Array ( [0] => 14721809 [id] => 14721809 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Alkyny [uri] => Alkyny [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Alkyny jsou organické sloučeniny, ve kterých je přítomna trojná vazba mezi dvěma atomy uhlíku. Tato vazba je velmi stabilní a neomezuje se pouze na jedno uhlíkové jádro, ale může být také součástí dlouhých řetězců nebo kruhů. Alkyny mají několik důležitých vlastností a využití v chemii, včetně jejich schopnosti reagovat s dalšími sloučeninami za vzniku nových produktů. Mezi nejznámější alkyny patří acetylén, který se používá především pro svařování a jako zdroj světla. Další využití alkynů zahrnuje například jejich použití při výrobě polymerů, léčiv, pesticidů a dalších chemických látek. Alkyny jsou také důležitou součástí organické syntézy a nacházejí se i v přírodě v různých rostlinách a mikroorganismech. [oai] => Alkyny jsou organické sloučeniny, ve kterých je přítomna trojná vazba mezi dvěma atomy uhlíku. Tato vazba je velmi stabilní a neomezuje se pouze na jedno uhlíkové jádro, ale může být také součástí dlouhých řetězců nebo kruhů. Alkyny mají několik důležitých vlastností a využití v chemii, včetně jejich schopnosti reagovat s dalšími sloučeninami za vzniku nových produktů. Mezi nejznámější alkyny patří acetylén, který se používá především pro svařování a jako zdroj světla. Další využití alkynů zahrnuje například jejich použití při výrobě polymerů, léčiv, pesticidů a dalších chemických látek. Alkyny jsou také důležitou součástí organické syntézy a nacházejí se i v přírodě v různých rostlinách a mikroorganismech. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Alkyne General Formulae V.1.png|vpravo|náhled|220px|Alkyny]] [1] => [2] => '''Alkyny''' (dříve '''alkiny''') jsou [[uhlovodíky]] s minimálně jednou [[trojná vazba|trojnou]] [[chemická vazba|vazbou]] mezi [[atom]]y [[uhlík]]u v otevřeném řetězci. Triviálně se alkyny nazývají ''acetyleny'' podle nejjednoduššího zástupce [[Ethyn|acetylenu]] (ethynu). Názvy alkynů jsou zakončeny na ''-yn'', jejich zbytky mají příponu - ''ynyl''. Obecný vzorec pro alkyny je CnH2n-2. Trojná vazba je tvořena jednou vazbou σ a dvěma vazbami π. [3] => [4] => == Chemické vlastnosti == [5] => Na rozdíl od [[alkany|alkanů]] jsou alkyny méně stabilní a jsou [[reaktivita|reaktivnější]]. Jsou poměrně kyselé, hodnota [[disociační konstanta|pKa]] se pohybuje mezi [[amoniak]]em (35) a [[ethanol]]em (16). [[Kyseliny|Kyselost]] alkynů je způsobena relativně vysokou [[elektronegativita|elektronegativitou]] sp orbitalu v porovnání s sp2 nebo sp3 orbitaly. Důsledkem toho je sigma vazebný [[atomový orbital|orbital]] mezi sp hybridem uhlíku a s orbitalem vodíku lokalizován spíše okolo uhlíku, což dává vodíkovému atomu kladný parciální náboj. [6] => Terminální alkyny reagují se silnými bázemi, např. [[sodík]]em, [[amid sodný|amidem sodným]] nebo [[Grignardovo činidlo|Grignardovými činidly]] za vzniku acetylidů kovů: [7] => : 2 RC≡CH + 2 Na → 2 RC≡CNa + H2 [8] => [9] => nebo obecně: [10] => [11] => :RC≡CH + B → RC≡C + HB+, kde B je silná báze. [12] => [13] => Acetylidový anion je často využívaný v syntéze, protože je silně [[nukleofil]]ní, a může se účastnit vytváření C-C vazby. [14] => [15] => == Struktura == [16] => Uhlíkové atomy trojné vazby mají [[Hybridizace|hybridizaci]] sp (každý má dva [[atomový orbital|orbitaly]] p a dva sp hybridní orbitaly). Překryvem sp orbitalů vzniká σ vazba. Bočním překryvem p orbitalů vznikají dvě vazby π. Zbývající sp orbital každého atomu uhlíku je využit při tvorbě vazby s jinými atomy. Skupina -C≡C- je planární. Energie trojné vazby je vysoká (837 kJ/mol), délka vazby CC je 121 pm, což je podstatně méně než v případě alkenů (134 pm) nebo alkanů (153 pm). [17] => [18] => == Terminální a vnitřní alkyny == [19] => Terminální alkyny mají minimálně na jednom ''sp'' uhlíku vázány atom [[vodík]]u, např. [[propyn]]. [20] => [21] => [[Soubor:1-propyne.svg|rám|střed|propyn]] [22] => [23] => Vnitřní alkyny mají na oba ''sp'' uhlíky vázané jiné atomy, nejčastěji další atomy uhlíku. Příkladem je [[pent-2-yn]], který má na prvním ''sp'' uhlíku vázaný methyl a na druhém ethyl. [24] => [25] => [[Soubor:2-pentyne.svg|rám|střed|pent-2-yn]] [26] => [27] => == Příprava == [28] => Alkyny se nejčastěji připravují [[Dehydrohalogenace|dehydrohalogenací]] vicinálních alkyldihalogenidů nebo reakcí acetylidů kovů s primárními alkylhalogenidy. [29] => [30] => Dále se dají alkyny vyrobit [[Dehydrogenace|dehydrogenací]] [[Alkeny|alkenů]] (za přítomnosti [[katalyzátor]]u, nejčastěji [[Platina|platiny]] a zvýšené teploty). [31] => [32] => Acetylen (ethyn) se dá také vyrobit reakcí [[karbid vápenatý|karbidu (acetylidu) vápenatého]] s [[voda|vodou]]: [33] => [34] => CaC2 + 2 H2O → '''C2H2''' + [[hydroxid vápenatý|Ca(OH)2]]. [35] => [36] => == Reaktivita alkynů == [37] => Alkyny mohou podléhat velké řadě [[chemická reakce|chemických reakcí]]. [38] => [39] => * [[Elektrofilní adice]] [40] => * [[Cykloadice]] [41] => * [[Nukleofilní substituce]] [42] => * [[Nukleofilní adice]] [43] => * [[Hydroborace]] [44] => * [[Redoxní reakce|Oxidace]] [45] => * migrace alkynové skupiny po uhlovodíkovém řetězci [46] => [47] => == Související články == [48] => * [[Ethyn]] (''acetylen'') - C2H2, nejjednodušší alkyn [49] => * [[Propyn]] - C3H4 [50] => * [[1-butyn]] - C4H6 [51] => [52] => == Externí odkazy == [53] => * {{Commonscat}} [54] => [55] => {{Funkční skupiny}} [56] => {{Autoritní data}} [57] => {{Portály|Chemie}} [58] => [59] => [[Kategorie:Alkyny| ]] [60] => [[Kategorie:Alifatické uhlovodíky]] [] => )
good wiki

Alkyny

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.