Array ( [0] => 15519090 [id] => 15519090 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Alamút [uri] => Alamút [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Upravit}}{{Neověřeno}} [1] => {{Infobox - budova [2] => | typ = zřícenina [3] => }} [4] => [[Soubor:Iran - Qazvin - Alamout Castle View.jpg|náhled|Pevnost Alamút stála na nepřístupné skále]] [5] => '''Alamút''' ([[Perština|persky]] قلعه الموت nebo jednoduše الموت což v [[Arabština|arabštině]] a [[Perština|perštině]] znamená Hrad smrti, nebo také Orlí hnízdo) byla pevnost v centrálním pohoří [[Alborz|Elborz]], v provincii [[Qazvin]] na severozápadě dnešního [[Írán]]u, jižně od [[Kaspické moře|Kaspického moře]] a vzdálena asi 100 kilometrů od [[Teherán]]u. Dnes zbyly už pouze zříceniny, rozkládající se u vesnice [[Gazor Khan|Gazor Khân]]. [6] => [7] => == Historie == [8] => [[Soubor:Iran locator4.png|thumb|Íránská provincie Qazvin|vlevo|203x203pixelů]] [9] => Pevnost byla postavena roku [[840]] {{Zdroj?}}ve výšce 2 100 m n. m., způsobem, který umožňoval jen jeden schůdný (uměle vytvořený) vstup, jež se vinul kolem čela [[útes]]u (a jeden přírodní vstup, který ale byl příliš nebezpečný pro použití); to dělalo pevnost vítěznou a extrémně obtížně dobyvatelnou. Pevnost měla neobvyklý systém dodávky vod. Vrchol byl extrémně úzký a dlouhý – možná 400 metrů dlouhý, a ne víc než 30 metrů široký. [10] => [11] => V roce [[1090]] pevnost byla infiltrovaná a obsazená silami [[Šíté|šíitského]] ismáilitského hnutí, známého pod názvem [[asasíni]] (též ''hašašíni''), které vedl [[Hassan Sabbah|Hassan i Sabbah]] (Hassan ibn al-Sabbah), později podle svého sídla zvaný ''Stařec z hory''. Za vlády asasínů se pevnost stala legendární díky svým rajským zahradám, knihovně a v neposlední řadě i atentátníkům, vysílaným z duchovního centra sekty především proti vnitřním nepřátelům [[islám]]u.{{Citace elektronického periodika [12] => | příjmení = Hrabalová [13] => | jméno = Lenka [14] => | titul = Hašašíni: Temný příběh sekty, před kterou se třásl i slavný Saladin [15] => | periodikum = 100+1 ZZ [16] => | vydavatel = [17] => | url = http://www.stoplusjednicka.cz/hasasini-temny-pribeh-sekty-pred-kterou-se-trasl-i-slavny-saladin [18] => | datum vydání = 2017-10-07 [19] => | datum přístupu = 2017-10-08 [20] => }} [21] => [22] => Nadvládu Asasínů zlomil až vpád [[Mongolové|Mongolů]]. [[15. prosinec|15. prosince]] [[1256]] předal Ruknud-Dīn Khurshāh bez boje Alamut vůdci mongolských vojsk, [[Hülegü|chánu Hulaguovi]], v plané naději, že se Hulagu nad obránci Alamútu smiluje. Dobyvatelé však hrad pobořili, z velké knihovny, kterou asasíni v Alamútu postavili, nechal Hulagu vytřídit jen některé rukopisy, vědecké práce a  [[Korán]], zbytek přikázal spálit. [23] => [24] => V roce [[2004]] byly zbylé části zdi zničené [[zemětřesení]]m. [25] => [26] => == Velitelé pevnosti Alamút (1090–1256) == [27] => [[Soubor:A28alamut.jpg|thumb|Dobývání pevnosti Alamút|281x281pixelů]] [28] => * Hassan i Sabbah (1090–1124) [29] => * Buzurg-Ummid (1124–1138) [30] => * Muhammad I. z Alamútu (1138–1162) [31] => * Hassan II. z Alamútu (1162–1166) [32] => * Muhammad II. z Alamútu (1166–1210) [33] => * Hassan III. z Alamútu (1210–1221) [34] => * Mohammed III. (1221–1255) [35] => * Ruknud-Dīn Khurshāh (1255–1256) [36] => [37] => == Alamút v literatuře == [38] => * [[Marco Polo]] – [[Milion]] [39] => * [[Vladimir Bartol]] – [[Alamut (kniha)]] [40] => * [[Umberto Eco]] – [[Foucaultovo kyvadlo (kniha)|Foucaultovo kyvadlo]] [41] => [42] => == Odkazy == [43] => [44] => === Reference === [45] => [46] => [47] => === Externí odkazy === [48] => * {{Commonscat}} [49] => [50] => {{Portály|Architektura a stavebnictví|Írán|Středověk|Křížové výpravy}} [51] => [52] => [[Kategorie:Hrady založené v 9. století|Alamút]] [53] => [[Kategorie:Hrady v Íránu]] [] => )
good wiki

Alamút

Pevnost Alamút stála na nepřístupné skále Alamút (persky قلعه الموت nebo jednoduše الموت což v arabštině a perštině znamená Hrad smrti, nebo také Orlí hnízdo) byla pevnost v centrálním pohoří Elborz, v provincii Qazvin na severozápadě dnešního Íránu, jižně od Kaspického moře a vzdálena asi 100 kilometrů od Teheránu. Dnes zbyly už pouze zříceniny, rozkládající se u vesnice Gazor Khân.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Perština','Soubor:Iran locator4.png','Kategorie:Hrady založené v 9. století','Umberto Eco','Vladimir Bartol','Marco Polo','zemětřesení','Korán','1256','Mongolové','Hassan Sabbah','asasíni'

1256

Asasíni

Korán

Mongolové

Perština

Zemětřesení