Array ( [0] => 15490379 [id] => 15490379 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Alexandrín [uri] => Alexandrín [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Alexandrín''' je dvanáctislabičný (mužský) a třináctislabičný (ženský) [[rým]]ovaný [[verš]] tvořený [[jamb]]ickými [[stopa (literatura)|stopami]] (jambický [[hexametr]]). Po šesté slabice následuje [[cézura]] (přerývka), která ale v české poezii není dodržována zcela důsledně. Alexandrínu hojně využívá stará [[poezie]] v [[románské jazyky|románských jazycích]] i některé staré skladby české poezie. Svůj název získal podle starofrancouzské [[Alexandreida|Alexandreidy]]. Ve [[francouzská literatura|francouzské literatuře]] se stal reprezentativním veršem klasicistní poezie a [[tragédie]]. Často se s ním setkáváme v [[sonet]]ech. V [[česká literatura|české literatuře]], kde představuje exkluzivní verš zdůrazňující rozdíl mezi [[poezie|poezií]] a [[próza|prózou]], byl užíván [[Otokar Březina|Otokarem Březinou]], a právě proto [[Vítězslav Nezval]] napsal alexandrínem Smuteční hranu za Otokara Březinu. [1] => [2] => == Příklady == [3] => [4] => Comme je descendais des Fleuves impassibles, [5] => Je ne me sentis plus guidé par les haleurs ; [6] => Des Peaux-Rouges criards les avaient pris pour cibles, [7] => Les ayant cloués nus aux poteaux de couleurs. [8] => [9] => ''[[Arthur Rimbaud]]'' [10] => [11] => [12] => Nad dálkou temných hor poslední požár plál; [13] => v hluboké ticho to měsíce vzešla zář, [14] => stříbřící hlavy té ubledlou mrtvou tvář [15] => i tichý pahorek, jenž v břehu vody stál. [16] => Města jsou vzdálená co bílý v modru mrak, [17] => přes ně v kraj daleký nesl se mrtvý zrak, [18] => v kraj, kde co dítě on – Ó krásný – krásný věk! [19] => [20] => ''[[Karel Hynek Mácha]]'' [21] => [22] => [23] => Hrál kdosi na hoboj, a hrál již kolik dní, [24] => hrál vždycky navečer touž píseň mollovou [25] => [26] => ''[[Karel Hlaváček]]'' [27] => [28] => [29] => A teplo mrtvých vnad, jež kynulo mi svěží [30] => pod růžným závojem, jejž dnů mých úsvit tkal, [31] => žár dlouhých pohledů, jež zhaslé v duši leží, [32] => a mrtvé polibky, jichž nežehl mě pal [33] => [34] => ''[[Otokar Březina]]'' [35] => [36] => [37] => Píši vám, Karino, a nevím, zda jste živa, [38] => zda nejste nyní tam, kde se už netoužívá, [39] => zda zatím neskončil váš nebezpečný věk. [40] => Jste mrtva? Poproste tedy svůj náhrobek, [41] => aby se nadlehčil. Poproste růže, paní, [42] => aby se zavřely. Poproste rozpadání, [43] => aby vám přečetlo list o mém rozpadu. [44] => Smrt mlčí před verši. A já v nich před vás jdu [45] => tak mlád, tak krutě mlád a ponejprve zralý, [46] => že ve své mladosti podobám se již králi [47] => zašlého království. Vy jste přec věděla, [48] => co křídel chybí nám k rozletu anděla, [49] => jak krví smějeme se a jak krví pláčem. [50] => Nalezl jsem svůj pád. A chci vám říci, na čem. [51] => [52] => ''[[Jiří Orten]] [53] => [54] => == Bibliografie == [55] => * [[Jacek Baluch]], Piotr Gierowski, ''Czesko-polski słownik terminów literackich'', Kraków 2016. [56] => * Josef Brukner, Jiří Filip, ''Poetický slovník, Mladá fronta, Praha 1997, s. 112. [57] => * [[Miroslav Červenka]], Český alexandrin, Česká literatura 41, 1993, nr. 5, s. 459–513. [58] => * Miroslav Červenka, ''O semantyce czeskiego aleksandrynu'', przeł. Lucylla Pszczołowska, [v:] Wiersz i poezja, red. Jacek Trzynadlowski, Wrocław 1966, s. 21–32. [59] => * Miroslav Červenka, Květa Sgallová, Petr Kaiser, ''Hlavní česká přízvučná metra v 19. století'', [v:] Słowiańska metryka porównawcza VI. Europejskie wzorce metryczne w literaturach słowiańskich, Warszawa 1995, pp. 75–144. [60] => * Wiktor Jarosław Darasz, ''Mały przewodnik po wierszu polskim'', Kraków 2003. [61] => * Robert Ibrahim, ''Český alexandrín jako náhrada řeckého a latinského hexametru a pentametru'', Česká literatura, 3/57, 2009, s. 372-386. [62] => * Jiří Levý, ''W sprawie ścisłych metod analizy wiersza'', [v:] ''Poetyka i matematyka''. Redigovala Maria Renata Mayenowa, Warszawa 1965. [63] => * Roy Lewis, ''On Reading French Verse. A study of Poetic Form'', Clarendon Press, Oxford 1982. [64] => [65] => == Externí odkazy == [66] => * {{Wikicitáty|téma=Alexandrín}} [67] => * {{Otto|Alexandrin}} [68] => [69] => {{Pahýl}} [70] => {{Autoritní data}} [71] => {{Portály|Literatura}} [72] => [73] => [[Kategorie:Poezie]] [74] => [[Kategorie:Literární pojmy]] [] => )
good wiki

Alexandrín

Alexandrín je dvanáctislabičný (mužský) a třináctislabičný (ženský) rýmovaný verš tvořený jambickými stopami (jambický hexametr). Po šesté slabice následuje cézura (přerývka), která ale v české poezii není dodržována zcela důsledně.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'poezie','Otokar Březina','Kategorie:Poezie','Jacek Baluch','Karel Hlaváček','Karel Hynek Mácha','Vítězslav Nezval','próza','česká literatura','sonet','tragédie','Alexandreida'

Alexandreida

Kategorie:Poezie

Poezie

Próza

Sonet

Tragédie