Array ( [0] => 15032566 [id] => 15032566 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ačintja-bhédábhéda-tattva [uri] => Ačintja-bhédábhéda-tattva [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{neutralita}} [1] => '''Ačintja-bhedábheda-tattva''' (v [[dévanágarí]] अचिन्त्यभेदाभेद, ''acintyabhedābheda'') je védántská subškola, kterou v 16. století učil mystik a filozof [[Čaitanja Maháprabhu|Šrí Čaitanja Maháprabhu]], který je svými stoupenci považován za vtělení Boha [[Kršna|Kršny]]. ''Ačintja-bhedábheda'' [2] => znamená doslova "nepochopitelná současná jednota a odlišnost" ve vztahu [3] => k Tvůrci a tvůrčí energii, tzn. nepochopitelná současná jednota s Bohem [4] => a odlišnost od Něj. [5] => [6] => Filozofie ''Ačintja-bhedábheda'' učí, že z hlediska kvality, [7] => jsme s Bohem ([[Kršna|Kršnou]]) totožní, avšak co se týče kvantity, tak nepřipadá v úvahu [8] => abychom se Mu rovnali, tzn. že z hlediska kvantity, velikosti, se od [9] => Boha lišíme. Toto učení uvádí v soulad směry védantské filozofie ''[[Dvaita-védánta|Dvaita]]'' a ''[[Advaita-védánta|Advaita]]''. [10] => [11] => == Bhedábheda == [12] => ''Ačintja''-''bhedábheda''-''tattva'' vychází z filozofického konceptu aupádhika bhedábheda, který byl stanoven filozofem Bhaskarou zřejmě v 8. až 9. století. Později byl zpopularizován jiným filozofem Nimbárkou, který tento stejný koncept nazýval ''Svábhábika Dvaitádvaita''. ''Dvaitadvaita'' je jiným synonymem pro to samé. Stejný koncept o současné rozdílnosti a jednotě uznává jedna z největších hinduistických škol ''Višištádvaita'' (nedualita s rozdíly). ''Bhedábheda'' (dévanágarí: भेदाभेद) nemá institucionalizovanou síť škol, je to spíše koncept, se kterým pracují různé náboženské skupiny a filozofické školy, které na sebe nejsou nikterak vázány. {{Citace monografie [13] => | příjmení = Radhakrišnan [14] => | jméno = Sarvepalli [15] => | titul = Indická filozofie II [16] => | vydání = První [17] => | vydavatel = Československá akademie věd [18] => | místo = Praha [19] => | rok vydání = 1962 [20] => | počet stran = 832 [21] => }} [22] => [23] => == Historie zániku a znovuobnovení Védské kultury == [24] => [25] => === Zánik původního učení Véd === [26] => S příchodem Kalijugy (současného věku), se lidé víc a víc odchylovali od učení Véd a mylně si ho vykládali. Tehdy se rozmohlo jedení masa (které je podle vaišnavské filozofie zakázané), které ale bylo ospravedlněno právě Védskými texty s tím, že jisté oběti doporučené ve Védách dovolují zabít zvíře. Avšak jedná se o oběti, které jsou určené pro předchozí věky, kde byli lidé mnohem více kvalifikovaní a obětované zvíře okamžitě povýšilo do lidské podoby. (Také se uvádí, že bráhmanové védskými mantrami zabité zvíře dokázali oživit). Tehdy se zjevil Buddha, inkarnace Boha a kázal doktrínu nenásilí. A protože lidé pojídání zvířat tehdy ospravedlňovali špatným pochopením Védských písem, Buddha jednoduše Védy zavrhl. Buddhismus se tak držel v Indii nějakou dobu až do 8. století, kdy se zjevil Šankaráčárja. [27] => [28] => Traduje se, že Šankara je inkarnací Šivy, a že se zjevil proto, aby znovu nastolil autoritu Véd, avšak mylným způsobem (Advaita-védánta). Šankara se tak stal zakladatelem impersonalismu, tzn. učil, že Bůh a duše jsou jedno a totéž a že Absolutní Pravda-Bůh je z konečného hlediska beztvará neosobní prázdnota. Šankara tak postupně vytlačil buddhismus za hranice Indie. Tak sice došlo ke znovunastolení Véd, avšak mylným způsobem. Šankara také napsal neosobní komentář k Védanta-sútře a Bhagavad-gítě. [29] => [30] => === Obnovení védské kultury === [31] => K oživení původní védské kultury začalo docházet v 11. století s příchodem Rámanudžáčárji a jeho filozofií višithádvaita. Rámanudža totiž na rozdíl od Šankary uznal rozdíl mezi živou bytostí a Bohem. Ve 13. století, se zjevil významný učitel [[Madhva|Madhváčárja]], který kázal filozofii Dvaita - čistý dualismus. Madhva ještě více než Rámanudža zdůrazňuje rozdíl mezi živou bytostí (duší) a Bohem - že tito dva se nikdy nestanou jedním. [32] => [33] => === Gaudíja Vaišnavismus === [34] => Podle gaudíja-vaišnavů však k úplné obnově Véd došlo na přelomu 15. a 16. století s příchodem vaišnavského mnicha [[Čaitanja Maháprabhu|Čaitanji Maháprabhua]] (1486 - 1533), který je považován za inkarnaci Boha, Kršny, a který je známý svým sankírtanovým hnutím (opěvuje jména Boha, Kršny, mantrou Hare Krišna). [[Čaitanja Maháprabhu]] uvedl v soulad dva protikladné védantské směry, ''Dvaitu'' a ''Advaitu''. Učil, že jsme si s Bohem rovni co se týče kvality, ale jsme od Něho odlišní, co se týče velikosti. Jeho učení proto začalo být známé jako'' Ačintja-bhéda-abhéda-tattva,'' ''nepochopitelná současná jednota s Bohem a odlišnost od Něj''. Podle gaudíja-vaišnavů však ''Ačintja-bhéda-abhéda'' není ničím novým. Jedná se o původní filozofii Véd, která však byla ztracena a která je po dlouhé době nyní obnovena. [35] => [36] => == Současnost == [37] => V současnosti je hlavním představitelem gaudíja-vaišnavské učednické posloupnosti [[Mezinárodní společnost pro vědomí Kršny|Mezinárodní společnost pro Vědomí Kršny (ISKCON)]], kterou založila [[A. C. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda|Jeho Božská Milost A. Č. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda (zakladatel-áčárja)]]. ISKCON je známý také jako Hnutí Hare Kršna a navazuje na tradici [[Čaitanja Maháprabhu|Čaitanje Maháprabhua]] a pokračuje v jeho sankírtanovém hnutí. ISKCON provozuje restaurace, školy, farmy, ášramy, a po celém světě má více než 500 chrámů a středisek. Hnutí Hare Krišna tak pokračuje v odkazu [[Čaitanja Maháprabhu|Čaitanji Maháprabhua]], tj. zduchovnění celé společnosti a pokračuje v naplnění Jeho předpovědi, že "jednoho dne bude svaté jméno Boha znít v každém městě a vesnici na světě". [38] => [39] => === Související články === [40] => * [[ISKCON]] [41] => * [[A. C. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda]] [42] => * [[Védánta]] [43] => * [[Kršna]] [44] => * [[Čaitanja Maháprabhu]] [45] => * [[Védy]] [46] => * [[Mahábhárata]] [47] => * [[Bhágavata Purána]] [48] => * [[Purány]] [49] => * [[Dvaita-védánta]] [50] => * [[Sampradája]] [51] => * [[Brahma Sampradája]] [52] => * [[Šest Gósvámích z Vrindávanu]] [53] => * [[Višvanátha Čakravartí Thákura]] [54] => * [[Rúpa Gósvámí]] [55] => * [[Džíva Gósvámí]] [56] => [57] => === Externí odkazy === [58] => * [http://vedabase.com/cs/sb Šrímad Bhágavatam (Bhágavata Purána)] online ke čtení (překlad a komentář: A. Č. Bhaktivédánta Svámi) [59] => * [http://vedabase.com/cs Ostatní Védská literatura ke čtení] [60] => * [https://web.archive.org/web/20131205053127/http://www.harekrsna.cz/cvs/ Oficiální stránky ISKCONu (Hnutí Hare Kršna) v České republice] [61] => [62] => == Odkazy == [63] => [64] => === Reference === [65] => [66] => [67] => {{Védská literatura}} [68] => {{Indická filosofie}} [69] => {{Portály|Hinduismus|Jóga}} [70] => [[Kategorie:Hinduismus]] [71] => [[Kategorie:Védská filozofie]] [] => )
good wiki

Ačintja-bhédábhéda-tattva

Ačintja-bhedábheda-tattva (v dévanágarí अचिन्त्यभेदाभेद, acintyabhedābheda) je védántská subškola, kterou v 16. století učil mystik a filozof Šrí Čaitanja Maháprabhu, který je svými stoupenci považován za vtělení Boha Kršny.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Čaitanja Maháprabhu','Kršna','A. C. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda','Dvaita-védánta','Mezinárodní společnost pro vědomí Kršny','Kategorie:Hinduismus','ISKCON','Rúpa Gósvámí','Védánta','Šest Gósvámích z Vrindávanu','dévanágarí','Advaita-védánta'