Array ( [0] => 15521586 [id] => 15521586 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Alí [uri] => Alí [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - panovník}} [1] => {{Různé významy}} [2] => [[Soubor:Meshed ali usnavy (PD).jpg|náhled|Alího hrobka v [[Irák|iráckém]] [[Nadžaf]]u]] [3] => '''Alí ibn Abí Tálib''' (okolo roku [[599]] [[Mekka]] – [[28. leden]] [[661]] [[Kúfa]]) byl čtvrtý volený [[chalífa]] v letech 656–661. Byl bratrancem a zároveň zetěm [[Mohamed]]ovým, protože si vzal za manželku jeho dceru [[Fátima|Fátimu]]. Jeho vláda uzavírá období volených chalífů a zároveň vede k trvalému rozštěpení [[Umma|muslimské obce]] na [[sunnitský islám|sunnity]] a [[Ší'itský islám|šíity]]. [4] => [5] => == Mládí == [6] => Alí pocházel z rodu Hášimovců, jedné z větví kmene [[Kurajšovci|Kurajšovců]]. Jeho otcem byl [[Abí Tálib]], správce [[Kaaba|Kaaby]] v [[Mekka|Mekce]], matkou [[Fátima ibn Asad]]. Jeho rodiče měli dobré vztahy s Muhammadem a navzájem si pomáhali. Kolem roku 610, kdy měl Muhammad první zjevení, byl již Alí jeho blízkým společníkem. Stal se jedním z prvních stoupenců [[Islám]]u a pomáhal nepočetné skupině souvěrců v Mekce. Toto období se uzavřelo roku 622, kdy Muhammad prostřednictvím lsti Mekku opustil a přesunul se do Játhribu (dnešní [[Medina]]).F. Tauer, Svět Islámu, Praha 1984. s.22. Hlavním účastníkem této lsti byl Alí, který zastoupil Muhammada v jeho ložnici, zatímco Prorok prchal z města. Za několik dní jej Alí následoval. [7] => [8] => V Medině pak došlo k posílení rodinných svazků. Alí na základě jednoho z Muhammadových zjevení dostal za ženu jeho dceru Fatimu. Alí se pak v letech 625–632 podílel na rozšiřování Islámu v oblasti [[Jemen]]u a vedl obranu muslimské obce proti útokům z Mekky. Účastnil se například [[bitva u Uhudu|bitvy u Uhudu]] roku 625,F. Tauer, Svět Islámu, Praha 1984. s.25. [[bitva u Hunajnu|bitvy u Hunajnu]] roku 630, kde osobně bránil Proroka Muhammada. [9] => [10] => == Raný chalífát == [11] => Když roku 632 Prorok náhle zemřel, nezanechal žádnou zmínku ohledně svého nástupce. Z jeho dětí přežila jediná dcera [[Fátima]], jejímž manželem byl Alí – jeho nárok na vedení obce byl tedy opodstatněný a získal si řadu stoupenců. Š. F. Haeri, Základy Islámu, Olomouc 1997. s. 110. Soudobé prameny však zmiňují, že Alí byl přímý a udatný, ale také nerozhodný, neobratný a váhavý, což mu neumožnilo využít situaci. F. Tauer, Svět. s.33. Chalífou byl zvolen [[Abú Bakr]] a poté [[Umar ibn al-Chattáb]]. Obě volby Alí uznal. Při volbě [[Uthmán]]a chalífou roku 644 se nakonec musel podřídit rozhodnutí většiny tehdejších Prorokových blízkých, neboť se předpokládalo, že budou moci přes Uthmánovu slabost prosazovat své zájmy.F. Tauer, Svět Islámu, Praha 1984. s.41. Situaci však okamžitě využili [[Umajjovci]] k upevnění vlastní moci. [12] => [13] => == Chalífa == [14] => Roku 656 byl ve svém domě zabit chalífa Uthmán.F. Tauer, Svět Islámu, Praha 1984. s.43. Původní spiklenci pak využili své dočasné převahy a podařilo se jim prosadit jako čtvrtého chalífu Alího. Jeho volba však záhy narazila na odpor jednak v provinciích, kde byli již pevně usazeni Umajjovci, jednak v jeho vlastním rodě, kde se projevily špatné vztahy s Muhammadovou ženou [[Ajša|Ajšou]]. Opozice, která se rozhodla vystoupit proti Alího chalífátu, měla společnou jedinou věc, a to vyhledání a potrestání Uthmánových vrahů. Tuto zásadní věc se Alímu nepodařilo splnit, a tak ho čekal dlouhý boj. [15] => [16] => === Opozice vlastního rodu === [17] => Ve vlastním rodě musel Alí čelit třem lidem – Talhovi, az-Zuubajrovi a Prorokově manželce Ajše. Po Uthmánově vraždě se všichni tři nacházeli v Mekce, kde požívali práva azylu. Ještě v průběhu roku 656 se však na velbloudech přesunuli do jižní Mezopotámie, kde se jim podařilo ovládnout [[Basra|Basru]].F. Tauer, Svět islámu, Praha 1984. s.45. Alí musel kvůli rozjitřeným poměrům opustit [[Hidžáz]], následoval je a podařilo se mu uchytit ve stejné oblasti v [[Kúfa|Kúfě]]. [18] => [19] => V zimě roku 656 pak přitáhl před Basru a snažil se s odpůrci vyjednávat. Jednání však dopadla neúspěšně a [[7. listopad]]u [[656]] došlo k bitvě, která je známá jako „Velbloudí bitva“.R. E. Dupuy, T. E. Dupuy, Harperova encyklopedie. Historie vojenství od roku 3500 př. Kr. do roku 1700. Díl I. Praha 1996. s.247n. Tradiční název má souvislost s Ajšou, která po smrti Talhy a az–Zubajra velela vojsku z hřbetu svého velblouda. Poté, co byla Ajša zajata, se stal Alí vítězem, přičemž ovládl celý [[Irák]]. Ajšu pak propustil na svobodu a zajistil jí bezpečný doprovod do Mediny. Toto vítězství mu zároveň zajistilo podporu řady odpadlých provincií. Š. F. Haeri, Základy. s.115. Jediným protivníkem, který stále bojoval, byl [[Mu'ávija I.|Mu'ávija]] z rodu Umajjovců, místodržící [[Sýrie]]. [20] => [21] => === Boj s Mu'ávijou === [22] => Mu'ávija, nejvýznamnější člen rodu Umajjovců, byl [[Guvernér|místodržícím]] v Sýrii téměř dvacet let. Za tuto dobu zde měl vybudovanou silnou pozici. Roku [[656]] se prohlásil mstitelem a rozhodl se s Alím bojovat. [23] => [24] => Alí proti Mu'ávijovi vytáhl roku [[657]] a jejich vojska se střetla v bitvě u Siffínu. Bitva, která je proslulá zdlouhavým vyjednáváním, by pravděpodobně dopadla v Alího prospěch, ale opět se projevily Alího negativní vlastnosti nerozhodnost a váhavost. Mu´ávija utrpěl značné ztráty, ale z bitvy se nakonec diplomaticky odpoutal poté, co jeho vojáci v předních řadách nesli na kopích [[Korán]]. Náboženští fanatici v Alího armádě pak přestali bojovat, což mělo velký dopad na morálku. [25] => [26] => Z nerozhodné bitvy pak vzešlo diplomatické jednání, které měli vést zástupci obou zúčastněných stran. Toto jednání mělo přinést smír. Za Mu´áviju jednal [[Amr ibn al-Ás]], za Alího se zúčastnil [[Abú Músa al-Ašarí]]. Amr ibn al-Ás byl lepším vyjednavačem a podařilo se mu prosadit rozhodnutí, že se uskuteční nová volba chalífy, které se nebude účastnit ani Alí, ani Mu'ávija. F. Tauer, Svět islámu, Praha 1984. s. 46. [27] => [28] => Toto rozhodnutí se pro Alího stalo nepřijatelným a rozhodl se obnovit boj. Tím porušil dohodu a otevřeně vystoupil proti Mu'ávijovi, čímž ztratil mnoho svých stoupenců, kteří se proti němu vzbouřili. V červenci [[658]] se mu tyto rebely podařilo porazit a obnovit tak kázeň ve svém táboře. V chalífátu však jeho pozice výrazně oslabila. Mu´ávija uzavřel mezitím příměří s [[Byzantská říše|Byzantskou říší]] a získal pod svou kontrolu [[Egypt]] a v červenci [[660]] se v [[Jeruzalém]]ě nechal prohlásit chalífou. K dalšímu boji však již nedošlo, protože [[28. leden|28. ledna]] [[661]] byl Alí zavražděn v [[mešita|mešitě]] v Kúfě členem [[sekta|sekty]] [[Cháridžovci|Cháridžovců]]. [29] => [30] => === Další rozštěpení muslimské obce – Cháridža === [31] => V průběhu bitvy u Siffínu roku 657 došlo k zásadní rozepři. Poté, co Alí kvůli použití knih Koránu přímo v bitvě boj zastavil a začal vyjednávat s Mu´ávijou, se část jeho vojska vzbouřila. Jejich mluvčí tvrdili, že rozhodnutí nedá diplomatické jednání, ale pouze samotný Bůh a bojiště. Žádali proto odvolání jednání s Mu´ávijou a obnovení boje. Alí jim nevyhověl, a proto vzbouřenci odtáhli a utábořili se nedaleko Kúfy. Tato vzpoura tak dala vznik sektě, která dostala jméno Cháridža (odlučující se, odpadlická). [32] => [33] => Tito lidé se zřekli Alího a prohlásili, že hlavou muslimské obce se může stát kterýkoliv pravověrný muslim, což bylo také jediné, čím se od dosavadních dvou proudů Islámu lišili. Zvolili si proto vlastního chalífu a začali šířit svou tezi. Cháridžovci používali v těchto letech hlavně násilí, napadali široké okolí Kúfy a po Alího zásahu, kdy je roku 658 porazil, se rozptýlili po celém Iráku a nadále vyvolávali nepokoje. Roku 661 pak zavraždili i samotného chalífu Alího. [34] => [35] => == Důsledky Alího smrti == [36] => Alího smrtí skončilo období tzv. volených chalífů a začala éra Umajjovců. Mu´ávija se po rezignaci Alího syna Hasana v létě 661 stal definitivně chalífou.Š. F. Haeri, Základy Islámu, Olomouc 1997. s.88n. Ti, kdož věřili v následnictví Alího (šíité) a jeho potomků, museli přejít do ilegality. [37] => [38] => Dále došlo k posunu centra chalífátu směrem na sever. Již Alí sídlil v irácké Kúfě, která je dnes posvátným místem šíitů, naproti tomu Umajjovci přesídlili do Damašku, a Medína tak ztratila svůj rozhodující vliv. [39] => [40] => == Reference == [41] => [42] => [43] => == Literatura == [44] => * DUPUY, R. E., DUPUY, T. N.: Harperova encyklopedie. Historie vojenství od roku 3500 př. Kr. do roku 1700. Díl I. 1. vyd. Praha: Forma, 1996. 667 s. {{ISBN|80-7213-000-5}}. [45] => * HRBEK, Ivan: Korán. Praha, Academia, 2000. 802 s. {{ISBN|80-200-0246-4}}. [46] => * HAERI, Šajch Fadhlalla: Základy Islámu. Olomouc, Votobia 1997. 235 s. {{ISBN|80-7198-212-1}}. [47] => * TAUER, Felix: Svět islámu. Praha, Vyšehrad, 1984. [48] => [49] => == Externí odkazy == [50] => * {{commonscat}} [51] => * {{en}} [http://www.britannica.com/eb/article-9005712/Ali Britannica Online: Ali] [52] => * [http://www.david-zbiral.cz/Shiya.htm#_ftnref2 Karel Matúš: Historické souvislosti vzniku sekty ší’a a vysvětlení jejího dogmatu] [53] => {{Islám}} [54] => {{Autoritní data}} [55] => {{Portály|Islám}} [56] => [57] => [[Kategorie:Volení chalífové]] [58] => [[Kategorie:Sunnitští chalífové]] [59] => [[Kategorie:Rášidský kalifát]] [60] => [[Kategorie:Mohamedova rodina]] [61] => [[Kategorie:Muži]] [62] => [[Kategorie:Zavraždění panovníci]] [63] => [[Kategorie:Narození v roce 599]] [64] => [[Kategorie:Narození 17. března]] [65] => [[Kategorie:Úmrtí v roce 661]] [66] => [[Kategorie:Úmrtí 28. února]] [] => )
good wiki

Alí

iráckém Nadžafu Alí ibn Abí Tálib (okolo roku 599 Mekka - 28. leden 661 Kúfa) byl čtvrtý volený chalífa v letech 656-661.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Mekka','656','Fátima','661','28. leden','Kúfa','Fátima ibn Asad','chalífa','Umar ibn al-Chattáb','657','bitva u Hunajnu','Kurajšovci'

656

657

661

Chalífa

Fatima

Kúfa

Kurajšovci

Mekka