Array ( [0] => 15489999 [id] => 15489999 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Afekt [uri] => Afekt [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Afekt''' (z [[latina|latiny]] ''affectus'') je základní jednotkou a zároveň stavebním kamenem všech '''afektivních jevů''' (afektivních procesů) – [[Emoce|emocí]], [[Nálada|nálad]] a afektů. Afekt je považován především za jeden bod v rámci kontinua afektivního [[Prožitek|prožívání]] jedince,{{Citace periodika [1] => | příjmení = Russell [2] => | jméno = James A. [3] => | titul = Core affect and the psychological construction of emotion. [4] => | periodikum = Psychological Review [5] => | datum vydání = 2003 [6] => | ročník = 110 [7] => | číslo = 1 [8] => | strany = 145–172 [9] => | issn = 1939-1471 [10] => | doi = 10.1037/0033-295x.110.1.145 [11] => | url = http://dx.doi.org/10.1037/0033-295x.110.1.145 [12] => | datum přístupu = 2021-12-13 [13] => }} jenž je přístupný [[vědomí]] jako [[pocit]] nebo sled pocitů. Afekt může být prožíván [[Libost|libě]] nebo [[Nelibost|nelibě]]. "Afektivní jevy prostupují psychologickými, fyziologickými, behaviorálními, sociálními i kulturními systémy a jsou tak významným tématem nejenom v [[Psychologické disciplíny|psychologických oborech]], ale i v dalších vědách."POLÁČKOVÁ ŠOLCOVÁ, Iva a Radek TRNKA. PŘÍSPĚVEK K TEORII AFEKTIVNÍCH PROCESŮ. Ceskoslovenska Psychologie [online]. 2015, (59) [cit. 2021-12-13], str. 298.. Dostupné z: https://web.p.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=1&sid=1453f049-79c0-4fe3-b92c-e65636843b2a%40redis [14] => [15] => Afekt tak souvisí s emocemi i náladami, je proto možné konstatovat že „vztah jednotlivých afektivních procesů (afektů, emocí a nálad) je vzájemně interagující, přičemž lze u každého jedince usuzovat na tendenci k synchronizaci jednotlivých afektivních jevů v rámci afektivního proudu.“POLÁČKOVÁ ŠOLCOVÁ, Iva a Radek TRNKA. PŘÍSPĚVEK K TEORII AFEKTIVNÍCH PROCESŮ. Ceskoslovenska Psychologie [online]. 2015, (59) [cit. 2021-12-13], str. 309. Dostupné z: https://web.p.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=1&sid=1453f049-79c0-4fe3-b92c-e65636843b2a%40redis [16] => [17] => '''Jádrový afekt''' [18] => [19] => Russell s Barretovou R u s sell, J. A., Ba r rett, L. F. (1999): Core affect, prototypical emotional episodes, and other things called „emotion“: Dissecting the elephant.  Journal of Personality and Social Psychology 76, 5, 805-819. zavedli pojem jádrového afektu (core affect), který definují jako neurofyziologický stav, který je kdykoliv přístupný vědomí jako jednoduchý (ne nutně reflektovaný, ale reflektovatelný) pocit, jenž se nejsilněji projevuje v náladách a emocích: afekt považují za základní ingredienci a komponentu emocí a nálad a dalších afektivních jevů. Jádrový afekt není sám o sobě zakoušen ve vztahu k něčemu: není reakcí na nějakou konkrétní událost, je jedním bodem v kontinuu prožívání. Jádrový afekt se projevuje nejen ve všech afektivních jevech, v náladách, v emocích a emočních epizodách, ale i v postojích či afektivních osobnostních rysech či v temperamentu. [20] => [21] => == Historie == [22] => [[Platón]] rozlišuje čtyři kategorie afektů, „hnutí mysli“ či „[[Vášeň|vášní]]“: rozkoš, [[bolest]], žádost a [[strach]]. Podle [[Aristotelés|Aristotela]] je jich sedm: žádost, [[hněv]], strach, [[odvaha]], radost, [[láska]], [[nenávist]], stesk, [[žárlivost]] a [[soucit]].Kirchner, ''Wörterbuch der philosophischen Grundbegriffe''. 1907 - heslo Pathos Podle [[René Descartes|Descarta]], ''Les passions de l´ame'' ([[1649]]) lze rozlišovat radost, nenávist, lásku, smutek, touhu a obdiv. [23] => [24] => == Historie pojmu == [25] => Před čtvrt stoletím Batson, Shaw a Oleson Bat s o n, C. D., S haw, L. L., Ole s o n, K. C. (1992): Differentiating affect, mood, and emotion: Toward functionally based conceptual distinctions. In: Clark, M. S. (Ed.), Emotion (294-326). Newbury Park, CA, Sage. poznamenali, že v  psychologii jsou pojmy afekt, emoce a  nálada používány proměnlivě a  bez úspěchu konsensuálně konceptualizovat rozdíly mezi nimi. [26] => [27] => "Afekt patří k pojmům, jejichž definiční rámec se v různých přístupech diametrálně liší. Zajímavé definiční vychýlení pojmu afekt nalézáme v českém (československém) pojetí. Afekt má v našem prostředí často úzký význam prudkého výboje emočního procesu." POLÁČKOVÁ ŠOLCOVÁ, Iva a Radek TRNKA. PŘÍSPĚVEK K TEORII AFEKTIVNÍCH PROCESŮ. Ceskoslovenska Psychologie [online]. 2015, (59) [cit. 2021-12-13], str. 299. Dostupné z: https://web.p.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=1&sid=1453f049-79c0-4fe3-b92c-e65636843b2a%40redis [28] => [29] => V kontextu české odborné literatury bývá afekt pojmem podřazeným k emocím, kdy všechny afektivní jevy nazýváme emoce a afekt je (spolu s náladou a vášněmi) jen jedním z typů emocí, které jsou takto klasifikovány s ohledem na délku trvání (krátká a prudká emoce je považována za afekt a dlouhá emoce za náladu). Na tento zavádějící překlad v české literatuře upozorňují např. Stuchlíková Stuchlíková, I. (2002): Základy psychologie emocí. Praha, Portál., Czekóová s Urbánkem Cze k ó o vá, K., U r bá ne k, T. (2010): Mezinárodní systém fotografií pro výzkum emocí: jeden ze současných přístupů ke zkoumání emočních stavů. Československá psychologie 54, 277-289, Poláčková Šolcová, Lukavský, Slaměník Poláčková Šolcová, I., Lukavský, J., Slamění k, I. (2008): Emoční frekvence, regulace a celková hédonická bilance u dospívajících a dospělých. Československá psychologie 52, 537-554. či Slaměník Slamě ní k, I. (2011):  Emoce a interpersonální vztahy. Praha, Grada Publishing a.s., kteří prohlašují, že afekt, zvláště v anglosaské literatuře, bývá považován za synonymum k emocím a dokonce za kategorii obecnější, než jsou emoce. [30] => [31] => Poláčková Šolcová uvádí, že Nakonečný definuje afekt jako „výbuch silných emocí, které mohou mít dezorganizující vliv na jednání, myšlení a další kognitivní funkce“ Na k o neč n ý, M. (2000), str. 112: Lidské emoce. Praha, Academia., přičemž takováto definice je zcela zavádějící. Afekt chápeme šířeji, jako nutnou součást všech afektivních jevů a považujeme jej za pojem stejného významu, jako je (subjektivní) prožitek či pocit, a afektivní prožívání za významově totožné s cítěním. Afekt je synonymem k pocitu, subjektivnímu prožitku, který tvoří jednu z komponent emocí." [32] => [33] => == Odvozená slova == [34] => [35] => * '''Afektivní''' znamená citový, týkající se [[Cit|citů]], například [[afektivní poruchy]]. [36] => * '''Afektivita''' znamená citovost, emotivní stránku člověka. [37] => * '''Afektovaný''' označuje jednání nebo člověka, který vědomě zdůrazňuje afektivitu, přehnanou a nevěrohodnou citovost. [38] => * '''Afikovat''' znamená citově oslovit, pohnout. [39] => [40] => == Odkazy == [41] => [42] => === Reference === [43] => [44] => [45] => === Literatura === [46] => * ANGER, Jiří: ''Afekt, výraz, performance. Proměny melodramatického excesu v kinematografii těla''. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2018. {{ISBN|978-80-7308-768-5}} [47] => * {{Citace monografie [48] => | příjmení = Borossa [49] => | jméno = Julia [50] => | příjmení2 = [51] => | jméno2 = [52] => | titul = Témata psychoanalýzy I : nevědomí, afekty a emoce, úzkost, fantazie, hysterie [53] => | url = [54] => | vydavatel = Portál [55] => | místo = Praha [56] => | rok vydání = [57] => | rok = 2002 [58] => | vydání = 1 [59] => | počet stran = 184 [60] => | kapitola = [61] => | strany = [62] => | isbn = 80-7178-609-8 [63] => | jazyk = [64] => }} [65] => * {{Citace monografie [66] => | příjmení = Jirsa [67] => | jméno = Tomáš [68] => | odkaz na autora = [69] => | titul = Tváří v tvář beztvarosti. Afektivní a vizuální figury v moderní literatuře [70] => | url = [71] => | vydavatel = Host [72] => | místo = Brno [73] => | rok = 2016 [74] => | vydání = [75] => | počet stran = 364 [76] => | kapitola = [77] => | strany = [78] => | isbn = 978-80-7491-793-6 [79] => }} [80] => [81] => === Související články === [82] => * [[Emoce]] [83] => * [[Vášeň]] [84] => [85] => === Externí odkazy === [86] => * {{Otto|heslo=Affekt}} [87] => {{Autoritní data}} [88] => [89] => [[Kategorie:Chování]] [90] => [[Kategorie:Emoce]] [] => )
good wiki

Afekt

Afekt (z latiny affectus) je základní jednotkou a zároveň stavebním kamenem všech afektivních jevů (afektivních procesů) - emocí, nálad a afektů. Afekt je považován především za jeden bod v rámci kontinua afektivního prožívání jedince, jenž je přístupný vědomí jako pocit nebo sled pocitů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Vášeň','Emoce','Kategorie:Chování','Nelibost','Cit','René Descartes','žárlivost','láska','Nálada','Prožitek','vědomí','pocit'

Emoce

Emoce jsou psychické stavy, které se projevují pocity jako radost, smutek, hněv, strach, láska a další.

Kategorie:Chování

Láska

Nálada

nelibost

Pocit

Prožitek

Vášeň

Vědomí

Žárlivost