Array ( [0] => 14763737 [id] => 14763737 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Afšárovci [uri] => Afšárovci [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - zaniklý stát [1] => | název = Strážená panství Íránu [2] => | originální název arabsky = ممالک محروسه ایران [3] => | originální název = [4] => | rok vzniku = [[1736]] [5] => | rok zániku = [[1796]] [6] => | před 1 = Safíovská říše [7] => | před 1 vlajka = Safavid Flag.svg [8] => | před 2 = Hotakovci [9] => | před 2 vlajka = Black flag.svg [10] => | před 3 = [11] => | před 3 vlajka = [12] => | po 1 = Zandové [13] => | po 1 vlajka = Zand Dynasty flag.svg [14] => | po 2 = Kádžárovci [15] => | po 2 vlajka = Peace Flag of Fath Ali Shah (with sword).svg [16] => | po 3 = Kartlijsko-kachetské království [17] => | po 3 vlajka = Coat of arms of Kingdom of Kartli-Kakheti.svg [18] => | po 4 = Durránská říše [19] => | po 4 vlajka = Flag of Herat until 1842.svg [20] => | vlajka = Afsharid Imperial Standard (3 Stripes).svg [21] => | velikost vlajky = 130px [22] => | článek o vlajce = Íránská vlajka [23] => | znak = Emblem of the Afsharid dynasty.svg [24] => | velikost znaku = 80px [25] => | článek o znaku = Státní znak Íránu [26] => | motto = [27] => | hymna = Salâm-e Shâh [28] => | článek o hymně = Státní hymna Íránu [29] => | mapa = Map of the Afsharid Empire.png [30] => | velikost mapy = 290px [31] => | mapa poznámka = Vrcholná rozloha Afšárovské Persie v letech [[1741]]–[[1743]] za vlády [[Nádir Šáh|Nádira Šáha]] [32] => | hlavní město = [[Mašhad]] [33] => | rozloha = [34] => | rozloha poznámka = [35] => | nejvyšší bod = [36] => | nejvyšší bod poznámka = [37] => | počet obyvatel = [38] => | počet obyvatel poznámka = [39] => | jazyky = [[perština]] ([[Úřední jazyk|úřední]]), [[Turkické jazyky|turkické]] (vojenská správa) [40] => | národnostní složení = [41] => | náboženství = [[ší'itský islám]], [[sunnitský islám]], [[Křesťanství|křesťanské]], [[Zoroastrismus|zoroastriánské]], [[Judaismus|judaistické]] [42] => | měna = [[Íránský toman|toman]] [43] => | státní zřízení = [[absolutní monarchie]] [44] => | vznik = [[22. leden|22. ledna]] [[1736]] [45] => | zánik = [[1796]] [46] => }} [47] => '''Afšárovci''' ([[Perština|persky]] افشاریان, ''Afshâryan'') byla [[dynastie]] [[Írán|perských]] [[Šáhanšáh|šáhů]], vládnoucí v letech [[1736]]–[[1796]], do roku [[1747]] i v [[Afghánistán]]u, po roce [[1749]] jen v severovýchodní části Persie ([[Chorásán]]). Za vlády [[Nádir Šáh|Nádira Šáha]] dosáhla '''Afšárovská říše''' největší rozlohy coby íránský stát od dob [[Sásánovská říše|říše Sásánovců]]. [48] => [49] => == Historie == [50] => === Cesta Afšárovců k moci === [51] => [[Soubor:Nader Shah Afshar.jpg|náhled|upright=0.6|vlevo|[[Nádir Šáh]], zakladatel dynastie Afšárovců]] [52] => Svržení šáha [[Husajn Šáh|Husajna]] afghánským vzbouřencem [[Mír Mahmúd Hótakí|Mírem Mahmúdem]] v roce [[1722]] vedlo ke zhroucení [[Safíovci|safíovské říše]] a vytvořilo na Středním východě nebezpečné mocenské [[vakuum]]. Husajnův syn [[Tahmásp II.]] musel uprchnout do [[Mázandarán]]u, zbylé prince dal popravit Mír Mahmúd, okrajová území Persie si rozdělili [[Rusko|Rusové]] a [[Osmanská říše|Osmané]]. Uprostřed vzmáhajícího se chaosu začala strmá kariéra vojevůdce [[Oghuzové|Oguzského]] ([[Turkické národy|Turkité]]) kmene [[Afšárové|Afšárů]] [[Nádir Šáh|Nádirkulí Bega]], muže nízkého původu, jehož později někteří autoři označili za "perského [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]]". [53] => [54] => Od roku [[1726]], kdy ovládl důležité město [[Mašhad]], postupoval Nádirkulí Beg systematicky za svým cílem – znovusjednotit rozpadlou říši pod svým žezlem. Zpočátku se chytře prezentoval jako obhájce práv [[Safíovci|Safíovců]],Nádirkulí Beg přijal na počest Safíovce Tahmáspa II. jméno Tahmáspkulí Chán. jejichž legitimita byla dána dvěma stoletími vlády v Persii, po definitivním vyhnání Afghánců v letech [[1729]]–[[1730]] však nebylo pochyb o tom, že skutečným vládcem říše se stal on, nikoli (nyní všeobecně uznaný) šáh Tahmásp II. [55] => [56] => Toto nové rozložení sil se plně projevilo v letech [[1731]]–[[1732]], kdy skončila debaklem krátká válka s Osmany. Jelikož vojenské operace řídil Tahmásp II. a za neúspěch nesl osobní zodpovědnost, využil Afšárovec příhodné chvíle, šáha sesadil, deportoval do Chorásánu a novým panovníkem prohlásil jeho osmiměsíčního syna [[Abbás III.|Abbáse III.]], pouhou loutku na trůně. Odtud byl už jen krůček k úplnému převzetí vlády, protože s časově omezeným [[regent]]stvím se ambiciozní vojevůdce mohl jen stěží spokojit – dne [[8. březen|8. března]] [[1736]] Afšárovec tento krok v múgánské [[step]]i učinil a přijal jméno Nádir Šáh. [57] => [58] => === Výboje Nádira Šáha === [59] => [[Soubor:Afsharid (1736-1802)-cs.svg|náhled|upright|vlevo|Persie za Afšárovců]] [60] => Vládu Nádira Šáha provázelo neustálé válčení se sousedy říše, na východě i na západě. Nejprve byli roku [[1737]] podrobeni Afghánci, kteří [[Peršané|Peršanům]] připravili ve dvacátých letech tolik problémů, a pak se Nádir vypravil do boje proti [[Mughalská říše|velkým mogulům]] v [[Indie|Indii]], jejichž stát již procházel pozvolným úpadkem. Afšárovská vojska snadno obsadila [[Láhaur]] v dnešním [[Pákistán]]u, poté porazila [[Násiruddín Muhammad Šáh|Násiruddína Muhammada Šáha]] poblíž [[Dillí]] a z hlavního města odvlekla proslulý [[paví trůn]] (''Tacht-e táús'') se spoustou drahocenností (byl mezi nimi i známý [[diamant]] [[Kúh-e núr]] – ''Hora světla''). V dobytém Dillí zahynulo asi 20 000 obyvatel. [61] => [62] => Nádir Šáh se po těchto vítězstvích obrátil proti [[Buchára|Bucháře]] a [[Chíva|Chívě]] a roku [[1740]] přinutil [[Džánovci|Džánovce]] [[Abú-l-Fá'iz]]a, aby uznal starou hranici mezi Íránem a [[Túrán]]em na řece [[Amudarja]]. Následovalo dobytí [[Bahrajn]]u, [[Omán]]u, [[Ázerbájdžán]]u a [[kavkaz]]ských krajů, čímž perský stát dosáhl větší rozlohy než před rokem [[1722]]. [63] => [64] => === Dezintegrace říše === [65] => Navzdory velkým vojenským úspěchům nedokázal Nádir Šáh zabránit hospodářskému úpadku říše, v neposlední řadě proto, že ukořistěné poklady nevěnoval pro blaho země, ale nechal je uložit v [[kalát]]ské pevnosti, kde byly k nepotřebě. Jeho tvrdé vymáhání [[Daň|daní]], despotické způsoby a ke konci života i nadměrná podezřívavost vůči okolí vyvolaly několik povstání, jež byly tvrdě potlačeny. [66] => [67] => Po Nádirově zavraždění v roce [[1747]] se nově vytvořená říše téměř okamžitě rozpadla. Na východě se prohlásil šáhem vůdce afghánského kmene Durrání [[Ahmad Šáh Durrání|Ahmad Chán Abdálí]] ([[1747]]–[[1773]]), který se stal zakladatelem moderního [[Durránská říše|afghánského státu]]. Ztraceny byly i středoasijské a indické državy a v samotné Persii vzplanuly vnitřní boje. Nádirův synovec [[Ádil Šáh]] byl již po roce na trůně oslepen svým bratrem [[Ibráhím Šáh|Ibráhímem]] a toho zase v květnu [[1749]] sesadil Nádirův vnuk [[Šáhruch]], který se jako prvorozený syn někdejšího korunního prince [[Rezákulí]]ho pokládal za právoplatného dědice říše. [68] => [69] => Ani Šáhruchova vláda neprobíhala pokojně, přestože byli hned na jejím počátku zavražděni oba předchozí panovníci, a v prosinci [[1749]] byl rovněž tento Afšárovec sesazen a oslepen – po 40 dnech se však znovu chopil moci, i když už jen v části Persie, [[Chorásán]]u. V mezidobí si uzurpoval titul šáha Safíovec [[Sulajmán II.]] a po jeho pádu jiný Safíovec [[Ismá‘íl III.]], což dále prohloubilo všeobecný rozvrat a chaos. Výsledkem všech těchto převratů bylo jakési dvojvládí, či lépe řečeno trojvládí: v Afghánistánu vládl šáh Ahmad, v chorásánském [[Mašhad]]u panoval pod Ahmadovou ochranou Šáhruch a na západě byl šáhem Ismá‘íl III., který se stal loutkou v rukou energického vůdce lúrského kmene [[Zand]], [[Karím Chán|Karíma Chána]], někdejšího Nádirova vojevůdce. [70] => [71] => Slepý Šáhruch přežil všechny tyto mocné i méně mocné muže a teprve expanze [[Kádžárovci|kádžárovského]] náčelníka [[Ágá Muhammad Šáh|Ágy Muhammada Chána]] v devadesátých letech učinila jeho vládě konec. Dne [[14. květen|14. května]] [[1796]] byl Ágá Muhammad Chán, který již v roce [[1794]] porazil posledního zandského vládce [[Lotf Alí Chán|Lotfa Alího Chána]], prohlášen novým perským šáhem a poslední Afšárovec Šáhruch, pouhý stín moci, byl v Mašhadu brutálně umučen k smrti. [72] => [73] => == Náboženská politika == [74] => Nádir Šáh byl oproti svým [[Safíovci|safíovským]] předchůdcům [[Sunnité|sunnita]], takže jeho náboženská politika musela být nutně jiná než za dřívějších vladařů, vášnivých zástánců [[Šíité|šíitismu]], kteří po celou dobu vystupovali i jako duchovní autority. Sám Nádir byl relativně liberální [[muslim]] a jeho snahou bylo jakési vyrovnání mezi oběma směry [[islám]]u, zčásti motivované politicky (otupit neshody se sunnitskými [[Osmanská říše|Osmany]]), avšak tento záměr ztroskotal na odporu poddaných, u nichž už ší‘a zapustila hluboké kořeny. Persie zůstala i nadále baštou heterodoxie v islámském světě. [75] => [76] => == Kultura == [77] => Z hlediska kulturního byl vývoj v Íránu v době vlády afšárovské dynastie mnohem méně dynamický než v oblasti politické. Mezi dějepisci vynikl především [[Muhammad Mahdí Chán Astarábádí]] (práce ''Ta'rích-e džahángušá-je Nádirí'' – Historie dobyvatele světa Nádira a ''Durre-e Nádire'' – Perla Nádirova), který rovněž sestavil [[Gramatika|gramatiku]] [[Čagatajština|čagatajštiny]] a cenný listář. V [[Poezie|poezii]] se stala populární ''Šáhnáme-je Nádirí'' (Nádirova kniha královská) z pera [[Muhammad Alí Túsí|Muhammada Alího Túsího]], v níž se podobně popisoval život prvního Afšárovce. [78] => [79] => V oblasti [[Architektura|architektury]] se spíše udržovaly stávající stavby, než budovaly nové, přičemž určitou výjimkou je afšárovské sídelní město Mašhad, kde např. Nádir Šáh přistavěl k [[Mauzoleum imáma Rezy|mauzoleu imáma Rezy]] druhý [[minaret]] a dal zde zbudovat i svoji hrobku. [80] => [81] => == Seznam afšárovských šáhů == [82] => * [[Nádir Šáh]] ([[1736]]–[[1747]]) [83] => * [[Ádil Šáh]] ([[1747]]–[[1748]]) [84] => * [[Ibráhím Šáh|Ibráhím]] ([[1748]]–[[1749]]) [85] => * [[Šáhruch]] ([[1748]]–[[1749]] a [[1750]]–[[1796]]) [86] => [87] => == Poznámky == [88] => [89] => [90] => == Literatura == [91] => * Gombár, E.: ''Moderní dějiny islámských zemí'', Praha 1999. [92] => * Tauer, F.: ''Svět islámu'', Praha 1984. [93] => [94] => == Související články == [95] => * [[Dějiny Íránu]] [96] => [97] => == Externí odkazy == [98] => * {{Commonscat}} [99] => * [http://www.iranchamber.com/history/afsharids/afsharids.php Dějiny Afšárovců na stránkách Iran Chamber Society (anglicky)] [100] => * [http://www.4dw.net/royalark/Persia/afshar.htm Genealogie Afšárovců (anglicky)] [101] => {{Autoritní data}} [102] => [103] => {{Portály|Írán}} [104] => [105] => [[Kategorie:Afšárovci| ]] [106] => [[Kategorie:Dějiny Ázerbájdžánu]] [107] => [[Kategorie:Dějiny Íránu 18. století]] [108] => [[Kategorie:Ázerbájdžánci]] [109] => [[Kategorie:Perské dynastie]] [110] => [[Kategorie:Muslimské dynastie]] [111] => [[Kategorie:Vymřelé panovnické rody]] [112] => [[Kategorie:Vzniklo 1736]] [113] => [[Kategorie:Zaniklo 1796]] [] => )
good wiki

Afšárovci

Afšárovci (persky افشاریان, Afshâryan) byla dynastie perských šáhů, vládnoucí v letech 1736-1796, do roku 1747 i v Afghánistánu, po roce 1749 jen v severovýchodní části Persie (Chorásán). Za vlády Nádira Šáha dosáhla Afšárovská říše největší rozlohy coby íránský stát od dob říše Sásánovců.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'1749','1736','1796','1747','Nádir Šáh','Safíovci','Mašhad','1748','Ibráhím Šáh','Ádil Šáh','1722','Chorásán'

1722

1736

1747

1748

1749

1796

Chorásán

Mašhad

Safíovci