Array ( [0] => 14715587 [id] => 14715587 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Žluč [uri] => Žluč [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{různé významy|druhý=náčelníku [[lakotové|lakotských]] [[Hunkpapové|Hunkpapů]] jménem Pizi ([[angličtina|ang.]] Gall)|stránka=Žluč (náčelník)|tento=[[tělní tekutiny|tělní tekutině]]}} [1] => '''Žluč''' (''lat. fel, bilis, řec. chole'') je žlutá až tmavě zelená hustá [[tekutina]] hořké chuti, která se tvoří v [[Játra|játrech]]. Z nich [[žlučové cesty|žlučovými cestami]] odtéká do [[Tenké střevo|tenkého střeva]], kde se účastní [[Trávení|trávicích procesů]], především vstřebávání [[Tuky|tuků]]. V době mezi jídly je dočasně skladována a zahušťována ve [[žlučník]]u. Za den se v lidském těle vytvoří 0,7–1,2 l žluči.{{Citace monografie [2] => | příjmení = Trojan [3] => | jméno = Stanislav [4] => | spoluautoři = a kol. [5] => | titul = Lékařská fyziologie [6] => | vydání = 4 [7] => | vydavatel = Grada [8] => | místo = Praha [9] => | rok = 2003 [10] => | počet_stran = 771 [11] => | kapitola = Fyziologie trávení a vstřebávání [12] => | strany = 356 [13] => | isbn = 80-247-0512-5 [14] => | jazyk = česky [15] => }} [16] => [17] => == Tvorba žluči == [18] => [[Soubor:Mechanism of bile concentration de.svg|náhled|Mechanismus zahušťování žluči ve žlučníku]] [19] => Tvorba žluči probíhá v několika stupních: nejprve je vytvořena v játrech [[Hepatocyt|jaterními buňkami]] a pak je upravena ve žlučových cestách, a jak ve žlučovodech, tak případně ve žlučníku. Proto je složení jaterní žluči, která prošla pouze [[žlučovod]]y, a žlučníkové žluči, která byla skladována ve žlučníku, odlišné. [20] => [21] => Sekrece žluči probíhá na žlučovém pólu hepatocytu. Látky tvořící žluč jsou transportovány přes [[Cytoplasmatická membrána|cytoplasmatickou membránu]] do [[žlučová kapilára|žlučové kapiláry]] vně jaterní buňky. Odehrává se dvěma způsoby. [22] => [23] => Při sekreci žluči závislé na žlučových kyselinách jsou do žlučových kapilár aktivně transportovány [[žlučové kyseliny]], přičemž tento transport je spřažen s transportem sodných iontů.TROJAN, Stanislav, a kol. Lékařská fyziologie. Kapitola Fyziologie trávení a vstřebávání, s. 355. (česky) Žlučové kyseliny uvnitř žlučových kapilár zvyšují [[osmotický tlak]], pasivně jsou proto následovány vodou a elektrolyty a zvyšuje se tak objem tvořené žluči. [24] => [25] => Sekrece žluči nezávislá na žlučových kyselinách zahrnuje především aktivní vylučování sodných iontů pomocí Na+/K+ ATPázové pumpy s osmotickým vylučováním [[Chloridy|chloridů]] a vody. Dále jsou do žlučových kapilár secernovány [[fosfolipid]]y, [[cholesterol]] a [[bilirubin]].TROJAN, Stanislav, a kol. Lékařská fyziologie. Kapitola Fyziologie trávení a vstřebávání, s. 355. (česky) [26] => [27] => Žluč je vylučována pod [[tlak]]em 15–20 cm H2O a při tlaku ve žlučových cestách překračující 35 cm H2O ustává.{{Citace monografie [28] => | příjmení = Ehrmann [29] => | jméno = Jiří [30] => | příjmení2 = Hůlek [31] => | jméno2 = Petr [32] => | spoluautoři = a kol. [33] => | titul = Hepatologie [34] => | vydavatel = Grada [35] => | místo = Praha [36] => | rok = 2010 [37] => | počet_stran = 590 [38] => | kapitola = Choroby žlučníku [39] => | strany = 519 [40] => | isbn = 978-80-247-3118-6 [41] => | jazyk = česky [42] => }} Její tvorba v průběhu dne kolísá, ve dne je tvořeno více žluči než v noci. [43] => [44] => Asi polovina vytvořené žluče je upravována pouze ve žlučovodech. Ty do ní vylučují HCO3–, aktivně z ní odstraňují [[Aminokyselina|aminokyseliny]] a [[Glukóza|glukózu]] a obohacují ji o [[hlen]]. Tato úprava je izotonická. [45] => [46] => Druhá polovina žluče přechází do žlučníku. Na bazolaterální straně [[epitelová buňka|epitelových buněk]] žlučníku se nachází Na+/K+ ATPázová pumpa, která odčerpává sodné ionty pryč z [[Výstelka|výstelky]] žlučníku. Zároveň epitel vyměňuje sodné ionty uvnitř žlučníku za [[kation]] vodíku. Koncentrace sodíku uvnitř žlučníkové žluči tak klesá a osmoticky z něj uniká voda, čímž se žluč až 12x zahušťujeTROJAN, Stanislav, a kol. Lékařská fyziologie. Kapitola Fyziologie trávení a vstřebávání, s. 357. (česky). Vylučovaný kation vodíku reaguje s HCO3− za vzniku [[Oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] a vody. Dochází také ke snížení pH žlučníkové žluči. [47] => [48] => == Složení žluči == [49] => Jaterní žluč je izotonická a složením iontů podobná [[Krevní plasma|krevní plasmě]]. Má žluto-zlatou barvu. Žlučníková žluč má nazelenalou barvu, je koncentrovanější a tvoří se v době, kdy je uzavřen [[Oddiho svěrač]] a žluč se pod tlakem vrací vzhůru a skladuje se ve žlučníku. [50] => [51] => Největší část objemu žluči tvoří voda. Z pevných látek jsou to především [[žlučové kyseliny]], dále [[hlen]] a [[žlučové barvivo|žlučové pigmenty]], [[cholesterol]], [[Mastná kyselina|mastné kyseliny]] a [[fosfolipid]]y, jako je [[lecitin]], anorganické soli, peptidické hormony a případné cizorodé látky, které byly detoxikovány v játrech a vyloučeny do žluče. [52] => [[Soubor:Cholic acid.svg|náhled|Strukturní vzorec [[Kyselina cholová|kyseliny cholové]], primární žlučové kyseliny]] [53] => ; Srovnání složení jaterní a žlučníkové žluči{{Citace monografie [54] => | příjmení = Murray [55] => | jméno = K [56] => | titul = Harperova biochemie [57] => | vydavatel = H & H [58] => | místo = Praha [59] => | rok = 2002 [60] => | počet_stran = 872 [61] => | kapitola = Trávení a resorbce [62] => | strany = 643 [63] => | isbn = 80-7319-013-3 [64] => | jazyk = česky [65] => }} [66] => {| class="wikitable" [67] => |- [68] => ! !! colspan="2" | Jaterní žluč !! Žlučníková žluč [69] => |- [70] => | || Procento ve žluči celkem || Procento v sušině || Procento ve žluči celkem [71] => |- [72] => | [[Voda]] || 97,00 || || 85,92 [73] => |- [74] => | [[Pevné látky]] || 2,52 || || 14,08 [75] => |- [76] => | [[Žlučové kyseliny]] || 1,93 || 36,9 || 9,14 [77] => |- [78] => | [[Hlen]] a [[žlučové barvivo|pigmenty]]|| 0,53 || 21,3|| 2,98 [79] => |- [80] => | [[Cholesterol]] || 0,06|| 2,4 || 0,26 [81] => |- [82] => | [[Mastná kyselina|Mastné kyseliny]] a [[Tuky|tuk]] || 0,14 || 5,6 ||0,32 [83] => |- [84] => | [[Sůl|Anorganické soli]] || 0,84 ||33,3 || 0,65 [85] => |- [86] => | [[Specifická hmotnost]] || 1,01 || || 1,04 [87] => |- [88] => | [[pH]] || 7,1–7,9 || || 6,9–7,7 [89] => |} [90] => [91] => == Funkce žluči == [92] => [[Soubor:Lipid and bile salts.svg|náhled|Schema smíšené micely se žlučovými solemi na povrchu]] [93] => Žlučové kyseliny obsažené ve žluči jsou látky, které mají značnou schopnost snižovat [[povrchové napětí]]. Umožňují tak vznik [[emulze]] tukových kapének v [[Trávenina|trávenině]] a [[trávicí enzymy]] mohou na tuky působit na větším povrchu. Jejich soli jsou navíc dobře [[Rozpustnost|rozpustné]] ve vodě, ale na svých [[Molekula|molekulách]] mají [[Hydrofobie|hydrofobní]] oblasti, tvoří proto přirozeně tzv. [[Micela|micely]]. Uvnitř smíšených micel se nacházejí hydrofobní části molekul žlučových kyselin a hromadí se zde ve vodě nerozpustné látky, jako je cholesterol a lecitin. Pro tvorbu micel je potřeba zásadité pH. [94] => [95] => V tenkém střevě do smíšených micel vstupují produkty trávení tuků, [[2-monoacylglycerol]]y, mastné kyseliny, cholesterol či [[lysofosfatid]]y. V micelách se tyto látky dostávají ke kartáčovému lemu [[Enterocyt|střevních buněk]], kde je pH nižší a lipidické látky se z micel uvolňují a prostupují přes [[Cytoplasmatická membrána|cytoplasmatickou membránu]] enterocytů.TROJAN, Stanislav, a kol. Lékařská fyziologie. Kapitola Fyziologie trávení a vstřebávání, s. 362. (česky) Tak přítomnost žluči pomáhá vstřebávání tuků ze střeva. [96] => [[Soubor:Bile recycling.png|náhled|Enterohepatální oběh žlučových solí]] [97] => Žlučové kyseliny jsou v konečném úseku [[kyčelník]]u resorbovány ze střeva a transportovány zpět do jater tzv. [[enterohepatální oběh|enterohepatálním oběhem]]. Zpětně vstřebáno je 95 % vyloučených žlučových kyselin.{{Citace monografie [98] => | příjmení = Ehrmann [99] => | jméno = Jiří [100] => | příjmení2 = Hůlek [101] => | jméno2 = Petr [102] => | spoluautoři = a kol. [103] => | titul = Hepatologie [104] => | vydavatel = Grada [105] => | místo = Praha [106] => | rok = 2010 [107] => | počet_stran = 590 [108] => | kapitola = Choroby žlučníku [109] => | strany = 520 [110] => | isbn = 978-80-247-3118-6 [111] => | jazyk = česky [112] => }} Denně je do žluče vyloučeno 22–36 g žlučových kyselin, ale nově je potřeba v játrech tvořit jen 0,2–0,6 g. Celkový pool žlučových kyselin je proto 2–4 g, ale denně proběhne 5–10 enterohepatálních oběhů. [113] => [114] => Lehce alkalické pH žluči pomáhá neutralizovat kyselé pH žaludeční tráveniny. [115] => [116] => Vylučování žlučí je hlavním způsobem, jakým se [[organismus]] zbavuje cholesterolu. Denně se ho vyloučí 1–2 g. Kromě toho se žlučí vylučují také řada [[Léčivo|léčiv]] či jedů, měď, rtuť či zinek. Dalšími látkami vylučovanými ve žluči jsou [[žlučové barvivo|žlučová barviva]], u lidí především žlutý [[bilirubin]]. Vzniká degradací [[hem]]u. V [[Tlusté střevo|tlustém střevě]] je bilirubin bakteriálními enzymy rozložen na bezbarvé [[urobilinogen]]y, které jsou dále oxidovány na [[urobilin]]y, sloučeniny hnědé barvy, které obarvují [[Stolice (vyprazdňování)|stolici]].{{Citace monografie [117] => | příjmení = Murray [118] => | jméno = K [119] => | titul = Harperova biochemie [120] => | vydavatel = H & H [121] => | místo = Praha [122] => | rok = 2002 [123] => | počet_stran = 872 [124] => | kapitola = Porfyriny a žlučová barviva [125] => | strany = 363 [126] => | isbn = 80-7319-013-3 [127] => | jazyk = česky [128] => }} [129] => [130] => == Vylučování žluči == [131] => [132] => === Žlučové cesty === [133] => {{Podrobně|žlučové cesty}} [134] => Průběh cesty žluči dělíme na dvě části: [135] => # ''Intrahepatální žlučové cesty'' jsou umístěné uvnitř jater. Tvoří je [[žlučová kapilára|žlučové kapiláry]], které se nachází mezi jaterními buňkami. Dále [[interlobulární žlučovod]]y, segmentární žlučovody a vývod levého i pravého jaterního laloku. [136] => # ''Extrahepatální žlučové cesty'' vedou mimo játra. Jsou tvořeny pokračováním dvou vývodů z pravého a levého jaterního laloku, které se spojují ve kratší [[společný jaterní vývod]]. K tomu se připojuje [[vývod žlučníku|žlučníkový vývod]] a dohromady tvoří delší [[hlavní žlučovod]]. Těsně před jeho vstupem do stěny dvanáctníku se spojuje s vývodem [[Slinivka břišní|slinivky břišní]] a ústí na [[Vaterova papila|velké duodenální papile]]. Duodenální papilu obepíná kruhový svěrač ([[Oddiho svěrač]]) a umožňuje tak dávkování žluči do střeva.Grim M., Druga R. et al: Základy anatomie, 3. Trávicí, dýchací, močopohlavní a endokrinní systém. Galén (Praha), 2005. {{ISBN|80-7262-302-8}}. [137] => [138] => === Řízení vylučování žluči === [139] => [[Soubor:Gallbladder1.png|náhled|Řízení vylučování žluči]] [140] => Žluč je v játrech tvořena kontinuálně. Její vylučování do střeva je však řízeno [[reflex]]ně i [[hormon]]álně a je podmíněno příjmem potravy. {{Citace monografie [141] => | jméno = Karel [142] => | příjmení = Lukáš [143] => | jméno2 = Aleš [144] => | příjmení2 = Žák [145] => | titul = Gastroenterologie a hepatologie [146] => | vydavatel = Grada [147] => | místo = Praha [148] => | rok = 2007 [149] => | počet_stran = 380 [150] => | kapitola = Anatomie trávicího traktu [151] => | strany = 48 [152] => | isbn = 978-80-247-1787-6 [153] => }} [154] => [155] => Tvorba žluči je podporována hormonem [[sekretin]]em. [[Cholecystokinin]] vyvolává také kontrakci žlučníku a uvolnění Oddiho svěrače. Podnětem pro uvolnění cholecystokininu jsou především tuky v trávenině. Kontrakce žlučníku způsobuje také aktivita [[Bloudivý nerv|bloudivého nervu]] a Oddiho svěrač se uvolňuje před kontrakčními vlnami dvanáctníku.TROJAN, Stanislav, a kol. Lékařská fyziologie. Kapitola Fyziologie trávení a vstřebávání, s. 357. (česky) Teprve po vyprázdnění žlučníku odtéká v případě nutnosti do střeva řidší jaterní žluč. [156] => [157] => == Odkazy == [158] => [159] => === Reference === [160] => [161] => [162] => === Literatura === [163] => * {{Citace monografie [164] => | jméno = Karel [165] => | příjmení = Lukáš [166] => | jméno2 = Aleš [167] => | příjmení2 = Žák [168] => | titul = Gastroenterologie a hepatologie [169] => | vydavatel = Grada [170] => | místo = Praha [171] => | rok = 2007 [172] => | počet_stran = 380 [173] => | isbn = 978-80-247-1787-6 [174] => }} [175] => * {{Citace monografie [176] => | příjmení = Ehrmann [177] => | jméno = Jiří [178] => | příjmení2 = Hůlek [179] => | jméno2 = Petr [180] => | spoluautoři = a kol. [181] => | titul = Hepatologie [182] => | vydavatel = Grada [183] => | místo = Praha [184] => | rok = 2010 [185] => | počet_stran = 590 [186] => | isbn = 978-80-247-3118-6 [187] => }} [188] => * {{Citace monografie [189] => | titul = Sherlock's Diseases of the Liver and Biliary System [190] => | vydavatel = Wiley-Blackwell [191] => | rok = 2011 [192] => | počet_stran = 792 [193] => | isbn = 978-1-4051-3489-7 [194] => | jazyk = anglicky [195] => | editoři = James S. Dooley, Anna Lok, Andrew K. Burroughs, Jenny Heathcot [196] => | vydání = 12 [197] => }} [198] => * {{Citace monografie [199] => | příjmení = Trojan [200] => | jméno = Stanislav [201] => | spoluautoři = a kol. [202] => | titul = Lékařská fyziologie [203] => | vydání = 4 [204] => | vydavatel = Grada [205] => | místo = Praha [206] => | rok = 2003 [207] => | počet_stran = 771 [208] => | isbn = 80-247-0512-5 [209] => }} [210] => * {{Citace monografie [211] => | příjmení = Murray [212] => | jméno = K [213] => | titul = Harperova biochemie [214] => | vydavatel = H & H [215] => | místo = Praha [216] => | rok = 2002 [217] => | počet_stran = 872 [218] => | isbn = 80-7319-013-3 [219] => }} [220] => * Krejčí Z., Hanuš L., Podstatová H.: Tvorba mikrokrystalického sedimentu ve žluči infikované enterokoky. Scr. Med. (Brno) 51 (2), 115–116 (1978) [221] => * Krejčí Z., Hanuš L., Podstatová H., Reifová E.: A contribution to the problems of the pathogenesis and microbial etiology of cholelithiasis. Acta Univ. Palacki. Olomuc. (Olomouc), Fac. Med. 104, 279–286 (1983) [222] => * Ward J., Linden R.: Základy fyziologie. Galén (Praha), 2010. {{ISBN|978-80-7262-667-0}} [223] => * Grim M., Druga R. et al: Základy anatomie, 3. Trávicí, dýchací, močopohlavní a endokrinní systém. Galén (Praha), 2005. {{ISBN|80-7262-302-8}} [224] => [225] => === Externí odkazy === [226] => * {{Commonscat}} [227] => * {{Wikislovník|heslo=žluč}} [228] => {{Autoritní data}} [229] => [230] => [[Kategorie:Trávicí soustava]] [231] => [[Kategorie:Tělní tekutiny]] [] => )
good wiki

Žluč

Žluč (lat. fel, bilis, řec.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'žlučové barvivo','hlen','cholesterol','žlučové kyseliny','žlučová kapilára','Oddiho svěrač','Cytoplasmatická membrána','Mastná kyselina','fosfolipid','bilirubin','Tuky','urobilin'

Bilirubin

Bilirubin je žlučový barvivo, které je přítomno v lidském těle.

Cholesterol

Fosfolipid

Fosfolipidy jsou skupinou lipidů, které tvoří základní stavební kameny buněčných membrán.

Hlen

Tuky