Array ( [0] => 14665954 [id] => 14665954 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ainština [uri] => Ainština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|jiné=[[Aini]] - jazyk střední Asie}} [1] => {{Infobox - jazyk [2] => | název = Ainu ''(アイヌ イタク, Aynu itak)'' [3] => | rozšíření = [[Kurilské ostrovy]] a [[Tóhoku]] ([[Japonsko]]) [4] => | mluvčích = 2 (2013) [5] => | klasifikace = [[Izolovaný jazyk]] [6] => | písmo = [[Katakana]], [[Latinka]] [7] => | úřední jazyk = ''není úředním'' [8] => | regulátor = ''není stanoven'' [9] => | ISO6391 = ''není'' [10] => | ISO6392B = ain [11] => | ISO6392T = ain [12] => | SIL = AIN [13] => | wikipedie = [[:incubator:Wp/ain/Main Page|testovací provoz]] [14] => }} [15] => '''Ainština''', neboli '''Ainu''' (アイヌ イタク, ''Aynu Itak''; [[japonština|japonsky]]: アイヌ語, ''Ainu-go'') je řeč, kterou mluví etnická skupina [[Ainu]] na severu japonského ostrova [[Hokkaidó]]. Dříve se tímto jazykem mluvilo také na [[Kurilské ostrovy|Kurilských ostrovech]], severní části [[Honšú]] a jižní polovině [[Sachalin]]u. Ačkoliv je v některých ohledech [[lingvistická typologie|typologicky podobný]] [[japonština|japonštině]], je ainu považován za [[izolovaný jazyk]] bez známých vztahů k ostatním jazykům. Občas je řazen k [[Paleoasijské jazyky|paleoasijským jazykům]] (paleosibiřským jazykům), což je však pouze souhrnný pojem pro několik izolovaných a malých jazykových rodin, u nichž se věří, že se jimi mluvilo na Sibiři před příchodem [[turecké jazyky|tureckých]] a [[Tunguzské jazyky|tunguzských]] mluvčích; není skutečnou [[jazyková rodina|jazykovou rodinou]]. Většina lingvistů věří, že sdílený slovník mezi ainu a [[Nivchština|nivchštinou]] je způsoben [[přejaté slovo|přejímáním slov]]. Navrhovaná příbuznost s japonštinou a [[altajské jazyky|altajskými jazyky]] (Patrie 1982) si získala jen malou podporu mezi odborníky. V dřívějších letech se jej někteří pokoušeli spojit s [[austronéské jazyky|austronéskými jazyky]] na základě [[slovník]]ových a kulturních srovnání, kupříkladu japonský lingvista Šičiró Murajama. Alexandr Vovin (1993) předložil důkazy naznačující vzdálené propojení s [[austroasijské jazyky|austroasijskými jazyky]]; sám však označuje svou hypotézu jako předběžnou. [16] => [17] => == Mluvčí == [18] => Ainu je [[ohrožený jazyk|skomírající jazyk]]. V [[Nibutani]] (část města [[Biratori]] na ostrově [[Hokkaidó]]), kde žije mnoho zbývajících rodilých mluvčích, je asi 100 mluvčích, z nichž na konci 80. let 20. století používalo jazyk denně pouze 15. Na celém Hokkaidó je asi 1 000 rodilých mluvčích, kteří s několika výjimkami nejsou mladší než 30 let. Používání mezi rodilými mluvčími stoupá, takže už asi nebude přesné říkat, že pouze 15 lidí jej užívá pravidelně, protože zde existuje hnutí snažící se zvrátit úbytek mluvčích dříve, než bude příliš pozdě. Většina ze 150 000 lidí prohlašujících se v Japonsku za etnické [[Ainu]] (mnoho dalších Ainu si není vědomo svých kořenů nebo je tají z obavy před diskriminací) mluví pouze japonsky, je zde však vzrůstající množství uživatelů, pro které není mateřštinou, zvláště na [[Hokkaidó]], především díky vlivu aktivistů ainu a bývalého člena japonského parlamentu [[Šigeru Kajano]], který byl sám rodilým mluvčím. [19] => [20] => Ainu byl v posledních desetiletích [[ohrožený jazyk|ohroženým jazykem]]. Má nízký, ale poslední dobou zvyšující se počet mluvčích. Jejich dnešní počet (ať už pro tento pojem používáme jakoukoliv definici) není znám s jistotou. Mezi mluvčími (ve smyslu širší definice) v současné době nad rodilými převažují ti, co se jej naučili jako další jazyk. [21] => [22] => == Fonologie == [23] => [24] => [[slabika|Slabiky]] ainu jsou typu CV(C) (tj. tvořené v pořadí souhláskou, samohláskou a někdy i další souhláskou) a proto zde vzniká málo [[skupina souhlásek|skupin souhlásek]]. [25] => [26] => [27] => {|class="wikitable" style="text-align: center" [28] => |+ [[Samohláska|Samohlásky]] Ainštiny [29] => |- [30] => !   !! Přední !! Střední !! Zadní [31] => |- [32] => ! Zavřené [33] => | i || || u [34] => |- [35] => ! Polozavřené [36] => | e || || o [37] => |- [38] => ! Otevřené [39] => | || a || [40] => |} [41] => [42] => [43] => [44] => {|class="wikitable" style="text-align: center" [45] => |+ [[Souhláska|Souhlásky]] Ainštiny [46] => !   [47] => ![[Bilabiální souhláska|Bilabiála]] [48] => ![[Labiodentální souhláska|Labio-
dentála]] [49] => ![[Alveolární souhláska|Alveolára]] [50] => ![[Palatální souhláska|Palatála]] [51] => ![[Velární souhláska|Velára]] [52] => ![[Glotální souhláska|Glotála]] [53] => |- [54] => ! [[Plozivní souhláska|Ploziva]] [55] => | align=center | {{IPA|p}} [56] => |   [57] => | align=center | {{IPA|t}} [58] => |   [59] => | align=center | {{IPA|k}} [60] => | align=center | {{IPA|ʔ}} [61] => |- [62] => ! [[Afrikátní souhláska|Afrikáta]] [63] => |   [64] => |   [65] => | align=center | {{IPA|ts}} [66] => |   [67] => |   [68] => |   [69] => |- [70] => ! [[Nazální souhláska|Nazála]] [71] => | align=center | {{IPA|m}} [72] => |   [73] => | align=center | {{IPA|n}} [74] => |   [75] => |   [76] => |   [77] => |- [78] => ! [[Frikativní souhláska|Frikativa]] [79] => |   [80] => |   [81] => | align=center | {{IPA|s}} [82] => |   [83] => |   [84] => | align=center | {{IPA|h}} [85] => |- [86] => ! [[Aproximantní souhláska|Aproximanta]] [87] => |   [88] => | align=center | {{IPA|w}} [89] => |   [90] => | align=center | {{IPA|j}} [91] => |   [92] => |   [93] => |- [94] => ! [[Verberantní souhláska|Verberanta]] [95] => |   [96] => |   [97] => | align=center | {{IPA|ɾ}} [98] => |   [99] => |   [100] => |   [101] => |} [102] => [103] => Sekvence /ti/ je realizována jako [ʧi], /s/ před /i/ a na konci slabik přechází v [ʃ]. Mezi dialekty existují rozdíly; na ostrově [[Sachalin]]u přecházejí /p, t, k, r/ na konci slabik v /h/. [104] => [105] => V jazyce se uplatňuje systém [[melodický přízvuk|melodického přízvuku]]; slova včetně [[afix]]ů mají vysokou intonaci na kmeni nebo na první slabice, pokud je zavřená nebo má dvojhlásku. Jiná slova mají vysokou intonaci na druhé slabice. [106] => [107] => == Typologie a gramatika == [108] => Ainu je [[Subject Object Verb|SOV]] jazyk (tj. slova ve větě mají pořadí: podmět, předmět, přísudek) s [[příklonka]]mi. Podmět a předmět jsou obvykle označovány právě příklonkami. Podstatná jména sdružováním modifikují jedno druhé; klíčové je na konci. Slovesa, která jsou vnitřně buďto přechodná nebo nepřechodná, přijímají různé [[odvozování (lingvistika)|odvozovací přípony]]. Jedná se o [[Aglutinační jazyk#Polysyntetické jazyky|polysyntetický jazyk]]. [109] => [110] => == Písmo == [111] => Oficiálně je jazyk ainu psán v modifikované verzi [[japonština|japonské]] slabikové abecedě [[katakana]]. Existuje zde také abeceda založená na [[latinka|latince]]. ''Ainu Times'' jsou publikovány v obou verzích. [112] => [113] => Část [[Unicode]] zvaná ''Katakana Phonetic Extensions'' (31F0-31FF)[http://www.alanwood.net/unicode/katakana_phonetic_extensions.html Alan Wood’s Unicode Resources], Katakana Phonetic Extensions.[http://www.unicode.org/charts/PDF/U31F0.pdf unicode.org], Katakana Phonetic Extensions. obsahuje znaky katakana určené především pro jazyk ainu. V ainu se často používá katakana pro koncové souhlásky, které se nevyskytují v japonštině. [114] => [115] => Je třeba si však uvědomit, že původně jazyk Ainu nezná psanou formu a lid Ainu nepoužíval písmo, pouze ústní tradici, viz níže heslo ''Yukar''. [116] => [117] => == Ústní tradice == [118] => Ainu má bohatou ústní tradici v hrdinské epice zvané [[Yukar]], ve které se uchovalo mnoho gramatických a lexikálních archaismů. [119] => [120] => == Zajímavosti == [121] => I v České republice jsou známá některá slova tohoto jazyka díky japonské [[počítačová hra|počítačové hře]] [[Final Fantasy X]], ve která se někteří z hlavních hrdinů a předměty jmenují podle tohoto jazyka (například ''Yuna'' je jméno květiny a ''Wakka'' znamená „voda“). [122] => [123] => == Příklady == [124] => === Číslovky === [125] => {| cellspacing="7" [126] => |- [127] => | '''Ainsky''' || '''Česky''' [128] => |- [129] => | sinep, ㇱネ || jeden [130] => |- [131] => | tup, トゥ || dva [132] => |- [133] => | re, レ || tři [134] => |- [135] => | inep, イネ || čtyři [136] => |- [137] => | asikunep, アシクネ || pět [138] => |- [139] => | iwan, イワン || šest [140] => |- [141] => | arwan, アラワン || sedm [142] => |- [143] => | tupesanpe, トウペサン || osm [144] => |- [145] => | sinepesanpe, ㇱネペサン || devět [146] => |- [147] => | wan, ワン || deset [148] => |} [149] => [150] => == Vzorový text == [151] => Otčenáš (modlitba Páně): [152] => : Kando otta an chikoro Michi. [153] => : E kon reihei orota aeoripak kuni ne ki wa un kore. [154] => : E koro moshiri ekte wa un kore. [155] => : E kor’irenga kando otta an korachi, [156] => : moshir’otta ne yakka une no aki kuni ne ki wa un kore. [157] => : Kesto kesto chi e kunip tanto ne yakka un kore. [158] => : Chi utara anak ne chikoro ashosere utara tusare okere korachi, [159] => : chikoro shosep ne yakka tusare wa un kore. [160] => : Chi utara anak ne iteki akoramnukara kuni ne ki wa un kore, [161] => : koroka wenbe orowa no un ohaitare wa un kore. Amen. [162] => [163] => == Odkazy == [164] => === Reference === [165] => [166] => [167] => === Literatura === [168] => * Patrie, James (1982). ''The Genetic Relationship of the Ainu Language''. Honolulu: The University Press of Hawaii. {{ISBN|0-8248-0724-3}} [169] => * Tamura, Suzuko (2000). ''The Ainu Language''. Tokio: Sanseido. {{ISBN|0-8248-0724-3}} [170] => * Vovin, Alexander (1993). ''A Reconstruction of Proto-Ainu''. Leiden: E. J. Brill. {{ISBN|4-385-35976-8}} [171] => [172] => === Související články === [173] => * [[Kannari Macu]] [174] => * [[Čiri Mašiho]] [175] => * [[Čiri Takao]] [176] => * [[Kindaiči Kjósuke]] [177] => * [[Bronislaw Pilsudski|Bronisław Piłsudski]] [178] => [179] => === Externí odkazy === [180] => * {{Incubator|code=ain|prefix= Wp|language= ainské|project= Wikipedie}} [181] => * {{cs}} [https://web.archive.org/web/20070928081051/http://www.eden-x.cz/topics.inc.php?topic=46&menu=5 4 hypotézy o jazykovém a kulturním původu Ainů] [182] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20051016001008/http://ramat.ram.ne.jp/ainu/ Věty v ainu] [183] => * {{ja}} [https://web.archive.org/web/20050105011134/http://www.stv.ne.jp/radio/ainugo/index.html Rozhlasové lekce jazyka ainu] - připraveno Sapporo TV [184] => * {{ja}} [https://web.archive.org/web/20050124025235/http://www.geocities.co.jp/HeartLand-Gaien/6362/aynu.htm Seznam slov v ainu] [185] => * {{en}} [http://www.ethnologue.com/show_language.asp?code=AIN Etnologická karta jazyka ainu] [186] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20070224095627/http://katalog.aktivnistudium.cz/kat/Regional/Asia/Japan/Society_and_Culture/Ancient_Cultures/Ainu/ Seznam odkazů o kultuře Ainu] [187] => [188] => [189] => {{Autoritní data}} [190] => {{Portály|Japonsko|Jazyk}} [191] => [192] => [[Kategorie:Ainské jazyky]] [193] => [[Kategorie:Živé jazyky]] [194] => [[Kategorie:Jazyky Japonska]] [195] => [[Kategorie:Jazyky Asie]] [] => )
good wiki

Ainština

Ainština, neboli Ainu (アイヌ イタク, Aynu Itak; japonsky: アイヌ語, Ainu-go) je řeč, kterou mluví etnická skupina Ainu na severu japonského ostrova Hokkaidó. Dříve se tímto jazykem mluvilo také na Kurilských ostrovech, severní části Honšú a jižní polovině Sachalinu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'japonština','Hokkaidó','ohrožený jazyk','Ainu','Sachalin','Kurilské ostrovy','austroasijské jazyky','Yukar','slabika','Paleoasijské jazyky','Honšú','Subject Object Verb'

Hokkaidó

Honšú

Japonština

Sachalin

Slabika

Yukar