Array ( [0] => 14661585 [id] => 14661585 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Afrikánci [uri] => Afrikánci [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - etnická skupina [1] => | název = Afrikánci [2] => | popisek = '''1. řada''': [[Paul Kruger]] • [[Andries Pretorius]] • [[Louis Botha]] •
'''2. řada''': [[J. B. M. Hertzog]] • [[Jan Smuts]] • [[Eugene Marais]] •
'''3. řada''': [[Lara Logan]] • [[André Brink]] • [[Charlize Theron]] [3] => | populace = '''3-4 mil.''' (odhad) [4] => | původ = [5] => | regiony = [6] => | region1 = {{Flagicon|South Africa}} [[Jihoafrická republika|JAR]] [7] => | pop1 = 2 710 461 [8] => | ref1 = {{Citace elektronické monografie|titul=Census 2011: Census in brief|url=http://www.statssa.gov.za/Census2011/Products/Census_2011_Census_in_brief.pdf|strany=26|vydavatel=Statistics South Africa|datum přístupu=26 June 2013|jazyk=anglicky|url archivu=https://web.archive.org/web/20181225082845/http://www.statssa.gov.za/Census2011/Products/Census_2011_Census_in_brief.pdf%20|datum archivace=2018-12-25|nedostupné=ano}} The number of people who described themselves as white in terms of population group and specified their first language as Afrikaans in South Africa's 2011 Census was 2,710,461. The total white population with a first language specified was 4,461,409 and the total population was 51,770,560. [9] => | region2 = {{Flagicon|Namibia}} [[Namibie]] [10] => | pop2 = 100 000–150 000 [11] => | ref2 = [12] => | region3 = {{Flagicon|United Kingdom}} [[Spojené království]] [13] => | pop3 = 100 000 [14] => | ref3 = {{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://www.huisgenoot.com/Open_Home.aspx?iCategory_id=58 |datum přístupu=11-05-2013 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100111104040/http://www.huisgenoot.com/Open_Home.aspx?iCategory_id=58 |datum archivace=11-01-2010 |nedostupné=ano }} [15] => | region4 = {{Vlajka a název|Botswana}} [16] => | pop4 = 6 400 [17] => | ref4 = [18] => | region5 = {{Vlajka a název|Zimbabwe}} [19] => | pop5 = 5 000 [20] => | ref5 = [21] => | region6 = [22] => | pop6 = [23] => | ref6 = [24] => | region7 = [25] => | pop7 = [26] => | ref7 = [27] => | region8 = [28] => | pop8 = [29] => | ref8 = [30] => | region9 = [31] => | pop9 = [32] => | ref9 = [33] => | region10 = [34] => | pop10 = [35] => | ref10 = [36] => | jazyky = '''První jazyk'''
[[Afrikánština]], někdy [[jihoafrická angličtina]] s Afrikánštinou jako druhým jazykem
'''Druhý nebo třetí jazyk'''
jihoafrická angličtina, [[němčina]], [[nizozemština]], [[bantuské jazyky]] [37] => | náboženství = [[Protestantismus|Protestantství]], [[afrikánský kalvinismus|kalvinismus]]
[[reformovaná církev]] a [[římskokatolická církev]][http://www.dieoratorium.org Geskiedenis Katolieke Afrikaners] [38] => | příbuzní = [[Angloafričané]] • [[Barevní]] • [[Nizozemci]] • [[Vlámové]] • [[Francouzi]] • [[Němci]] [39] => | poznámky = [40] => [41] => | koláž = {{Koláž [42] => | photo1a = Kruger old age.jpg [43] => | photo1b = Andries Pretorius.jpg [44] => | photo1c = Louis Botha.png [45] => | photo2a = JBM Hertzog.jpg [46] => | photo2b = JanSmutsFM.png [47] => | photo2c = Eugenemarais.jpg [48] => | photo3a = Lara Logan crop.jpg [49] => | photo3b = André Brink Portrait.jpg [50] => | photo3c = Charlize Theron WonderCon 2012 (Straighten Crop).jpg [51] => | position = center [52] => | spacing = 0 [53] => | size = 210 [54] => }} [55] => }} [56] => '''''Afrikánci''''' je novější označení pro potomky [[Nizozemci|nizozemských]], [[Francouzi|francouzských]] a [[Němci|německých]] přistěhovalců v [[Jižní Afrika|Jižní Africe]], ve větší míře používané až po [[búrské války|Búrských válkách]] na přelomu [[19. století|19.]] a [[20. století]]. Do té doby se hovoří o tzv. '''[[Búrové|Búrech]]'''. [57] => [58] => Byli to původně potomci nizozemských, francouzských, německých a belgických protestantů, Kalvínových stoupenců, kteří během [[17. století|17.]] a [[18. století]] emigrovali z [[Evropa|Evropy]] do Jižní [[Afrika|Afriky]], oblasti kolem [[mys Dobré naděje|mysu Dobré naděje]], již od roku [[1652]] do roku [[1795]] ovládala [[nizozemská Východoindická společnost]]. Tato směska přistěhovalců vytvořila vlastní dialekt, [[Afrikánština|afrikánštinu]], kterou dodnes hovoří velká část bílého obyvatelstva Jihoafrické republiky, v rámci něhož tvoří Afrikánci většinu. [59] => [60] => Búrové (z nizozemského výrazu ''Boer'' – ''[[Sedlák]]'') byli převážně usedlí zemědělci. Polokočovní sedláci, kteří se pohybovali na východním pomezí kolonie se nazývali ''Trekboers'' (''potulní sedláci''). Novousedlíci na západě [[Kapský mys|Kapského mysu]] se označovali jako ''Kapští Holanďané''. Osamělí pionýři, co pronikali za východní hranici [[kolonie]] během migrační vlny nazvané později ''Velká cesta'' se označovali za '''''Voortrekkers''''' – ''Průkopníky'' – doslovně výraz znamená “ti co jdou kupředu”. [61] => [62] => Poté, co v 30. a 40. letech 19. stol. ovládli Kapský mys [[Britové]], emigrovali Búrové z ovládané oblasti Kapského mysu na sever od [[Orange (řeka)|řeky Orange]], do oblasti původně obývané černošským obyvatelstvem, odsud uprchnuvšího ve strachu před obávanými [[Zuluové|Zuluy]], vedenými náčelníkem [[Šaka|Šakou]]. Část Búrů se přesunula i do oblasti dnes nazývané [[KwaZulu-Natal]]. Zulové to považovali za porušení smlouvy, kterou uzavřeli s Brity, a Búry napadli. Zabili přitom jejich vůdce [[Piet Retief|Pieta Retiefa]] a [[Gerhard Maritz|Gerharda Maritze]] a téměř polovinu Voortrekkerů, kteří je následovali. [63] => [64] => Zabité vůdce nahradil [[Andries Pretorius]] a v [[bitva u Krvavé řeky|bitvě u Krvavé]] řeky [[16. prosinec|16. prosince]] [[1836]] s malým kontingentem Voortrekkerů Zuluům porážku oplatil. V roce [[1839]] pak ustavili na dobytém území Natalskou republiku'''.''' Druhým státním útvarem vytvořeným Búry byl [[Svobodný stát Oranžsko]]. [65] => [66] => Tyto dva státy existovaly až do jejich spojení a začlenění mezi kolonie pod správou Británie během [[druhá búrská válka|druhé búrské války]] ([[1900]], resp. [[1902]]). [67] => [68] => [[Gregory Stanton]] se domníval, že útoky na bílé farmáře představují včasné varování a známky genocidy proti Afrikáncům a jihoafrickou vládu kritizoval za nečinnost v této otázce. Poukazoval také na to, že míra vražd bílých ("etnicko-evropské zemědělce" ve své zprávě, která zahrnuje i neafrikánské zemědělce evropského původu) je čtyřikrát vyšší než v jihoafrické populaci obecně.{{Citace elektronické monografie | url=http://www.genocidewatch.org/BoersSlain01.htm | titul=Over 1000 Boer Farmers in South Africa Have Been Murdered Since 1991 | vydavatel=Genocide Watch | datum přístupu=2005-12-31 | url archivu=https://web.archive.org/web/20051230121634/http://www.genocidewatch.org/BoersSlain01.htm | datum archivace=2005-12-30 | nedostupné=ne }} V JAR je zhruba 40 000 bílých farmářů. Od roku 1994 jich, v rámci tisíců útoků na farmáře, bylo až tři tisíce zavražděno.[http://www.timesonline.co.uk/tol/news/world/africa/article7078730.ece ''White farmers being wiped out'', The Times] Někteří byli brutálně mučení a/nebo znásilněni. Některé oběti byly páleny žehličkou nebo jim byla lita vařící voda do hrdla.{{Citace periodika | autor=Criminal Justice Monitor | titul=Report of the Committee of Inquiry into Farm Attacks | datum vydání=31 July 2003 | url=http://www.issafrica.org/CJM/farmrep/index.htm | datum přístupu=2006-10-11 | jazyk=anglicky | příjmení= | jméno= | periodikum= | url archivu=https://web.archive.org/web/20070927192612/http://www.issafrica.org/CJM/farmrep/index.htm | datum archivace=2007-09-27 | nedostupné=ano }} {{Wayback|url=http://www.issafrica.org/CJM/farmrep/index.htm |date=20070927192612 }} {{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.issafrica.org/CJM/farmrep/index.htm |datum přístupu=2013-12-25 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070927192612/http://www.issafrica.org/CJM/farmrep/index.htm }}International Institute for Applied Systems Analysis (2001) [http://www.iiasa.ac.at/Research/POP/pde/briefs/na-pop.html Population project] {{Wayback|url=http://www.iiasa.ac.at/Research/POP/pde/briefs/na-pop.html |date=20110531195236 }} [69] => [70] => == Odkazy == [71] => === Související články === [72] => * [[Afrikánština]] [73] => * [[Búrské války]] [74] => * [[Dějiny Jihoafrické republiky]] [75] => * [[Transvaal]] [76] => * [[Svobodný stát Oranžsko]] [77] => [78] => === Reference === [79] => [80] => [81] => === Externí odkazy === [82] => * {{Commonscat|Afrikaners}} [83] => * {{Wikislovník|heslo=Afrikánec}} [84] => * {{en}} [http://www.heinsuniverse.com/afrikaans.html Listen to the Afrikaans Language] [85] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20110723131653/http://www.africancrisis.co.za/Article.php?ID=51482&: The Historical Heritage of The Afrikaner Nation] [86] => [87] => {{Autoritní data}} [88] => [89] => [[Kategorie:Afrikánci| ]] [90] => [[Kategorie:Jihoafričané]] [91] => [[Kategorie:Etnické skupiny v Jihoafrické republice]] [] => )
good wiki

Afrikánci

Afrikánci je novější označení pro potomky nizozemských, francouzských a německých přistěhovalců v Jižní Africe, ve větší míře používané až po Búrských válkách na přelomu 19. a 20.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Afrikánština','Francouzi','Nizozemci','Němci','Svobodný stát Oranžsko','Andries Pretorius','Britové','20. století','1836','Namibie','Orange (řeka)','Paul Kruger'