Array ( [0] => 15482581 [id] => 15482581 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => 1687 [uri] => 1687 [3] => The Parthenon in Athens.jpg [img] => The Parthenon in Athens.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Rok 1687 se zapisal jako období významného pokroku a rozvoje v mnoha oblastech. Věda a kultura zažily vzestup, kdy se myšlení a znalosti začaly formovat novými a inovativními způsoby. V této době došlo k fascinujícím objevům, které přispěly k formování moderního světa. Například Isaac Newton publikoval své dílo „Matematické principy přírodní filozofie“, které položilo základy klasické mechaniky. Newtonovy zákony pohybu a gravitační teorie měly dlouhotrvající vliv na vědecké myšlení a otevřely nové obzory pro technický pokrok. V oblasti architektury a umění, barokní styl pokračoval ve svém rozkvětu, přičemž vynikající díla umělců, jako byli Gian Lorenzo Bernini či Peter Paul Rubens, přispěla k estetickému bohatství doby a zanechala trvalý odkaz v evropské kultuře. Společenské změny, pohledy na politiku i filozofii také ustavičně napomáhaly k vývoji demokratických principů a lidských práv. Tyto myšlenky inspirovaly další generace k tomu, aby usilovaly o zlepšení společnosti a životních podmínek pro všechny. Rok 1687 tedy představuje období, kdy se lidstvo nacházelo na prahu nových objevů a myšlenek. Otevřenost ke změnám a inovacím sloužila lehce jako katalyzátor pro optimistické a pozitivní vnímání budoucnosti. [oai_cs_optimisticky] => Rok 1687 se zapisal jako období významného pokroku a rozvoje v mnoha oblastech. Věda a kultura zažily vzestup, kdy se myšlení a znalosti začaly formovat novými a inovativními způsoby. V této době došlo k fascinujícím objevům, které přispěly k formování moderního světa. Například Isaac Newton publikoval své dílo „Matematické principy přírodní filozofie“, které položilo základy klasické mechaniky. Newtonovy zákony pohybu a gravitační teorie měly dlouhotrvající vliv na vědecké myšlení a otevřely nové obzory pro technický pokrok. V oblasti architektury a umění, barokní styl pokračoval ve svém rozkvětu, přičemž vynikající díla umělců, jako byli Gian Lorenzo Bernini či Peter Paul Rubens, přispěla k estetickému bohatství doby a zanechala trvalý odkaz v evropské kultuře. Společenské změny, pohledy na politiku i filozofii také ustavičně napomáhaly k vývoji demokratických principů a lidských práv. Tyto myšlenky inspirovaly další generace k tomu, aby usilovaly o zlepšení společnosti a životních podmínek pro všechny. Rok 1687 tedy představuje období, kdy se lidstvo nacházelo na prahu nových objevů a myšlenek. Otevřenost ke změnám a inovacím sloužila lehce jako katalyzátor pro optimistické a pozitivní vnímání budoucnosti. ) Array ( [0] => {{Rok}} [1] => {{SHORTTOC}} [2] => [3] => '''1687''' ('''[[Římské číslice|MDCLXXXVII]]''') byl [[rok]], který dle [[Gregoriánský kalendář|gregoriánského kalendáře]] započal [[středa|středou]]. [4] => [5] => == Události == [6] => * [[4. duben]] – [[Jakub II. Stuart]] vydal [[Declaration of Indulgence]], nařízení, které mělo nastolit svobodu vyznání v [[Anglie|Anglii]] [7] => * [[12. srpen]] – [[bitva u Nagyharsány]] (resp. [[Moháč]]e), vojska rakouských [[Habsburkové|Habsburků]] porazila [[Osmanská říše|Turky]] [8] => * [[Sulejman II.]] vystřídal na osmanském trůně [[Mehmed IV.|Mehmeda IV.]] [9] => * na japonském trůně vystřídal císaře [[Reigen]]a císař [[Higašijama]] [10] => * první francouzští [[Protestantismus|protestanti]] se usazují u [[mys Dobré naděje|mysu Dobré naděje]] [11] => * útokem benátského dělostřelectva zničen [[Parthenón]] [12] => [13] => === Probíhající události === [14] => * 1652–1689 – [[Rusko-čchingská válka]] [15] => * 1683–1699 – [[Velká turecká válka]] [16] => [17] => == Vědy a umění == [18] => * [[5. červenec]] – [[Isaac Newton]] vydává své ''[[Philosophiae Naturalis Principia Mathematica]]'' [19] => [20] => == Narození == [21] => * [[27. leden|27. ledna]] – [[Balthasar Neumann]], německý architekt († [[19. srpen|19. srpna]] [[1753]]) [22] => * [[4. únor]]a – [[Joseph Effner]], německý architekt († [[23. únor]]a [[1745]]) [23] => * [[16. březen|16. března]] – [[Žofie Dorotea Hannoverská]], pruská královna († [[28. červen|28. června]] [[1757]]) [24] => * [[4. srpen|4. srpna]] – [[Jan Vilém Friso]], místodržitel nizozemské provincie [[Frísko]] († [[14. červen|14. června]] [[1711]]) [25] => * [[7. září]] – [[Durastante Natalucci]], italský historik († [[1772]]) [26] => * [[12. říjen|12. října]] – [[Sylvius Leopold Weiss]], německý hudební skladatel a loutnista († [[16. říjen|16. října]] [[1750]]) [27] => * [[13. říjen|13. října]] – [[Giorgio Massari]], benátský architekt († [[20. prosinec|20. prosince]] [[1766]]) [28] => * [[14. říjen|14. října]] – [[Robert Simson]], britský matematik († [[1. říjen|1. října]] [[1768]]) [29] => * [[5. prosinec|5. prosince]] – [[Francesco Geminiani]], italský hudební skladatel, houslista a teoretik hudby († [[17. září]] [[1762]]) [30] => * [[26. prosinec|26. prosince]] – [[Johann Georg Pisendel]], německý houslista a hudební skladatel († [[25. listopad]]u [[1755]]) [31] => * ? – [[Giuseppe Simone Assemani]], libanonský orientalista († [[14. leden|14. ledna]] [[1768]]) [32] => [33] => == Úmrtí == [34] => ;Česko [35] => * [[11. listopad]]u – [[David Schedlich]], česko-německý hudební skladatel 17. století (* [[1607]]) [36] => * ? – [[Jan Arnolt z Dobroslavína]], český knihtiskař (* [[1620]]) [37] => [38] => ;Svět [39] => * [[28. leden|28. ledna]] – [[Johannes Hevelius]], gdaňský astronom (* 28. ledna [[1611]]) [40] => * [[3. únor]]a – [[François de Créquy]], maršál Francie (* [[1625]]) [41] => * [[16. únor]]a – [[Charles Cotton]], anglický básník (* [[28. duben|28. dubna]] [[1630]]) [42] => *[[28. únor|28. února]] – [[Ermeni Süleyman Paša]], osmanský velkovezír (* [[1607]]) [43] => * [[19. březen|19. března]] – [[René Robert Cavelier de La Salle]], francouzský objevitel (* [[22. listopad]]u [[1643]]) [44] => * [[22. březen|22. března]] – [[Jean-Baptist Lully]], francouzský skladatel (* [[28. listopad]]u [[1632]]) [45] => * [[8. červenec|8. července]] – [[Johann Franz von Preysing]], knížecí [[biskup]] z [[Chiemsee]] (* [[23. únor]]a [[1615]]) [46] => * [[1. září]] – [[Henry More]], anglický filozof (* [[1614]]) [47] => * [[13. říjen|13. října]] – [[Geminiano Montanari]], italský astronom (* [[1. červen|1. června]] [[1633]]) [48] => * [[24. říjen]] – [[Marie Eufrozýna Falcká]], falckraběnka a švédská princezna (* [[14. únor]]a [[1625]]) [49] => *[[14. listopad|14. listopadu]] – [[Nell Gwynová]], milenka anglického krále [[Karel II. Stuart|Karla II.]] (* [[2. únor|2. února]] [[1650]]/[[1651|51]]) [50] => * [[16. prosinec|16. prosince]] – [[William Petty]], anglický ekonom (* [[26. květen|26. května]] [[1623]]) [51] => * ? – [[Dionigi Bussola]], italský sochař (* [[1615]]) [52] => * ? – [[Dong Yue]], čínský spisovatel (* [[1620]]) [53] => * ? – [[Hatice Muazzez Sultan]], manželka osmanského sultána [[Ibrahim I.|Ibrahima I.]] a matka sultána [[Ahmed II.|Ahmeda II.]] (* [[1629]]) [54] => [55] => == Hlavy států == [56] => * [[Anglické království|Anglie]] – [[Jakub II. Stuart|Jakub II.]] (1685–1688) [57] => * [[Francouzské království|Francie]] – [[Ludvík XIV.]] (1643–1715) [58] => * [[Habsburská monarchie]] – [[Leopold I.]] (1657–1705) [59] => * [[Osmanská říše]] – [[Mehmed IV.]] (1648–1687) / [[Sulejman II.]] (1687–1691) [60] => * [[Polsko-litevská unie (1569–1795)|Polsko-litevská unie]] – [[Jan III. Sobieski]] (1674–1696) [61] => * [[Ruské carství|Rusko]] – [[Ivan V.]] (1682–1696) a [[Petr I. Veliký]] (1682–1725) [62] => * [[Španělsko]] – [[Karel II. Španělský|Karel II.]] (1665–1700) [63] => * [[Švédsko]] – [[Karel XI.]] (1660–1697) [64] => * [[Papež]] – [[Inocenc XI.]] (1676–1689) [65] => * [[Safíovci|Perská říše]] – [[Safí II.]] [66] => [67] => == Externí odkazy == [68] => * {{Commonscat}} [69] => [70] => [[Kategorie:1687| ]] [71] => [[Kategorie:17. století]] [] => )
good wiki

1687

1687 (MDCLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

More about us

About

Věda a kultura zažily vzestup, kdy se myšlení a znalosti začaly formovat novými a inovativními způsoby. V této době došlo k fascinujícím objevům, které přispěly k formování moderního světa. Například Isaac Newton publikoval své dílo „Matematické principy přírodní filozofie“, které položilo základy klasické mechaniky. Newtonovy zákony pohybu a gravitační teorie měly dlouhotrvající vliv na vědecké myšlení a otevřely nové obzory pro technický pokrok. V oblasti architektury a umění, barokní styl pokračoval ve svém rozkvětu, přičemž vynikající díla umělců, jako byli Gian Lorenzo Bernini či Peter Paul Rubens, přispěla k estetickému bohatství doby a zanechala trvalý odkaz v evropské kultuře. Společenské změny, pohledy na politiku i filozofii také ustavičně napomáhaly k vývoji demokratických principů a lidských práv. Tyto myšlenky inspirovaly další generace k tomu, aby usilovaly o zlepšení společnosti a životních podmínek pro všechny. Rok 1687 tedy představuje období, kdy se lidstvo nacházelo na prahu nových objevů a myšlenek. Otevřenost ke změnám a inovacím sloužila lehce jako katalyzátor pro optimistické a pozitivní vnímání budoucnosti.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'1768','1620','Sulejman II.','Mehmed IV.','13. říjen','23. únor','1625','Osmanská říše','Jakub II. Stuart','1607','1615','16. říjen'

1607

1615

1620

1625

1768