství to bylo nucené založení [[Jednotné zemědělské družstvo|Jednotného zemědělského družstva]] Žitětín, které se později stalo součástí [[Československé státní statky|Státního statku]] Jičín. Řada obyvatel se postupně za prací přestěhovala do měst. Obec byla postižena stavební uzávěrou. Do roku 1965 byl Žitětín samostatný, 1. února 1965 se stal součástí obce [[Jičíněves]]. [44] => [45] => Snaha o samostatnost obce roku 1993, ač s jejím vznikem souhlasili všichni obyvatelé obce starší 18 let, nebyla korunována úspěchem. Po rozkladu a [[Úpadek|bankrotu]] Státního statku se obyvatelům obce vrátily pouze pozemky, dodnes nedošlo k řádnému vyrovnání pohledávek. Mateřská škola zanikla, objekt obec [[Jičíněves]] pronajímala podnikatelské činnosti, nyní je nevyužíván. [46] => [47] => Ze zájmových organizací dnes působí jen Myslivecká jednota Žitětín, sdružující i členy ze sousedních obcí. Zastoupení živnostníků a podnikatelů je mizivé, v současnosti (v roce 2014) provozuje zemědělskou činnost pouze Josef Kaizr.{{Citace periodika [48] => | příjmení = Kovářová [49] => | jméno = Iva [50] => | titul = Jičíněves: Nejvíc nás tlačí málo peněz [51] => | periodikum = Jičínský deník [52] => | datum vydání = 2014-09-12 [53] => | jazyk = cs [54] => | url = https://jicinsky.denik.cz/zpravy_region/jicineves-nejvic-nas-tlaci-malo-penez-20140912.html [55] => | datum přístupu = 2023-11-26 [56] => }} [57] => [58] => == Přírodní poměry == [59] => Z hlediska geomorfologického členění leží Žitětín na jižním okraji [[Jičínská pahorkatina|Jičínské pahorkatiny]] na východě [[Severočeská tabule|Severočeské tabule]] v severní části [[Česká tabule|České tabule]]. Vesnice se nachází v nadmořské výšce 242 metrů, přibližně dva kilometry jihozápadně od Jičíněvsi. Ves se rozprostírá u řeky [[Mrlina]], která se zde stáčí od severu k západu. [60] => [61] => == Obyvatelstvo == [62] => {{Tabulka počtu obyvatel}} [63] => [64] => == Správní území == [65] => Žitětín stojí ve stejnojmenném [[Katastrální území|katastrálního území]] o rozloze 2,59 km².{{Citace elektronické monografie|korporace=Katastr nemovitostí ČR|odkaz na korporaci=|titul=|url=https://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?AKCE=META:SESTAVA:MDR002_XSLT:WEBCUZK_ID:659665|datum vydání=2019-08-30|datum přístupu=|jazyk=}} Největší podíl na celkové výměře má orná půda a to 69%. [66] => [67] => {| class="wikitable" style="text-align:right;" [68] => ! Druh pozemku [69] => ! Počet parcel [70] => ! Výměra m² [71] => |- [72] => | style="text-align:left;" | Orná půda || 138 || {{Formatnum:1791271}} [73] => |- [74] => | style="text-align:left;" | Zahrada || 52 || {{Formatnum:42507}} [75] => |- [76] => | style="text-align:left;" | Ovocný sad|| 4 || {{Formatnum:12551}} [77] => |- [78] => | style="text-align:left;" | Travní plochy || 90 || {{Formatnum:289151}} [79] => |- [80] => | style="text-align:left;" | Lesní pozemky || 20 || {{Formatnum:113724}} [81] => |- [82] => | style="text-align:left;" | Vodní plochy || 31 || {{Formatnum:156665}} [83] => |- [84] => | style="text-align:left;" | Zastavěné plochy || 62 || {{Formatnum:48528}} [85] => |- [86] => | style="text-align:left;" | Ostatní plochy || 75 || {{Formatnum:134249}} [87] => |- [88] => | style="text-align:left;" | Celkem || 472 || {{Formatnum:2588646}} [89] => |} [90] => [91] => == Doprava == [92] => Žitětín se nachází zhruba 1,5 km od [[silnice I/32]], z ní odbočuje silnice III/28035, která prochází obcí a dále pokračuje přes [[Labouň]] do obce [[Vršce]], kde se napojuje na [[Silnice II/280|silnici II/280]]. [93] => [94] => Západně od Žitětína vede [[železniční trať Nymburk–Jičín]] jejíž provoz byl zahájen v roce 1881. Přímo u křížení tratě se [[silnice I/32|silnicí I/32]] je stanice [[Bartoušov (nádraží)|Bartoušov]], která je přímo dostupná po místní komunikaci ze Žitětína. Stanice byla v minulosti využívána i pro nákladní dopravu a také k osobní dopravě z okolních obcí. V současné době se plánuje rekonstrukce stanice na [[Výhybna|výhybnu]] a vytvoření nové zastávky s názvem Žitětín.https://www.stavby.szdc.cz/letaky/S621500947.pdf [95] => [96] => Dopravní obslužnost je zajištěna jednak v pracovní dny autobusovou linkou v dopravním systému [[IREDO]]. Linka projíždí přímo obcí a zajišťuje spojení jak do [[Jičíněves|Jičíněvsi]], tak do [[Kopidlno|Kopidlna]] a především do okresního města [[Jičín]]a. Po celý týden je pak zajištěno vlakové spojení do [[Jičín]]a nebo [[Nymburk]]a. [97] => [98] => == Pamětihodnosti == [99] => * Památník padlých za svobodu, který je věnován občanům obce, kteří zahynuli v [[První světová válka|první]] a [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] [100] => * Socha ochránce obce [[Svatý Florián|svatého Floriána]] z roku 1843 a socha [[Svatý Kříž|Svatého Kříže]] [101] => * Dřevěná zvonička z roku 1929 [102] => * Socha [[Svatý Václav|Svatého Václava]], která stojí na rozcestí státní silnice, ovšem v katastru [[Bartoušov (Jičíněves)|Bartoušova]] [103] => [104] => === Ostatní stavby === [105] => * Patkův mlýn je pojmenován po rodu posledních majitelů, kteří provozovali mlýn. Mlýn využíval [[náhon]]u z okolo protékající [[Mrlina|Mrliny]] a také vlastní zásobní rybníček v lesoparku za mlýnem. Současná podoba je roku 1922. Provoz mlýna byl ukončen v roce 1951. Poslední majitelka z rodu Patků žila ve mlýně až do 70. let 20. století, kdy byl mlýn prodán a vzniklo z něj rekreační středisko. Po roce 1989 byl mlýn delší dobu opuštěný, současný majitel zde hospodaří.{{Citace elektronického periodika [106] => | titul = Patkův mlýn {{!}} [107] => | periodikum = www.vodnimlyny.cz [108] => | url = https://www.vodnimlyny.cz/ru/mlyny/estates/detail/1733-patkuv-mlyn [109] => | datum přístupu = 2023-11-26 [110] => }} [111] => * Márnice a hřbitov – Místní hřbitov byl vybudován v roce 1941, jak dokládá provedení sloupu vstupní brány. Do té doby se pohřbívalo u [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Slatiny)|kostela ve Slatinách]], kam obec příslušela v rámci farního obvodu. Na hřbitově je postavena kaple s věžičkou a po stranách kaple je [[márnice]] a původně zamýšlené zázemí pro [[hrobník]]a. [112] => * Škola – Místní obecná škola byla založena roku 1873 a v roce 1893 přistavěna. Škola byla dvoutřídní a navštěvovaly ji děti ze Žitětína a [[Labouň|Labouně]]. Později byla škola proměněna v mateřskou školu, kterou provozoval Státní statek Jičín. Po roce 1989 školka zanikla a objekt školy byl obcí pronajímán k podnikatelské činnosti. V roce 2015 obec objekt zrekonstruovala na domov pro seniory se šesti byty.{{Citace periodika [113] => | příjmení = Kovářová [114] => | jméno = Iva [115] => | titul = Původně sem chodili do školy, nyní tu budou mít možná domov [116] => | periodikum = Jičínský deník [117] => | datum vydání = 2015-09-03 [118] => | jazyk = cs [119] => | url = https://jicinsky.denik.cz/zpravy_region/puvodne-sem-chodili-do-skoly-nyni-tu-budou-mit-mozna-domov-20150903.html [120] => | datum přístupu = 2023-11-26 [121] => }} [122] => [123] => == Osobnosti == [124] => * [[Matěj Havelka]] (1809–1892), právník, politik a básník [125] => * [[Jaroslav Prager]] (1863–1902), lékař, kabaretní herec a zpěvák, autor textů k populárním písním [126] => * [[Josef Vanc]] (1915–1944), československý voják a příslušník paravýsadku [[Operace Carbon|Carbon]] [127] => [128] => == Odkazy == [129] => [130] => === Reference === [131] => [132] => [133] => === Externí odkazy === [134] => * {{Commonscat}} [135] => * {{Otto|heslo=Žitětín}} [136] => [137] => {{Části české obce}} [138] => {{Autoritní data}} [139] => [140] => {{Portály|Česko|Geografie}} [141] => [142] => [[Kategorie:Vesnice v okrese Jičín]] [143] => [[Kategorie:Sídla v Jičínské pahorkatině]] [144] => [[Kategorie:Jičíněves]] [] => )
good wiki

Žitětín

Žitětín je vesnice, dnes místní část obce Jičíněves, v okrese Jičín, v Královéhradeckém kraji.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Jičíněves','Labouň','Mrlina','Bartoušov (Jičíněves)','Jičín','Kopidlno','silnice I/32','Češov','1391','Okres Jičín','Kopidlanští z Kopidlna','Severočeská tabule'

1391

Na stránce 1391 české Wikipedie je krátký popis událostí, které se staly v roce 1391.

Češov

Jičín

Jičíněves

Kopidlno

Labouň

Mrlina