Account App Integration - Responsive Website Template

Array ( [0] => 14717749 [id] => 14717749 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Albatrosovití [uri] => Albatrosovití [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Albatrosovití [2] => | obrázek = Diomedeidae collage.jpg [3] => | popisek = Z levého horního rohu ve směru ručiček: [[albatros stěhovavý]], [[albatros jižní|jižní]], [[albatros černonohý|černonohý]], [[albatros královský|královský]], [[albatros pestrozobý|pestrozobý]], [[albatros Carterův|Carterův]] [4] => | velikost obrázku = 280px [5] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [6] => | kmen = [[strunatci]] (Chordata) [7] => | podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata) [8] => | třída = [[ptáci]] (Aves) [9] => | podtřída = [[letci]] (Neognathae) [10] => | řád = [[trubkonosí]] (Procellariiformes) [11] => | čeleď = '''albatrosovití''' (Diomedeidae) [12] => | čeleď popsal = [[George Robert Gray|G. R. Gray]], [[1840]] [13] => | druhotné dělení = Rody [14] => | podřazené taxony = [15] => * ''[[Diomedea]]'' [16] => * ''[[Thalassarche]]'' [17] => * ''[[Phoebastria]]'' [18] => * ''[[Phoebetria]]'' [19] => | mapa rozšíření = Cypron-Range Diomedeidae.svg [20] => | popisek mapy = Areál výskytu (modře) [21] => }} [22] => '''Albatrosovití''' (Diomedeidae) je [[čeleď]] velkých [[mořské ptactvo|mořských ptáků]] z [[řád (biologie)|řádu]] [[trubkonosí|trubkonosých]]. Albatrosi patří k největším ptákům schopným letu; rozpětí křídel u největších jedinců z rodu ''[[Diomedea]]'' (zejména [[albatros stěhovavý|albatrosů stěhovavých]] a [[albatros královský|albatrosů královských]]) dosahuje přes 3,5 m. Čeleď albatrosovitých se dělí do čtyř [[rod (biologie)|rodů]], a sice ''Diomedea'', ''[[Thalassarche]]'', ''[[Phoebetria]]'' a ''[[Phoebastria]]''. Všechny mají stejné české jméno '''albatros'''. [[BirdLife International]] a [[Dohoda o ochraně albatrosů a buřňáků|ACAP]] uznávají 22 druhů albatrosů, avšak lze se setkat s 13–24 rozeznávanými druhy. [23] => [24] => Jedná se o statné ptáky se silnýma nohama se třemi prsty spojenými blánou po celé jejich délce. Nohy jsou vzhledem ke zbytku těla krátké, čímž způsobují nápadné kolébání během chůze. Opeření je dvoubarevné, a sice bílé a tmavé. Vzory zabarvení se liší podle druhu. Nejtmavší jsou zástupci rodu ''Phoebetria'', jejichž peří je převážně černé. Velký [[zobák]] má prodlouženou [[horní čelist]], která je zaháknutá za [[dolní čelist]]. Po stranách zobáku se nachází výrazné [[Nosní dírka|nozdry]], do kterých ústí [[Solná žláza|solné žlázy]], jimiž albatrosi filtrují přebytečnou sůl z pozřené [[Mořská voda|mořské vody]]. Z nozder vedou podélné kanálky až na konec zobáku, odkud často odkapává odfiltrovaná slaná voda. Barva zobáku spolu s barvou opeření patří ke klíčovým rozpoznávacím druhovým znakům na otevřeném moři. Albatrosi jsou vynikajícími letci a za svůj život dokážou naletět miliony kilometrů. Během létání takřka nemávají křídly a používají techniky známé jako [[dynamické plachtění]] a [[Svahové proudění|svahové létání]]. Energetický výdej během letu je blízký stavu odpočinku. Albatrosi disponují šlachou, která křídla „zamkne“ v roztažené pozici, takže k jejich udržení v horizontální poloze nepotřebují používat svaly. Živí se hlavně [[desetiramenatci]] (sépie, krakatice) a [[Ryby|rybami]], jídelníček doplňují [[korýši]] a jinými [[hlavonožci]]. Potravu většinou sbírají z povrchu hladiny, avšak umí se i potápět. [25] => [26] => Albatrosi tráví většinu života na moři a na souš zalétají jen za účelem hnízdění. 19 druhů se vyskytuje na [[Jižní polokoule|jižní polokouli]] ([[Jižní oceán|Jižní]], [[Tichý oceán|Tichý]], [[Atlantský oceán|Atlantský]] a [[Indický oceán]]), 3 druhy na [[Severní polokoule|polokouli severní]] (severní část [[Tichý oceán|Tichého oceánu]]). V severní části [[Atlantský oceán|Atlantského oceánu]] se albatrosi nevyskytují, i když podle [[Fosilie|fosilních]] nálezů se tam v pozdním [[neogén]]u (před ~3 miliony lety) vyskytovali. Hnízdí v [[Kolonie (biologie)|koloniích]] na neobydlených ostrovech obklopených širým oceánem. Velikost kolonie se pohybuje od několika desítek albatrosů po stovky tisíc hnízdících párů. Hnízdí jednou za rok nebo jednou za dva roky a samice vždy klade pouze jedno velké bílé vejce. Hnízda mají většinou kuželovitý tvar a jsou postavena z klestí, kapradin, hlíny a dalšího dostupného materiálu. Inkubace trvá nejčastěji 70–80 dní a sezení na vejci je sdíleno zhruba stejným dílem mezi samcem a samicí. Mláděti trvá cirka 8 měsíců, než se osamostatní. Po opuštění hnízda stráví mladí albatrosi první roky na moři a poté se vrací do mateřských kolonií, kde začnou s hledáním partnera. Hledání partnera probíhá pomocí ritualizovaných a velmi propracovaných zásnubních tanců, které patří k nejkomplexnějším v celé ptačí říši. Tance předvádí samci i samice po několik hnízdících období, než se z dvojice utvoří pár. Partnerské pouto trvá celý život. [27] => [28] => Albatrosovití patří k nejohroženějším ptákům s významným poklesem populací v průběhu 20. a 21. století. Na vině je především komerční rybolov (zejména [[Rybolov na dlouhou lovnou šňůru|na dlouhé lovné šňůry]] a částečně i [[Rybolov vlečnými sítěmi|vlečnými sítěmi]]), při kterém albatrosi často umírají jako nechtěné [[Vedlejší úlovek|vedlejší úlovky]]. Jsou citliví i na [[Globální oteplování|současnou klimatickou změnu]] a negativně je ovlivňuje i [[Znečištění plasty|znečištění moří plasty]]. Některé populace ohrožují [[Invazní druh|invazivní druhy živočichů]] jakou jako [[myš]]i, [[Krysa|krysy]], [[potkan]]i, a šelmy jako zdivočelé kočky a [[Lasice hranostaj|hranostajové]]. Albatrosi nemají vyvinuté přirozené reflexy na obranu před predátory a jsou doslova sežráni za živa. Nejzranitelnější jsou mláďata. Negativní dopady novodobých hrozeb se snaží odstranit nebo alespoň zmírnit mezinárodní ''[[Dohoda o ochraně albatrosů a buřňáků]]''. Albatrosi jsou opředeni četnými pověstmi a mýty a vystupují v mnoha literárních dílech. Podle klasické námořnické legendy albatrosi nesou duše utonulých námořníků a jejich zabití přináší smůlu a neštěstí. Jedním z nejznámějších literárních děl věnovaných albatrosům je ''[[Píseň o starém námořníkovi]]'' (1798), ve které námořník bezdůvodně zabije albatrosa, a celá posádka lodi je za to potrestána tajemnými přírodními silami. [29] => [30] => == Vědecká systematika == [31] => [32] => === Etymologie === [33] => České slovo ''albatros'' pochází z anglického ''albatross''. Do anglického jazyka bylo slovo přejato z portugalštiny nebo španělštiny pod vlivem latinského výrazu ''albus'' (bílý).{{Citace monografie [34] => | titul = Český etymologický slovník [35] => | vydavatel = LEDA [36] => | místo = Praha [37] => | isbn = 9788073353933. [38] => | příjmení1 = Rejzek [39] => | jméno1 = Jiří [40] => | rok = 2015 [41] => }} Lze se setkat se dvěma etymologickými kořeny slova, a sice že do angličtiny bylo slovo převzato ze španělského/portugalského výrazu ''alcatraz'' (v překladu „pelikán“ či „kormorán“), které je založeno na arabském ''al-ḡaṭṭās'' („orel mořský“ či „potápěč“). Druhou teorií je základ v portugalském ''alcatruz'' („vědro od vodního kola“), které je odvozeninou arabského ''al-qādūs'' („vodonosič“).{{Citace elektronické monografie [42] => | titul = Albatross [43] => | url = https://www.etymonline.com/word/albatross [44] => | vydavatel = Online Etymology Dictionary [45] => | datum_přístupu = 2020-12-03 [46] => | jazyk = en [47] => }}{{Citace kvalifikační práce [48] => | příjmení = Hazbunová [49] => | jméno = Kristýna [50] => | instituce = Ústav srovnávací jazykovědy Univerzity Karlovy [51] => | titul = Arabské výpůjčky v češtině [52] => | url = https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/7388 [53] => | typ_práce = Diplomová práce [54] => | vedoucí = Petr Zemánek [55] => | místo = Praha [56] => | strany = 20 [57] => | rok = 2006 [58] => }} [59] => [60] => === Taxonomie === [61] => Prvním vědecky popsaným albatrosem se v roce 1758 stal [[albatros stěhovavý]], jehož popis zpracoval švédský přírodovědec [[Carl Linné]].{{sfn|ref=lindsey2009|Lindsey|2009|p=6}} Linné albatrosa zařadil do nově vytvořeného rodu ''[[Diomedea]]'', nicméně spojoval ho s jinými nepříbuznými ptáky{{sfn|ref=lindsey2009|Lindsey|2009|p=6}} (do stejného rodu zařadil i [[Tučňák brýlový|tučňáka brýlového]]{{Citace monografie [62] => | příjmení1 = Linnaeus [63] => | jméno1 = Carolus [64] => | titul = Systema Naturæ per regna tria naturæ, secundum classes, ordines, genera, species, cum characteribus, differentiis, synonymis, locis [65] => | url = https://www.biodiversitylibrary.org/page/727037#page/150/mode/1up [66] => | vydavatel = Impensis direct. Laurentii Salvii [67] => | místo = Holmia [68] => | rok = 1758 [69] => | strany = 132 [70] => | jazyk = la [71] => | edice = Editio decima, reformata [72] => | doi = 10.5962/bhl.title.542 [73] => }}) a se samostatnou čeledí Diomedeidae, česky albatrosovití, přišel až anglický zoolog [[George Robert Gray]] v roce 1840.{{Citace elektronické monografie [74] => | titul = Diomedeidae G. R. Gray, 1840 [75] => | url = https://www.itis.gov/servlet/SingleRpt/SingleRpt?search_topic=TSN&search_value=174513#null [76] => | vydavatel = Integrated Taxonomic Information System (ITIS) [77] => | datum_přístupu = 2020-12-04 [78] => | jazyk = en [79] => }} [80] => [81] => [[File:407 Dusky Albatros.jpg|thumb|vlevo|Ilustrace albatrosa hnědého (1827–1838, [[John James Audubon]])|alt=Ilustrace tmavě hnědého ptáka s blánovitými prsty, který stojí na kameni a dívá se směrem na otevřené moře]] [82] => [83] => Již od samých počátků taxonomie v polovině 18. století představovalo zařazení albatrosů problém. Bylo postupně popsáno nejméně 82 taxonů, které byly v průběhu doby z většiny buď prohlášeny za poddruh existujícího druhu, nebo za druh shodný s druhem již popsaným. V minulosti bylo totiž běžnou praxí, že „nové druhy“ živočichů se popisovaly na základě muzejních exemplářů. V případě albatrosů se jednalo o jedince odchycené na moři, avšak následkem obrovské plochy výskytu albatrosů (albatrosi v honbě za potravou běžně urazí stovky kilometrů denně i v době hnízdění) pracovníci muzea nemohli určit, ke které kolonii odchycený jedinec náležel. A tak se mnohokrát stalo, že se taxonomové dali zmást opeřením a velikostí juvenilních jedinců již popsaných druhů, které popsali jako nový druh.{{Citace monografie [84] => | příjmení1 = Robertson [85] => | jméno1 = C. J. R. [86] => | příjmení2 = Nunn [87] => | jméno2 = G. B. [88] => | titul = Albatross biology and conservation [89] => | url = https://www.researchgate.net/publication/313194706_Towards_a_new_taxonomy_for_albatrosses [90] => | vydavatel = Surrey Beatty & Sons [91] => | místo = Chipping Norton, N.S.W. [92] => | rok = 1998 [93] => | kapitola = Towards a new taxonomy for albatrosses [94] => | strany = 13‐19 [95] => | isbn = 9780949324825 [96] => | jazyk = en [97] => | editoři = G. Robertson a R. Gales [98] => }} [99] => [100] => Ve druhé polovině 20. století většinová vědecká obec respektovala rozdělení albatrosů do 14 druhů a dvou rodů (''Phoebetria'', jehož dva zástupci pro podobnost s [[Buřňákovití|buřňákovitými]] byli považování za „primitivní“ formu albatrosů, a ''Diomedea'', kam byli zahrnuti všichni ostatní albatrosi). Vědecké debaty však rozvířil výzkum Garyho Nunna z [[Americké přírodovědné muzeum|Amerického přírodovědného muzea]], který zkoumal DNA všech 14 tehdy rozeznávaných druhů. Nunn výsledky své práce publikoval v roce 1996; klíčový závěr byl, že v rámci albatrosů se nachází nikoliv dvě, ale čtyři jasné rodové linie, a sice ''[[Diomedea]]'', ''[[Thalassarche]]'', ''[[Phoebetria]]'' a ''[[Phoebastria]]''.{{Citace elektronického periodika [101] => | příjmení1 = Nunn [102] => | jméno1 = Gary [103] => | příjmení2 = Jouventin [104] => | jméno2 = Pierre [105] => | příjmení3 = Robertson [106] => | jméno3 = Graham G. [107] => | příjmení4 = Cooper [108] => | jméno4 = John [109] => | příjmení5 = Roberston [110] => | jméno5 = Chris J. R. [111] => | titul = Evolutionary Relationships among Extant Albatrosses (Procellariiformes: Diomedeidae) Established from Complete Cytochrome-B Gene Sequences [112] => | periodikum = The Auk [113] => | ročník = 113 [114] => | číslo = 4 [115] => | datum_vydání = 1996-10 [116] => | strany = 784–801 [117] => | datum_přístupu = 2020-12-03 [118] => | jazyk = en [119] => | doi = 10.2307/4088857 [120] => }} Tyto linie byly všeobecně akceptovány a běžně se používají.{{Citace elektronické monografie [121] => | titul = Taxonomy of albatrosses and larger petrels (16th Meeting of the CMS Scientific Council) [122] => | url = https://www.cms.int/sites/default/files/document/ScC16_Doc_17_Taxonomy_of_Albatrosses_%26_Petrels_ACAP_E_0.pdf [123] => | vydavatel = Convention on the Conservation of Migratory Species of Wild Animals [124] => | datum_vydání = 2010 [125] => | datum_přístupu = 2020-12-03 [126] => | místo = Bonn, Germany [127] => | jazyk = en [128] => }} [129] => [130] => Nunn a C. J. R. Robertson poté navázali další studií, ve které zohlednili i výzkumy [[morfologie (biologie)|morfologie]] albatrosů, a roku 1998 navrhli rozšířit počet rozeznávaných druhů ze 14 na 24. I když toto nové rozdělení bylo kritizováno pro slabou podporu ve vědeckých studiích,{{Citace elektronické monografie [131] => | titul = Taxonomy Working Group Report to the Second Advisory Committee Meeting - Annex 5 to AC2 Meeting Report [132] => | url = https://www.acap.aq/working-groups/taxonomy-working-group/taxonomy-wg-reports/194-2nd-report-of-taxonomy-wg-2006/file [133] => | vydavatel = Agreement on the Conservation of Albatrosses and Petrels (ACAP) [134] => | datum_vydání = 2006 [135] => | datum_přístupu = 2020-12-03 [136] => | jazyk = en [137] => }} návrhu nového taxonomického rozdělení bylo z větší části dáno za pravdu. V následujících letech nastala široce diskutovaná taxonomická revize albatrosů. Na základě dalšího studia DNA všech 24 navržených taxonů bylo doporučeno počet snížit na 22 s tím, že pro vydělení albatrosa Bullerova subsp. ''platei'' a albatrosa jižního subsp. ''gibsoni'' do samostatných druhů neexistuje dostatek dat.{{Citace elektronického periodika [138] => | příjmení1 = Chambers [139] => | jméno1 = G.K. [140] => | příjmení2 = Moeke [141] => | jméno2 = C. [142] => | příjmení3 = Steel [143] => | jméno3 = R. [144] => | příjmení4 = Trueman [145] => | jméno4 = J.W.H. [146] => | titul = Phylogenetic analysis of the 24 named albatross taxa based on full mitochondrial cytochrome b DNA sequences [147] => | url = https://notornis.osnz.org.nz/phylogenetic-analysis-24-named-albatross-taxa-based-full-mitochondrial-cytochrome-b-dna-sequences [148] => | periodikum = Notornis [149] => | vydavatel = The Ornithological Society of New Zealand, Inc. [150] => | datum_vydání = 2009 [151] => | ročník = 56 [152] => | číslo = 2 [153] => | strany = 82–94 [154] => | datum_přístupu = 2020-12-03 [155] => | jazyk = en [156] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210116153443/http://notornis.osnz.org.nz/phylogenetic-analysis-24-named-albatross-taxa-based-full-mitochondrial-cytochrome-b-dna-sequences [157] => | datum archivace = 2021-01-16 [158] => | nedostupné = ano [159] => }}{{Citace elektronického periodika [160] => | příjmení1 = Phillips [161] => | jméno1 = R.A. [162] => | příjmení2 = Gales [163] => | jméno2 = R. [164] => | příjmení3 = Baker [165] => | jméno3 = G.B. [166] => | příjmení4 = Double [167] => | jméno4 = M.C. [168] => | příjmení5 = Favero [169] => | jméno5 = M. [170] => | příjmení6 = Quintana [171] => | jméno6 = F. [172] => | příjmení7 = Tasker [173] => | jméno7 = M.L. [174] => | příjmení8 = Weimerskirch [175] => | jméno8 = H. [176] => | příjmení9 = Uhart [177] => | jméno9 = M. [178] => | příjmení10 = Wolfaardt [179] => | jméno10 = A. [180] => | titul = The conservation status and priorities for albatrosses and large petrels [181] => | periodikum = Biological Conservation [182] => | ročník = 201 [183] => | datum_vydání = 2016-09 [184] => | strany = 169–183 [185] => | jazyk = en [186] => | doi = 10.1016/j.biocon.2016.06.017 [187] => }} [188] => [189] => V letech 2009/2010 bylo těchto 22 druhů přijato klíčovými institucemi, jako je [[BirdLife International]]{{Citace elektronické monografie [190] => | titul = Data Zone: Search Results of the term "albatross" [191] => | url = http://datazone.birdlife.org/species/results?thrlev1=&thrlev2=&kw=albatross&fam=0&gen=0&spc=&cmn=®=0&cty=0 [192] => | vydavatel = BirdLife International [193] => | datum_přístupu = 2020-12-03 [194] => | jazyk = en [195] => }}{{Citace elektronické monografie [196] => | příjmení1 = Askew [197] => | jméno1 = Nick [198] => | titul = List of Albatross Species [199] => | url = https://www.birdlife.org/worldwide/news/list-albatross-species [200] => | vydavatel = BirdLife International [201] => | datum_přístupu = 2020-12-03 [202] => | jazyk = en [203] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20201022014143/https://www.birdlife.org/worldwide/news/list-albatross-species [204] => | datum archivace = 2020-10-22 [205] => | nedostupné = ano [206] => }} a [[Dohoda o ochraně albatrosů a buřňáků|ACAP]].{{Citace elektronické monografie [207] => | titul = Fifth Meeting of Advisory Committee [208] => | url = https://www.acap.aq/working-groups/taxonomy-working-group/taxonomy-wg-reports/2149-5th-report-of-taxonomy-wg-2010/file [209] => | vydavatel = Agreement on the Conservation of Albatrosses and Petrels [210] => | datum_vydání = 2010 [211] => | datum_přístupu = 2020-12-03 [212] => | místo = Mar del Plata, Argentina [213] => | jazyk = en [214] => }} V rámci ACAP byla vytvořena taxonomická pracovní skupina, která si klade za cíl mj. „vytvořit transparentní, obhajitelný a vysoce konzultovaný proces pro uznávání taxonů albatrosů a ostatních trubkonosých“.{{Citace elektronické monografie [215] => | titul = TAXONOMY WORKING GROUP TERMS OF REFERENCE: Reviewed at the Fourth Meeting of the Advisory Committee, Cape Town, South Africa, 22 - 25 August 2008 [216] => | url = https://www.acap.aq/working-groups/taxonomy-working-group/2147-taxonomy-wg-terms-of-reference/file [217] => | vydavatel = Agreement on the Conservation of Albatrosses and Petrels (ACAP) [218] => | datum_vydání = 2008 [219] => | datum_přístupu = 2020-12-17 [220] => | jazyk = en [221] => }} [222] => [223] => I když rozdělení albatrosů do čtyř rodů je široce akceptováno, ne všichni uznávají zmíněné rozdělení do 22 druhů. Např. John Penhallurick a Michael Wink v roce 2004 navrhli rozdělit albatrosovité pouze na 13 druhů{{Citace elektronického periodika [224] => | příjmení1 = Penhallurick [225] => | jméno1 = John [226] => | příjmení2 = Wink [227] => | jméno2 = Michael [228] => | titul = Analysis of the taxonomy and nomenclature of the Procellariiformes based on complete nucleotide sequences of the mitochondrial cytochrome b gene [229] => | periodikum = Emu - Austral Ornithology [230] => | ročník = 104 [231] => | číslo = 2 [232] => | datum_vydání = 2004-06 [233] => | strany = 125–147 [234] => | url = https://www.uni-heidelberg.de/institute/fak14/ipmb/phazb/pubwink/2004/15.2004.pdf [235] => | datum_přístupu = 2020-12-03 [236] => | jazyk = en [237] => | doi = 10.1071/MU01060 [238] => }} (nicméně jejich výzkum byl později tvrdě kritizován{{Citace elektronického periodika [239] => | příjmení1 = Rheindt [240] => | jméno1 = Frank E. [241] => | příjmení2 = Austin [242] => | jméno2 = Jeremy J. [243] => | titul = Major analytical and conceptual shortcomings in a recent taxonomic revision of the Procellariiformes—a reply to Penhallurick and Wink (2004) [244] => | periodikum = Emu - Austral Ornithology [245] => | ročník = 105 [246] => | číslo = 2 [247] => | datum_vydání = 2005-06 [248] => | strany = 181–186 [249] => | datum_přístupu = 2020-12-03 [250] => | jazyk = en [251] => | doi = 10.1071/MU04039 [252] => }}) a [[Integrated Taxonomic Information System|Integrovaný taxonomický informační systém]] (ITIS) k roku 2020 rozeznává 21 druhů (ITIS nerozeznává [[Albatros bělohlavý|albatrosa bělohlavého]] jako samostatný druh, ale jako poddruh [[Albatros šelfový|albatrosa šelfového]]).{{Citace elektronické monografie [253] => | titul = ITIS Standard Report - Albatross [254] => | url = https://www.itis.gov/servlet/SingleRpt/SingleRpt?search_topic=TSN&anchorLocation=SubordinateTaxa&credibilitySort=Subordinate%20Taxa&rankName=Species&search_value=174513&print_version=SCR&source=from_print#SubordinateTaxa [255] => | vydavatel = Integrated Taxonomic Information System [256] => | datum_přístupu = 2020-12-03 [257] => | jazyk = en [258] => }} [259] => [260] => === Seznam druhů === [261] => [[Soubor:Phoebastria albatrus 1838.jpg|File:Phoebastria albatrus 1838.jpg|náhled|Albatros bělohřbetý na ilustraci z roku 1838|alt=Ilustrace albatrosa bělohřbetého, na níž jsou patrné velké černé blanité nohy, narůžovělý zobák, bílé tělo a černo-bíle strakatá křídla]] [262] => [263] => BirdLife International a ACAP rozeznávají následujících 22 druhů albatrosů: [264] => [265] => * rod ''[[Diomedea]]'' Linnaeus, 1758 [266] => ** [[albatros amsterdamský]] (''Diomedea amsterdamensis'') Roux, et al., 1983 [267] => ** [[albatros jižní]] (''Diomedea antipodensis'') Robertson et Warham, 1992 [268] => ** [[albatros tristanský]] (''Diomedea dabbenena'') Mathews, 1929 [269] => ** [[albatros královský]] (''Diomedea epomophora'') Lesson, 1825 [270] => ** [[albatros stěhovavý]] (''Diomedea exulans'') Linnaeus, 1758 [271] => ** [[albatros Sanfordův]] (''Diomedea sanfordi'') Murphy, 1917 [272] => * rod ''[[Phoebastria]]'' Reichenbach, 1853 [273] => ** [[albatros bělohřbetý]] (''Phoebastria albatrus'') (Pallas, 1769) [274] => ** [[albatros laysanský]] ('' Phoebastria immutabilis'') (Rothschild, 1893) [275] => ** [[albatros galapážský]] (''Phoebastria irrorata'') Salvin, 1883 [276] => ** [[albatros černonohý]] (''Phoebastria nigripes'') (Audubon, 1839) [277] => * rod ''[[Phoebetria]]'' Reichenbach, 1853 [278] => ** [[albatros hnědý]] (''Phoebetria fusca'') (Hilsenberg, 1822) [279] => ** [[albatros světlohřbetý]] (''Phoebetria palpebrata'') (Forster, 1785) [280] => * rod ''[[Thalassarche]]'' Reichenbach, 1853 [281] => ** [[albatros Bullerův]] (''Thalassarche bulleri'') (Rothschild, 1893) [282] => ** [[albatros Carterův]] (''Thalassarche carteri'') (Rothschild, 1903) [283] => ** [[albatros šelfový]] (''Thalassarche cauta'') (Gould, 1841) [284] => ** [[albatros pestrozobý]] (''Thalassarche chlororhynchos'') (J. F. Gmelin, 1789) [285] => ** [[albatros šedohlavý]] (''Thalassarche chrysostoma'') (Forster, 1785) [286] => ** [[albatros chathamský]] (''Thalassarche eremita'') (Murphy, 1930) [287] => ** [[albatros campbellský]] (''Thalassarche impavida'') (Mathews, 1912) [288] => ** [[albatros černobrvý]] (''Thalassarche melanophris'') (Temminck, 1828) [289] => ** [[albatros snarský]] (''Thalassarche salvini'') (Rothschild, 1893) [290] => ** [[albatros bělohlavý]] (''Thalassarche steadi'') Falla, 1933 [291] => [292] => === Evoluční vývoj a fylogeneze === [293] => {{box-hlava [294] => | pozice = left [295] => | šířka = 400px [296] => }} [297] => Pozice albatrosovitých v řádu trubkonosých podle Heinera Kuhla a kol. (2021) [298] =>

{{klad [299] => |label1=Procellariformes – trubkonosí [300] => |1={{klad [301] => |1=[[Diomedeidae]] – albatrosovití [302] => |2={{klad [303] => |1=[[Oceanitidae]] – buřníčkovití [304] => |2={{klad [305] => |1=[[Hydrobatidae]] – buřňáčkovití [306] => |2=[[Procellariidae]] – buřňákovití [307] => }} [308] => }} [309] => }} [310] => }}

[311] => {{box-pata}} [312] => [313] => Fosilní nálezy jsou natolik roztroušené a neúplné, že otázka evolučního vývoje albatrosů dosud nebyla dostatečně objasněna.{{Citace elektronického periodika [314] => | příjmení2 = Goedert [315] => | jméno2 = James L. [316] => | titul = Oligocene and Miocene albatross fossils from Washington State (USA) and the evolutionary history of North Pacific Diomedeidae [317] => | periodikum = The Auk [318] => | ročník = 134 [319] => | číslo = 3 [320] => | strany = 659–671 [321] => | doi = 10.1642/AUK-17-32.1 [322] => | jazyk = en [323] => | příjmení1 = Mayr [324] => | jméno1 = Gerald [325] => | datum_vydání = 2017-07 [326] => | datum_přístupu = 2020-12-04 [327] => }}{{sfn|ref=lindsey2009|Lindsey|2009|p=21}} Nejstarší fosilní nálezy ptáků, které by se daly zařadit mezi albatrosovité a šlo by je tak považovat za přímé předky dnešních albatrosů, pochází z období [[oligocén]]u (před ~34–23 miliony let). Tito ptáci byli mnohem menší než dnešní albatrosi. [[Miocén]]ních nálezů je podstatně více než oligocénních a podle velkého množství [[pliocén]]ích fosilií se zdá, že albatrosi v té době byli již globálně rozšíření. [328] => [329] => Otázka, zda albatrosi pochází z jižní nebo severní polokoule, také nebyla objasněna. Jelikož na severní polokouli bylo nalezeno nepoměrně větší množství fosilních nálezů albatrosů než na polokouli jižní, australský ornitolog Terence Lindsey to považuje za důkaz, že albatrosi se nejdříve vyskytovali na severní polokouli a teprve odtud se rozšířili na polokouli jižní.{{sfn|ref=lindsey2009|Lindsey|2009|p=21}} Nicméně anglický ornitolog Carles Carboneras tvrdí přesný opak, a sice že albatrosi pochází původně z jižní polokoule a teprve později se rozšířili na sever. Carboneras argumentuje tím, že na jižní polokouli je nepoměrně větší množství albatrosů.{{sfn|ref=carboneras1992|Carboneras|1992|p=1}} [330] => [331] => Albatrosovití představují bazální skupinu [[Trubkonosí|trubkonosých]].{{Citace elektronického periodika [332] => | příjmení1 = Kuhl [333] => | jméno1 = Heiner [334] => | příjmení2 = Frankl-Vilches [335] => | jméno2 = Carolina [336] => | příjmení3 = Bakker [337] => | jméno3 = Antje [338] => | příjmení4 = Mayr [339] => | jméno4 = Gerald [340] => | příjmení5 = Nikolaus [341] => | jméno5 = Gerhard [342] => | příjmení6 = Boerno [343] => | jméno6 = Stefan T [344] => | příjmení7 = Klages [345] => | jméno7 = Sven [346] => | příjmení8 = Timmermann [347] => | jméno8 = Bernd [348] => | příjmení9 = Gahr [349] => | jméno9 = Manfred [350] => | titul = An Unbiased Molecular Approach Using 3′-UTRs Resolves the Avian Family-Level Tree of Life [351] => | periodikum = Molecular Biology and Evolution [352] => | ročník = 38 [353] => | číslo = 1 [354] => | datum_vydání = 2021-01-04 [355] => | strany = 108–127 [356] => | datum_přístupu = 2021-01-26 [357] => | jazyk = en [358] => | doi = 10.1093/molbev/msaa191 [359] => }}{{Citace elektronického periodika [360] => | příjmení1 = Prum [361] => | jméno1 = Richard O. [362] => | příjmení2 = Berv [363] => | jméno2 = Jacob S. [364] => | příjmení3 = Dornburg [365] => | jméno3 = Alex [366] => | příjmení4 = Field [367] => | jméno4 = Daniel J. [368] => | příjmení5 = Townsend [369] => | jméno5 = Jeffrey P. [370] => | příjmení6 = Lemmon [371] => | jméno6 = Emily Moriarty [372] => | příjmení7 = Lemmon [373] => | jméno7 = Alan R. [374] => | titul = A comprehensive phylogeny of birds (Aves) using targeted next-generation DNA sequencing [375] => | periodikum = Nature [376] => | ročník = 526 [377] => | číslo = 7574 [378] => | datum_vydání = 2015-10 [379] => | strany = 569–573 [380] => | datum_přístupu = 2021-01-26 [381] => | jazyk = en [382] => | doi = 10.1038/nature15697 [383] => }} K trubkonosým se vedle albatrosovitých řadí čeledi [[Oceanitidae]] (buřníčkovití), [[Hydrobatidae]] (buřňáčkovití) a [[Procellariidae]] (buřňákovití). Všichni tito mořští ptáci sdílejí některé specifické [[Morfologie (biologie)|morfologické]] rysy, jako jsou trubkovité [[Nosní dírka|nozdry]], [[Solná žláza|solné žlázy]] ústící do nosních dírek, zobák složený ze 7–9 rohovitých destiček a tvorbu [[Žaludeční olej|žaludečního oleje]].{{Citace monografie|příjmení=Ehrlich|jméno=Paul R.|příjmení2=Dobkin|jméno2=David, S.|příjmení3=Wheye|jméno3=Darryl|titul=The Birders Handbook|url=https://archive.org/details/birdershandbooka00ehrl|rok=1988|vydavatel=Simon & Schuster|místo=New York, NY|isbn=0-671-65989-8|strany=[https://archive.org/details/birdershandbooka00ehrl/page/29 29]–31||jazyk=en}}{{Citace monografie [384] => | příjmení1 = Grzimek [385] => | jméno1 = Bernhard [386] => | titul = Grzimek's animal life encyclopedia. [387] => | url = https://archive.org/details/grzimeksanimalli0000grzi_o5o4 [388] => | vydavatel = Gale [389] => | místo = Detroit [390] => | rok = 2003 [391] => | strany = [https://archive.org/details/grzimeksanimalli0000grzi_o5o4/page/107 107]-111 [392] => | isbn = 0-7876-5784-0 [393] => | jazyk = en [394] => }} [395] => [396] => I když přesné [[Fylogeneze|fylogenetické]] vztahy mezi jednotlivými druhy albatrosů zůstávají stále nevyjasněny, vědecká obec se shoduje na tom, že ''Phoebastria'' a ''Diomedea'' jsou úzce příbuzní a původně představovali jednu linii, a ''Thalassarche'' a ''Phoebetria'' pro svou úzkou příbuznost představují linii druhou. [397] => [398] => == Popis == [399] => Albatrosi jsou mohutní ptáci. Největší zástupce představují [[albatros stěhovavý]] a [[albatros královský]], jejichž rozpětí křídel může přesáhnout 3,5 m a délka činí až 120 cm. Jejich váha může dosahovat až 12 kg.{{sfn|ref=higginsharchant|Higgins|Marchant|1990|p=279}}{{sfn|ref=carboneras1992|Carboneras|1992|p=3}} Tyto rozměry z nich činí jedny z nejtěžších ptáků schopných letu{{Citace elektronické monografie [400] => | příjmení1 = Clifford [401] => | jméno1 = Garth C. [402] => | titul = 11 Heaviest Flying Birds in the World (Up to 44 lb / 20 kg) [403] => | url = https://www.worldbirds.org/heaviest-flying-bird/ [404] => | vydavatel = World Birds: Joy of Nature [405] => | datum_vydání = 2019-09-29 [406] => | datum_přístupu = 2021-01-01 [407] => | jazyk = en [408] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210803111157/https://www.worldbirds.org/heaviest-flying-bird/ [409] => | datum archivace = 2021-08-03 [410] => | nedostupné = ano [411] => }} a ptáky s jedním z největších rozpětí křídel.{{sfn|ref=carboneras1992|Carboneras|1992|p=3}} Otázka, zda je albatros stěhovavý větší než albatros královský, je problematická a v odborné literatuře se lze setkat s různými názory. Jak totiž upozorňuje [[Ornitologie|ornitolog]] Kaj Ejvind Westerskov, v případě dvou více či méně stejně velkých ptáků bude konečné měření ovlivňovat velikost vzorku, technika měření, stáří ptáků nebo jejich pohlaví. Na konečný rozměr bude mít vliv i lidský faktor nebo to, z jaké kolonie vzorek pochází.{{Citace elektronického periodika [412] => | příjmení1 = Westerskov [413] => | jméno1 = Kaj [414] => | titul = Field identification and sex determination of the Royal Albatross [415] => | periodikum = Notornis [416] => | vydavatel = Ornithological Society of New Zealand [417] => | ročník = 9 [418] => | číslo = 1 [419] => | datum_vydání = 1960 [420] => | strany = 2 [421] => | url = https://notornis.osnz.org.nz/field-identification-and-sex-determination-royal-albatross [422] => | datum_přístupu = 2020-12-14 [423] => | jazyk = en [424] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170520032834/http://notornis.osnz.org.nz/field-identification-and-sex-determination-royal-albatross [425] => | datum archivace = 2017-05-20 [426] => | nedostupné = ano [427] => }} Ostatní albatrosi jsou menší a jeden z vůbec nejmenších albatrosů, [[albatros Carterův]], má délku okolo 75 cm, rozpětí křídel kolem 2 m a jeho váha se pohybuje kolem 1,8–2,9 kg.{{Citace elektronické monografie [428] => | titul = Atlantic yellow-nosed mollymawk [429] => | url = http://nzbirdsonline.org.nz/species/atlantic-yellow-nosed-mollymawk [430] => | vydavatel = New Zealand Birds Online [431] => | datum_přístupu = 2020-12-04 [432] => | jazyk = en [433] => | příjmení1 = Roberston [434] => | jméno1 = CJR [435] => }}{{sfn|ref=higginsharchant|Higgins|Marchant|1990|p=312}} [436] => [437] => Vzhledem k tělu mívají albatrosi mohutný zobák, velkou hlavu a silný krk. Horní čelist je delší a přes spodní je hákovitě zahnutá. Tvar a mohutnost zobáku odráží potřebu zachytit kořist z povrchu mořské hladiny během letu.{{sfn|ref=higginsharchant|Higgins|Marchant|1990|p=264}} Barvy zobáků se liší v závislosti na druhu; někdy je tmavý či růžový po celé délce, jindy má výrazné sytě oranžové či žluté pruhování.{{sfn|ref=carboneras1992|Carboneras|1992|p=3}} Albatrosi svůj zobák hojně využívají i během svatebních námluv a sociální komunikace. Jeho tvar a zbarvení spolu se zbarvením peří na hlavě a na křídlech představují klíčové vnější rozpoznávací znaky ptáků v terénu.{{sfn|ref=robertson2005|Roberston|Heather|Derek|2005|p=175}} Stejně jako u ostatních trubkonosých mají albatrosi na zobáku vystouplé trubkovité nozdry, které jsou spojovány s výborným čichem ptáků. Nad očima se nachází [[Solná žláza|solné žlázy]] filtrující přebytečnou sůl z vody, kterou albatrosi často polykají společně s kořistí. Tato slaná voda je odváděna pomocí kanálků podél zobáku až na jeho konec, kde lze často spatřit odkapávající odfiltrovanou vodu.{{sfn|ref=carboneras1992|Carboneras|1992|p=3}} [438] => [439] => Nohy jsou krátké a silné. Tato kombinace způsobuje, že se albatrosi při chůzi na souši nápadně kolébají ze strany na stranu. Tento nezvyklý kolébavý pohyb je pro albatrosy natolik typický, že albatros galapážský převzal přehnanou formu kolébavého pohybu do svého repertoáru póz pro svatební námluvy. Albatrosi mívají tři prsty, které jsou spojené silnou [[plovací blána|plovací blánou]] po celé jejich délce. Tato tlustá blána jim pomáhá v pohybu po oceánské hladině, která je v místech výskytu albatrosů jen málokdy klidná a bez vln.{{sfn|ref=carboneras1992|Carboneras|1992|p=3}} [440] => [441] => Zbarvení peří se pohybuje od sněhově bílého s občasnými černými skvrnami na křídlech či hlavě (za „nejbělejšího“ z albatrosů je považován albatros královský{{Citace elektronické monografie [442] => | titul = Southern royal albatross (XRA) [443] => | url = https://fs.fish.govt.nz/Page.aspx?pk=37&dk=4&sc=XRA [444] => | vydavatel = Fisheries New Zealand [445] => | datum_přístupu = 2020-11-22 [446] => | jazyk = en [447] => }}) až po výrazně tmavé opeření s pouze občasnými náznaky šedé či bílé (zejména albatros hnědý a světlohřbetý).{{sfn|ref=carboneras1992|Carboneras|1992|p=3–4}} [448] => [449] => Ocas bývá krátký a tvoří jej kolem 12 per. [[Pohlavní dimorfismus]] je nevýrazný. Samci bývají v průměru těžší než samice, ale v terénu je to těžké rozeznat. Juvenilní jedinci mívají odlišně zbarvené opeření a dospělé opeření získávají až po několika letech.{{sfn|ref=higginsharchant|Higgins|Marchant|1990|p=264–265}} [450] => [451] => {{Více obrázků [452] => | zarovnání = střed [453] => | orientace = [454] => | hlavička = Příklady odlišnosti opeření a odlišného zbarvení zobáků [455] => | velikost obrázků = 220px [456] => [457] => | obrázek1 = Diomedea epomophora portrait - SE Tasmania (cropped).jpg [458] => | alt1 = Albatros královský - portrét. Albatros má bílé peří a růžový zobák [459] => | popisek1 = Albatros královský [460] => [461] => | obrázek2 = Albatros fuligineux - flipped.jpg [462] => | alt2 = Albatros světlohřbetý - portrét. Albatros má tmavé peří a černý zobák [463] => | popisek2 = Albatros světlohřbetý [464] => [465] => | obrázek3 = Thalassarche bulleri - SE Tasmania 2019 (cropped).jpg [466] => | alt3 = Albatros bullerův - portrét. Albatros má šedé peří a černý zobák se sytě žlutou linkou podél spodní hrany dolní čelisti a vrchní hrany horní čelisti [467] => | popisek3 = Albatros Bullerův [468] => [469] => | obrázek4 = Thalassarche carteri - SE Tasmania (cropped).jpg [470] => | alt4 = Albatros Carterův - portrét. Albatros má bílé peří a černý zobák se žlutou linkou podél vrchní hrany horní čelisti [471] => | popisek4 = Albatros Carterův [472] => [473] => | obrázek5 = Short tailed Albatross1 (cropped).jpg [474] => | alt5 = Albatros bělohřbetý - portrét. Albatros má narůžovělé peří a růžový zobák s namodralým koncem [475] => | popisek5 = Albatros bělohřbetý [476] => }} [477] => [478] => == Ekologie == [479] => [480] => === Životní cyklus === [481] => [[Soubor:Waved albatross courtship.jpg|alt=Dva albatrosi stojí naproti sobě a jemně se dotýkají špičkami zobáků z jejich strany|náhled|Albatrosi galapážští při námluvách]] [482] => [483] => ==== Námluvy ==== [484] => [485] => Albatrosi jsou [[Monogamie|monogamní]] ptáci, kteří zůstávají s jedním parterem po celý život. K „rozvodům“ dochází pouze výjimečně, a to typicky pouze po několika neúspěšných pokusech o vyvedení mláďat. Pokud jeden z partnerů zemře, zbylý partner se pokusí najít nového partnera. K hledání prvního partnera dochází několik let poté, co se albatrosi osamostatnili na rodičích a strávili několik let na moři. Ptáci se vrací do své mateřské kolonie, kde začnou nacvičovat a předvádět zásnubní tance. Tyto vysoce ritualizované tance, které zahrnují kombinaci zvukových a vizuálních póz, představují jedny z nejpropracovanějších a nejkomplexnějších zásnubních tanců z celé ptačí říše.{{sfn|ref=lindsey2009|Lindsey|2009|p=75–76}} [486] => [487] => První hnízdní období (resp. zatímco zavedené páry v kolonii hnízdí, juvenilní jedinci se věnují zásnubním tancům) mladí albatrosi tyto tance nejdříve nacvičují s mnoha různými partnery a teprve postupně během několika následujících hnízdních období se velmi pozvolnou selekcí utvoří pevné páry, které spolu stráví zbytek života. Od vylíhnutí po první hnízdění může uplynout 10–15 let, i když většinou dochází k prvnímu hnízdění o něco dříve. Zásnubní tance se táhnou několik po sobě následujících hnízdících období a jsou natolik provázané, že bylo navrženo, aby jejich délka byla stanovena na 3–4 roky, protože to je typické časové období mezi prvním tancem a kopulací.{{sfn|ref=lindsey2009|Lindsey|2009|p=83}} [488] => [489] => [[Soubor:Courtship Dance of Laysan Albatrosses Phoebastria immutabilis at Midway Atoll.ogv|náhled|vlevo|Video ukázka zásnubních tanců albatrosů laysanských]] [490] => [491] => Na počátku hnízdního období do kolonie albatrosů nejdříve dorazí zkušení spárovaní samci. Ti většinou bez větších problémů okamžitě zaberou svá loňská teritoria a začnou stavět nová hnízda, často na troskách toho starého. Noví samci, kteří si přichází teprve hledat samice, se shlukují do neforemných skupin o několika jedincích a potulují se po kolonii bez vážnějších snah o založení teritorií. Když zhruba po týdnu od příletu samců dorazí první nezadané samice, obklopí je skupiny nezkušených samců, kteří začnou předvádět své zásnubní pózy.{{sfn|ref=lindsey2009|Lindsey|2009|p=76–77}} [492] => [493] => Tyto pózy jsou u různých druhů více či méně odlišné. Např. u albatrosů stěhovavých mohou vypadat následovně: samci před samicemi našpulují své hrudi, staví se na špičky, natahují jedno či obě křídla, napínají a roztahují svůj ocas, vydávají kňučivé zvuky a občas se dotýkají samice zobáky, načež samice většinou reaguje vlídnými gesty.{{sfn|ref=lindsey2009|Lindsey|2009|p=77}} K dalším zásnubním pózám patří vzájemné čištění peří na hrudi, čištění vlastního peří pod křídly a na hrudi, natahování krku, úkrčné pózy, dotýkání se zobáky, rychlé cvakání zobáků, vykrucování krku, natahování krku k nebi, roztahování křídel, uklánění, třepání hlavami, samci předvádí stavění hnízda a podobně. Tato gesta jsou doprovázena četnými zvukovými projevy jako je vrčení, ňafání (vydávání nízko položených zvuků podobných štěkání) a vysoko položený zpěv. Albatrosi mívají pro své zásnubní tance vyhrazeno zvláštní místo v rámci kolonie (jakýsi „taneční plac“), kde se nezadaní jedinci shlukují, aby se věnovali svým zásnubním rituálům. Úplnou sérii tanců předvádí pouze nezadaní jedinci; u zkušených párů dochází pouze k individuálním gestům náklonnosti.{{Citace elektronického periodika [494] => | příjmení1 = Pickering [495] => | jméno1 = S.P.C. [496] => | příjmení2 = Berrow [497] => | jméno2 = S.D. [498] => | titul = Courtship behaviour of the Wandering Albatross Diomedea exulans at Bird Island, South Georgia [499] => | periodikum = Marine Ornithology [500] => | ročník = 29 [501] => | datum_vydání = 2001 [502] => | strany = 29–37 [503] => | url = https://sora.unm.edu/sites/default/files/MO_29_1_29-37.pdf [504] => | jazyk = en [505] => }} [506] => [507] => U albatrosů stěhovavých bylo v době námluv identifikováno přes 20 různých vizuálních póz a kolem 9 typických zvukových projevů. Tyto pózy jsou víceméně porovnatelné s jinými druhy napříč čeledí,{{sfn|ref=lindsey2009|Lindsey|2009|p=79}} nicméně každý druhový zástupce albatrosů je v množství či sekvenci póz jedinečný a rozdíly jsou i v rámci jednotlivých kolonií. Z výzkumu sekvencí u albatrosů stěhovavých vyplynulo, že určité pózy jsou spolu úzce provázány, tzn. při předvádění některých póz je vysoce pravděpodobné, jaká další póza bude následovat.{{Citace elektronického periodika [508] => | příjmení1 = Jouventin [509] => | jméno1 = P. [510] => | příjmení2 = Lequette [511] => | jméno2 = B. [512] => | titul = The Dance of the Wandering Albatross Diomedea exulans [513] => | periodikum = Emu - Austral Ornithology [514] => | ročník = 90 [515] => | číslo = 2 [516] => | datum_vydání = 1990-06 [517] => | strany = 123–131 [518] => | datum_přístupu = 2020-12-09 [519] => | jazyk = en [520] => | doi = 10.1071/MU9900123 [521] => }} [522] => [523] => Albatrosi rodu ''[[Phoebetria]]'' navíc přidávají zcela novou kategorii namlouvacího chování, a sice zásnubní lety, které jsou v rámci albatrosů výjimečné.{{Citace elektronického periodika [524] => | příjmení1 = Berruti [525] => | jméno1 = A. [526] => | titul = Displays of the sooty albatrosses Phoebetria fusca and P. palpebrata [527] => | periodikum = Ostrich [528] => | ročník = 52 [529] => | číslo = 2 [530] => | datum_vydání = 1981-06 [531] => | strany = 98–103 [532] => | datum_přístupu = 2020-12-09 [533] => | jazyk = en [534] => | doi = 10.1080/00306525.1981.9633590 [535] => }}{{sfn|ref=higginsharchant|Higgins|Marchant|1990|p=360}} V době námluv samice a samec létají kolem kolonie s těly těsne vedle sebe za tichého synchronního střídání úhlu křídel k tělu i směru plachtění.{{sfn|ref=higginsharchant|Higgins|Marchant|1990|p=342}} Zvláštní důraz je kladen na rozlet a přistání. Společným letem jsou typicky završeny námluvy na zemi, kdy se nejdříve rozletí samice a samec ji následuje.{{Citace elektronické monografie [536] => | příjmení1 = Kerkove [537] => | jméno1 = Barbara [538] => | titul = Phoebetria palpebrata (light-mantled albatross) [539] => | url = https://animaldiversity.org/accounts/Phoebetria_palpebrata/ [540] => | vydavatel = Animal Diversity Web [541] => | datum_přístupu = 2021-01-02 [542] => | jazyk = en [543] => }}{{Citace elektronické monografie [544] => | příjmení1 = Stahl [545] => | jméno1 = J. C. [546] => | titul = Sooty albatross [547] => | url = http://nzbirdsonline.org.nz/species/sooty-albatross [548] => | vydavatel = New Zealand Birds Online [549] => | datum_vydání = 2013 [550] => | datum_přístupu = 2021-01-02 [551] => | jazyk = en [552] => }} Svatební lety zástupců rodu ''Phoebetria'' mají patrně souvislost s habitatem jejich hnízdišť, která se nalézají na skalních plošinkách a výčnělcích vertikálních skalisek.{{sfn|ref=lindsey2009|Lindsey|2009|p=18–19}} [553] => [554] => Zásnubní tance albatrosů jsou unikátní v mnoha směrech. Jedním z nich je to, že i když je spletité ritualizované chování známé i u některých sociálních savců, tito živočichové mají zritualizované i další situace. U albatrosů to jsou však pouze zásnubní tance, které nabývají rituální podoby. Další unikátností je účast samice. Na rozdíl od některých jiných ptačích druhů (např. [[Rajkovití|rajkovitých]]), má samice během zásnub hluboce kolaborativní úlohu a její participace je víceméně stejně velká jako u samce.{{sfn|ref=lindsey2009|Lindsey|2009|p=83}} [555] => [556] => {{Více obrázků [557] => | zarovnání = střed [558] => | orientace = [559] => | hlavička = Série snímků zachycujících sekvenci zásnubního tance albatrosů layasanských [560] => | velikost obrázků = 180px [561] => [562] => | obrázek1 = Starr 080605-6336 Lobularia maritima.jpg [563] => | alt1 = [564] => | popisek1 = [565] => [566] => | obrázek2 = Starr 080605-6337 Lobularia maritima.jpg [567] => | alt2 = [568] => | popisek2 = [569] => [570] => | obrázek3 = Starr 080605-6338 Casuarina equisetifolia.jpg [571] => | alt3 = [572] => | popisek3 = [573] => [574] => | obrázek4 = Starr 080605-6339 Casuarina equisetifolia.jpg [575] => | alt4 = [576] => | popisek4 = [577] => }} [578] => [579] => ==== Hnízdění ==== [580] => ===== Hnízda a kolonie ===== [581] => [[Soubor:Black-browed Albatross colony (5586426428).jpg|alt=Fotografie zachycující albatrosí kolonii na strmém svahu. Někteří ptáci letí nad kolonií, zbývající jedinci sedí na hnízdech nedaleko vedle sebe, v dáli lze vidět vlny moře|náhled|Kolonie albatrosů černobrvých|vlevo]] [582] => Albatrosi hnízdí v [[Kolonie (biologie)|koloniích]]. Kolonie typicky čítají stovky až tisíce jedinců, avšak mohou mít i pouze několik hnízdících párů.{{sfn|ref=lindsey2009|Lindsey|2009|p=56}} Naproti tomu největší kolonie albatrosů se nachází na [[Falklandy|Falklandách]], kde podle dat z roku 2010 hnízdí 475–535 tisíc párů albatrosů černobrvých.{{Citace elektronické monografie [583] => | titul = An assessment of the population trends and conservation status of Black-browed Albatrosses in the Falkland Islands (First Meeting of the Population and Conservation Status Working Group La Rochelle, France, 29 – 30 April 2013) [584] => | url = https://www.acap.aq/working-groups/population-and-conservation-status-working-group/population-and-conservation-status-wg-meeting-1/2074-pcswg1-doc-14-an-assessment-of-the-population-trends-and-conservation-status-of-black-browed-albatrosses-in-the-falkland-islands/file [585] => | vydavatel = The Agreement on the Conservation of Albatrosses and Petrels [586] => | datum_vydání = 2013-04-29 [587] => | datum_přístupu = 2020-12-10 [588] => | místo = La Rochelle, France [589] => | jazyk = en [590] => }} [591] => K počátku hnízdění dochází na začátku jara. Do kolonie nejdříve dorazí samci, kteří začnou se zakládáním teritorií a hnízd. Velikost teritorií albatrosů se může znatelně lišit a je spíše navázána na dostupnost prostoru než jeho nezbytnou potřebu. Ve velkých koloniích na Falklandách či na Havajských ostrovech jsou hnízda od sebe vzdálena kolem jednoho metru, v menších koloniích s dostatkem hnízdního habitatu udržují hnízda vzájemnou vzdálenost 50 m i více. Obecně se dá přitom říci, že největší albatrosi z rodu ''Diomedea'' potřebují nejvíce prostoru z důvodů ohromného rozpětí křídel. Dá se také shrnout, že hnízda albatrosů se nachází v rozmezí očního kontaktu, tzn. inkubující albatros dohlédne na některé své sousedy. Výjimky představují albatrosi galapážští, kteří hnízdí ve velmi husté vegetaci.{{sfn|ref=lindsey2009|Lindsey|2009|p=87–88}} V porovnání s ostatními mořskými ptáky albatrosi nejsou příliš sociální a v rámci kolonie mezi nimi dochází jen k minimální interakci. Výjimku tvoří počátek hnízdního období, kdy dochází k potyčkám o teritoria, které albatrosi brání svými zobáky. Během obrany teritorií občas předvádí i výhružné pózy.{{sfn|ref=carboneras1992|Carboneras|1992|p=6}}[[Soubor:Wandering Albatross nest on Prion Island, South Georgia (5746595969).jpg|alt=Albatros stěhovavý sedící na hnízdě kuželovitého tvaru|náhled|Typické albatrosí hnízdo představuje kuželovitý nános větviček, trávy a kapradí (zde inkubující albatros stěhovavý)]]Hnízda se nachází buďto přímo v husté vegetaci, nebo si albatrosi staví hnízdo kuželovitého tvaru a výšce několika desítek centimetrů na trávě nebo holé půdě pod otevřeným nebem. Občas jsou využity skalnatá pobřeží s kamenitými plážemi (albatros šelfový, albatros stěhovavý) nebo písčité pláže (albatros černonohý).{{sfn|ref=carboneras1992|Carboneras|1992|p=4}} Materiály na stavbu hnízda zahrnují hlínu, trávu, kapradiny a větvičky, avšak albatrosi využijí i jakékoliv jiné dostupné materiály. I když samec většinou stihne dokončit stavbu hnízda před příchodem samice, hnízdo je v průběhu hnízdění neustále upravováno a doděláváno oběma pohlavími.{{sfn|ref=lindsey2009|Lindsey|2009|p=90}} K nálezu hnízda v rámci kolonie používají albatrosi kromě zraku i dobře vyvinutý čich.{{sfn|ref=carboneras1992|Carboneras|1992|p=3}} [592] => [593] => Albatrosi tíhnou k [[filopatrie|filopatrii]], tzn. staví si hnízda na tomtéž místě každý rok. Pokud se kolonie jednoho druhu nachází v blízkosti kolonie jiného druhu (poměrně běžně se stává, že na jednom ostrově hnízdí větší počet druhů), albatrosi se nemísí a zůstávají převážně ve své kolonii. Najdou se však výjimky jako albatrosi šedohlaví a albatrosi černobrví, kteří občas hnízdí pospolu, nebo albatrosi černonozí, kteří se občas mísí s albatrosy laysanskými. Kolonie se vyznačují vysokou mírou synchronicity: drtivá většina hnízd je stavěna ve stejnou dobu, vejce jsou kladena a inkubovaná v podobný čas a dokonce i mláďata se rodí víceméně současně.{{sfn|ref=lindsey2009|Lindsey|2009|p=88}} [594] => [595] => ===== Vejce a inkubace ===== [596] => [[Soubor:Grand Albatros MHNT.jpg|alt=Kulaté velké bílé vejce elipsovitého tvaru s patrnými červeno-hnědými flíčky|vlevo|náhled|Vejce albatrosa stěhovavého s patrnými červeno-hnědými flíčky]] [597] => Zhruba týden po příletu samců dorazí samice. Po krátkém přivítání dojde ke kopulaci. Pár zůstane na hnízdním stanovišti pouze jeden či dva dny; veškerá kopulace nastává během tohoto krátkého období. Poté se oba albatrosi rozletí nad moře, aby se vykrmili. Zatímco samice potřebuje nabrat energii na tvorbu vejce, samec se vykrmuje, aby se připravil na inkubaci. Délka strávená na moři se liší podle druhu, např. albatrosu černobrvému stačí 10 dní, avšak albatrosu stěhovavému trvá krmení a tvorba vejce až 40 dní. Albatrosi se potkají zpět na hnízdě cca 2 dny před kladením vejce.{{sfn|ref=lindsey2009|Lindsey|2009|p=88–89}} [598] => [599] => Stejně jako ostatní trubkonosí, samice albatrosovitých kladou pouze jedno vejce.{{sfn|ref=lindsey2009|Lindsey|2009|p=90}} Ke kladení dochází jednou za rok nebo jednou za dva roky.{{sfn|ref=lindsey2009|Lindsey|2009|p=83}} Vejce bývá oválného tvaru. Jeho barva bývá bílá, občas s jemnými červenohnědými flíčky či většími skvrnami. Velikost a váha je závislá na velikosti druhu albatrosa. Zatímco u mohutného albatrosa královského mívá vejce rozměry c. 126×78 mm{{sfn|ref=robertson2005|Roberston|Heather|Derek|2005|p=178}} a jeho váha se pohybuje kolem 205–487 g,{{Citace elektronické monografie [600] => | příjmení1 = LaGosh [601] => | jméno1 = Jason [602] => | titul = Diomedea epomophora (royal albatross) [603] => | url = https://animaldiversity.org/accounts/Diomedea_epomophora/ [604] => | vydavatel = Animal Diversity Web [605] => | datum_přístupu = 2020-11-22 [606] => | jazyk = en [607] => }} u mnohem menšího albatrosa pestrozobého mívá vejce rozměry c. 95×60 mm a váhu kolem 210 g.{{sfn|ref=higginsharchant|Higgins|Marchant|1990|p=327}} Obecně platí, že váha vejce představuje 6–10 % váhy samice{{sfn|ref=lindsey2009|Lindsey|2009|p=91}} a čím větší samice, tím větší vejce (to platí i v rámci stejného druhu), a čím starší samice, tím větší vejce.{{sfn|ref=lindsey2009|Lindsey|2009|p=95}} [608] => [609] => V sezení na hnízdě se střídají samec i samice, oba více či méně stejným dílem. Pár se střídá typicky v týdenních až dvoutýdenních intervalech. První inkubace náleží samici, avšak bývá velmi krátká, od několika minut do několika hodin. Poté inkubaci převezme samec. Tato první „inkubační směna“ samce trvá 10–15 dní, což umožní samici dostatečný prostor po krmení a dohnání energetických ztrát. Po krmení přiletí zpět k hnízdu a vystřídá samce v sezení na vejci. Pár takto absolvuje cirka 10–40 střídání (tzn. 5–20 „směn“ na každého).{{sfn|ref=lindsey2009|Lindsey|2009|p=92}} Délka inkubační doby se liší v závislosti na druhu, obecně trvá nejčastěji 70–80 dní s odchylkami několika dní. Např. u albatrosa Sanfordova trvá inkubace extrémně dlouhou dobu, a sice 81 dní,{{sfn|ref=robertson2005|Roberston|Heather|Derek|2005|p=178}} zatímco menšímu albatrosu galapážskému trvá inkubace „jen“ kolem 65 dní.{{Citace elektronické monografie [610] => | příjmení1 = Meyers [611] => | jméno1 = Dennise [612] => | titul = Phoebastria irrorata (waved albatross) [613] => | url = https://animaldiversity.org/accounts/Phoebastria_irrorata/ [614] => | vydavatel = Regents of the University of Michigan - Animal Diversity Web [615] => | datum_přístupu = 2020-12-10 [616] => | jazyk = en [617] => }} [618] => [619] => Během inkubace albatrosi sedí na vejci nepřetržitě. Nepijí ani nejí a energetický příjem získávají výhradně ze svých tukových zásob. Např. samec albatrosa stěhovavého ztrácí během inkubace kolem 85 g denně, avšak během krmení na moři dokáže nabrat v průměru kolem 135 g za den. Samice ztrácí takřka totožnou váhu (v průměru 80 g denně), nicméně během krmení nabírá v průměru pouze 75 g denně, takže zatímco samec během inkubační doby postupně nabírá na váze, samice mírně ztrácí.{{sfn|ref=lindsey2009|Lindsey|2009|p=92}} Pokud albatros přestane inkubovat, vývoj vejce se zastaví a dochází k odumření plodu. Nicméně doba, po kterou rodič nesedí na vejcích a plod stále může přežít, je poměrně dlouhá a např. u albatrosa galapážského představuje až 6 dní. Ten ovšem může představovat výjimku, protože albatrosi galapážští svá vejce během inkubace přesouvají a mládě se může vylíhnout až 40 m od místa, kde bylo vejce nakladeno. Důvody těchto přesunů jsou stále neznámé. [620] => [[Soubor:Black-browed Albatross and Chick (5545223285).jpg|alt=Fotografie albatrosa, jak stojí vedle tmavého hnízda s mládětem. Kolem je zelená tráva, mládě je bílé s černě zbarveným zobákem|náhled|Albatros černobrvý s mládětem na Falklandách]] [621] => Pokud se stane, že se albatros z jakéhokoliv důvodu nevrátí k hnízdu a nepřijde vystřídat svého partnera (typicky z důvodu zranění nebo smrti), zbylý partner sedí na vejci, dokud mu zbývají energetické zásoby, avšak nakonec dojde k opuštění hnízda. Tato doba může být extrémně dlouhá. U albatrosa stěhovavého byla zaznamenána samice, která seděla na vejci 20 dní, než ho opustila. Je znám případ samice albatrosa laysanského, která čekala na svého partnera 50 dní, než se rozhodla k opuštění hnízda.{{sfn|ref=lindsey2009|Lindsey|2009|p=92}} [622] => [623] => ===== Výchova mláďat ===== [624] => [625] => Albatrosímu mláděti zabere několik dní, než se proklube z vejce. Rodiče mu přitom nepomáhají a je čistě na něm, aby se z tuhé skořápky dostalo. Mláďata jsou po vyklubání pokryta sněhově bílým peřím. V prvních dvou týdnech ještě neumí regulovat vlastní teplotu, a tak je rodiče zahřívají mezi nohama. Po dvou týdnech se jejich termoregulační schopnosti začnou zlepšovat a pomalu se stávají nezávislými na teple poskytovaném rodiči. V prvních týdnech je mládě náchylné na predaci (zejména ze strany [[Chaluhovití|chaluh]]), a tak je rodiče nepřetržitě střeží a v případě nepřízně počasí je nadále chovají v mezinoží. Po 4–6 týdnech se mláďata stávají samostatnější a rodiče je začnou nechávat o samotě, zatímco odlétají shánět potravu na moře.{{sfn|ref=lindsey2009|Lindsey|2009|p=93}} [626] => [[Soubor:Albatross chick at Northwest Hawaiian Islands National Monument, Midway Atoll, 2007March01.jpg|alt=Fotografie šedobílého mláděte, jak se krčí mezi nohama albatrosa laysanského, který ho tak chrání před povětrnostními vlivy a zajišťuje termoregulaci mláděte|vlevo|náhled|Albatrosům v prvních dvou týdnech po narození pomáhají s termoregulací rodiče (zde albatros laysanský)]] [627] => Mláďata po narození váží několik set gramů, např. mláďata albatrosa stěhovavého váží kolem 400 g. První týden se krmí jen sporadicky, avšak v následujících týdnech se začnou krmit čím dál tím více a po cca 8 měsících, kdy dochází k osamostatnění mláďat, váží podstatně více než rodiče (může se jednat až o několik kilogramů).{{sfn|ref=lindsey2009|Lindsey|2009|p=94–95}}{{sfn|ref=deroy2009|De Roy|Jones|Fitter|2009|p=188}} Mláďata jsou krmena částečně natrávenou potravou vyvrženou z [[Vole (ptáci)|volete]] spolu se [[žaludeční olej|žaludečními oleji]], které jsou zvláště výživné. Albatrosi nechávají svá mláďata osamocená až na 2 týdny, takže mláďata mohou mít mezi jednotlivými jídly dlouhé prostoje. Albatrosi jsou poměrně unikátní v tom, že kromě shánění jídla neposkytují svým mláďatům v podstatě žádnou jinou podporu. Mláďata viditelně ničemu neučí ani je jinak nevzdělávají a role rodičů je omezena na inkubaci, počáteční zahřívání a shánění jídla.{{sfn|ref=lindsey2009|Lindsey|2009|p=94–95}} [628] => [629] => V prvních měsících života tráví mláďata veškerý čas na svém hnízdě, avšak kolem 2 měsíců před osamostatněním se začnou procházet v okolí hnízda a časem i kolonie. Občas se socializují s ostatními mláďaty a zkoušejí různé aktivity jako je třepotání křídel či stavění hnízda. Jak se blíží čas jejich prvního letu, mláďata čím dál tím častěji roztahují svá křídla proti větru a nacvičují svůj první rozlet. Jakmile se jednoho dne rozletí, jejich první let je často poněkud nemotorný a mláďata skončí na vodě poblíž břehu, kde je snadnější přistát než na pevnině. Dřív nebo později se však naplno rozletí na širé moře.{{sfn|ref=lindsey2009|Lindsey|2009|p=97}} [630] => [631] => ==== Život na moři ==== [632] => Po osamostatnění stráví albatrosi dalších 3–8 let na otevřeném moři, načež se vrátí do své mateřské kolonie a započnou s hledáním partnera.{{Citace elektronického periodika [633] => | příjmení1 = Doughty [634] => | jméno1 = Robin W. [635] => | titul = Saving the Albatross: Fashioning an Environmental Regime [636] => | periodikum = Geographical Review [637] => | ročník = 100 [638] => | číslo = 2 [639] => | datum_vydání = 2010-04-01 [640] => | strany = 216–228 [641] => | datum_přístupu = 2020-12-10 [642] => | jazyk = en [643] => | doi = 10.1111/j.1931-0846.2010.00023.x [644] => }} Přesná délka strávená na moři se liší podle druhu, kolonie i jedince a jsou známy i výjimečné případy, kdy albatrosi byli na otevřeném moři 20 let.{{sfn|ref=deroy2009|De Roy|Jones|Fitter|2009|p=119–120}} Na otevřeném moři stráví v průměru kolem 70 % života.{{Citace elektronické monografie [645] => | titul = Albatross vs. Shark | World's Weirdest [646] => | url = https://www.youtube.com/watch?v=WWgB3roxh-M [647] => | vydavatel = National Geographic Wild [648] => | datum_přístupu = 2020-12-10 [649] => | jazyk = en [650] => }} [651] => [652] => Albatrosi jsou známí svou dlouhověkostí. Běžně se dožívají několika desítek let. Nejstarším známým albatrosem je samice albatrosa laysanského jménem [[Wisdom (albatros)|Wisdom]], jejíž odhadované datum narození je 1951; samice v roce 2020 měla tedy 69 let. Wisdom představuje nejstaršího okroužkovaného ptáka na světě a zároveň nejstaršího vědecky potvrzeného ptáka v divoké přírodě.{{Citace elektronické monografie [653] => | titul = Wisdom, The Laysan Albatross [654] => | url = https://www.fws.gov/refuge/Midway_Atoll/wildlife_and_habitat/Wisdom_Profile.html [655] => | vydavatel = Midway Atoll National Wildlife Refuge and Battle of Midway National Memorial - U.S. Fish and Wildlife Service [656] => | datum_přístupu = 2020-12-05 [657] => | jazyk = en [658] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171201040929/https://www.fws.gov/refuge/Midway_Atoll/wildlife_and_habitat/Wisdom_Profile.html [659] => | datum archivace = 2017-12-01 [660] => | nedostupné = ano [661] => }} Albatrosice nakladla za svůj život kolem 40 vajec,{{Citace elektronické monografie [662] => | příjmení1 = Arnold [663] => | jméno1 = Carrie [664] => | titul = World's Oldest Wild Bird Has Baby at 66 [665] => | url = https://www.nationalgeographic.com/news/2017/02/oldest-bird-wisdom-albatross-laysan/ [666] => | vydavatel = National Geographic [667] => | datum_vydání = 2017 [668] => | datum_přístupu = 2020-12-07 [669] => | jazyk = en [670] => }} mj. i v roce 2020.{{Citace elektronické monografie [671] => | titul = Wisdom the albatross is at least 69. And this year, she’s back at Midway to incubate an egg. [672] => | url = https://www.hawaiinewsnow.com/2020/12/03/wisdom-albatross-is-back-midway-atoll-incubate-an-egg/ [673] => | vydavatel = Hawaii News Now [674] => | datum_vydání = 2020-12-03 [675] => | datum_přístupu = 2020-12-10 [676] => | jazyk = en [677] => }} [678] => [679] => === Let === [680] => ==== Principy letu ==== [681] => [[File:Scaling-of-Soaring-Seabirds-and-Implications-for-Flight-Abilities-of-Giant-Pterosaurs-pone.0005400.s005.ogv|náhled|Albatrosi při rozletu ze souše často potřebují rozběh, aby vyvinuli dostatečnou rychlost pro plachtění (na videu zachycen albatros stěhovavý)|alt=Video zachycující velkého bílého ptáka albatrosa stěhovavavého, jak utíká podél vrstevnice v mírném svahu a postupně se odlepuje od země až začíná plachtit]] [682] => Albatrosi představují jedny z největších ptáků schopných letu. Jejich techniky létání spolu s technikami příbuzných buřňáků, kteří využívají prakticky stejné principy, byly a stále jsou předmětem mnoha studií, které využívají přímá pozorování, [[Matematický model|matematické modely]] i [[počítačová simulace|počítačové simulace]].{{sfn|ref=lindsey2009|Lindsey|2009|p=66–67}} [683] => [684] => Principy letu albatrosů představují dvě základní techniky, a sice [[svahové proudění|svahové létání]] a [[dynamické plachtění]]{{sfn|ref=lindsey2009|Lindsey|2009|p=61–74}} ([[dravci]] využívají hlavně termické a [[statické plachtění]]). Zatímco principy svahového létání jim pomáhají nabrat výšku při rozletu ze země nebo v blízkosti oceánských vln, zvládnutí technik dynamického plachtění jim umožňuje překonávat extrémně dlouhé vzdálenosti. Princip dynamického plachtění spočívá v opakovaném překročení hranic [[Vzduchová hmota|vzduchových hmot]] o rozdílných rychlostech (typicky se jedná o rozdíl mezi větrem těsně u hladiny a několik metrů nad ní). Ve větší výšce získají [[Kinetická energie|kinetickou energii]] na silnějších větrech a vrací se zpět klouzavým pohybem v mírnějším protivětru u hladiny, případně využijí i závětří v brázdě mezi vlnami. S každým takovým cyklem se přebytek jejich kinetické energie zvyšuje, což pak využívají k postupnému bočnímu pohybu směrem k cíli, a to i částečně proti větru a bez potřeby mávání křídly.{{sfn|ref=lindsey2009|Lindsey|2009|p=61–74}}{{Citace elektronické monografie [685] => | příjmení1 = Boslough [686] => | jméno1 = Mark B.E [687] => | titul = Autonomous Dynamic Soaring Platform for Distributed Mobile Sensor Arra [688] => | url = https://digital.library.unt.edu/ark:/67531/metadc741596/m2/1/high_res_d/801001.pdf [689] => | vydavatel = Computational Biology and Evolutionary Computing Department Sandia National Laboratories [690] => | datum_vydání = 2002 [691] => | datum_přístupu = 2020-12-01 [692] => | místo = California, US [693] => | jazyk = en [694] => }} Tyto techniky získávání energie z větru jsou postavené na stejných principech jako [[Plachtění (loď)|plachtění na vodě]].{{Citace elektronického periodika [695] => | příjmení1 = Bousquet [696] => | jméno1 = Gabriel D. [697] => | příjmení2 = Triantafyllou [698] => | jméno2 = Michael S. [699] => | příjmení3 = Slotine [700] => | jméno3 = Jean-Jacques E. [701] => | titul = Optimal dynamic soaring consists of successive shallow arcs [702] => | periodikum = Journal of The Royal Society Interface [703] => | ročník = 14 [704] => | číslo = 135 [705] => | datum_vydání = 2017-10 [706] => | strany = 20170496 [707] => | datum_přístupu = 2020-12-02 [708] => | jazyk = en [709] => | doi = 10.1098/rsif.2017.0496 [710] => }} [711] => [712] => Perfektní zvládnutí technik dynamického plachtění umožňuje albatrosům překonávat extrémně dlouhé vzdálenosti i proti větru s minimálním výdejem energie. U albatrosa stěhovavého byla zaznamenána roční uletěná vzdálenost až {{nowrap|120 000 km}} (albatrosi až třikrát obletěli [[Jižní oceán]]).{{Citace elektronického periodika [713] => | příjmení1 = Weimerskirch [714] => | jméno1 = Henri [715] => | příjmení2 = Delord [716] => | jméno2 = Karine [717] => | příjmení3 = Guitteaud [718] => | jméno3 = Audrey [719] => | příjmení4 = Phillips [720] => | jméno4 = Richard A. [721] => | příjmení5 = Pinet [722] => | jméno5 = Patrick [723] => | titul = Extreme variation in migration strategies between and within wandering albatross populations during their sabbatical year and their fitness consequences [724] => | periodikum = Scientific Reports [725] => | ročník = 5 [726] => | číslo = 1 [727] => | datum_vydání = 2015-03-09 [728] => | strany = 8853 [729] => | datum_přístupu = 2020-12-02 [730] => | jazyk = en [731] => | doi = 10.1038/srep08853 [732] => }} Jiné studie odhadují, že juvenilní albatrosi stěhovaví nalétají v prvních letech svého života cirka {{nowrap|127 000–267 000 km}} ročně{{Citace elektronického periodika [733] => | příjmení1 = Åkesson [734] => | jméno1 = Susanne [735] => | příjmení2 = Weimerskirch [736] => | jméno2 = Henri [737] => | titul = Albatross Long-Distance Navigation: Comparing Adults And Juveniles [738] => | periodikum = Journal of Navigation [739] => | ročník = 58 [740] => | číslo = 3 [741] => | datum_vydání = 2005-09 [742] => | strany = 369 [743] => | datum_přístupu = 2020-12-03 [744] => | jazyk = en [745] => | doi = 10.1017/S0373463305003401 [746] => }} a průměrný albatros stěhovavý během 50 let svého života urazí až {{nowrap|8,5 milionu km}}.{{Citace elektronického periodika [747] => | příjmení1 = Weimerskirch [748] => | jméno1 = Henri [749] => | příjmení2 = Cherel [750] => | jméno2 = Yves [751] => | příjmení3 = Delord [752] => | jméno3 = Karine [753] => | příjmení4 = Jaeger [754] => | jméno4 = Audrey [755] => | příjmení5 = Patrick [756] => | jméno5 = Samantha C. [757] => | příjmení6 = Riotte-Lambert [758] => | jméno6 = Louise [759] => | titul = Lifetime foraging patterns of the wandering albatross: Life on the move! [760] => | periodikum = Journal of Experimental Marine Biology and Ecology [761] => | ročník = 450 [762] => | datum_vydání = 2014-01 [763] => | strany = 68–78 [764] => | datum_přístupu = 2020-12-08 [765] => | jazyk = en [766] => | doi = 10.1016/j.jembe.2013.10.021 [767] => }} Tyto vzdálenosti představují vůbec nejdelší migrační trasy ze všech živočichů. [768] => [769] => Albatrosi dokáží nabrat vítr takřka za jakéhokoliv počasí a pouze ty nejsilnější bouře jim neumožňují vzlétnout. Nevýhoda závislosti na větru je, že v případě bezvětří albatrosi nedokáží letět. Pro vzlet potřebují vítr o síle alespoň 18 km/h. Pokud se chtějí dostat do vzduchu, potřebují nabrat dostatečnou rychlost (podobně jako kluzák). Na souši se rozbíhají, a to nejlépe ze svahu dolů, což je pro ně snazší. Z tohoto důvodu bývá u hnízdišť albatrosů často přítomná jakási „ranvej“, což bývá nezalesněný kus půdy, po kterém se lze snadno rozběhnout při vzletu i dobře manévrovat během přistávání. Na vodě jim k nabrání rychlosti dobře slouží silné nohy se třemi prsty spojené blánou po celé délce. Těmi nejdříve zamáchají pod vodou, čímž naberou základní rychlost, pak zatřepotají křídly a při větší rychlosti jakoby utíkají po vodě. Vzhledem k velikosti křídel je mávání křídly pro albatrosy extrémně náročné.{{sfn|ref=carboneras1992|Carboneras|1992|p=2–3}} [770] => [771] => {{Více obrázků [772] => | zarovnání = střed [773] => | orientace = [774] => | hlavička = Série snímků zachycující vzlet albatrosa laysanského z vodní hladiny [775] => | velikost obrázků = 220px [776] => [777] => | obrázek1 = Laysan Albatross Eastern Island MIdway Atoll 2019-01-17 15-54-10 (32361585167).jpg [778] => | alt1 = Fotografie albatrosa laysanského, jak se snaží vzlétnout z vodní hladiny jak je popsáno výše [779] => | popisek1 = [780] => [781] => | obrázek2 = Laysan Albatross Eastern Island MIdway Atoll 2019-01-17 15-54-10-2 (40338569143).jpg [782] => | alt2 = [783] => | popisek2 = [784] => [785] => | obrázek3 = Laysan Albatross Eastern Island MIdway Atoll 2019-01-17 15-54-11 (47250784222).jpg [786] => | alt3 = [787] => | popisek3 = [788] => [789] => | obrázek4 = Laysan Albatross Eastern Island MIdway Atoll 2019-01-17 15-54-12 (47250779912).jpg [790] => | alt4 = [791] => | popisek4 = [792] => [793] => | obrázek5 = Laysan Albatross Eastern Island MIdway Atoll 2019-01-17 15-54-13-2 (46388353725).jpg [794] => | alt5 = [795] => | popisek5 = [796] => }} [797] => [798] => Přistávání je pro albatrosy energeticky méně náročné, avšak nebezpečnější. Nejsou výjimkou zranění během přistávacích manévrů na souši. Přistávání na vodě bývají snazší – albatros se spustí těsně nad vodu do protivětru a s dozadu roztaženými křídly dosedne nohama napřed, někdy za doprovodu několika zamávání křídel.{{sfn|ref=carboneras1992|Carboneras|1992|p=3}} [799] => [800] => Albatrosi dokáží využívat větru nejen k překonávání velkých vzdáleností, ale i k nabrání velké rychlosti. U albatrosa šedohlavého byla zaznamenána vytrvalá rychlost (po dobu kolem 8 h) vodorovného letu 127 km/h, což mu přineslo zápis v [[Guinnessova kniha rekordů|Guinnessově knize rekordů]].{{Citace elektronické monografie [801] => | titul = Fastest bird in level flight [802] => | url = https://www.guinnessworldrecords.com/world-records/fastest-bird-level-flight [803] => | vydavatel = Guinness World Records Limited [804] => | datum_přístupu = 2020-12-02 [805] => | jazyk = en [806] => }} Daný jedinec využil antarktické bouře pro návrat do svého hnízdiště a za méně než 10 hodin urazil více než 1000 km. Autoři studie navíc považují 127 km/h za konzervativní odhad a doplňují, že rychlost albatrosa byla velmi pravděpodobně ještě mnohem vyšší.{{Citace elektronického periodika [807] => | příjmení1 = Catry [808] => | jméno1 = Paulo [809] => | příjmení2 = Phillips [810] => | jméno2 = Richard A. [811] => | příjmení3 = Croxall [812] => | jméno3 = John P. [813] => | titul = Sustained Fast Travel by a Gray-Headed Albatross (Thalassarche chrysostoma) Riding an Antarctic Storm [814] => | periodikum = The Auk [815] => | ročník = 121 [816] => | číslo = 4 [817] => | datum_vydání = 2004 [818] => | strany = 1208 [819] => | datum_přístupu = 2020-12-02 [820] => | jazyk = en [821] => | doi = 10.1093/auk/121.4.1208 [822] => }} [823] => [824] => ==== Anatomické predispozice ==== [825] => [[File:Albatros à bec jaunes.JPG|thumb|vlevo|Albatros pestrozobý během přistávání – patrné jsou silné blanité nohy připravené k dosednutí|alt=Albatros s roztaženými křídly z čelního pohledu, jak se těsně nad travnatou zemí připravuje na přistání. Jeho krátké blanité bohy jsou roztaženy do stran a nataženy dolů s očekáváním dosedu na zem]] [826] => Obecně platí, že během plachtění (tzn. během letu s absencí pohonu jako je motor či mávání křídel) se všechny objekty nezadržitelně řítí k zemi, avšak pomocí křídel lze tento tento pád zpomalit. Dá se shrnout, že delší a tenčí křídla jsou při stejné ploše výhodnější než kratší a širší. Albatrosi jsou na plachtění dobře vybaveni i z tohoto hlediska. Jejích křídla představují jedny z nejdelších křídel ze všech ptáků. Rameno, loket, zápěstí a konec křídla mají takřka stejnou délku.{{sfn|ref=lindsey2009|Lindsey|2009|p=64}} Albatrosi mají velmi velký počet sekundárních letek; u albatrosů rodu ''[[Diomedea]]'' jejich počet dosahuje až 40.{{sfn|ref=higginsharchant|Higgins|Marchant|1990|p=163}} [[Štíhlost křídla]] (poměr šířky křídla k jeho délce) je u albatrosů jednou z největších ze všech ptáků a u albatrosa stěhovavého dosahuje až 15 (srovn. např. s jiným mořským ptákem a zdatným letcem, příbuzným [[buřňáček Wilsonův|buřňáčkem Wilsonovým]], který má štíhlost křídla pouze 8).{{sfn|ref=lindsey2009|Lindsey|2009|p=65–66}} [827] => [828] => Albatrosi společně se zástupci rodu ''[[Macronectes]]'' (největší z buřňáků) jsou jedinými ptáky, u kterých je známá přítomnost [[šlacha|šlach]] napojených na prsní svaly, které umožňují „zamknutí“ křídel v jejich roztažené pozici. Tato morfologická zvláštnost umožňuje pasivní udržení křídel v roztažené vodorovné poloze, aniž by při tom docházelo k energetickému výdeji. Ten je potřeba pouze k pohybu svalů během manévrování, což je jen minimálně energeticky náročné.{{Citace elektronického periodika [829] => | příjmení1 = Pennycuick [830] => | jméno1 = C. J. [831] => | titul = The Flight of Petrels and Albatrosses (Procellariiformes), Observed in South Georgia and its Vicinity [832] => | periodikum = Philosophical Transactions of the Royal Society of London. Series B, Biological Sciences [833] => | ročník = 300 [834] => | číslo = 1098 [835] => | datum_vydání = 1982 [836] => | strany = 75–106 [837] => | url = https://www.jstor.org/stable/2395926 [838] => | issn = 0080-4622 [839] => | datum_přístupu = 2020-12-03 [840] => | jazyk = en [841] => }}{{Citace elektronického periodika [842] => | příjmení1 = Meyers [843] => | jméno1 = Ron A. [844] => | příjmení2 = Stakebake [845] => | jméno2 = Eric F. [846] => | titul = Anatomy and histochemistry of spread-wing posture in birds. 3. Immunohistochemistry of flight muscles and the “shoulder lock” in albatrosses [847] => | periodikum = Journal of Morphology [848] => | ročník = 263 [849] => | číslo = 1 [850] => | datum_vydání = 2005 [851] => | strany = 12–29 [852] => | datum_přístupu = 2020-12-03 [853] => | jazyk = en [854] => | doi = 10.1002/jmor.10284 [855] => }} Největší zátěž pro albatrosy představuje vzlet, a to ať už ze země nebo z mořské hladiny. Zatímco srdeční tep během chůze po souši nebo rozletu z vody / země dosahuje až 235 úderů za minutu, během letu dosahuje tep hodnot velmi blízkých srdečnímu rytmu během odpočinku na souši (65 úderů za minutu).{{Citace periodika [856] => | příjmení = Weimerskirch [857] => | jméno = H. [858] => | příjmení2 = Guionnet [859] => | jméno2 = T. [860] => | příjmení3 = Martin [861] => | jméno3 = J. [862] => | titul = Fast and fuel efficient? Optimal use of wind by flying albatrosses [863] => | periodikum = Proceedings of the Royal Society of London. Series B: Biological Sciences [864] => | datum vydání = 2000-09-22 [865] => | ročník = 267 [866] => | číslo = 1455 [867] => | strany = 1869–1874 [868] => | issn = 0962-8452 [869] => | pmid = [870] => | doi = 10.1098/rspb.2000.1223 [871] => | jazyk = en [872] => | url = [873] => | datum přístupu = 2020-12-03 [874] => }} [875] => [[Soubor:Thalassarche impavida - SE Tasmania.jpg|alt=Fotografie bílého albatrosa s tmavými křídly, jak letí nad modrým mořem s roztaženými křídly|náhled|Albatros campbellský plachtící nad hladinou]] [876] => [877] => ==== Navigace ==== [878] => První roky života po osamostatnění tráví albatrosi pouze na moři a teprve po několika letech se vrací do své mateřské kolonie. Kolonie se často nachází na velmi malých ostrůvcích uprostřed oceánů, avšak albatrosi nemají problém svou mateřskou půdu ani napoprvé najít. I přes dlouholetou snahu vědců a použití různých výzkumných metod včetně těch experimentálních{{Citace elektronického periodika [879] => | příjmení1 = Mouritsen [880] => | jméno1 = Henrik [881] => | příjmení2 = Huyvaert [882] => | jméno2 = Kathryn P. [883] => | příjmení3 = Frost [884] => | jméno3 = Barrie J. [885] => | příjmení4 = Anderson [886] => | jméno4 = David J. [887] => | titul = Waved albatrosses can navigate with strong magnets attached to their head [888] => | periodikum = Journal of Experimental Biology [889] => | ročník = 206 [890] => | číslo = 22 [891] => | datum_vydání = 2003-11-15 [892] => | strany = 4155–4166 [893] => | doi = 10.1242/jeb.00650 [894] => | datum_přístupu = 2020-12-03 [895] => | jazyk = en [896] => }}{{Citace elektronické monografie [897] => | příjmení1 = van Dijk [898] => | jméno1 = Tomas [899] => | titul = Unravelling the mystery of albatross navigation [900] => | url = https://www.delta.tudelft.nl/article/unravelling-mystery-albatross-navigation [901] => | vydavatel = Delta - Journalistic Platform TU Delf [902] => | datum_vydání = 2020 -05-06 [903] => | datum_přístupu = 2020-12-03 [904] => | jazyk = en [905] => }} zůstává způsob navigace albatrosů nerozluštěn. Jelikož čerstvě osamostatnění jedinci se vydávají na moře sami, tzn. bez pomoci rodičů, dá se předpokládat, že lokace mateřského hnízdiště je v nich geneticky zakódována. [906] => [907] => === Potrava === [908] => [[File:PMNM - albatross and chick (26637512233).jpg|náhled|Laysanský albatros při krmení mláděte|vlevo|alt=Fotografie albatrosa s roztaženým zobákem, k němuž je natažený zobák mláděte ve snaze získat vyvrženou potravu]] [909] => [910] => U všech druhů albatrosů dominují v jídelníčku [[desetiramenatci]] ([[Sépie (řád)|sépie]], [[Olihňovití|olihně]], [[krakatice]]){{sfn|ref=lindsey2009|Lindsey|2009|p=60}}{{sfn|ref=carboneras1992|Carboneras|1992|p=5}} následované rybami jako jsou [[mihulotvaří]], [[letounovití]], sardinky (''[[Sardinops]]'') či [[ropušnicovití]]. Občas seberou i [[Korýši|korýše]], kdejaké mršiny a další [[Hlavonožci|hlavonožce]]; v žaludcích albatrosů byly nalezeny stopy mořských řas, rybího potěru, [[Medúza|medúz]] a vnitřností jiných mořských ptáků.{{sfn|ref=carboneras1992|Carboneras|1992|p=5}} Složení jídelníčku se liší především v závislosti na dostupnosti potravy, roli hrají i roční období, pohlaví, věk a druh albatrosa. Např. albatrosi stěhovaví a šedohlaví pojídají hlavně krakatice rodů ''[[Kondakovia]]'' a ''[[Moroteuthis]]'', albatrosi galapážští jedí převážně krakatice rodu ''[[Histioteuthis]]''. Albatrosi černonozí se živí hlavně rybami, avšak svá mláďata krmí [[jikra]]mi [[Letounovití|letounovitých ryb]]. Klíčovou součástí jídelníčku albatrosů hnědých a světlohřbetých jsou [[krunýřovky]]. Typ potravy je však ovlivněn spíše dostupností než chuťovou preferencí.{{sfn|ref=lindsey2009|Lindsey|2009|p=47–60}} Příležitostně se živí i mršinami jiných ptáků, např. albatrosi Bullerovi hodují na vnitřnostech jiných mořských ptáků zanechaných po každoročním tradičním lovu ptáků na novozélandském ostrově [[Titi]].{{Citace elektronického periodika [911] => | příjmení1 = Waugh [912] => | jméno1 = Susan M. [913] => | příjmení2 = Poupart [914] => | jméno2 = Timothée A. [915] => | příjmení3 = Miskelly [916] => | jméno3 = Colin M. [917] => | příjmení4 = Stahl [918] => | jméno4 = Jean-Claude [919] => | příjmení5 = Arnould [920] => | jméno5 = John P. Y. [921] => | titul = Human exploitation assisting a threatened species? The case of muttonbirders and Buller’s albatross [922] => | periodikum = PLOS ONE [923] => | ročník = 12 [924] => | číslo = 4 [925] => | datum_vydání = 2017-04-13 [926] => | strany = e0175458 [927] => | jazyk = en [928] => | doi = 10.1371/journal.pone.0175458 [929] => }} U albatrosů galapážských byl zaznamenán [[kleptoparazitismus]].{{Citace elektronického periodika [930] => | příjmení1 = Duffy [931] => | jméno1 = David C. [932] => | titul = Patterns of Piracy by Peruvian Seabirds: A Depth Hypothesis [933] => | periodikum = Ibis [934] => | ročník = 122 [935] => | číslo = 4 [936] => | datum_vydání = 1980 [937] => | strany = 521–525 [938] => | datum_přístupu = 2020-12-11 [939] => | jazyk = en [940] => | doi = 10.1111/j.1474-919X.1980.tb00910.x [941] => }} [942] => [943] => Albatrosi sbírají potravu hlavně během dne. Nicméně objev vysokého množství [[rodopsin]]u (zrakový pigment, jehož vysoké množství je spojováno s nočním viděním) v očích albatrosa laysanského vedlo k domněnce, že alespoň tento druh albatrosa může potravu ve velkém sbírat i v noci. Tuto hypotézu podporovala i skutečnost, že hlavní potravu albatrosů představují krakatice, které jsou často [[Bioluminiscence|bioluminiscentní]], tzn. vyzařují v noci světlo.{{sfn|ref=lindsey2009|Lindsey|2009|p=47–60}} Nicméně následná studie potravních zvyklostí albatrosů laysanských neshledala, že by tento druh lovil převážně v noci, i když příležitostná krátká noční dosednutí na hladinu, z nichž se dá předpokládat sběr potravy, se děla.{{Citace elektronického periodika [944] => | příjmení1 = Fernández [945] => | jméno1 = Patricia [946] => | příjmení2 = Anderson [947] => | jméno2 = David J. [948] => | titul = Nocturnal and Diurnal Foraging Activity of Hawaiian Albatrosses Detected With a New Immersion Monitor [949] => | periodikum = The Condor [950] => | ročník = 102 [951] => | číslo = 3 [952] => | datum_vydání = 2000-08-01 [953] => | strany = 577–584 [954] => | datum_přístupu = 2020-12-09 [955] => | jazyk = en [956] => | doi = 10.1650/0010-5422(2000)102[0577:NADFAO]2.0.CO;2 [957] => }} [958] => [959] => Albatrosi buďto loví živé druhy nebo sbírají mrtvé či polomrtvé živočichy z povrchu hladiny. Pro potravu se však i potápí, a opět závisí na druhu albatrosa, jak často nebo do jakých hloubek. Např. albatros stěhovavý se potápí pouze do maximální hloubky kolem jednoho metru a albatros královský kolem dvou metrů. Oba druhy se přitom potápí pouze výjimečně. Albatros černobrvý a albatros šedohlavý se potápí mnohem častěji a to až do hloubky 6 metrů. Albatros světlohřbetý se však potápí ještě hlouběji; často sestupuje za kořistí do 10m hloubek a byl zaznamenán jedinec, jenž se potopil do hloubky 12,4 m.{{Citace elektronického periodika [960] => | příjmení1 = Prince [961] => | jméno1 = P. A. [962] => | příjmení2 = Huin [963] => | jméno2 = N. [964] => | příjmení3 = Weimerskirch [965] => | jméno3 = H. [966] => | titul = Diving depths of albatrosses [967] => | periodikum = Antarctic Science [968] => | ročník = 6 [969] => | číslo = 3 [970] => | datum_vydání = 1994-09 [971] => | strany = 353–354 [972] => | datum_přístupu = 2020-12-09 [973] => | jazyk = en [974] => | doi = 10.1017/S0954102094000532 [975] => }} Studie z roku 2022 přinesla zprávu o tom, že albatros černobrvý byl zaznamenán při ponoru do hloubky 19 m a potopit se umí až na 52 vteřin, což je dosavadní hloubkový i časový rekord mezi všemi albatrosy.{{Citace periodika [976] => | příjmení = Guilford [977] => | jméno = Tim [978] => | příjmení2 = Padget [979] => | jméno2 = Oliver [980] => | příjmení3 = Maurice [981] => | jméno3 = Louise [982] => | titul = Unexpectedly deep diving in an albatross [983] => | periodikum = Current Biology [984] => | datum vydání = 2022-01 [985] => | ročník = 32 [986] => | číslo = 1 [987] => | strany = R26–R28 [988] => | issn = 0960-9822 [989] => | doi = 10.1016/j.cub.2021.11.036 [990] => | jazyk = en [991] => | url = https://doi.org/10.1016/j.cub.2021.11.036 [992] => | datum přístupu = 2024-04-18 [993] => }} [994] => [995] => Obecně vzato mořští ptáci nacházejí svou kořist pomocí čichu nebo zraku (a to jak skrz přímý vizuální kontakt s kořistí, tak vizuální lokalizací jiných predátorů hodujících na kořisti). U albatrosů je tomu podobně. Albatros stěhovavý zhruba v polovině případů používá k lokalizaci kořisti čich.{{Citace elektronického periodika [996] => | příjmení1 = Nevitt [997] => | jméno1 = G. A. [998] => | příjmení2 = Losekoot [999] => | jméno2 = M. [1000] => | příjmení3 = Weimerskirch [1001] => | jméno3 = H. [1002] => | titul = Evidence for olfactory search in wandering albatross, Diomedea exulans [1003] => | periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences [1004] => | ročník = 105 [1005] => | číslo = 12 [1006] => | datum_vydání = 2008-03-25 [1007] => | strany = 4576–4581 [1008] => | jazyk = en [1009] => | doi = 10.1073/pnas.0709047105 [1010] => }} U albatrosa černobrvého bylo pozorováno následování [[Kosatka dravá|kosatek dravých]], k čemuž pravděpodobně dochází zásluhou vyplouvání menší kořisti a zbytků jídla v okolí pohybujících se kosatek nahoru k hladině. [1011] => [1012] => Oblast sběru potravy se zásadně liší v tom, zda albatrosi zrovna hnízdí nebo ne. Pokud albatrosi hnízdí, pohybují se „blízko“ kolonie v okruhu několika set až několika málo tisíc kilometrů. Mimo hnízdní období se pohybují prakticky neustále z místa na místo. [1013] => [1014] => === Hřadování a spánek === [1015] => [[File:Starr-080603-5579-Casuarina equisetifolia-habitat with Laysan albatross chick napping-Charlie barracks Sand Island-Midway Atoll (24819011111).jpg|náhled|Typická hřadovací pozice albatrosů je se zobákem zastrčeným mezi křídly (zde albatros laysanský na ostrově Midway).|alt=Fotografie z blízka zachycuje zobák albatrosa laysanského zastrčený mezi černě zbarvenými křídly]] [1016] => [1017] => Albatrosi hřadují s hlavou otočenou dozadu a položenou na zádech se zobákem zastrčeným mezi křídly. Lokace hřadování se opět liší podle druhu – např. samci albatrosů šelfových během hnízdění hřadují ve skupinách v závětrných místech daleko od svých hnízd, albatrosi hnědí a světlohřbetí se během hřadování zdržují v blízkosti hnízda nebo přímo u něj a albatrosi Bullerovi v době hnízdění hřadují na vodě.{{sfn|ref=carboneras1992|Carboneras|1992|p=4–5}} [1018] => [1019] => V historické literatuře se často uvádí, že albatrosi spí za letu. Vzhledem ke vzdálenostem, které dokáží překonat, je tento závěr poměrně logický, nicméně není podpořen vědeckým pozorováním. I když spánek během letu byl dokázán u jiných ptáků,{{Citace elektronického periodika [1020] => | příjmení1 = Liechti [1021] => | jméno1 = Felix [1022] => | příjmení2 = Witvliet [1023] => | jméno2 = Willem [1024] => | příjmení3 = Weber [1025] => | jméno3 = Roger [1026] => | příjmení4 = Bächler [1027] => | jméno4 = Erich [1028] => | titul = First evidence of a 200-day non-stop flight in a bird [1029] => | periodikum = Nature Communications [1030] => | ročník = 4 [1031] => | číslo = 1 [1032] => | datum_vydání = 2013-12 [1033] => | strany = 2554 [1034] => | datum_přístupu = 2020-12-03 [1035] => | jazyk = en [1036] => | doi = 10.1038/ncomms3554 [1037] => }}{{Citace elektronického periodika [1038] => | příjmení1 = Rattenborg [1039] => | jméno1 = Niels C [1040] => | příjmení2 = Voirin [1041] => | jméno2 = Bryson [1042] => | příjmení3 = Cruz [1043] => | jméno3 = Sebastian M. [1044] => | příjmení4 = Tisdale [1045] => | jméno4 = Ryan [1046] => | příjmení5 = Dell’Omo [1047] => | jméno5 = Giacomo [1048] => | příjmení6 = Lipp [1049] => | jméno6 = Hans-Peter [1050] => | příjmení7 = Wikelski [1051] => | jméno7 = Martin [1052] => | příjmení8 = Vyssotski [1053] => | jméno8 = Alexei L. [1054] => | titul = Evidence that birds sleep in mid-flight [1055] => | periodikum = Nature Communications [1056] => | ročník = 7 [1057] => | číslo = 1 [1058] => | datum_vydání = 2016-11 [1059] => | strany = 12468 [1060] => | datum_přístupu = 2020-12-03 [1061] => | jazyk = en [1062] => | doi = 10.1038/ncomms12468 [1063] => }} u albatrosů pozorován nebyl a naopak některé studie, které měřily pohyb albatrosů pomocí zařízení [[GPS]], zjistily, že se albatrosi v noci i na několik hodin spouští na mořskou hladinu. Jelikož se albatrosi krmí výhradně během dne, dá se předpokládat, že využívají tato noční dosednutí na mořské hladině ke spánku.{{Citace elektronického periodika [1064] => | příjmení1 = Rattenborg [1065] => | jméno1 = Niels C. [1066] => | titul = Sleeping on the wing [1067] => | periodikum = Interface Focus [1068] => | ročník = 7 [1069] => | číslo = 1 [1070] => | datum_vydání = 2017-02-06 [1071] => | strany = 20160082 [1072] => | datum_přístupu = 2020-12-03 [1073] => | jazyk = en [1074] => | doi = 10.1098/rsfs.2016.0082 [1075] => }} [1076] => [1077] => == Výskyt == [1078] => Většina albatrosů se vyskytuje na jižní polokouli, pouze 3 ze 4 zástupců rodu ''Phoebastria'' hnízdí na severní polokouli, a sice albatros černonohý, laysanský a bělohřbetý, kteří si staví hnízda na ostrovech v severním Tichomoří. Čtvrtý zástupce rodu ''Phoebastria'', albatros galapážský, si staví hnízda na [[Galapágy|Galapágách]], konkrétně na ostrově Española, jenž se nachází těsně pod rovníkem při 1° 20' j. š.{{Citace elektronického periodika [1079] => | příjmení1 = Harris [1080] => | jméno1 = M. P. [1081] => | titul = The biology of the Waved Albatross Diomedea irrorata of Hood Island, Galapagos [1082] => | periodikum = Ibis [1083] => | ročník = 115 [1084] => | číslo = 4 [1085] => | datum_vydání = 2008-04-03 [1086] => | strany = 483–510 [1087] => | datum_přístupu = 2020-12-04 [1088] => | jazyk = en [1089] => | doi = 10.1111/j.1474-919X.1973.tb01988.x [1090] => }} [1091] => [1092] => [[File:Albatross Density Map.jpg|náhled|vlevo|400px|Mapa výskytu albatrosů – čím červenější odstín, tím větší je druhová rozmanitost ve zvýrazněném areálu|alt=Mapa výskytu albatrosů, ze které je patrné, že největší druhová rozmanitost albatrosů je na jižní polokouli]] [1093] => [1094] => V severním Atlantiku se albatrosi nevyskytují, a to patrně z důvodu nedostatku stálých větrů, které albatrosi nutně potřebují k plachtění.{{sfn|ref=lindsey2009|Lindsey|2009|p=70}} Nicméně řada fosilií z oblasti severního Atlantiku dokazuje, že se albatrosi kdysi vyskytovali i v Atlantském oceánu na severní polokouli, a to až do pozdního [[neogén]]u (před ~3 miliony lety). Jejich vymizení z této části Země je dáváno do souvislosti s [[Vymírání v pleistocénu|pleistocénním vymíráním]].{{Citace monografie [1095] => | příjmení1 = Storrs L. [1096] => | jméno1 = Olson [1097] => | titul = Avian biology [1098] => | url = https://repository.si.edu/handle/10088/6553 [1099] => | vydavatel = Academic Press [1100] => | rok = 1985 [1101] => | strany = 79–238 [1102] => | isbn = 0-12-249408-3 [1103] => | jazyk = en [1104] => | editoři = Farner, D.S.; King, J.R. & Parkes, Kenneth C. [1105] => }} [1106] => [1107] => I když se obecně má za to, že albatrosi žijí pouze na jedné z polokoulí z důvodů [[Rovníkové pásmo tišin|nedostatečných větrů kolem rovníku]], existují řádově desítky potvrzených pozorování jedinců různých druhů, kteří přeletěli z jižní polokoule na polokouli severní a občas i naopak.{{Citace elektronické monografie [1108] => | příjmení1 = Cooper [1109] => | jméno1 = John [1110] => | titul = Crossing the line: albatrosses changing hemispheres [1111] => | url = https://www.acap.aq/news/news-archive/23-2010-news-archive/563-crossing-the-line-albatrosses-changing-hemispheres [1112] => | vydavatel = Agreement on the Conservation of Albatrosses and Petrels [1113] => | datum_vydání = 2010 [1114] => | datum_přístupu = 2020-12-04 [1115] => | jazyk = en [1116] => }} [1117] => [1118] => Albatrosi tráví většinu času na moři a k pevninským břehům zalétávají pouze za účelem hnízdění. Většina druhů preferuje otevřené moře nad [[Kontinentální šelf|kontinentálními šelfy]], kde je hloubka oceánu ještě relativně malá a potravy je dostatek. V oblastech vysoké hustoty výskytu potravy se albatrosi shromažďují ve velkých skupinách, a to i několik druhů albatrosů najednou. Typickým příkladem mohou být rybářské lodi, které albatrosy lákají na [[Vedlejší úlovek|vedlejší úlovky]] hozené zpět do moře (typicky živočichové, kteří nejsou cílem rybářů). Přirozenými shromaždišti velkého počtu albatrosů jsou oblasti kolem [[Jihoafrická republika|Jihoafrické republiky]] a [[Namibie]] s převládajícím [[Benguelský proud|Benguelským proudem]] a oblast [[Peruánský proud|Peruánského proudu]] při západním pobřeží [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]]. Albatros černobrvý, černonohý a galapážský jsou jediné druhy albatrosů, kteří preferují spíše pobřežní vody než otevřené moře.{{sfn|ref=carboneras1992|Carboneras|1992|p=4}} [1119] => [1120] => Ptačí kolonie se ve většině případů nachází daleko od lidské civilizace na odlehlých ostrovech obehnaných širým oceánem. I zde se však najdou výjimky, např. albatrosi Sanfordovi hnízdí na novozélandské pevnině na [[Taiaroa|mysu Taiaroa]]{{sfn|ref=robertson2005|Roberston|Heather|Derek|2005|p=177}} a albatrosi laysanští hnízdí na malém atolu [[Midway]] v těsné blízkosti lidských obydlí. Zatímco některé takové ostrovy jsou pokryty hustou vysokou vegetací, jiné jsou holé s převážně travnatou vegetací.{{sfn|ref=carboneras1992|Carboneras|1992|p=4}} [1121] => [1122] => Jeden ostrov může hostit jeden druh albatrosů (např. na mexickém ostrově [[Guadalupe (ostrov)|Guadalupe]] hnízdí pouze albatrosi laysanští{{Citace elektronické monografie [1123] => | titul = Mexico’s Guadalupe Island gets a World Albatross Day banner [1124] => | url = https://www.acap.aq/latest-news/3702-mexico-s-guadalupe-island-gets-a-world-albatross-day-banner [1125] => | vydavatel = Agreement on the Conservation of Albatrosses and Petrels [1126] => | datum_přístupu = 2020-12-05 [1127] => | jazyk = en [1128] => }}), na jiných ostrovech může hnízdit i 5 a více druhů (největší diverzitu albatrosů má [[Campbellův ostrov]], kam přilétá hnízdit hned 7 druhů albatrosů{{Citace elektronické monografie [1129] => | autor1 = Te Ara - Encyclopedia of New Zealand [1130] => | titul = Albatross breeding locations [1131] => | url = https://teara.govt.nz/en/interactive/38514/albatross-breeding-locations [1132] => | vydavatel = New Zealand Ministry for Culture and Heritage Te Manatu [1133] => | datum_přístupu = 2020-12-05 [1134] => | jazyk = en [1135] => }}). Největší diverzitu albatrosů ze všech zemí má Nový Zéland, na jehož území hnízdí 11 druhů albatrosů a v jeho teritoriálních vodách bylo zaznamenáno 17 druhů. Nový Zéland se proto někdy označuje jako „Hlavní město albatrosů“ (''{{cizojazyčně|en|World's albatross capital}}'').{{Citace elektronické monografie [1136] => | titul = World Albatross Day: How NZ became the world's albatross capital [1137] => | url = https://www.rnz.co.nz/news/national/419363/world-albatross-day-how-nz-became-the-world-s-albatross-capital [1138] => | vydavatel = Radio New Zealand [1139] => | datum_vydání = 2020-06-19 [1140] => | datum_přístupu = 2020-12-09 [1141] => | jazyk = en [1142] => }}{{Citace elektronické monografie [1143] => | titul = How NZ became the world's albatross capital [1144] => | url = https://www.odt.co.nz/news/dunedin/how-nz-became-worlds-albatross-capital [1145] => | vydavatel = Otago Daily Times [1146] => | datum_vydání = 2020-06-19 [1147] => | datum_přístupu = 2020-12-09 [1148] => | jazyk = en [1149] => }} [1150] => [1151] => == Ohrožení == [1152] => === Historické === [1153] => [[File:Log of the Kaalokai. (1909) (14778556892).jpg|alt=Černobílá fotografie, která zachycuje člověka s oslem či koněm, jak stojí před trakaři plných albatrosích vajec|náhled|Fotografie z roku 1909 z ostrova [[Laysan]], kde docházelo na přelomu 19. a 20. století k těžbě [[Guáno|guána]] a sběru vajec, jejichž bílek byl využíván pro [[Albuminový papír|albuminový tisk]]]] [1154] => [1155] => Od počátku evropských mořeplaveckých výprav v 15. století začala populace albatrosů pociťovat negativní dopady lidských aktivit. Tyto negativní dopady vrcholily v 19. století v době největšího rozmachu mořeplaveb a kolonizace, kdy se po oceánských vodách pohybovala spousta lodí vezoucích pasažéry na dlouhých cestách mezi kontinenty. Nejednou se stalo, že lodě ztroskotaly u vzdálených ostrovů a ztroskotaným pomohlo přežít hodování na albatrosech a jejich vejcích. Albatrosi byli i masivně stříleni z lodí pro pobavení lodních pasažérů na cestě do evropských kolonií, což bylo často povzbuzováno lodními kapitány.{{sfn|ref=deroy2009|De Roy|Jones|Fitter|2009|p=144}} Vejce byla ve velkém sbírána pro zpestření jídelníčku nových osadníků (především na [[Falklandy|Falklandách]]) i lovců lachtanů a velryb (především na [[subantarktické ostrovy|subantarktických ostrovech]] jako [[Macquarie]] či [[Campbellův ostrov]]). Jak o střílení albatrosů tak o sběru vajec však nejsou bližší historické doklady, takže konkrétní statistiky chybí. Předpokládá se však, že populace albatrosů cca mezi lety 1800–1870 značně poklesla.{{sfn|ref=lindsey2009|Lindsey|2009|p=102–103}} [1156] => [1157] => Ostrov [[Laysan]] nedaleko Havajských ostrovů byl využíván i k těžbě [[Guáno|guána]], které se používalo jako hnojivo. Odhaduje se, že mezi lety 1890–1910 bylo z ostrova vytěženo a odvezeno zhruba půl milionu tun guána.{{Citace elektronické monografie [1158] => | titul = Historic Feature: Guano Mining and Egg Harvesting on Laysan Island [1159] => | url = https://www.papahanaumokuakea.gov/monument_features/historic_egg_harvesting_laysan.html [1160] => | vydavatel = Papahānaumokuākea Marine National Monument [1161] => | datum_přístupu = 2020-12-23 [1162] => | jazyk = en [1163] => }} Vedle guána byla odvážena i albatrosí vejce. Jejich bílek byl žádanou surovinou při [[Albuminový papír|albuminovém tisku]], historické fotografické technice pro vyhotovování [[Pozitiv (obraz)|pozitivů]] z [[negativ]]u. Vejce však byla vyhledávána i mezi sběrateli vajec, jakýmisi předchůdci pozorovatelů ptáků, kteří se začali objevovat od 80. let 19. století.{{Citace monografie [1164] => | titul = Oology and Ralph's talking eggs : bird conservation comes out of its shell [1165] => | url = https://archive.org/details/oologyralphstalk00hend_0 [1166] => | vydavatel = University of Texas Press [1167] => | místo = Austin [1168] => | strany = [https://archive.org/details/oologyralphstalk00hend_0/page/9 9]–11 [1169] => | isbn = 9780292714519 [1170] => | jazyk = en [1171] => | příjmení1 = Henderson [1172] => | jméno1 = Carrol L. [1173] => | rok = 2007 [1174] => }} [1175] => [1176] => Vůbec největší masakry albatrosů se odehrály na přelomu 19. a 20. století na [[Havajské ostrovy|Havajských ostrovech]], které se staly centrem nájezdů japonských překupníků peří. Peří mořských ptáků tehdy bylo ve vysoké poptávce ze strany módního (použití na ozdoby a dekorace) a nábytkářského průmyslu (náplň peřin).{{sfn|ref=deroy2009|De Roy|Jones|Fitter|2009|p=111–112}} Překupníci vedle Havaje působili i na dalších tichomořských ostrovech. Populace albatrosů laysanských, černonohých a bělohřbetých tehdy utrpěly devastující pokles. I když přesné záznamy o počtu zabitých albatrosů neexistují, tak podle odhadů bylo na pacifických ostrovech mezi lety 1897–1914 usmrceno přes 3,5 milionu mořských ptáků.{{Citace elektronického periodika [1177] => | příjmení1 = Spennemann [1178] => | jméno1 = D. H. R. [1179] => | titul = Excessive exploitation of Central Pacific seabird populations at the turn of the 20th century [1180] => | periodikum = Marine Ornithology [1181] => | ročník = 26 [1182] => | číslo = 1/2 [1183] => | datum_vydání = 1998 [1184] => | strany = 49–57 [1185] => | url = https://sora.unm.edu/node/135919 [1186] => | datum_přístupu = 2020-12-07 [1187] => | jazyk = en [1188] => }} Jeden muž dokázal zabít a oškubat 200 ptáků denně. Na ostrově [[Torišima]], kde se nachází kolonie albatrosů bělohřbetých a černonohých, bylo jednu dobu zaměstnáno 300 lidí, kteří dokázali zabít kolem 300 tisíc ptáků během jediné sezóny. Pokud mláďata nebyla usmrcena hned, často umřela následkem vyhladovění, když byli zabiti jejich rodiče.{{sfn|ref=deroy2009|De Roy|Jones|Fitter|2009|p=117–120}} [1189] => [1190] => Albatrosi bělohřbetí byli takto téměř vyhubeni. Je možné, že se v minulosti jednalo o nejrozšířenější druh albatrosa v severním Tichomoří. Po nájezdech překupníků peří v prvních desetiletích 20. století se jejich populace snížila na absolutní minimum a od roku 1932 albatrosy bělohřbeté na mnoho let nikdo nespatřil a druh začal být považován za vyhynulý. Obchod s peřím mezitím ustal a v roce 1951 se objevila desítka jedinců zpět na ostrově Torišima. Tito jedinci se patrně vylíhli v roce 1931, takřka 20 let strávili na širém moři, a teprve po 20 letech se vrátili zahnízdit do místa svého rodiště (je nicméně pravděpodobné, že se vrátili již dříve, avšak nenalezli vhodné hnízdící podmínky a odletěli tak zpět na moře).{{sfn|ref=deroy2009|De Roy|Jones|Fitter|2009|p=119–120}} Populace se začala pomalu zotavovat a v hnízdním období 2013/2014 byl počet jedinců odhadován na 4200.{{Citace elektronické monografie [1191] => | titul = Short-tailed Albatross (Phoebastria albatrus) - BirdLife species factsheet [1192] => | url = http://datazone.birdlife.org/species/factsheet/short-tailed-albatross-phoebastria-albatrus/text [1193] => | vydavatel = BirdLife International [1194] => | datum_přístupu = 2020-12-07 [1195] => | jazyk = en [1196] => }} [1197] => [1198] => === Novodobé === [1199] => [[Soubor:Starr-130910-0724-Ipomoea pes caprae subsp brasiliensis-habitat with dead Laysan albatross filled with plastic-Lake-Laysan (24591993354).jpg|alt=Fotografie kostry albatrosa se zjevnou příčinou smrti, a sice spolykanými plastovými víčky, které se nachází uvnitř ptačí kostry|vlevo|náhled|Pozůstatky laysanského albatrosa, který patrně zemřel následkem požití většího množství plastových víček]] [1200] => Čeleď albatrosovitých je jednou z nejohroženějších a nejzranitelnějších čeledí ze všech ptáků{{Citace elektronického periodika [1201] => | příjmení1 = Sakamoto [1202] => | jméno1 = Kentaro Q. [1203] => | příjmení2 = Takahashi [1204] => | jméno2 = Akinori [1205] => | příjmení3 = Iwata [1206] => | jméno3 = Takashi [1207] => | příjmení4 = Trathan [1208] => | jméno4 = Philip N. [1209] => | titul = From the Eye of the Albatrosses: A Bird-Borne Camera Shows an Association between Albatrosses and a Killer Whale in the Southern Ocean [1210] => | periodikum = PLoS ONE [1211] => | ročník = 4 [1212] => | číslo = 10 [1213] => | datum_vydání = 2009-10-07 [1214] => | jazyk = en [1215] => | doi = 10.1371/journal.pone.0007322 [1216] => }} (společně s tučňáky a buřňáky).{{Citace elektronického periodika [1217] => | příjmení1 = Croxall [1218] => | jméno1 = John P. [1219] => | příjmení2 = Butchart [1220] => | jméno2 = Stuart H. M. [1221] => | příjmení3 = Lascelles [1222] => | jméno3 = Ben [1223] => | příjmení4 = Stattersfield [1224] => | jméno4 = Alison J. [1225] => | příjmení5 = Sullivan [1226] => | jméno5 = Ben [1227] => | příjmení6 = Symes [1228] => | jméno6 = Andy [1229] => | příjmení7 = Taylor [1230] => | jméno7 = Phil [1231] => | titul = Seabird conservation status, threats and priority actions: a global assessment [1232] => | periodikum = Bird Conservation International [1233] => | ročník = 22 [1234] => | číslo = 1 [1235] => | datum_vydání = 2012-03 [1236] => | strany = 1–34 [1237] => | datum_přístupu = 2020-12-10 [1238] => | jazyk = en [1239] => | doi = 10.1017/S0959270912000020 [1240] => }} I když ne všechny druhy albatrosů jsou na ústupu, albatros stěhovavý, šedohlavý a černobrvý, kteří dohromady reprezentují až 50 % globální populace albatrosovitých, zaznamenali mezi lety 1982–2017 populační pokles 40–60 %.{{Citace elektronického periodika [1241] => | příjmení1 = Pardo [1242] => | jméno1 = Deborah [1243] => | příjmení2 = Forcada [1244] => | jméno2 = Jaume [1245] => | příjmení3 = Wood [1246] => | jméno3 = Andrew G. [1247] => | příjmení4 = Tuck [1248] => | jméno4 = Geoff N. [1249] => | příjmení5 = Ireland [1250] => | jméno5 = Louise [1251] => | příjmení6 = Pradel [1252] => | jméno6 = Roger [1253] => | příjmení7 = Croxall [1254] => | jméno7 = John P. [1255] => | příjmení8 = Phillips [1256] => | jméno8 = Richard A. [1257] => | titul = Additive effects of climate and fisheries drive ongoing declines in multiple albatross species [1258] => | periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences [1259] => | ročník = 114 [1260] => | číslo = 50 [1261] => | datum_vydání = 2017-12-12 [1262] => | strany = E10829–E10837 [1263] => | datum_přístupu = 2020-12-10 [1264] => | jazyk = en [1265] => | doi = 10.1073/pnas.1618819114 [1266] => }} Na vině rapidního úbytku populace jsou především [[rybolov na dlouhou lovnou šňůru]] (částečně i [[rybolov vlečnými sítěmi]]), kde albatrosi umírají jako nechtěné [[Vedlejší úlovek|vedlejší úlovky]], a důsledky [[Globální oteplování|změny klimatu]].{{Citace elektronického periodika [1267] => | příjmení1 = Žydelis [1268] => | jméno1 = Ramūnas [1269] => | titul = Amassed threats to albatross species [1270] => | periodikum = Nature Sustainability [1271] => | ročník = 1 [1272] => | číslo = 2 [1273] => | datum_vydání = 2018-02 [1274] => | strany = 81–82 [1275] => | datum_přístupu = 2020-12-10 [1276] => | jazyk = en [1277] => | doi = 10.1038/s41893-018-0024-1 [1278] => }} [1279] => [1280] => K roku 2017 bylo 18 z 22 druhů albatrosů klasifikováno na nějakém stupni ohrožení. K nejohroženějším populacím patří albatrosi jižní poddruh ''antipodensis'', jejichž úbytek mezi lety 2004–2019 byl tak razantní, že jim hrozí faktické vyhynutí do roku 2040–2050.{{Citace elektronické monografie [1281] => | příjmení2 = Walker [1282] => | jméno2 = Kath [1283] => | titul = Antipodean wandering albatross census and population study on Antipodes Island 2019 [1284] => | url = https://www.doc.govt.nz/globalassets/documents/conservation/marine-and-coastal/marine-conservation-services/reports/2019-antipodean-albatross-research-report.pdf [1285] => | vydavatel = Department of Conservation [1286] => | datum_přístupu = 2020-12-10 [1287] => | jazyk = en [1288] => | příjmení1 = Graeme [1289] => | jméno1 = Elliott [1290] => | datum_vydání = 2019-10-19 [1291] => }}{{Citace elektronické monografie [1292] => | příjmení1 = Long [1293] => | jméno1 = Jessica [1294] => | titul = Antipodean wandering albatross at risk of extinction - scientists [1295] => | url = https://www.stuff.co.nz/environment/118796601/fisheries-hook-line-and-likely-sinking-antipodean-wandering-albatross [1296] => | datum_vydání = 2020-01-16 [1297] => | datum_přístupu = 2020-12-10 [1298] => | jazyk = en [1299] => }} Dalším akutně ohroženým druhem je např. albatros pestrozobý, jehož populace se mezi lety 1946–2018 zmenšila o 50–79 %.{{Citace elektronické monografie [1300] => | titul = Thalassarche chlororhynchos [1301] => | vydavatel = BirdLife International: The IUCN Red List of Threatened Species 2018 [1302] => | datum_vydání = 2018-08-07 [1303] => | datum_přístupu = 2020-12-10 [1304] => | jazyk = en [1305] => | doi = 10.2305/IUCN.UK.2018-2.RLTS.T22698425A132645225.en [1306] => }} Podle hodnocení IUCN představují k roku 2018 nejohroženější druhy albatros tristanský, jehož populace za poslední 3 generace poklesla až o 96 %,{{Citace elektronické monografie [1307] => | titul = Diomedea dabbenena [1308] => | vydavatel = BirdLife International: The IUCN Red List of Threatened Species 2018 [1309] => | datum_vydání = 2018 [1310] => | datum_přístupu = 2020-12-10 [1311] => | jazyk = en [1312] => | doi = 10.2305/IUCN.UK.2018-2.RLTS.T22728364A132657527.en [1313] => }} a albatros galapážský s poklesem počtu jedinců 30–49 % během tří generací.{{Citace elektronické monografie [1314] => | titul = Phoebastria irrorata [1315] => | vydavatel = BirdLife International: The IUCN Red List of Threatened Species 2018 [1316] => | datum_vydání = 2018-08-07 [1317] => | datum_přístupu = 2020-12-10 [1318] => | jazyk = en [1319] => | doi = 10.2305/IUCN.UK.2018-2.RLTS.T22698320A132641638.en [1320] => }} Oba druhy jsou k roku 2020 jako jediní zástupci albatrosovitých hodnoceny jako [[Kriticky ohrožený taxon|kriticky ohrožené]]. [1321] => [1322] => Aktuálně největší ohrožení albatrosů představuje komerční rybolov, a to především rybolovné techniky dlouhých lovných šňůr a částečně i vlečných sítí.{{sfn|ref=robertson2005|Roberston|Heather|Derek|2005|p=175–176}} Rybolov pomocí dlouhých lovných šňůr probíhá tak, že rybářská loď za sebou táhne dlouhou šňůru, na které jsou umístěny [[Návazec|návazce]] s [[Háček (rybaření)|rybářskými háčky]] s návnadou.{{Citace elektronické monografie [1323] => | titul = Rybolovné Zařízení [1324] => | url = https://mare.istc.cnr.it/fisheriesv2/fishing-gears_cs [1325] => | vydavatel = Evropská komise [1326] => | datum_přístupu = 2020-11-28 [1327] => | jazyk = en [1328] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20201207210652/https://mare.istc.cnr.it/fisheriesv2/fishing-gears_cs [1329] => | datum archivace = 2020-12-07 [1330] => | nedostupné = ano [1331] => }} Hlavní šňůra může měřit až 100 kilometrů a může mít až 10 tisíc háčků. Každých 12–24 hodin je navinuta zpět na rybářskou loď, chycené ryby jsou zpracovány a poté je šňůra vržena zpět do moře.{{Citace elektronického periodika [1332] => | titul = Longline Fishing (How What You Don't Know Can Hurt You) [1333] => | periodikum = Topics in Companion Animal Medicine [1334] => | ročník = 28 [1335] => | číslo = 4 [1336] => | strany = 151–162 [1337] => | doi = 10.1053/j.tcam.2013.09.006 [1338] => | jazyk = en [1339] => | příjmení1 = Fitzgerald [1340] => | jméno1 = Kevin T. [1341] => | datum_vydání = 2013-11 [1342] => }} Problém je v tom, že albatrosi vidí návnadu přichycenou na háčku (případně chycenou rybu), a chtějí jí sebrat. Po skousnutí se jim háček zachytne v zobáku a albatros je tažen pod hladinou, dokud se neutopí. Nebezpečí představují i lana rybářské techniky, do kterých se albatrosi často zamotávají a umírají, což vedle lodí chytajících pomocí lovných šňůr platí i u lodí s vlečnými sítěmi. Přesné počty takto zabitých albatrosů je těžké odhadnout, nejčastěji se udává 100 tisíc usmrcených albatrosů ročně.{{Citace elektronické monografie [1343] => | příjmení1 = Bladen [1344] => | jméno1 = Sarah [1345] => | titul = The Tale of the Albatross and the Algorithm [1346] => | url = https://globalfishingwatch.org/impacts/albatross-and-the-algorithm/ [1347] => | vydavatel = Global Fishing Watch [1348] => | datum_vydání = 2019-01-28 [1349] => | datum_přístupu = 2020-12-11 [1350] => | jazyk = en [1351] => }}{{Citace elektronické monografie [1352] => | titul = Longline fishing effort overlaps with foraging hotspots for seabirds and causes significant bycatch [1353] => | url = http://datazone.birdlife.org/sowb/casestudy/longline-fishing-effort-overlaps-with-foraging-hotspots-for-seabirds-and-causes-significant-bycatch- [1354] => | vydavatel = BirdLife Data Zone [1355] => | datum_vydání = 2004 [1356] => | datum_aktualizace = 2013 [1357] => | datum_přístupu = 2020-12-11 [1358] => | jazyk = en [1359] => }} [1360] => [1361] => [[File:Albatross hook.jpg|náhled|Albatros chycený do háčku při rybolovu na dlouhou lovnou šňůru|alt=Obrázek nevalné kvality je focen patrně z lodi a zachycuje albatrosa, jak je těsně nad hladinou moře tažen kamsi rybářským háčkem, resp. návazcem]] [1362] => [1363] => Toto číslo je alarmující hlavně proto, že albatrosi mají velmi nízkou reprodukční rychlost. Pohlavní dospělosti dosahují velmi pozdě a jejich závazek jednomu partnerovi spolu s několik let trvajícími zásnubními tanci znamená, že v případě smrti albatrosa trvá zbylému partnerovi roky, než si najde nového partnera a začne se znovu pářit. Někteří albatrosi si po smrti partnera nenajdou náhradu vůbec. Na dospělci je navíc často závislé mládě, které při smrti jednoho z rodičů většinou umírá.{{Citace elektronického periodika [1364] => | příjmení2 = Camphuysen [1365] => | jméno2 = C. J. [1366] => | příjmení3 = Cooper [1367] => | jméno3 = John [1368] => | titul = The impacts of fishing on marine birds [1369] => | periodikum = ICES Journal of Marine Science [1370] => | ročník = 57 [1371] => | číslo = 57 [1372] => | strany = 531–547 [1373] => | jazyk = en [1374] => | doi = 10.1006/jmsc.2000.0714 [1375] => | datum_přístupu = 2020-12-11 [1376] => | datum_vydání = 2000 [1377] => | příjmení1 = Tasker [1378] => | jméno6 = Stephen J. M. [1379] => | jméno1 = Mark L. [1380] => | jméno5 = William A. [1381] => | příjmení5 = Montevecchi [1382] => | jméno4 = Stefan [1383] => | příjmení4 = Garthe [1384] => | příjmení6 = Blamer [1385] => }} [1386] => [1387] => Další vážnou hrozbou pro albatrosy představují globální změny klimatu. Ty se citelně projevují právě v [[Polární oblast|polárních oblastech]], domovině albatrosů. Globální oteplování s sebou přináší mj. zvyšování [[povrchová teplota mořské vody|povrchové teploty mořské vody]], což je spojováno se změnami chování mořských živočichů, takže mořským ptákům se nedaří nalovit tolik potravy a tím se snižuje jejich hnízdní úspěšnost. Změny větrných vzorců mají rovněž vliv na distribuci albatrosů, nicméně přesné důsledky je složité určit, protože např. u albatrosa stěhovavého byl naopak zaznamenán lepší poměr vyvedených mláďat v souvislosti se změnami větrných vzorců v Indickém oceánu. Průtrže mračen a změny v distribuci dešťů mohou v budoucnu způsobovat větší a rychlejší erozi půdy a následnou ztrátu vegetace a tím hnízdního habitatu albatrosů. Nárůst teplot bude také znamenat větší šanci na šíření [[Infekční onemocnění|infekčních nemocí]]. Populace albatrosa chathamského zaznamenala pokles následkem změny klimatu, a sice především vlivem většího sucha a zvýšené teploty, které od 70. let 20. století zabíjí mláďata i dospělé jedince.{{sfn|ref=wilson2004|Wilson|2004|p=259}} [1388] => [1389] => [[Soubor:Thalassarche cauta (AM LB14716).jpg|alt=Fotografie lebky se zbytky peří, spolu s rybářským háčkem. Kolem zobáku je viditelný vlasec|vlevo|náhled|Lebka albatrosa šelfového se stále zamotanou rybářskou šňůrou s háčkem]] [1390] => [1391] => Řadu kolonií negativně ovlivňují invazivní druhy zavlečených živočichů, především hlodavců (konkrétně [[krysa obecná|krys obecných]], [[krysa ostrovní|krys ostrovních]], [[potkan]]ů a [[myš domácí|myší domácích]]) a šelem ([[lasice hranostaj|hranostajů]] a zdivočelých koček).{{Citace elektronické monografie [1392] => | příjmení1 = Cooper [1393] => | jméno1 = John [1394] => | titul = A feral cat is filmed feeding on a White-capped Albatross chick on Auckland Island [1395] => | url = https://www.acap.aq/latest-news/3402-a-feral-cat-is-observed-feeding-on-a-white-capped-albatross-chick-on-auckland-island [1396] => | vydavatel = Agreement on the Conservation of Albatrosses and Petrels [1397] => | datum_vydání = 2019 [1398] => | datum_přístupu = 2020-12-11 [1399] => | jazyk = en [1400] => }} Náchylná na predaci jsou především mláďata. Albatrosi nemají vyvinuté obranné mechanismy proti predátorům a zatímco jsou pomalu požíráni i tak malým predátorem jako je myš, sedí v poklidu dále na hnízdě, dokud nejsou doslova sežráni zaživa.{{Citace elektronického periodika [1401] => | příjmení1 = Cuthbert [1402] => | jméno1 = R.J. [1403] => | příjmení2 = Louw [1404] => | jméno2 = H. [1405] => | příjmení3 = Parker [1406] => | jméno3 = G. [1407] => | příjmení4 = Rexer-Huber [1408] => | jméno4 = K. [1409] => | příjmení5 = Visser [1410] => | jméno5 = P. [1411] => | titul = Observations of mice predation on dark-mantled sooty albatross and Atlantic yellow-nosed albatross chicks at Gough Island [1412] => | periodikum = Antarctic Science [1413] => | ročník = 25 [1414] => | číslo = 6 [1415] => | datum_vydání = 2013-12 [1416] => | strany = 763–766 [1417] => | datum_přístupu = 2020-12-11 [1418] => | jazyk = en [1419] => | doi = 10.1017/S0954102013000126 [1420] => }} Situace je zvláště alarmující na [[Goughův ostrov|Goughově ostrově]], kam byly myši domácí zavlečeny v 19. století námořníky. U těchto myší došlo k velmi rychlé adaptaci na místní podmínky a do počátku 21. století myši zdvojnásobily až ztrojnásobily svou průměrnou velikost, takže dokonce představují populaci největších myší domácích na světě, a jsou převážně masožravé.{{Citace elektronické monografie [1421] => | titul = Giant carnivorous mice threaten world's greatest seabird colony [1422] => | url = https://www.theguardian.com/environment/2008/may/19/wildlife.endangeredspecies [1423] => | vydavatel = The Guardian [1424] => | datum_vydání = 2008-05-19 [1425] => | datum_přístupu = 2020-12-11 [1426] => | jazyk = en [1427] => }} Kromě mláďat albatrosů začaly dokonce napadat i dospělce. Problém s myšmi domácími je i na ostrově Marion.{{Citace elektronického periodika [1428] => | příjmení1 = Dilley [1429] => | jméno1 = Ben J. [1430] => | příjmení2 = Schoombie [1431] => | jméno2 = Stefan [1432] => | příjmení3 = Schoombie [1433] => | jméno3 = Janine [1434] => | příjmení4 = Ryan [1435] => | jméno4 = Peter G. [1436] => | titul = ‘Scalping’ of albatross fledglings by introduced mice spreads rapidly at Marion Island [1437] => | periodikum = Antarctic Science [1438] => | ročník = 28 [1439] => | číslo = 2 [1440] => | datum_vydání = 2016-04 [1441] => | strany = 73–80 [1442] => | datum_přístupu = 2020-12-18 [1443] => | jazyk = en [1444] => | doi = 10.1017/S0954102015000486 [1445] => }} I když myši byly na těchto ostrovech již někdy od 18. či 19. století, problémy s nimi jsou teprve relativně nové. Vědci je dávají do souvislosti s globálním oteplováním, které přináší mírnější zimy, což způsobuje větší rozšíření myší (a na dalších ostrovech i jiných introdukovaných hlodavců). Přemnožené populace mají za následek zdecimování populací místních bezobratlých a dalších tradičních zdrojů potravy, pročež se myši začnou poohlížet po novém potravním zdroji, v tomto případě albatrosech.{{Citace elektronického periodika [1446] => | příjmení1 = McClelland [1447] => | jméno1 = Gregory T. W. [1448] => | příjmení2 = Altwegg [1449] => | jméno2 = Res [1450] => | příjmení3 = Aarde [1451] => | jméno3 = Rudi J. [1452] => | příjmení4 = Ferreira [1453] => | jméno4 = Sam [1454] => | příjmení5 = Burger [1455] => | jméno5 = Alan E. [1456] => | příjmení6 = Chown [1457] => | jméno6 = Steven L. [1458] => | titul = Climate change leads to increasing population density and impacts of a key island invader [1459] => | periodikum = Ecological Applications [1460] => | ročník = 28 [1461] => | číslo = 1 [1462] => | datum_vydání = 2018-01 [1463] => | strany = 212–224 [1464] => | datum_přístupu = 2020-12-18 [1465] => | jazyk = en [1466] => | doi = 10.1002/eap.1642 [1467] => }}{{Citace elektronické monografie [1468] => | příjmení1 = Nemo [1469] => | jméno1 = Leslie [1470] => | titul = Saving a remote island’s birds—by getting rid of its mice [1471] => | url = https://www.nationalgeographic.com/animals/2018/12/eradicating-mice-to-save-birds-on-remote-marion-island/ [1472] => | vydavatel = National Geographic [1473] => | datum_vydání = 2018-12-14 [1474] => | datum_přístupu = 2020-12-11 [1475] => | jazyk = en [1476] => }} [1477] => [1478] => [[Prase divoké|Divoká prasata]] a [[jeleni]] v některých oblastech způsobují destrukci habitatu albatrosů. Byly zaznamenány i útoky psů na albatrosy. Invazivní druhy rostlin rovněž mohou negativně ovlivnit albatrosí populace, protože mění jejich hnízdní habitat. [1479] => [1480] => K dalším novodobým hrozbám patří šíření infekčních nemocí, které nicméně nepředstavují tak velkou hrozbu jako u některých jiných ptáků, protože albatrosi žijí na odlehlých neobydlených ostrůvcích a do pravidelného styku přicházejí jen s ostatními mořskými ptáky. Za nejvýznamnější ptačí nemoc, která by mohla ohrozit populaci albatrosů, je považována [[Cholera drůbeže|ptačí cholera]]. Ta napadla na počátku 21. století populaci albatrosů na ostrově [[Nový Amsterdam (ostrov)|Nový Amsterdam]], pročež vědci vyvinuli vakcínu a započali s vakcinací tamější populace.{{Citace elektronického periodika [1481] => | příjmení1 = Bourret [1482] => | jméno1 = Vincent [1483] => | příjmení2 = Gamble [1484] => | jméno2 = Amandine [1485] => | příjmení3 = Tornos [1486] => | jméno3 = Jérémy [1487] => | příjmení4 = Jaeger [1488] => | jméno4 = Audrey [1489] => | příjmení5 = Delord [1490] => | jméno5 = Karine [1491] => | příjmení6 = Barbraud [1492] => | jméno6 = Christophe [1493] => | příjmení7 = Tortosa [1494] => | jméno7 = Pablo [1495] => | příjmení8 = Kada [1496] => | jméno8 = Sarah [1497] => | příjmení9 = Thiebot [1498] => | jméno9 = Jean-Baptiste [1499] => | příjmení10 = Thibault [1500] => | jméno10 = Eric [1501] => | příjmení11 = Gantelet [1502] => | jméno11 = Hubert [1503] => | příjmení12 = Weimerskirch [1504] => | jméno12 = Henri [1505] => | příjmení13 = Garnier [1506] => | jméno13 = Romain [1507] => | příjmení14 = Boulinier [1508] => | jméno14 = Thierry [1509] => | titul = Vaccination protects endangered albatross chicks against avian cholera [1510] => | periodikum = Conservation Letters [1511] => | ročník = 11 [1512] => | číslo = 4 [1513] => | datum_vydání = 2018-07 [1514] => | strany = e12443 [1515] => | datum_přístupu = 2020-12-10 [1516] => | jazyk = en [1517] => | doi = 10.1111/conl.12443 [1518] => }} [1519] => [1520] => Albatrosi jsou negativně ovlivňováni i [[Znečištění plasty|znečištěním plasty]], nicméně pro přesnější určení vlivu plastového znečištění na jejich populaci je potřeba další výzkum. Poslední studie však ukazují, že tato příčina umírání byla doposud podceňována; podíl ingesce plastů na úmrtnosti na pobřeží se u albatrosů jižní polokoule odhaduje na 3,4–17,5 %.{{Citace elektronického periodika [1521] => | příjmení1 = Roman [1522] => | jméno1 = Lauren [1523] => | příjmení2 = Butcher [1524] => | jméno2 = Richelle Grace [1525] => | příjmení3 = Stewart [1526] => | jméno3 = David [1527] => | příjmení4 = Hunter [1528] => | jméno4 = Stuart [1529] => | příjmení5 = Jolly [1530] => | jméno5 = Megan [1531] => | příjmení6 = Kowalski [1532] => | jméno6 = Phil [1533] => | příjmení7 = Hardesty [1534] => | jméno7 = Britta Denise [1535] => | příjmení8 = Lenting [1536] => | jméno8 = Baukje [1537] => | titul = Plastic ingestion is an underestimated cause of death for southern hemisphere albatrosses [1538] => | periodikum = Conservation Letters [1539] => | vydavatel = John Wiley & Sons, Inc. [1540] => | datum_vydání = 2020-12-21 [1541] => | url = https://conbio.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/conl.12785 [1542] => | ročník = [1543] => | typ ročníku = svazek [1544] => | číslo = [1545] => | strany = e12785 [1546] => | poznámky = online před zahrnutím do svazku a čísla [1547] => | datum_přístupu = 2021-02-09 [1548] => | issn = 1755-263X [1549] => | doi = 10.1111/conl.12785 [1550] => | jazyk = anglicky [1551] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210215013207/https://conbio.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/conl.12785 [1552] => | datum archivace = 2021-02-15 [1553] => | nedostupné = ano [1554] => }} Olejové skvrny a turismus mají na albatrosy rovněž negativní vliv.{{sfn|ref=wilson2004|Wilson|2004|p=260–261}} [1555] => [1556] => [[Soubor:Tigershark3.jpg|náhled|[[Žralok tygří]] představuje jednoho z mála přirozených predátorů albatrosů|alt=Fotografie žraloka pod mořskou hladinou]] [1557] => [1558] => === Přirození predátoři === [1559] => Vzhledem k tomu, že albatrosi tráví většinu života plachtěním nad otevřeným mořem, mají pouze malý počet přirozených predátorů. K nim patří [[žralok tygří]]. U Havajských ostrovů loví zejména juvenilní jedince, kteří se v mělké vodě v blízkosti kolonie učí létat. Odhaduje se, že žraloci mají každoročně na svědomí až 10 % tamějších mláďat.{{Citace elektronické monografie [1560] => | titul = Tiger Shark vs. Albatross [1561] => | url = https://www.youtube.com/watch?v=fd0E1h5Yr-4 [1562] => | vydavatel = National Geographic [1563] => | datum_vydání = 2013-07-31 [1564] => | datum_přístupu = 2020-12-10 [1565] => | jazyk = en [1566] => }} [1567] => [1568] => Bylo zaznamenáno, jak [[buřňák Hallův]] plení hnízda a zabíjí mláďata albatrosa stěhovavého. Je možné, že právě plenění hnízd buřňáky je příčinou poklesu poměru úspěšného vyvedení mláďat albatrosů stěhovavých na ostrově [[Marion (ostrov)|Marion]]. Jelikož podobná pozorováni jsou výjimečná, je možné, že se buřňáci naučili plenit hnízda až po nedávné invazi myší, jež napadají a oslabují mláďata, která představují pro buřňáky snadnější kořist.{{Citace elektronického periodika [1569] => | příjmení1 = Dilley [1570] => | jméno1 = Ben J. [1571] => | příjmení2 = Davies [1572] => | jméno2 = Delia [1573] => | příjmení3 = Connan [1574] => | jméno3 = Maëlle [1575] => | příjmení4 = Cooper [1576] => | jméno4 = John [1577] => | příjmení5 = de Villiers [1578] => | jméno5 = Marienne [1579] => | příjmení6 = Swart [1580] => | jméno6 = Lieze [1581] => | příjmení7 = Vandenabeele [1582] => | jméno7 = Sylvie [1583] => | příjmení8 = Ropert-Coudert [1584] => | jméno8 = Yan [1585] => | příjmení9 = Ryan [1586] => | jméno9 = Peter G. [1587] => | titul = Giant petrels as predators of albatross chicks [1588] => | periodikum = Polar Biology [1589] => | ročník = 36 [1590] => | číslo = 5 [1591] => | datum_vydání = 2013-05 [1592] => | strany = 761–766 [1593] => | datum_přístupu = 2020-12-10 [1594] => | jazyk = en [1595] => | doi = 10.1007/s00300-013-1300-1 [1596] => }} K dalším přirozeným pleničům hnízd patří [[Chaluhovití|chaluhy]], které napadají zejména mláďata krátce po vylíhnutí. V Jižní Georgii bylo sledováno 16 mláďat albatrosů šedohlavých, z nichž 7 bylo usmrceno chaluhami předtím, než mláďata stačila vzlétnout na moře.{{Citace elektronické monografie [1597] => | příjmení1 = Law [1598] => | jméno1 = Jessica [1599] => | titul = Nobody knows where juvenile Grey-headed Albatrosses go: until now [1600] => | url = https://www.birdlife.org/worldwide/news/nobody-knows-where-juvenile-grey-headed-albatrosses-go-until-now [1601] => | vydavatel = BirdLife International [1602] => | datum_přístupu = 2020-12-11 [1603] => | jazyk = en [1604] => }} [1605] => [1606] => Stejně jako u většiny ostatních trubkonosých, i u albatrosích mláďat dochází v případě nebezpečí k vyvržení žaludečního oleje, který silně zapáchá a má za cíl predátora odradit.{{Citace elektronické monografie [1607] => | příjmení1 = Lockley [1608] => | jméno1 = R. M. [1609] => | titul = Procellariiform - Form and function [1610] => | url = https://www.britannica.com/animal/procellariiform/Form-and-function#ref48915 [1611] => | vydavatel = Britannica Online [1612] => | datum_přístupu = 2020-12-19 [1613] => | jazyk = en [1614] => }} [1615] => [1616] => == Ochrana == [1617] => [[Soubor:PMNM - Disentangling Laysan Albatross Chick (27626671964).jpg|alt=Fotografie zobrazuje tmavě zbarvená mládě albatrosa laysanského, jak sedí na pláži znečištěné plasty. Vedle ní sedí v přikrčené pozici člověk v kšiltovce a brýlích a snaží se z pod albatrosa dostat plastová vlákna, patrně špagáty|náhled|vlevo|Ochranář na ostrově Midway snažící se vyprostit mládě albatrosa laysanského ze spleti plastových vláken]] [1618] => [1619] => Plošná ochrana albatrosů je velmi problematická, protože k efektivní ochraně je potřeba koordinovaná spolupráce mezi mnoha státy na několika kontinentech. Jen hnízdní kolonie se nachází v jurisdikcích 12 států.{{sfn|ref=wilson2004|Wilson|2004|p=255}} Klíčový problém je, že albatrosi létají za potravou po většině mořské plochy jižní polokoule a přichází do kontaktu s rybářskými loděmi ještě z mnohem více zemí. V roce 2001 proto vznikla ''[[Dohoda o ochraně albatrosů a buřňáků]]'', kterou k roku 2020 podepsalo 13 zemí.{{Citace elektronické monografie [1620] => | titul = Agreement on the Conservation of Albatrosses and Petrels - Parties to ACAP [1621] => | url = https://www.acap.aq/resources/parties-to-acap [1622] => | vydavatel = The Agreement on the Conservation of Albatrosses and Petrels [1623] => | datum_přístupu = 2020-11-26 [1624] => | jazyk = en [1625] => }} Cílem dohody je zastavit úbytek albatrosů a dalších trubkonosých na jižní polokouli – dohoda však poznamenává, že i albatrosi ze severní polokoule mohou mít z dohody v budoucnu užitek.{{Citace elektronické monografie [1626] => | titul = Agreement on the Conservation of Albatrosses and Petrels" Amended by the Sixth Session of the Meeting of the Parties Skukuza, South Africa, 7 - 11 May 2018 [1627] => | url = https://www.acap.aq/acap-agreement/206-agreement-on-the-conservation-of-albatrosses-and-petrels/file [1628] => | vydavatel = Acap.aq [1629] => | datum_přístupu = 2020-12-11 [1630] => | jazyk = en [1631] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20201128073652/https://www.acap.aq/acap-agreement/206-agreement-on-the-conservation-of-albatrosses-and-petrels/file [1632] => | nedostupné = ano [1633] => }} [1634] => [1635] => Nejefektivnější způsob, jak ochránit albatrosy před smrtí během rybářských operací, je pomocí zastrašujících sytě zbarvených lan či plastových trubek (též známá jako „lana tori“, anglicky ''tori lines''; ''tori'' v japonštině znamená „pták“). Tyto trubky volně visí z hlavní lovné šňůry mezi [[naviják]]em a bodem, kde se lano potápí pod hladinu. Účelem těchto lan je zastrašit albatrosy i jiné mořské ptáky od přibližování se k lanům. K nejvyššímu počtu úmrtí mořských ptáků totiž dochází v těsné blízkosti zádí lodí, když je hlavní lovná šňůra s kořistí vytahována zpět z moře na loď. Tímto poměrně jednoduchým způsobem jsou vedlejší úlovky v podobě mořských ptáků sníženy na minimum.{{Citace elektronické monografie [1636] => | titul = Bird scaring lines [1637] => | url = https://www.afma.gov.au/environment-and-research/reducing-bycatch/bycatch-reduction-devices/bird-scaring-lines [1638] => | vydavatel = Australian Fisheries and Management Authority [1639] => | datum_přístupu = 2020-11-28 [1640] => | jazyk = en [1641] => }} Data z [[Uruguay]]e dokládají redukci počtu zabitých ptáků při použití lan ''tori'' o 85 %, z [[Brazílie]] až o 97 %{{Citace elektronické monografie [1642] => | titul = Streamer (tori) lines [1643] => | url = https://www.bmis-bycatch.org/mitigation-techniques/streamer-tori-lines [1644] => | vydavatel = Bycatch Management Information System (BMIS) [1645] => | datum_přístupu = 2020-12-12 [1646] => | jazyk = en [1647] => }} a z [[Namibie]] o 99 %{{Citace elektronického periodika [1648] => | autor1 = ČTK [1649] => | titul = Hadice za 6000 korun. Prosté opatření uchránilo v Namibii před rybářskými loděmi o 99 % více ptáků [1650] => | periodikum = iROZHLAS [1651] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [1652] => | vydavatel = Český rozhlas [1653] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [1654] => | datum_vydání = 2021-01-23 [1655] => | url = https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/namibie-ptactvo-albatros-burnak-rybarske-lode-opatreni-zachrana_2101230749_dok [1656] => | datum_přístupu = 2021-01-23 [1657] => }}. [1658] => [[Soubor:Bycatch - tori lines (streamer lines).svg|alt=Diagram zobrazující použití šňůr se stuhami|náhled|Princip použití šňůr se stuhami (v oranžové barvě), které odstrašují albatrosy a snižují oběti mezi ptáky na minimum|350x350pixelů]] [1659] => Co se týče změn klimatu, tak to je mimo rozsah sil ochranářů, a tak se zaměřují hlavně na zmírnění dopadů klimatických změn. Např. na Havajských ostrovech se ochranáři snaží o založení kolonií albatrosů černonohých a laysanských ve vyšších nadmořských výškách, aby tak kolonie byly v bezpečí před vzrůstající hladinou oceánů. Oba druhy totiž mají kolonie jen nízko nad hladinou moře a v roce 2011 proto došlo k jejich smetení [[Zemětřesení a tsunami v Tóhoku 2011|vlnou tsunami]], která zabila kolem 2 tisíc dospělců a až 110 tisíc mláďat.{{Citace elektronické monografie [1660] => | příjmení1 = Erickson [1661] => | jméno1 = Laura [1662] => | titul = Oldest Known Wild Bird Survives Tsunami [1663] => | url = https://www.allaboutbirds.org/news/oldest-known-wild-bird-survives-tsunami/ [1664] => | vydavatel = Cornell University - All About Birds [1665] => | datum_vydání = 2011-04-15 [1666] => | datum_přístupu = 2020-12-10 [1667] => | jazyk = en [1668] => }} Ochranáři se následně rozhodli přemístit skupinu mláďat do vyšších poloh ostrova [[Oahu]], kde je sami vyvedli až do jejich úplného osamostatnění s tím, že se albatrosi na toto místo jednou vrátí a založí novou kolonii. Tato nová potenciální kolonie již disponuje i plotem proti invazivním druhům savců.{{Citace elektronického periodika [1669] => | příjmení1 = VanderWerf [1670] => | jméno1 = Eric A. [1671] => | příjmení2 = Young [1672] => | jméno2 = Lindsay C. [1673] => | příjmení3 = Kohley [1674] => | jméno3 = C. Robert [1675] => | příjmení4 = Dalton [1676] => | jméno4 = Megan E. [1677] => | příjmení5 = Fisher [1678] => | jméno5 = Rachel [1679] => | příjmení6 = Fowlke [1680] => | jméno6 = Leilani [1681] => | příjmení7 = Donohue [1682] => | jméno7 = Sarah [1683] => | příjmení8 = Dittmar [1684] => | jméno8 = Erika [1685] => | titul = Establishing Laysan and black-footed albatross breeding colonies using translocation and social attraction [1686] => | periodikum = Global Ecology and Conservation [1687] => | ročník = 19 [1688] => | datum_vydání = 2019-07 [1689] => | strany = e00667 [1690] => | datum_přístupu = 2020-12-10 [1691] => | jazyk = en [1692] => | doi = 10.1016/j.gecco.2019.e00667 [1693] => }} [1694] => [1695] => K hlavním obranných prostředkům proti invazivním druhům patří jejich úplné nebo částečné vyhubení, ohrazení kolonie albatrosů plotem proti predátorům nebo případně jen zvýšená kontrola predátorů v místech kolonií. Např. v roce 2001 proběhla na Campbellově ostrově na tehdejší dobu největší hubitelská akce potkanů na světě a následující dvouletý průzkum prokázal, že z 200 tisíc potkanů{{Citace elektronické monografie [1696] => | příjmení2 = Tyree [1697] => | jméno2 = Pete [1698] => | titul = Eradication—The Clearance of Campbell Island [1699] => | url = https://www.nzgeo.com/stories/eradication-the-clearance-of-campbell-island/ [1700] => | vydavatel = New Zealand Geographic [1701] => | datum_přístupu = 2020-11-23 [1702] => | jazyk = en [1703] => | příjmení1 = McClelland [1704] => | jméno1 = Pete [1705] => | datum_vydání = 2002 [1706] => }} akci nepřežil ani jeden.{{Citace elektronické monografie [1707] => | příjmení1 = Carter [1708] => | jméno1 = Chris [1709] => | titul = Campbell Island conservation sanctuary rat free [1710] => | url = https://www.beehive.govt.nz/release/campbell-island-conservation-sanctuary-rat-free [1711] => | vydavatel = New Zealand Government [1712] => | datum_vydání = 2003-05-27 [1713] => | datum_přístupu = 2020-11-23 [1714] => | jazyk = en [1715] => }} Potkani byli vyhubeni pomocí granulí obsahující účinnou látku [[brodifakum]], která byla shazována z helikoptér. Celkem bylo takto rozneseno 120 tun jedu po celé ploše ostrova.{{Citace elektronické monografie [1716] => | příjmení1 = McClelland [1717] => | jméno1 = P.J. [1718] => | titul = Campbell Island – pushing the boundaries of rat eradications [1719] => | url = http://www.issg.org/pdf/publications/island_invasives/pdfhqprint/2mcclellandc.pdf [1720] => | vydavatel = Department of Conservation [1721] => | datum_přístupu = 2020-11-23 [1722] => | jazyk = en [1723] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20191221113949/http://www.issg.org/pdf/publications/Island_Invasives/pdfHQprint/2McClellandC.pdf [1724] => | datum archivace = 2019-12-21 [1725] => | nedostupné = ano [1726] => }} K podobným snahám dochází na Goughově ostrově a ostrově Marion, kde se ochranáři snaží o vyhubení myší.{{Citace elektronické monografie [1727] => | příjmení1 = Brown [1728] => | jméno1 = Mark [1729] => | titul = Covid-19 stalls RSPB rescue of albatross chicks from giant mice [1730] => | url = https://www.theguardian.com/environment/2020/may/19/covid-19-stalls-rspb-rescue-of-albatross-chicks-from-giant-mice-gough-island [1731] => | vydavatel = The Guardin [1732] => | datum_vydání = 2020-05-19 [1733] => | datum_přístupu = 2020-12-11 [1734] => | jazyk = en [1735] => | issn = 0261-3077 [1736] => }}{{Citace elektronické monografie [1737] => | titul = Gough Island restoration programme [1738] => | url = https://www.rspb.org.uk/our-work/conservation/projects/gough-island-restoration-programme/ [1739] => | vydavatel = Gough Island Restoration Programme Conservation Project [1740] => | datum_přístupu = 2020-12-11 [1741] => | jazyk = en [1742] => }} [1743] => [1744] => == Vztah k lidem == [1745] => === Domorodé kultury === [1746] => [[File:Heaphy, Charles, 1820-1881 Rangiaeata 1840 (cropped).jpg|náhled|[[Maorové|Maorský]] válečník s kulatým bílým ornamentem zvaným ''pōhoi toroa'', který je vyroben z albatrosího peří (kresba [[Charles Heaphy|Charlese Heaphyho]], 1840)|alt=Kresba maorského náčelníka z profilu na zažloutlém papíře s četnými ozdobami včetně bílého kruhového ornamentu vyrobeního z albatrosího peří, který se v maorštině nazývá pōhoi toroa]] [1747] => [1748] => V kultuře novozélandských [[Maorové|Maorů]] jsou albatrosi symbolem krásy a síly a zastávají prominentní postavení mezi ostatními ptáky. Maorové zdobili kresbami albatrosů své jeskyně a stavby a s oblibou nosili jejich peří (zvané ''raukura''), které bylo Maory považováno za ''[[taonga|taongu]]'', čili „posvátný klenot“, který byl vysoce ceněn. Peří bylo symbolem vysokého postavení člena kmene. Vyráběly se z něj kulaté ozdoby uší zvané ''pōhoi toroa''.{{Citace elektronické monografie [1749] => | titul = Pōhoi toroa – albatross-feather ear ornament [1750] => | url = https://teara.govt.nz/en/artwork/41022/pohoi-toroa-albatross-feather-ear-ornament [1751] => | vydavatel = New Zealand Ministry for Culture and Heritage Te Manatu [1752] => | datum_přístupu = 2020-12-12 [1753] => | jazyk = en [1754] => }} Někdy sloužilo i ke zdobení přídí válečných kánoí (''[[waka (kánoe)|waka taua]]'').{{Citace elektronické monografie [1755] => | titul = Albatrosses [1756] => | url = https://teara.govt.nz/en/albatrosses/page-1 [1757] => | vydavatel = New Zealand Ministry for Culture and Heritage Te Manatu [1758] => | datum_přístupu = 2020-11-25 [1759] => | jazyk = en [1760] => }} Z kostí albatrosů se vyráběly flétny{{Citace elektronického periodika [1761] => | příjmení1 = Mclean [1762] => | jméno1 = Mervyn [1763] => | titul = A Chronological and Geographical Sequence of Maori Flute Scales [1764] => | periodikum = Man [1765] => | ročník = 17 [1766] => | číslo = 1 [1767] => | datum_vydání = 1982-03 [1768] => | strany = 123 [1769] => | datum_přístupu = 2020-11-25 [1770] => | jazyk = en [1771] => | doi = 10.2307/2802105 [1772] => }} a ostré albatrosí kůstky se používaly jako ostří tetovacích nástrojů.{{Citace elektronického periodika [1773] => | příjmení1 = Best [1774] => | jméno1 = Elsdon [1775] => | titul = The Uhi-Maori or native tattooing instruments [1776] => | periodikum = Thye Journal of Polynesian Society [1777] => | ročník = 13 [1778] => | číslo = 3 [1779] => | datum_vydání = 1904 [1780] => | strany = 166–172 [1781] => | url = http://www.jps.auckland.ac.nz/document//Volume_13_1904/Volume_13%2C_No._3%2C_September_1904/The_Uhi-Maori_or_native_tattooing_instruments%2C_by_Elsdon_Best%2C_p166-172/p1 [1782] => | datum_přístupu = 2020-12-16 [1783] => | jazyk = en [1784] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220813153031/https://www.jps.auckland.ac.nz/document/Volume_13_1904/Volume_13%2C_No._3%2C_September_1904/The_Uhi-Maori_or_native_tattooing_instruments%2C_by_Elsdon_Best%2C_p166-172/p1 [1785] => | datum archivace = 2022-08-13 [1786] => }} Kosti byly též hojně využívány jako rybářské háčky. Albatrosi byli i pojídáni; oblíbeným receptem Maorů bylo nakládání ptáků ve vlastním tuku a odložení masa pro pozdější konzumaci.{{Citace elektronické monografie [1787] => | titul = Matau Toroa (Albatross hook) [1788] => | url = https://collections.tepapa.govt.nz/object/164485 [1789] => | vydavatel = Museum of New Zealand Te Papa Tongarewa [1790] => | datum_přístupu = 2020-12-16 [1791] => | místo = New Zealand [1792] => | jazyk = en [1793] => }} [1794] => [1795] => V [[havajská mytologie|havajské mytologii]] jsou albatrosi laysanští považování za manifestaci předků (''[[aumakua]]''). Objevují se v četných příbězích a jejich důležitou roli v havajské mytologii dokládá již samotný název pro albatrosy laysanské v domorodém jazyce, který je ''Aaia-nukea-nui-a-Kane'', což v překladu znamená „Velký bílý albatros Kānův“ ([[Kāne]] je nejvyšším božstvem havajských mýtů).{{Citace elektronické monografie [1796] => | příjmení1 = Pallesen [1797] => | jméno1 = Ana [1798] => | titul = Roimata Toroa (Tears of the Albatross): A Historical Review of the Albatross in Folklore, and a Critical Examination of the Environemntal Law Protections [1799] => | url = http://hdl.handle.net/10092/13940 [1800] => | vydavatel = University of Canterbury [1801] => | datum_vydání = 2008 [1802] => | datum_přístupu = 2020-12-05 [1803] => | místo = Christchurch, New ZEaland [1804] => | jazyk = en [1805] => }} [1806] => [1807] => V [[japonská mytologie|japonské mytologii]] je albatros nazýván ''aho dori'', což doslova znamená „hloupý pták“. Odkazuje to k tomu, že albatrosi nemají vyvinuté reflexy proti predátorům, čehož lidé v minulosti hojně využívali.{{Citace elektronické monografie [1808] => | příjmení1 = Hayashi [1809] => | jméno1 = Tobias [1810] => | titul = The rare 'idiot bird' [1811] => | url = http://www.tobiashayashi.com/blog/2019/1/23/the-rare-idiot-bird [1812] => | datum_přístupu = 2020-12-05 [1813] => | jazyk = en [1814] => }} [1815] => [1816] => === Západní svět === [1817] => {{P-citát|right| [1818] => Měli jsme dost, vtom albatros [1819] => se z mlhy vynořil, [1820] => jako když potkáme bližního, [1821] => křesťansky přijat byl. [1822] => [1823] => Teď s námi jed, co nejídal, [1824] => a kroužil kolem nás. [1825] => Vtom hrozný hluk, led náhle puk – [1826] => a plout jsme mohli zas! [1827] => |Úryvek z ''[[Píseň o starém námořníkovi|Písně o starém námořníkovi]]''{{Citace monografie [1828] => | příjmení1 = Hron [1829] => | jméno1 = Zdeněk [1830] => | příjmení2 = Southey [1831] => | jméno2 = Robert [1832] => | příjmení3 = Wordsworth [1833] => | jméno3 = William [1834] => | příjmení4 = Coleridge [1835] => | jméno4 = Samuel Taylor [1836] => | titul = Jezerní básníci : William Wordsworth, Samuel Taylor Coleridge, Robert Southey [1837] => | vydavatel = Mladá fronta [1838] => | místo = Praha [1839] => | rok = 1999 [1840] => | isbn = 80-204-0790-1 [1841] => }}}} [1842] => Následkem specifického geografického rozšíření nebyli albatrosi známí obyvatelstvu Evropy až do doby počátku zámořských výprav v 15. století.{{sfn|ref=lindsey2009|Lindsey|2009|p=5}} První známá historická zmínka o albatrosech pochází z roku 1593 z pera anglického námořníka [[Richard Hawkins|Richarda Hawkinse]]. Hawkins ve svých zápiscích popsal „ptáky dvou barev, někteří bílí, jiní šedí; se třemi klouby na každém křídle; z jednoho konce křídla na konec druhý měřili dva [[sáh]]y“ [3,6 m].{{sfn|ref=Norman|Norman|2018|p=85}} Albatrosi poté začali pronikat stále více do zápisků námořníků ze 17. a 18. století a postupně si získali pověst mýty opředených tuláků, kteří v sobě nesou duše zemřelých námořníků a zabití albatrosa by proto přineslo smůlu a neštěstí. Ornitolog Carles Carboneras o albatrosech dokonce hovoří jako o „nejlegendárnějších ze všech ptáků“.{{sfn|ref=carboneras1992|Carboneras|1992|p=9}}[[Soubor:Albatroz - Panorama 1837.jpg|alt=Dřevoryt albatrosa, jak letí nad dvojicí jinochů sedících na skále na břehu moře. V povzdálí lze spatřit plachetnici i náznak parníku, velkou skálu a dva rybáře, jak spouští na moře svou rybářskou loďku|náhled|Romantické zobrazení albatrosa na dřevorytu z roku 1837|vlevo]]Pověsti a pověry kolem albatrosů a zmínky v literárních dílech vyvrcholily v baladě ''[[Píseň o starém námořníkovi]]'' (1798) anglického romantického básníka [[Samuel Taylor Coleridge|Samuela Taylora Coleridge]]. V této baladě vystupuje albatros jako průvodce a ochránce námořníků. Když ho jeden z námořníků bezdůvodně zastřelí, loď začne být pronásledována tajemnými přírodními silami, které přivodí smrt většině posádky.{{sfn|ref=Norman|Norman|2018|p=85}} K dalším známým literárním dílům inspirovaným albatrosy patří báseň „Albatros“ (''{{cizojazyčně|fr|L'albatros}}'') francouzského básníka [[Charles Baudelaire|Charlese Baudelaira]], která vyšla ve sbírce [[Květy zla]].{{Citace elektronické monografie [1843] => | titul = Charles Baudelaire - Albatros (Květy zla) [1844] => | url = https://www.cesky-jazyk.cz/citanka/charles-baudelaire/albatros-kvety-zla.html [1845] => | vydavatel = Český-jazyk.cz aneb studentský underground [1846] => | datum_přístupu = 2020-12-18 [1847] => }} [1848] => [1849] => Pověsti opřádající albatrosy nicméně nezabránily tomu, aby byli námořníky loveni coby snadno dostupná potrava. Anglický botanik [[Joseph Banks]], který se účastnil [[Druhá plavba Jamese Cooka|druhé plavby Jamese Cooka]] (1772–1775), dokonce ve svých zápiscích zmiňuje recept, jak nejlépe albatrosa upravit. Banks doporučoval naložit albatrosí maso přes noc do slané vody a ráno nejdříve krátce povařit a poté podusit v hrnci s trochou vody do úplného změknutí a podávat s pikantní omáčkou.{{sfn|ref=Norman|Norman|2018|p=86}} [1850] => [1851] => V novodobé historii se albatrosi stali populárním cílem [[Pozorování ptáků|pozorovatelů ptáků]]. Řada měst nabízí pravidelné výlety na lodích, během kterých je možné ptáky spatřit; k jejich nalákání se používají ryby a jejich odřezky. Mezi destinace, kde lze ptáky pozorovat, patří australské [[Monterey (Nový Jižní Wales)|Monterey]], [[Wollongong]], [[Sydney]], [[Port Fairy]], [[Hobart]], novozélandský [[Dunedin]] a [[Kaikoura]] nebo jihoafrické [[Kapské Město]]. Některá místa přitom mohou každoročně lákat velký počet turistů a být tak ekonomickým zdrojem pro místní komunity. Např. albatrosi na novozélandském mysu Tairoa přilákají každoročně kolem 40 tisíc turistů.{{Citace elektronické monografie [1852] => | titul = ACAP Breeding Sites No. 5. Taiaroa Head/Pukekura, New Zealand, an albatross colony on the mainland [1853] => | url = https://www.acap.aq/component/content/article/60-news-archive-section/2013-news-archive/1307-acap-breeding-sites-no-6-taiaroa-head-pukekura-new-zealand-an-albatross-colony-on-the-mainland [1854] => | vydavatel = Agreement on the Conservation of Albatrosses and Petrels [1855] => | datum_přístupu = 2020-12-06 [1856] => | jazyk = en [1857] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210729173359/https://www.acap.aq/component/content/article/60-news-archive-section/2013-news-archive/1307-acap-breeding-sites-no-6-taiaroa-head-pukekura-new-zealand-an-albatross-colony-on-the-mainland [1858] => | datum archivace = 2021-07-29 [1859] => | nedostupné = ano [1860] => }} [1861] => [1862] => Po albatrosech byla pojmenována řada firem, lodí a letadel. Lze zmínit např. německého výrobce letadel [[Albatros Flugzeugwerke]] a jeho řadu letadel ''Albatros'', hydroplány [[Grumman HU-16 Albatross]] nebo jedno z prvních letadel poháněných lidskou silou [[Gossamer Albatross]]. V českém prostředí je znám například román ''[[Albatros; Nad Tichým oceánem|Albatros]]'' spisovatele [[František Flos|Františka Flose]], podzvukový cvičný letoun [[Aero L-39 Albatros]] a především nakladatelství [[Albatros (nakladatelství)|Albatros]]. [1863] => [1864] => == Odkazy == [1865] => === Reference === [1866] => [1867] => [1868] => === Literatura === [1869] => *{{Citace monografie [1870] => | příjmení1 = Brooke [1871] => | jméno1 = Michael [1872] => | titul = Albatrosses and petrels across the world [1873] => | vydavatel = Oxford University Press [1874] => | místo = Oxford [1875] => | rok = 2004 [1876] => | isbn = 0-19-850125-0 [1877] => | jazyk = en [1878] => }} [1879] => *{{Citace sborníku [1880] => | příjmení = Carboneras [1881] => | jméno = Carles [1882] => | titul = Family Diomedeidae (Albatrosses) [1883] => | příjmení sestavitele = del Hoyo [1884] => | jméno sestavitele = J. [1885] => | příjmení sestavitele2 = Elliott [1886] => | jméno sestavitele2 = A. [1887] => | příjmení sestavitele3 = Sargatal [1888] => | jméno sestavitele3 = J. [1889] => | vydavatel = Lynx Edicions [1890] => | místo = Barcelona [1891] => | rok vydání = 1992 [1892] => | sborník = Handbook of the Birds of the World Vol. I: Ostrich to ducks [1893] => | isbn = 8487334105 [1894] => | url = https://www.researchgate.net/publication/271326462_Family_Diomedeidae_albatrosses [1895] => | strany = 198–215 [zde v článku číslováno podle PDF z uvedené URL] [1896] => | jazyk = en [1897] => | ref = carboneras1992 [1898] => }} [1899] => *{{Citace monografie [1900] => | příjmení1 = De Roy [1901] => | jméno1 = Tui [1902] => | příjmení2 = Jones [1903] => | jméno2 = Mark [1904] => | příjmení3 = Fitter [1905] => | jméno3 = Julian [1906] => | titul = Albatross : their world, their ways [1907] => | vydavatel = David Bateman [1908] => | místo = Albany, Auckland [1909] => | rok = 2009 [1910] => | isbn = 9781869536244 [1911] => | jazyk = en [1912] => | ref = deroy2009 [1913] => }} [1914] => *{{Citace monografie [1915] => | příjmení1 = Higgins [1916] => | jméno1 = P. J. [1917] => | příjmení2 = Marchant [1918] => | jméno2 = S. [1919] => | titul = Handbook of Australian, New Zealand & Antarctic Birds: Ratites to ducks [1920] => | vydavatel = Oxford University Press [1921] => | místo = Melbourne [1922] => | rok = 1990 [1923] => | svazek = 1 [1924] => | isbn = 0-19-553762-9 [1925] => | kapitola = Part B, Australian pelican to ducks [1926] => | jazyk = en [1927] => | ref = higginsharchant [1928] => }} [1929] => *{{Citace monografie [1930] => | příjmení1 = Lindsey [1931] => | jméno1 = Terence [1932] => | titul = Albatrosses [1933] => | vydavatel = CSIRO [1934] => | místo = Collingwood, Vic. [1935] => | rok = 2009 [1936] => | počet_stran = 139 [1937] => | isbn = 9780643094215 [1938] => | jazyk = en [1939] => | ref = lindsey2009 [1940] => }} [1941] => *{{Citace monografie [1942] => | příjmení1 = Norman [1943] => | jméno1 = Geoff [1944] => | titul = Birdstories: a history of the birds of New Zealand [1945] => | vydavatel = Potton & Burton [1946] => | místo = Nelson [1947] => | rok = 2018 [1948] => | počet_stran = 388 [1949] => | isbn = 9780947503925 [1950] => | jazyk = en [1951] => | ref = Norman [1952] => }} [1953] => *{{Citace monografie [1954] => | příjmení1 = Robertson [1955] => | jméno1 = Hugh [1956] => | příjmení2 = Heather [1957] => | jméno2 = Barrie [1958] => | příjmení3 = Derek [1959] => | jméno3 = Onley [1960] => | titul = The Field Guide to the Birds of New Zealand [1961] => | vydavatel = Penguin Books [1962] => | místo = Auckland [1963] => | rok = 2005 [1964] => | isbn = 0143020404 [1965] => | jazyk = en [1966] => | ref = robertson2005 [1967] => }} [1968] => *{{Citace monografie [1969] => | příjmení1 = Tickell [1970] => | jméno1 = W. L. N. [1971] => | titul = Albatrosses [1972] => | vydavatel = Pica Press [1973] => | místo = Sussex [1974] => | rok = 2000 [1975] => | isbn = 1-873403-94-1 [1976] => | jazyk = en [1977] => }} [1978] => *{{Citace monografie [1979] => | příjmení1 = Wilson [1980] => | jméno1 = Kerry-Jayne [1981] => | titul = Flight of the huia : ecology and conservation of New Zealand's frogs, reptiles, birds and mammals [1982] => | vydavatel = Canterbury University Press [1983] => | místo = Christchurch, New Zealand [1984] => | rok = 2004 [1985] => | isbn = 0908812523 [1986] => | jazyk = en [1987] => | ref = wilson2004 [1988] => }} [1989] => [1990] => === Externí odkazy === [1991] => * {{Commonscat}} [1992] => * {{Wikidruhy|taxon=Diomedeidae}} [1993] => * {{en}} [https://www.acap.aq/ Webové stránky Dohody o ochraně albatrosů a buřňáků] [1994] => * {{en}} [https://albatross.org.nz/ Královské Centrum albatrosů] [1995] => * {{en}} [https://www.doc.govt.nz/nature/native-animals/birds/birds-a-z/albatrosses/ Albatrosi] na webu [[Ministerstvo památkové péče|Ministerstva památkové péče]] [1996] => * {{en}} [https://www.youtube.com/watch?v=LwwVnUekpeE Albatrosses' Life-Long Bond Begins With Elaborate Courtship] – krátké video od [[National Geographic]] o albatrosech stěhovavých s ukázkou zásnubních tanců [1997] => [1998] => {{Taxonbar|from=Q55805}} [1999] => {{Autoritní data}} [2000] => {{Portály|Ptáci}} [2001] => {{Nejlepší článek}} [2002] => [2003] => [[Kategorie:Albatrosovití| ]] [2004] => [[Kategorie:Trubkonosí]] [2005] => [[Kategorie:Čeledi ptáků]] [] => )

good wiki

Albatrosovití

Albatrosovití (Diomedeidae) je čeleď velkých mořských ptáků z řádu trubkonosých. Albatrosi patří k největším ptákům schopným letu; rozpětí křídel u největších jedinců z rodu Diomedea (zejména albatrosů stěhovavých a albatrosů královských) dosahuje přes 3,5 m.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Diomedea','albatros stěhovavý','Phoebetria','albatros královský','Thalassarche','Phoebastria','Dohoda o ochraně albatrosů a buřňáků','Píseň o starém námořníkovi','Solná žláza','Vedlejší úlovek','albatros Carterův','Kolonie (biologie)'

Albatrosovití

About

Expert Team

Award winning agency

10 Year Exp.

You might be interested in

Diomedea

Phoebastria

Phoebetria

Thalassarche

Service

About us

Technology

Locations