Array ( [0] => 15526500 [id] => 15526500 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Alevité [uri] => Alevité [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|[[Alavité (sekta)|Alavité]]}} [1] => [[Soubor:Şahkulu Sultan Dergahi Cemevi, ein sehr altes Gebetshaus.jpg|náhled|vpravo|Interier staré alevitské modlitebny]] [2] => '''Alevité''' patří mezi odnož [[Ší'itský islám|šíitského]] islámu, žijí především v [[Turecko|Turecku]] (tvoří zhruba 20 % obyvatel Turecka). [3] => [4] => == Náboženský život == [5] => Pro některé badatele představují alevité vlastně synkretistický směr, zahrnující kromě islámu také prvky křesťanství a islámské mystiky, jakož i dalších náboženství.[https://info.dingir.cz/2023/07/samostatne-anatolske-nabozenstvi-rozhovor-s-katerinou-vytejckovou-o-alevitech/ Samostatné anatolské náboženství: rozhovor s Kateřinou Vytejčkovou o alevitech] : [[Náboženský infoservis]] ([[Dingir (časopis)|Dingir]]), 8. 7. 2023 Alevité nemají mešity, nemodlí se pětkrát denně, neuznávají právo [[šaría]], nepostí se během [[ramadán]]u, pouť do [[Mekka|Mekky]] není pro ně povinná. Ženy si nezahalují vlasy. Nedodržují tedy (alespoň ne povinně) pět pilířů islámu. Obřady (nazývané ''cem'') se konaly obvykle ze čtvrtka na pátek, setkávání probíhá v některém domě člena komunity, tento dům musí být předtím rituálně očištěn. Při obřadu jsou rituální tance, samotného rituálu se mohly účastnit pouze manželské páry. V současné době jsou obřady spíše výrazem nostalgie. Dodržovány jsou pohřební obřady. Přetrvávající politická situace v Turecku způsobuje, že alevité jsou pokládáni za muslimy a jejich kultura je spíše potlačována. [6] => [7] => == Věrouka == [8] => Víra alevitů se zakládá na kultu Hadžiho Bektáše Velího, který je považován za zakladatele řádu [[bektášíja]]. [9] => [10] => == Náboženská tolerance == [11] => V Turecku jsou alevité částečně diskriminováni. řada z nich tak žije v exilu. [12] => [13] => == Rozšíření == [14] => [[Soubor:Alevis_in_Turkey.png|náhled|vlevo|Alevité v Turecku]] [15] => Počet alevitů nelze z důvodu absence přesných statistik přesně stanovit. Někteří se ke své víře veřejně nepřiznávají a část se [[Asimilace (sociologie)|asimilovala]]. Navzdory univerzálnosti alevitské víry (na rozdíl od ostatního [[islám]]u) neznají konverzi k alevitismu. Odhady se pohybují mezi 10 miliónyJohn Schindeldecker: From his ''Turkish Alevis Today''. až celosvětově 25 milióny věřících.“Alevism,” from ''The Encyclopedia of the Orient.'' [16] => [17] => Alevitské komunity jsou soustředěny ve [[Střední Anatolie|Střední Anatolii]] a [[Thrákie|Thrákii]], zvláště pak ve východním Turecku v pásu mezi městy [[Çorum]] na západě a [[Muş]] na východě. Jedinou tureckou provincií s nadpoloviční většinou alevitského obyvatelstva je provincie [[Tunceli (provincie)|Tunceli]] (dříve nazývaná ''Dersim''). V Turecku jsou celkem 4382 obce s nadpoloviční většinou alevitského obyvatelstva. Z toho je 3929 vesnic, 334 nábožensky smíšené vesnice, 92 města, 16 nábožensky smíšených měst, 9 alevitských okresních měst a 2 hlavní města provincií. Z odhadu 12,5 miliónu alevitů se asi 2,9 miliónu asimilovalo.[[Hürriyet]] Fotoanaliz: [http://fotoanaliz.hurriyet.com.tr/galeridetay.aspx?cid=63753&rid=4369&p=3 Akkiraz’dan Kılıçdaroğlu’na Alevi raporu] {{Wayback|url=http://fotoanaliz.hurriyet.com.tr/galeridetay.aspx?cid=63753&rid=4369&p=3 |date=20141020164600 }} [18] => [19] => Na počátku [[1960–1969|60. let 20. století]] odešlo mnoho původních alevitů do velkých měst západního a jižního Turecka a [[Západní Evropa|západní Evropy]], kde se silně urbanizovali. [[Federace alevitských svazů v Evropě]] tvoří zájmové zastoupení v Evropě.{{Citace monografie [20] => | příjmení = Soysal [21] => | jméno = Yasemin Nuhoǧlu [22] => | titul = Changing Parameters of Citizenship and Claims-Making: Organized Islam in European Public Spheres [23] => | url = http://www.jstor.org/stable/pdfplus/657859.pdf [24] => | vydavatel = Theory and Society, svazek 26 [25] => | strany = 509–527 [26] => | isbn = [27] => | jazyk = en [28] => }} [29] => [30] => Většina alevitů jsou [[Turci]] a [[Turkmeni]], menšinu z nich tvoří [[Kurdové]], [[Zaza (národ)|Zazové]] a [[Azerové]].David Zeidan: ''The Alevi of Anatolia,'' 1995. [31] => [32] => Nadto existují komunity v některých oblastech [[Ázerbájdžán (Írán)|Íránského Ázerbájdžánu]]. Město [[Ilchči]] ({{Vjazyce2|fa|ايلخچي}}), které leží 87 km jihozápadně od íránského města [[Tabríz]], je takřka celé osídleno alevity. V [[Řecko|Řecku]] žije asi 3000 alevitů v západní Thrákii.[http://www.tovima.gr/world/article/?aid=379767 Αλεβίτες, οι άγνωστοι «συγγενείς» μας] V [[Bulharsko|Bulharsku]] je několik desítek tisíc bektašských alevitů, kteří jsou označovaní jako ''[[Aliani]]'' a ''[[Kizilbaši]]''. Další menšina žije na [[Kypr]]u.''[http://www.kktcalevileri.org/index.htm Kuzey Kıbrıs Türk Cumhuriyeti Alevi Kültür Merkezi] {{Wayback|url=http://www.kktcalevileri.org/index.htm |date=20131002232840 }}'', abgerufen am 24. August 2012 [33] => [34] => == Reference == [35] => {{Překlad|de|Aleviten|151559794}} [36] => [37] => [38] => == Externí odkazy == [39] => * {{Commonscat}} [40] => [41] => {{Islám}} [42] => {{Autoritní data}} [43] => {{Portály|Islám}} [44] => [45] => [[Kategorie:Ší'itský islám]] [46] => [[Kategorie:Obyvatelé Turecka]] [47] => [[Kategorie:Turci]] [] => )
good wiki

Alevité

Interier staré alevitské modlitebny Alevité patří mezi odnož .

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:Şahkulu Sultan Dergahi Cemevi, ein sehr altes Gebetshaus.jpg','Asimilace (sociologie)','Kizilbaši','Bulharsko','Tabríz','Ázerbájdžán (Írán)','Zaza (národ)','Federace alevitských svazů v Evropě','1960-1969','Turkmeni','Tunceli (provincie)','Muş'

1960-1969

Bulharsko

Mus

Tabríz

Turkmeni