Array ( [0] => 14682091 [id] => 14682091 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Aldózy [uri] => Aldózy [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Aldózy''' (nebo aldosy) jsou [[monosacharidy]] se sumárním vzorcem C''m''H2''m''O''m'', obsahující v acyklické (necyklické) formě [[Aldehydy|aldehydovou]] skupinu, resp. v cyklické formě [[hemiacetal]]ovou (poloacetálovou) skupinu. Po chemické stránce se tedy jedná o polyhydroxyaldehydy se strukturou [1] => [2] => :HO-CH2–(CH-OH)''n''–CH=O (''n'' = 1, 2, 3, 4, 5). [3] => [4] => Uhlíky, které jsou ve shora uvedeném vzorci uzavřeny v závorce, se nazývají ''[[chirální centrum|chirální centra]]'', neboť představují prvek asymetrie, který je odpovědný za optickou aktivitu monosacharidů. Na každém z těchto center může konfigurace hydroxyskupiny nabývat dvou možných prostorových uspořádání; proto celkový počet prostorových [[izomerie|izomerů]] u molekul s ''n'' chirálními centry se rovná 2''n''. [5] => [6] => Podle celkového počtu uhlíků se aldózy dělí na: [7] => {|border="1" cellpadding="2" cellspacing="1" width="400" align="center" style="margin:0 0 .5em 1em; border-collapse:collapse;" [8] => |- [9] => |'''Název'''||'''Počet
uhlíků'''||'''Chirálních
center ''' ''n''||'''Počet
stereoizomerů''' [10] => |- [11] => |[[aldotriózy]]||align="center"|3||align="center"|1||align="center"|2 [12] => |- [13] => |[[aldotetrózy]]||align="center"|4||align="center"|2||align="center"|4 [14] => |- [15] => |[[aldopentózy]]||align="center"|5||align="center"|3||align="center"|8 [16] => |- [17] => |[[aldohexózy]]||align="center"|6||align="center"|4||align="center"|16 [18] => |- [19] => |[[aldoheptózy]]||align="center"|7||align="center"|5||align="center"|32 [20] => |} [21] => [22] => Názvy těchto skupin jsou složeny z úvodní předpony ''aldo'', vyjadřující přítomnost aldehydové skupiny v lineární formě molekuly, kmene odvozeného od řecké číslovky vyjadřující celkový počet uhlíkových atomů v molekule (''tri'' až ''hept'') a koncovky ''óza''. [23] => [24] => Lineární formy aldóz se obvykle zobrazují za použití tzv. [[Fischerova projekce|Fischerovy projekce]]. Pro potřeby chemické nomenklatury jsou uhlíkové [[atom]]y v molekule aldóz očíslovány lokačními (''pořadovými'') čísly tak, aby číslo 1 bylo přiřazeno uhlíku aldehydové skupiny, např. [25] => [26] => [[Soubor:Fischer D-glukosa cislovani.PNG|600px|Číslování glukózy]] [27] => [28] => Zatímco nejvýznamnější aldózou je bezesporu aldohexóza s názvem [[glukóza|D-glukóza]], nejjednodušší je aldotrióza, zvaná [[glyceraldehyd]], existující ve dvou stereoizomerech, které jsou vzájemně svými zrcadlovými obrazy, čili [[chiralita|enantiomery]] [29] => [30] => [[Soubor:Fischer glyceraldehyd.PNG|600px|Glyceraldehyd]] [31] => [32] => Symboly D a L, použité u glyceraldehydu, souvisejí s konfigurací na chirálním uhlíku s nejvyšším lokačním číslem. To platí i u aldóz s větším počtem uhlíků v řetězci. Jestliže chirální centrum nejvzdálenější od aldehydové skupiny má stejnou konfiguraci jako D-glyceraldehyd, pak příslušná aldóza má opět označení D. Stejný název, ale označení L, pak má její enantiomer (''zrcadlový obraz''). [33] => [34] => Molekuly aldóz (s výjimkou aldotrióz a aldotetróz) se však jak v pevném skupenství (''v krystalické formě''), tak v roztoku převážně nacházejí v cyklické formě, která vzniká adicí (''připojením'') hydroxylové skupiny nacházející se na uhlíku č. 4 nebo 5 k aldehydové skupině za vzniku hemiacetálu, přičemž současně vzniká buď pětičlenný nebo šestičlenný kyslíkatý [[heterocyklické sloučeniny|heterocyklus]]. [35] => [36] => [[Soubor:Anomerizace glukosa.PNG|600px|Anomerizace glukózy]] [37] => [38] => Varianty s pětičlenným [[tetrahydrofuran]]ovým cyklem se nazývají ''[[furanózy]]'', se šestičlenným [[tetrahydropyran]]ovým cyklem se nazývají ''[[pyranózy]]'' a v názvech příslušných forem cukrů pak tyto výrazy nahrazují koncovku „óza“. Při cyklizaci (''uzavírání cyklu'') vznikající hemiacetálová skupina může zaujmout jednu ze dvou možných prostorových orientací; vytváří se tak v molekule další chirální centrum. Tyto dvě formy nazýváme ''[[anomer]]y''. Podle relativní orientace tohoto hydroxylu je rozlišujeme připojením symbolu α- nebo β- před název sloučeniny. Např. nejznámější aldohexóza – [[glukóza|D-glukóza]] – může teoreticky existovat ve čtyřech cyklických formách. [39] => [40] => [[Soubor:Haworth D-glukosa anomery.PNG|600px|Anomery glukózy]] [41] => [42] => V roztoku může jeden anomer přecházet ve druhý procesem, který se nazývá ''[[mutarotace]]''. (Ve skutečnosti však glukóza neexistuje ve formě furanos; furanózy vznikají především z ketohexos, např. u [[fruktóza|D-fruktózy]]. Zde je glukóza použita jen jako teoretický příklad). [43] => [44] => Cyklické formy aldóz se obvykle zobrazují v [[Haworthova projekce|Haworthově]] (viz vzorce glukóz uvedené výše) nebo v [[Tollensova projekce|Tollensově]] projekci. [45] => [46] => == Chemické vlastnosti == [47] => Protože aldehydová skupina v jejich molekule se může snadno oxidovat na [[Karboxylové kyseliny|karboxylovou]] skupinu, mají redukční účinky. Proto bývají označovány za třídu ''redukujících monosacharidů''. Již slabými oxidačními činidly, jako jsou např. soli [[oxidační číslo|jednomocného]] [[stříbro|stříbra]] či dvojmocné [[měď|mědi]] nebo [[brom]] se oxidují na ''[[aldonové kyseliny|kyseliny aldonové]]'', např. [48] => [49] => : HO-CH2–(CH-OH)''n''–CH=O → HO-CH2–(CH-OH)''n''–COOH. [50] => [51] => Šetrnou oxidací primární alkoholické skupiny na posledním uhlíku s nejvyšším lokačním číslem a při současném zachování aldehydové skupiny v nezměněném stavu vznikají [[alduronové kyseliny|kyseliny alduronové]] [52] => [53] => : HO-CH2–(CH-OH)''n''–CH=O → HOOC–(CH-OH)''n''–CH=O. [54] => [55] => Působením silnějších oxidačních činidel, např. [[kyselina dusičná|kyseliny dusičné]] se kromě aldehydové skupiny oxiduje i primární alkoholická skupina na opačném konci uhlíkového řetězce. Vznikají tak [[dikarboxylová kyselina|dikarboxylové kyseliny]], v tomto případě nazývané ''[[aldarové kyseliny|kyseliny aldarové]]'', např. [56] => [57] => : HO-CH2–(CH-OH)''n''–CH=O → HOOC–(CH-OH)''n''–COOH. [58] => [59] => Naopak redukcí aldóz např. jejich [[hydrogenace|hydrogenací]] působením [[vodík]]u za přítomnosti katalyzátorů se jejich aldehydová skupina mění na primární alkoholickou skupinu, přičemž vznikají ''cukerné alkoholy'', nazývané ''[[alditoly]]'', např. [60] => [61] => : HO-CH2–(CH-OH)''n''–CH=O + H2 → HO-CH2–(CH-OH)''n''–CH2OH. [62] => [63] => Jiné chemické reakce jsou společné s ketózami a jsou uvedeny v hesle o monosacharidech. [64] => [65] => == Externí odkazy == [66] => * {{Commonscat}} [67] => [68] => {{Sacharidy}} [69] => {{Autoritní data}} [70] => [71] => [[Kategorie:Aldózy| ]] [72] => [[Kategorie:Monosacharidy]] [] => )
good wiki

Aldózy

Aldózy (nebo aldosy) jsou monosacharidy se sumárním vzorcem CmH2mOm, obsahující v acyklické (necyklické) formě aldehydovou skupinu, resp. v cyklické formě hemiacetalovou (poloacetálovou) skupinu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'glukóza','chiralita','Haworthova projekce','anomer','mutarotace','furanózy','tetrahydrofuran','pyranózy','heterocyklické sloučeniny','Soubor:Fischer glyceraldehyd.PNG','hydrogenace','Soubor:Anomerizace glukosa.PNG'

Anomer

Chiralita

Glukóza

Hydrogenace

Mutarotace

Tetrahydrofuran