Array ( [0] => 14748091 [id] => 14748091 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Chiralita [uri] => Chiralita [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Helix_diagram.png|náhled|[[Šroubovice]] s opačnou chiralitou (A: pravotočivá, B: levotočivá)]] [1] => [[Soubor:Chirality with hands.svg|náhled|Enantiomery [[Aminokyselina|aminokyseliny]] (L- a D-)]] [2] => [[Soubor:Assignació RS.png|náhled|Cahnova-Ingoldova-Prelogova pravidla pro určování R/S; číslování od nejtěžšího k nejlehčímu]] [3] => '''Chiralita''' označuje [[asymetrie|asymetrii]] prostorového rozložení objektu (např. [[molekula|molekuly]]), která je důležitá v některých oblastech [[věda|vědy]]. [4] => [5] => Jako '''chirální''' se označuje takový objekt, který není totožný se svým zrcadlovým obrazem, nemá střed ani [[rovinová souměrnost|rovinu symetrie]], avšak může mít rotační osu symetrie. Vztah mezi objektem a jeho obrazem je podobný jako vztah mezi levou a pravou [[ruka|rukou]]. Chirální objekt a jeho obraz se označují jako '''enantiomorfy''', v případě molekul se hovoří o '''enantiomerech'''. [6] => [7] => Objekty, které nejsou chirální se označují jako '''achirální'''. Achirální objekty mohou být ztotožněny se svým zrcadlovým obrazem. [8] => [9] => Objekty, které se vyskytují pouze v jedné formě se označují jako '''homochirální''' (např. přírodní [[aminokyselina|aminokyseliny]] nebo [[sacharidy]]). [10] => [11] => == Chiralita v chemii == [12] => Chiralita je běžná zejména u molekul [[organická látka|organických látek]]. Chirální molekula obsahuje jeden nebo více '''středů chirality''' ('''chirálních atomů'''), což jsou atomy, které mají své sousedy navázány zrcadlově asymetricky. Většinou se jedná o [[atom]] [[uhlík]]u se čtyřmi různými [[substituent]]y. Pro označení [[konfigurace (chemie)|konfigurace]] na chirálním atomu se používají [[stereodeskriptor]]y ''R'' a ''S''. Postaví-li se model molekuly tak, aby substituent s nejnižší prioritou směřoval dozadu, potom pravotočivá resp. levotočivá orientace v popředí rozmístěných zbylých substituentů ve směru klesající priority udává ''R'' resp. ''S'' konfiguraci. Priorita se určuje nejprve dle [[protonové číslo|protonového čísla]] bezprostředně vázaného atomu, dále hmotnost, v případě izotopů. Při shodě se zohledňuje priorita v následné sféře porovnávaných substituentů. Při výskytu násobné vazby se posuzuje takto vázaný atom jako kdyby jich bylo navázán násobný počet, avšak případný následný řetězec je dále vázaný jen na jednom z nich, a na zbylých jsou jen tzv. "fantomové atomy", atd. (jedná se o Cahnova-Ingoldova-Prelogova pravidla{{Citace elektronického periodika |titul=Cahn-Ingold-Prelogova pravidla pro určování R/S |url=http://tigger.uic.edu/~kbruzik/text/chapter5.htm |datum přístupu=2013-07-14 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120118232849/http://tigger.uic.edu/~kbruzik/text/chapter5.htm |datum archivace=2012-01-18 |nedostupné=ano }}). [13] => [14] => Základní stavební látky organismů ([[sacharidy]], [[bílkovina|bílkoviny]] i [[nukleová kyselina|nukleové kyseliny]]) mají chirální molekuly, tedy existují ve formě alespoň dvou [[optický izomer|optických izomerů]] (platí, že má-li molekula ''n'' středů chirality, je počet optických izomerů roven 2''n''). [15] => [16] => Chiralita chemické látky je také podmínkou pro její [[Optická otáčivost|optickou aktivitu]]. [17] => [18] => Dva [[izomerie|izomery]] se všemi optickými centry s [[inverze|inverzní]] [[konfigurace|konfigurací]] se nazývají ''enantiomery'' a mají shodnou většinu fyzikálních a chemických vlastností ([[teplota tání]], [[rozpustnost]]), liší se znaménkem [[optická otáčivost|optické otáčivosti]], mohou se lišit v [[chemická reaktivita|chemické reaktivitě]] s opticky aktivními činidly a mohou tvořit chirální [[krystal]]y. Dva izomery s alespoň jedním stejně a alespoň jedním opačně konfigurovaným centrem chirality se nazývají '''diastereomery''' a mají rozdílné fyzikální a chemické vlastnosti. [19] => [20] => Zdrojem molekulární chirality může být jaderná chiralita, která se díky zesílení například autokatalytickou reakcí projeví makroskopicky.http://forms.asm.org/microbe/index.asp?bid=45725 {{Wayback|url=http://forms.asm.org/microbe/index.asp?bid=45725 |date=20100913170755 }} – Reexamining the Riddle of Homochirality [21] => [22] => == Chiralita v biologii == [23] => Protože základní stavební látky biologických systémů ([[sacharidy]], [[bílkovina|bílkoviny]] i nukleové kyseliny) jsou chirální, přičemž organismy zpravidla využívají jen jednu z konfigurací, je chirálně závislá i biologická účinnost mnohých dalších látek. Existuje hypotéza že „levoruká“ chiralita v biologii mohla být způsobena α-[[deuterium|deuterovaným]] (jinak achirálním) [[glycin]]em jako katalyzátorem a následným šíření této preference na jiné molekuly.{{Citace elektronického periodika [24] => | příjmení1 = Tasker [25] => | jméno1 = Elizabeth [26] => | titul = Why is life left-handed? The answer is in the stars [27] => | periodikum = phys.org [28] => | datum_vydání = 2015-07-21 [29] => | url = https://phys.org/news/2015-07-life-left-handed-stars.html [30] => | datum_přístupu = 2023-02-13 [31] => | jazyk = anglicky [32] => }} [33] => [34] => V případě sacharidů a aminokyselin je běžnější označení optických antipodů pomocí ''D, L systému'', který vyplývá z tzv. [[Fischerova projekce|Fischerovy projekce]] založené na konfiguraci nejjednoduššího [[Monosacharidy|monosacharidu]] - [[glyceraldehyd]]u. Analogicky k ''R, S systému'' označování optických izomerů, stereodeskriptory D a L označují [[absolutní konfiguraci]]. Byly pojmenovány dle optické otáčivosti sacharidů z latinského ''dexter'' (pravý) a ''laevus'' (levý). S optickou otáčivostí obecně však nesouvisí, např. L-[[alanin]] je opticky pravotočivý. [35] => [36] => Odlišná konfigurace přitom může způsobovat buď neúčinnost (známým{{Zdroj?}} příkladem je [[vitamín C]] a jeho [[výživa|výživově]] neúčinný protějšek), nebo mít jiné, mnohdy i fatální účinky. To se týká zejména odlišného působení u látek chemické regulace ([[hormon]]y, [[alkaloidy]] apod.). K jedovatosti přitom stačí změna v jednom centru chirality u velké makromolekuly – např. post[[translace (biologie)|translační]] nahrazení α-L-[[aminokyselina|aminokyseliny]] za α-D-aminokyselinu v [[Bílkovina|proteinovém]] řetězci je základem účinnosti některých bílkovinných [[antibiotikum|antibiotik]] či [[jed]]ů (jedy pralesních žab).{{Citace elektronického periodika [37] => | příjmení = Smith [38] => | jméno = Silas W. [39] => | titul = Chiral Toxicology: It's the Same Thing…Only Different [40] => | periodikum = Toxicological Sciences [41] => | rok vydání = 2009 [42] => | měsíc vydání = květen [43] => | den vydání = 4 [44] => | ročník = 110 [45] => | typ ročníku = svazek [46] => | číslo = 1 [47] => | strany = 4–30 [48] => | url = http://toxsci.oxfordjournals.org/content/110/1/4.long [49] => | dostupnost2 = [50] => | url2 = [51] => | issn = 1096-0929 [52] => | doi = 10.1093/toxsci/kfp097 [53] => | pmid = [54] => | jazyk = anglicky [55] => }} [56] => [57] => Na chirální konfiguraci záleží také u vyráběných protijedů (antidot) a mnohých [[léčivo|léčiv]]. Proto je nutné dbát na důslednou separaci enantiomerů ve farmakologii. K tomu byla vyvinuta celá řada účinných metodik.{{Citace elektronického periodika [58] => | autor = Bhupinder Singh Sekhon [59] => | titul = Enantioseparation of Chiral Drugs – An Overview [60] => | periodikum = International Journal of PharmTech Research [61] => | rok vydání = 2010 [62] => | měsíc vydání = duben-červen [63] => | ročník = 2 [64] => | typ ročníku = svazek [65] => | číslo = 2 [66] => | strany = 1584–1594 [67] => | url = [68] => | dostupnost2 = PDF [69] => | url2 = http://sphinxsai.com/s_v2_n2/PT_V.2No.2/phamtech_vol2no.2_pdf/PT=98%20(1584-1594).pdf [70] => | issn = 0974-4304 [71] => | doi = [72] => | pmid = [73] => | jazyk = anglicky [74] => }} [75] => [76] => Úzce související oblastí je i působení na [[smysl (biologie)|smysly]] živočichů. Enantiomery mohou mít úplně odlišné senzorické vlastnosti, což je dáno chiralitou smyslových receptorů. Známým příkladem jsou látky způsobující různé [[vůně]] např. [[citrus]]ového ovoce ([[limonen]] a příbuzné sloučeniny) či vůně kuchyňského [[koření]] ([[karvon]] a příbuzné sloučeniny pro mátovou, kmínovou a fenyklovou vůni). Změna v jednom centru chirality u [[estery|esterů]] methylthiohexanolu může změnit ovocnou vůni ve čpavou cibulovou či sirnou.{{Citace elektronického periodika [77] => | příjmení = Bentley [78] => | jméno = Ronald [79] => | titul = The Nose as a Stereochemist. Enantiomers and Odor [80] => | periodikum = Chemical Reviews [81] => | rok vydání = 2006 [82] => | měsíc vydání = srpen [83] => | den vydání = 15 [84] => | ročník = 106 [85] => | typ ročníku = svazek [86] => | číslo = 9 [87] => | strany = 4099–4112 [88] => | url = [89] => | dostupnost2 = PDF [90] => | url2 = http://www.bioinorganics.uni-konstanz.de/css/download/BIOLSTEREOCHEMCHEMREV2006.pdf [91] => | issn = [92] => | doi = 10.1021/cr050049t [93] => | pmid = [94] => | jazyk = anglicky [95] => }} [96] => [97] => == Chiralita v optice == [98] => Látky s chirálními molekulami stáčejí rovinu [[polarizace (vlnění)|polarizovaného]] [[světlo|světla]]. [99] => {{Podrobně|Optická otáčivost}} [100] => [101] => == Chiralita v částicové fyzice == [102] => Chiralita se uplatňuje také při popisu [[elementární částice|elementárních částic]] hmoty a jejich interakcí. Chiralita zde vystupuje i jako [[kvantové číslo]] jistých kvantových stavů ([[vlastní číslo]] [[operátor]]u chirality, kterým je tzv. pátá [[Diracova rovnice|Diracova matice]] \gamma^5 := \mathrm{i}\gamma^0\gamma^1\gamma^2\gamma^3 \,).{{Citace monografie [103] => | příjmení = Formánek [104] => | jméno = Jiří [105] => | titul = Úvod do relativistické kvantové mechaniky a kvantové teorie pole. Díl 1 [106] => | vydání = 2 [107] => | vydavatel = Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum [108] => | místo = Praha [109] => | rok = 2000 [110] => | počet stran = 346 [111] => | kapitola = 3.1 [112] => | strany = 119–120 [113] => | isbn = 80-246-0060-9 [114] => }} [115] => [116] => [117] => Kvantové stavy [[lepton]]ů a [[kvark]]ů se popisují pomocí dirakovských [[spinor|bispinorů]]. S výhodou se využívá rozkladu stavu \psi\, do dvou složek s definovanou chiralitou (levotočivé – "L" a pravotočivé – "R"): [118] => :\psi = \psi_\mathrm{L} + \psi_\mathrm{R} \, [119] => :\psi_\mathrm{L} = \tfrac{1}{2}(1-\gamma^5)\psi [120] => :\psi_\mathrm{R} = \tfrac{1}{2}(1+\gamma^5)\psi [121] => [122] => Ukazuje se, že v [[silná interakce|silných interakcích]] se projevuje dobrá chirální symetrie, narušená pouze díky nenulovosti klidových hmotností částic,CHENG Ta-Pei, LI Ling-Fong. ''Gauge Theory of Elementary Particle Physics''. Oxford: Clarendon Press, 1984. (anglicky) Ruský překlad: ''Kalibrovočnyje teorii v fizike elementarnych častic''. Moskva: Vydavatelství Mir, 1987. 624 s. Kapitola 5, s. 152–201 [[slabá interakce|slabé interakce]] jsou výrazně chirálně asymetrické – v interakčním [[Lagrangeova funkce|lagrangiánu]] vystupují pravotočivé a levotočivé složky odlišně.Cheng, Li; kapitola 11, s. 387–418 [123] => [124] => == Reference == [125] => [126] => [127] => == Související články == [128] => * [[Symetrie]] [129] => * [[Optická otáčivost|Optická aktivita]] [130] => [131] => == Externí odkazy == [132] => * {{Commonscat}} [133] => {{Autoritní data}} [134] => [135] => {{Portály|Biologie|Chemie|Fyzika}} [136] => [137] => [[Kategorie:Přírodní vědy]] [138] => [[Kategorie:Symetrie]] [139] => [[Kategorie:Stereochemie]] [] => )
good wiki

Chiralita

Šroubovice s opačnou chiralitou (A: pravotočivá, B: levotočivá) aminokyseliny (L- a D-) Cahnova-Ingoldova-Prelogova pravidla pro určování R/S; číslování od nejtěžšího k nejlehčímu Chiralita označuje asymetrii prostorového rozložení objektu (např. molekuly), která je důležitá v některých oblastech vědy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'sacharidy','bílkovina','Optická otáčivost','aminokyselina','Fischerova projekce','translace (biologie)','chemická reaktivita','Soubor:Chirality with hands.svg','Soubor:Helix_diagram.png','alanin','asymetrie','Soubor:Assignació RS.png'

Alanin

Aminokyselina

Asymetrie

Bílkovina

Bílkovina je jedním z nejdůležitějších živin v lidské stravě.

Sacharidy

Sacharidy jsou organické sloučeniny obsahující v molekule oxid uhličitý (CO2) a vodík (H2), a to ve stechiometrickém poměru 1:2:1.