Array ( [0] => 14761225 [id] => 14761225 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Alamani [uri] => Alamani [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Alamani jsou protohistorický německý kmen, který žil na území Střední Evropy v období starověku a raného středověku. Většina Alamanského území se nachází na současném území Německa, ale někteří Alamani také žili v Rakousku, Francii a Švýcarsku. Podle některých historiků byli Alamani jednou z etnických skupin Germánů. Alamani byli známí svými válečnickými schopnostmi a jejich území často sloužilo jako základna pro germánské invaze do římské říše. Po krátké vládě v 3. století na severním území dnešního Německa, se Alamani stali v 4. století součástí římského impéria a jejich území se rozšířilo díky ústupu Římanů a rozšíření Burgundů na západě. V 5. století ustupovali před húny a poté vytvořili vlastní říši, která vydržela až do 8. století. V průběhu historie prošli Alamani několika změnami - od kočovných válečníků až po stabilní královskou říši. Období jejich největší moci bylo v 6. až 8. století, kdy byli silně ovlivněni franskou kulturou. Postupně se nechali christianizovat a přijali latinu jako svůj jazyk. V 7. století byli Alamani poraženi franským králem Pipinem Krátkým a začleněni do franské říše. S postupujícím vznikem Svaté říše římské se Alamanské území stalo součástí franské provincie Alemannie, která se později stala součástí Německé říše. Dnes jsou Alamani považováni za jednoho z předků německého národa a jejich vliv je stále patrný v německé kultuře a historii. V dnešní době je ostatně ve jménu Spolkové republiky Německo stále obsažena jejich etnická a regionální identita. [oai] => Alamani jsou protohistorický německý kmen, který žil na území Střední Evropy v období starověku a raného středověku. Většina Alamanského území se nachází na současném území Německa, ale někteří Alamani také žili v Rakousku, Francii a Švýcarsku. Podle některých historiků byli Alamani jednou z etnických skupin Germánů. Alamani byli známí svými válečnickými schopnostmi a jejich území často sloužilo jako základna pro germánské invaze do římské říše. Po krátké vládě v 3. století na severním území dnešního Německa, se Alamani stali v 4. století součástí římského impéria a jejich území se rozšířilo díky ústupu Římanů a rozšíření Burgundů na západě. V 5. století ustupovali před húny a poté vytvořili vlastní říši, která vydržela až do 8. století. V průběhu historie prošli Alamani několika změnami - od kočovných válečníků až po stabilní královskou říši. Období jejich největší moci bylo v 6. až 8. století, kdy byli silně ovlivněni franskou kulturou. Postupně se nechali christianizovat a přijali latinu jako svůj jazyk. V 7. století byli Alamani poraženi franským králem Pipinem Krátkým a začleněni do franské říše. S postupujícím vznikem Svaté říše římské se Alamanské území stalo součástí franské provincie Alemannie, která se později stala součástí Německé říše. Dnes jsou Alamani považováni za jednoho z předků německého národa a jejich vliv je stále patrný v německé kultuře a historii. V dnešní době je ostatně ve jménu Spolkové republiky Německo stále obsažena jejich etnická a regionální identita. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - zaniklý stát [1] => | název = Alamani [2] => | originální název = [3] => | rok vzniku = [[3. století|3.]] [4] => | rok zániku = [[10. století]] [5] => | více před = ne [6] => | před info = [[stěhování národů]] [7] => | před 1 = [8] => | před 1 vlajka = [9] => | více po = ne [10] => | po 1 = Alamannie [11] => | po 1 vlajka = No flag.svg [12] => | vlajka = [13] => | článek o vlajce = [14] => | velikost vlajky = [15] => | znak = [16] => | článek o znaku = [17] => | velikost znaku = [18] => | mapa = Central Europe 5th Century.jpg [19] => | velikost mapy = 290px [20] => | mapa poznámka = Rozsah Alamanů červeně ([[Alamannie]]) v [[5. století]] [21] => | hlavní město = žádné [22] => | jazyky = [[alemanština]] [23] => | národnostní složení = Alamani [24] => | náboženství = [[Germánská mytologie|germánské (pohanské)]] [25] => | státní zřízení = kmenová [[konfederace]] [26] => | mateřská země = [27] => | měna = [28] => | vznik = [[3. století]] [29] => | zánik = [[10. století]] [30] => }} [31] => [32] => '''Alamani''' (taktéž '''Alemani''') byli původně svaz [[Germáni|západogermánských]] kmenů sídlící na horním toku [[Mohan]]u na území dnešního [[Německo|Německa]]. Původ tohoto svazu a jeho vztahy s ostatními germánskými kmeny je nejasný. Pod dobu existence [[Starověký Řím|římské říše]] byli velmi útoční a snažili se všemožně napadat provincii [[Horní Germánie|Horní Germánii]]. Do jisté míry následovali [[Frankové|Franky]], kteří byli prvním germánským kmenovým svazem, jenž zastavil pronikání Římanů na sever od dolního [[Rýn]]a a následně napadl zmiňovanou provincii. [33] => [34] => Během [[1. století]] se Rýn stal hranicí mezi římskou [[Galie|Galií]] a svobodnou [[Germánie|Germánií]]. V oblasti kolem něj byli usazeni Germáni, [[Keltové]] a lidé smíšeného kelto-germánského původu. Římané zde založili dvě provincie – Germanii Inferior na dolním toku řeky a Germanii Superior na jejím horním toku. [35] => [36] => Horní Germánie (''Germania Superior'') zasahovala i do oblasti mezi horním Rýnem a horním [[Dunaj]]em (přibližně oblast [[Schwarzwald|Černého lesa]]). Římané tuto oblast nazývali [[Agri Decumates]] („desátková pole“), původ tohoto názvu je neznámý. Kolem ní byla vybudována opevněná hranice zvaná [[Limes Romanus|Limes Germanicus]]. Alamanské ozbrojené skupiny pravidelně hranice překračovaly, útočily na provincii Germania Superior a stěhovaly se do oblasti Agri Decumates. V [[5. století]] vytvořili [[konfederace|konfederaci]], která se usídlila v Alsasku, odkud dále expandovala do oblasti švýcarské náhorní plošiny a dnešního Bavorska a Rakouska. Počátkem [[8. století]] dosáhli [[Alpy|alpských]] údolí. [37] => [38] => Podle spisu [[Historia Augusta]] byli místní římští spojenci nazýváni Germány. Uzurpátor [[Proculus]] získal roku 280 popularitu v Galii svými bojovými úspěchy proti Alamanům. Alamani byli v některých dobách samostatní, ale jindy byli ovládáni Franky. Názvy Německa a německého jazyka ve [[francouzština|francouzštině]] (Allemagne, allemand), [[portugalština|portugalštině]] (Alemanha, alemão) a ve [[španělština|španělštině]] (Alemania, alemán) jsou odvozeny právě od tohoto germánského národa. Starověcí [[Peršané]] a [[Indové]] Alemany a oblast dnešního Německa nazývali výrazem Almaan. [39] => [40] => == Jazyk == [41] => [[Soubor:Alemannic-Dialects-Map-English.png|náhled|upright|vlevo|Dnešní rozšíření a rozdělení alemanských dialektů]] [42] => Dialekt němčiny na bývalém alamanském území se nazývá [[alemanština]] a představuje jednu z podskupin hornoněmeckých dialektů. Nejstaršími doklady alemanštiny jsou [[runy|runové]] nápisy na sponách. Změna souhlásek, charakteristická pro hornoněmecké dialekty, vznikla kolem [[5. století]] buď v oblasti osídlené Alamany, nebo v oblasti osídlené [[Langobardi|Langobardy]]. Do té doby se jazyk Alamanů od jazyků ostatních západogermánských kmenů lišil jen mírně. Dnes [[alemanština]] zahrnuje dialekty jižních dvou třetin [[Bádensko-Württembersko|Bádenska-Württemberska]] a západní části [[Bavorsko|Bavorska]], dále dialekty německy mluvící části [[Švýcarsko|Švýcarska]], [[rakouské spolkové země]] [[Vorarlbersko]] a bývalého francouzského regionu [[Alsasko]]. [43] => [44] => == Název kmene == [45] => Podle [[Asinius Quadratus|Asinia Quadrata]] citovaného v polovině 6. století [[byzantská říše|byzantským]] historikem Agathiem jejich název znamená „všichni lidé“. Z toho lze usoudit, že představovali seskupení různých kmenů. [[Edward Gibbon]] ve svém šestisvazkovém díle Úpadek a pád římské říše) uvádí názor svého předchůdce Nicolase Fréreta, jenž roku 1753 formuloval názor, že jméno Alamani bylo používáno pro vyloučené členy kmene [[Svébové|Svébů]].Gibbon, Edward. ''Decline and Fall of the Roman Empire''. 1776 - 1788. 10. kapitola. [46] => [47] => Tato etymologie je dodnes považována za standard. Mnich z kláštera svatého Galla, [[Walafrid Strabo]], žijící v [[9. století]] zaznamenal, že lidé žijící ve Švýcarsku a okolních regionech sami sebe nazývají [[Svébové|Svéby]], zatímco okolí je nazývá Alamany. V případě, že tohle platilo v [[9. století]], není nezbytně nutné, že tomu tak bylo i ve století čtvrtém. V podstatě není známo, kdo a kdy poprvé tento název použil. Je však známo, že byl hodně používán různými historiky a zeměpisci. [48] => [49] => == Historie == [50] => === První zmínky === [51] => {{viz také|Alamannie}} [52] => [[Soubor:Alemanni expansion.png|náhled|upright|Oblast osídlená Alamany mezi 3. až 6. stoletím s vyzančenými místy jejich bitev]] [53] => [[Soubor:Biigabe Sax.jpg|náhled|upright=0.6|vlevo|Zbraně nalezené na pohřebišti Alamanů]] [54] => O Alamanech se poprvé zmiňuje [[Cassius Dio]], popisující vojenskou kampaň císaře [[Caracalla|Caracally]] (vládl v letech 211–217) v roce 213. V této době Alamani zřejmě obývali oblast kolem řeky Mohan na jih od kmene [[Chattové|Chattů]]. Popisuje je jako oběti věrolomného císaře.Cassius Dio. 78.15.2 Požádali jej o pomoc, ale místo toho jejich oblast kolonizoval římským obyvatelstvem, změnil místní názvy a popravil alamanské válečníky pod záminkou, že se snažili odporovat. Když onemocněl, Alamani prohlásili, že na něj snesli kouzlo. Caracalla se proti tomu údajně snažil bránit vyvolávání duchů svých předků. [55] => [56] => Jako odvetu podnikl Caracalla útok se svou 2. legií Traiana Fortis a porazil je. Legii poté za její vítězství bylo uděleno přízvisko Germanica. Spis Historia Augusta popisující Caracallův život uvádí, že Caracalla poté přijal [[cognomen]] (přízvisko) Alamannicus.Historia Augusta. 10.5 Publius Helvius Pertinax, syn císaře [[Pertinax (císař)|Pertinaka]], k tomu žertem dodal, že by spíše měl přijmout jméno ''Geticus'', protože rok předtím zavraždil svého nevlastního bratra [[Geta|Getu]].{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.livius.org/he-hg/helvius/pertinax_jr.html |datum přístupu=2009-01-23 |url archivu=https://web.archive.org/web/20081026065434/http://www.livius.org/he-hg/helvius/pertinax_jr.html |datum archivace=2008-10-26 |nedostupné=ano }} Geta byl pozván k usmíření na rodinné setkání, kde byl přepaden Caracallovými [[Centurion (voják)|centuriony]] a zavražděn v rukou své matky [[Iulia Domna|Iulie Domny]]. [57] => [58] => Vzájemné odtažité vztahy mezi Římany a Alamany jsou pravděpodobně důvodem, proč římští autoři Alamany neustále nazývají barbary. Archeologické nálezy ale dokazují, že byli vysoce [[romanizace (kultura)|romanizovaní]], bydleli v domech postavených v římském stylu a používali římské předměty. Alamanské ženy přejaly římskou módu oblékání do [[tunika|tuniky]] dříve, než jejich muži. Většina z nich žila v blízkosti hranice provincie Germania Superior, což znamenalo, že na ně přímo působily římské vlivy. [59] => [60] => === Alamani a Hermunduři === [61] => Dalším z podrobných zdrojů o tehdejším germánském světě je Tacitovo dílo Germania. Zmiňuje se o kmenu [[Hermunduři|Hermundurů]], který se nacházel v oblasti dnešního [[Durynsko|Durynska]]. Uvádí, že tento kmen obchodoval s [[Raetie|Raetií]], která se podle zeměpisce [[Klaudios Ptolemaios|Claudia Ptolemaia]] nacházela od provincie Germania Superior na opačném břehu Dunaje.Tacitus. 42 [62] => [63] => Hermunduři se zúčastnili [[Markomanské války|markomanských válek]] proti Římu v letech 166–180. [[Tacitus]] uvádí, že pramen Labe se nachází na území Hermundurů na východ od horního Mohanu. Umísťuje Hermundury mezi území kmene [[Naristové|Naristů]] (Varistů), kteří sídlili na okraji Černého lesa, a území [[Markomani|Markomanů]] a [[Kvádové|Kvádů]]. Hermunduři byli v markomanských válkách poraženi a samostatně s Římem uzavřeli mír. [64] => [65] => === Konflikty s římským císařstvím === [66] => [[Soubor:Karte limes.jpg|náhled|upright=0.9|''Limes Germanicus'' mezi lety 83 až 260]] [67] => [[Soubor:Panorama-Wohnstallhaus.jpg|vlevo|náhled|upright=0.8|Rekonstrukce alamanského obydlí]] [68] => Alamani se opakovaně zapojovali do konfliktů s římským impériem. Roku 268 provedli velkou invazi do Galie, když byli Římané donuceni opustit svá hraniční stanoviště kvůli masivní invazi Gótů z východu. Jejich nájezdy způsobily mnoho škod. [[Řehoř z Tours]] (zemřel kolem roku 594) se zmiňuje o destruktivních dopadech alamanské invaze za vlády císařů [[Valerianus|Valeriana]] a [[Gallienus|Galliena]] (253–260). Alamani se shromáždili pod vedením krále nazývaného a poté se prohnali celou Galií ničíce všechny staré chrámy. Zapálili město Clermont, zničili místní svatyni a umučili mnoho křesťanů.Historia Francorum. I.32–34 [69] => [70] => Na počátku léta roku 268 císař Gallienus zastavil jejich postup do Itálie, ale hned na to byl nucen obrátit svou pozornost zpět na Góty. Poté, co Římané Góty v září porazili v bitvě u Naissu, se Gallienův následovník [[Claudius II.]] vydal proti Alamanům, kteří v té době obsadili celou severní [[Itálie|Itálii]] za řekou [[Pád (řeka)|Pád]]. Po neúspěšných snahách o zajištění jejich mírového stažení se císař s Alamany utkal v listopadové bitvě u jezera Benacus. Alamani byli donuceni vrátit se na své původní území a po dobu mnoha následujících let Římany neohrozili. [71] => [72] => Nejvýznamnější bitva Alamanů s Římany se udála u města Argentoratum (Štrasburk) v roce 357, kde byli poraženi pozdějším císařem [[Julianus|Julianem]]. Jejich král Chondomar („Chonodomarius“) byl poté jako zajatec odvezen do [[Řím]]a. Dne 2. ledna 366 Alamani opět ve velkém počtu překročili řeku Rýn a zaútočili na Galii. Tentokrát byli poraženi císařem [[Valentinianus I. |Valentinianem I.]] v bitvě u Solicinia. [73] => [74] => Naposledy překročili Rýn roku 406. V té době se jim povedlo dobýt oblast Alsaska a velkou část švýcarské náhorní plošiny. Tyto události popisuje [[Historia Francorum (Řehoř z Tours)|Historia Francorum]]. Zničili město Alba Augusta ([[Alba-la-Romaine]]) a jeho křesťanský biskup se musel uchýlit do [[Viviers]]. ([[Řehoř z Tours]] naopak uvádí, že se uchýlil do dnešního Mende v [[Lozère]], hluboko uvnitř Galie. Tyto popisy pravděpodobně představují jen obecný literární model popisů násilí páchaného barbarskými nájezdníky. [75] => [76] => === Alamani a Frankové === [77] => [[Soubor:Alamannien Hochburgund ca 1000.png|náhled|upright|[[Švábské vévodství]] (žlutě) a [[Horní Burgundsko]] (zeleně) kolem roku [[1000]]]] [78] => Alamanské království (vévodství) mezi [[Štrasburk]]em a Augsburgem trvalo až do roku 496, kdy je dobyl franský král [[Chlodvík I.]] po [[Bitva u Tolbiaka|bitvě u Tolbiaka]]. Poté se Alamani stali součástí franské říše a správa jejich území byla svěřena do rukou franského vévody. V roce 746 proběhlo povstání Alamanů proti Frankům, po kterém majordomus [[Karloman (majordomus)|Karloman]] nechal popravit všechnu alamanskou šlechtu ve městě [[Cannstatt]] (tzv. [[Krvavý soud v Cannstattu]]). Po verdunské mírové smlouvě podepsané roku 843 se Alamanie stala součástí [[Východofranská říše|východofranské říše]], jíž vládl [[Ludvík II. Němec|Ludvík Němec]]. Tato říše se stala předchůdcem pozdější [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. Tento stav trval až do roku 1268. [79] => [80] => === Christianizace Alamanů === [81] => [[Soubor:Reiterscheibe von Pliezhausen v2.jpg|vlevo|náhled|upright=0.6|Alamanský jezdec doprovázený malou postavou (možnou interpretací je božský pomocník nebo božstvo)]] [82] => [[Christianizace]] Alamanů proběhla v době vlády franské merovejské dynastie v [[6. století|6.]] až [[8. století]]. Písemné prameny o tomto procesu jsou vzácné. V polovině [[6. století]] byzantský historik [[Agathiás z Myriny]] zaznamenává v souvislosti s válkami [[Gótové|Gótů]] a Franků proti východořímské říši, že Alamani bojující v řadách armády franského krále [[Theobald]]a byli ve všech ohledech kromě náboženství stejní jako Frankové, protože [83] => [84] => „uctívají stromy, řeky, kopce a rokliny jako bohy; utínají hlavy koním, skotu a bezpočtu dalších zvířat, jako by to byl náboženský rituál“ [85] => [86] => Také se zmiňuje o velké nemilosrdnosti Alamanů při ničení křesťanských svatyní a vykrádání kostelů, zatímco Frankové byli v tomto ohledu zdrženliví. Agathiás vyjadřuje naději, že Alamani díky svému kontaktu s Franky jednou převezmou lepší mravy, což se také později stalo. [87] => [88] => Alamanskými [[apoštol]]y byli [[svatý Kolumbán]] a jeho učedník [[svatý Havel]]. Jonáš z Bobbia zaznamenává, že Kolumbán působil ve dnešním městě [[Bregenz]], kde zamezil obětování piva germánskému bohu Wodanovi. Přes všechny jeho aktivity po nějaký čas ještě Alamani pokračovali v uctívání svých pohanských božstev s pouze povrchními nebo synkretickými prvky [[křesťanství]]. Například, během vlády [[Merovejci|Merovejské dynastie]] se vůbec nemění pohřební rituály. Válečníci byli i nadále pohřbívání v [[Mohyla|tumulových]] hrobech. [[Synkretismus]] tradičního germánského zvířecího stylu výzdoby společně s křesťanskou symbolikou je zřejmý i ze soudobých uměleckých děl. Během 7. století ale křesťanská symbolika začala převládat. Na rozdíl od postupné christianizace [[Sasové|Sasů]] a [[Slované|Slovanů]], Alamani přejímali křesťanství postupně a dobrovolně tím, že napodobovali životní styl merovejské šlechty. [89] => [90] => Přibližně mezi lety 520 až 620 se objevuje dočasný nárůst výskytu alamanských nápisů psaných ve starém [[Runy|futharku]]. Do dnešní doby se zachovalo kolem 80 dokladů, z nichž polovina byla napsána na sponách a zbytek na opaskových přezkách, špercích a součástech výzbroje. S postupným šířením křesťanství použití run ustupuje. [91] => [92] => Založení [[Kostnice|kostnického]] biskupství nelze přesně datovat, ale je možné, že bylo provedeno samotným Kolumbánem (před rokem 612). V každém případě existovali již roku 635, kdy vévoda Gunzo dosadil na místo [[biskup]]a Jana z Grabu. Kostnice se stala biskupstvím a misionářským sídlem území nově obráceného na křesťanskou víru. Ustanovení církve jako instituce uznávané světskými panovníky je také zřejmé ze soudobých zákonů. Na počátku [[7. století]] listina ''Pactus Alamannorum'' jen zřídkakdy uvádí zvláštní církevní privilegia. Roku 720 ale listina alamanského vévody Lantfrida zvaná ''Lex Alamannorum'' obsahuje celou kapitolu věnovanou pouze církevním záležitostem. [93] => [94] => ==Odkazy== [95] => === Související články === [96] => * [[Alamannie]] [97] => * [[Švábsko]] [98] => * [[Alemanština]] [99] => [100] => === Reference === [101] => {{Překlad|en|Alamanni|173936035}} [102] => [103] => [104] => === Externí odkazy === [105] => * {{Otto|heslo=Alamani}} [106] => * {{Commonscat}} [107] => * [http://svetbarbaru.ic.cz/alamani.htm Barbaři]{{Nedostupný zdroj}} [108] => {{Autoritní data}} [109] => [110] => [[Kategorie:Starověké germánské národy]] [] => )
good wiki

Alamani

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'5. století','alemanština','Alamannie','9. století','6. století','3. století','Svébové','konfederace','Řehoř z Tours','10. století','8. století','Limes Romanus'

Alamannie

Alemanština

Konfederace

Svébové