Array ( [0] => 15145540 [id] => 15145540 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ak-Šijrak [uri] => Ak-Šijrak [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - reliéf [1] => | název = Ak-Šijrak
Ак-Шыйрак
Акшийрак [2] => | obrázek = Petrov Lake - panoramio.jpg [3] => | popisek = Panorama zamrzlého jezera Petrova v masivu Ak-Šijrak [4] => | alt = Panorama zamrzlého jezera Petrova v masivu Ak-Šijrak. Na panoramatické fotografii je vidět zamrzlé a zasněžené jezero Petrova, do něj vtékající ledovec Petrova, a zasněžené vrcholy masivu AkŠijrak v pozadí. [5] => | nejvyšší bod = [[Džaman-suu]] [6] => | maximální výška = 5 125 [7] => | rozloha = [8] => | délka = 60 [9] => | šířka = 28 [10] => | nadřazená jednotka = [[Ťan-šan|Ťan-Šan]], [11] => | podřazené jednotky = [12] => | sousední jednotky = [[Kuylyutau]], [[Těrský Alatau]], [[Kokšaal-Tau]], [13] => | zeměpisná šířka = 41.833 [14] => | zeměpisná délka = 78.25 [15] => | světadíl = [[Asie]] [16] => | stát = {{Vlajka a název|Kyrgyzstán}} [17] => | povodí = [[Tarim]], [[Syrdarja]] [18] => | mapa = Ridges of Kyrgyzstan.jpg [19] => | popisek mapy = Horské hřbety Kyrgyzstánu, Ak-Šijrak na východě pod písmenem k. [20] => | loc-map = {{LocMap |Kyrgyzstán |relief=1 |mark=Fire.svg |label=Ak-Šijrak |position=bottom |lat=41.833 |long=78.25 |float=center |caption=}} [21] => }} [22] => '''Ak-Šijrak''' (z [[Kyrgyzština|kyrgyzského]] Ак-Шыйрак (Ак – bílá, Шыирак – holeň, Ак-Шыирак bělonohá (o ovci), v bílých punčochách (o koni)){{Citace monografie [23] => | příjmení = Judachin [24] => | jméno = Konstantin Kuzmič [25] => | titul = Kirgizsko-Russkij slovar Judachina [26] => | url = http://tamgasoft.kg/dict/index.php?page=main&lfrom=kg<o=xx&word=%D1%88%D1%8B%D0%B9%D1%80%D0%B0%D0%BA [27] => | vydavatel = Sovětskaja Enciklopedija [28] => | rok = 1965 [29] => }}, rusky Акшийрак) je horský masiv ve východní části [[Kyrgyzstán]]u, součást [[Centrální Ťan-šan|centrálního]] [[Ťan-šan]]u. Na severu a severozápadě je od [[Těrský Alatau|Těrského Alatau]] oddělen údolími řek Saryčat a Kumtor, na východě jej údolí řeky Irtaš odděluje od hřbetu [[Kuylyutau]], na jihu jej syrtová{{#tag:ref|Jako syrty jsou označovány vysoko vyzdvižená plochá údolí na [[Denudace|denudovaném]] povrchu, vyplněná [[glaciální sedimenty|glaciálními]] a [[aluviální sedimenty|aluviálními]] [[sediment]]y.{{Citace sborníku| příjmení = Merzlyakova| jméno = Irina| titul = The Mountains of Central Asia and Kazakhstan| příjmení sestavitele = Shahgedanova| jméno sestavitele = Maria| sborník = The Physical Geography of Northern Eurasia| vydavatel = Oxford University Press| místo = Oxford| rok vydání = 2002| isbn = 0-19-823384-1| strany = 376–402| jazyk = anglicky}} |group="p"|name="Syrt"}} plošina s říčkami Aktaš, Baralbas a Karasaj odděluje od hřbetu [[Kokšaal-Tau]], na západě je syrtovou plošinou řeky Kumtor oddělen od hřbetů [[Sujek]] a [[Džetymbel]].{{Citace monografie [30] => | titul = Topografická mapa 1 : 200 000, list K-44-XIX [31] => | url = http://loadmap.net/ [32] => | vydavatel = Generální štáb SSSR [33] => | rok = 1971 [34] => | počet_stran = 1 mapový list [35] => | jazyk = rusky [36] => | korporace = Generální štáb SSSR [37] => | datum přístupu = 2016-07-16 [38] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150322203440/http://loadmap.net/ [39] => | datum archivace = 2015-03-22 [40] => | nedostupné = ano [41] => }} {{Wayback|url=http://loadmap.net/ |date=20150322203440 }}{{Citace monografie [42] => | titul = Topografická mapa 1 : 200 000 K-43-XXIV [43] => | url = http://loadmap.net [44] => | vydavatel = Generální štáb SSSR [45] => | rok = 1976 [46] => | počet_stran = 1 mapový list [47] => | jazyk = rusky [48] => | korporace = Generální štáb SSSR [49] => | datum přístupu = 2016-07-16 [50] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150322203440/http://loadmap.net/ [51] => | datum archivace = 2015-03-22 [52] => | nedostupné = ano [53] => }} {{Wayback|url=http://loadmap.net/ |date=20150322203440 }}{{Citace monografie [54] => | titul = Topografická mapa 1 : 200 000 K-44-XIII [55] => | url = http://loadmap.net [56] => | vydavatel = Generální štáb SSSR [57] => | rok = 1974 [58] => | počet_stran = 1 mapový list [59] => | jazyk = rusky [60] => | korporace = Generální štáb SSSR [61] => | datum přístupu = 2016-07-16 [62] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150322203440/http://loadmap.net/ [63] => | datum archivace = 2015-03-22 [64] => | nedostupné = ano [65] => }} {{Wayback|url=http://loadmap.net/ |date=20150322203440 }} Pohoří je protaženo od jihozápadu k severovýchodu v délce 60 km, maximální šířka je 28 km. Nejvyšší bod pohoří, vrchol na sovětských topografických mapách bez uvedení názvu, v jiných zdrojích též jako [[Džaman-suu]]{{Citace elektronické monografie [66] => | titul = Samye Vysokie veršiny Kyrgyzstana [67] => | vydavatel = Federalnyj poznavatělnyj žurnal Gorec [68] => | datum_vydání = 2016-02-24 [69] => | datum_přístupu = 2016-07-15 [70] => | url = http://gorets-media.ru/page/samye-vysokie-vershiny-kyrgyzstana [71] => | jazyk = rusky [72] => | korporace = Federalnyj poznavatělnyj žurnal Gorec [73] => }}{{Citace elektronické monografie [74] => | titul = Kyrgyzstan Mountain Ranges [75] => | vydavatel = Advantour [76] => | datum_přístupu = 2016-07-15 [77] => | url = http://www.advantour.com/kyrgyzstan/mountains.htm [78] => | jazyk = anglicky [79] => | korporace = Advantour [80] => }}, dosahuje výšky 5125 metrů, průměrná nadmořská výška celého hřbetu je 4700 metrů.{{Citace monografie|příjmení = |jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = Atlas Kyrgyzskoj Respubliki|vydání = |vydavatel = GUGK SSSR|místo = |rok = 1987|počet stran = 158|strany = |isbn = |jazyk = rusky|korporace = Otděl geografii Instituta geologii AN Kirgizskoj SSR im. M. M. Adyševa}} [81] => == Geologie a geomorfologie == [82] => Jádro pohoří je tvořeno jednak silně metamorfovanými horninami spodního [[Proterozoikum|proterozoika]], jako jsou [[Rula (hornina)|ruly]], [[svor]]y nebo [[mramor]]y a jednak spodně proterozoickými [[Žula|granitoidy]]. V okrajových částech pohoří pak vystupují k povrchu i sedimenty [[Paleozoikum|paleozoika]], a to zejména spodního a středního [[Kambrium|kambria]], středního a svrchního [[ordovik]]u a spodního [[karbon]]u.{{Citace monografie [83] => | titul = Karta poleznych iskopajemych SSSR K-44-XIX [84] => | url = http://webmapget.vsegei.ru/index.html [85] => | vydavatel = VSEGEI [86] => | rok = 1968 [87] => | jazyk = rusky [88] => | korporace = VSEGEI [89] => }} {{Wayback|url=http://webmapget.vsegei.ru/index.html |date=20160709121249 }}
[90] => Masiv se skládá ze tří paralelních hřbetů probíhajících ve směru od jihozápadu k severovýchodu. Tyto hřbety jsou vyzdviženy o 1200 – 1400 metrů nad okolní reliéf. Pohoří se nachází v zóně horského [[permafrost]]u, spodní hranice souvislého permafrostu je v nadmořské výšce 3500 – 3600 metrů nad mořem. Hloubka permafrostu dosahuje až 370 metrů.
[91] => Celé pohoří je masivně zaledněno, jde o druhý nejvíce zaledněný masiv v celém Ťan-šanu. V pohoří bylo v roce 2003 celkem 178 [[Ledovec|ledovců]] s celkovou plochou 371,6 km2, většinu zalednění (87 %) tvoří velké údolní ledovce. Ledovce se nacházejí v nadmořských výškách 3600 – 5000 metrů, [[sněžná čára]] leží ve výšce 4150 – 4340 metrů. Ledovce v pohoří v současnosti ustupují, zatímco v roce 1943 byla plocha zalednění 424,7 km2, do roku 1977 se snížila o více než 4 % na 406,8 km2 a do roku 2003 o dalších 8,7 %. Mezi roky 1977 a 2003 zde ubývá 1,35 km2 ledovců za rok. Zatímco mezi lety 1943 a 1977 ještě malá část ledovců (7 ze 178) postupovala, po roce 1977 již ustupují všechny ledovce, přičemž 4 malé ledovce zde úplně roztály. Jeden z největších ledovců v pohoří, ledovec Petrova (65,33 km2), ustoupil mezi lety 1869 a 2003 o více než 2,5 km, povrch konce ledovce se mezi lety 1943 a 2003 snížil o více než 100 metrů a celý povrch ledovce se snížil v průměru o 19,3 metru. Mezi lety 2006 a 2009 ustupovalo čelo tohoto ledovce o 11 metrů za rok. Před čelem ledovce se od 30. let vytváří [[proglaciální jezero]] Petrova. [92] => === Důl Kumtor === [93] => [[Soubor:Kumtor panorama 1 - panoramio.jpg|300px|náhled|vpravo|Panorama dolu Kumtor]] [94] => Na severozápadním okraji masivu, v nadmořské výšce okolo 4000 metrů, funguje velký otevřený důl na zlato [[Kumtor]]. Ložisko zlata bylo objeveno v roce 1978, těžba zde začala v roce 1997.{{Citace elektronické monografie [95] => | titul = History [96] => | vydavatel = Kumtor Gold [97] => | datum_přístupu = 2016-07-16 [98] => | url = http://www.kumtor.kg/en/deposit/history/ [99] => | jazyk = anglicky [100] => | korporace = Kumtor Gold [101] => }} Do roku 2015 zde bylo vytěženo 322,7 tun zlata. Podíl zlata v hornině se pohybuje mezi 70 a 85 gramy na tunu.{{Citace elektronické monografie [102] => | titul = Production / Basic data [103] => | vydavatel = Kumtor Gold [104] => | datum_přístupu = 2016-07-16 [105] => | url = http://www.kumtor.kg/en/deposit/production-figures/ [106] => | jazyk = anglicky [107] => | korporace = Kumtor Gold [108] => }} Důl je vlastněný kanadskou společností Centerra Gold prostřednictvím její dceřiné společnosti Kumtor Gold Company.{{Citace elektronického periodika [109] => | titul = Kumtor Gold Mines project in shamble as Kyrgyz PM said joint venture not in the interest of his country [110] => | periodikum = Dispatch News Desk of Eurasia [111] => | datum_vydání = 2015-04-09 [112] => | url = http://www.dispatchnewsdesk.com/archives/21916 [113] => | jazyk = anglicky [114] => | datum přístupu = 2016-07-16 [115] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160304042207/http://www.dispatchnewsdesk.com/archives/21916 [116] => | datum archivace = 2016-03-04 [117] => | nedostupné = ano [118] => }} Přibližně třetinový podíl ve společnosti Centerra Gold vlastní prostřednictvím společnosti Kyrgyzaltyn JSC Kyrgyzská republika.{{Citace elektronické monografie [119] => | titul = Centera Gold Inc. [120] => | vydavatel = Kumtor Gold [121] => | datum_přístupu = 2016-07-16 [122] => | url = http://www.kumtor.kg/en/about/centerra-gold-inc/ [123] => | jazyk = anglicky [124] => | korporace = Kumtor Gold [125] => }} Zlato vyprodukované v dolu tvořilo v roce 2014 41 % kyrgyzského exportu.{{Citace elektronické monografie [126] => | příjmení = Simoens [127] => | jméno = Alexander [128] => | titul = The Observatory of Economic Complexity - Kyrgyzstan [129] => | vydavatel = The Observatory of Economic Complexity [130] => | datum_přístupu = 2016-07-16 [131] => | url = http://atlas.media.mit.edu/en/profile/country/kgz/ [132] => | jazyk = anglicky [133] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160712195955/http://atlas.media.mit.edu/en/profile/country/kgz/ [134] => | nedostupné = ano [135] => }} Uzavření povrchového dolu je plánováno na rok 2023 a úplné ukončení těžby na rok 2026.{{Citace elektronické monografie [136] => | titul = Mine Closure [137] => | vydavatel = Kumtor Gold [138] => | datum_přístupu = 2016-07-16 [139] => | url = http://www.kumtor.kg/en/mine-closure/ [140] => | jazyk = anglicky [141] => | korporace = Kumtor Gold [142] => }} Vzhledem k vysoké nadmořské výšce musí být při rozšiřování povrchového dolu odstraňovány ledovce, kdy jeden ledovec byl kompletně odtěžen a zároveň byla zboku odtěžena část ledovce Davidova.{{Citace periodika [143] => | příjmení = Aizen [144] => | jméno = Vladimir B. [145] => | titul = Glacier changes in the central and northern Tien Shan during the last 140 years based on surface and remote-sensing data [146] => | periodikum = Annals of Glaciology [147] => | ročník = 43 [148] => | číslo = 1 [149] => | datum = 2006 [150] => | strany = 202–213 [151] => | url = http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.429.6400&rep=rep1&type=pdf [152] => | jazyk = anglicky [153] => | doi = 10.3189/172756406781812465 [154] => | spoluautoři = et al. [155] => }} [156] => == Klima == [157] => Pohoří má chladné kontinentální velehorské klima. Na severozápadním okraji pohoří ve výšce 3639 metrů se nachází meteorologická stanice Ťan-šan, jediná meteorologická stanice v pohoří s řadou klimatických pozorování již od roku 1930.{{Citace periodika [158] => | příjmení = Engel [159] => | jméno = Zbyněk [160] => | titul = Changes of Petrov glacier and its proglacial lake in the Akshiirak massif, central Tien Shan, since 1977 [161] => | periodikum = Journal of Glaciology [162] => | ročník = 58 [163] => | číslo = 208 [164] => | datum = 2012 [165] => | strany = 388–398 [166] => | url = https://web.natur.cuni.cz/~kfggsekr/rggg/pdf/engel_ea_12a.pdf [167] => | jazyk = anglicky [168] => | doi = 10.3189/2012JoG11J085 [169] => | příjmení2 = Šobr [170] => | jméno2 = Miroslav [171] => | příjmení3 = Yerokhin [172] => | jméno3 = Sergei A. [173] => }} Na této stanici dosahují dle Atlasu Kyrgyzské republiky průměrné červencové teploty 4,5 °C, průměrné lednové teploty -22 °C. Naměřené absolutní maximum je 23 °C, absolutní minimum -43 °C. Průměrný roční úhrn srážek na této stanici je 371 mm, přičemž naprostá většina srážek připadá na teplou polovinu roku a srážková maxima jsou dosahována v červenci. Období s kladnými průměrnými teplotami trvá od 28. 5. do 13. 9. Stanice má tundrové klima (ET) dle [[Köppenova klasifikace podnebí|Köppenovy klimatické klasifikace]]. Novější zdroje uvádí pro tuto stanici průměrné roční úhrny srážek 291 mm za období let 1930 – 1997 a 350 mm za roky 1998 – 2009, průměrné roční teploty -7,6 °C respektive -5,8 °C za stejná období a průměrné teploty teplé sezóny (květen-září) 2 °C respektive 2,8 °C. [174] => == Fauna a flóra == [175] => Celé pohoří se nachází ve výškách nad 3000 m n. m., tedy nad hranicí lesa v pásmu vysokohorské vegetace. Východní část pohoří se nachází v přírodní rezervaci [[Saryčat-Ertaš]], vyhlášené k ochraně divokých ovcí [[Argali]] (''Ovis ammon'') a [[Irbis|irbisa horského]] (''Panthera uncia).'' Dalšími velkými savci v této rezervaci jsou [[kozorožec sibiřský]] (''Capra sibirica''), [[prase divoké]] ''(Sus scrofa''), [[rys ostrovid]] (''Lynx lynx''), [[vlk obecný]] (''Canis lupus'') a [[medvěd hnědý]] (''Ursus arctos''), z menších savců pak [[Liška obecná (šelma)|liška obecná]] (''Vulpes vulpes''), [[manul]] (''Otocolobus manul''), [[svišť šedý]] (''Marmota baibacina''), [[kuna skalní]] (''Martes foina''), [[jezevec čínský]] (''Meles leucurus)'' či [[zajíc tolai]] (''Lepus tolai'').{{Překlad [176] => | jazyk =en [177] => | článek =Sarychat-Ertash State Nature Reserve [178] => | revize=725280565 [179] => }} [180] => [181] => == Odkazy == [182] => === Poznámky === [183] => [184] => [185] => === Reference === [186] => [187] => === Externí odkazy === [188] => * {{commonscat}} [189] => {{Ťan-Šan}} [190] => {{Portály|Geografie}} [191] => [192] => [[Kategorie:Ak-Šijrak| ]] [193] => [[Kategorie:Pohoří v Ťan-šanu]] [194] => [[Kategorie:Pohoří v Kyrgyzstánu]] [] => )
good wiki

Ak-Šijrak

Ak-Šijrak (z kyrgyzského Ак-Шыйрак (Ак - bílá, Шыирак - holeň, Ак-Шыирак bělonohá (o ovci), v bílých punčochách (o koni)), rusky Акшийрак) je horský masiv ve východní části Kyrgyzstánu, součást centrálního Ťan-šanu. Na severu a severozápadě je od Těrského Alatau oddělen údolími řek Saryčat a Kumtor, na východě jej údolí řeky Irtaš odděluje od hřbetu Kuylyutau, na jihu jej syrtová plošina s říčkami Aktaš, Baralbas a Karasaj odděluje od hřbetu Kokšaal-Tau, na západě je syrtovou plošinou řeky Kumtor oddělen od hřbetů Sujek a Džetymbel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Džaman-suu','Kuylyutau','Kokšaal-Tau','Těrský Alatau','Ťan-šan','Proterozoikum','ordovik','permafrost','Žula','mramor','Paleozoikum','Soubor:Kumtor panorama 1 - panoramio.jpg'

Kokšaal-Tau

Mramor

Ordovik

Paleozoikum

Paleozoikum je geologické období, které trvalo přibližně od před 541 miliony let do před 252 miliony let.

Permafrost

Proterozoikum

Proterozoikum je druhou nejstarší zemskou érou v rámci geologického časového rozdělení.

Ťan-šan

Žula