Array ( [0] => 14738568 [id] => 14738568 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ageismus [uri] => Ageismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Ageismus''' [''ejdžizmus'']{{Fakt/dne|20220709173937|[Ejdžismus] opraveno na [ejdžizmus] a skutečně se používá anglická výslovnost [ejdž-], a ne česká [age-]?}} ({{Vjazyce2|en|'''''ageism'''''}}, původem v anglickém ''{{Cizojazyčně|en|age}}'' = věk) je proces [[stereotyp]]izování a [[diskriminace]] jednotlivců či skupiny lidí na základě jejich věku. Tento proces může být náhodný nebo systematický.Nelson, T.D. (Ed.) (2002). Ageism: Stereotyping and Prejudice against Older Persons. [[MIT Press]]. {{ISBN|978-0-262-64057-2}}.Jump up to: a b Quadagno, J. (2008). The field of social gerontology. In E. Barrosse (Ed.), Aging & the life course: An introduction to social gerontology (pp. 2–23). New York: McGraw-Hill. [1] => [2] => Ačkoli je termín využíván k popisu předsudků a diskriminaci [[Dítě|dětí]] a [[Adolescence|adolescentů]] (tzv. '''[[adultismus]]'''), ať už v podobě ignorování jejich nápadů z důvodu nízkého věku, nebo předpokládání, že by se měli chovat určitým způsobem s ohledem na jejich věk,"Young and Oppressed" Archived 28 July 2011 at the [[Wayback Machine]].. youthrights.org. Retrieved on 11 April 2012 je tento pojem používán především ve vztahu k zacházení se staršími lidmi. Termín tedy hlavně zastupuje roli [[Společenský předsudek|společenského předsudku]] vůči stáří.TOŠNEROVÁ, Tamara. Ageismus: průvodce stereotypy a mýty o stáří. Praha: Ambulance pro poruchy paměti, 2002. {{ISBN|80-238-9506-0}}. str.6 Kromě toho bylo poukázáno na to, že projevy ageismu se neobjevují pouze vně provázané skupiny starších lidí, ale zároveň probíhají v rámci [[Sociální stigma|stigmatizované]] skupiny samotné."Youthful Indiscretions". kingsreview.co.uk. Retrieved on 11 September 2015. [3] => [4] => Socioložka [[Lucie Vidovićová]] se ve své knize z roku 2008 „Stárnutí, věk a diskriminace – nové souvislosti“ zamýšlí nad problematikou definice ageismu, jejíž podstata se během posledních 50 let (k roku 2016) neustále měnila. Nakonec na základě získaných poznatků o tomto [[fenomén]]u navrhla následující definici: „Ageismus je [[ideologie]] založená na sdíleném přesvědčení o kvalitativní nerovnosti jednotlivých fází lidského životního cyklu, manifestovaná skrze proces systematické, symbolické i reálné stereotypizace a diskriminace osob a skupin na základě jejich [[Chronologie|chronologického]] věku a/nebo na základě jejich příslušnosti k určité [[Kohorta (demografie)|kohortě]]/[[Generace|generaci]].“VIDOVIĆOVÁ, Lucie. ''Stárnutí, věk a diskriminace - nové souvislosti''. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2008. {{ISBN|978-80-210-4627-6}}. str.113 [5] => [6] => Posuzování [[stáří]] by nemělo být pouze záležitostí reálného věku, ale měl by být brán zřetel především na určitá subjektivní kritéria. Přece jenom "je nám tolik, na kolik se cítíme". Přehled možných měřítek pro určování věku, o němž bychom mohli říct, že se jedná o stáří, uvádí Křivohlavý (2011).{{Citace monografie|příjmení = KŘIVOHLAVÝ|jméno = Jaro|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Stárnutí z pohledu pozitivní psychologie: možnosti, které čekají|vydání = 1|vydavatel = Grada|místo = Praha|rok = 2011|počet stran = 141|strany = |isbn = 978-80-247-3604-4|edice = Psyché}} [7] => [8] => Kritéria mohou být:{{Fakt/dne|20220709173937|Proč zrovna tato kritéria?}} [9] => * chronologický věk, [10] => * biologický stav organismu, [11] => * psychické zdraví, [12] => * [[Kognitivismus (psychologie)|kognitivní]] výkonnost, [13] => * sociální kompetence a produktivita, [14] => * kvalita sebeovládání, [15] => * spokojenost se životem. [16] => [17] => == Definice == [18] => ''První českou sociologickou definicí'' je:{{Fakt/dne|20220709173937|Co to znamená „první česká sociologická definice“?}} „Ageismus – neboli věková diskriminace je [[ideologie]] založená na sdíleném přesvědčení o kvalitativní nerovnosti jednotlivých fází lidského [[Životní cyklus|životního cyklu]]. Projevuje se skrze proces systematické, symbolické i reálné [[stereotyp]]izace a [[diskriminace]] osob a skupin na základě jejich [[Chronologie|chronologického]] věku a/nebo na jejich příslušnosti k určité [[Generace|generaci]].“{{Citace monografie [19] => | příjmení = VIDOVIĆOVÁ [20] => | jméno = Lucie [21] => | příjmení2 = [22] => | jméno2 = [23] => | titul = Věková diskriminace – ageismus: úvod do teorie a výskyt diskriminačních přístupů ve vybraných oblastech s důrazem na pracovní trh [24] => | vydání = [25] => | vydavatel = VÚPSV, výzkumné centrum Brno [26] => | místo = Praha, Brno [27] => | počet stran = [28] => | strany = 5 [29] => | isbn = 80-239-4645-5 [30] => | rok = 2005 [31] => }} [32] => [33] => Pojem bývá často označován jako „věková diskriminace“ nebo „diskriminace na základě věku“. I když se termín ageismus jako jeden z významnějších pojmů v sociálně-politické praxi vyskytuje poměrně dlouhou dobu, přesto, jak uvádí Vidovićová: „Doposud nebylo dosaženo jedné [[Konsenzus|konsenzuální]] definice, která by pokrývala celou šíři tohoto dynamického jevu a zároveň pomohla stanovit jeho praktické hranice.“{{Citace monografie|příjmení = VIDOVIĆOVÁ|jméno = Lucie|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Stárnutí, věk a diskriminace - nové souvislosti|vydání = 1|vydavatel = Masarykova univerzita Brno, Mezinárodní politologický ústav|místo = Brno|rok = 2008|počet stran = 233|strany = |isbn = 9788021046276|edice = EDIS|počet svazků = 2}} [34] => [35] => == Historie == [36] => Anglický ekvivalent '''{{Cizojazyčně|en|ageism}}''' poprvé použil [[Robert Neil Butler]] ve svém projevu v roce 1968 při debatě o bytové politice v americkém státě Columbia{{Kde?}}{{Citace monografie|příjmení = Cole|jméno = Thomas R.|příjmení2 = Gadow|jméno2 = Sally A.|titul = What does it mean to grow old?: reflections from the humanities|url = https://archive.org/details/whatdoesitmeanto00teds|vydání = |vydavatel = Duke University Press|místo = Durham|rok = 1986|počet stran = |strany = |isbn = 9780822308171}} a v roce 1979 byl „{{Cizojazyčně|en|ageism}}“ poprvé zahrnut do slovníku „''The American Heritage Dictionary of the English Language“''{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = ageismus.cz|url = ageismus.cz|vydavatel = |místo = |datum vydání = |datum přístupu = 10.5.2011}}. Robert Neil Butler tento termín použil ve vztahu ke starším lidem. Do dnešní doby se však rozšířil na všechny věkové skupiny, ale stále bývá interpretován právě jako vyřazování starších lidí z běžného života. [37] => [38] => == Zdroje ageismu == [39] => Zdroje ageismu je možné rozdělit na tři skupiny: [40] => * '''individuální,''' [41] => * '''kulturní,''' [42] => * '''sociální'''.{{Citace monografie|příjmení=PALMORE|jméno=E. B.|příjmení2=|jméno2=|titul=Ageism: Negative and Positive|url=https://archive.org/details/ageismnegativepo0000palm|vydání=|vydavatel=Springer|místo=New York|rok=1999|počet stran=|strany=|isbn=}} [43] => Jako '''individuální''' zdroje můžeme chápat např. strach ze smrti a stárnutí, [[frustrace]], či [[agrese]]. Stárnutí a smrti se lidé přirozeně bojí a zdrojem tohoto strachu může být neznalost o procesu biologického stárnutí. Dalším individuálním zdrojem jsou určité povahové vlastnosti člověka. Podle výsledků výzkumu jsou přívětiví, otevření a empatičtí lidé tolerantnější k starším generacím a naopak větší sklon k ageismu mají lidé neurotičtí a povýšení.Allan, L., Johnson, J., & Emerson, S. (2014). The role of individual difference variables in ageism. Personality and Individual Differences, 59, 32-37. [44] => [45] => Mezi '''kulturní''' zdroje ageismu řadíme různé faktory. Jedním z nich jsou hodnotové systémy společnosti a generační rozdíly hodnot. Dnešní starší [[generace]] vyrůstala v jiném prostředí a době, a tak si osvojili jiné hodnoty než má dnešní mládež. Z tohoto důvodu roste možnost nepochopení obou generací a vznik mezigeneračních konfliktů. S tím souvisí další aspekt, že každá kultura má své ideje a [[hodnoty]], které předává z [[generace]] na generaci.Farková, M. (2009). Dospělost a její variabilita. Praha: Grada. 102 s. Jako příklad lze uvést např. odlišné chápání [[stáří]] v Japonsku a České republice. V Japonsku jsou staří lidé velmi uctíváni a šedé vlasy a vrásky jsou naopak symbolem stáří.Farková, M. (2009). Dospělost a její variabilita. Praha: Grada. 101 s. Dalším faktorem je dnešní nevhodný pohled na [[stáří]]. Podle Vidovićové „etapa [[stáří]] dnes často získává negativní image něčeho statického a zbytečného.“Vidovićová, L. (2008). Stárnutí, věk a diskriminace - nové souvislosti. Brno: Masarykova univerzita. 136 s. Vliv na dnešní chápání stáří mají mimo jiné i [[média]], a to tím, jakým způsobem společnost o seniorech informují.Vidovićová, L. (2008). Stárnutí, věk a diskriminace - nové souvislosti. Brno: Masarykova univerzita. 138 – 144 s. Často je dnes upřednostňována mladší [[generace]], protože je výkonnější a umí zacházet s novými technologiemi, které se rozvinuly během posledních let. [46] => [47] => Mezi '''sociální''' zdroje ageismu patří [[stereotyp]]izace a předsudky, které se vážou k určitým věkovým kategoriím, a to hlavně ke starším generacím.North, M., & Fiske, S. (2012). An inconvenienced youth? Ageism and its potential intergenerational roots. Psychological bulletin, 138(5), 982 s. Člověka se šedými vlasy a vráskami podle zažitých [[stereotyp]]ů bude [[společnost]] považovat za seniora, přitom ale jeho vzhled může být způsoben jinými hledisky, např. prodělanou nemocí nebo nedostatečnou péčí o zevnějšek. K tomu se váže také selektivní vnímání dnešní [[společnost]]i. Např. když dojde k dopravní nehodě a způsobí ji řidič ze starší skupiny obyvatel, vyvolá to větší pochybnosti a diskuzi, než kdyby auto řídil řidič středního věku – a to např. jestli jsou lidé od určitého věku způsobilí bezpečně řídit. Možnou příčinou snižování statusu starších lidí může být přechod z preindustriální éry na industriální ve spojení se zvyšováním počtu seniorů v rozvinuté [[společnost]]i.Vidovićová, L. (2008). Stárnutí, věk a diskriminace - nové souvislosti. Brno: Masarykova univerzita. 156 s. Starší [[generace]] tak ztrácí společenskou prestiž, což je také ovlivněno rozvojem technologií a [[automatizace]], ve kterých senioři zaostávají. Další zdroj ageismu se váže k modernizaci společnosti. Mezi mladými lidmi se v posledních letech vytvořila vlivem zlepšení vzdělávání velká skupina vzdělaných a sečtělých, a tudíž se role starších lidí jako primárního zdroje vědění zmenšila.North, M., & Fiske, S. (2012). An inconvenienced youth? Ageism and its potential intergenerational roots. Psychological bulletin, 138(5), 985 s. [48] => [49] => == Projevy ageismu == [50] => Ageismus se projevuje ve všech sférách [[společnost]]i. Věková [[diskriminace]] probíhá jak na osobní, tak na institucionální úrovni.Quadagno, J. (2008). The field of social gerontology. In E. Barrosse (Ed.), Aging & the life course: An introduction to social gerontology (pp. 2–23). New York: McGraw-Hill. Nejvíce je viditelná ve dvou sférách - na [[Trh práce|trhu práce]] a ve [[zdravotnictví]]. [51] => [52] => Co se týká '''trhu práce''', tak v České republice je ze [[zákon]]a věková diskriminace (tedy méně příznivé zacházení na základě věku než s jinou osobou ve srovnatelné situaci) zakázána, [[Zákoník práce (Česko, 2006)|zákoník práce]], [[zákon o zaměstnanosti]] a antidiskriminační zákon vymezují rovné právo na zaměstnání. Přesto se [[diskriminace]] na trhu práce objevuje, jen se stala více skrytou. Zaměstnavatelé uvádějí požadavky nepřímo spjaté s mládím (flexibilita, kreativita, mladý kolektiv…). Stereotypně jsou starší lidé považováni za méně výkonné a hůře adaptabilní, kdežto mladí lidé naopak za výkonnější, ale často u nich chybí požadovaná praxe. Podle výzkumů až třetina Čechů u sebe nebo svých blízkých zažila z vlastní zkušenosti ztrátu [[Povolání|zaměstnání]] kvůli vyššímu věku. Mimo jiné další třetina dotázaných uvedla, že měla zkušenost s nepřijetím do [[Povolání|zaměstnání]] kvůli vysokému věku.Vidovićová, L. (2008). Stárnutí, věk a diskriminace - nové souvislosti. Brno: Masarykova univerzita.  Tato věková [[diskriminace]] vede u starších lidí ke ztrátě sebevědomí, nechuti se znovu zapojit na trh práce nebo ke znejistění v osobním i profesním životě.Cimbálková, L. a. (2012). Age Management pro práci s cílovou skupinou 50+, Metodická příručka. Praha: Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR. 133 s. [53] => [54] => Další sférou, kde se setkáváme s věkovou [[Diskriminace|diskriminací]] vůči starším lidem, je '''zdravotnictví'''. Lékaři často přisuzují problémy u starších pacientů jejich věku, nikoliv jejich skutečné nemoci, a často takového pacienta dále neléčí. Výzkumy dokazují, že u mladších lidí je větší pravděpodobnost, že jim bude poskytnuto kontrolní rentgenové vyšetření při podezření na rakovinu než u lidí starších.Robb, C.; Hongbin, C.; Haley, W. E. (2002). "Ageism in mental health and health care: A critical review" (PDF). Journal of Clinical Geropsychology. 8 (1): 1–12 s. To následně vede k tomu, že se u seniorů rakovina často nepodchytí v raném stadiu. [55] => [56] => == Odkazy == [57] => [58] => === Reference === [59] => [60] => [61] => === Literatura === [62] => * MICHAELA MINKSOVÁ, Brno 2015, Diplomová práce: "Ageismus aneb Senioři jako "druhořadí" občané?",Vedoucí diplomové práce: Mgr. Lenka Gulová, Ph.D. [63] => * HAŠKOVCOVÁ, Helena. ''Fenomén stáří''. Vyd. 2., podstatně přeprac. a dopl. Praha: Havlíček Brain Team, 2010, 365 s. {{ISBN|978-80-87109-19-9}}. [64] => * HAVLÍK, Radomír. ''Úvod do sociologie''. Vyd. 6., přeprac. Praha: Karolinum, 2015, 132 s. {{ISBN|978-80-246-2843-1}}. [65] => * {{Citace Sbírky zákonů [66] => | typ = zákon [67] => | číslo = 262 [68] => | rok = 2006 [69] => | titul = Zákoník práce [70] => }} [71] => * {{Citace Sbírky zákonů [72] => | typ = zákon [73] => | číslo = 198 [74] => | rok = 2009 [75] => | titul = Antidiskriminační zákon [76] => }} [77] => * Nelson, T.D. (Ed.) (2002). Ageism: Stereotyping and Prejudice against Older Persons. [[MIT Press]]. {{ISBN|978-0-262-64057-2}}. [78] => * Jump up to: a b Quadagno, J. (2008). The field of social gerontology. In E. Barrosse (Ed.), Aging & the life course: An introduction to social gerontology. New York: McGraw-Hill. [79] => * "Young and Oppressed" Archived 28 July 2011 at the [[Wayback Machine]].. youthrights.org. Retrieved on 11 April 2012. [80] => * TOŠNEROVÁ, Tamara. Ageismus: průvodce stereotypy a mýty o stáří. Praha: Ambulance pro poruchy paměti, 2002. {{ISBN|80-238-9506-0}}. [81] => * "Youthful Indiscretions". kingsreview.co.uk. Retrieved on 11 September 2015. [82] => * VIDOVIĆOVÁ, Lucie. ''Stárnutí, věk a diskriminace - nové souvislosti''. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2008. {{ISBN|978-80-210-4627-6}}. [83] => [84] => === Externí odkazy === [85] => * {{Commonscat}} [86] => [87] => {{Autoritní data}} [88] => {{Portály|Politika|Právo|Psychologie|Rodina|Sociologie}} [89] => [90] => [[Kategorie:Etika]] [91] => [[Kategorie:Diskriminace]] [92] => [[Kategorie:Stáří]] [] => )
good wiki

Ageismus

Ageismus [ejdžizmus] ( původem v anglickém ' = věk) je proces stereotypizování a diskriminace jednotlivců či skupiny lidí na základě jejich věku. Tento proces může být náhodný nebo systematický.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'diskriminace','společnost','stereotyp','stáří','generace','Generace','Povolání','ideologie','Chronologie','Sociální stigma','Wayback Machine','zdravotnictví'