Array ( [0] => 14687535 [id] => 14687535 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Agnosticismus [uri] => Agnosticismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Agnosticismus je filosofický a náboženský směr, který se zabývá otázkou existence nebo nepřítomnosti boha či bohů. Jedná se o přístup, který zastává skeptický postoj k tomu, zda je možné či nemyslitelné poznat božskou existenci. Agnostikové odmítají tvrzení o existenci boha nebo bohů, protože se domnívají, že není dostatečně přesvědčivých důkazů. Na druhou stranu však nezastávají ani tvrzení o neexistenci boha, protože se domnívají, že nelze prokázat jeho nepřítomnost. Agnosticismus není konkrétním náboženstvím, ale spíše filosofickým směrem, který se objevil v 19. století jako reakce na náboženskou víru a náboženské dogma. Tento směr má v Česku početné zastoupení a je vnímán jako důležitá součást intelektuálního diskurzu na téma náboženství a existence boha. [oai] => Agnosticismus je filosofický a náboženský směr, který se zabývá otázkou existence nebo nepřítomnosti boha či bohů. Jedná se o přístup, který zastává skeptický postoj k tomu, zda je možné či nemyslitelné poznat božskou existenci. Agnostikové odmítají tvrzení o existenci boha nebo bohů, protože se domnívají, že není dostatečně přesvědčivých důkazů. Na druhou stranu však nezastávají ani tvrzení o neexistenci boha, protože se domnívají, že nelze prokázat jeho nepřítomnost. Agnosticismus není konkrétním náboženstvím, ale spíše filosofickým směrem, který se objevil v 19. století jako reakce na náboženskou víru a náboženské dogma. Tento směr má v Česku početné zastoupení a je vnímán jako důležitá součást intelektuálního diskurzu na téma náboženství a existence boha. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:T.H.Huxley 1857.jpg|náhled|[[Thomas Henry Huxley]], autor a zastánce termínu agnosticismus v r. [[1857]], tři roky před tím, než se začal zabývat konceptem agnosticismu.]] [1] => '''Agnosticismus''' je [[názor]], že [[Pravdivostní hodnota|pravdivost]] některých tvrzení, zejména těch, která se týkají [[existence]] či neexistence jakéhokoliv [[Bůh|boha]], se nedá prokázat ani vyvrátit a že totéž platí i pro další, zejména [[Náboženství|náboženská]] a [[Metafyzika|metafyzická]] tvrzení. [2] => {{Citace elektronické monografie [3] => | příjmení = Carroll [4] => | jméno = Robert [5] => | titul = Agnosticism, The Skeptic's Dictionary [6] => | url = http://skepdic.com/agnosticism.html [7] => | datum vydání = 2009-02-22 [8] => | datum přístupu = 2010-09-08 [9] => | vydavatel = skepdic.com [10] => | jazyk = anglicky [11] => }} [12] => Agnosticismus je někdy používán k označení celkově zpochybňujícího či [[Skepticismus|skeptického]] postoje, zvláště k náboženským otázkám.{{Citace elektronické monografie [13] => | příjmení = Špelda [14] => | jméno = Daniel [15] => | titul = Břetislav Horyna: Filosofie skepse [16] => | url = http://www.aluze.cz/2009_01/09g_recenze.php [17] => | datum vydání = 2008 [18] => | datum přístupu = 2010-09-09 [19] => | vydavatel = Aluze.cz [20] => | místo = Olomouc [21] => | poznámky =
„''Zatímco střední skepsi platónské akademie považuje Horyna za dogmatický agnosticismus, který se sám popírá, formulaci originálního skeptického stanoviska nachází v učení Pyrrhóna z Élidy a jeho žáků a následovníků.''“ [22] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140824220723/http://www.aluze.cz/2009_01/09g_recenze.php [23] => | datum archivace = 2014-08-24 [24] => | nedostupné = ano [25] => }} V jistém smyslu se v případě agnosticismu nejedná ani tak o [[Světový názor|světonázor]] či přesvědčení, jako spíše o ''určitý druh [[Metoda|metodického]] přístupu'' k rozporům a [[vztah]]ům mezi ''[[Víra|vírou]]'' (zvl. náboženskou) a ''věděním'' (ve smyslu [[Vědecká metoda|vědecky prokazatelného]] [[poznání]]). [26] => {{Citace elektronické monografie [27] => | titul = Aphorisms and Reflections - Google Books [28] => | url = http://books.google.com/books?id=97DaE6BzKTsC&pg=PA41#v=onepage&q=agnosticism&f=false [29] => | datum přístupu = 2010-08-14 [30] => | vydavatel = Books.google.com [31] => | jazyk = anglicky [32] => }} [33] => [34] => [35] => '''[[Termín]] agnostik''' (''„agnostic“'') začal razit poprvé [[Thomas Henry Huxley]], slavný [[Anglie|anglický]] [[biolog]] a propagátor [[Darwinismus|darwinismu]], v roce [[1876]], jeho [[Podstata|podstatou]] se zabýval již od roku [[1860]]. [36] => {{Citace monografie [37] => | titul = Life and Letters of Thomas Henry Huxley [38] => | editoři = Leonard Huxley [39] => | vydavatel = Macmillan Co. [40] => | místo = New York [41] => | rok = 1903 [42] => | strany = 429 [43] => | svazek = 2. [44] => | jazyk = anglicky [45] => }} [46] => Způsob agnostického [[Úvaha|uvažování]] se však objevuje v průběhu celé [[historie]] filosofického [[myšlení]], např. u [[Řecko|řeckých]] [[filosof]]ů [[Prótagorás z Abdér|Prótagora]], [47] => {{Citace elektronické monografie [48] => | titul = The Internet Encyclopedia of Philosophy - Protagoras [49] => | url = http://www.iep.utm.edu/p/protagor.htm [50] => | datum přístupu = 2010-09-08 [51] => | jazyk = anglicky [52] => }} [53] => [[Pyrrhón z Élidy|Pyrrhóna]] a [[Karneadés z Kyrény|Karneada]]{{Citace elektronické monografie [54] => | příjmení = Southwell [55] => | jméno = Gareth [56] => | titul = Scepticism - History of Scepticism [57] => | url = http://www.philosophyonline.co.uk/tok/scepticism8.htm [58] => | datum přístupu = 2010-09-09 [59] => | vydavatel = Philosophyonline.co.uk [60] => | jazyk = anglicky [61] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100826031745/http://www.philosophyonline.co.uk/tok/scepticism8.htm [62] => | datum archivace = 2010-08-26 [63] => | nedostupné = ano [64] => }} či ve [[Védská literatura|védské literatuře]]{{Citace elektronické monografie [65] => | příjmení = Patri [66] => | jméno = Umesh [67] => | příjmení2 = Devi [68] => | jméno2 = Prativa [69] => | titul = Nasadiya Sukta - 129. hymnus 10. Mandaly hymnistického textu [[Rgvéda]]. Viz „Progress of Atheism in India: A Historical Perspective“ [70] => | url = http://www.positiveatheism.org/india/s1990a22.htm [71] => | datum vydání = 1990-02 [72] => | datum aktualizace = 2007-04-02 [73] => | datum přístupu = 2010-09-08 [74] => | vydavatel = Atheist Centre 1940-1990 Golden Jubilee [75] => | místo = Vijayawada [76] => | jazyk = anglicky [77] => | url archivu = https://www.webcitation.org/6Qh9396tk?url=http://www.positiveatheism.org/india/s1990a22.htm [78] => | datum archivace = 2014-06-29 [79] => | nedostupné = ano [80] => }} [81] => {{Citace monografie [82] => | příjmení = Friš [83] => | jméno = Oldřich [84] => | příjmení2 = Vavroušek [85] => | jméno2 = Petr [86] => | titul = [[Rgvéda]] 10.129, Védské hymny [87] => | vydavatel = Dharmagaia [88] => | rok = 2000 [89] => }} [90] => a dalších. [91] => [92] => Díky Huxleyho aktivitě při prosazování termínu ho převzalo mnoho [[myslitel]]ů, a přestože pro Huxleyho byl agnosticismus [[Metoda|metodou]], jak pohlížet na vědecká a náboženská tvrzení „zvenčí“, je dnes často chápán jako „přechodový most“, střední či „váhavá“ pozice mezi [[Teismus|teismem]] a [[Ateismus|ateismem]]. [93] => {{Citace monografie [94] => | příjmení = Dawkins [95] => | jméno = Richard [96] => | titul = Boží blud [97] => | překladatelé = GABAJOVÁ, Zuzana [98] => | vydavatel = Academia [99] => | místo = Praha [100] => | rok = 2009 [101] => | strany = 70 [102] => | rok copyrightu = 2006 [103] => | isbn = 978-80-200-1698-0 [104] => | poznámka = Dále jen ''Boží Blud'' [105] => }} [106] => [107] => [108] => == Etymologie == [109] => '''[[Termín]] agnosticismus''' vznikl spojením [[řečtina|řeckého]] ''[[zápor]]u'' ἀ- se [[Slovo|slovem]] [[wikt:γνῶσις|γνῶσις]] (''gnósis'' = ''[[poznání]]''), á-gnósis tedy znamená ''nemožnost poznání'': nepoznatelnost. [110] => [111] => [[Koncept]]em agnosticismu se Huxley zabýval přibližně od r. [[1860]] a poprvé termín použil v roce [[1876]] ve svém projevu na zasedání anglické ''[[Metafyzika|Metafyzické]] společnosti''{{Citace elektronické monografie [112] => | titul = Agnosticism & Thomas Henry Huxley [113] => | url = http://atheism.about.com/od/aboutagnosticism/a/huxley.htm [114] => | datum vydání = 2010-06-10 [115] => | datum přístupu = 2010-09-09 [116] => | vydavatel = Atheism.about.com [117] => | jazyk = anglicky [118] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110707075136/http://atheism.about.com/od/aboutagnosticism/a/huxley.htm [119] => | datum archivace = 2011-07-07 [120] => | nedostupné = ano [121] => }} (''Metaphysical Society''), v němž popsal svou filosofii, odmítající jakoukoliv možnost duchovních či [[Mystika|mystických]] poznání. Dřívější [[Autorita|autority]] [[Křesťanská církev|křesťanské církve]] totiž slovo ''gnósis'' používaly ve [[Smysl (filosofie)|smyslu]] „''duchovní poznání''“. Agnosticismus nelze ovšem plést dohromady s náboženskými postoji, vymezujícími se proti [[starověk]]ým náboženským [[Hereze|herezím]], jako byl třeba [[gnosticismus]], Huxley používal termín v mnohem širším a [[Abstrakce|abstraktnějším]] smyslu,''American Heritage Dictionary, 2000'', heslo ''agnostic'' (anglicky) chápal ho nikoliv jako [[Víra|víru]] či [[vyznání]], ale ''jako [[Metoda|metodu]] skeptického základního [[výzkum]]u, přinášejícího [[důkaz]]y''. [122] => [123] => Počátkem [[21. století]] se ve vědecké literatuře, zabývající se [[Neurologie|neurovědou]] a [[Psychologie|psychologií]], začal objevovat termín ''„agnostic“'' ve smyslu ''„nelokalizovatelný“''.''Oxford English Dictionary'', Additions Series, 1993 (anglicky) V [[Technika|technické]], počítačové a [[marketing]]ové literatuře ve stejné době získalo slovo ''„agnostický“'' význam ''„nezávislý“'' či ''„univerzální“''. Např. ''„[[Počítačová platforma|platformě]] agnostický“'' je označení [[Software|softwaru]], který může běžet pod libovolným [[Operační systém|operačním systémem]]. Obdobně existuje termín ''„[[hardware]] agnostic“'' označující [[Počítačová platforma|softwarovou platformu]] kterou je možné provozovat na různých typech hardwaru atd. [124] => [125] => == Další definice == [126] => {{Citát|Agnosticismus není ve skutečnosti vyznání, ale metoda, jejíž podstata spočívá v důsledné aplikaci jediného principu.|''[[Thomas Henry Huxley|T. H. Huxley]] (1889)'' ''Boží blud'', str. 71}} [127] => [128] => Za základní a výchozí bychom měli brát [[Definice|definici]] otce [[termín]]u [[Thomas Henry Huxley|Thomase Henryho Huxleyho]]. Agnosticismus je totiž ostře napadán jak [[Teismus|teisty]], tak [[Ateismus|ateisty]]. Je proto třeba mít na paměti, že definice stoupenců obou těchto „táborů“ se od původního smyslu, tak jak jej formuloval Huxley, mohou lišit mj. i ''právě'' proto, aby se pak snadněji vyvracely. [129] => [130] => * '''Podle Huxleyho''' je agnosticismus důslednou [[Aplikace|aplikací]] [[princip]]u, který lze vyjádřit: [131] => # pozitivně: ''„ve věcech myšlení následujte vlastní rozum až tam, kam vás zavede, bez ohledu na cokoliv jiného“'' [132] => # negativně: ''„ve věcech myšlení neberte za jisté úsudky, jež nejsou či nemohou být dokázány“'' [133] => [134] => * '''Nejčastěji používanou definicí v [[Česko|Česku]]''' počátkem [[21. století]] je, že „''agnosticismus je filosofický názor tvrdící, že existenci čehokoli, co nelze poznat zkušeností, tedy např. Boha, nemůžeme ani dokázat, ani vyvrátit.''“{{Citace elektronické monografie [135] => | příjmení = Maňák [136] => | jméno = Zdeněk [137] => | titul = Základy společenských věd a ONV (přednášky) [138] => | url = http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:bb6qbaCMQYAJ:demi.gymkh.cz/student/Z%C3%A1klady%2520spole%C4%8Densk%C3%BDch%2520ved%2520a%2520ONV/Ma%C5%88%C3%A1k/C4A,V8A/p%C5%99edn%C3%A1%C5%A1ky/Skepticismus,%2520dogmatismus,%2520agnosticismus,%2520sensualismus.doc+%22filosofick%C3%BD+n%C3%A1zor+tvrd%C3%ADc%C3%AD,+%C5%BEe+existenci+%C4%8Dehokoli,+co+nelze+poznat+zku%C5%A1enost%C3%AD,+tedy+nap%C5%99.+Boha,+nem%C5%AF%C5%BEeme+ani+dok%C3%A1zat,+ani+vyvr%C3%A1tit%22&cd=2&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&client=firefox-a [139] => | datum přístupu = 2010-09-09 [140] => | vydavatel = Gymnázium Jiřího Ortena [141] => }} Tato definice však vychází z (preagnostika) [[David Hume|Davida Huma]] ([[#David Hume|viz níže]]). [142] => [143] => * '''[[Ottův slovník naučný]]''' s kritickou [[Glosa|glosou]] definuje agnosticismus jako přesvědčení o nepoznatelnosti Boha, světového celku, duševního principu, prvních příčin a posledních účelů a o nemožnosti rozřešiti vlastní záhadu hmoty, ducha, prostoru, času, síly a hybu.{{Citace sborníku [144] => | titul = ''[[Ottův slovník naučný]]'' [145] => | url = http://www.archive.org/stream/ottvslovnknauni15ottogoog#page/n485/mode/1up [146] => | vydavatel = J. Otto [147] => | místo = Praha [148] => | rok vydání = 1888 [149] => | svazek = 1. A - Alpy [150] => | kapitola = Agnosticismus [151] => | strany = 453–454 [152] => }} [153] => Tato definice však vychází z (preagnostika) [[Auguste Comte|Augusta Comta]] ([[#Auguste Comte|viz níže]]). [154] => [155] => * '''Někteří teisté''', např. český katolický teolog, kněz [[Tomáš Halík]], definují agnosticismus jako „''vágní náboženskost''“ či „''[[něcismus]]''“ (tvrzení: „''v Boha církví nevěřím, ale ,něco‘ nad námi musí být''“),{{Citace elektronické monografie [156] => | příjmení = Halík [157] => | jméno = Tomáš [158] => | titul = O ateismu, pochybnostech a víře [159] => | url = http://www.halik.cz/clanky/o_ateismu_pochybnostech_vire.php [160] => | datum vydání = 2005-01-26 [161] => | datum přístupu = 2010-09-09 [162] => | vydavatel = halik.cz [163] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110718172505/http://www.halik.cz/clanky/o_ateismu_pochybnostech_vire.php [164] => | datum archivace = 2011-07-18 [165] => | nedostupné = ano [166] => }}{{Citace elektronické monografie [167] => | příjmení = Samojský [168] => | jméno = Petr [169] => | titul = „Něcismus“ – nové světové náboženství [170] => | url = http://www.unitaria.cz/praha/Archiv/2007-08/Mar16.08.Necismus_nove_svetove_nabozenstvi.htm [171] => | datum vydání = 2008-03-16 [172] => | datum přístupu = 2010-09-09 [173] => | vydavatel = Pražská obec unitářů [174] => }} [175] => resp. ''náboženský diletantismus'' ([[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryk]]). [176] => {{Citace monografie [177] => | příjmení = Čapek [178] => | jméno = Karel [179] => | titul = Hovory s T. G. Masarykem [180] => | vydavatel = Československý spisovatel [181] => | místo = Praha [182] => | rok = 1990 [183] => | počet stran = 592 [184] => | isbn = 80-202-0170-X [185] => | svazek = 3. MYŠLENÍ A ŽIVOT [186] => | kapitola = ''Metafyzika / SUB SPECIE AETERNI'' [187] => | rok copyrightu = 1928, 1930 [188] => | url = http://www.mlp.cz/koweb/00/03/34/75/88/hovory_s_t_g_masarykem.html [189] => | poznámky =
„''Z hlediska [[kauzální]]ho musíme klást nějaký začátek toho řetězu příčin; nestačí nám, myslím, přijímat sekundární příčiny [[in infinitum]]. A pozitivistické [[ignorabimus]], učení o nepoznatelnosti prvých příčin, agnosticism vůbec nepokládám za výklad světa a života. Už psychologicky je to divné: zakázat si otázky po prvních příčinách.''“ [190] => }} [191] => [192] => [193] => * '''Někteří skeptikové''' odmítají ztotožňování agnosticismu se [[Skepticismus|skepticismem]]. Jeden z nejvýznamnějších [[Starověk|antických]] skeptiků, [[Sextus Empiricus]], vyčleňuje skeptickému postoji zcela zvláštní místo a zapovídá ho směšovat jak s [[Dogmatismus|dogmatismem]], tak s agnosticismem (resp. s jejich argumentací, termíny jsou až pozdější).{{Citace elektronické monografie [194] => | příjmení = Cardal [195] => | jméno = Roman [196] => | titul = Historická nedomykavost Hegelovy dialektiky [197] => | url = http://www.distance.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=6&idc=177&Itemid=30 [198] => | datum vydání = 2010-05-06 [199] => | datum přístupu = 2010-09-09 [200] => | vydavatel = Distance [201] => | poznámky =
„''(...) lze rozlišovat tři druhy filosofických postojů. Jedni říkají, že pravdu již nalezli, druzí mají za to, že pravda je pro člověka nedostupná a konečně další tvrdí, že pravdu ještě nenalezli, přitom se však vyhýbají oběma předchozím extrémům dogmatismu a agnosticismu. Tuto třetí skupinu filosofů ztotožňuje Sextus se skeptiky.''“ [202] => | jazyk = [203] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120127134615/http://www.distance.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=6&idc=177&Itemid=30 [204] => | datum archivace = 2012-01-27 [205] => | nedostupné = ano [206] => }} [207] => [208] => * Oproti předchozímu americký novinář Ron Rosenbaum označuje v „''Agnostickém manifestu''“ („''An Agnostic Manifesto''“) z roku [[2010]] agnosticismus za krajní [[skepticismus]]: „''Agnosticismus není ateismus nebo teismus. Je radikálním skepticismem pochybujícím o možnosti jistoty, opozicí vůči nezaručeným jistotám nabízeným ateismem i teismem.''“ (Manifest vzbudil velkou diskusi, ale byl ostře kritizován pro autorovu minimální erudici a špatnou orientaci v základních pojmech.){{Citace elektronického periodika [209] => | příjmení = Rosenbaum [210] => | jméno = Ron [211] => | titul = An Agnostic Manifesto [212] => | periodikum = Slate [213] => | datum vydání = 2010-07-28 [214] => | datum přístupu = 2010-09-09 [215] => | url = http://www.slate.com/id/2258484/pagenum/all/ [216] => }} [217] => [218] => == Druhy agnosticismu == [219] => Australský filosof a [[Religionistika|religionista]] [[Graham Robert Oppy]] (* [[1960]]) uvádí dva základní typy agnosticismu:{{Citace periodika [220] => | příjmení = Oppy [221] => | jméno = Graham Robert [222] => | titul = Weak Agnosticism Defended [223] => | periodikum = International Journal for Philosophy of Religion [224] => | místo = Netherlands [225] => | vydavatel = Kluwer Academic Publishers [226] => | rok = 1994 [227] => | měsíc = prosinec [228] => | ročník = 36 [229] => | číslo = 3 [230] => | strany = 147–167 [231] => | url = http://www.jstor.org/pss/40018262?searchUrl=%2Faction%2FdoBasicSearch%3FQuery%3DWeak%2BAgnosticism%2BDefended%26gw%3Djtx%26acc%3Doff%26prq%3D%2528Weak%2BAgnosticism%2BDefended%2529%2BAND%2Biid%253A%252810.2307%252Fi40000946%2529%26hp%3D25%26wc%3Don [232] => }} [233] => :; 1. Silný agnosticismus : „''Rozumný člověk je povinen odmítnout řešení otázky Boží existence.''“
''Silný'' (nebo též striktní, přísný, tvrdý, uzavřený, pozitivní nebo absolutní) agnosticismus v zásadě popírá jakoukoliv možnost poznání Boha, bohů nebo jiné nejzazší jsoucnosti, protože jakoukoliv osobní zkušenost je možné potvrdit nebo vyvrátit zase jenom další subjektivní zkušeností. [234] => :; 2. Slabý agnosticismus : „''Rozumný člověk nevidí důvod, proč by se otázka Boží existence neměla řešit, i když ji zatím za vyřešenou nepovažuje.''“
''Slabý'' (nebo též [[empirický]], mírný, měkký, otevřený, negativní nebo dočasný) agnosticismus připouští, že otázka existence nebo neexistence Boha dosud nebyla zodpovězena, ale že je teoreticky ověřitelná, pokud se objeví další důkazy. [235] => [236] => V mírném rozporu s Oppym i Huxleyem (tj. bez důrazu na důkaz), ale „lidověji“ bývá silný a slabý agnosticismus charakterizován výpověďmi: [237] => : '''1. Silný agnostik''': „''Já to nevím a ty to také nevíš.''“ [238] => : '''2. Slabý agnostik''': „''Já to nevím, ale ty to možná víš.''“ [239] => [240] => Britský biolog a [[Evolucionismus|evolucionista]] [[Richard Dawkins]] (který ovšem jinak agnosticismus kritizuje z ateistických pozic, [[#daw|viz níže]]), rozlišuje několik druhů agnosticismu a člení je dvěma způsoby: [241] => :; Členění TAP a PAP''Boží blud'', str. 68 [242] => ::; 1. {{Kotva|tap}}TAP – dočasný agnosticismus v praxi („Temporary Agnosticism in Practice“): „legitimní nerozhodnost v situaci, kdy odpověď existuje, ale zatím jsme k ní nedošli (nemáme dostatek důkazů, nerozumíme jim, nemáme dostatek času na jejich rozluštění“
– odpovídá v podstatě ''slabému'' agnosticismu [243] => ::; 2. {{Kotva|pap}}PAP – trvalý agnosticismus z principu („Permanent Agnosticism in Principle“) : „přesvědčení, že některé otázky nelze nikdy zodpovědět bez ohledu na množství shromážděných důkazů, protože u některých otázek důkazy nelze aplikovat (např. otázka, zda skutečně vidíte stejnou červenou jako já)“
– odpovídá v podstatě ''silnému'' agnosticismu [244] => [245] => :; Členění na škále teista/ateista (dle pravděpodobnosti, jakou přisuzuje existenci Boha) [246] => ::; 1. Vyšší než 50 % Prakticky vzato agnostik, který tíhne k teismu : ''„Jsem velmi nerozhodný, ale spíš bych v Boha věřil.“'' [247] => ::; 2. Přesně 50 % Zcela nestranný agnostik : ''„Existence a neexistence Boha jsou přesně stejně pravděpodobné.“'' [248] => ::; 3. Nižší než 50 % Prakticky vzato agnostik, který tíhne k ateismu : ''„Nevím, jestli Bůh existuje, ale spíš bych byl skeptický.“'' [249] => [250] => == Argumenty agnosticismu == [251] => [[Soubor:David Hume.jpg|náhled|[[David Hume]] na obraze [[Allan Ramsay|Allana Ramsaye]] z r. [[1766]]]]{{Citát|O bozích nelze věděti ani že jsou, ani že nejsou, ani jakou mají podobu.|''[[Prótagorás z Abdér]] ([[481 př. n. l.|481]]–[[410 př. n. l.]])'' {{Citace elektronického periodika [252] => | příjmení = Chlubný [253] => | jméno = Jiří [254] => | příjmení2 = Svobodová [255] => | jméno2 = Lenka [256] => | titul = Sofisté [257] => | periodikum = ANTIKA.avonet.cz [258] => | datum vydání = 09.12.2004 [259] => | datum přístupu = 19.8.2010 [260] => | url = http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1938 [261] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20060720093654/http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1938 [262] => | datum archivace = 2006-07-20 [263] => }}}} [264] => [265] => === David Hume === [266] => [[Skotsko|Skotský]] [[Osvícenství|osvícenský]] filosof [[David Hume]] ([[1711]]–[[1776]]) tvrdil, že smysluplné výroky o universu jsou vždy podmíněny určitou mírou pochybnosti,{{Citace monografie [267] => | příjmení = Hume [268] => | jméno = David [269] => | titul = Zkoumání o lidském rozumu [270] => | překladatelé = MOURAL, Josef [271] => | vydavatel = Svoboda [272] => | místo = Praha [273] => | rok = 1996 [274] => | isbn = 80-205-0521-0 [275] => | poznámka = Dále jen ''Zkoumání o lidském rozumu'' [276] => }} [277] => a je [[skeptik]]em v tom smyslu, že ''nepřipouští žádnou jistotu'' v poznání předmětů [[zkušenost]]i, tedy ''v poznání předmětů, které neexistují mimo [[vědomí]]''.''Zkoumání o lidském rozumu'', kap. XI. „O zvláštní prozřetelnosti a budoucnosti.“:
''„Když usuzujeme z běhu přírody na určitou rozumnou příčinu, která dala řád vesmíru a uchovává jej, držíme se zásady nejisté – tato věc je mimo dosah lidské zkušenosti, je proto zcela zbytečná.“'' [278] => Hume dále tvrdí, že velká část [[Metafyzika|metafyziky]] není věda,''Zkoumání o lidském rozumu'', kap. I. „O různých druzích filosofie.“:
''(Velká část metafyziky) „...není [[věda]] – buď vzniká z marného úsilí lidské ješitnosti, která by chtěla proniknout do rozumu nepřístupných věcí, nebo z podvodu lidských [[Pověra|pověr]].“'' [279] => popírá průkaznost [[zázrak]]ů''Zkoumání o lidském rozumu'', kap. X. „O zázracích.“:
''„zázrak je porušení [[Přírodní zákon|přírodních zákonů]], a protože tyto zákony byly stanoveny pevnou a nezměnitelnou zkušeností, důkaz proti zázrakům je již ze samé povahy věci dokonalý. Vůči každému zázraku musí být jednotná zkušenost, jinak by si taková příhoda tento název nezasloužila. Z jednotné zkušenosti se tvoří důkaz a máme tu přímý a úplný důkaz z povahy věci proti existenci jakéhokoli zázraku, tento důkaz nelze vyvrátit a nelze nabýt víry v zázrak, leda opačným a usvědčujícím [[důkaz]]em.“'' [280] => i autoritu [[Bible]],''Zkoumání o lidském rozumu'', kap. X. „O zázracích.“:
''„všeobecně se má za to, že autorita [[Písmo svaté|Písma]] i tradice je založena na svědectví [[apoštol]]ů, kteří byli očitými svědky těch zázraků [[Spasitel]]e, kterými prokázal své božské poslání. Naše důkazy pro pravdivost křesťanství jsou tedy slabší než důkazy pro pravdivost našich smyslů. Písmo ani tradice nemají takovou průkaznost jako smysly.“'' [281] => kritizuje věřící jako [[Antropocentrismus|antropocentristy]] a [[Egoismus|egoisty]]''Zkoumání o lidském rozumu'', kap. XI. „O zvláštní prozřetelnosti a budoucnosti.“:
''„Velkým zdrojem našich omylů je, že na místo Nejvyšší bytosti mlčky stavíme sebe a soudíme, že si při každé příležitosti bude počínat tak, jak bychom v její situaci považovali za rozumné a vhodné“'' [282] => a odmítá motivy odměny a trestu v křesťanské [[Morálka|morálce]].''Zkoumání o lidském rozumu'', kap. XI. „O zvláštní prozřetelnosti a budoucnosti.“:
''„Všechna filosofie a náboženství nejsou nikdy s to nás přenést za obvyklý běh zkušeností. Z nábož. hypotézy nelze vyvozovat žádný nový fakt; žádnou událost z ní nemůžeme předvídat nebo předpovídat; žádnou jinou odměnu nemůžeme čekat; žádného jiného trestu se nemusíme bát, než jak to všechno známe ze skutečného života a pozorování. Lidé dělají různé závěry z víry v Boží jsoucnost a předpokládají, že Bůh bude stíhat neřesti tresty a ctnosti odměňovat, kromě odměn a trestů, které se už vyskytují v obvyklém běhu přírody. Jsou-li tyto jejich názory správné nebo ne, na tom nezáleží. Jejich vliv na jejich život a jednání musí být stále stejný.“'' [283] => Hume však zároveň zpochybňuje i možnost důkazu Boží ''neexistence'' a ''požaduje po vědě, aby se zabývala pouze věcmi, které je možno pokládat za evidentní'', protože jejich skutečnost je prokazována jednotnou lidskou zkušeností. [284] => ''Zkoumání o lidském rozumu'', kap. XII. „O akademické neboli skeptické filosofii.“:
''„Nebytí nějaké bytosti je idea tak jasná a zřetelná jako její bytí. Věta, která tvrdí, že něco není, je stejně myslitelná a pochopitelná jako věta, která tvrdí, že něco je. Existenci nějaké bytosti lze tedy dokázat jen důvody z její příčiny nebo účinku; tyto důkazy vycházejí jen ze zkušenosti. Uvažujeme-li [[a priori]], může se zdát, že všechno je s to způsobit všechno. Jen zkušenost nás poučuje o povaze a mezích příčiny a účinku a umožňuje nám usuzovat o existenci jednoho předmětu z existence druhého. Takový je základ mravního uvažování, které tvoří větší část lidského vědění a je pramenem všeho lidského chování a jednání.“'' [285] => [286] => [287] => === Immanuel Kant === [288] => [[Soubor:Immanuel Kant portrait c1790.jpg|náhled|vlevo|[[Immanuel Kant]] (anonym, malířská škola [[Anton Graff|Antona Graffa]], [[1790]])]] [[Immanuel Kant]] ([[1724]]–[[1804]]) zdůrazňoval ''[[Autonomie|autonomii]]'' člověka a [[Transcendentální idealismus|transcendentalismu]], nezávislost vědění ve ''„světě pro nás“'' a protestoval proti ''„dogmatickému rozumu“''. Dále tvrdil, že dosavadní poznání světa se jeví jako přijímání informací o ''objektu'' (o světě), kdy ''objekt'' (věc) působí na ''subjekt'' (člověka) a tak vzniká pro člověka ''informace''. Kant tzv. [[Koperníkovský obrat|koperníkovským obratem]] dochází k názoru, že ''aktivní je přece člověk, tedy subjekt''. Protože ve vědomí máme pak právě tolik, na kolik se ptáme (tedy objekt se nám dá natolik, nakolik jsme schopni ho vidět) – stává se objekt ''„věcí pro nás“'' (''„Ding für Sich“''). Objekt sám je pak ''„věc o sobě“'' (''„Ding an sich“'') a ''„věc o sobě“'' nemůžeme vnímat ani poznávat (poznat můžeme jenom to, jak se nám věci jeví, svět jevů; ''podstatu'' věci, věc ''„o sobě“'' poznat nemůžeme).{{Citace monografie [289] => | příjmení = Kant [290] => | jméno = Immanuel [291] => | titul = Kritika čistého rozumu [292] => | vydavatel = Oikúmené [293] => | rok = 2001 [294] => | isbn = 80-7298-035-1 [295] => | překladatelé = CHVATÍK, Ivan / LOUŽIL, Jaromír / CHOTAŠ, Jiří [296] => }} [297] => [298] => [299] => === Auguste Comte === [300] => [[Francie|Francouzský]] [[matematik]], [[myslitel]] a zakladatel [[Pozitivismus|pozitivismu]] [[Auguste Comte]] ([[1798]]–[[1857]]) tvrdí, že v procesu poznání je člověk jen [[Gnozeologie|gnozeologický]] [[subjekt]] a jeho [[aktivita]] je vyloučena. Comte přejímá ze soudobé [[Přírodověda|přírodovědy]] antiteologičnost a antimetafyzičnost a rezignuje na pátrání po tzv. prvních a posledních příčinách.{{Citace monografie [301] => | příjmení = Comte [302] => | jméno = Auguste [303] => | titul = Cours de Philosophie positive (Kurs positivní filosofie) [304] => | vydavatel = Alfred Costes [305] => | místo = Paris [306] => | rok = 1934 [307] => | počet stran = 410 [308] => | svazek = 1 [309] => | kapitola = 1 [310] => | poznámka =
„''Základním znakem pozitivní filosofie je nahlížet na všechny jevy jako na takové, jež podléhají neměnitelným přirozeným zákonům. Jejich přesné určení a redukování na nejmenší možný počet je cílem všech našich snah, přičemž to, co nazýváme příčinami, ať už prvotními nebo posledními, považujeme za cosi nám zcela nepřístupného a pátrání po nich za nesmyslné... Pokud jde o vymezení, co jsou přitažlivost a tíže (hmotnost) samy o sobě, jaké jsou jejich příčiny, to jsou otázky, které všichni považujeme za neřešitelné, za takové, které už nespadají do oblasti pozitivní filosofie a které právem přenecháváme imaginaci teologů nebo ostrovtipu metafyziků.''“ [311] => | jazyk = francouzsky [312] => }} [313] => Comte omezuje koncept poznání na to, co je poznatelné z hlediska [[Empirismus|empirické]] přírodovědy a odmítá [[Spekulace|spekulativní]] metafyziku i metafyzické otázky.{{Citace monografie [314] => | příjmení = Cetl [315] => | jméno = Jiří [316] => | odkaz na autora = [317] => | titul = Český pozitivismus. Příspěvek k charakteristice jedné z tradic českého buržoazního myšlení. [318] => | vydavatel = Univerzita J. E. Purkyně [319] => | místo = Brno [320] => | rok = 1981 [321] => }} [322] => {{Citace monografie [323] => | příjmení = Cetl [324] => | jméno = Jiří [325] => | jméno2 = a kol. [326] => | odkaz na autora = [327] => | titul = Průvodce dějinami evropského myšlení [328] => | vydavatel = Panorama [329] => | místo = Praha [330] => | rok = 1985 [331] => }} [332] => [333] => === Thomas Henry Huxley === [334] => [[Thomas Henry Huxley]] ([[1825]]–[[1895]]) na jedné straně tvrdil: ''„Dbám, abych učil své touhy podřizovat se faktům, nikoliv abych fakta nutil být v souladu s mými touhami... Stůjte před fakty jako malé dítě, buďte připraveni vzdát se jakéhokoliv [[apriorní]]ho názoru, následujte přírodu, ať vás vede kamkoli, k jakýmkoli propastem. Jinak nepoznáte nic.“''{{Citace elektronického periodika [335] => | příjmení = Svršek [336] => | jméno = Jiří [337] => | titul = Stephen Jay Gould: Malá tajemství evoluce: počátky života [338] => | periodikum = Natura [339] => | datum vydání = 1997 [340] => | url = http://natura.baf.cz/natura/1995/7/9507-5.html [341] => }} [342] => [343] => [344] => Na druhé straně Huxley prohlásil: ''„Stvoření v běžném slova smyslu je docela dobře představitelné. Nevidím nic problematického na představě, že v nějakých dávných dobách tento vesmír neexistoval a že začal existovat až (...) v důsledku vědomého rozhodnutí nějaké prehistorické bytosti. Tzv. [[apriorní]] argumenty (...) zpochybňující možnost stvořitelských činů, mi připadají zbavené jakéhokoliv racionálního základu.“'' [345] => [346] => === Robert G. Ingersoll === [347] => Robert G. Ingersoll, americký právník, politik a uznávaný řečník ve své přednášce ''„Proč jsem agnostikem“'' v roce [[1896]] prohlásil: ''„Myslím, že tím nejvyšším je sama příroda, že v jejím nekonečném řetězu nemůže být žádná souvislost osamocená nebo nefunkční, že neexistuje žádná nadpřirozená moc, která by mohla odpovědět na modlitby, žádná síla, jejíž uctívání by ji mohlo o něčem přesvědčit či něco změnit, žádná síla, která by se starala o člověka.“'' [348] => [349] => Ingersoll dále řekl: ''„Je tam někde Bůh? Nevím. Je člověk nesmrtelný? Nevím. Jedno ale vím jistě: žádná naděje, žádný strach, žádná víra ani žádné popírání nemohou změnit skutečnost. Je to tak, jak to je, a bude to tak, jak to být musí.“'' (...) ''„Můžeme být upřímní v přiznání, jak moc jsme neznalí. Budeme-li dotázáni, co je za horizontem známého, musíme říci, že nevíme.“'' [350] => [351] => Ingersoll svůj postoj shrnuje slovy: ''„Je nádherné vědět, že alespoň v království myšlenek jste bez pout, že máte právo zkoumat všechny výšiny a hlubiny, že v žádné ze všech rozsáhlých prostor myšlení neexistují zdi ani ploty, žádná zakázaná místa ani žádné posvátné kouty.“'' [352] => [353] => === Bertrand Russell === [354] => [[Soubor:Honourable Bertrand Russell.jpg|náhled|[[Bertrand Russell]] v r. [[1916]]]]{{Citát|Nejvíc utrpení způsobil člověk člověku proto, že byl přesvědčen o věcech, které se ukázaly být nepravdivé.|''[[Bertrand Russell]] ([[1872]]–[[1970]])''}} [355] => Esej nositele [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]] [[Bertrand Russell|Bertranda Russella]] ''„Proč nejsem křesťan“'', vycházející z jeho projevu v roce [[1927]] a později zahrnutý do stejnojmenné knihy, je považován za klasiku agnosticismu. Shrnuje Russelovy námitky proti možnosti Boží existence a následně jeho morální výhrady proti křesťanskému učení. Poté Russel vyzývá čtenáře, aby se ''„postavili na své vlastní nohy a dívali se na svět otevřeně, beze strachu a se svobodným rozumem.“'' V eseji ''„Mystika a logika" (Mysticism and logic)''{{Citace monografie [356] => | příjmení = Russell [357] => | jméno = Bertrand [358] => | odkaz na autora = [359] => | titul = Mysticism and logic and other essays [360] => | vydavatel = George Allen & Unwin Ltd. [361] => | místo = London [362] => | rok = 1963 [363] => | jazyk = anglicky [364] => }} [365] => se Russellovi „''plně rozvinutá mystika jeví pomýlená''“, považuje ji však pro člověka za důležitou.{{Citace elektronického periodika [366] => | příjmení = Pavlas [367] => | jméno = Petr [368] => | titul = Bertrand Russell: Ano mystice, ne pokroku [369] => | periodikum = Respekt [370] => | poznámky =
''„...mystický způsob cítění učí jistému prvku moudrosti, jenž je nedosažitelný jakkoli jinak. Je-li tomu tak, mystika by měla být doporučena jako přístup k životu, nikoliv jako soubor pravd o světě (a creed about the world)“'' [371] => | url = http://pavlas.blog.respekt.cz/c/113682/Bertrand-Russell-Ano-mystice-ne-pokroku.html [372] => | datum přístupu = 2010-09-10 [373] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20091213005528/http://pavlas.blog.respekt.cz/c/113682/Bertrand-Russell-Ano-mystice-ne-pokroku.html [374] => | datum archivace = 2009-12-13 [375] => | nedostupné = ano [376] => }} Ve stejném eseji zároveň odmítá [[evolucionismus]].{{Citace elektronického periodika [377] => | příjmení = Pavlas [378] => | jméno = Petr [379] => | titul = Bertrand Russell: Ano mystice, ne pokroku [380] => | periodikum = Respekt [381] => | poznámky =
''„[[Evolucionismus]], navzdory svým výzvám jednotlivým vědeckým faktům, selhává jako pravá vědecká filosofie pro své otročení času, pro své etické zaujetí a pro svůj hlavní zájem, kterým jsou naše světské obavy a osudy. Pravá vědecká filosofie bude skromnější, postupnější, pracnější, bude nabízet méně lesklého vnějšího pozlátka, kterým by zalichotila falešným nadějím, ale bude netečná k osudu a schopnější přitakat světu bez jeho tyranského zneužívání našimi lidskými a časnými zájmy.“'' [382] => | url = http://pavlas.blog.respekt.cz/c/113682/Bertrand-Russell-Ano-mystice-ne-pokroku.html [383] => | datum přístupu = 2010-09-10 [384] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20091213005528/http://pavlas.blog.respekt.cz/c/113682/Bertrand-Russell-Ano-mystice-ne-pokroku.html [385] => | datum archivace = 2009-12-13 [386] => | nedostupné = ano [387] => }} V roce [[1939]] charakterizoval v přednášce ''„O existenci a podstatě Boha“'' sám sebe jako ateistu, [388] => {{Citace monografie [389] => | příjmení = Russell [390] => | jméno = Bertrand [391] => | titul = Collected Papers [392] => | strany = 255 [393] => | svazek = 10 [394] => | jazyk = anglicky [395] => | poznámka = Dále jen ''Collected Papers''
''„Existence a podstata Boha je předmět, který mohu diskutovat jen napůl. Jestliže někdo dojde k negativnímu závěru u první části otázky (existence), druhá (podstata) vůbec nevyvstává; a můj vlastní postoj, jak jste si možná již uvědomili, je v první části negativní.“'' [396] => }} [397] => nicméně později, ve stejné přednášce, připouští [[Antropomorfismus|ne-antropomorfní]] pojetí Boha.''Collected Papers'', str. 258
„''Domnívám se, že tento druh Boha je něčím, co nejde vyvrátit, zatímco představa o všemohoucím a laskavém Bohu, myslím, vyvrátit jde.''“ [398] => [399] => V roce [[1947]] Russell prohlásil, že se může označit za ateistu i agnostika, záleží však na [[kontext]]u. [400] => {{Citace monografie [401] => | příjmení = Russell [402] => | jméno = Bertrand [403] => | titul = Jsem ateista nebo agnostik? (Obhajoba tolerance tváří v tvář novým dogmatům) / Am I an Atheist or an Agnostic? [404] => | vydavatel = Haldeman-Julius Company [405] => | místo = Girard, Kansas, USA [406] => | rok = 1950 [407] => | jazyk = anglicky [408] => | poznámka =
''„Kdybych mluvil k čistě filosofickému publiku, pak bych měl jako filosof říci, že sám sebe definuji jako agnostika, neboť si nemyslím, že existuje jakýkoliv přesvědčivý argument, kterým lze prokázat, že Bůh neexistuje. Na druhou stranu, pokud mám sdělit svůj pocit obyčejnému člověku z ulice, myslím, že bych se měl označit za ateistu, protože když říkám, že nejde dokázat, že není Bůh, musím zároveň přidat, že nemohu dokázat ani to, že nejsou nějací homérští bohové.“'' [409] => }} V roce [[1953]] v eseji ''„Co je agnostik?“'' Russell definuje agnostika takto: ''„Agnostik si myslí, že je nemožné poznat pravdu o věcech, které jsou pro křesťany důležité, jako je Bůh či příští život. A ne-li naprosto nemožné, pak zcela jistě nemožné v naší době.“'' Připouští však možnost změny přesvědčení na základě zcela průkazného osobního zážitku.RUSSEL, Bertrand. ''Co je agnostik?''
„''Myslím, že pokud bych uslyšel z nebe hlas, který by přesně předpověděl, co se bude dít během příštích čtyřiadvaceti hodin, a to včetně událostí, které jsou zcela nepravděpodobné, a pokud by se pak všechny ty události skutečně staly, mohlo by mě to přesvědčit minimálně alespoň o existenci nějaké inteligence vyšší než je ta lidská.''“ [410] => [411] => Russell ve slavném „''příkladě o čajové konvici''“ kritizuje dogmatiky, kteří chtějí, aby jim skeptici jejich dogmata vyvraceli, místo aby je oni sami dokazovali.''Boží blud'', str. 73 [412] => [413] => === Další === [414] => Klasický americký film ''[[Kdo seje vítr (film, 1960)|Kdo seje vítr]]'' (''Inherit the Wind'') natočený v r. [[1960]] podle [[Kdo seje vítr (divadelní hra)|stejnojmenné divadelní hry]], inspirované tzv. [[Opičí proces|opičím procesem]], obsahuje typické argumenty agnosticismu. Státní žalobce Brady se v něm ptá obhájce a silného agnostika Drummonda: „''Copak je možné, aby bylo vůbec něco svatého pro takového věhlasného agnostika, jako jste vy?''“ A Drummond odpovídá: „''Ano! Jedinečnost lidského myšlení! V dětské síle zvládnout násobilku je víc posvátnosti než ve všech vašich výkřicích: „[[Amen]]!“ „Svatá svátost!“ a „[[Hosana]]“! Myšlenka je větší monument než katedrála. A rozvoj lidského poznání je víc než zázrak s holemi změněnými v hady nebo rozestoupení vod! [[Charles Darwin|Darwin]] nás dovedl na vrchol kopce, ze kterého se můžeme ohlédnout a spatřit, odkud jsme přišli. Ale pro tento pohled, pro toto nahlédnutí, pro toto poznání musíme opustit naši víru v příjemnou poezii knihy [[Genesis]]!''“{{Citace elektronické monografie [415] => | titul = Inherit The Wind [416] => | url = http://rwor.org/a/085/inherit-en.html [417] => | datum vydání = 2007-04-22 [418] => | datum přístupu = 2010-09-09 [419] => | vydavatel = Revolution [420] => | vydání = Revolution #85 [421] => | jazyk = anglicky [422] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100729211603/http://www.rwor.org/a/085/inherit-en.html [423] => | datum archivace = 2010-07-29 [424] => | nedostupné = ano [425] => }} [426] => [427] => == Kritika agnosticismu == [428] => Agnosticismus je kritizován jak ze strany [[Teismus|teistů]], tak [[Ateismus|ateistů]], jejich [[argument]]y často mají jen opačná znaménka. Teisté i ateisté se dokonce někdy spojují v boji proti agnosticismu. Např. [[Spojené království|britský]] historik a dramatik, [[Anglikánství|anglikánský]] kněz Hugh Ross Williamson ([[1901]]–[[1978]]) „''choval v úctě oddané zbožné věřící a oddané ateisty''“ a „''své pohrdání si schovával pro nanicovaté bezpáteřní tuctové lidi, kteří se plácají kdesi uprostřed''“.''Boží blud'', str. 67 Jak teisté, tak ateisté přitom nepracují s Huxleyho definicí agnosticismu jako metody, ale zásadně ho chápou jako střední pozici mezi teismem a ateismem. Teisté tak často vnímají agnostiky jako „''slabé věřící''“ ([[Tomáš Halík]] je označuje jako „''něcisty''“), zatímco ateisté jako ''nevěřící, kteří zatím ještě vše důkladně nepromysleli a jsou proto nerozhodní''.''Boží blud'', str. 68–75 [429] => [430] => === Kritika za strany teistů === [431] => Mnozí náboženští myslitelé zavrhují agnosticismus v jakékoliv jeho formě. [[Religiozita|Religiózní]] učenci největších tří tzv. [[Abrahámovská náboženství|abrahámovských náboženství]] ([[judaismus]], [[křesťanství]], [[islám]]) jsou si jisti možností poznání a to i tak metafyzických věcí, jako jsou Bůh a duše,Shed Muhammad Naquib Al-Attas, ''Journal of Islamic Philosophy'', Svazek 1, č. 1 – 2005, str. 21–22. protože ''lidské myšlení má dle jejich názoru též ne-materiální, duchovní složku''. Prohlašují, že „''nemusí být schopni je vidět či se jich dotknout''“, stejně tak, jako toho nejsou schopni v případě [[gravitace]], [[entropie]], [[rozum]]u nebo [[myšlení]]. [432] => [433] => Náboženští učenci, jako Laurence B. Brown, Ronald Tacelli a [[Peter Kreeft]], tvrdí, že ''agnosticismus nebere v úvahu četné důkazy o Boží existenci, které sám Bůh vložil do procesu stvoření''. [434] => {{Citace elektronické monografie [435] => | příjmení = BROWN [436] => | jméno = Laurence B. [437] => | odkaz na autora = [438] => | titul = Religion of Islam: Agnosticism [439] => | url = http://www.islamreligion.com/articles/641/ [440] => | datum vydání = 2007 [441] => | datum aktualizace = 2008-05-25 [442] => | datum přístupu = 2010-09-09 [443] => | jazyk = anglicky [444] => }} [445] => Peter Kreeft a Ronald Tacelli k tomu uvádějí 20 „argumentů“ Boží existence.KREEFT, Peter, TACELLI, Fr. Ronald.''Twenty Arguments for the Existence of God (20 argumentů pro existenci Boha)'' z knihy ''Handbook of Christian Apologetics'', SJ, Intervarsity Press, 1994. (anglicky) [http://www.peterkreeft.com/topics-more/20_arguments-gods-existence.htm Dostupné online.] Tvrdí, že agnostický požadavek na vědecký důkaz Boží existence (nejlépe laboratorně ověřitelný) je ve skutečnosti výzvou Bohu, tedy nejvyššímu bytí, aby se stal lidským služebníkem. [446] => {{Citace monografie [447] => | příjmení = RATZINGER [448] => | jméno = Joseph [449] => | odkaz na autora = [450] => | titul = Jesus of Nazareth [451] => | vydavatel = Random House [452] => | rok = 2007 [453] => | jazyk = anglicky [454] => }} [455] => Argumentují, že s otázkou Boha by mělo být zacházeno jinak než s ostatními poznatelnými objekty, neboť „''se týká něčeho, co je nad námi, nikoliv pod námi''“. Křesťanský filozof [[Blaise Pascal]] tvrdil, že i kdyby opravdu neexistoval žádný důkaz Boha, měli by agnostici zvážit argument (dnes známý jako [[Pascalova sázka]]): ''předpoklad, že Bůh existuje, má nekonečně vyšší hodnotu, než předpoklad, že neexistuje, a tak je bezpečnější „vsadit si“ na Boží existenci''. [456] => [457] => Podle [[Benedikt XVI.|Josepha Ratzingera]], pozdějšího papeže [[Benedikt XVI.|Benedikta XVI.]], je agnosticismus, konkrétně silný agnosticismus, ''úvaha limitovaná a protiřečící si v tvrzení, že síla rozumu vede k poznání pravdy vědecké, ale nikoliv již pravdy duchovní či filosofické''. Vyloučení náboženství a etiky z myšlení podle něj vede k nebezpečným patologickým změnám ve vědě i náboženství a v důsledku toho k lidským i ekologickým katastrofám.{{Citace monografie [458] => | příjmení = Ratzinger [459] => | jméno = Joseph [460] => | titul = The Yes of Jesus Christ: Spiritual Exercises in Faith, Hope, and Love [461] => | vydavatel = Cross Roads Publishing [462] => | rok = 2005 [463] => | jazyk = anglicky [464] => }} [465] => [466] => {{Citace monografie [467] => | příjmení = Ratzinger [468] => | jméno = Joseph [469] => | titul = Truth and Tolerance: Christian Belief And World Religions [470] => | vydavatel = Ignatius Press [471] => | rok = 2004 [472] => | jazyk = anglicky [473] => }} [474] => ''Benedict XVI., adresováno Universitě v Regensburgu'', 2006 [http://www.catholicculture.org/news/features/index.cfm?recnum=46474 Dostupné online.] (anglicky) „''Agnosticismus,''“ řekl Ratzinger, „''je vždy jen plodem odmítnutí poznání, které bylo člověku nabídnuto. (...) Možnost poznat Boha existovala vždycky.''“ Pro Ratzingera je agnosticismus volbou pohodlí, pýchy, dominance a užitku před pravdou a je v přímém protikladu k postoji co nejhorlivěji uplatňovat sebekritiku, pokorně naslouchat celku jsoucna, korigovat své vědecké metody a být ochoten dojít k očištění skrze pravdu. [475] => [476] => Podle některých teologů ''ve skutečnosti není agnosticismus prakticky možný'', neboť člověk může žít pouze tak, jako kdyby Boha nebylo („''etsi Deus non daretur''“) nebo tak, jako že Bůh je („''etsi Deus daretur''“).{{Citace elektronické monografie [477] => | titul = Why can’t I live my life as an agnostic? [478] => | url = http://www.faithfacts.org/search-for-truth/questions-of-christians/why-cant-I-live-my-life-as-an-agnostic [479] => | datum vydání = 2007 [480] => | datum přístupu = 2010-09-09 [481] => | vydavatel = FAITH Facts [482] => | jazyk = anglicky [483] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080516211947/http://www.faithfacts.org/search-for-truth/questions-of-christians/why-cant-I-live-my-life-as-an-agnostic [484] => | datum archivace = 2008-05-16 [485] => | nedostupné = ano [486] => }}{{Citace monografie [487] => | příjmení = Ratzinger [488] => | jméno = Joseph [489] => | titul = Christianity and the Crisis of Cultures [490] => | url = https://archive.org/details/christianitycris0000bene [491] => | vydavatel = Ignatius Press [492] => | rok = 2006 [493] => | isbn = 9781586171421 [494] => }} [495] => Tito učenci míní, že každý den v lidském životě je nenávratným krokem ke smrti, a tak ''nerozhodnost, zda je či není Bůh'', kterého vidí jako vše zahrnující podstatu, účel a smysl života, ''je vlastně rozhodnutím se pro ateismus''.{{Citace elektronické monografie [496] => | titul = Argument from Pascal's Wager [497] => | url = http://www.peterkreeft.com/topics/pascals-wager.htm [498] => | datum vydání = 2007 [499] => | datum přístupu = 2010-09-09 [500] => | jazyk = anglicky [501] => }} [502] => {{Citace elektronické monografie [503] => | příjmení = Magister [504] => | jméno = Sandro [505] => | titul = Habermas writes to Ratzinger and Ruini responds [506] => | url = http://chiesa.espresso.repubblica.it/articolo/125081?eng=y [507] => | datum vydání = 2007 [508] => | datum přístupu = 2010-09-09 [509] => | jazyk = anglicky [510] => }} [511] => [512] => [513] => Někteří křesťané také tvrdí, že agnostik „''je zvyklý pokládat sebe sama za měřítko všech věcí, svou vlastní zkušenost (včetně zkušenosti s fungováním vlastního rozumu) za jediný způsob poznání a svůj subjektivní obraz světa za jediný přijatelný''“. Dovozují, že jeho tzv. „serióznost“ či „intelektuální poctivost“ mu brání brát vážně vlastní „''tušení „něčeho za (nad) tím vším“, tedy něčeho svrchovaně významného''“ a proto se zdráhá „''opustit svou pozici, která má značnou setrvačnost''“ a učinit rozhodující krok směrem k víře.{{Citace elektronické monografie [514] => | příjmení = Příhoda [515] => | jméno = Petr [516] => | titul = „Zda je Bůh? Upřímně řečeno, nevím...“ [517] => | url = http://www.katyd.cz/index.php?cmd=page&type=11&article=6196&webSSID=0cad5dde3bc0eaebcd4acf01741f2768 [518] => | datum přístupu = 2010-09-09 [519] => | vydání = 36/2008 [520] => | vydavatel = Katolický týdeník, Příloha Perspektivy [521] => }} [522] => [523] => [524] => Stoupenci hnutí [[Hare Kršna]] kritizují agnosticismus proto, že „''z malých částí poznání, které jsou verifikovány na základě smyslově-racionálním (...) se usuzuje na celek, konečné poznání, které je kvůli metodě dosažení sebe sama jaksi mlhavé a ve své podstatě neurčité (...) zatímco poznání ve védské tradici je sestupného, deduktivního a nespekulativního charakteru. Ze znalosti celku usuzuji na jeho části. Celkem ve védské tradici je Bůh, jenž je definován jako Absolutní Pravda. Metodou poznání je dotazování se na Absolutní Pravdu, která byla vyjevena před milióny let a tradovala se ústním podáním z učitele na žáka, což pokračuje dodnes.''“{{Citace elektronické monografie [525] => | titul = Agnosticismus [526] => | url = http://www.veda.harekrsna.cz/encyklopedie/agnost.htm [527] => | datum vydání = 2001 [528] => | datum přístupu = 2010-09-09 [529] => | vydavatel = VÉDA - Védská encyklopedie [530] => }} [531] => [532] => [533] => === Kritika ze strany ateistů === [534] => [[Marxisté]] vždy odmítali agnosticismus zcela zásadně, počínaje již [[Karl Marx|Marxovou]] a [[Bedřich Engels|Engelsovou]] kritikou Huma a Kanta a následně [[Vladimir Iljič Lenin|Leninovou]] kritikou moderního agnosticismu.{{Citace elektronického periodika [535] => | příjmení = Kolář [536] => | jméno = Petr [537] => | titul = Materialismus a empiriokriticismus 4. Leninovo rozvinutí marxistické teorie poznání [538] => | periodikum = Nový směr [539] => | datum vydání = 2008-11-19 [540] => | url = http://www.novysmer.cz/content/view/885/49/ [541] => }}{{Nedostupný zdroj}} Pro marxisty „''podstata poznání spočívá v odrážení objektivního světa ve vědomí člověka''“, vědecké poznání je pak „''odraz skutečnosti, teoretické přetvoření objektivní reality ve vědomí lidí''“.{{Citace monografie [542] => | příjmení = Lenin [543] => | jméno = Vladimír Iljič [544] => | titul = Materialismus a empiriokriticismus [545] => | vydavatel = Svoboda [546] => | místo = Praha [547] => | rok = 1984 [548] => | počet stran = 130 [549] => | edice = Sebrané spisy [550] => | svazek edice = 18 [551] => | strany = 94 [552] => }} [553] => Pohyb poznání od jevů k podstatě věcí probíhá podle slov Lenina „''od živého nazírání k abstraktnímu myšlení a od něho k praxi – taková je dialektická cesta poznání pravdy, poznání objektivní reality''“.{{Citace monografie [554] => | příjmení = Lenin [555] => | jméno = Vladimír Iljič [556] => | titul = Materialismus a empiriokriticismus [557] => | vydavatel = SNPL [558] => | místo = Praha [559] => | rok = 1960 [560] => | počet stran = [561] => | edice = Sebrané spisy [562] => | svazek edice = 38 [563] => | strany = 175 [564] => }} [565] => Agnosticismus je podle marxistů v rozporu s vědeckým světovým názorem, objektivní pravdou a materialistickou dialektikou. [566] => [567] => Někteří ateisté tvrdí, že „''agnosticismus je vnitřně rozporný, protože přesvědčení o nepoznatelnosti světa je nepochybně výsledkem nějakého poznání''“, a že „''má také velmi nebezpečné etické konsekvence – napomáhá všem totalitním režimům''“.{{Citace elektronické monografie [568] => | příjmení = Stodola [569] => | jméno = Jiří [570] => | titul = Informace a pravda [571] => | url = http://www.ikaros.cz/informace-a-pravda [572] => | vydání = Roč. 11, č. 1 [573] => | datum vydání = 2007 [574] => | datum přístupu = 2010-09-09 [575] => | vydavatel = Ikaros [576] => }} [577] => [578] => [579] => {{Kotva|daw}}Zřejmě nejvýraznější současný obhájce ateismu a bojovník proti teismu (odmítající toleranci k náboženství) [[Richard Dawkins]] tvrdí, že ''agnostici se dopuští logické chyby, když otázku Boží existence řadí do [[#pap|kategorie PAP]]'', neboť hypotézám Boží existence a neexistence přisuzují stejnou [[pravděpodobnost]], zatímco ''pokud by ji zařadili do [[#tap|kategorie TAP]] a zvážili by vědeckou pravděpodobnost obou hypotéz, museli by se stát prakticky ateisty''. Dawkins uvádí jako příklad parodické náboženství uctívající ''[[Létající špagetové monstrum]]'', jehož příslušníci, ''pastafariáni'', v červnu 2005 v USA formálně zažádali, aby byl špagetový monsterismus vyučován jako další rovnocenný názor. Dle Dawkinsova názoru pravděpodobnost existence špagetového monstra (Russelovy čajové konvice, jednorožce, rusalek) není stejná jako pravděpodobnost jejich neexistence a totéž platí pro [[Abrahámovská náboženství|Abrahámovského Boha]]. Tím považuje Dawkins agnosticismus za chybný v samé jeho podstatě.''Boží blud'', str. 73–75 [580] => [581] => == Odkazy == [582] => [583] => === Reference === [584] => {{Překlad [585] => | jazyk = en [586] => | článek = Agnosticism [587] => | revize = 383873954 [588] => }} [589] => [590] => [591] => === Související články === [592] => * [[Agnotologie]] [593] => * [[Ateismus]] [594] => * [[Bůh]] [595] => * [[Deismus]] [596] => * [[Dialektický materialismus]] [597] => * [[Ignoramus et ignorabimus]] [598] => * [[Fides et ratio]] [599] => * [[Filosofie náboženství]] [600] => * [[Filosofický skepticismus]] [601] => * [[Humeova břitva]] [602] => * [[Modernismus (teologie)]] [603] => * [[Opičí proces]] [604] => * [[Pascendi Dominici gregis]] [605] => * [[Popperova břitva]] [606] => * [[Teismus]] [607] => * [[Douglas Adams]] [608] => * [[Jorge Sampaio]] [609] => * [[José Luis Rodríguez Zapatero]] [610] => * [[Robert Anton Wilson]] [611] => * [[Thomas Henry Huxley]] [612] => [613] => === Externí odkazy === [614] => * {{commonscat}} [615] => * {{Wikislovník|heslo=agnosticismus}} [616] => * {{Wikislovník|heslo=agnosticizmus}} [617] => * {{Otto|heslo=Agnosticismus}} [618] => [619] => {{Autoritní data}} [620] => {{Portály|Filozofie}} [621] => [622] => [[Kategorie:Agnosticismus| ]] [623] => [[Kategorie:Dějiny filozofie]] [624] => [[Kategorie:Dějiny křesťanství]] [625] => [[Kategorie:Dějiny náboženství]] [626] => [[Kategorie:Filozofická hnutí]] [627] => [[Kategorie:Filozofické směry]] [628] => [[Kategorie:Filozofie náboženství]] [629] => [[Kategorie:Epistemologie]] [630] => [[Kategorie:Ontologie]] [631] => [[Kategorie:Víra]] [] => )
good wiki

Agnosticismus

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Ateismus','Thomas Henry Huxley','Teismus','Metafyzika','Metoda','1860','Auguste Comte','myšlení','1876','Abrahámovská náboženství','myslitel','Opičí proces'

1860

1876

Rok 1876 byl rokem důležitých událostí a změn jak v Čechách, tak ve světě.

Ateismus

Ateismus je filozofický a náboženský názor, který odmítá existenci bohů.

Metafyzika

Metoda

Myšlení

Myslitel

Teismus