Array ( [0] => 14866404 [id] => 14866404 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Acidifikace [uri] => Acidifikace [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Upravit|především newikipedistický styl (neúplné věty), v některých částech chybí wikiodkazy, někde asi špatně přeloženo (Londýn, Velká Británie: F(?), havárie(?))}} [1] => {{Neověřeno}} [2] => [[Soubor:Acid rain woods1.JPG|náhled|[[Jizerské hory]] - les zasažený kyselým deštěm]] [3] => [[Soubor:Nelson's Column during the Great Smog of 1952.jpg|náhled|[[Velký smog 1952|Smog v Londýně v roce 1952]]]]'''Acidifikace''' je proces, při kterém dochází k okyselování půdního, nebo vodního prostředí, kvůli zvýšení [[koncentrace]] [[vodík]]ových iontů, jež se do prostředí dostaly atmosférickou depozicí zejména plynných emisí. Kyselá atmosférická depozice může být: [4] => * mokrá – plyny rozpuštěné ve srážkové vodě (tzv. [[kyselé deště]]) [5] => * suchá – plyny rozptýlené v atmosféře, [[aerosol]] (tzv. [[smog|(redukční) londýnský smog]]) [6] => == Acidifikující látky == [7] => * [[oxid siřičitý]] SO2 [8] => * [[oxidy dusíku]] NOx [9] => * [[sulfan]] H2S [10] => [11] => == Příčiny a faktory ovlivňující acidifikaci == [12] => === Příčiny acidifikace === [13] => Hlavní příčinou acidifikace je znečištění ovzduší. Mezi hlavní acidifikační plyny patří oxid siřičitý, vznikající hlavně spalováním [[hnědé uhlí|hnědého uhlí]], jež se při rozpuštění ve vodě transformuje na [[kyselina siřičitá|kyselinu siřičitou]]. Emise oxidu siřičitého v současnosti klesají díky odsiřování tepelných elektráren a hutí, spalujících hlavně [[hnědé uhlí]] (v České republice klesly emise SO2 za posledních 10 let o 80–90 %), nicméně stále působí problémy emise z lokálních topenišť, neboť při [[Inverze teploty vzduchu|inverzním]] počasí se sníženými rozptylovými podmínkami mohou způsobit [[smog]]ovou situaci. [14] => [15] => Dalším acidifikačními plyny jsou oxidy dusíku. Přirozeně vznikají například působením blesků, nebo tříštěním mořských vln, problémem jsou člověkem způsobené emise, které vznikají spalováním pohonných hmot v motorech (dochází k [[Redoxní reakce|oxidaci]] vzdušného [[dusík]]u). V současnosti působí v ČR více škod než SO2. [16] => [17] => Čpavek je sám o sobě zásaditý plyn, nicméně jeho reakcí se vzdušnými emisemi vzniká amonný kationt, jež je [[kyseliny|kyselinou]]. Do ovzduší se dostává hlavně kvůli hnojení zemědělských půd. Používá se též jako chladicí médium, může se tak do prostředí dostat kvůli úniku. [18] => [19] => === Faktory ovlivňující intenzitu acidifikace === [20] => Největší vliv má množství emisí v atmosféře, acidifikaci vod významně ovlivňuje její [[pufr]]ační schopnost. Přítomnost bazických iontů snižuje(Ca2+, Mg2+, Na+, K+,) acidifikaci. Horské půdy a vody jsou acidifikací ohroženy více, neboť vody jsou zde celkově méně mineralizované, a obsahují méně organických látek.
[[Podloží]] taky ovlivňuje rychlost acidifikace, půdy na žulách a rulách podléhají rychleji. [21] => [22] => Listnaté lesy mají významnou pufrační schopnost, naopak jehličnaté acidifikaci půd spíše podporují neboť produkují těžko rozložitelný [[opad]], který následně tvoří kyselý [[humus]]. Kyselý humus je zdrojem huminových kyselin, jež vyvazují z půdy [[Zásady (chemie)|bazické]] ionty a odplavují je do podzemních vod. Jehlice na rozdíl od listů neopadávají, a tak se na ně celoročně váže více emisí, které nakonec skončí v půdě. [23] => [24] => Dalším faktorem ovlivňujícím [[Kyseliny|pH]] půdy je intenzivní zemědělství a lesní hospodářství. Kvůli odebírání produkované [[biomasa|biomasy]], dochází k úbytku bazických iontů na ní vázaných, což vede k acidifikaci. [25] => [26] => == Důsledky acidifikace == [27] => === Vliv na přírodní prostředí === [28] => Postižené [[ekosystém]]y se stávají neobyvatelnými nejen díky snížení pH, ale i kvůli vyluhování [[toxicita|toxických]] kovů, jež by za normálních podmínek zůstaly navázány v horninách. Mezi tyto kovy patří např. : [[Hliník]], [[Kadmium]], [[Olovo]] a [[Měď]]. Dochází tak k úhynu vodních organismů, což vede k celkovému [[Ztráta biodiverzity|snížení biodiverzity]]. Nejvíce viditelným důsledkem acidifikace je devastace jehličnatých lesů. V [[Česko|ČR]] jsou takto postiženy lesy v pohořích na severu území (nejvíce v [[krušné hory|krušných horách]]). Acidofilní druhy se stávají dominantními (např. [[rašeliník]]y), dochází i k narušení trofního stupně, neboť [[živiny]] jsou odplavovány z vod a půd pryč. Na pohled tedy acidifikované vody vypadají čistě, protože jsou zcela průzračné. Kvůli nedostatku živin dochází k úbytku mikroorganismů rozkládajících rostlinnou hmotu, to vede ke kumulaci nerozložené rostlinné hmoty. [29] => [30] => ==== Šumavská jezera ==== [31] => V 70. letech došlo k razantnímu okyselení šumavských jezer. Jejich vody až do této doby zvládaly přísun okyselujících látek, došlo ale k vyčerpání pufračního systému, což zákonitě vedlo k masivnímu okyselení. Ph kleslo až k hodnotě 3,5 což vedlo k vyluhování toxických kovů a úhynu [[ryby|ryb]] a [[měkkýši|měkkýšů]]. K okyselení též přispělo horninové podloží, neboť [[Šumava]] je tvořena kyselými horninami. Mezi nejhůře postižené patří [[Černé jezero]] a [[Čertovo jezero]], [[Laka]] naopak moc postihnuté není. V současnosti dochází k jistému zlepšení, nicméně návrat ryb lze očekávat až v horizontu dalších padesáti let. [32] => [33] => === Vliv na člověka === [34] => Jak mokrá, tak i suchá depozice má významný vliv na člověka. Při mokré depozici (kyselých deštích) dochází k ztrátě ekonomické hodnoty lesa, jenž není schopen dále produkovat kvalitní dřevo. Devastace lesů je spojena i s úbytkem turistického ruchu.
Acidifikované vody jsou, jak již bylo zmíněno plné toxických kovů, jež následně mohou proniknout do podzemních vod. Při dalším užití této vody tedy hrozí riziko intoxikace a rozvojem s ní spojených chorob. Např. zvýšené koncentrace [[hliník]]u ve vodě přispívají k rozvoji [[Alzheimerova choroba|Alzheimerovy choroby]]. [35] => [[Soubor:Pollution - Damaged by acid rain.jpg|náhled|Vliv kyselého deště na sochy]] [36] => Kyselé deště ve městech ohrožují kulturně-historické památky, neboť tyto srážky rozpouštějí vápenec mnohem rychleji než běžný déšť, ve kterém se normálně vyskytuje [[kyselina uhličitá]]. [37] => [38] => Nejnebezpečnější pro lidské zdraví je však suchá kyselá depozice, neboli [[smog|redukční smog]] (jinak nazývaný též jako zimní či londýnský smog). Tvoří ho zejména [[oxid siřičitý]] a [[mlha]]. Vzniká spalováním uhlí v zimních měsících, kdy panují [[inverze|inverzní podmínky]]. Za těchto podmínek se smog hromadí, jelikož jsou zhoršené [[rozptylové podmínky]]. Tento druh smogu (vedle redukčního smogu existuje i oxidační, jehož hlavní škodlivinou je [[troposférický ozon]] a vzniká v létě) má na svědomí několik [[ekologie|ekologických]] katastrof. může způsobovat např. [[Emfyzém|rozedmu plic]], nebo srdeční potíže. Níže jsou uvedeny jednotlivé [[katastrofa|katastrofy]]. [39] => [40] => ==== Londýn, Velká Británie, 5. – 8. prosince 1952 ==== [41] => Příčinou neštěstí byla hustá mlha a termální inverze. V ovzduší došlo k nárůstu koncentrace SO2, F a prachových částic. Mnoho lidí mělo vážné dýchací potíže. Zaznamenány byly četné případy [[cyanóza|cyanózy]], [[horečka|horečky]] a tvorby plicních tekutin. Zemřelo přibližně 4000 osob. Většina zemřelých byla vyššího věku a před havárií měla srdeční či plicní choroby. [42] => [43] => ==== Donora, Pennsylvania, USA, 26. října 1948 ==== [44] => Mnoho průmyslových aktivit v oblasti oceláren, výroby zinku a kyseliny sírové. Příčinou byla termální inverze a mlhavé počasí. Současně s vysokými koncentracemi SO2 a prachových částic. Onemocněla téměř polovina obyvatel – 14 tisíc lidí. Z toho 20 osob zemřelo. [45] => [46] => ==== New York, USA, 18. – 22. listopadu 1953 ==== [47] => Podobná situace jako v Londýně 1952. Příčinou byla stagnace vzduchu a přítomnost vysokých koncentrací SO2. Bylo poškozeno zdraví několika tisíc obyvatel. Několik z nich dokonce zemřelo. [48] => [49] => ==== Tokyo, Japonsko, 18. července 1970 ==== [50] => Vysoké koncentrace oxidantů a SO2 v atmosféře. Více než 6000 osob trpělo vážným podrážděním očí a bolestmi hrdla. [51] => [52] => == Boj proti acidifikaci == [53] => Problém kyselého smogu byl znám již od středověku. V zimních měsících se města stávaly neobyvatelnými, což šlechta řešila výstavbou zimních sídel za městem. Po výše uvedených událostech se na tento problém zaměřila pozornost vědců i politiků. S rozvojem inženýrských sítí ve městech klesla potřeba topit uhlím, což vedlo k významnému zlepšení ovzduší. Dalším krokem vpřed bylo odsiřování tepelných elektráren a hutí. V ČR došlo k odsíření v 90. letech. K odsíření zplodin se využívá dvou principů: [54] => * [[neutralizace]] zplodin tzv. [[pračka plynů|pračkou plynů]], při které se zplodiny prohánějí komorou, ve které se rozprašuje voda s [[hydroxid vápenatý|hašeným vápnem]]. [55] => * vychytávání [[elektrický náboj|nabitého]] kouře za pomocí elektrod [56] => [57] => V roce [[2010]] by mělo dojít k naplnění Göteborského protokolu o omezování acidifikace, [[eutrofizace]] a [[troposférický ozón|přízemního ozónu]], jenž stanovuje limity pro emise síry, amoniaku a NOx. Cílem je zmenšit plochu území ohroženého acidifikací z 93 na 15 miliónů [[hektar]]ů [58] => [59] => V ČR se objevují i negativní názory na odsíření elektráren, neboť se vyskytla hypotéza, že snížení koncentrace SO2 způsobilo namnožení plísní. Pěstitelé nyní musí uměle ošetřovat ovoce a zeleninu přípravky obsahujícími síru. [60] => [61] => == Odkazy == [62] => === Související články === [63] => * [[Kyselé deště]] [64] => * [[Velký smog 1952]] [65] => * [[Okyselování oceánů]] [66] => === Externí odkazy === [67] => * [http://www.ekolist.cz/te-050612.shtml Článek o kyselých deštích ] {{Wayback|url=http://www.ekolist.cz/te-050612.shtml |date=20070626175303 }} [68] => * [https://web.archive.org/web/20080630002351/http://www.cemc.cz/informace/CEMC/strategie/strategie.html Návrh komplexní strategie snižování emisí z výroby a zpracování kovů] [69] => * [http://www.unece.org/env/lrtap/multi_h1.htm Göteborský protokol omezující acidifikaci, eutrofizaci a přízemní ozón] [70] => * [https://web.archive.org/web/20160305150437/http://www.npsumava.cz/storage/56_57.pdf Výzkum šumavských jezer] [71] => {{Autoritní data}} [72] => [73] => [[Kategorie:Životní prostředí]] [74] => [[Kategorie:Problémy životního prostředí]] [75] => [[Kategorie:Poškození lesa]] [] => )
good wiki

Acidifikace

Jizerské hory - les zasažený kyselým deštěm .

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'smog','oxid siřičitý','hnědé uhlí','troposférický ozón','Kyselé deště','hydroxid vápenatý','2010','cyanóza','neutralizace','troposférický ozon','Emfyzém','kyselina uhličitá'

2010

Cyanóza

Emfyzém

Neutralizace

Smog