Array ( [0] => 15482420 [id] => 15482420 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => 1750 [uri] => 1750 [3] => Westminster Bridge by Joseph Farington, 1789.jpg [img] => Westminster Bridge by Joseph Farington, 1789.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Rok 1750 byl obdobím významných změn a pokroků, které odrážely rozvoj lidské civilizace v mnoha oblastech. Byla to doba, kdy se svět snažil porozumět přírodě a všeobecným zákonům, což vedlo k nebývalému pokroku ve vědě a technice. V Evropě se především rozvíjela osvícenská filozofie, která kladla důraz na rozum, pokrok a lidská práva. Vědci jako Isaac Newton, jejichž myšlenky měly dlouhotrvající vliv, inspirovali řadu dalších badatelů, kteří se snažili posunout hranice lidského poznání. Experimentování a důraz na empirická pozorování vedly k rozvoji nových vědních oborů a technologií. V oblasti umění a kultury se rozvíjela barokní a klasicistní estetika, která přinášela radost a krásu do každodenního života. Hudba, malířství a literatura zažívaly rozmach a mnozí umělci se snažili vyjádřit pozitivní hodnoty a lidství svých děl. Rok 1750 byl také počátkem nových průmyslových iniciativ, které měly dalekosáhlé následky. Lidé se seznamovali se strojní výrobou, což výrazně zjednodušovalo každodenní práci a zvyšovalo produktivitu. Tímto způsobem se podněcovaly ekonomické změny, které v budoucnosti přispěly k rozvoji moderní společnosti. I když svět čelil svým výzvám, jako jsou konflikty a nerovnosti, rok 1750 představoval období optimismu a naděje. Lidé toužili po pokroku a zlepšení svých životních podmínek, což položilo základy pro další revoluční změny v období osvícenství a průmyslové revoluce. Tento duch činorodosti a touhy po lepším zítřku se stal hnací silou, která umožnila lidstvu překonávat překážky a směřovat k jasnějšímu a spravedlivějšímu světu. [oai_cs_optimisticky] => Rok 1750 byl obdobím významných změn a pokroků, které odrážely rozvoj lidské civilizace v mnoha oblastech. Byla to doba, kdy se svět snažil porozumět přírodě a všeobecným zákonům, což vedlo k nebývalému pokroku ve vědě a technice. V Evropě se především rozvíjela osvícenská filozofie, která kladla důraz na rozum, pokrok a lidská práva. Vědci jako Isaac Newton, jejichž myšlenky měly dlouhotrvající vliv, inspirovali řadu dalších badatelů, kteří se snažili posunout hranice lidského poznání. Experimentování a důraz na empirická pozorování vedly k rozvoji nových vědních oborů a technologií. V oblasti umění a kultury se rozvíjela barokní a klasicistní estetika, která přinášela radost a krásu do každodenního života. Hudba, malířství a literatura zažívaly rozmach a mnozí umělci se snažili vyjádřit pozitivní hodnoty a lidství svých děl. Rok 1750 byl také počátkem nových průmyslových iniciativ, které měly dalekosáhlé následky. Lidé se seznamovali se strojní výrobou, což výrazně zjednodušovalo každodenní práci a zvyšovalo produktivitu. Tímto způsobem se podněcovaly ekonomické změny, které v budoucnosti přispěly k rozvoji moderní společnosti. I když svět čelil svým výzvám, jako jsou konflikty a nerovnosti, rok 1750 představoval období optimismu a naděje. Lidé toužili po pokroku a zlepšení svých životních podmínek, což položilo základy pro další revoluční změny v období osvícenství a průmyslové revoluce. Tento duch činorodosti a touhy po lepším zítřku se stal hnací silou, která umožnila lidstvu překonávat překážky a směřovat k jasnějšímu a spravedlivějšímu světu. ) Array ( [0] => {{Rok}} [1] => {{SHORTTOC}} [2] => [3] => '''1750''' ('''[[Římské číslice|MDCCL]]''') byl [[rok]], který dle [[Gregoriánský kalendář|gregoriánského kalendáře]] započal [[čtvrtek|čtvrtkem]]. [4] => [5] => == Události == [6] => * [[13. leden|13. ledna]] – [[Španělsko]] a [[Portugalsko]] si [[Madridská smlouva|Madridskou smlouvou]] vymezili sféry vlivu v [[Jižní Amerika|Jižní Americe]] podle 46. poledníku. Částečně tak nahradili předchozí smlouvy [[Tordesillaská smlouva|Tordesillaskou]], [[Smlouva ze Zaragozy|ze Zaragozy]], [[Utrechtský mír]] a další. [7] => * [[31. červenec|31. července]] – Po 44 letech vlády zemřel portugalský král [[Jan V. Portugalský|Jan V.]] a na trůn nastoupil jeho syn [[Josef I. Portugalský|Josef I.]] [8] => * (1750–[[1760]]) v [[Čechy|Čechách]] se rozšiřují [[Lilek brambor|brambory]] [9] => [10] => == Vědy a umění == [11] => * [[Prokop Diviš]], [[Benjamin Franklin]] a [[Michail Lomonosov]] konali nezávisle na sobě pokusy s [[Hromosvod|atmosférickou elektřinou]]. [12] => [13] => == Narození == [14] => {{Kategorie narození}} [15] => === Česko === [16] => * [[30. leden|30. ledna]] – [[František Štěpán Silva-Tarouca]], šlechtic († [[5. březen|5. března]] [[1797]]) [17] => * [[3. duben|3. dubna]] – [[Karel Josef Salm]], šlechtic, komoří, říšský kníže († [[16. červen|16. června]] [[1838]]) [18] => * [[14. červen]] – [[Franz Konrad Bartl]], matematik a fyzik († [[28. říjen|28. října]] [[1813]]) [19] => * [[21. červenec|21. července]] – [[Jakub Dvořecký]], duchovní a historik († [[27. duben|27. dubna]] [[1814]]) [20] => * [[2. srpen|2. srpna]] – [[Dominik Oesterreicher]], pozdně barokní malíř († [[12. březen|12. března]] [[1809]]) [21] => * [[27. listopad]]u – [[Antonín Stamic]], houslista, [[Viola|violista]] a skladatel († [[1800]]) [22] => * [[30. listopad]]u – [[Tomáš Juren]], evangelický písmák, kazatel a malíř († [[9. leden|9. ledna]] [[1829]]) [23] => * neznámé datum [24] => ** [[František Kočvara]], skladatel († [[2. září]] [[1791]]) [25] => ** [[Jan Bohumír Práč]], sběratel lidových písní a skladatel († [[1818]]) [26] => ** [[František Antonín Rössler]], [[Kontrabas|kontrabasista]], dirigent a skladatel († [[30. červen|30. června]] [[1792]]) [27] => ** [[Arnošt Vančura]], skladatel, [[Klavír|klavírista]] a dirigent v Rusku († [[1802]]) [28] => ** [[Kajetán Vogl]], kněz a skladatel († [[27. srpen|27. srpna]] [[1794]]) [29] => ** [[Anton Majer]], mistr kameník († [[1820]]) [30] => [31] => === Svět === [32] => [[Soubor:Antonio Salieri painted by Joseph Willibrord Mähler.jpg|thumb|upright|[[Antonio Salieri]] (* 18. srpna)]] [33] => * [[18. leden|18. ledna]] – [[Johann Gottlob Schneider]], německý filolog a přírodovědec († [[1822]]) [34] => * [[20. leden|20. ledna]] – [[Luisa Dánská a Norská]], dánská princezna († [[12. leden|12. ledna]] [[1831]]) [35] => * [[4. únor]]a – [[Johanna Gabriela Habsbursko-Lotrinská]], dcera [[Marie Terezie]] († [[23. prosinec|23. prosince]] [[1762]]) [36] => * [[14. únor]]a – [[René Desfontaines]], francouzský botanik († [[1831]]) [37] => * [[9. březen|9. března]] – [[Johann Friedrich August Tischbein]], německý malíř († [[21. červen|21. června]] [[1812]]) [38] => * [[16. březen|16. března]] – [[Caroline Herschel]], britská astronomka německého původu († [[9. leden|9. ledna]] [[1848]]) [39] => * [[23. březen|23. března]] – [[Johannes Matthias Sperger]], rakouský skladatel († [[13. květen|13. května]] [[1812]]) [40] => * [[1. duben|1. dubna]] – [[Hugo Kołłątaj]], polský spisovatel a filozof († [[28. únor]]a [[1812]]) [41] => * [[7. duben|7. dubna]] – [[Donatien Rochambeau]], francouzský generál († [[20. říjen|20. října]] [[1813]]) [42] => * [[24. duben|24. dubna]] – [[Simon Antoine Jean L'Huilier]], švýcarský matematik († [[28. březen|28. března]] [[1840]]) [43] => * [[13. květen|13. května]] – [[Lorenzo Mascheroni]], italský básník a matematik († [[14. červenec|14. července]] [[1801]]) [44] => * [[13. červen|13. června]] – [[James Burney]], anglický kontradmirál († [[17. listopad]]u [[1821]]) [45] => * [[18. červen|18. června]] – [[Johann Jahn]], rakouský biblista a orientalista († [[16. srpen|16. srpna]] [[1816]]) [46] => * [[23. červen|23. června]] – [[Déodat Gratet de Dolomieu]], francouzský mineralog a geolog († [[28. listopad]]u [[1801]]) [47] => * [[7. červenec|7. července]] – [[August Wilhelm von Bismarck]], pruský politik († [[3. únor]]a [[1783]]) [48] => * [[25. červenec|25. července]] – [[Henry Knox]], americký důstojník a ministr († [[21. říjen|21. října]] [[1806]]) [49] => * [[29. červenec|29. července]] – [[Fabre d'Églantine]], francouzský herec a politik († [[5. duben|5. dubna]] [[1794]]) [50] => * [[2. srpen|2. srpna]] – [[Johann Sigmund Riesch]], rakouský generál jezdectva († [[2. listopad]]u [[1821]]) [51] => * [[10. srpen|10. srpna]] – [[Daniel Gottlob Türk]], německý skladatel, varhaník a pedagog († [[26. srpen|26. srpna]] [[1813]]) [52] => * [[18. srpen|18. srpna]] – [[Antonio Salieri]], italský skladatel († [[7. květen|7. května]] [[1825]]) [53] => * [[24. srpen|24. srpna]] – [[Laetitia Ramolino]], matka [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]] († [[2. únor]]a [[1836]]) [54] => *[[27. srpen|27. srpna]] – [[Dorothy Bentincková, vévodkyně z Portlandu|Dorothy Benticková, vévodkyně z Portlandu]], přímá předkyně britské královny Alžběty II. († [[3. červen|3. června]] [[1794]]) [55] => * [[13. září]] – [[Friedrich Ludwig von Sckell]], německý architekt († [[24. únor]]a [[1823]]) [56] => * [[21. říjen|21. října]] – [[Juraj Fándly]], slovenský spisovatel a včelař († [[7. březen|7. března]] [[1811]]) [57] => * [[4. prosinec|4. prosince]] – [[Henri Grégoire]], kněz a revolucionář († [[1831]]) [58] => * [[6. prosinec|6. prosince]] – [[Pierre-Henri de Valenciennes]], francouzský malíř († [[16. únor]]a [[1819]]) [59] => * [[8. prosinec|8. prosince]] – [[Giuseppe Cades]], italský malíř († [[8. prosinec|8. prosince]][[1799]]) [60] => * [[12. prosinec|12. prosince]] – [[Anne Barnardová]], skotská básnířka a spisovatelka († [[1816]]) [61] => * [[23. prosinec|23. prosince]] – [[Fridrich August I. Saský]], saský král († [[5. květen|5. května]] [[1827]]) [62] => * neznámé datum [63] => ** [[Murad Bej]], mamlúcký emír a místodržitel [[Egypt|Egypta]] († [[1. květen|1. května]] [[1801]]) [64] => ** [[Jacob Shallus]], americký písař, který sepsal originál [[Ústava Spojených států amerických|Ústavy USA]] († [[18. duben|18. dubna]] [[1796]]) [65] => [66] => == Úmrtí == [67] => {{Kategorie úmrtí}} [68] => === Česko === [69] => * [[23. duben|23. dubna]] – [[František Karel Vratislav z Mitrovic]], šlechtic (* [[8. září]] [[1679]] nebo [[1680]]) [70] => * [[19. listopad]]u – [[Franz Retz]], jezuita, 15. generální představený [[Tovaryšstvo Ježíšovo|Tovaryšstva Ježíšova]] (* [[13. září]] [[1673]]) [71] => [72] => === Svět === [73] => [[Soubor:Johann Sebastian Bach.jpg|thumb|upright|[[Johann Sebastian Bach]] († 28. července)]] [74] => * [[23. leden|23. ledna]] – [[Ludovico Antonio Muratori]], italský katolický kněz,historik (* [[21. říjen|21. října]] [[1672]]) [75] => * [[22. únor]]a – [[Pietro Filippo Scarlatti]], italský barokní skladatel (* [[5. leden|5. ledna]] [[1679]]) [76] => * [[7. březen|7. března]] – [[Cornelis Troost]], nizozemský malíř období baroka (* [[8. říjen|8. října]] [[1697]]) [77] => * [[23. březen|23. března]] – [[Samuel Mikovíny]], slovenský kartograf a polyhistor (* [[1686]]) [78] => * [[19. květen|19. května]] – [[Kryšpín z Viterba]], katolický světec (* [[13. listopad]]u [[1668]]) [79] => * [[29. květen|29. května]] – [[Giuseppe Porsile]], italský hudební skladatel (* [[5. květen|5. května]] [[1680]]) [80] => * [[28. červenec|28. července]] – [[Johann Sebastian Bach]], německý barokní skladatel (* [[21. březen|21. března]] [[1685]]) [81] => * [[31. červenec|31. července]] – [[Jan V. Portugalský]], portugalský král (* [[1689]]) [82] => *[[2. srpen|2. srpna]] – [[Emine Muslı Kadınefendi]], konkubína osmanského sultána [[Ahmed III.|Ahmeda III.]] (* [[1699]]) [83] => * [[12. srpen|12. srpna]] – [[Rachel Ruyschová]], nizozemská malířka specializovaná na [[zátiší]] s květinami (* [[1664]]) [84] => * [[16. říjen|16. října]] – [[Sylvius Leopold Weiss]], německý hudební skladatel [85] => * [[1. prosinec|1. prosince]] – [[Johann Gabriel Doppelmayr]], německý astronom (* [[27. září]] [[1677]]) [86] => * [[11. listopad]]u – [[Apostolo Zeno]], italský básník, libretista a novinář (* [[11. prosinec|11. prosince]] [[1668]]) [87] => * [[30. listopad]]u – [[Maurice de Saxe]], německý šlechtic a vojevůdce ve francouzských službách (* [[28. říjen|28. října]] [[1696]]) [88] => * [[21. prosinec|21. prosince]] – [[Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská]], manželka císaře [[Karel VI.|Karla VI.]] a matka [[Marie Terezie]] (* [[1691]]) [89] => [90] => == Hlavy států == [91] => * [[Francouzské království|Francie]] – [[Ludvík XV.]] (1715–1774) [92] => * [[Habsburská monarchie]] – [[Marie Terezie]] (1740–1780) [93] => * [[Osmanská říše]] – [[Mahmud I.]] (1730–1754) [94] => * [[Polské království|Polsko]] – [[August III. Polský|August III.]] (1734–1763) [95] => * [[Pruské království|Prusko]] – [[Fridrich II. Veliký|Fridrich II.]] (1740–1786) [96] => * [[Ruské impérium|Rusko]] – [[Alžběta Petrovna]] (1741–1762) [97] => * [[Španělsko]] – [[Ferdinand VI.]] (1746–1759) [98] => * [[Švédsko]] – [[Frederik I. Švédský|Frederik I.]] (1720–1751) [99] => * [[Království Velké Británie|Velká Británie]] – [[Jiří II. (britský král)|Jiří II.]] (1727–1760) [100] => * [[Svatá říše římská]] – [[František I. Štěpán Lotrinský]] (1745–1765) [101] => * [[Papež]] – [[Benedikt XIV.]] (1740–1758) [102] => * [[Japonsko]] – [[Momozono]] (1747–1762) [103] => * [[Afšárovci|Perská říše]] – [[Šáhruch]] [104] => [105] => == Externí odkazy == [106] => * {{Commonscat}} [107] => [108] => [[Kategorie:1750| ]] [109] => [[Kategorie:18. století]] [] => )
good wiki

1750

1750 (MDCCL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

More about us

About

Byla to doba, kdy se svět snažil porozumět přírodě a všeobecným zákonům, což vedlo k nebývalému pokroku ve vědě a technice. V Evropě se především rozvíjela osvícenská filozofie, která kladla důraz na rozum, pokrok a lidská práva. Vědci jako Isaac Newton, jejichž myšlenky měly dlouhotrvající vliv, inspirovali řadu dalších badatelů, kteří se snažili posunout hranice lidského poznání. Experimentování a důraz na empirická pozorování vedly k rozvoji nových vědních oborů a technologií. V oblasti umění a kultury se rozvíjela barokní a klasicistní estetika, která přinášela radost a krásu do každodenního života. Hudba, malířství a literatura zažívaly rozmach a mnozí umělci se snažili vyjádřit pozitivní hodnoty a lidství svých děl. Rok 1750 byl také počátkem nových průmyslových iniciativ, které měly dalekosáhlé následky. Lidé se seznamovali se strojní výrobou, což výrazně zjednodušovalo každodenní práci a zvyšovalo produktivitu. Tímto způsobem se podněcovaly ekonomické změny, které v budoucnosti přispěly k rozvoji moderní společnosti. I když svět čelil svým výzvám, jako jsou konflikty a nerovnosti, rok 1750 představoval období optimismu a naděje. Lidé toužili po pokroku a zlepšení svých životních podmínek, což položilo základy pro další revoluční změny v období osvícenství a průmyslové revoluce. Tento duch činorodosti a touhy po lepším zítřku se stal hnací silou, která umožnila lidstvu překonávat překážky a směřovat k jasnějšímu a spravedlivějšímu světu.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'1812','Marie Terezie','2. srpen','1831','21. říjen','1813','1801','1794','31. červenec','13. květen','Jan V. Portugalský','8. prosinec'

1794

1801

1812

1813

1831